Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krá
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za&nbs
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel FRantiska.
Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich někter
Ve svém příspěvku CO DĚLAT PROTI ZVRACENÍ PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Stávková.
Co dělat proti zvracení po narkoze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Koloskopie nebo kolonoskopie je vyšetření, které umožňuje lékaři, obvykle gastroenterologovi, prohlédnout vnitřní stěnu střeva (většinou tlustého). Vyšetření se provádí pomocí kolonoskopu, což je ohebná hadice s kamerou a zdrojem světla, která má průměr zhruba dětského malíčku a na délku měří přibližně jeden metr. Konec kolonoskopu se pod vizuální kontrolou pomalu zavádí řitním otvorem do tlustého střeva.
Kolonoskopie se ve většině případů provádí z důvodu přítomnosti krve ve stolici, dále při bolestech břicha, dlouhotrvajícím průjmu a změnách v hybnosti střev, při zjištěných abnormalitách během rentgenového nebo CT vyšetření střev. Lidem, kterým byly v minulosti diagnostikovány polypy v tlustém střevě nebo rakovina tlustého střeva, dále lidem s výskytem jiných typů rakoviny v zažívacím traktu v rodině nebo lidem, kteří mají dlouhodobě zažívací potíže, jež mohou být spojovány s rakovinou tlustého střeva (například ulcerativní kolitida nebo polypy v tlustém střevě) může být doporučena kolonoskopie v pravidelných intervalech, protože riziko vzniku rakoviny tlustého střeva nebo výskytu polypů je u nich vyšší než u běžné populace.
Jak často by měl člověk podstupovat vyšetření kolonoskopem, to závisí na velikosti rizika a abnormalitách, které byly při předchozím vyšetření nalezeny.
Vyšetření se doporučuje i u zdravých lidí s běžným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva. V tomto případě mají v České republice všichni asymptomatičtí pacienti nárok na první kolonoskopické vyšetření zdarma po dosažení padesáti pěti let věku a dále pak každých deset let.
Ve svém příspěvku PO KAŽDÉ NARKOZE JSEM ZTRACEL VĚDOMOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sasák.
Po každé narkoze na operaci jsem stále více ztrácel vědomosti.
Vím to určitě, protože po každé operaci mi známí spoluobčané říkali, že se to po urřité době zlepší.
Bohužel se to nezlěpšilo.
Zdeněk Sasák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolonoskopie je vyšetření používané k detekci změn nebo abnormalit v tlustém střevě a konečníku. Během kolonoskopie je do konečníku vložena dlouhá, flexibilní trubice (kolonoskop). Malá videokamera na špičce trubice umožňuje lékaři prohlížet vnitřek celého tlustého střeva. Během kolonoskopie, pokud je to nutné, mohou být odstraněny polypy nebo jiné typy abnormálních tkání, popřípadě mohou být odebrány vzorky tkáně (biopsie). To jsou úkony, při kterých dochází k narušení tkáně a vzniku krvácení. Pro pacienta, který užívá léky na ředění krve to může znamenat riziko krvácení.
V naší poradně s názvem KOLONOSKOPIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Pošík.
Dobry den. Prosim kde se dela vysetreni - kolonoskopie. Jsem rocnik 52. Jsem z Usteckeho kraje. Vidhostice -Podborany. Jake musim mit a od koho doporuceni? Chodim na urologii kde mi delali PSA bez nalezu. Jiz jsem podstoupil kolonoskopicke vysetreni asi pred 10let. Bez nalezu. I kdyz to pro me nebylo moc prijemne bolelo me to a docela hodne. Nyni mi je 66let a chtel bych znovu podstoupit tuto kontrolu abych vedel jak na tom jsem se zdravim. Moje matka mela rakovinu delohy ktera se ji rozrostla az k zaludku ktera na ni umrela. Muj bratr rocnik 55 mel rakovinu prostaty kterou mu vzali a zatim ma klid. Dekuji za odpoved. Jan Posik
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kolonoskopii provádějí na oddělení GASTROENTEROLOGIE. Na vyšetření je třeba se objednat předem a mít k tomu žádanku od praktického lékaře. Takže nejdřív obvoďák, pak objednání a pak výkon.
