Suchý kašel je velkým nepřítelem jak nás dospělých, tak především dětí. Jeho záchvaty jsou neskutečně nepříjemné a je třeba začít je nějakým efektivním způsobem co možná nejrychleji řešit. I proto, že tyto záchvaty provázejí další příznaky, jako je pálení žáhy, hrudníku anebo horečka či jiné infekcí podložené stavy. Kašel je fakticky pouze jakýmsi obranným reflexem lidského těla.
Problémem mohou být i u suchého dráždivého kašle hleny, které se dostávají do míst, kde dokážou velmi nepříjemně potrápit. Dráždění může být velmi silné. Často dochází k tomu, že se hleny usazují přímo v krku a pak způsobují zmiňované obtíže. Eliminace tohoto stavu není jednoduchá.
U dlouhého dráždivého kašle je zapotřebí zcela eliminovat riziko případného bronchiálního astmatu. Toto riziko ale vyloučí pouze odborník, a tak se vyplatí navštívit buď alergologa, anebo pneumologa. Jestliže o tomto nebezpečí nevíte a stále podáváte pouze kapky na tlumení kašle, s největší pravděpodobností vaše léčba k ničemu nepovede.
Léčba je různorodá a často se odvíjí od příčin nemoci, které kašel vyvolávají. U infekcí se volí antibiotika. Ta postupně eliminují zánětlivá ložiska. Jinak ale může dráždivý kašel provázet i alergické reakce. Ty se často řeší kortikoidy. Některý kašel lze eliminovat za pomocí antitusik, z nichž se často prosazuje především kodein. Podpořit léčbu je možné také bromhexinem. Někdy může být kašel projevem mnohem závažnějšího onemocnění, které může být i fatální. Na myslí máme rakovinu, popřípadě plicní fibrózy a jiné problémy.
Absorbenty jsou sloučeniny, které absorbují vodu. Sorbenty, které se užívají perorálně, na sebe vážou vodu v tenkém a tlustém střevu, aby byla průjmová stolice méně vodnatá. Také na sebe mohou vázat toxické chemikálie produkované bakteriemi, které způsobují vylučování tekutiny z tenkého střeva. Vliv toxinové vazby na snižování průjmu není zjevný.
Dva hlavní sorbenty – attapulgit a polycarbophil – jsou k dispozici bez lékařského předpisu. Attapulgit obsahuje Fullerova hlinka a také volně prodejný lék Smecta. Všechny léky s účinnou látkou polycarbophil jsou k dispozici jen v zahraničí.
Příklady výrobků obsahujících attapulgit jsou:
Donnagel;
Rheaban;
Kaopectate Advanced Formula;
Parepectolin;
Diasorb.
Tyto léky jsou k dispozici jen v zahraničí, dostupné přes internetový obchod www.amazon.com.
Příklady výrobků obsahujících polycarbophil jsou:
Equalactin;
Konsyl Fiber;
Mitrolan;
Polycarb.
Tyto léky jsou k dispozici jen v zahraničí.
Equalactin je výrobek proti průjmu obsahující attapulgit, zajímavostí je, že také projímadlo Konsyl obsahuje attapulgit. Attapulgit a polycarbophil zůstávají ve střevě a nemají žádné vedlejší účinky. Mohou občas způsobit zácpu a nadýmání. Jedním z problémů je, že sorbenty mohou na sebe vázat léky a zasahovat tak do jejich vstřebávání organismem. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby se léky s absorpčními činidly braly s několikahodinovým odstupem.
Antipropulziva jsou léky, které uvolňují svaly v tenkém nebo tlustém střevě. Zpomalují tok střevního obsahu. Pomalejší tok pak poskytuje více času pro vstřebávání vody v tenkém a tlustém střevě, čímž se snižuje konečný obsah vody ve stolici. Tyto léky uvolňují i křeče střevních svalů.
