V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK V 70 LETECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Bradáč.
112 68 72
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoli je za optimální považována hladina krevního tlaku 120/80 mmHg, za normální se ještě považuje systolický tlak mezi 91 a 119 mmHg a diastolický krevní tlak mezi 61 a 79 mmHg. Až hladina krevního tlaku, která klesne pod 90/60 mmHg, se obvykle označuje jako nízký krevní tlak (hypotenze). Váš naměřený tlak 112/68 při tepu 72 lze i v sedmdesáti letech považovat za uspokojivý nízký krevní tlak.
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen. Je charakterizován dvěma hodnotami, protože srdce, které jako pumpa vhání krev do cévního řečiště, pracuje cyklicky a opakovaně prochází klidovou a pracovní fází. Jedná se o tlak systolický a diastolický.
Systolický tlak neboli „horní“ tlak je nejdůležitějším ukazatelem cévního rizika (alespoň podle dnešních poznatků). To platí u mladších i starších osob!
Diastolický neboli „spodní“ tlak se již nesleduje tak bedlivě jako v minulosti. Poměrně vzácné je zvýšení diastolického tlaku bez toho, že by byl současně zvýšen i systolický tlak.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlakkrve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlakkrve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu, nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tlak je nejvyšší v okamžiku, kdy se srdce stahuje a vypuzuje krev do tepen. Tento tlak se nazývá systolický, laicky „horní“. Srdce mezi dvěma stahy krátce odpočívá a krevní tlak klesá, tehdy hovoříme o diastolickém tlaku, který je v laickém povědomí zakotven jako „dolní“ nebo „spodní“. Proto je krevní tlak udáván dvěma čísly, tedy jako tlak systolický a diastolický. Obě hodnoty jsou důležité. Mezi ně se nejčastěji vkládá lomítko, například 120/80.
Krevní tlak během dne kolísá. Nejnižší bývá ve spánku, a to kolem tří hodin ráno. Naopak mezi osmou a jedenáctou hodinou dopoledne a pak mezi čtvrtou a osmou odpoledne dosahuje krevní tlak nejvyšších hodnot. Krevní tlak se však může náhle změnit v souvislosti s jinými faktory. Jedná se o fyzickou námahu, stres, dostatek či nedostatek spánku, příjem tekutin nebo třeba roční období a teplotu vzduchu. Naměřenou hodnotu dokáže ovlivnit dokonce i pouhá změna polohy těla.
Ve svém příspěvku KREVN106 65 70 Í TLAK PODLE VĚKU 82ROKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den.Vnemocnici 11dní.Kovid-19 Přijel domu v pořádku.Druhý den tlak 106 65 80.Trvá to již 6 dní stále nízký tlak.Unava dušnost .Mám kardiosimulátor.Nechutná mi jíst.Stále bych spal.V nemocnici bez problému.Děkuji za odpověd. Honza
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Srdce žene krev do tepen a působí v nich tlak, tento krevní tlak se měří na paži, a to nejčastěji vsedě po pětiminutovém klidu. První naměřenou hodnotou je takzvaný systolický krevní tlak, což je krevní tlak zjištěný během smrštění srdce neboli během srdeční systoly, druhá hodnota je nižší a nazývá se diastolický krevní tlak, protože vzniká během odpočinku srdce neboli takzvané srdeční diastoly. S přibývajícími léty se krevní tlak zvyšuje.
Světová zdravotnická organizace stanovila pro dospělé osoby optimální tlak 130/80 mm Hg. Systolický tlak 140 a větší anebo diastolický tlak 90 a větší anebo zvýšení obou tlaků nad tuto hranici znamená zvýšený krevní tlak neboli hypertenzi. Pokud se krevní tlak pohybuje od 140/90, ale je menší než 160/95, označuje se jako hraniční hypertenze. Zjistí-li se opakovaně systolický tlak nad 160 anebo diastolický tlak nad 95 mm Hg, hovoří se o hypertenzi. Jedná se o chronickou nemoc, kterou je třeba sledovat a léčit celý život. Dalším problémem je střídavý krevní tlak. Při hodnotách nižších se jedná o nízký krevní tlak.
Nejnižší hodnoty krevního tlaku jsou obvykle ve spánku okolo třetí hodiny ranní. Nejvyšší hodnoty krevního tlaku jsou naopak v období mezi 8. až 11. hodinou ranní a pak večer mezi 16. a 20. hodinou.
Ve svém příspěvku KOLÍSÁNÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jiří Rybička.