Komplikace v průběhu kolonoskopie jsou vzácné a obvykle nepodstatné, zvláště proto, že kolonoskopii obvykle provádí lékař, který je na kolonoskopická vyšetření specializován a má tak s nimi velké zkušenosti. V místě biopsie nebo odstraněných polypů může dojít ke krvácení. Běžným projevem může být krátkodobá bolest břicha nebo plynatost.
Krvácení po vyšetření ve většině případů bývá pouze malé a lokalizované a může být kontrolováno kolonoskopem. Potřeba transfúze či chirurgického zákroku v průběhu kolonoskopie je velmi neobvyklá. Ještě mnohem méně častá je perforace nebo protržení střevní stěny během vyšetření, ale ani tato komplikace většinou nevyžaduje chirurgický zásah.
Další potenciální komplikací může být reakce na podávaná sedativa nebo lokalizované podráždění žilní stěny v místě zavedení intravenózního vstupu, kudy je medikace podávána. Dále je možný výskyt komplikací v důsledku existující choroby srdce či plic. Incidence všech těchto komplikací dohromady je ale menší než jedno procento případů. I když je výskyt komplikací velmi vzácný, je důležité, aby pacient rozpoznal jejich počáteční příznaky a dostavil se k lékaři nebo na pohotovost v co nejkratším časovém úseku.
Lékař, který prováděl kolonoskopii, by měl být informován a výskytu komplikací zvláště v případě, kdy si pacient stěžuje na velkou bolest v břišní oblasti, krvácení z rekta v množství větším než polovina hrnečku nebo v případě výskytu horečky a zimnice. Kolonoskopie je ta nejlepší dostupná metoda k detekci, diagnostice a k léčbě abnormalit vyskytujících se v tlustém střevě.
Ve svém příspěvku ŽLUTÁ STOLICE PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Děkuji za reakci. Minulý týden jsem byl na gastroskopii a nic mi nenašli. Nevím, jestli při tomto zákroku i kontrolují slinivku břišní, ale pan doktor mi pouze sdělil, že mám lehký zánět v žaludku, ale že to není nic závažného. Teď mě ještě čeká kolonoskopie, ale to až za 2 měsíce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Dobrý den,mám stejné problémy.Jak prosím dopadla další šetření?Děkuji M
Před samotným kolonoskopickým výkonem jsou pacientovi intravenózně podávány tekutiny, je mu průběžně monitorován srdeční rytmus, krevní tlak a hladina kyslíku v krvi. Sedativa jsou obvykle podávána intravenózní cestou. Pacient začne pociťovat únavu a je spavý. Během procedury může být pacientovi dávka sedativ ještě zvýšena. Během samotného kolonoskopického vyšetření pacient pociťuje nepříjemné vjemy, jako je tlak, křeče a nadýmání v břiše. Díky medikaci, která je pacientovi podána, je kolonoskopie všeobecně i ze zkušenosti dobře snášené vyšetření, které závažnější bolesti způsobuje pacientovi jen velmi zřídka.
Pokud je při kolonoskopickém vyšetření objevena oblast, o které lékař rozhodne, že je třeba vyšetřit důkladněji, jsou kolonoskopickou trubicí zavedeny bioptické klíšťky. Pomocí tohoto nástroje lékař odebere vzorek tkáně, která je posléze odeslána na podrobnější (mikroskopické) prozkoumání patologem. Pokud je podezření na infekci, zpravidla se provádí tkáňová biopsie pro následnou možnost kultivace bakterií (méně často pro kultivaci virů nebo hub), nebo kvůli mikroskopickému vyšetření na přítomnost parazitů.