Dvě hlavní antipropulziva jsou loperamid (Imodium), který je k dispozici bez lékařského předpisu, a diphenoxylát (Lomotil je k dispozici v zahraničí, v ČR je místo toho podobný lék Reasec). Oba léky jsou spojeny s opiáty (kodein), ale opiáty zde nejsou určeny na ztišení bolesti.
Loperamid (Imodium), i když obsahuje opiáty, nezpůsobuje závislost.
Diphenoxylát je syntetický lék, který ve vysokých dávkách může být návykový, protože jeho opiáty mají rozveselující účinky. Aby se zabránilo zneužívání diphenoxylátu a závislosti na něm, přidává se do Lomotilu nebo Reasecu jiný lék – atropin. Dojde-li k velkému příjmu Reasecu, mohou se objevit nepříjemné vedlejší účinky.
Loperamid a diphenoxylát jsou bezpečné a dobře tolerované léky. V příbalovém letáku jsou některé pokyny, které je třeba dodržovat.
Antipropulziva by neměla být používána bez lékařského dohledu k
U některých lidí mohou depresi způsobit léky, konkrétně barbituráty, benzodiazepiny a beta-blokátory. Vliv na depresi mají i kortikosteroidy, opioidy (kodein, morfin), anticholinerigika. Zároveň tyto léky mohou způsobovat mánii, což je stav související s bipolární poruchou psychiky.
Bronchitida vzniká virovými infekcemi, proto je důležité užívání a léčení antibiotiky. Lékař předepisuje antibiotika až po zjištění výsledků, zejména pokud pacient trpí bakteriální infekcí. Pokud máte chronické onemocnění plic nebo pokud kouříte, lékař předepisuje antibiotika, která snižují rizika sekundární infekce. Na léčbu bronchitidy jsou spíše účinné přírodní léky.
Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě odpočinku v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, je nutné často větrat, popřípadě i zvlhčovat.
Klasická léčba chronické bronchitidy spočívá ve vyloučení látek, které průdušky dráždí, tedy kouření, styk s prašným prostředím a podobně. Podávají se bronchodilatační léky, které rozšiřují průdušky. V některých vážnějších případech, kdy dochází k dechové nedostatečnosti, se podává kyslík.
Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, by mělo být větrané, popřípadě i zvlhčené. Doporučuje se dostatečný přísun tekutin, případně inhalace a bylinné čaje. Je nutné se vyhýbat zakouřenému prostředí, samozřejmě nekouřit! Jídelníček upravit tak, aby strava obsahovala zeleninu, která pomáhá potlačovat zánět (česnek, cibule, černá ředkev), naopak se vyhnout hlenotvorným potravinám (mléko, sladkosti, cukr, bílá mouka, škroby). Dobré je žvýkat kandovaný zázvor, nejen že zpříjemňuje pocit v ústech, ale příznivě působí na dýchací cesty. Existuje i spousta potravinových doplňků, které jsou prospěšné k léčbě zánětů, například vitamín C, E, beta-karoten, echinacea a podobně. Masáže s použitím vonných olejů (eukalyptus, cypřiš), případně koupele a inhalace, mohou ulevit a pomoci dýchání. Na trhu je k dostání i spousta homeopatických léků, je však lépe se poradit s odborníkem. Pokud akutní zánět průdušek není léčen, může přejít i v chronické stadium, popřípadě se rozvinout v zápal plic. Proto není dobré nemoc přecházet.
Léky proti kašli, takzvaná antitusika, se dělí na ta, která obsahují kodein, a na antitusika nekodeinového typu. Antitusika se používají jen u suchého dráždivého kašle, který nemocného značně zatěžuje, až vyčerpává, a který nesměřuje k odstranění hlenu, čili je vlastně neúčelný. Léky na suchý kašel slouží ke zklidnění kašle, zmírní kašlací reflex a uleví od bolesti při kašli. Antitusika neslouží k léčbě vlhkého kašle doprovázeného hleny.
