Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění stejného původu jako ischemická choroba srdeční (ICHS). ICHDK je nejčastější lokalizací periferní aterosklerózy a je hodnocena jako závažný marker (ukazatel) celkového kardiovaskulárního rizika. Pacienti s ICHDK mají vyšší mortalitu (úmrtnost) a jsou více ohroženi srdečním infarktem i mozkovou mrtvicí než pacienti bez ICHDK. Na zúžené tepny ohrožující zdraví pomohou operace, které se zaměřují na léčbu jak akutního, tak chronického onemocnění periferních cév.
Příprava a průběh operace
Jednotlivé kroky:
1. Diagnostika
Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
vznik sraženiny v místě protézy nebo žilního štěpu s možným ucpáním či embolizací vmetku do dolních končetin a tím jejich ohrožení z důvodu nedokrvení – nutná reoperace s odstraněním vmetku;
střevní ochrnutí s poruchou pasáže, někdy s nutností
V naší poradně s názvem ŽENA V PŘECHODU A MENSTRUACE V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina Zipperova.
Je mi 57 let už rok jsem neměla měsíčky a po více než roku mi znova začly měsíčky je to možný nebo je nějaký problém? Léčila jsem se na chudokrevnost může to být železem které užívám ? děkuji za odpověď Zipperova Pavlína
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Postmenopauzální krvácení je vaginální krvácení, ke kterému dochází rok nebo déle po vaší poslední menstruaci. Může to být příznak vaginální suchosti, polypů (nerakovinných výrůstků) nebo jiných změn ve vašem reprodukčním systému. Asi u 10 % žen je krvácení po menopauze známkou rakoviny dělohy.
Přesnou příčinu může určit pouze gynekolog. Neodkládejte návštěvu svého gynekologa a co nejrychleji své krvácení po přechodu řešte.
Všechny typy onemocnění mají společnou část léčby, kterou představuje dieta a pohyb.
Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek inzulinu. Ten se aplikuje injekcemi do oblasti paže, stehna nebo břicha 3–6x denně. V případě, že hodnoty cukru v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy. Tato zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní. Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu rovněž přístroj glukometr, jimž je možné změřit z kapky krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykémii). Dietní opatření zahrnuje častý přísun potravy v malém množství (min. 5–6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat denní dávka 30g cukru a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou. Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Z toho důvodu nesmí diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou dlouhodobou činnost. Zatím stále experimentální léčbou je transplantace slinivky břišní nebo jejich buněk, produkujících inzulin (Langerhansovy ostrůvky).
Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutný úbytek tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu. Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než 1 800 kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu vlákniny. Vhodné je maso z ryb a drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být množství bílkovin, jež by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin. Doporučuje se 0,9–1,0 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den. Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků. Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu 1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).
Komplikace – mezi náhlé komplikace řadíme příliš nízkou a příliš vysokou hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.
Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více příčin, například hladovění, přespříliš cvičení, prodleva v jídle, alkohol apod. Tato komplikace se projevuje pocity hladu, závratěmi, bušením srdce, či zmateností. Někdy se dokonce popisuje i mravenčení ve špičkách prstů. Pokud není léčena, může dojít až ke kómatu a smrti. První pomoc v případě hypoglykémie je podání tzv. rychlých cukrů (snadno
Ve svém příspěvku ZÁNĚTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Tak se záněty už jsem si taky dost užila, zjistila jsem, že jsem obecně dost náchylná na prochladnutí, takže mi stačí opravdu málo (třeba si někde sednout-tím myslím i u kadeřnice na kožené křeslo, nebo být méně oblečená) a hned dostanu zánět a ještě se mi to vrazí do kloubů. Občas už si připadám jako nějaký důchodce :D ale tak základem, aspoň u mě, je dávat pozor na to prochladnutí, snažit se mu vyvarovat a včas vypozorovat případné příznaky začínajícího zánětu, abych mohla rychle zasáhnout, než se to rozjede, což je většinou maximálně do 12 hodin. A vyzkoušený mám jen uroval manosa akut, který jsem užívala v těhotenství, kdy jsem nesměla nic jiného, ale už jsem četla, že začali dělat i nějaký silnější, uroval manosa akut+, ale když jsem se na něj ptala v lékárně, jestli ho můžou kojící, tak prý jen po předchozí domluvě s doktorem, takže ten jsem zatím nezkoušela.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K vyvolání menstruace v přechodu se používá například Agolutin v injekční formě, ale častěji lékaři po zvážení individuálního stavu pacientky používají HRT-HST – hormonální substituční terapii. Hormonální substituce zvyšuje riziko rakoviny prsu při užívání 5 let a více, ale na druhou stranu například snižuje riziko rakoviny tlustého střeva či osteoporózy. Dále je známo, že hormonální substituční léčba v menopauze snižuje riziko demence, a to dokonce výrazně. Také fytoestrogeny dokážou zastoupit přirozené estrogeny jako hormonální léky, ale jen v omezené míře.