Jestliže je kolonoskopie indikována z důvodu krvácení, snaží se lékař identifikovat místo krvácení. I v tomto případě je možnost odebrání tkáně k detailnějšímu vyšetření. Pokud jsou v tlustém střevě přítomny polypy (výrůstky sliznice, které mohou být předzvěstí rakoviny tlustého střeva), jsou téměř vždy v průběhu kolonoskopie odstraněny. Odstraňování polypů je velmi důležitá metoda v prevenci rakoviny tlustého střeva. Většina polypů jsou ale benigní útvary, ze kterých se rakovina tlustého střeva nevyvine. Žádná z výše uvedených přídavných procedur obvykle nezpůsobuje bolest. Tkáňová biopsie je u pacientů prováděna z mnoha různých důvodů. Neznamená tedy, že pokaždé, kdy je biopsie prováděna, je zde podezření na onkologické onemocnění!
Ve svém příspěvku CIRHOZA JJATER F4 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Housarova.
Mám cukrovku na dietě .Měla jsem trochu zvýšené jaterní testy jelikož jsem od mmalička užívala antiepileptika.Najednou. jsem při testech byla zjištěna anémie.Kolonoskopie byla negativní ale při gastroskopii se objevily 3 velke varixy aprpři fibroskenu pod játra na f4. Je mě 66 let mám strach co bude dal Jeden varix mamosetreny na další jdu za měsíc .Nyní mám červené okraje dlaní .zřejmě to souvisí.Psosim o řádu co může následovat. Nikdy jsem nepila a nekourim. Mám nadváhou .Děkuji A Housarova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Před samotným kolonoskopickým výkonem jsou pacientovi podávány intravenózně tekutiny, je mu průběžně monitorován srdeční rytmus, krevní tlak a hladina kyslíku v krvi. Medikace, respektive sedativa jsou obvykle podávána intravenózní cestou. Pacient začne pociťovat únavu a je spavý. Během procedury může být pacientovi dávka sedativ ještě zvýšena. Během samotného kolonoskopického vyšetření pacient pociťuje nepříjemné vjemy, jako je tlak, křeče a nadýmání v břiše. Díky medikaci, která je pacientovi podána, je kolonoskopie všeobecně dobře snášené vyšetření, které závažnější bolesti způsobuje pacientovi jen velmi zřídka.
Zatímco je zaváděn kolonoskop, pacient leží na levém boku nebo na zádech. Jakmile je dosaženo konce tlustého střeva (caekum) nebo konečné části střeva tenkého (terminální ileum), kolonoskop je velmi pomalu vytahován a v průběhu vytahování je pečlivě vyšetřována sliznice tlustého střeva. Kolonoskopie obvykle trvá od 15 do 60 minut. Pokud nemůže být z jakéhokoliv důvodu zobrazeno celé tlusté střevo, může lékař rozhodnout o opakování celé kolonoskopie později bez jiné přípravy střev před vyšetřením nebo opět s přípravou. Dále může indikovat rentgenologické vyšetření či CT tlustého střeva.
Po celou dobu budete v kontaktu s ošetřujícím personálem. O každém kroku vás bude informovat a upozorňovat vás, co se bude dít dále. Klidně při vyšetření dýchejte, nežvýkejte a nehýbejte se. Někdy se vyšetření provádí i v celkové anestezii. Po skončení kolonoskopie zůstaňte ještě půl hodiny v klidu. Pokud vám byl odstraněn polyp, budete poučeni o možných komplikacích, vhodné stravě a denním režimu pro následující dny.
V naší poradně s názvem KOUŘENÍ PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, jakou dobu před vyšetřením kolonoskopie se nesmí kouřit?
Mám jít na ni v 9.20h.Můžu si ještě ráno zakouřit? Děkuji za odpověď Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
8 hodin před vyšetřením kolonoskopií byste neměla do svého těla aplikovat žádné látky ani produkty z cigaretového kouře. Kolonoskopie netrvá moc dlouho, takže si zakuřte hned, jak skončíte s tímto vyšetřením.