Na výběr máte hned několik druhů těchto léků:
kapky – k účinnému tlumení kašle vyzkoušejte Stoptussin;
sirup – na úlevu od dávivého kašle užívejte Sinecod sirup (vhodný pro děti od 3 let) nebo Stodal;
obalené tablety – klasické tablety na polykání, velmi účinné antitusikum je například Sinupret Forte, slouží také jako doplněk antibakteriální léčby.
Pokud trpíte chronickým suchým kašlem, nebo u vás obtíže přetrvávají déle než týden i po užívání výše uvedených léků, raději vyhledejte lékaře.
Čaje proti kašli si můžete koupit jednodruhové nebo ve směsi. Z jednodruhových pomáhá při suchém a dráždivém kašli například sléz, šalvěj, lípa nebo černý bez. Meduňkový čaj napomáhá rozpouštět hleny a zklidňuje. Pokud nemáte svou oblíbenou bylinku, která vám zabírá, neuděláte chybu se směsí proti kašli. Například v bylinkovém čaji proti kašli fy Herbex je už namícháno desatero potřebných bylin zmírňujících podráždění dýchacích cest, utišujících kašel a podporujících vykašlávání. Kdo máte raději čaje ovocné, najdete je i v téhle variantě, například čaj Ovocný zázvor s medem a citronem.
Na suchý kašel vyžadujte léčbu bez kodeinu. Když budete shánět zklidňující antitusika, ptejte se po takových, která neobsahují kodein. Ta umí tlumit centrum pro kašel, ale ne dechové centrum a při dlouhodobém užívání nevytvářejí závislost. Toto splňují například kapky Tussin, Levopront nebo Ditustat. Na nedobrané léky zapomeňte. Nejhorší je, když ve snaze za každou cenu zastavit nastupující chorobu vytáhnete, co je doma, nevhodné léky, nespotřebovaná antibiotika nebo prošlé přípravky. Druhým extrémem je příznaky podceňovat a nemoc se snažit jen tak přechodit.
Kašel spouštějí dýchací cesty, které se snaží zbavit všeho, co se v nich nachází a co znemožňuje jejich správnou funkci. Jedná se o normální fyziologickou odezvu našeho těla na cizorodé předměty. Aktivní kašel je takový, který je doprovázen dušností během dýchání, stahuje hrudník a při kterém se tvoří a akumulují hleny v průduškách. Často však vznikají hleny, které jsou husté konzistence, což ztěžuje jejich vykašlávání.
Projevy:
pískavý zvuk při dýchání a kašlání;
vykašlávání lepkavých hlenů;
přetrvávající kašel;
svírání hrudi;
zvýšené kašlání během rána;
ucpané dýchací cesty nebo tíha na hrudi.
U léčby kašle se má léčit jeho příčina. Je-li člověk s kašlem zahleněný a má-li spíše vlhký kašel, podávají se takzvaná mukolytika. Mukolytika usnadní vykašlávání hlenů a nemocnému se po nich uleví. Z používaných léčiv lze uvést například preparáty ACC, Mucobene, Erdomed, Bromhexin, Ambrobene, Ambrosan, Ambroxol a Mucosolvan. Na zvládnutí suchého kašle se mohou podat tlumivé léky obsahující například kodein.
Světová zdravotnická organizace rozdělila analgetika do tří stupňů. Pro první stupeň mírné až středně silné bolesti jsou určeny léky, které se označují jako „nesteroidní analgetika“. Patří k nim například všem dobře známy Ibuprofen, Diclofenac nebo Indomethacin. Avšak k léčbě této bolesti lze použít i paracetamol (Paralen) nebo kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin).
Tyto léky není vhodné kombinovat mezi sebou, ale při silnějších bolestech se mohou spojit s dalším stupněm pro silné a kruté bolesti – ty se nazývají „slabé opioidy“. Tato skupina léků se takto nazývá pro podobnost účinku s opiem, přírodním alkaloidem získávaným z nezralých makovic. Dříve se těmto lékům říkalo opiáty. Hlavním představitelem této skupiny je tramadol a kodein.