Příčina klimakterických obtíží není dosud plně objasněna. Jejich nástup souvisí s koncem činnosti vaječníků. Záhadou však je, proč některé ženy tyto potíže mají a jiné vůbec ne. Poměrně spolehlivě potíže odstraní hormonální substituční léčba. Lze také zkusit volně prodejné potravinové doplňky, efekt je ale daleko méně jistý. V přechodu je možné užívat hormonální antikoncepci do 50 let. Testy „na stanovení přechodu“ jsou při užívání antikoncepce zkreslené. Odpovědět do jisté míry může odběr krve a stanovení hladiny FSH, musí to být ale poslední den pauzy v užívání, aby se vliv antikoncepce odfiltroval. Řešením je vhodná hormonální léčba, která upraví rozkolísanost hormonálních hladin.
Pokud v přechodu nebudete mít potíže, hormonální léčbu nejspíše potřebovat nebudete.
V naší poradně s názvem REVMATICKÉ UZLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý večer, Léčím se asi 10let s revm. artritidou a užívám MTX 12,5mg a štítnou žlázou a užívám letrox 125mg.
Před asi třemi lety mě byla operovaná levá ruka na zápěstí revm. výpotek a asi po roce se mi udělal na spodní části loktu malá bakulka,která nebolí a je pohybliváa dle lékaře orthopeda se jedná o uzlinu.Také mi našla na sonu prsou zvětšenou ale prý zánětlivou revmatickou uzlinu v levém podpaží.
Nedávno jsem prodělala zánět žíly na té levé ruce po odběru krve,taky jsem měla exem a na kožním mi dávali náplastě na záda,aby přišli na to co to způsobilo. Na nic nepřišli a tak bych se chtěla zeptat,co může způsobovat tu větší uzlinu na dolní straně loktu. Bojím se závažnějšího onemocnění nějakého nádoru.Můžete mi prosím vás jen orientačně řící,jestli můžou uzliny reagovat na tyto podněty? Děkuji vám moc a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše problémy budou nejspíše souviset s vyvíjející se revmatoidní artritidou. Zůstaňte stále pod dohledem lékařů, kteří u vás uzliny našli. Mohl by vám pomoci s jejich vyléčením. Pro svůj klid můžete požádat svého praktického lékaře o laboratorní vyšetření krve na přítomnost tak zvaných onkomarkerů. To jsou indikátory začínajícího nebo probíhajícího zhoubného nádoru.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY PŘECHODU U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
dotaz sem žena prechodu nemela sem to už dva a pul mesicu najednou sem žačala silne krvacet a bila u lekaře a ten mi řek že mam slznici ataki ješte muže to spusobit sex dekuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Polymenorea je častá menstruace, která se dostaví dříve než za 23 dní od poslední menstruace. Krvácení v menopauze je jedním z příznaků tohoto období.
Nepravidelná menstruace v přechodu
Metrorrhagie je nepravidelné děložní krvácení, které přichází bez jakéhokoliv rytmu. V případě, že je nepravidelnost menstruace v menopauze na podkladě hormonálního systému, je ženě předepsána hormonální léčba. Ženy v menopauze jsou léčeny náhradními léky, které menstruaci upraví nebo ji úplně zastaví.
Krvácení po přechodu
Po přechodu je jakékoli krvácení příznakem nemoci a nemělo by se zanedbat. Nejčastěji krvácí po přechodu vysoká výstelka děložní sliznice (hyperplazie endometria), další velmi častou příčinou krvácení jsou nádory dělohy, a to jak zhoubné (karcinomy endometria, karcinomy čípku), tak nezhoubné (myomy a polypy děložní). Každé postmenopauzální krvácení z dělohy musí být histologicky ověřeno. Metodou volby je hysteroskopie nebo separovaná abraze.
Ve svém příspěvku 4ROKY V PRECHODU OPET KRVACENI JE TO NORMALNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluse.