Kolonoskopie je velmi přesná metoda vyšetření konečníku, tlustého a tenkého střeva. Do konečníku pacienta je zaváděn endoskop – optický přístroj určený k vyšetření dutých orgánů a tělních dutin. Prohlídka je prováděna za účelem zjištění zánětů, hemoroidů, polypů a nádorových onemocnění. Kolonoskopie je šetrné vyšetření, které není doprovázeno bolestmi, pouze nepříjemnými pocity, které se dají přirovnat k plynatosti. Při pronikání hlouběji do střeva totiž endoskop před sebou tlačí vzduch. Vyšetření však ve většině případů probíhá v částečné anestezii, čímž se práh bolestivosti snižuje (u citlivějších pacientů je možná i celková anestezie). Z tohoto důvodu by s sebou měl mít pacient doprovod a po zbytek dne se již nevěnovat činnostem vyžadujícím soustředění. Doba vyšetření se může pohybovat od patnácti minut až po jednu hodinu, celkové trvání kolonoskopie se liší. Během prohlídky lékař může provést biopsii, a to za předpokladu, že se ve střevě vyskytne nepatřičný objekt (například polyp), který je nutné poslat na histologii. Ani v tomto případě není třeba se zbytečně obávat, biopsie je také bezbolestná. Jestliže byly odebrány vzorky pro histologii, je možné, že lékař navrhne, aby pacient jeden den strávil v nemocnici pod odborným dohledem – pro případ, že by po zásahu začalo krvácení.
Aby mohla být střeva důkladně vyšetřena, je pochopitelně nutné jejich celkové vyprázdnění. Obecně však platí, že alespoň tři dny před výkonem byste měli držet přísnou dietu. Vyhněte se celozrnnému pečivu (nahraďte jej bílým), luštěninám, masu a všemu, co obsahuje vlákninu, tedy ovoci a zelenině. Z nápojů se nedoporučuje káva a mléko. Pokud je to možné, přejděte na kašovitou stravu (zejména dva dny před vyšetřením). Takzvaná laxativa (běžná projímadla) se začínají užívat odpoledne, nebo v předvečer vyšetření. Obyčejně se jedná o míchané nápoje, které v určitém časovém rozmezí musí pacient vypít. Jedním z nejužívanějších je Fortrans, který je zřejmě nejšetrnější a chuťově nejpřijatelnější. Jeho nevýhodou je, že se ho musí vypít větší množství – cca 3 litry za 5 hodin. Yal gel se používá k vyprázdnění pouze koncové části střeva (esovitý tračník a konečník). Pokud ale máte podstoupit kolposkopii, tedy vyšetření celého tlustého střeva, adekvátní příprava je možná pouze pitím roztoku. Pokud nejste schopni vypít celou dávku 4 litrů, prodlužte dobu lačnění před vyšetřením, i tak se ale snažte vypít co nejvíce vyprazdňovacího roztoku. Zkuste ho zapíjet tekutinami, které mají pro vás příjemnější chuť, a k tomu se snažte vypít co nejvíc dalších tekutin (minerálky, čaje). Jako novinka by měl být od letošního roku k dostání i preparát Picoprep, ale pojišťovna ho zatím nehradí. Je to 2 x 150 ml přípravného roztoku, také k tomu je ovšem potřeba vypít dostateční množství dalších tekutin. Tento preparát má samozřejmě i své kontraindikace a je na lékařský předpis, tak se o jeho eventuálním použití prosím poraďte se svým ošetřujícím lékařem.
Krvácející polyp s velkou pravděpodobností zjistí OK-test, což je test na přítomnost malého a okem neviditelného množství krve ve stolici. Je-li tento jednoduchý test pozitivní, provádí se následně obvykle kolonoskopie, při níž může lékař vidět polyp na vlastní oči. Velmi často je polyp náhodným nálezem při kolonoskopii prováděné ze zcela jiného důvodu.
Kolonoskopický přístroj umožní nejen vizualizaci polypu, ale i odběr drobného vzorku na histologické vyšetření. U dobře odstranitelných polypů je ovšem vhodnější je okamžitě odříznout a zaslat na histologii celé. Pokud není klasická kolonoskopie z nějakého důvodu proveditelná, může být střevní polyp nalezen i pomocí takzvané virtuální kolonoskopie. V takovém případě však vyvstává problém, jak polyp odstranit. Virtuální kolonoskopie to totiž neumí.