Pro nejsilnější, nesnesitelné bolesti jsou určené „silné opioidy“. Základním lékem je zde morfin. Zpravidla se k těmto lékům užívají i léky z některé z předchozích skupin anebo léky pomocné.
Pomocné léky
Onemocnění zhoubným nádorem představuje vždy velmi závažný zásah do psychiky nemocného. Nebezpečí smrti, nejistota, strach o sebe a své blízké, to vše vede k úzkosti a depresi. Pokud je nemocný v depresi, špatně spí a nechutná mu jíst, všechny strasti včetně bolesti pociťuje daleko intenzivněji. Proto jsou velmi důležitou součástí léčby nádorové bolesti také antidepresiva. Nejenže tlumí depresi, ale přímo se i podílejí na léčbě bolesti – mají vlastní analgetický účinek. Nemocní pak potřebují užívat méně analgetik, jsou spokojenější, jejich největší chmury jsou obroušeny a mohou tak plně prožít každý den.
Antikonvulziva
Další skupinou léků, které se v poslední době v léčbě bolesti široce uplatňují, jsou léky, které se užívají pro záchvaty křečí, takzvaná antikonvulziva. Používají se tam, kde se jedná o bolest způsobenou postižením nervů, nebo když bolest přichází v záchvatech. Na některé typy bolesti jsou tyto léky daleko účinnější než běžná analgetika.
Antidepresiva
Proti strachu, nespavosti, úzkosti a ke zmenšení svalového napětí se používají léky zvané benzodiazepiny.
Kortikoidy
U nádorové bolesti hrají významnou roli kortikoidy, hlavně u pokročilých stadií a u nádorů, kde dochází k rozpínání a otokům jednotlivých orgánů a k rozsevu nádorových metastází. Využívá se zde jejich protizánětlivého a antiedematózního (zmenšující otok) účinku.
Dalšími pomocnými léky mohou být léky proti zácpě, svědění, nevolnosti, zvracení, nespavosti a další, zkrátka prostředky ke zmírnění všech nepříjemných pocitů, ať už způsobených vlastním onemocněním, nebo jeho léčbou.
Dieta jako taková není pacientovi nařízena. Pacientovi je doporučeno, aby měl vyvážený příjem vitaminu K a aby nedocházelo k výkyvům v jeho příjmu. Pacient musí vědět o potravinách, které obsahují vysoké dávky vitaminu K, nebo o těch, které mají interakce s lékem Warfarin. Minerální látky jako železo, hořčík a zinek mohou tvořit vazby s warfarinem a redukovat tak jeho absorpci a aktivitu. Aby se zamezilo těmto nežádoucím interferencím, je vhodné užívat tyto minerály minimálně 2 hodiny před anebo po užití léku Warfarin.
Relativně vysoký obsah vitaminu K mají především rostliny z čeledi brukvovitých, zejména hlávkové zelí (Brassica oleracea v. capita), růžičková kapusta (Brassica oleracea v. gemmifera), brokolice (Brassica oleracea v. italica), čínské zelí (Brassica campestris v. pekinensis), vodnice (Brassica rapa), locika setá neboli salát (Lactuca sativa), tolice vojtěška (Medicago sativa), řepa obecná (Beta vulgaris), krmná kapusta (Brassica oleracea v. acephala), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), potočnice lékařská (Nasturtium officinale), petržel zahradní (Petroselinum crispum), jitrocel větší (Plantago major), rdesno peprník (Polygonum hydropiper), rdesno (Polygonum punctatum), špenát setý (Spinacea oleracea), kopřiva (Urtica spp.), kukuřice setá (Zea mays).
Vysoké množství vitaminu K obsahuje i zelený čaj (Camellia sinnsis). Pití velkého množství zeleného čaje proto také může snižovat účinek warfarinu.
Probiotika (Lactobacilus, Bifidobacterium a podobně) mohou zvyšovat přirozenou syntézu vitaminu K ve střevech a druhotně tak snižovat terapeutický účinek warfarinu.