4roky jsem v prechodu ted uz bez problemu ,az do dneskdy jsem zacala zase krvacet.je to normalni nebo to neco znamena.Asi pred dvouma lety me byli odstraneni cisty.dekuji za odpoved.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hormony po přechodu a váha spolu úzce souvisí. Zpomalení metabolismu, změny v ukládání tuku a nižší hladina estrogenu vedou k častějšímu přibývání na váze, zejména v oblasti břicha. Nejde však pouze o hormony, ale i o změny v pohybových návycích. Tělo po přechodu reaguje jinak než dříve. To vyžaduje úpravu jídelníčku i pohybu. Radikální diety obvykle nefungují. Dlouhodobě je účinnější postupná změna. Pravidelný pohyb má zásadní význam.
Jak váhu po přechodu ovlivnit
Udržení váhy po přechodu vyžaduje kombinaci vyvážené stravy, pohybu a dostatečného spánku. Důraz by měl být kladen na bílkoviny, vlákninu a kvalitní tuky. Omezování extrémů je důležitější než striktní pravidla. Hormony po menopauze reagují citlivě na stres. Proto je vhodné myslet i na relaxaci. Pravidelný režim pomáhá stabilizovat tělo. Malé změny mají velký efekt. Důležitá je trpělivost.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
zdravím a předem děkuji za odpověď. V březnu 2018 mi bude 54 let. Mám do 55 let tělísko Mirenu. Jak zjistit přechod, když nekrvácím z hlediska užívání Mireny. Tedy jak poznat přechod? Mám obavu, že když mu ji lékař vyndá v 55 letech, jestli neotěhotním. Nemám totiž žádné stavy, tedy pocity , co mají ženy v přechodu a je mi fain. Co vy na to? Lenka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Estrogen po přechodu klesá na výrazně nižší hodnoty, což má vliv na kosti, cévy, kůži i sliznice. Nízká hladina estrogenu je spojována se ztenčováním kostní hmoty, změnami elasticity pokožky a suchostí sliznic. Mnoho žen si všímá i změn v oblasti intimního zdraví. Tyto projevy jsou přirozené, ale mohou být nepříjemné. Neznamenají však, že by nebylo možné s nimi pracovat. Existují jak přirozené, tak lékařské možnosti podpory. Důležité je nepřehlížet první příznaky. Včasná reakce může předejít zhoršení obtíží. Estrogen ovlivňuje i cévní systém. Proto je po přechodu důležité dbát na zdravý životní styl.
Estrogen a dlouhodobé zdraví
Dlouhodobě má nízký estrogen vliv na zdraví kostí a kardiovaskulární systém. Po přechodu se zvyšuje riziko osteoporózy a změn krevního tlaku. To však neznamená, že jsou tyto potíže nevyhnutelné. Správná výživa, pohyb a pravidelné preventivní prohlídky hrají zásadní roli. Estrogen po přechodu lze částečně kompenzovat jinými mechanismy v těle. I zde platí, že individualita je klíčová. Některé ženy potřebují více podpory, jiné méně. Důležité je znát své tělo. A naslouchat jeho signálům.
V naší poradně s názvem PŘECHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý večer.Je mi 46 let a více než před půl rokem mi začal přechod.Začala jsem mít nepravidelný mensez a gynekoložka mi předepsala Klimonorm ,abych mensruaci měla i v přechodu,bez těch léku není možno jí dostat.Už několik let se snažím otěhotnět i těd v přechodu.Jsem zoufalá a bezradná,protože nevím co je špatně proč otěhotnět nemůžu.Poslední možnost ovulace,ale nevím kdy jí vůbec mám ,když mám nepravidelnou menstruaci.Obědnala jsem si ovulační,ale nevím kdy testovat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte se poradit se svou gynekoložkou. Ta přesně zná váš stav a může vám vysvětlit příčiny nemožnosti otěhotnět. Také společně proberte rizika takto pozdního těhotenství.
Kyretáž se v menopauze provádí nejčastěji kvůli silné prodloužené menstruaci nebo kvůli jakémukoliv krvácení po přechodu. Z diagnostických důvodů bývá ke kyretáži připojena i takzvaná hysteroskopie, při níž je do dělohy zavedena kamera, kterou je možno dělohu prohlédnout zevnitř. Kyretáž děložního hrdla volí lékař při nenormálních cytologických nálezech, aby si ozřejmil, jak vážné dysplastické změny jsou.
