Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
V naší poradně s názvem MRTVĚNÍ RUKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan potucek.
boli mne prava ruka.vrameni loket azapesti.pri praci u pocitace ,zacne mravenceni prstu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčiny bude třeba hledat v okolí hrudní páteře. Degenerativní změny na páteři mohou utlačovat nervy a to může způsobit tyto komplikace. Dále do seznamu možných příčin bude patřit způsob spánku - ležení stále na jedné straně a nevhodná podložka hlavy mohou způsobit tyto komplikace. Dále je to způsob posedu a přetěžování bolavé ruky - přenesení některých úkonů na druhou ruku. Bližší informace vám k tomu řekne lékař ortoped a neurolog.
Obvyklá léčba je rehabilitace, masáže a režimová opatření.
Pokud se fimózu nepodaří vyléčit pomocí masti, lze přikročit k plastické operaci, po níž zůstane celá předkožka zachována (takovou operací je například dorzální discize nebo trojitá incize).
Pouze ve velmi výjimečných případech je nutná cirkumcize (obřízka), která se provádí ambulantně v celkové anestezii. Obřízka je amputace neboli oddělení předkožky penisu. Při obřízce je poškození nevratné – předkožka je odstraněna a už nikdy zpátky nenaroste. Žalud vysychá a časem ztrácí svoji citlivost. Je to tedy opravdu vážné poškození! V případě, že má předkožka zánět, že bolí nebo že způsobuje potíže při pohlavním styku či masturbaci, měla by být léčena. Ale často je místo toho rovnou amputována! Úkolem dobrého lékaře není to, aby amputoval ty části těla, které zrovna dělají potíže, ale aby udržel tělo a jeho části zdravé nebo aby je léčil. Jeho úkolem je tedy předkožku léčit a napomoci jí, aby fungovala tak, jak si to představuje příroda. Někdy je nutné amputovat části těla, například když jsou tak těžce zraněné, že už se nedají léčit, nebo když už jsou odumřelé a hrozí, že by jejich zachování ohrozilo váš život. To vše je však u problémů s předkožkou velice vzácný případ. Obřízka je léčbou pouze v těch případech, že někdo trpí jedním velice vzácným kožním onemocněním, které se cizím slovem nazývá „balanitis xerotica obliterans“. Ale ve všech ostatních případech se dá předkožka léčit mastí, eventuálně ve vážnějších případech operací se zachováním předkožky.
Ta se provádí obvykle:
ve stavu po takzvané parafimóze (uváznutí předkožky za žaludem);
pokud silný otok předkožky brání močení;
Z důvodu bolestivosti při pohlavním styku;
při opakovaných zánětech žaludu a předkožky z důvodu zjizvené předkožky;
v případě kožního onemocnění BXO (balanitis xerotica obliterans – zánět spojený s narušením vnitřních stěn cév, který vede k nedostatečnému prokrvení), avšak pouze na základě histologického nálezu.
Pouze poslední z uvedených případů je absolutní indikací cirkumcize, a to ještě pouze u 50 % pacientů s uvedeným onemocněním, které se navíc vyskytuje téměř výhradně u dospělých jedinců, kdežto v dětství je velmi vzácným jevem.) Obřízku lze provést jako celkovou, kdy se odstraní celá část předkožky, nebo částečnou, parciální, kdy se odstraní pouze jizevnatá, zúžená část předkožky.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předesílám, že ty čtyři roky boje s rakovinou mi umožnily seznámit se s touto chorobou a mluvit o ní i o událostech s ní spojenými otevřeně, bez zábran a zbytečných tabu. Vím, že jsou horší nemoci, beznadějné případy onemocnění, jiné rakoviny, nicméně věřím, že mé vyprávění zanechá ve čtenáři ev. nemocném čtenáři positivní stav mysli.
A taky jsem se rozhodl o tom vyprávět všem, kdo o to projeví zájem, protože i já jsem, tonoucí v moři nejistot, hledal před operací jakékoliv relevantní informace. Budiž tedy tento příběh vzpruhou všem nemocným a jejich doufajícím blízkým.
Celý příběh se začal psát na jaře roku 1917, kdy jsem na naléhání mých dcer, z nichž jedna je lékařka a zároveň na prosbu mé švagrové, rovněž lékařky vyhledal v roce kdy slavím na Vánoce 60 let svého věku, svého obvodního lékaře abych absolvoval preventivní lékařskou prohlídku.
Do té doby pohoda, zdraví jen kypělo, byl (a jsem stále) živnostník - zahradník, kdy jsem navrhoval, realizoval a posléze i udržoval zahrady drobných zákazníků. Sport, cyklistika, vodáctví a lyžování byly běžné aktivity a s manželkou jsme vedli radostný život milujících se manželů a se širší rodinou dcer, zeťů a vnoučat si užívali života, až mě kolikrát napadlo, že tolik štěstí musí být něčím vykoupeno. Nikdy jsem vážně nemarodil, stáří mi nic neříkalo.