Je mi 81 roků.Jsem 16 let diabetik 11 typu.Užívám glukophage 1000.Celý život jsem měl velmi nízký krevní tlak.V posledním roce mi začíná tlak kolísat i během dne od 120/65 až krátkodobě 170/85.Zvýšení tlaku bez zjevné příčiny někdy je několikrát za den doprovázené nahlým zpocením a potom lehkým mražením v zádech.Po nasazení léku Termisarton se dostavily silné deprese a na doporučení psychiatra léčba byla přerušena nahrazena Cipralexem a nakonec Neurolem0.25 jeden denně. Kolísání tlaku pokračuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Dobrý den, užívám na tlak ramipril 10 mg. Ráno mívám někdy ihned po pohybu tlak 160/70, potom rychle klesne na 130/65 a během dne v klidu mám tlak kolem125/55. Když tlak změřím hned po pohaybu,třebapo vyjítí schodů, tak je tlak 1350/70< ale během dne někdy i 100/50. Jwe mi 70let. Jer to normální? Jaké je normální kolísání krevního tlaku? V klidu ho celkem mám stabilní, ale připohybu? Děkuji zaodpověď.
Diastolický tlak je dolní hodnota tlaku, kdy zrovna srdce netlačí krev do tepen, ale plní se samo další krví, než ji znovu vytlačí do oběhu, a v této době zároveň regeneruje své síly. Tato hodnota je udržována pružností tepenného systému, jakoby rezervní tlakové nádoby. Normální hodnota je 80 torrů a rozptyl 40–140. Přitom pod 70 se jedná o nízký tlak a přes 90 o vysoký, kdy organismus má, nebo se chová, jako kdyby měl, nadbytek vody.
Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem je tlaková (tepová) amplituda. Druhé nižší číslo znamená diastolický tlak. Diastolický krevní tlak nemůže být nikdy vyšší než systolický krevní tlak. Nebezpečné je, že zpravidla u starších lidí, kteří mají nízký diastolický krevní tlak, ale vyšší systolický krevní tlak, je větší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání než u těch s vyšší úrovní diastolického krevního tlaku. Diastolický krevní tlak byl a nadále zůstává závažný pro mladé lidi. Čím vyšší diastolický krevní tlak, tím vyšší riziko při srdečním infarktu, mrtvici a selhání ledvin. Jak lidé stárnou, diastolický tlak začne klesat a systolický krevní tlak začíná stoupat a stává se důležitějším. Rovněž zvýšení systolického krevního tlaku zvyšuje šance na infarkt, mrtvici či selhání ledvin. V minulosti se věřilo, že zvýšený diastolický krevní tlak je nejvýznamnější prediktor nepříznivých výsledků, ale nyní je známo, že významnější negativní dopad na člověka má zvýšený systolický krevní tlak.
Hodnoty krevního tlaku do 110/70 mm Hg
Běžný nižší tlak bývá vyvolán mechanickým působením, hormonálními příčinami, únavou, přiotrávením, uskřinutím nervů u páteře a podobně. Běžná je apatie, nechuť k vlastní aktivní činnosti, ale při donucení je obvyklé akceptování aktivity bez výrazné nevole. Charakteristické jsou chladnější končetiny, kyčle, bederní páteř, nos a povaha. Jde o menší opotřebení srdce, ale také obvykle o jeho menší výkon.
Hodnoty krevního tlaku do 90/ 60 mm Hg
Tyto hodnoty představují dolní hranici tlakových hodnot, při nichž člověk většinou ještě neupadá do bezvědomí. Jedná se o vliv různých příčin, například nedostatečná činnost štítné žlázy, hladovění, překyselení organismu, přidušení, podchlazení, přiotrávení, těžká únava, uskřinutí nervů krční páteře blokádou, šok a podobně. Psychickým projevem jsou deprese a trudnomyslnost. Vnějším psychickým impulzem se stav nevyřeší, jenom se přidá stres. Toto je obvykle stav, který již není bez léčení životaschopný. Jde však o normální hodnoty u dětí, záleží na stavu podle vývoje a velikosti.
Hodnoty krevního tlaku do 60/30 mm Hg
Člověk s takto nízkým tlakem, který způsobuje nedokrvení důležitých orgánů, pravděpodobně umírá. Dotyčný již není při vědomí. V tomto stavu ihned volejte záchranku. Připravte se na masáž srdce a dýchání z úst do úst, což jsou 2 vdechy a 15x masáž srdce stlačením hrudníku.
Ve svém příspěvku KREVNÍ TLAK TABULKA PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dočetl jsem se že starši lide maji vyšši tlak je mi 73 let a mam tlak 145/80 jak kdy někdy meně beru prašek prenesa 4 v članku jsem se dočetl že pruměrny tlak je u mě 150/85 a max 160/90 tak jak to tedy vlastně je? pokud si ješte vezmu pulku prašku mam tlak 109/65 Děkuji za odpověd Petr
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Typ léku používaného k léčbě hypertenze závisí na vašem celkovém zdravotním stavu a na tom, jak vysoký máte krevní tlak. Dva nebo více léků na krevní tlak často fungují lépe než jeden. Může nějakou dobu trvat, než najdete lék nebo kombinaci léků, které jsou právě pro vás nejlepší.
Při užívání léků na krevní tlak je důležité znát cílovou hladinu krevního tlaku. Měli byste usilovat o cíl léčby krevního tlaku nižší než 130/80 mm Hg, pokud:
Jste zdravý dospělý ve věku 65 let nebo starší.
