Průjem je zvýšení frekvence vyprazdňování obvykle řídké stolice (často větší množství uvolněné stolice). Průjem je potřeba odlišit od jiných problémů, protože i když níže popsané jevy mohou průjem doprovázet, mívají často různé příčiny a různé jiné komplikace než jen průjem.
Léčba průjmu
Absorbenty jsou sloučeniny, které absorbují vodu. Sorbenty, které se užívají perorálně, na sebe vážou vodu v tenkém a tlustém střevu, aby byla průjmová stolice méně vodnatá. Také na sebe mohou vázat toxické chemikálie produkované bakteriemi, které způsobují vylučování tekutiny z tenkého střeva. Vliv toxinové vazby na snižování průjmu není zjevný.
Dva hlavní sorbenty – attapulgit a polycarbophil – jsou k dispozici bez lékařského předpisu. Attapulgit obsahuje Fullerova hlinka a také volně prodejný lék Smecta. Všechny léky s účinnou látkou polycarbophil jsou k dispozici jen v zahraničí.
Příklady výrobků obsahujících attapulgit jsou:
Donnagel;
Rheaban;
Kaopectate Advanced Formula;
Parepectolin;
Diasorb.
Tyto léky jsou k dispozici jen v zahraničí, dostupné přes internetový obchod www.amazon.com.
Příklady výrobků obsahujících polycarbophil jsou:
Equalactin;
Konsyl Fiber;
Mitrolan;
Polycarb.
Tyto léky jsou k dispozici jen v zahraničí.
Equalactin je výrobek proti průjmu obsahující attapulgit, zajímavostí je, že také projímadlo Konsyl obsahuje attapulgit. Attapulgit a polycarbophil zůstávají ve střevě a nemají žádné vedlejší účinky. Mohou občas způsobit zácpu a nadýmání. Jedním z problémů je, že sorbenty mohou na sebe vázat léky a zasahovat tak do jejich vstřebávání organismem. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby se léky s absorpčními činidly braly s několikahodinovým odstupem.
Antipropulziva jsou léky, které uvolňují svaly v tenkém nebo tlustém střevě. Zpomalují tok střevního obsahu. Pomalejší tok pak poskytuje více času pro vstřebávání vody v tenkém a tlustém střevě, čímž se snižuje konečný obsah vody ve stolici. Tyto léky uvolňují i křeče střevních svalů.
Dvě hlavní antipropulziva jsou loperamid (Imodium), který je k dispozici bez lékařského předpisu, a diphenoxylát (Lomotil je k dispozici v zahraničí, v ČR je místo toho podobný lék Reasec). Oba léky jsou spojeny s opiáty (kodein), ale opiáty zde nejsou určeny na ztišení bolesti.
Loperamid (Imodium), i když obsahuje opiáty, nezpůsobuje závislost.
Diphenoxylát je syntetický lék, který ve vysokých dávkách může být návykový, protože jeho opiáty mají rozveselující účinky. Aby se zabránilo zneužívání diphenoxylátu a závislosti na něm, přidává se do Lomotilu nebo Reasecu jiný lék – atropin. Dojde-li k velkému příjmu Reasecu, mohou se objevit nepříjemné vedlejší účinky.
Loperamid a diphenoxylát jsou bezpečné a dobře tolerované léky. V příbalovém letáku jsou některé pokyny, které je třeba dodržovat.
Antipropulziva by neměla být používána bez lékařského dohledu k
U některých lidí mohou depresi způsobit léky, konkrétně barbituráty, benzodiazepiny a beta-blokátory. Vliv na depresi mají i kortikosteroidy, opioidy (kodein, morfin), anticholinerigika. Zároveň tyto léky mohou způsobovat mánii, což je stav související s bipolární poruchou psychiky.