Nečekal jsem dlouho. Výsledky testů preventivní prohlídky byly vynikající, normální zdravý chlap, tlak v normě, obezita žádná, cholesterol, játra ok, střeva jakbysmet, sexuálně v nejlepší kondici. Tedy žádné komplikace. Až...
Až na hodnotu PSA, jejíž zvýšení je strašákem mužů po padesátce. Zjistila se výše 14,8.
V tu chvíli mě to dost dobře nedocházelo, protože jsem o té nemoci nevěděl vůbec nic, jen to, že prostata je jakýsi orgán a je součástí pohlavního ústrojí mužů , který někdy zazlobí. Teprve při interpretaci výsledků mým urologem přišel šok. "pane Trojane, máte rakovinu" To jsou slova, která nikdy nezapomenu.
Svět se zhroutil do černé díry myšlenek, obav a strachu. "Proč já?": ptal jsem se a od té chvíle jsem dělil lidi na dvě skupiny: Ti zdraví a ti s rakovinou. Přišlo mi najednou, že už jsem na druhém břehu, bezcenný, nemocný. Nic naplat účast rodiny, nic nepomohlo snížit mé obavy, stále jsem si stál neústupně na tom, že mi život skončí a nikdy nedokončím své realizaci svých snů (což jsou mimochodem modely vláčků) Beznaděj, vztek, lítost, a to stále dokola.
Pak přišly první kroky v léčbě. Naštěstí mi má švagrová lékařka zajistila operaci u profesora Hory (jednoho z nejlepších odborníků u nás) na plzeňské urologii a vzhledem k naléhavosti výsledků předoperačního vyšetření to šlo ráz na ráz.
Byl jsem objednán na vyšetření - biopsii, které má upřesnit diagnosu a specifikovat typ nádoru. Vyšetření se provádí za částečného umrtvení skrze konečník přes břišní stěnu sondou do prostaty. Není bolestivé v tom okamžiku, spíše nepříjemné a to ne kvůli studu, ale skrze pocit, jak sonda krájí tkáň. Bolestivost se dostavila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc děkuji. Těším se na další pokračování.
Je to tak hezky napsaný. Čtu to jako román na pokračování, který vím, že naštěstí dobře skončí.
Myslím, že i ostatní kdo trpí touto nemocí a hledají informace si váš příběh rádi přečtou. Plzeňská nemocnice je prý hodně dobrá. Mrzí mě, že taťkovi již operaci nenabídli. Prý když má zasažené uzliny již je na operaci pozdě. Je mu 63 let. Taky ještě málo. Psychika je nejhorší. Pořád se bojím, že pouze ozáření s hormonální léčbou bude slabá léčba. Moc děkuji. Hezký den. M.F.
Všechny typy onemocnění mají společnou část léčby, kterou představuje dieta a pohyb.
Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek inzulinu. Ten se aplikuje injekcemi do oblasti paže, stehna nebo břicha 3–6x denně. V případě, že hodnoty cukru v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy. Tato zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní. Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu rovněž přístroj glukometr, jimž je možné změřit z kapky krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykémii). Dietní opatření zahrnuje častý přísun potravy v malém množství (min. 5–6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat denní dávka 30g cukru a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou. Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Z toho důvodu nesmí diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou dlouhodobou činnost. Zatím stále experimentální léčbou je transplantace slinivky břišní nebo jejich buněk, produkujících inzulin (Langerhansovy ostrůvky).
Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutný úbytek tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu. Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než 1 800 kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu vlákniny. Vhodné je maso z ryb a drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být množství bílkovin, jež by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin. Doporučuje se 0,9–1,0 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den. Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků. Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu 1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).
Komplikace – mezi náhlé komplikace řadíme příliš nízkou a příliš vysokou hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.
Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více příčin, například hladovění, přespříliš cvičení, prodleva v jídle, alkohol apod. Tato komplikace se projevuje po
Obřízka částečná a nízká: Zde se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější je ponechána v takové délce, že v normálním stavu překrývá přibližně půl žaludu. Odstraněním vnitřní předkožky odpadají barevné přechody kůže. Zbytek předkožky cestuje po žaludu, a to může vyvolávat nepříjemné pocity. Dále je dobré vědět, že jedna polovina žaludu oschne a zkrabatí a druhá polovina zůstane přirozeně vlhká. Pokud byla tato obřízka provedena z důvodu fimózy, hrozí její navrácení. Tento způsob obřízky je v České republice dosti častý, jenže je s ní většina majitelů nespokojená. Ani vlastně neplní účel obřízky, takže je vhodná pro ty, co na obřízku musejí, ale nechtějí ji. Vzhledem k tomu, že bývá hojící se jizva často ve vlhku, je hojení pomalejší a nastává více pooperačních komplikací. Uzdička je v drtivé většině případů odstraněna.