Jste zdravý dospělý mladší než 65 let s 10% nebo vyšším rizikem rozvoje kardiovaskulárního onemocnění v příštích 10 letech.
Máte chronické onemocnění ledvin, cukrovku nebo onemocnění koronárních tepen.
Ideální cílový krevní tlak se může lišit podle věku a zdravotních podmínek, zejména pokud jste starší než 65 let.
Ve svém příspěvku KOLÍSAVÝ KREVNÍ TLAK PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobry de, chci se zeptat,kdyz uzivam pul tablety prestarium neo combi denne na vysoky tlak,protoze mi zjistili tlak 179/110 a momentalne se muj tlak pohybuje cca 116/75,nekdy cca 125/82.Ale behem dne vetsinou do obeda spadne tlak nekdy na cca 90/60,jestli uz se jedna o kolisavy tlak.Nekdy i kdyz obcas mam tlak cca 130/79.Skoro porad mepoboliva hlava na spancich a na temeni hlavy.Doktor to pricita krcni pateri,s kterou mam problemy.Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magdaléna.
Dobry den,
Skuste zvysit prijem tekutin na 30-40 ml na kg po duskoch nie naraz a pit rozmanite tekutiny.Ak velmi fyzicky pracujete alebo je leto tak aj na 50 ml na kg. A skuste prehodnotit ci neuzivate nejake potraviny, kt. znizuju tlak a tiez si vsimnite ci netrpite na nejaku intoleranciu na potraviny. Vase telo moze trpiet chronickou dehydrataciou a moze ist o kompenzaciu hypotenzie.
Pokud jste si pořídili kvalitní přístroj pro domácí měření, může se vám stát, že to, co si doma naměříte, nebude ani za mák odpovídat hodnotám, které vám lékař nebo sestra naměří v ordinaci. Možná totiž mezi vaše stresory, které jste si zapsali po přečtení první kapitoly, patří i návštěva lékaře! Ani o tom nemusíte vědět, tělo na stres reaguje, jak jsme již řekli, podvědomě. A zvýší se přitom krevní tlak. Ale doma, za klidových podmínek, když tu bíle oděnou osobu nevidíte, máte tlak normální. To je ostatně docela dobrý důvod k vyšetření monitorovacím přístrojem. Říká se tomu syndrom bílého pláště (a je to opravdu oficiální vědecký termín).
Pokud vám někdo řekl, že máte vysoký tlak, nebo se kvůli tomu léčíte, pak můžete mít:
Syndrom bílého pláště
To ale odhalíte jen tehdy, pokud si krevní tlak budete měřit i doma (nejen v ordinaci), nebo vám lékař nasadí monitorovací přístroj. Pak se může ukázat, že v ordinaci máte tlak vysoký, ale doma normální. Zastánci tohoto názoru říkají, že tento typ hypertenze není třeba léčit, jen sledovat. Odpůrci si myslí, že riziková je, poněvadž takový člověk může reagovat vzestupem tlaku nejen na přítomnost lékaře, ale i na jiné, v normálním životě běžné situace, a to již zanedbat nejde, a proto se má léčit jako „normální“ hypertenze. Pravda bude asi někde uprostřed. Osoby se syndromem bílého pláště zatím sice nebyly podrobeny nijak rozsáhlému zkoumání, avšak dostupné výsledky nasvědčují tomu, že jejich riziko je někde mezi hypertoniky a lidmi s normálním tlakem.
Systolicko-diastolickou hypertenzi
V tomto případě máte trvale zvýšený jak horní, tak i spodní tlak (doma i v ordinaci). Jste-li ve středním věku, máte pravděpodobně tento úplně běžný typ hypertenze. Pokud se vám a vašemu lékaři podaří dostat krevní tlak do normálního rozmezí, můžete být v klidu; vaše cévní riziko se také sníží.
Izolovanou systolickou hypertenzi
Máte zvýšený horní tlak, zatímco ten spodní je normální. Tímto typem hypertenze trpí především lidé vyššího věku, protože se zde nejvíce uplatňuje efekt snížení poddajnosti cév při jejich stárnutí. U izolované systolické hypertenze je kromě systolického zvýšen i pulzní tlak. Donedávna se myslelo, že je „jen“ průvodním jevem stárnutí, ale dnes tento typ hypertenze představuje velké riziko. Proto je třeba zavést příslušnou léčbu!
Izolovanou diastolickou hypertenzi
Jde o velmi ojedinělý stav, kdy je možné mít i normální systolický a zvýšený diastolický tlak. I zde hrozí vyšší riziko, takže léčba bude potřebná.
Maskovanou hypertenzi
Jde o opačnou situaci, než je syndrom bílého pláště. Máte normální tlak, když vám jej změří lékař, ale při domácím měření je zvýšený. O tomto typu hypertenze se toho moc neví. Lékař si bude myslet, že takový člověk má tlak normální (a on ho v ordinaci normální také má!), a postižený nemá sebemenší důvod, proč by si pořizoval nebo půjčoval měřicí přístroj, takže žije v nevědomosti. Takoví lidé nepochybně existují, ale není snadné na ně přijít.