Hliník (aluminium) obsahující antacida snižuje využitelnost warfarinu.
Koenzym Q10 je chemicky podobný vitaminu K, který ovlivňuje působení warfarinu. Pacienti, kteří užívají tento lék, by proto neměli užívat koenzym Q10 bez porady s lékařem.
Konzumace alkoholu ve větším množství a po delší periodu může snížit terapeutický účinek warfarinu.
Proteinové koncentráty užívané sportovci s cílem zmnožit svalovou hmotu mohou významně snížit účinek warfarinu, neboť dojde ke zvýšené tvorbě albuminu, na který se warfarin váže.
Nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen, piroxikam, nimesulid, lornoxikam, meloxikam): Zvyšují účinek warfarinu a narušují sliznici (u disponovaných jedinců to vede až ke vzniku dvanácterníkových nebo žaludečních vředů), což u pacientů léčených warfarinem může zvyšovat riziko krvácení do zažívacího traktu. Pokud je užívání nesteroidních antirevmatik indikováno, je ověřené jako bezpečné užívání diklofenaku, který neovlivňuje účinek warfarinu, spolu s protivředovým lékem ze skupiny inhibitorů protonové pumpy (například omeprazolem).
Kontraindikované jsou přípravky s obsahem kyseliny acetylsalicylové. Ani další léky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek, jako je Ibuprofen či Diclofenac, by při léčbě Warfarinem neměly být užívány. Je to proto, že dráždí žaludek a zvyšují riziko krvácení. Zvlášť nebezpečné může být užívání těchto léků u lidí, kteří prodělali žaludeční či dvanáctníkový vřed.
Z léků zvyšujících efekt Warfarinu užívají nemocní často nárazově nesteroidní antirevmatika (NSA). Důsledkem je především krvácení do zažívacího traktu. Nemáme-li možnost NSA nahradit jiným analgetikem, musíme zvažovat nepodávání Warfarinu. Pokud je užívání NSA zcela pravidelné, lze upravit dávku Warfarinu s otestováním efektu interakce.
Přípravky přírodní medicíny snižující účinek warfarinu: ženšen (Panax spp.), rostlinné přípravky z třezalky tečkované (Hypericum perforatum).
Rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou, která indukuje enzymy metabolizující léky, se nesmí kombinovat s lékem Warfarin. Indukční účinek může přetrvávat až po dobu 2 týdnů po ukončení léčby třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již užívá třezalku tečkovanou, je nutné provést kontrolu INR a ukončit užívání třezalky. Dále je potřeba i následně monitorovat INR, jelikož se po vysazení třezalky může zvýšit. Dávka Warfarinu může vyžadovat úpravu.
Formou samoléčby je možné řešit pouze akutní kašel. Při jeho léčbě je potřeba rozeznávat takzvaný suchý a vlhký kašel.
Suchý kašel dráždí a vyčerpává. Nedochází při něm k hromadění hlenů v dýchacích cestách, často také mluvíme o kašli neproduktivním. Pacient se budí suchým kašlem v průběhu noci, někdy kašel přechází v záchvaty a sípot. Obvykle trvá jen několik dní a poté se mění na vlhký (produktivní) kašel. Nejčastěji se jedná o počátek virové infekce horních cest dýchacích (mezi další příčiny suchého kašle ale může patřit také například vdechnutí cizího tělesa, působení alergenu a podobně). Suchý kašel je potřeba co nejdříve odstranit – utlumit, a pokud je to možné, tak jej postupně přeměnit na kašel vlhký. Proto je třeba sliznici zvlhčovat, a to jak sliznici nosu pomocí mořských vod, tak sliznici krku dodržováním pitného režimu. Dále je vhodné dostatečně větrat místnosti, případně používat elektrické zvlhčovače vzduchu.