Obřízka částečná a vysoká: U tohoto typu obřízky se odstraňuje zčásti vnitřní a zčásti vnější předkožka. Poměr zakrácení jednotlivých částí předkožky je zcela individuální případ od případu. Záleží, kdo obřízku zrovna provádí a jak si to pacient přeje. Ponecháním vnitřní předkožky vzniká na penisu pestrá škála odstínů kůže. Když předkožka zrovna necestuje po žaludu, tak se hrbí jako harmonika za korunkou, a to může vyvolávat nepříjemný pocit, že do ní tlačí. Tento způsob obřízky není vhodný pro řešení fimózy většího rozsahu. Jizva často ztvrdne a pak je nutné provést úplnou obřízku. Při ztopoření je zbývající předkožka napnutá, ale jde jí hýbat klidně až do půlky žaludu. Ani to nebrání tomu, aby byl sex jiný než před provedením obřízky. Uzdička se většinou prodlužuje, méně časté je nedotčení. Tato obřízka je vhodná pro ty, kdo se bojí, že budou mít při erekci málo pokožky nebo předkožky (což je nesmysl). Ovšem je možné cestování zbývající předkožky. Navíc je tento způsob provedení obřízky velmi nevzhledný (což potvrdila i anketa). Toto provedení se hojí lépe než nízká varianta, ale pořád hůř než obřízky úplné.
Obřízka úplná a nízká: V tomto případě se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější v různém rozsahu. Podle toho, kolik jí zůstane, je na neztopořeném penisu mírně zkrabacená (nic se nesmí hromadit za žaludem) nebo je zkrácená natolik, že je hladká neustále, bez záhybů a vrásek. Ženy zpravidla takto obřezaný penis označují jako sexy, protože vypadá stejně jako při milování – jen je menší. Při erekci s
Ve svém příspěvku MOJE ZKUŠENOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Poměrně dlouho jsem řešil problém krátké výdrže. Prodloužení uzdičky nevedlo ke zlepšení. Když se později přidali občasné záněty žaludu, rozhodl jsem se pro obřízku. S doktorkou jsem se dohodl na ponechání uzdičky, ale s maximálním odstraněním kůže. Nyní je žalud celý obnažený a kůže nikde nepřebývá. Problémy se záněty navždy zmizely a čas potřebný k vyvrcholení se výrazně prodloužil. Nyní si mnohem víc užívám cesty k vrcholu i samotný závěr. O obřízce jsem uvažoval již dříve, ale věřil jsem řečem o necitlivosti. Po své zkušenosti mi přijde, že řeči o necitlivosti snad šíří neobřezaní muži.
Dnes, mě jen mrzí, že jsem nešel na obřízku dřív.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hirsuties papillaris genitalis, česky perlové penilní papuly či bradavkovitá ježatost penisu, je klinický stav kůže na mužském pohlavním orgánu. Jedná se o přirozené drobné uzlíky, takzvané angiofibromy (chybně nazývané bradavičky) doprovázející nervová zakončení. Vyskytují se přibližně u 30 % neobřezaných mužů. Bílá barva je způsobena tukovou povahou těchto uzlíků.
Vznikají zcela přirozeně, jejich zvýraznění nastává v době dospívání, bez ohledu na sexuální život. Lokalizace těchto pupínků je nejčastěji při koruně žaludu penisu. Zcela nevhodné je jejich mačkání. S rostoucím věkem bývají méně patrné.
Lékařsky vedené vyjmutí těchto bílých útvarů je zbytečné a téměř se neprovádí, navíc by došlo k narušení kůže a tím ke změně citlivosti vjemů. Hirsuties papillaris genitalis spontánně mizí po celkové obřízce. Obecně lze říct, že mizí vždy, když je tato oblast dlouhodobě obnažená a suchá. Proto také po částečné nebo volné obřízce, kdy ježatá část žaludu zůstává krytá, k vymizení nedochází. Vymizení nastává postupně v období 7–15 měsíců po celkové obřízce.
Pozor na záměnu s condylomata accuminata či jinými patologickými projevy, které je nutno urychleně léčit. Vždy se doporučuje histopatologické vyšetření. Nejedná se o sexuálně přenosnou nemoc.
Ve svém příspěvku OBŘÍZKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
To je právě ono. Velmi často se v diskuzích nediskutuje, ale vnucuje se osobní názor. Kdyby byl alespoň trochu podložen alespoň drobnou znalostí problému a mohl do diskuze něco přinést tak fajn. Ale tohle. Kdybyste Kamilo viděla reprezentativní vzorek neobřezaných penisů například pubertálních chlapců či klientů domů pro seniory, pak byste věděla, co je FUJ TAJBL. Jinak Design je věc vkusu, to není na diskuzi, masturbace po obřízce problém není. A to nemluvím o zdravotních benefitech pro obě pohlaví, více pro ženy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Nevím, co podle vás představuje reprezentativní vzorek neobřezaných penisů pubertálních chlapců či klientů domů pro seniory, ale pokud máte na mysli jejich záněty, tak tyto komplikace souvisejí se špatnými hygienickými návyky, nikoliv s přítomností předkožky. Neobřezaný penis vyžaduje více péče než penis obřezaný. Přirozené je mít penis s předkožkou - neobřezaný.