A navíc: V noci by měl u každého typu hypertenze i u osob bez ní klesat krevní tlak, tento jev se nazývá dipping, a pokud krevní tlak neklesá dostatečně, pak se mluví o non-dippingu. Dá se na to přijít při použití monitorovacího přístroje. Osoby s non-dippingem mají také o něco vyšší riziko.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÝ TLAK KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel hajek.
je my68 let chtěl bych vedet spravny kr.tlak a puls .dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 68 let je normální krevní tlak do 140/90. Vyšší hodnoty by se již měly léčit jako vysoký krevní tlak. Pro muže ve věku 68 let je optimální tepová frekvence v rozmezí 62 až 65 úderů za minutu.
Klasická metoda měření spočívá v tom, že sám vyšetřující odečítá hodnoty krevního tlaku pomocí fonendoskopu. Tlak v manžetě je třeba zvýšit tak, aby na počátku měření převyšoval tlak v tepně. Manžeta tak představuje uměle vytvořenou překážku krevnímu průtoku. Postupným pomalým snižováním tlaku v manžetě dojde v určitém okamžiku k obnovení průtoku krve za místo obstrukce. Tlak v manžetě však způsobí deformaci tepny, díky níž je proudění pronikající krve turbulentní. Hodnota tlaku, při níž začínají být ve fonendoskopu slyšitelné srdeční ozvy a především šelesty způsobené turbulentním prouděním (Korotkovův fenomén), odpovídá hodnotě systolického krevního tlaku. Ozvy jsou slyšitelné do té doby, dokud tlak v manžetě postačuje k deformaci tepny a tím k udržení turbulentního proudění. Jakmile tlak v manžetě poklesne natolik, že již nestačí tepnu deformovat, obnoví se původní laminární proudění a Korotkovovy fenomény přestanou být slyšitelné. Tento okamžik odpovídá hodnotě diastolického krevního tlaku. Není přitom důležité, zda je používán rtuťový, aneroidní anebo digitální tonometr. Tato metoda měření tlaku se nazývá auskultační (latinsky auscultare = poslouchat). Auskultační metoda je považována za nejpřesnější způsob měření krevního tlaku. Třebaže zvládnutí auskultační techniky měření není samo o sobě složité, je třeba počítat s možnou chybou ze strany vyšetřujícího.
Digitální automatické a poloautomatické tonometry pracují většinou na takzvaném oscilometrickém principu (latinsky oscillare = kmitat). Metoda měření spočívá v určení takové hodnoty tlaku, při níž jsou největší tlakové změny v tepně. Tonometr tedy nestanovuje hodnoty systolického a diastolického tlaku, nýbrž hodnotu takzvaného středního arteriálního tlaku a obě meze dopočítává programové vybavení přístroje. Právě z toho důvodu, že se při oscilometrické metodě měří střední tlak a systolický i diastolický tlak se odhadují, nebylo takové přesnosti srovnatelné s auskultační metodou. Digitální přístroje se používají především pro měření krevního tlaku v domácích podmínkách a při 24hodinovém sledování krevního tlaku.
Diastolický krevní tlak mezi 80 a 89 může být spojován se zvýšeným zdravotním rizikem. Například riziko srdečního záchvatu je na této úrovni dvojnásobné oproti hodnotám nižším než 80. Tato nová definice vysokého krevního tlaku znamená, že více než polovina z nás žije se zvýšeným rizikem srdečního záchvatu, mozkové mrtvice, selhání ledvin a nakonec i smrti.
Má-li být hodnota normálního krevního tlaku spojována s dlouhým životem a nízkým rizikem onemocnění koronárních i jiných cév, pak by tato hodnota měla činit v dospělosti asi 110/70 nebo být nižší. Každé trvalé zvýšení nad tuto hodnotu vede ke snížení očekávané doby života a ke zvýšenému riziku postižení nemocemi, jako jsou srdeční záchvaty a mozkové mrtvice. Pokud je diastolický tlak příliš nízký, čili se nachází pod hodnotou 60 mm Hg, jedná se o takzvanou hypotenzi – tento tlak není schopen přinést dostatek kyslíku a živin do buněk celého těla a také odstraňovat odpadní látky. To vše pak může mít za následek odumírání buněk.
Ve svém příspěvku WARFARIN A DETRALEX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lisák.
/Dobrý den,
myslím, že v předchozím seznamu v podstatě náhrady za Detralex chybí ještě volně prodejný doplněk stravy a to "Varixinal". Užívám jej přes deset let a jsem sním velmi spokojen.