K léčbě tohoto kašle se používají takzvaná antitusika (léky na tlumení kašle). U dětí se nejčastěji podávají sirupy nebo kapky, u dospělého pacienta tablety nebo kapsle (tablety a kapsle jsou pro dávkování u dospělého člověka pohodlnější a často i levnější než sirupy či kapky). K nejčastěji užívaným antitusikům patří: butamirát (sirupy a kapky Stoptussin, Sinecod, Tussin), dropropizin (kapky Ditustat), dextromethorphan (Robitussin).
Na kašel je mnoho sirupů, například Stodal, sirupy bylinné, s jitrocelem a podobně. Spousta z nich je označena jako fytofarmaka. Většinou se jedná o doplňky stravy, ale například Stodal je registrovaný léčivý přípravek, to znamená, že musel projít přísnými testy. S fytofarmaky se musí zacházet stejně obezřetně jako s jinými „chemickými“ přípravky, i když se jedná o produkty z rostlin. Fytofarmaka jsou skutečně pro mnoho pacientů vhodná, ale nelze to tvrdit paušálně, neboť mají i svá rizika. Záleží na individuálním posouzení.
Především u malých dětí se někdy k tlumení suchého dráždivého kašle používají antihistaminika (léky sloužící primárně na potlačení alergie). Výhodný pro nemocné dítě i rodiče pak bývá současně jejich tlumivý efekt. Některá jsou pouze na předpis od lékaře (bisulepin, desloratadin). K nejčastěji užívaným antihistaminikům dostupným i bez receptu k léčbě alergických příznaků patří dimetinden (Fenistil), cetirizin (Zyrtec, Zodac), levocetirizin (Xyzal), loratadin (Claritine), levodropropizin (Levopront). U většiny novějších antihistaminik je tlumivý efekt potlačen, takže je jejich využití spíše zpochybňováno.
Pokud kašel přechází v záchvaty, nereaguje na tlumení pomocí volně prodejných antitusik a způsobuje až dušnost, je vžd
Forma kopřivky a angioneurotického edému reaguje na histamin a těsnost krevní plazmy z malých cév v kůži. Histamin je vylučován z buněk podél cév pokožky. Uvolnění histaminu způsobuje alergická reakce, chemikálie v některých potravinách nebo léky. Tvorba kopřivky se nedá zjistit.
Akutní kopřivka
Kopřivka trvající méně než šest týdnů. Nejčastějšími příčinami jsou některé potraviny, léky nebo injekce, bodnutí hmyzem nebo i některá vnitřní onemocnění. Zapomenout nemůžeme také na potravinářská barviva a konzervační prostředky. Potravinami nezřídka vyvolávajícími kopřivku jsou ořechy, čokoláda, ryby, rajčata, vejce, čerstvé jahody a mléko. Čerstvé potraviny způsobují kopřivku častěji než vařené. Mezi léky způsobujícími kopřivku a angioneurotický edém můžeme uvést aspirin a další nesteroidní protizánětlivé léky (například Ibuprofen), léky na vysoký krevní tlak nebo léky proti bolesti (Kodein).
Chronická kopřivka a angioneurotický edém
Rozpoznat příčiny tohoto typu kopřivky je obtížnější než u akutní kopřivky. Pro většinu lidí s chronickou kopřivkou je dokonce někdy nemožné dané příčiny určit. Příznaky zahrnují bolesti svalů, dušnost, zvracení a průjem. Chronická kopřivka a angioneurotický edém mohou narušit i vnitřní orgány – plíce, svaly a gastrointestinální trakt.
Fyzikální kopřivka
Kopřivka způsobená fyzickou stimulací kůže, to znamená chladem, teplem, pobytem na slunci, vibracemi, tlakem, pocením a cvičením. Kopřivka se objevuje právě na podrážděné kůži, jen zřídka se vyskytne jinde. Většinou se objeví téměř za hodinu od vystavení se fyzické stimulaci.
Dermografismus
Jedná se o formu kopřivky, která se tvoří po hlazení nebo poškrábání pokožky. Tato vyrážka se může objevit spolu s jinými formami kopřivky.