Obřízka je nevratný zásah, který již nemá zdravotní opodstatnění. Dříve se obřízka obhajovala jako prevence před nákazou HPV viry a následnou rakovinou penisu a dalších struktur, ale na to dnes existuje vakcína, která ochrání mnohem lépe muže i ženy bez invazivních nevratných zákroků.
Obřízka je bolestivý zákrok, který hyzdí penis! Obřízka je historický přežitek, který nemá v moderní společnosti co dělat. V USA je obřízka záměrně prováděná většině chlapců a to proto, že syn má být stejný jako otec (jak zaostalé). Obřízku tam provádění novorozencům, protože ti ještě nedokáží verbalizovat svou bolest a utrpení z tohoto zákroku. V dospělosti pak tito obřezaní jedinci litují, že si nemohli vybrat, jestli obřízku chtějí nebo nechtějí.
Neobřezaný penis je penis od přírody normální. Obřezaný penis je nevratně zohavený.
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Děkuji Vám za laskavou odpověď. Jsem svým způsobem ráda, že se ve shodujete s názorem mého lékaře. Znát správnou diagnózu je jistě základ. Na článek, který zmiňujete jsem již v minulosti narazila a pozorně si ho přečetla. Mohu zkonstatovat, že léčba nasazená mým lékařem již v průběhu loňského léta se prakticky shodovala s doporučenými léčebnými postupy popisovanými v článku. Bohužel, jak už jsem říkala, nemohu říci, že by se dostavil pozitivní výsledek, naopak jsem kromě projevů dermatitidy musela bojovat ještě s nežádoucími účinky zvolených kortikoidů. Proto jsem nabyla dojmu, že se možná můj lékař mýlí. Můj stav se naštěstí i přesto drží v poměrně únosných mezích. Rozhodně se nedá srovnat s projevy nemoci vyobrazenými v příloze článku. Lupy nejsou na první pohled viditelné a ustoupily i pocity neustálého svědění, pálení a kousání. Kdyby mi kvůli stavu mé pokožky soustavně nepadaly vlasy, dalo by se s tím vcelku bez problémů žít. Naneštěstí jsem za uplynulý rok přišla dobře o 75% svých vlasů a smířit se s tím, že by měl takový vývoj pokračovat je pro mě nemožné. Říkáte, že seboroická dermatitida má tedy i svou suchou podobu ve formě disseorey. Zdá se mi ale, že všechny přípravky určené k léčbě sebory, s obsahem zinku, selenu a kyseliny salycilové jsou určeny především na pokožku vyznačující se nadměrným maštěním, a při jejich použití pozoruji naopak zvýšené olupování. Mám za to, že bych potřebovala péči, která by kombinovala jak dostatečnou hydrataci, tak antimykotické a další účinky, zatím jsem ale na žádnou vyhovující nenarazila. Mohu se zeptat, jaký šampon byste doporučoval Vy ? Nebo myslíte, že je možné zůstat u přípravků, které jsem zmiňovala, typu Kelual od Ducray, či Kerium od LA Roche Possay apod. ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Rayleen, popište mi trochu blíže jak žijete, jak se odvíjí Váš běžný den od rána až do usnutí. Také bych Vás rád požádal o sdělení Vašeho věku. Dále je pro vaši pomoc důležité vědět co jíte a co z toho máte opravdu ráda. Bolí Vás někde na/ve Vašem těle? Trpíte únavou nebo stresem? Myslíte si o sobě, že jste ve svém životě šťastná, bez ohledu na Vaše problémy s dermatitidou a vypadáváním vlasů. Ptám se na tyto věci proto, že kožní projevy nikdy nebývají diagnózou samy o sobě, ale signalizují spíše skryté komplikace a ty je třeba objevit a léčit tělo jako celek, nejen Vámi zmíněné šupinky nebo vypadávání vlasů. Pokud souhlasíte, zkusme to takto anonymně rozebrat.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
V naší poradně s názvem WARFARIN A BRUSINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Flídrová.flidrova marie @seznam.cz.
Dobrý den,slyšela jsem v radiu,že brusinky působí proti účinkum Warfarinu,který užívám na ředění krve.Můžete mi říci,zda podporují ředění krve a nebo působí proti.Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Flídrová, slyšela jste dobře, brusinky skutečně mohou způsobit zdravotní komplikace ve spojení s Warfarinem. Warfarin je lék na ředění krve, tak zvaný antikoagulant. Warfarin se používá k rozpuštění akutních krevních sraženin při hluboké žilní trombóze nebo plicní embólii. Preventivní užívání Warfarinu pak snižuje u rizikových pacientů vznik srdečního infarktu, či mozkové mrtvice v důsledku vytvoření krevní sraženiny v žilním pletenci. Do těchto rizikových skupin patří lidé s poruchou srdečního rytmu nebo s umělými srdečními chlopněmi, dále pacienti po prodělaném infarktu a také pacienti po chirurgických zákrocích, například po náhradě kyčelních či kolenních kloubů.