Warfarin má více rizik které se ale dají dohledat pouze u výrobce a to: blokuje enzym který zajišťuje vstřebávání vápníku z krve do kostí a také způsobuje hemoradickou mrtvici.V podstatě na jednu stranu nám ředí krev a na druhou ucpává cévy.V důsledku nutnosti podstoupit operaci jsem nahodile na sobě zjistil ještě jednu nepříjemnost kterou mi Warfarin způsobuje.Při užívání Warfarinu mě krevní tlak kolísá v rozmezí-ve dne až 198/122 a v noci 105/58. Kvůli operaci jsem byl převeden na injekce Clexane. Protože musely být provedeny dvě operace s odstupem cca 28 dní tak jsem injekce dostával po dobu osm týdnů. Po cca 14 dnech podávání injekcí se krevní tlak ustálil na cca 126/78 a tak potom zůstal až do opětovného nasazení Warfarinu. (krevní tlak jsem si měřil přístrojem Omron M4 od začátku prosince 2018 průběžně až do konce května 2019, operace byly prováděny v březnu 2019) Nyní po nasazení Warfarinu je krevní tlak zas špatný. Zeptám se, mohl by to být důvod pro změnu warfarinu za jiny lék, např. Pradaxu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zatímco co se hojně debatuje o tom, jak a kdy by se měl léčit příliš vysoký krevní tlak u starších pacientů, definice zdravého krevního tlaku se s věkem nemění. Normální krevní tlak je hodnota pod 120/80. Vyšší číslo 120 je vždy systolický tlak a udává tlakkrve v momentě srdečního úhozu. Nižší číslo 80 je diastolický tlak, a udává tlakkrve, když je srdce v klidu mezi rytmy. Zdravý krevní tlak by měl být pod oběma těmito čísly.
Ve svém příspěvku KREVNÍ TLAK PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka.
Dobrý den, jaký mám mít tlak ve věku 72 a také tep. 72 mi bude 30.12.2021. Měla jsem arytmii v nemocnici mi jí vyléčili ale zase se vrátila. Piju víno na srdce podle Marie Treben a arytmie se mi zase ztratila, proč toto píšu ? Neustále i v noci když se vzbudím mě buší srdce mám tlak 137/95 a tep 96 někdy i vyšší jak tlak tak tep. Tep třeba i 122. Mám úzkostné stavy deprese panické stavy úzkosti ale antidepresiva jsem přestala brát beru L-Tryptofan. Léky na tlak také neberu mám od Dr Popova kapky srdce a tlak ty beru. pravidelně beru vitamin C D a omegu. Když mám úzkost beru diazepam nebo kapky rivotril a každé ráno pilu na lačno šťávu z řapíkatého celeru. Mám chronickou bronchitidu na tu mám COMBAIR který si občas stříknu do pusy. Také mívám záněty tlustého střeva, ale ten už jsem neměla rok a půl. Hlavně mě trápí to bušení srdce a to piju víno na srdce dál a denně. Prosím o radu jaká bylinka by mi mohla pomoci a upravit mi to bušení? K lékaři chodím 29.12. jdu na psychiatrii a 9.12. na echo srdce a 10.12. mi budou dělat asi ultrazvuk srdce. Děkuji Vám s pozdravem a přáním hezkého dne Zdeňka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vysoký krevní tlak začíná na 140/90. Jakékoliv hodnoty mezi tímto limitem a limitem pro zdravý krevní tlak se považuje za prehypertenzi - předvoj vysokého krevního tlaku.
Podle odborníků není u starších pacientů třeba žádná léčba pokud se krevní tlak u nich pohybuje kolem této hraniční hodnoty. Je-li krevní tlak vyšší a je léčen, tak není třeba jeho hodnoty dostávat níže než na 140/90. Dá se tedy říci, že u léčených pacientů nad 70 let je normální krevní tlak do 140/90.
V roce 2014 vydalo celosvětové sympózium odborníků doporučení pro osoby starší 60 let a uvedlo, že léčba vysokého krevního tlaku by u nich měla začít teprve při tlacích 150/90 a výše. Tyto pokyny, zveřejněné v časopise JAMA [1] doporučují, aby lidé ve věku 60 a více let, jejichž tlak je vyšší než 140/90, ale méně než 150/90, na místo klasické léčby přijali režimová opatření jako je hubnutí, cvičení a snížení příjmu soli.
Naopak zase Americká vysoká škola kardiologie stále doporučuje léčbou snižovat krevní tlak pod 140/90 u lidí až do 80 let. Americká asociace pro srdce říká, že krevní tlak by měl být pod hodnotou 140/90 až do věku 75 let.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK PODLE VĚKU V TABULKÁCH PRO MUŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vratislav Štěpánek.
Dobrý den, teď v Lednu mi bylo 64 let a mám průměrný krevní tlak kolem 135/84, nejvíce během 10 dnů byl 143/85. Na tento údaj jsem dostal prášky Tezeo 40mg. Prý mám vysoký tlak. Beru ho jen ráno a točí se mi hlava. Mám to brát? Velice děkuji.Mgr.Štěpánek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krevní tlak nad 140 a nad 80 je vysoký a z dlouhodobého hlediska by znamenal riziko zdravotních komplikací. Pokud nelze tlak snížit dietou a změnou životního stylu (dieta bez soli, bez alkoholu a pravidelné cvičení a saunování), tak potom jsou namístě léky na tlak. Když je nebudete užívat, zkrátíte si tím dobu svého dožití. Při užívání léků na tlak by se měl krevní tlak pohybovat okolo 130 a ten spodní do 75. K dispozici je mnoho různých léků na snížení krevního tlaku, proto hned kontaktujte svého lékaře a sdělte mu, že vám Tezeo nevyhovuje, abyste mohli nalézt lepší variantu.