Bronchitida vzniká virovými infekcemi, proto je důležité užívání a léčení antibiotiky. Lékař předepisuje antibiotika až po zjištění výsledků, zejména pokud pacient trpí bakteriální infekcí. Pokud máte chronické onemocnění plic nebo pokud kouříte, lékař předepisuje antibiotika, která snižují rizika sekundární infekce. Na léčbu bronchitidy jsou spíše účinné přírodní léky.
Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě odpočinku v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, je nutné často větrat, popřípadě i zvlhčovat.
Klasická léčba chronické bronchitidy spočívá ve vyloučení látek, které průdušky dráždí, tedy kouření, styk s prašným prostředím a podobně. Podávají se bronchodilatační léky, které rozšiřují průdušky. V některých vážnějších případech, kdy dochází k dechové nedostatečnosti, se podává kyslík.
Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, by mělo být větrané, popřípadě i zvlhčené. Doporučuje se dostatečný přísun tekutin, případně inhalace a bylinné čaje. Je nutné se vyhýbat zakouřenému prostředí, samozřejmě nekouřit! Jídelníček upravit tak, aby strava obsahovala zeleninu, která pomáhá potlačovat zánět (česnek, cibule, černá ředkev), naopak se vyhnout hlenotvorným potravinám (mléko, sladkosti, cukr, bílá mouka, škroby). Dobré je žvýkat kandovaný zázvor, nejen že zpříjemňuje pocit v ústech, ale příznivě působí na dýchací cesty. Existuje i spousta potravinových doplňků, které jsou prospěšné k léčbě zánětů, například vitamín C, E, beta-karoten, echinacea a podobně. Masáže s použitím vonných olejů (eukalyptus, cypřiš), případně koupele a inhalace, mohou ulevit a pomoci dýchání. Na trhu je k dostání i spousta homeopatických léků, je však lépe se poradit s odborníkem. Pokud akutní zánět průdušek není léčen, může přejít i v chronické stadium, popřípadě se rozvinout v zápal plic. Proto není dobré nemoc přecházet.
Léky proti kašli, takzvaná antitusika, se dělí na ta, která obsahují kodein, a na antitusika nekodeinového typu. Antitusika se používají jen u suchého dráždivého kašle, který nemocného značně zatěžuje, až vyčerpává, a který nesměřuje k odstranění hlenu, čili je vlastně neúčelný. Léky na suchý kašel slouží ke zklidnění kašle, zmírní kašlací reflex a uleví od bolesti při kašli. Antitusika neslouží k léčbě vlhkého kašle doprovázeného hleny.
Na výběr máte hned několik druhů těchto léků:
kapky – k účinnému tlumení kašle vyzkoušejte Stoptussin;
sirup – na úlevu od dávivého kašle užívejte Sinecod sirup (vhodný pro děti od 3 let) nebo Stodal;
obalené tablety – klasické tablety na polykání, velmi účinné antitusikum je například Sinupret Forte, slouží také jako doplněk antibakteriální léčby.
Pokud trpíte chronickým suchým kašlem, nebo u vás obtíže přetrvávají déle než týden i po užívání výše uvedených léků, raději vyhledejte lékaře.
Čaje proti kašli si můžete koupit jednodruhové nebo ve směsi. Z jednodruhových pomáhá při suchém a dráždivém kašli například sléz, šalvěj, lípa nebo černý bez. Meduňkový čaj napomáhá rozpouštět hleny a zklidňuje. Pokud nemáte svou oblíbenou bylinku, která vám zabírá, neuděláte chybu se směsí proti kašli. Například v bylinkovém čaji proti kašli fy Herbex je už namícháno desatero potřebných bylin zmírňujících podráždění dýchacích cest, utišujících kašel a podporujících vykašlávání. Kdo máte raději čaje ovocné, najdete je i v téhle variantě, například čaj Ovocný zázvor s medem a citronem.
