Anestezie představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie), nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Rozdíl mezi anestezií a narkózou
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvykle myslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Je to taková řízená otrava. Využívají se anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát j
V naší poradně s názvem NARKOZA ANARKOZA JEJI VLASNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobry den muj dotaz je 29.6 jdu na zvetseni porsi zniceho nemam stach jen s narkozy vubec nevim jak to bude mam 6 deti a mam strach jsem zdrava nemoce nemam ale co kdyz se neco obeví aniž bych vedela ?Na co se pan doktor pta nez mu podepisu papír ze souhlasem?Děkuji Katerina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když už jste se k zákroku zvětšení prsou rozhodla, tak se toho nebojte. Narkóza, neboli celková anestezie, se dnes aplikuje tak, aby nepoškodila žádné funkce mozku ani jiných důležitých orgánů. Před zákrokem vám bude provedeno vyšetření krve, ze kterého lékař pozná, zdali jste zdravá a zeptá se vás na prodělané nemoci, na alergie a na to jestli užíváte nějaké léky. Operace zvětšení poprsí nepatří mezi příliš rizikové zákroky. Proto není třeba se obávat.
Ve svém příspěvku NARKÓZA CELKOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den chtěla bych se zeptat.Jdu poprvé v životě miniinterupci.Strašně se bojím te narkozy.Je možné ze se nemusím vzbudit.Nevím jestli nejsem nějak nemocná mám hodně vyšetření před sebou.Ale do miniinterupce nestihnu mít ani jeden výsledek.Předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mária.
Pekny vecer prajem.
Chcu mi dieta 3 rocne kazde 2 tyzdne sadrovat po narkozou.
Ale pol roka .Kazde 2 tyzdne pod anestezou a pol roka ved to je hrozne vela nakozi .
Preto s abojim aby to nemalo ma mozog nasledok. Nie je lepsie radsej operovat ? Ako vyhnut s aoperacie a pol roka zae ta narkoza? Dakujem
Celková narkóza je stav řízeného bezvědomí, při němž pacient necítí bolest, nereaguje na podněty a nepamatuje si průběh zákroku. Tento stav je navozen podáním kombinace léků, které ovlivňují centrální nervový systém.
O průběh narkózy se stará anesteziolog, který monitoruje dýchání, tlak, srdeční funkci a další vitální parametry.
U náhrady kyčelního kloubu je dnes epidurální nebo spinální anestezie často preferována, zejména u starších pacientů. Celková narkóza je ale stále bezpečnou a běžnou volbou, pokud je k ní medicínská indikace.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Ve svém příspěvku VAKCINA SILGARD/GARDASIL JE NEBEZPECNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Ockovani proti rakovine delozniho cipku vakcinami Silgard (Gardasil), Cervarix je nebezpecne. Muze vyvolat i ochrnuti ci smrt.
1.Viry HPV zpusobuji bradavice na pohlavnim ustroji. O techto bradavicich se pouze predpoklada, ze mohou byt iniciatorem rakoviny. Viru HPV je 120 kmenu, z toho 99 neskodnych. Silgard/Gardasil chrani proti 4 z 21, Cervarix proti 2 z 21.
2.Ockovani pusobi necelych 5 let.
3.Francie zakázala reklamu na vakcínu proti rakovině děložního čípku, její účinnost nelze prokázat:
5.Pro farmaceuticke spolecnosti je zlatym dolem,kdyz se dohodnou o hrazeni ockovani ze statniho rozpoctu.Dalsim krokem pak byva, ze lobuji pro povinne zavedeni takto hrazeneho ockovani ve skolach.Rodice pak zdravi svych deti mohou chranit jen velmi omezene.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Anestezie, lidově nazývaná narkóza, je lékařská léčba, která zabraňuje pacientům pociťovat bolest během zákroků, jako je chirurgický zákrok, některé screeningové a diagnostické testy, odebrání vzorku tkáně (např. kožní biopsie) a stomatologické výkony. Anestézie umožňuje pacientům dosáhnout na postupy, které vedou ke zdravějšímu a delšímu životu.