Krevní tlak je síla krve, která tlačí na tepny s tím, jak plyne tělem. Pokud máte vysoký krevní tlak, tak vaše tělo vyvíjí příliš velkou sílu na vaše tepny a práce vašeho srdce – pumpování krve – je tak těžší, než by měla být. Při měření krevního tlaku se zobrazují dvě čísla, ta představují hodnotu systolického a diastolického krevního tlaku. Systolický tlak měří tlakkrve, který působí na tepny, když srdce bije, zatímco diastolický krevní tlak je měření tlaku krve působícího na tepny, když srdce odpočívá. Srdce je silný a efektivní sval, ale pokud je příliš a dlouho namáhán, tak se může zvětšit, opotřebit nebo způsobit infarkt, mrtvici, aneurysma, případně předčasnou smrt. Kromě tlaku je důležitý i srdeční tep. Delší život se spojuje s nižšími hodnotami tepu v klidu. Když srdce pracuje na nižších otáčkách, méně se opotřebovává a více vydrží. Kdysi se za zdravý pulsní tlak považovalo sedmdesát až osmdesát úderů za minutu. Nyní se označuje za optimální, pokud se pohybuje kolem šedesátky. Lidem s pulsem dlouhodobě vyšším než pětasedmdesát úderů za minutu hrozí až trojnásobně větší riziko srdečně-cévních chorob.
Lidé, kteří mají nízký krevní tlak, často trpí závratěmi při změnách poloh z nižších pozic do stoje. Zde pomůže přejít na chvíli do dřepu nebo ve stoji zkřížit nohy. Toto samotné zkřížení zvýší tlak o 10–15 mm Hg.
Sodík, jenž je součástí soli, má významný vliv na krevní tlak. Asi 30 % lidí je citlivých na sůl, to znamená, že jejich krevní tlak na ni reaguje nadprůměrně citlivě. Hypotonici by tedy mohli zkusit zvýšit obsah soli v potravě. Není tím však myšlen přechod na hotová slaná jídla jako bramborové lupínky, konzervovaná jídla apod. Měli by jíst daleko více zeleniny – je jedno zda čerstvé nebo vařené – a dostatečně osolené.
Bylo zjištěno, že vitamín C posiluje působení adrenalinu na vzestup krevního tlaku. Adrenalin je hormon, který se tvoří v nadledvinkách a v části vegetativního nervového systému. Spíše než v tabletách dejte přednost vitamínu C v čerstvé stravě. Nejvíce ho najdete v citrusovém ovoci, ale i v kiwi, papáji, jahodách, brusinkách, černém rybízu, a rovněž v zelenině – v rajčatech, paprikách, brokolici, květáku, petrželi, špenátu či bramborách. Jeho dobrým zdrojem je rakytník, šípek a ovoce amalaki.
Lékořicový kořen obsahuje aromatickou látku glycyrrhizin, jež podporuje vyplavení hormonů nadledvinek, které zadržují v těle sůl a podporují vylučování draslíku. Následkem toho se v těle změní hospodaření s vodou a stoupne krevní tlak. Zvyšuje se však nebezpečí otoků. Lékořice je součástí cukrovinek, u nás známých jako pendreky.
Lidé s nízkým krevním tlakem by měli hodně pít, aby se objem jejich krve udržel na vysoké úrovni. Nejvhodnější je pro ně minerální voda. První sklenici by měli vypít krátce poté, co ráno vstanou. Tím se spontánně zvýší krevní tlak a vydrží tak asi 2 hodiny. Káva a příležitostné pití vína může přinést hypotonikům úlevu, ale podle dispozic a individuální reakce na kofein a alkohol mohou vyvolat i opačné reakce.
Bylo zjištěno, že dvě hodiny sportu týdně pomáhají nižšímu krevnímu tlaku nahoru. Vhodnými sporty jsou posilování, vytrvalostní trénink, jízda na kole, aerobik, gymnastika a plavání (především v chladnější vodě).
Při nízkém krevním tlaku se doporučuje lehké zvýšení polštáře během spánku. Mnoho hypotoniků má paradoxně během noci zvýšený tlak, který vede k vylučování soli, což ráno vyústí silným poklesem tlaku. Je dobré tedy na noc více podložit hlavu a horní polovinu těla.
V roce 1993 vstoupily v platnost nové hranice, od kterých se osoba označuje jako hypertenzní. To proto, že oněch 160/95 mmHg jsou stále hodnoty nepřiměřeně rizikové a jedná se o vysoký krevní tlak. Proto byste měli mít hodnoty krevního tlaku co nejnižší! Ideálně něco pod 120/80 mmHg. Přijatelné jsou hodnoty do 140/90 mmHg. Pokud máte právě 140/90 mmHg, už je to moc a je jedno kolik vám je let.