Warfarin je komplikovaný lék v kombinaci s ním nesmí být užíváno mnoho bylinných přípravků! Následující seznam doplňků stravy by NEMĚLY být užívány společně s Warfarinem, aniž by o tom nevědět váš ošetřující lékař.
Nebezpečné kombinace doplňků stravy s Warfarinem:
- Bromelain, který podporuje odbourávání tuků z problematických partií těla,
- Chlorella zelená řasa,
- Koenzym Q10,
- brusinky,
- šalvěj červenokořennou (dan šen),
- ženšen,
- dong quai,
- třezalka,
- pískavice řecké seno,
- ginkgo biloba,
- kajenský pepř,
- česnek,
- vitamín E,
- vysoké dávky vitamínu C.
Jaterní komplikace mohou být v rozmezí zvýšených jaterních testů až po vznik žloutenky.
Plicní komplikace mohou být někdy velmi vážné a představují pro nemocného největší riziko. Projevují se zvětšením uzlin nejen na krku, ale i kolem dýchací trubice, tlačí na dýchací cesty a tím způsobují jejich zúžení, nebo až uzavření. Pokud není na blízku odborná pomoc, může dojít k zadušení. Při nadměrně zduřelých uzlinách lékař doporučuje hospitalizaci, kde je nemocný pod kontrolou. V případě nutnosti je zapotřebí chirurgický zásah.
Neurologické komplikace jsou skutečně ojedinělé, může dojít k záchvatům (zvláště při vysoké horečce), někdy i k zánětu mozkových blan a podobně. I tady je důležitá včasná a účinná léčba, někdy i hospitalizace.
Krevní komplikace – dochází k poklesu počtu bílých nebo odumření červených krvinek. Je to jenom přechodný stav. Po určité době a léčbě se vše vrací k normálu.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
dobrý den.
manžel měl před půl rokem mozkovou příhodu.
Může letět letadlem( jedná se o 1 hodinu a půl.Může letět letadlem aniž by navštívil lékaře , a bral nějaké pilulky.
Děkuji Mitrusová
Jilemnice, 945.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po půl roce po IKTu je možné absolvovat cestu letadlem, ale je třeba před cestou navštívit lékaře a poradit se s ním o aktuálním zdravotním stavu. Během letu dochází k různým tlakovým anomáliím, které můžou uvolnit nové sraženiny, a ty můžou znovu ucpat cévy. Díky těmto tlakovým anomáliím hrozí u lidí, kteří prodělali mozkovou příhodu vážné komplikace během letu nebo i po něm. Proto nepodceňujte tuto záležitost a přesvěčte manžela, aby před cestou zašel ke svému nurologovi nebo alespoň k praktickému lékaři a svou cestu s ním prodiskutoval.
Nemoc se může prodloužit tím, že se objeví komplikace (mohou vzniknout třeba pozdním rozpoznáním onemocnění i nedodržením léčby). Nemoc může ještě zvýšit jaterní testy a může být i počátkem žloutenky. Zároveň může dojít i k plicním komplikacím, neboť zvětšené uzliny nemusí být jen v krku, ale i kolem dýchací trubice, což tlačí na dýchací cesty a způsobuje jejich zúžení. Pokud pacient s tímto zúžením není pod neustálou kontrolou, může dojít k jeho zadušení. Proto u této komplikace většinou dojde k hospitalizaci takto nemocného člověka. Výjimečně může dojít k neurologickým komplikacím, tedy k záchvatům či zánětu mozkových blan. Krevní komplikace jsou jenom přechodné, může dojít k dočasnému poklesu bílých krvinek nebo k odumření červených krvinek.
Po skončení nemoci se člověk může vrátit do svého běžného režimu. Mononukleóza obvykle nezanechává následky. Člověk, který prodělal mononukleózu, se ale nesmí stát dárcem krve, protože vir mononukleózy v jeho těle zůstává. Zároveň pro prodělání tohoto onemocnění, by se člověk měl stát částečně imunním vůči této nemoci. V těle jsou totiž vytvořené protilátky, které zabraňují propuknutí této nemoci v takové síle. Člověk tedy může mononukleózou onemocnět, ale nikdy už v tak vážném průběhu.
V naší poradně s názvem FUNKCE VARLAT DOTAZ??????? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minárik Štefan.
Levé varle mám větší, né kulaté jako pravé, takové jako rozbyté, nabo jak to nazvat. Při reprodukci mi to navadilo, ale teď mě to spíše překáží, skřípne se mi pod nohu a zbolí to. Musím jej jak se říká přehazovat. Někdy je citlivější jindy o něm nevím .
