KOBEREC bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Jak s blechami bojovat? Připravte se na to, že to nebude ani jednoduché, ani rychlé. Na vině je životní cyklus blech. Rozšířené jsou celosvětově a je jich více než 2000 druhů. V Česku jich žije „pouze“ okolo 90 druhů. Pokud máte blechy v bytě, tak jsou pro likvidaci blech v různých vývojových stadiích k dispozici různé spreje a rozprašovače s insekticidními účinky. Jinak je rozumné obrátit se na místní deratizéry.
Babské rady jak vyhubit blechy
Mnoho babských rad na boj proti blechám neexistuje. Jednou z nich je, že má-li pes blechy, rozložíme mu do boudy listy ořešáku. Účinný je údajně i jablečný ocet nebo „botanický prášek“. Botanické prášky jsou nejspíš nejstarší přirozené insekticidy, které lze používat spolu s boráty, což jsou minerály široce používané jako konzervační prostředky na dřevo, čisticí prostředky a insekticidy, které se vůči blechám chovají jako žaludeční jedy. Směs botanického prášku a borátu je velmi bezpečná. Nicméně byste měli dávat pozor, abyste ji nevdechli. Při používání této práškové směsi v domě tedy raději použijte roušku. Poprašte koberec, nábytek, postel, pelíšek psa nebo kočky. Je nejlepší to udělat, když domov na delší chvíli opouštíte, minimálně pak na 24 hodin. Nechte směs působit, když se vrátíte, vysajte koberec a nábytek a vyperte povlečení na postelích a pelíšky zvířat.
Roztok vody a saponátu je prý pro blechy jako jedovatý bazén. Když do něj skočí, zemřou. Postavte tedy hodně mělkou misku s vodou a saponátem na zem, aby do ní blechy omylem skočily. Celkem dobrou práci odvede i staré frisbee. Doporučuje se nádobu se saponátem umístit i poblíž zdroje světla, nejlépe noční lampičky. Blechy budou přitahovány světlem, a když se přiblíží, mnoho z nich spadne do roztoku a zemře.
Nebo zkuste cedrové piliny, ty se prodávají v chovatelských potřebách nebo hobby marketech. Blechy nenávidí vůni cedru a udělají téměř cokoli, aby se jí vyhnuly. Ujistěte se ale, že váš domácí mazlíček není na cedr alergický. Mnoho psů může trpět takovouto alergií, takže zatímco vyhnání blech je dobrá věc, skutečnost, že se vašemu psovi udělá špatně, určitě ne. Umístěte poté cedrové piliny do rohů místností, do psí ohrady nebo pelíšku a pod nábytek. Mějte cedrové piliny i poblíž dveří a oken, abyste zabránili blechám vstupovat dovnitř. Dejte piliny také pod polštář do bavlněného hadříku, a pokud možno i do ostatních lůžkovin. To zajistí, že vaše postel zůstane bez škůdců. Navíc bude hezky a svěže vonět.
Některé rady doporučují i sůl. Sůl je vysoušeč, což znamená, že vytahuje z věcí vlhkost a vysouší je. Když se krystal soli přilepí na blechu, blecha při chůzi v podstatě vykrvácí k smrti. Používejte na to sůl s velmi jemnými zrny. Čím jemnější, tím lepší. Po 7–10 dnech velmi pečlivě vyluxujte posolené místo a ujistěte se, že z koberce vysajete všechnu sůl a mrtvé blechy. Opakujte postup ještě jednou nebo dvakrát. Když skončíte s vysáváním, vyhoďte starý pytlík z vysavače a nahraďte ho novým.
Hubení blech není jen tak, protože není domácí mazlíček jako domácí mazlíček. Jiné přípravky se používají na psí blechy a jiné na ty kočičí. Pro psy i kočky ale platí, že základem odblešení je koupel se speciálními přípravky (třeba šampony proti blechám). Nikdy se nesmí také stříkat postřiky na hubení blech (určené třeba na pelíšky, domácnost) přímo na zvířata. Přípravky totiž obvykle obsahují látky pyretroidy, která je toxická pro kočky. Často využívaným přípravkem je třeba Bio kill, ten se dá aplikovat znovu zhruba po čtyřech týdnech.