Systolický tlak je důležitějším ukazatelem rizika než diastolický tlak.
Ve středním věku bývá obvyklá systolicko-diastolická hypertenze, ve vyšším pak i izolovaná systolická hypertenze.
Ideálně byste měli mít krevní tlak něco pod 120/80 mmHg.
Za přijatelné jsou považovány hodnoty krevního tlaku do 140/90 mmHg, a to i u starších osob.
Při cukrovce je třeba dosahovat hodnot nejvíce do 130/80 mmHg.
Pokud si měříte krevní tlak doma, považujte za uspokojivé průměry do 135/85 mmHg.
Při hodnotách pod 100/60 u žen a pod 110/70 u mužů hovoříme o hypotenzi, což je nízký krevní tlak. Ten je sice nepříjemný, ale není nebezpečný. Pokud bychom si mohli vybrat, je z lékařského hlediska nízký tlak výhodnější, i když se člověku s nízkým tlakem občas dělají mžitky před očima, motá se mu hlava, hučí mu v uších a potíže mu dělají i rychlé změny polohy ze sedu do stoje.
Krevní tlak jsme zvyklí vyjadřovat pomocí dvou hodnot: systolický krevní tlak je vyšší číslo vyjadřující maximální tlak v tepně, který odráží jeho hodnotu při srdečním stahu, zatímco diastolický krevní tlak je číslo nižší a vyjadřuje hodnotu tlaku ve fázi uvolnění a plnění srdce. Dlouhou dobu se za důležitější považovala hodnota diastolického krevního tlaku, avšak studie ukázaly, že je tomu přesně naopak. S výší rizika vzniku kardiovaskulárních komplikací (cévních mozkových příhod, infarktů myokardu a podobně) více koresponduje hodnota systolického krevního tlaku. Proto je také hodnota systolického krevního tlaku určující pro stanovení kardiovaskulárního rizika pacienta.
Podle nejnovějších doporučení Světové zdravotnické organizace má normální krevní tlak hodnoty 130/85 mm Hg, za optimální se považují hodnoty mírně pod 120/80 mm Hg. O vysokém krevním tlaku se hovoří ve chvíli, kdy lékař nejméně při dvou oddělených měřeních zjistí hodnoty vyšší než 140/90 mm Hg.
Aby byly výsledky měření krevního tlaku prokazatelné, doporučuje se opakované měření nebo dlouhodobé měření během celých 24 hodin. Pokud toto měření prokáže vysoký krevní tlak, měli byste absolvovat další vyšetření (očního pozadí, srdce a ledvin), která prokážou, nebo vyloučí eventuální další škody na vašem zdraví, například aterosklerózu nebo změny na srdečním svalu.
Krevní tlak se vykazuje ve dvou hodnotách a to, jako systolický tlak, který má z těch dvou hodnot vždy vyšší hodnotu, a jako diastolický tlak, s tou nižší hodnotou. O vysokém krevním tlaku hovoříme tehdy, když hodnota systolického tlaku opakovaně překročí 140 anebo hodnota diastolického tlaku opakovaně překročí 90. Takový kolísavý krevní tlak již není normální a je třeba zahájit léčbu. Krevní tlak je u každého člověka zárukou toho, že se krev dostane i do těch nejužších cév a vyživí tak celé tělo i při extrémní zátěži. Dalším přínosem krevního tlaku je fakt, že tělo je neustále pod tlakem a při jakémkoli poranění z těla vytéká krev, což významně omezí průnik mikrobů do rány, protože se vyplaví protisměrně přitékající krví. Když jsou cévy mladé a pružné, tak je vše v pořádku, protože cévy dokáží odolávat zvýšenému tlaku. Stářím ale cévy tvrdnou, usazují se na nich sedimenty z krve a stávají se nepružné a křehké. Za tyto změny, ale nemůže stáří jako takové, ale to jak se ke svému tělu chováme v průběhu života. Lidé, kteří berou své tělo jen jako cosi, v čem stráví svůj život a prakticky se o něj nestarají, tak dopadají nejhůře. Představa o tom, že celý život jím, co mi chutná, a dělám, co mě baví, bez ohledu na to, jaký to má vliv na mé tělo, se začíná jevit jako chybná. Zdravé a hezké tělo vyžaduje péči! Je třeba správně a dobře jíst a k tomu se také zdravě hýbat.
Zázvor: Zázvor je základní bylina tradiční čínské a ájurvédské medicíny. Zázvor obsahuje celkem 640 různých chemických látek, díky nimž pozitivně působí na ředění krve a zdravé prokrvení organismu. Zázvor kromě jiného podporuje i tvorbu slin, což usnadňuje konzumaci potravin ochucených právě zázvorem. Zázvor se může konzumovat v mnoha různých podobách: zázvorový čaj, zázvorový drink, kandovaný zázvor, nakládaný zázvor jako příloha k sushi, nastrouhaný syrový zázvor nebo sušený a drcený zázvor jako koření například v indické kuchyni. Nejlepší zázvor obvykle seženete u vietnamských obchodníků, kteří mají zázvor vždy čerstvý a neseschlý. Na takových oddencích si nejlépe pochutnáte.