Kyretáž je jediná možná volba u případu silného krvácení. S takovýmto krvácením přicházejí často ženy v období kolem menopauzy, kdy jsou tělu vlastní hormony v dysbalanci. Kyretáž zde hraje roli nejen diagnostickou – k určení příčiny krvácení, ale také terapeutickou – k zastavení krvácení.
Tento výkon má díky pokrokům a zkušenosti v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným, tedy proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení; operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které se řeší pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být komplikace spojené s celkovou anestezií.
V naší poradně s názvem PŘECHOD NEBO TĚHOTENTVI ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
chtela sem se zeptat jesli je mozne bejt tehotna nebo jdu do přechodu naposled měsíčky jsem mela 6.7.2018 ale spinila sem a dneska je 15. 8 . a jeste jsem to nedostala a mam nalite prsa patri to k tomu a bych sla do přechodu nebo mohu bejt tehotna delala sem si test začatkem mesicem ale byl negativni ??????
dekuji za pochopeni pani gunarova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nepíšete nic o svém věku a menopauza přichází právě v určitém věku. Nicméně ve vaší situaci bude nejlepší, když si uděláte těhotenský test ještě jednou. Pokud bude negativní, tak počkejte do další periody, a když ani pak nebudete menstruovat, tak navštivte svého gynekologa a poraďte se s ním.
Přechod u žen začíná postupnou ztrátou pravidelné menstruace. U všech žen nastávají změny v pravidelnosti menstruačního cyklu. Části žen se cyklus zkracuje a krvácení sílí, u části se prodlužuje interval mezi jednotlivými menstruacemi, až nakonec u obou skupin žen menstruace vymizí. Zhruba třetina žen má to štěstí, že jde o jedinou změnu tohoto období, zbytek v různé míře pocítí příznaky takzvaného klimakterického syndromu.
Příznaky se dají shrnout jako akutní a chronické
Problémy, které se označují jako akutní klimakterický syndrom, jsou zejména návaly horka a pocení. Dlouhodobé potíže spojené s chronickým klimakterickým syndromem vedou k závažným onemocněním.
Akutní klimakterický syndrom:
návaly horka, pocení (denní i noční), bušení srdce;
psychické potíže – nespavost, plačtivost, podrážděnost, úzkost, ztráta libida (sexuální touhy), změny nálady a sebevědomí, snížená rozhodnost a schopnost koncentrace, deprese.
Chronický klimakterický syndrom:
porucha růstu sliznice pochvy a močových cest;
osteoporóza (řídnutí kostí);
ateroskleróza (kornatění tepen);
rozvoj neurodegenerativních onemocnění (stařecká demence, Alzheimer, Parkinson, degenerace sítnice).
V naší poradně s názvem PŘECHOD A TĚHOTENSTVÍ V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maria Kališová.
Může žena přít do iného stavu když je v přechodu? Poslední menstruaci jsem měla v loni na podzim.Toje už tak tři roky co mívam mestruaci dvakrát do roka.Děkují za brzkou otpovět.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Je-li přítomna menstruace, může stále dojít k otěhotnění. Doporučuji koupit těhotenský test a pokud vyjde pozitivně, tak situaci co nejdříve řešit se svým gynekologem.
Nemoc se může prodloužit tím, že se objeví komplikace (mohou vzniknout třeba pozdním rozpoznáním onemocnění i nedodržením léčby). Nemoc může ještě zvýšit jaterní testy a může být i počátkem žloutenky. Zároveň může dojít i k plicním komplikacím, neboť zvětšené uzliny nemusí být jen v krku, ale i kolem dýchací trubice, což tlačí na dýchací cesty a způsobuje jejich zúžení. Pokud pacient s tímto zúžením není pod neustálou kontrolou, může dojít k jeho zadušení. Proto u této komplikace většinou dojde k hospitalizaci takto nemocného člověka. Výjimečně může dojít k neurologickým komplikacím, tedy k záchvatům či zánětu mozkových blan. Krevní komplikace jsou jenom přechodné, může dojít k dočasnému poklesu bílých krvinek nebo k odumření červených krvinek.