Děkuji za odpověď. Je mi již 67 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je normální, že levé varle je jiné než pravé. Také obvykle levé varle je v šourku umístěno níže než to pravé. V případě, že máte pocit jiného tvaru a nebo náhodné bolesti tak není hned třeba se znepokojovat nějakým závažným onemocněním. Je ale vhodné absolvovat vyšetření u urologa, který provede vyšetření varlat pomocí ultrazvuku a pohmatu. Vyloučí se tak jakékoliv testikulární komplikace a vy budete moci být v klidu, že máte mezi nohama vše v pořádku.
Ztráta či porucha citlivosti po prodělané obřízce je jen záležitost liché domněnky. Ve skutečnosti jsou žalud a oblast uzdičky, hlavní nositelé taktilní vnímavosti penisu, po ztrátě krytu předkožkou maximálně dráždivé s určitým prodlením. To je spíše výhodné, tito muži netrpí předčasnou ejakulací, častým problémem asi čtvrtiny mužů. Jinak řečeno, ženy mající obřezané milence se těší jejich vyšší výkonnosti a také nikdy neonemocní rakovinou děložního čípku. Ženy neobřezaných mužů jsou tomuto riziku vystaveny.
V naší poradně s názvem PÁLENÍ MOČOVÉ TRUBICE U STARŠÍCH ŽEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobrý den, chci se zeptat jen tak mezi nama.
moje kamaradka má takovi problem tam dole...
sverila se my stím a chci ji pomoc ma to takove ze kdyz jde na toaletu tak
ji to boli kdyz cura a pak je to takové ze potrebuje treba kazdych 10 minut
a dole ji to moc bolí a pali a je to hrozne nepříjemné. muzete nam poradit
co jto je nebo zda se treba nejedna jenom o naky zanet jedna pani znama nam
rekla ze to muzou bejt kvasinky ???? moc děkuji za odpoved nikol..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tohle vypadá spíše na přemnožení bakterií v močových cestách. Na léčbu jsou nutná antibiotika, která to do 10 dnů vyléčí. Je potřeba zajít s tím ke gynekologovi, aby udělal stěry z vaginální sliznice a nebo nechal vyšetřit moč. Když to necháte být, tak se to povleče, bude to dál bolet a hrozí další komplikace. Po skončení léčby pomocí ATB je vhodné užívat 1 měsíc Urinal a probiotika. Jděte s tím k doktorovi!
Především na první pohled uvidíte, že penis vypadá trochu jinak. Podle toho, jestli byla dotyčnému provedena úplná, nebo částečná obřízka, uvidíte kousek, nebo téměř žádnou předkožku. Ta u neobřezaného penisu překrývá nejcitlivější místo penisu – žalud. Po provedené obřízce se citlivost žaludu o hodně sníží, což je samozřejmě individuální.
Citlivost a uspokojování
Pokud chcete obřezanému muži poskytovat například orální sex, musíte po obřízce často změnit techniku manuálního dráždění – přetahovat předkožku přes žalud prostě nejde. Chce to zpočátku hodně experimentovat a zároveň zvlhčovat lubrikantem.
Výdrž
Jednoznačně pozitivní efekt má obřízka u mužů, kteří měli dříve problém s předčasnou ejakulací. Muž vydrží rozhodně déle – což je jednoznačný přínos pro ženy, které jsou rády a dlouho vaginálně uspokojovány. Zároveň ale nesmí mít ženy špatný pocit z toho, že nedokážou muže uspokojit tak rychle a spolehlivě jako předtím.
Zdravotní stav
Ukázalo se, že předkožka mužského penisu obsahuje buňky, které jsou velmi náchylné k infekci virem HIV nebo virem HPV. Její odstranění obřízkou ztěžuje viru cestu do organismu.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
již měsíc mě trápí svěděnírukou od zápěstí až polokty. Byla jsem u lékaře, ale žádné zlepšení. po poškrábání pokožka pálí, jako tisíc jehliček. Co stím?
Předem děkuji
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčinou takového svědění může být například prací prášek nebo nová aviváž. Pak také změna v kvalitě koupelové vody nebo pěny do koupele. Dalším spouštěcím faktorem může být alergická reakce na sezónní ovoce. Také náhle zvýšená hladina krevního cukru by mohla tyto komplikace se svěděním způsobit. Opravdu to nejde jednoznačně podle vašeho popisu určit. Pokud chcete radu co si na to můžete volně koupit, tak zkuste Claritine, ten vám pomůže utlumit to svědění. Ale pokud berete svůj zdravotní stav vážně, tak si zajděte na kožní, kde vám určitě poradí. Třeba zkuste i více různých lékařů, máte na to jako pojištěnec nárok.