Klasickým léčebným přístupem je odstranění polypu. Používá se speciální ostrá klička a vlastní zákrok se označuje jako polypektomie. Některé polypy jsou pro svou velikost neodstranitelné, v tom případě je nutno provést chirurgický zákrok a vyříznout celou část střeva, ve které se polyp nachází. U onemocnění spojených s výskytem stovek až tisíc nádorových polypů je jedinou skutečně účinnou možností odstranit co největší úsek tlustého střeva, jak je to je možné. V opačném případě se přeměně některého z polypů v rakovinu střeva prakticky nedá zabránit.
V naší poradně s názvem NEMOC JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim.
Chtěl bych se optat byl jsem u lékaře ten mi vzal krev a zní zjistil že mám vysoké jaterní testy tak mě poslal na interní ambulanci . Pan doktor mi okamžitě nechal odebrat krev moč a tak dále a výsledky jsou špatná funkce jater zatím mi žádnou léčbu nenasadil chodím jenom po doktorech jako je fibroskopie a kolonoskopie jsem oběd nán ale čekací doby jsou dlouhé a mě je huř a huř proto to píšu .Mé problémy jsou ohromné such v ustech pocit na zvracení vlasně dost často zvracím jsem malátný dost jsem zhubnul zduvodu nechud k jídlu prujem už mám dost dlouho tak že už jsem se stim naučil žít že chodím tak deset krát za den . Předem děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Souhlasím s vámi, že čekací doby na vyšetření jsou dlouhé a pacient může nabývat dojmu, že spíše dříve umře, než se na něco přijde. Výsledky vyšetření žaludku a střev, na které jste objednán, budou rozhodující v další léčbě. Lékaři zatím neví, co u vás mají léčit. V tomto neurčitém období si budete muset vystačit s jaterní dietou. Jídelníček je možné vidět zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Včasná diagnóza znamená lepší šanci na přežití a trvalé vyléčení, které je podle odborníků snadnější, dokud nádor zasahuje pouze sliznici a podslizniční oblast. V případě, že proniká do mízních uzlin a mikrometastázy se už krevním oběhem dostaly i do dalších orgánů, je situace horší, neboť tento druh rakoviny nereaguje dobře na chemoterapii. Umístění nádoru má i další význam. Zatímco napadené tlusté střevo lékaři odstraňují bez trvalých následků pro pacienta, u rozsáhlejších nádorů na konečníku operace častěji končí umělým vývodem. Umělý vývod je krajním řešením, k němuž lékaři přistupují jen ojediněle.
Je-li test na rakovinu tlustého střeva pozitivní, je důležité provést detailnější vyšetření pomocí kolonoskopie. Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku. Provádí se pomocí ohebné sondy (endoskopu) o průměru 11–13 mm. Obraz je přenášen digitálně, vyšetření trvá přibližně 30 minut. Před provedením vyšetření je třeba střevo očistit speciálním roztokem. Doporučuje se týden před kolonoskopií nejíst potraviny s nestravitelnými složkami, jako je například ovoce a zelenina s pecičkami, celozrnné pečivo a podobně. Alespoň 3–4 dny před kolonoskopií je vhodné jíst převážně dobře stravitelnou stravu – rýži, těstoviny, bramborovou kaši, jogurty. V průběhu přípravy projímadlem den před kolonoskopií vypijte navíc co nejvíce dalších tekutin (ideálně 3 litry). Ráno před kolonoskopií pijte výhradně čiré tekutiny – vodu, ovocné čaje. K tomuto vyšetření je potřeba přinést výsledky krevního obrazu, včetně počtu krevních destiček a testů srážlivosti krve – Quickova času (INR) a APTT. Tyto výsledky nesmí být starší než 14 dní. Požadovaná vyšetření zajistí ošetřující lékař.