K navození anestezie lékaři používají léky nazývané anestetika. Vědci vyvinuli soubor anestetických léků s různými účinky. Mezi tyto léky patří celková, regionální a lokální anestetika. Celková anestetika uvedou pacienty do bezvědomí během procedury, zatímco lokální a regionální anestetika pouze znecitliví část těla a umožní pacientům zůstat při vědomí.
V závislosti na typu potřebné úlevy od bolesti lékaři dodávají anestetika injekcí, inhalací, lokálním lotionem, sprejem, očními kapkami nebo kožní náplastí.
Celková anestezie
Celková anestezie postihuje celé tělo, pacienti jsou v bezvědomí a nemohou se hýbat. Chirurgové jej používají při operacích vnitřních orgánů a při jiných invazivních nebo časově náročných zákrocích, jako je operace zad. Bez celkové anestezie by nebylo možné mnoho velkých, život zachraňujících výkonů, včetně operací na otevřeném srdci, operací mozku a transplantací orgánů.
Lékaři aplikují celková anestetika buď přímo do krevního řečiště (intravenózně), nebo jako inhalační plyn. Celková anestezie podaná intravenózně bude působit rychle a rychle zmizí z těla. To umožňuje pacientům jít domů dříve po operaci. Odeznívání inhalačních anestetik může trvat déle.
Celková anestetika jsou obvykle velmi bezpečná. Ale pro některé pacienty mohou představovat riziko, jako jsou starší lidé nebo lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka. Nežádoucí účinky mohou u některých pacientů, zejména u starších osob a dětí, přetrvávat několik dní.
Závažné vedlejší účinky – jako je nebezpečně nízký krevní tlak – jsou dnes mnohem méně časté než kdysi. Přesto, stejně jako u každého lékařského postupu, existují určitá rizika. Aby se tato rizika minimalizovala, specializovaní lékaři zvaní anesteziologové pečlivě sledují pacienty v bezvědomí a mohou upravit množství anestetika, které dostávají.
Lokální a regionální anestezie
Lékaři používají lokální a regionální anestetika k blokování bolesti jen v určité části těla. S těmito anestetiky zůstávají pacienti při vědomí a přesto bez bolesti. Obvykle pacienti odcházejí domů brzy po operaci.
Lokální anestetika působí na malou část těla, například na jeden zub. Často se používají ve stomatologii, při očních operacích, jako je odstranění šedého zákalu, a k odstranění malých kožních výrůstků, včetně bradavic a mateřských znamének.
Regionální anestetika ovlivňují větší oblasti, jako je paže, noha nebo vše pod pasem. Tento druh anestezie se používá například při operacích rukou a kloubů, ke zmírnění porodních bolestí nebo při porodu císařským řezem.
V naší poradně s názvem NARKOZA U ZUBAŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,
syn má 23 let. V 15 letech byl naposledy ošetřen u zubního lékaře, kdy mu zubař omylem ošetřil zdravou stoličku a on si vytrpěl dost bolesti a vzal spoustu Ibalginu , než se ten bolavý zoubek vyléčil. Od té doby u zubaře nebyl. Má panickou hrůzu ze zubaře. Zuby ho bolívají víckrát do roku, bere nějaké léky, bylinky ...Mám strach o jeho chrup. Je možné jeho vyšetření pod citlivou narkózou a následná léčba? Jsou tyhle zákroky hrazeny pojišťovnou? Syn je registrován u RBP-213. Chtěla bych mu pomoct, jeho strach je obrovský.