Nejlépe se blechy hubí, když jsou ještě v podobě vajíček nebo larev. Zlikvidovat je potřeba vajíčka co nejdříve, protože larva může žít bez krve hostitele i několik měsíců.
K vyhubení larev může sloužit směs botanického prášku (přirozený insekticid) a borátů (minerály vhodné ke konzervování dřeva i jako insekticid). Při aplikaci této směsi je potřeba mít roušku, abychom směs nevdechli. Směsí je potřeba poprášit nejen koberce, pelíšek, ale i nábytek. Směs se musí nechat působit, a tak by majitel měl byt alespoň na 24 hodin byt opustit. Po návratu se musí vysát koberce, vyčistit nábytek a vyprat povlečení i pelíšek.
K zbavení blech se může použít i citrónový roztok, citron se nakrájí na plátky a dají do půl litru vody. Citron s vodou se přivede k varu, a pak se nechá přes noc odležet. Ráno se roztok nalije do rozprašovače a postříkají se jím postižená místa.
Další možností je využití cedrových pilin, jejich vůně totiž odpuzuje blechy (pozor ale některá zvířata mohou mít alergii na cedr). Cedrové piliny se umístí do rohu místnosti, nebo třeba do pelíšku (ideálně blízko dveří a oken, aby se blechy nedostaly do místnosti).
Použít se i dá sůl (sůl vytahuje vlhkost a vysouší je). Solí se posype koberec, ta se pak přilepí na blechu. Po 10 dnech se posolený koberec musí pořádně vyluxovat a pak se pytlík z vysavače musí pro jistotu nahradit novým. Tento způsob může být pro řadu lidí „nehumánní“, protože blecha v podstatě vykrvácí k smrti.
K hubení blech se využívá také past na blechy = jedovatý bazén, je to jednoduchá past, ke které stačí miska, voda, saponát a lampička. Misku naplníme směsí vody a saponátu a umístíme ji blízko lampičky, blechy totiž milují světlo a teplo, takže se na takové místo jistě vydají a spadnou do pasti. Voda v „bazénku“ je otráví.
Dýmovnice na blechy: Dýmovnice na hubení blech je pro lidi i domácí zvířata stoprocentně bezpečná. Takováto dýmovnice se aktivuje vodou, pak postupně generuje mikroskopické částečky suchého kouře s&nbs
Ptačinec se vyskytuje nejen ve střední a severní Evropě a v Severní Americe, ale i v severní Asii a jiných částech světa. Patří do „rodiny“ karafiátů, i když tak nevypadá. Speciální vlastností ptačince je, že přežívá i v mrazech. Další specifickou vlastností je, že dochází ke klíčení i při velmi nízkých teplotách, a to i pod sněhovou pokrývkou, takže můžete mít čerstvou sklizeň i během zimního období. Jednoletá rostlina ptačince je v podstatě plevel, protože roste na obdělávané půdě velmi bujně a po krátké době připomíná „koberec“. Výhodou ptačince však je, že zabraňuje erozi půdy. Libuje si v dusíkaté půdě s dobrou závlahou, zvláště v takovýchto podmínkách se velmi rychle šíří a můžete se těšit na jeho velkou sklizeň. Ptačinec je plazivá, půdopokryvná rostlina, stonky mohou dorůstat až délky 40 cm. Listy ptačince jsou velmi malé, vroubkované po okraji. Ptačinec kvete od března do října drobnými květy, které vypadají jako bílé hvězdičky. Květ je složen z 5 bílých lístků, které jsou rozděleny na dvě části, takže vypadají jako dva plátky. K rozvinutí lístků dochází během suchého počasí, zejména ráno, a kvetou až do večera. Pokud je vlhké počasí, kvítky jsou zavřené. Květy ptačince následně tvoří kapsle, které obsahují velké množství semen (ptačinec ročně vyprodukuje až 10 tisíc semínek).
Čeleď lichořeřišnicovitých tvoří sice jen jeden rod, zato má asi 95 druhů. Nejblíže příbuznou je čeleď Akaniaceae, čeleď se stromy vysokými až 20 metrů.