Obnova předkožky je proces expanze zbývající kůže na penisu, a to buď chirurgicky, nebo nechirurgicky, se záměrem zvětšení nebo celkové obnovy předkožky novou tkání. Obnovu předkožky podstupují muži pro několik důvodů, mezi které patří například obnova vzhledu přirozené předkožky, zvýšení sexuální citlivosti žaludu a vnitřní předkožky nebo snížení nepohodlí obřezaného penisu během každodenního života. Obnovu předkožky podstupují většinou muži, kteří byli obřezáni, byli zraněni nebo trpí fimózou.
Metody obnovy předkožky
Chirurgická metoda obnovy předkožky je založena na odebrání kůže z jiné části těla (například ze šourku) a jejím přišití na konec žaludu. Tato metoda je však velmi drahá, může mít vedlejší efekty (například růst chlupů) a nevypadá moc esteticky.
Nechirurgická metoda využívá takzvané expanze tkáně pomocí mitózy. Je možné díky ní obnovit jak vnější, tak vnitřní předkožku. Přezdívá se jí „tugging“. Nechirurgická metoda předkožky má několik různých podob. Dá se využívat různých specializovaných přístrojů nebo manuálního namáhání kůže. Při obnovování předkožky je vždy nutné dbát na to, aby nebylo namáhání příliš velké a kůže nebo penis celkově nebyly nijak poškozeny. Je prokázáno, že namáháním kůže a množením buněk v ní pomocí mitózy vznikají dokonale funkční buňky. Proces obnovy předkožky je však velmi dlouhý a je při něm potřeba velká trpělivost a motivace. Nechirurgická obnova trvá velmi dlouho a je závislá na stáří a zdravotním stavu jedince, množství zbylé kůže po obřízce a podobně. Výsledky chirurgické obnovy jsou mnohonásobně rychlejší, avšak kvůli vedlejším efektům se tato metoda nedoporučuje.
Některé funkce předkožky obnovit takto nelze. Například nelze obnovit zúženou část předkožky na jejím konci a nervová zakončení v ní a uzdičku. Předkožka tak působí volněji než přirozená. Naopak však je schopna zakrýt jizvu po obřízce, což obnoví přirozený vzhled penisu. Dále je nově nabytá předkožka schopna chránit žalud před mechanickým „opotřebováváním“, například třením o spodní prádlo, což zvyšuje citlivost žaludu. Stejně tak se částečně obnoví sekreční žlázy vnitřní části předkožky, a navíc dekeratinizuje jak žalud, tak vnitřní předkožka, což vede ke zvýšení citlivosti a vzrušivosti penisu. Není však možné stoprocentně obnovit všechny ztracené funkce předkožky a penisu.
V naší poradně s názvem PŘÍČINYČERVENÉ OČI . se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Pavlíková.
Mám červené oči dost často,a k tomu mi bolí jako když je mám těžké a musím je zavřít ,ale není to pořád.Tak Vás prosím co to způsobuje.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takovéto červenání očí většinou souvisí s únavou a vysycháním slz. Na to je dobré upravit spánek, aby trval alespoň 7 hodin. Pak si během dne procvičit oči - zakoulet s nimi, podívat se do stran bez natáčení hlavy, také nahoru a dolu. Podívat se do dálky a pak na prst 20 cm od očí. Dobré je při těchto obtížích používat umělé slzy. Vyzkoušejte několik druhů umělých slz. Kdyby i přesto přetrvaly tyto komplikace, tak doporučuji navštívit očního lékaře, který vyšetří spojivky a oční víčka a přesně pak určí příčinu opakujících se červených očí.
Warfarin tlumí jednu z cest koagulační kaskády tím, že blokuje tvorbu některých koagulačních faktorů v játrech. Jedná se o široce užívaný lék. Výhodou je možnost podávání v tabletkách, nevýhodou je pomalý nástup a ústup účinku, obvykle několik dnů. Účinnost Warfarinu se kontroluje z krevního náběru jako takzvaný Quick test neboli test INR. Hodnota INR vypovídá, kolikrát pomaleji se vlivem Warfarinu dotyčnému člověku sráží krev oproti normě. INR 1,7 tak znamená, že se krev sráží 1,7x pomaleji. Jako účinná a přitom bezpečná hladina Warfarinu se udává INR 2–3, tedy krev srážející se 2–3x pomaleji než normálně. Předávkování Warfarinem je i při správném užívání relativně časté. V případě potřeby rychlého snížení INR lze podat protilátku, kterou jsou preparáty obsahující vitamin K, obvykle lék Kanavit. Stejně tak lze podat mraženou plazmu, která obsahuje chybějící koagulační faktory. Vzhledem ke schopnosti Warfarinu těžce poškodit plod nesmí být Warfarin užíván v těhotenství.
Xarelto
Jeho účinná složka rivaroxaban blokuje srážecí faktor Xa a má podobné přednosti oproti Warfarinu jako Pradaxa. Opět se využívá v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Pradaxa
Je nový lék na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina dabigatran, která v jistém bodě blokuje koagulační kaskádu. Mezi výhody patří užívání v tabletkové formě a minimální možnost předávkování při správném užívání. Pradaxa se používá při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní. Velkou výhodou Pradaxy je existence speciální protilátky, která může v případě nutnosti účinek Pradaxy téměř okamžitě vyrušit (preparát Praxbind).