Prosím, poraďte. Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Ve třiadvaceti letech je již plně odpovědný za své chování a nijak ho nelze nutit k prohlídce u zubního lékaře. Existují určité techniky, které zubař může použít pro zklidnění pacienta, jako je rajský plyn nebo sedativa. Ale není možné aplikovat celkovou anestezii, aby se omezil jeho odpor k zubnímu lékaři. Můžete se synem o tom diskutovat a přirozeně ho přimět k ošetření zubů. Když se Vám to nepovede, tak to za Vás dříve nebo později udělá nesnesitelná bolest, která ho donutí jít k lékaři.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky celkové anestezie patří pooperační bolesti svalů po relaxaci, zvracení u disponovaných osob, pocit škrábání v krku po intubaci. Vzácně může dojít při zajišťování dýchacích cest k uvolnění či vylomení viklavého zubu. Tyto nežádoucí účinky jsou nepříjemné, ale, nejsou nebezpečné. Nebezpečné však mohou být jiné komplikace, které jsou nejčastěji způsobeny atypickou reakcí na podané léky, například anafylaktická reakce u alergiků, geneticky podmíněná odlišná enzymatická výbava (to je důvod, proč bývá v předoperačním dotazníku otázka na komplikace při anesteziích u geneticky spřízněných osob). Výsledek takové reakce závisí na rychlosti, závažnosti a celkovém průběhu reakce. Taková komplikace může skončit i smrtelně. Tyto případy jsou naštěstí velmi vzácné, ale vyloučit je s naprostou jistotou nelze.
Každá operace představuje pro organismus stres a zátěž a je třeba, aby byl pacient v co nejlepší možné kondici. Zejména nepříznivé je nachlazení, vysoký krevní tlak, špatně léčená cukrovka. Proto je nesmírně důležité sdělit lékaři pravdivé informace o zdravotním stavu pacienta a nezatajit žádnou okolnost, která může mít význam pro průběh operace.
Ve svém příspěvku ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin Baroch.
Čeká mě operace tříselné kýly. Chci se vyhnout celkové anestézii vzhledem k věku (76 let) kdy mám obavu z poanestetetické kognitivní disfunkce.
Jedná se však o druh operace, kterou lze provést v lokální anestezii. Mám však v levé noze středně silně poškozený nerv (v pravé noze jen mírně) a tak budu asi muset vyloučit i spinální anestézii, po které bych mohl trvale ztratit hybnost nohou. Lze v takovém případě použít jen opich operovaného místa?
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
Ve svém příspěvku CRP V KRVI A JEHO HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Nečasová.
Reaguji na Váš článek o CRP. Pro mě je poněkud zavádějící, poplatný tomu, co o něm říkají prodejci CRP diagnostických přístrojů. CRP je C-reaktivní protein, obsažený v buněčné stěně, v případě našeho zájmu u patogeních mikroorganismů (bakterií,...), tedy jeho zvýšená hodnota ukazuje na bakteriální infekci (podle mě označení zánět je zavádějící). Problém určení diagnozy výhradně podle hodnoty CRP mnohými lékaři, zejména pediatry spočívá v tom, že byť odborníci, neznalí mikrobiologie, při nízkých hodnotách usoudí nepřítomnost bakteriální infekce (obvykle vyvodí závěr o virovém původu) aniž berou v potaz důležitý fakt, že některé mikroorganismy (např mykoplazmata, neméně nebezpečná) neobsahují buněčnou stěnu, tudíž neprodukují C reaktivní protein (přestože v těchto případech je včasné nasazení atb na místě. Mykoplazmatické infekce, např u dětské populace jsou v některých ročních obdobích častým původcem respiračních onemocnění a snaha ušetřit peníze a čas (zasláním kultivace do laboratoře)je příčinou zoufale špatné diagnozy a následkem toho opakující se onemocnění, dlouhá léčba, "plácání"dalších a dalších atb (součástí výstupu z laboratoře je i stanovaní citlivosti na antibiotika, tedy úspěch léčby na první dobrou).Shrnu: CRP diagnostika je vhodný doplněk ale pouze pro ty, kdož jej umí použít, vyhodnotit správně výsledek se zvážením důvodu negativního výsledku.
Toliko moje výhrady k Vašemu vysvětlení laické veřejnosti. CRP test nepatří do ordinací lékařů, kteří neumí interpretovat výsledek a už VUBEC NE jako domácí test!!!
Radka Nečasová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem SNÍŽENÍ ŽELEZA V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Melicharová Jana.
Dobrý den, prosím o radu jak mám snížít s-železo v krvi mám vyšší hodnotu, co můžu jíst a co ne?