Dlouhodobě užívané léky, zejména medikamenty na srdeční činnost, krevní tlak či psychofarmaka, doporučujeme nevysazovat a užít je ráno před vyšetřením. Léky typu vitamínů a potravinových doplňků lze bez problémů užít po vyšetření. Pro vyšetření je nutno neužívat léky ovlivňující srážlivost krve, jako je warfarin či heparin. Léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Anopyrin, Acylpyrin, Godasal) je doporučené vynechat asi 3–5 dní před vyšetřením. O lécích, které užíváte, informujte lékaře provádějícího vyšetření a o jejich případném vysazení či omezení se vždy poraďte s lékařem, který je předepsal. Lékaře provádějícího vyšetření nezapomeňte informovat také o případ
V naší poradně s názvem BOLEST V LEVÉM PODBŘIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marek.
chtel bych se vas zeptat na otazku.Uz dlouhou dobu me boli v levym podbrisku a nevim co to je.Take mam problemy se stolici vzdy kdyz jdu tak hodne krvacim asi pred 4 lety jsem byl v nemocnici na kontrole kde mi do konecniku dali kameru a rekli ze tam nenam nic.Ale ted mam velke bolesti na leve strane bricha mohli by ste mi nak pomoct nebo aspon poradir?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
4 roky od poslední kolonoskopie je dlouhá doba a mohlo se mnoho věcí ve vašich střevech změnit. Abyste zjistil proč a co vás tam bolí a z čeho vám teče krev, tak budete muset podstoupit kolonoskopii znovu. Zajděte za svým praktickým lékařem a požádejte ho o žádanku na toto vyšetření. Po vyšetření pak bude jasné na čem jste a půjde podle toho stanovit rychlá a účinná léčba.
O přerušení léčby Warfarinem z důvodu plánované kolonoskopie musí vždy rozhodnout lékař, který vede léčbu Warfarinem. Musí zde zvážit a vyhodnotit rizika, která sebou nese případné přerušení léčby a rizika krvácení z plánovaného výkonu. Warfarin je lék, který brání vzniku sraženin a umožnuje tak žít pacientovi delší život. Zároveň Warfarin zesiluje krvácení. Pacient, kterému byla doporučena kolonoskopie, musí vždy informovat lékaře, že užívá Warfarin. Lékař pak rozhodne, jaké úkony při kolonoskopii provede. Pokud se jedná o pouhé prohlédnutí střev, tak je zde riziko krvácení jen nízké a léčba Warfarinem se přerušovat nemusí. Pokud jde o kolonoskopii, při které bude docházet k odebrání tkáně, tak zde již musí přijít na řadu rozhodnutí lékaře vedoucí léčbu Warfarinem a jeho plán na přizpůsobení dávkování Warfarinu. Obvyklá doba přerušení léčby Warfarinem je pět dní před plánovanou kolonoskopií.
Ve svém příspěvku ZLUTE KULICKY VE STOLICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den Terezo, bohužel nic jsme nezjistili, manžel byl i na kolonoskopii a vše v pořádku.Když jsem se ptala paní doktorky,co by to mohlo být,tak mi odpověděla,že kolonoskopie dopadla v pořádku,tak si toho nemáme prý všímat.Přitom jsme přinesli vzorek,aby v laboratoři udělali rozbor,ale bohužel řekli,že nic nenašli.Tak stále nevíme co to mohlo být.Dělali mu i rozbor na několik parazitů a vše v pořádku.Kdyby jste se něco dozvěděla co by to mohlo být,budu ráda,když mi napíšete.Díky .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel P4trik.
Také už jsem po několikáté na něco podobného narazil. Mám vzorek a začnu pátrat. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a&n
V naší poradně s názvem KOLONOSKOPIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Měla jsem zácpu ale netrpim na ni pravidelně mám jít na kolonoskopii ale nevím jestli je to nutne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kolonoskopie, ač se může zdát nepříjemná, je vždy dobrá volba, protože může odhalit počátek budoucích problémů. Pokud se tyto problémy neřeší, mohou znamenat velké riziko do budoucna. Na kolonoskopii určitě běžte a opakujte ji alespoň jednou za 5 let.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský p
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.