Na suchý kašel vyžadujte léčbu bez kodeinu. Když budete shánět zklidňující antitusika, ptejte se po takových, která neobsahují kodein. Ta umí tlumit centrum pro kašel, ale ne dechové centrum a při dlouhodobém užívání nevytvářejí závislost. Toto splňují například kapky Tussin, Levopront nebo Ditustat. Na nedobrané léky zapomeňte. Nejhorší je, když ve snaze za každou cenu zastavit nastupující chorobu vytáhnete, co je doma, nevhodné léky, nespotřebovaná antibiotika nebo prošlé přípravky. Druhým extrémem je příznaky podceňovat a nemoc se snažit jen tak přechodit.
Kontraindikované jsou přípravky s obsahem kyseliny acetylsalicylové. Ani další léky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek, jako je Ibuprofen či Diclofenac, by při léčbě Warfarinem neměly být užívány. Je to proto, že dráždí žaludek a zvyšují riziko krvácení. Zvlášť nebezpečné může být užívání těchto léků u lidí, kteří prodělali žaludeční či dvanáctníkový vřed.
Z léků zvyšujících efekt Warfarinu užívají nemocní často nárazově nesteroidní antirevmatika (NSA). Důsledkem je především krvácení do zažívacího traktu. Nemáme-li možnost NSA nahradit jiným analgetikem, musíme zvažovat nepodávání Warfarinu. Pokud je užívání NSA zcela pravidelné, lze upravit dávku Warfarinu s otestováním efektu interakce.
Přípravky přírodní medicíny snižující účinek warfarinu: ženšen (Panax spp.), rostlinné přípravky z třezalky tečkované (Hypericum perforatum).
Rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou, která indukuje enzymy metabolizující léky, se nesmí kombinovat s lékem Warfarin. Indukční účinek může přetrvávat až po dobu 2 týdnů po ukončení léčby třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již užívá třezalku tečkovanou, je nutné provést kontrolu INR a ukončit užívání třezalky. Dále je potřeba i následně monitorovat INR, jelikož se po vysazení třezalky může zvýšit. Dávka Warfarinu může vyžadovat úpravu.
Forma kopřivky a angioneurotického edému reaguje na histamin a těsnost krevní plazmy z malých cév v kůži. Histamin je vylučován z buněk podél cév pokožky. Uvolnění histaminu způsobuje alergická reakce, chemikálie v některých potravinách nebo léky. Tvorba kopřivky se nedá zjistit.
Akutní kopřivka
Kopřivka trvající méně než šest týdnů. Nejčastějšími příčinami jsou některé potraviny, léky nebo injekce, bodnutí hmyzem nebo i některá vnitřní onemocnění. Zapomenout nemůžeme také na potravinářská barviva a konzervační prostředky. Potravinami nezřídka vyvolávajícími kopřivku jsou ořechy, čokoláda, ryby, rajčata, vejce, čerstvé jahody a mléko. Čerstvé potraviny způsobují kopřivku častěji než vařené. Mezi léky způsobujícími kopřivku a angioneurotický edém můžeme uvést aspirin a další nesteroidní protizánětlivé léky (například Ibuprofen), léky na vysoký krevní tlak nebo léky proti bolesti (Kodein).
Chronická kopřivka a angioneurotický edém
Rozpoznat příčiny tohoto typu kopřivky je obtížnější než u akutní kopřivky. Pro většinu lidí s chronickou kopřivkou je dokonce někdy nemožné dané příčiny určit. Příznaky zahrnují bolesti svalů, dušnost, zvracení a průjem. Chronická kopřivka a angioneurotický edém mohou narušit i vnitřní orgány – plíce, svaly a gastrointestinální trakt.
Fyzikální kopřivka
Kopřivka způsobená fyzickou stimulací kůže, to znamená chladem, teplem, pobytem na slunci, vibracemi, tlakem, pocením a cvičením. Kopřivka se objevuje právě na podrážděné kůži, jen zřídka se vyskytne jinde. Většinou se objeví téměř za hodinu od vystavení se fyzické stimulaci.
Dermografismus
Jedná se o formu kopřivky, která se tvoří po hlazení nebo poškrábání pokožky. Tato vyrážka se může objevit spolu s jinými formami kopřivky.