Kari: Kari obsahuje látku kurkumin, jež se nachází v i kurkumě (právě proto jsou si tato dvě koření velmi podobná jak složením a barvou, tak i pozitivními účinky na organismus). Kari obsahuje salicyláty, které jsou užitečné při výskytu sraženiny a podporují produkci vitamínu K.
Skořice: Konzumace skořice je považována za nejuniverzálnější metodu, jak zabránit vzniku krevních sraženin pomocí bylinných přípravků. Skořice je silné koření, jež se celá tisíciletí používá jako lék i jako přísada do jídla. Podle vědců patří k nejlepším antioxidantům na světě. Skořice se může přidat do nápojů (například do čaje) nebo v sypké podobě do nejrůznějších pokrmů. Označuje se jako zahřívací koření. Skořice má spoustu dalších výhod: již půlka čajové lžičky skořice může mít pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi, zažívání či imunitu. Skořice má schopnost omezit oxid dusnatý, který se hromadí v krvi, a hladinu lipidů, jež mohou způsobit poruchy mozku, rakovinu, srdeční choroby a podobně. Proto prospívá srdci (ve větších dávkách) a důležitou roli hraje i při léčbě cukrovky, rakoviny či neurodegenerativních onemocnění.
Kurkuma: Kurkuma je známá jako protizánětlivá bylina s pozitivním účinkem na ředění krve díky obsahu kurkuminu. Používá se v kulinářství a má rovněž léčivé účinky (kurkuma se využívala již ve starověké medicíně).
Máta peprná: Máta peprná má široké spektrum použití v lékařství. Obecně se ví, že zklidňuje gastrointestinální trakt. Avšak máta peprná pomáhá i při zabraňování abnormálnímu shlukování krevních destiček, a to prostřednictvím produkce salicylátů, které mají vliv na srážlivost krve.
Oregano: Používá se jako koření v gastronomii, nicméně pro své léčivé účinky se může využívat také jako léčivý prostředek. K důležitým schopnostem oregana se řadí mimo jiné i schopnost ovlivňovat hustotu krve.
Paprika: Paprika je takzvané zahřívací koření, které podporuje a zrychluje metabolismus. V tradiční medicíně se používá už mnoho let. Také paprika obsahuje salicylát, který je užitečný při ředění krve.
Kajenský pepř: Kajenský pepř představuje zvláštní odrůdu mleté červené chilli papričky. Účinná látka kapsaicin má spoustu pozitivních zdravotních účinků. Kajenský pepř pomáhá při léčbě aterosklerózy, podporuje fibrinolytickou aktivitu a tlumí faktory, které vedou k tvorbě krevních sraženin, což může pomoci snížit riziko srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice.
Lékořice: Lékořice patří k nejstarším bylinným přípravkům. Kořen lékořice se používá při léčbě dýchacích cest a osteoartrózy. Rovněž se jedná o výborný lék na žaludeční nevolnost a jiné gastrointestinální poruchy (například vředy). Díky obsahu salicylátů je lékořice účinná také při přirozeném ředění krve.
Česnek: Je známým přírodním lékem na ředění krve. Česnek pomáhá též snižovat hladinu triglyceridů a současně zvyšovat hladinu dobrého cholesterolu (HDL). Organicky vypěstovaný česnek obvykle obsahuje vyšší množství síry, a proto má i silnější léčivé účinky. Nejčastěji se konzumuje kvůli svým protizánětlivým účinkům, ale lze ho využít také jako prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Je vědecky potvrzeno, že česnek dokáže snížit riziko aterosklerózy, a to tak, že snižuje lepkavost krevních destiček, ředí krev, čímž minimalizuje tvorbu krevních sraženin, a snižuje hladinu cholesterolu. Může tak snížit riziko mrtvice či infarktu.
Toto je výčet deseti nejlepších bylin na ředění krve.
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen. Vyjadřujeme jej dvěma hodnotami. Srdce pracuje jako pumpa, která vhání krev do cévního řečiště a cyklicky (opakovaně) prochází klidovou a pracovní fází.
První číslo (takzvaný horní tlak) znamená systolický tlak a naměříme jej v momentě, kdy se srdce stahuje a vypuzuje krev do tepen.
Druhé číslo (takzvaný dolní nebo spodní tlak) označuje diastolický tlak a naměříme ho v momentě klidové fáze mezi dvěma stahy srdce, kdy krevní tlak krátce klesá.
Čísla systolického a diastolického tlaku oddělujeme lomítkem (například 120/80). Měření je možné pouze tlakoměrem.
Srdce se pravidelně rytmicky stahuje a zase povoluje obvykle 70–80x za minutu v klidovém režimu. Tato aktivita se nazývá srdeční tep. Tento je možné měřit palpačně – pohmatem.