Nabízené odrůdy:
Nejnovější směs lichořeřišnice větší, asi 20 centimetrů vysoká Alaska Mix, rozkvétá jednoduchými, něžnými, mimo jiné i růžovými, broskvovými a lososovými květy (v odstínech) s dlouhými ostruhami. Má tmavě zelené, mramorované, panašované (smetanově bíle žilkované) listy.
Velice zajímavá je i asi 20 centimetrů vysoká, jednoduše kvetoucí směs Whirlybird Mix. Nízko nad zemí vytváří sytě zelené listové loubí, nad kterým vykvétají velké, ploché, kontrastně barevné, voňavé, smetanově bílé až sytě červené květy se zlatožlutými středy (ale pozor, bez ostruh).
Necelých 20 centimetrů vysoká je i trpasličí kompaktní směs Tom Thumb Mix. Vykvétá velkými, svítivými, jasně barevnými voňavými květy.
Asi 25 centimetrů vysoká je jednoduše kvetoucí směs Diamant des Abendlandes.
Poloplná až plná je směs Jewel Choice Mix.
Plnokvětá a velmi dekorativní je směs Persische Juwelen.
V truhlících a závěsných nádobách vás zcela jistě na první pohled upoutají nové, hluboce převislé směsi – plnokvětá Glorious Gleam Mix a jednoduše kvetoucí Tip Top. Vykvétají velkými, zářivě barevnými, voňavými květy v nejrůznějších odstínech.
Jednoduchá směs Out of Africa má tmavě zelené, bíle panašované listy a kvete svítivě barevnými květy. Výborně se uplatní všude tam, kde chcete vytvořit efektní dlouhé barevné převisy (balkony, zídky, svahy) nebo k pokrytí větších ploch. Spojuje se v hustý, bohatě kvetoucí koberec.
Novinkou jsou asi 25 centimetrů vysoké lichořeřišnice peruánské, které mají sytě tmavě zelené listy a nádherné velké, nezvykle zbarvené květy.
Odrůda Vesuvius se může pochlubit lososovou barvou.
Peach Melba je zlatožlutá s tmavě červenými středy okvětních plátků.
Gartenjuwel je směs jednobarevných i nezvykle barevně kombinovaných květů.
Téměř sedm centimetrů velké dekorativní květy s dlouhou ostruhou vykvétají poloplné až plnokvěté, a to na pnoucí, až 3 metry vysoké a voňavé lichořeřišnice větší – zlatožlutá Goldglanz a šarlatově červená Scharlachglanz či jejich směs Doppelte.
Glanzhybriden je plnokvětá směs složená z jednobarevných i barevně různě kombinovaných květů. Dokáže se vyšplhat až ke čtyřem metrům.
Rankender Roland je příjemně voňavá, jednoduše až poloplně kvetoucí směs, která se dokáže vyšplhat i více než tři metry vysoko.
Velice neobvyklá, svítivě zlatožlutá, „motýlkokvětá“ je lichořeřišnice kanárská Goldranke, která se pne až čtyři metry vysoko.
Lichořeřišnice obsahuje celou škálou látek s bakteriostatickým a insekticidním účinkem, používá se v lidovém léčitelství k léčbě nemocí ledvin, močového měchýře a dýchacích cest, slouží jako diuretikum i k léčbě defektů kůže. Lichořeřišnice je přírodní antibiotikum, pomáhá při salmonele, streptokoku i zlatému stafylokoku. Používá se též jako pomoc při padání vlasů a proti lupům.
Co je to ekostyrenbeton? Jde o beton, do kterého se přimíchává nastrouhaný použitý polystyren. Tím se dosáhne lepších tepelně izolačních vlastností výsledného betonu. Beton s nastrouhaným recyklovaným polystyrenem je až 12x lehčí než klasický beton. Výrobu ekostyrenbetonu lze provádět v domíchávačích, nebo svépomocí za použití běžné stavební míchačky. Ekostyren se dodává pytlovaný v balení v polyetylénových pytlích po 200 litrech. Spotřeba: na jeden kubík (m³) je potřeba 5 pytlů.
Podlahy
Ekostyren má ve své nabídce i dva druhy již namíchané lité podlahy:
Litý anhydritový potěr je směs kameniva do 4 mm, přísad zlepšujících zpracovatelnost, vody a bezvodého síranu vápenatého CaSO4, který je pojivem.
Litý cementový potěr má podobné složení, ale pojivem je cement.