Děkuji Melicharová Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek železa v krvi je stav nazývaný hemochromatóza. Následující doporučení jsou návrhy, které modifikují stravu pro jedince s hemochromatózou. Každý člověk je jedinečný, což je třeba vzít v úvahu před použitím každé z těchto navrhovaných dietních úprav. Zejména lidé s onemocněním jater, by měli být opatrní při konzumaci některých potravin nebo látek.
- Snížit spotřebu červeného masa!
Červené maso obsahuje nejvíce snadno vstřebatelné formy železa.
- Vyhnout se potravinám s vysokým obsahem živočišných tuků!
Tuky v kombinaci s nevázaným železem můžou generovat volné radikály, což je destruktivní pro buňky a může to způsobit poškození DNA.
- Omezte příjem vitaminu C na 200 mg za den.
Vysoké dávky vitaminu C zvyšují vstřebávání železa.
- Pokud jsou povoleny alkoholické nápoje, tak konzumovat s mírou!
Alkohol zvyšuje vstřebávání železa. Příliš mnoho alkoholu může způsobit poškození jater. Červené víno může být díky tříslovinám přínosem, pokud je konzumováno s mírou. U pacientů se zvýšenými jaterními enzymy nebo poškozením jater, jako je cirhóza by se měli vyhnout alkoholu úplně. Zároveň se pro ně nedoporučuje ani nadměrná konzumace tříslovin.
- Vyvarujte se sladkých potravin nebo nápojů!
Cukr zvyšuje vstřebávání železa.
- Konzumujte hodně ovoce a zeleniny, včetně špenátu!
Tyto potraviny obsahují vlákninu a antioxidanty, které inhibují produkce volných radikálů. Špenát obsahuje šťavelany, které narušují vstřebávání železa obsaženého v této rostlině. Ovoce a zelenina obsahují druh železa, který se těžko vstřebává.
- Jezte ořechy, obilí, rýži a fazole!
Tyto potraviny mají vysoký obsah vlákniny, která narušuje vstřebávání železa a podporují trávení.
- Vyhněte se syrovým korýšům!
Mušle mohou obsahovat bakterii zvanou Vibrio vulnificus, která může být nebezpečná pro osoby s vysokou hladinou železa v organismu. Dávejte pozor při chůzi naboso na plážích, kde se mohou vyskytovat kontaminované skořápky.
- Čaj nebo káva s jídlem můžou snížit vstřebávání železa!
Tyto nápoje obsahují taniny, které zastavují absorpci železa.
Celková anestezie se podává dětem všech věkových a váhových kategorií včetně nedonošenců. A cílem každého dětského anesteziologa je, aby malý pacient necítil žádnou bolest před operací, samozřejmě během ní a ani po ní, když se probouzí. Proto se také před výkonem podává takzvaná premedikace, a to nikoli injekcí do svalu, jak se to dělalo dříve, ale ústy ve formě sirupu nebo kapiček. Úkolem premedikace je zklidnit pacienta před odjezdem na samotný operační sál. Podává se zhruba tři čtvrtě hodiny předem a děti jsou po ní opravdu natolik „vláčné“, že když je rodič opouští před dveřmi operačního sálu, téměř to nevnímají. Žádné srdceryvné scény se nekonají, žádnou úzkost dítě necítí.
Uvedení do celkové anestezie probíhá u 90 % malých dětí inhalačně, to znamená, že anesteziolog přiloží dítěti na nos a ústa inhalační masku a dítě po druhém třetím čtvrtém nádechu usne – ztratí vědomí. Všechny ostatní nutné přípravy na operaci, jako je zajištění žilního vstupu pro zavedení kanyly, zavedení močové cévky, žaludeční sondy, tracheální rourky a další podle druhu výkonu, se provádějí již v anestezii a dítě o nich vůbec neví.
V naší poradně s názvem NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ina.