Eliquis
Účinnou látkou je sloučenina apixaban, která blokuje faktor X koagulační kaskády. Kvůli nižšímu výskytu krvácivých komplikací se tento preparát stává velmi oblíbeným a využívá se při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Lixiana
Lixiana je nový lék (od roku 2016) ve fázi klinických zkoušek, který patří mezi léky na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina edoxaban. Edoxaban funguje jako přímý inhibitor koagulačního faktoru Xa. Svým působením tedy edoxaban blokuje koagulační (srážecí) kaskádu a tím dosahuje efektu omezení krevní srážlivosti. Lixiana bude využívána v prevenci hluboké žilní trombózy u&n
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY NEŠTOVIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Konečná Monika.
S mou 6-ti letou dcerou jsme byli u lékaře jelikož se jí objevili na rukou na kloubech a předloktí bolestivé červené skvrny.Večer pak první neštovice na krku. Dnes ji v moči našli krev, CRP měla nízké, hodnota 8. Do dvou dnů se celá osypala. Večer měla 39,2 horečku.Můžou být u neštovic tak velké komplikace? Lékař má podezření na zánět kloubů a močových cest.Prosím napište pokud se vám něco podobného stalo. Díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítné žlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítné žlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítné žlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítné žlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítné žlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčba štítné žlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítné žlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
V naší poradně s názvem HNIS VE STOLICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája.
Jsem ve 24 týdnu těhotenstvý a když jdu na velkou na toaletním papířr mám krev s hnisem takovou čistou červenou krev s nažloutlým hnisem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
To se u vás asi objevily těhotenské hemoroidy. Při kakání vám prasknou a vyteče z nich krev a hnis na povrch hovínka, který pak vidíte. Tento problém byste měla konzultovat se svým gynekologem, protože může způsobit komplikace při porpdu i během těhotenství. Hemoroidy jdou snadno léčit zmrazením nebo chirurgickým odstraněním.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu
Zjišťování informací o nemoci je důležitou součástí léčby. Co nejdříve po něm by ale měla následovat návštěva lékaře. Nestyďte se mu svěřit se svými zdravotními komplikacemi. Pokud znáte popisované příznaky z vlastní zkušenosti, návštěvu odborníka neodkládejte. Poradit se můžete s praktickým lékařem, který vás případně odešle na specializované pracoviště (proktologie, gastroenterologie, chirurgie). Lékař provede potřebná vyšetření, poradí s úpravou životosprávy, doporučí lokální léčbu (masti, čípky) a rozhodne o léčbě venofarmaky (léky na posílení žilní stěny).
Mnoho pacientů si najde základní informace na internetu a poté si koupí „naslepo“ mast či čípky v lékárně. Hemoroidální onemocnění je však dlouhodobý problém, který je mimo jiné příznakem takzvaného chronického žilního onemocnění (stejně jako například metličky a křečové žíly). Proto je nutná návštěva odborníka.
Krémy a čípky mohou přinést krátkodobou úlevu, ale důležitá je dlouhodobá léčba vycházející z aktuálního stavu pacienta (stadium onemocnění). Jedině léčba z rukou lékaře pomůže zlepšit stav žilní stěny, zmírnit krvácení a bolest a zabránit opakování akutních hemoroidálních atak. Lékař vám poradí, zda stačí venofarmakum (lék), nebo je již nutná chirurgická léčba. Proto i zde platí, že čím dříve začnete s odpovídající léčbou, tím lépe.
V prvních stadiích je možné využít ambulantní metody, později je nutný několikadenní pobyt v nemocnici. Nejvhodnější metoda zákroku závisí na konkrétním stavu. Důležité je ale uvědomit si, že odstranění neznamená, že již bude vše v pořádku. Při nedodržování režimových opatření (dostatečný pitný režim a množství vlákniny v jídelníčku, omezení dráždivých potravin, užívání léků na posílení žilní stěny, nošení volného oblečení, zvýšení osobní hygieny, pravidelný pohyb a speciální cviky) se mohou komplikace opět rychle vrátit.
Léčba hemoroidů
konzervativní
ambulantní zákrok
operace
Konzervativní léčba: Pod konzervativní léčbou se skrývají zásady prevence nemoci (vláknina, tekutiny, hygiena). K tomu je doporučováno provádět sedací koupele v odvaru z dubové kůry, aplikovat masti a čípky.
Ambulantní zákrok: Většinu hemoroidů lze přelstít ambulantním zákrokem, který obyčejně nevyžaduje pracovní neschopnost pacienta po zákroku, obejde se bez anestezie a hlavně vyřeší pacientovi nepříjemný problém.