Oba druhy lze použít na hrubé podlahy obytných, kancelářských a podobných prostorů jako podklad pro libovolnou finální nášlapnou vrstvu (stěrka, vinyl, dlažba, koberec, plovoucí podlaha atd.)
Výhody litých podlah od Ekostyrenu
Podlaha od Ekostyrenu má hlavní přednost, kterou je rychlá aplikace, kde i ve velmi složitých podlahových půdorysech je možné dosáhnout výkon až 100 m2 z a 1 hodinu práce a při rychlém tuhnutí je podlaha pochozí již po 30 hodinách s plnou zatížitelností po 7 dnech. Podlaha má navíc samonivelační schopnost, se kterou lze dosáhnout rovinatosti méně než 1 mm na 1 m. Podlaha od Ekostyrenu má název litá a je to proto, že má výbornou zatékavost a dokonale tak může obalit trubky podlahového vytápění. Díky výborné tepelné vodivosti, zvláště u anhydritu, je to bezkonkurenční materiál pro podlahy s podlahovým vytápěním. Podlaha se také pyšní vysokou pevností, kterou lze zvolit v hodnotách 20, 25, 30 a 35 MPa. Vyzrálá anhydritová podlaha má skvělou objemovou stabilitu díky minimu dilatačních spár.
Po chemoterapii se mohou objevit různé příznaky poruch motorických, senzitivních či autonomních vláken. Svalová slabost bývá nejčastěji na akrech dolních končetin. Přitom paréza dorzální flexe nohy i prstů téměř vždy působí více potíží. Z počátečních potíží to bývá zakopnutí špičkou (například o koberec) či distorze nohy v hleznu při šikmém došlápnutí. Až později se vyvine přepadání nohy s následnou stepáží. Lehká paréza plantární flexe nohy se vyznačuje slabým odrazem, ztrátou svižnosti chůze. Slabost drobných svalů rukou bývá popisována jako ztráta obratnosti (zapínání knoflíků) či jako slabost (nemožnost otočit klíčem v zámku či otevřít PET láhev). K motorickým příznakům patří také křeče svalů (krampy), které bývají popisovány jako nesnesitelná bolest nohou či brnění končetin. Až později se vyvíjejí atrofie svalů či deformity.
Senzitivní příznaky jsou závislé na kalibru a typu senzitivních vláken, která jsou v rámci neuropatie postižena. Neuropatie tenkých vláken (nemyelinizovaných a slabě myelinizovaných vedoucích bolest a termické kvality čití) se vyznačuje bolestmi lokalizovanými zpočátku akrálně. Nemocný udává píchavé či tlakové bolesti při chůzi („jako by chodil po oblázcích“). Má změněnou percepci termických podnětů. Mívá pálivé parestézie nebo není schopen určit, zdali je voda ve vaně horká či studená. Výskyt potíží na rukou je méně častý a přichází až tehdy, když se poruchy čití na dolních končetinách rozšířily až nad kolena (podle délky postižených vláken). Výjimkou z tohoto pravidla bývá brnění rukou, a to u nemocných, kteří mají periferní neuropatii a současně i syndrom karpálního tunelu. Postižení silných vláken (vedou povrchový dotyk, polohocit, pohybocit, vibrační čití a hlubokou bolest) se vyznačuje ataxií stoje a chůze.
Autonomní příznaky se velmi často vyskytují po chemoterapii. Nejčastějšími příznaky bývají poruchy pocení, příznaky gastrointestinální (zácpa střídající se s průjmy, pomalé vyprazdňování žaludku), urogenitální (retence či inkontinence moči, sexuální poruchy), kardiovaskulární (snížená až vymizelá variabilita srdečního rytmu, ortostatická hypotenze) a další. U velké většiny periferních neuropatií se vyskytují jak senzitivní, tak i motorické příznaky.
Symptomy se mohou vyskytnout:
bezprostředně v průběhu léčby nebo časně po léčbě – hodiny, dny až týdny;
oddáleně – dny až měsíce;
pozdně – měsíce až roky.
Periferní neurotoxické projevy se objevují především při podávání léků, které inhibují mitózu (vinca-alkaloidy, taxany), a cytostatik s alkylačním účinkem (analoga platiny, hexamethylmelamin).