Dobrý den.Prosim o radu. Slyšela jsem, že je dvojí druh narkózy.Ta jedná je bezpečná není poškození mozku u druhé se toto nevylučuje.. Manžel má jít na operaci žlučníku a měl před 3/4 rokem také operaci.Je mu 74 roků. Prosím o radu co je to za narkózu, popřípadě kdyby se měla uhradit vlastními prostředky kolik by stála.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anestezie má dva druhy - lokální a celkovou. Při celkové anestezii je ovlivněn mozek, který nevnímá bolestivé signály. Při lokální anestezii je umrtven jen nerv, který přestane vést bolestivý vzruch, ale mozek je dál plně funkční. Ačkoliv je celková anestezie co do vedlejších účinků horší, tak pro pacienta je lepší po psychické stránce. Jednoduše usne a probudí se, až když je po všem. U svodné anestezie (druh lokální anestezie) je pacient při vědomí a vnímá veškeré dění na operačním sále a to pro některé jedince není vůbec příjemné, proto se preventivně podávají léky na uklidnění, které již zase ovlivňují mozek. Aplikace svodné anestezie není vůbec příjemná a dá se přirovnat k pocitu při průchodu elektrického proudu. O tom jaká anestezie bude použita se lékař dohodne s pacientem, ale jestli máte manžela ráda, tak ho nepřesvědčujte do svodné anestezie.
Celková anestezie je určena pro složitější stomatochirurgické zákroky operativního typu, které jsou také náročnější na čas. Výkon je prováděn pod dohledem specialisty – anesteziologa, který u pacienta navodí stav umělého spánku aplikováním celkového anestetika. Pacient tak necítí žádnou bolest nebo nepříjemné pocity. U celkové anestezie je před zákrokem vyžadována zdravotní prohlídka a standardní předoperační vyšetření.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Jedná se o keratózu, která nebývá nebezpečná. Může ale vadit a proto bývá často vyoperována vyříznutím. Když dokážete prokázat zhoršování zdravotního stavu vlivem keratózy (například časté natržení a krvácení), tak operaci hradí zdravotní pojišťovna. V ostatních případech si ji hradí pacient jako kosmetický zákrok. Hrazená operace keratózy (excize) se provádí na kožní chirurgii na základě žádanky od kožního lékaře. Zákrok je bezbolestný, bolí jen umrtvovací injekce na začátku. Rána po vyříznutí bývá uzavřena jedním stehem, který je potřeba za 14 dní vytáhnout, což taky nebolí. Po dobu jednoho měsíce od operace se nesmíte koupat, zejména v bazénech a vodních světech. Půl roku je potřeba místo chránit před sluncem a proto je lepší naplánovat operaci na podzim.
Operační zákrok, který proběhne v celkové narkóze, je možné podstoupit s menstruací. Doporučuje se používat tampon, nikoli antikoncepční pilulky. Jediná operace, při které je důležité oddálit menstruaci, je výměna kyčelního kloubu. Při narkóze a menstruaci se spíše jedná o pohodlí pacientky.
V naší poradně s názvem POMELO A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Konzumace Pomelo a warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pomelo je největší citrusový plod a je předchůdcem grapefruitu. Šťáva z grapefruitu i z pomela interaguje s mnohými léky nejčastěji tak, že zvyšuje koncentraci léku v krvi a prodlužuje jeho odbourání v játrech. Mezi tyto léky patří i Warfarin. Nejhorší účinky v tomto pohledu má šťáva z tohoto ovoce. Když jíte celé pomelo, tak velkou část jeho objemu zaujímá vláknina, takže konzumace celého ovoce není tolik nebezpečná, jako čistá šťáva. Přesto byste měli dbát opatrnosti a při léčbě Warfarinem byste neměli konzumovat ani grepy ani pomelo. Warfarin je lék, který vám byl předepsán, aby vám prodloužil život a je tedy velmi důležité, aby ho nic neovlivňovalo v jeho účincích.
Pokud je pacient nachlazený, vzniká zde důvod odkladu operačního výkonu nejméně o 3 týdny od konce onemocnění. Pacient musí být na zákrok v nejlepší kondici, jaké je schopen. To znamená, že všechna chronická komplikující onemocnění musejí být v nejvyšší možné míře kompenzována a stabilizována.
K plánovanému operačnímu výkonu musí být pacient bez nachlazení, rýmy nebo kašle, pokud onemocní virovým nebo jiným akutním onemocněním, je potřeba výkon odložit až do vyléčení a zotavení.