KDY SKLÍZET ŠPENÁT je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Již ve starém Egyptě byl celer používán jako koření, ale především jako přírodní afrodiziakum. V lidovém léčitelství je celer chronicky známý pro svůj blahodárný vliv na mužskou potenci. Jeho léčebné účinky ale výrazně přesahují tuto tradiční pověst.
Celer – pěstování
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Šalvěj není náročná bylina, dobře se jí daří i v suchých a na živiny chudých půdách. Potřebuje suché, chráněné a velmi slunné stanoviště. Nejlépe se jí daří v lehkých, kyprých, dobře propustných, hlinitopísčitých půdách. Co se týče pěstování šalvěje, konce výhonků často zaštipujeme, abychom podpořili keřovitý růst rostliny. Při odkvětu je dobré květy ostříhat, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Jestliže listy šalvěje žloutnou, značí to, že rostlina nemá dostatek místa pro kořeny. Šalvěj špatně snáší mrazy, proto je vhodné ji na zimu přikrýt chvojím. Pěstujeme-li ji v květináči, dbáme na to, aby měla dostatek světla. Trs má životnost zhruba 5 let, pak se doporučuje výhonky vyměnit. Od května do července sklízíme lístky a nať. Čerstvé listy šalvěje můžeme sklízet kdykoliv, nejlepší ale je sbírat lístky šalvěje během slunečných a suchých dní v poledne, těsně před rozkvětem. Právě v tuto dobu totiž obsahují nejvíce éterických olejů. Celou nať sklízíme dvakrát do roka, kdy ji uřízneme 10 cm nad zemí. Listy sušíme (ideálně při teplotě do 30 až 35 °C). Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené, plstnaté a budí dojem, že se ,,lepí“ k sobě. Jejich chuť je příjemně aromatická, výrazná a nahořklá a stahující. Šalvěj lze i zamrazit (např. v mikrotenovém sáčku) či konzervovat v oleji nebo octu.
Ve svém příspěvku JAK DOBŘE SKLÍZET RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřich číhala.
Zdravím na stránce jsem našel spoustu krásných informaci a báječných receptů Rád by je vyzkoušel ale co bych uvítal ještě moc jak dobře sklízet rakytník jak obírat ty plody jestli je na to nějaká metoda jak to udělat aby to šlo snadněji je to hrozně měkké a navíc mezi těmi ostny se to špatně obírá. Děkuji za každou dobrou radu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.
Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.
Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.
Heřmánek
Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.
Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a má také mírně analgetické účinky. Užívání kozlíku je vhodné při jakémkoliv psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně, žaludečních obtížích a potížích při menopauze.
Jak si pomoci: Jednu čajovou lžičku kozlíku lékařského přelijeme 0,25 l vařící vody. Vše necháme
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Děkuji za vaši zkušenost. Chci se ještě zeptat, zda vám plody po přejití mrazem také změnily barvu? Nebo jste je nechala ještě nějakou dobu po mrazu dozrát na stromě?
Děkuji předem za odpověď.