Po skončení nemoci se člověk může vrátit do svého běžného režimu. Mononukleóza obvykle nezanechává následky. Člověk, který prodělal mononukleózu, se ale nesmí stát dárcem krve, protože vir mononukleózy v jeho těle zůstává. Zároveň pro prodělání tohoto onemocnění, by se člověk měl stát částečně imunním vůči této nemoci. V těle jsou totiž vytvořené protilátky, které zabraňují propuknutí této nemoci v takové síle. Člověk tedy může mononukleózou onemocnět, ale nikdy už v tak vážném průběhu.
V naší poradně s názvem VYSOKÁ DĚLOŽNÍ SLIZNICE V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den, prosím o radu, před 4dny jsem byla u gynekologa s mírným krvácením v přechodu. Je mi 56 let. Dva roky již nemám menses . Dal mi prášky norethisteron na 15 dní a řekl, že mám lehce narostlou děložní sliznici. Po krvácení, které po prášcich přijde, mám přijít na kontrolu. Je mi špatně po prašcích, hlavně v noci cítím bušení srdce a nemohu spát,jsem nateklá. Mám dotaz, jak to řešit? Děkuji za radu. Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Spojte se co nejdříve se svým lékařem a informujte ho o reakci na léčbu Norethisteronem. Pocity, které popisujete jsou u tohoto léku velmi časté. Bez předchozí domluvy s lékařem nepřerušujte léčbu.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Gynekologická poradna je plná dotazů ohledně špinění v menopauze. Je to opravdu žhavé téma, které trápí mnoho žen. Přechod je fází, kdy dochází k poruchám menstruačního cyklu, který začíná být nepravidelný či různě intenzivní. Postupně se menstruace zcela zastaví a nastává menopauza. Typickým příznakem je mimo jiné špinění. Hladiny hormonů kolísají, což vyvolává nestabilitu krvácení, které bylo pravidelné. Pohlavní hormon estrogen je hlavní příčinou všech potíží, které k přechodu u žen náleží. Postupné poruchy menstruačního cyklu, prodlužování doby mezi menstruacemi, až do úplného vymizení, to jsou společné příznaky u každé ženy. Mezi menopauzou a ztrátou menstruace, hledejte vždy přímou úměru.
Syndromy přechodu mohou trvat různě dlouhou dobu. Od několika měsíců po řadu let. Odhadnout délku přechodu nedokáže ani moderní medicína. Obecně se uvádí, že trvá přibližně 3–5 let. Tento údaj berte pouze jako orientační. I zde totiž platí, že jde o záležitost zcela individuální. Pokud základní projevy, které vám ztěžovaly život, odezněly, potom můžete usuzovat, že přechod je definitivně za vámi.
Menopauza se začíná objevovat kolem 40. roku života ženy. Ne však nijak náhle. Její nástup je velmi postupný:
Premenopauza – normální průběh menstruace, postupné snižování hladiny hormonů. Okolo 45. roku slábne menstruační krvácení a většinou po 50. roku zcela mizí.
Perimenopauza– jde o období zhruba rok před samotným vymizením menstruace.
Samotná menopauza – nastává v momentu poslední menstruace a pokračuje do jejího úplného ukončení.
Postmenopauza – stav zhruba rok od úplného ukončení menstruace, který je charakteristický snížením a nakonec ukončením reprodukčního období vaječníků. Nejčastěji je definován pro věkovou kategorii žen do 60. roku věku, kdy je období přechodu považováno za ukončené.
Obecně platí, že čím je člověk nemocnější, tím má větší potíže. A některé ženy si myslí, že klimakterium je taky nemoc. To je ale veliký omyl. Je to naprosto fyziologický jev, který potká každou ženu, která se ho dožije. Jenomže každá na něj reaguje jinak. A dodnes se přesně neví proč. Asi jedna třetina žen pomalu ani neví, že přechod nastal, a poznají to jen tím, že přestanou menstruovat. U další třetiny se vyskytují určité příznaky, které se dají vydržet i bez lékařské pomoci, ale u poslední třetiny jsou potíže tak intenzivní, že jsou tyto ženy více méně odkázané na pomoc lékařů a většinou berou nějaké léky, a to jak hormonální, tak i nehormonální.
Progesteron po přechodu prakticky mizí, což může ovlivnit kvalitu spánku a psychickou pohodu. Tento hormon byl dříve spojován s pocitem klidu a stability. Po menopauze jeho úbytek může přispívat k nespavosti nebo větší citlivosti na stres. Změny se nemusí objevit ihned, ale postupně. Některé ženy popisují zhoršení spánku až několik let po přechodu. To bývá překvapující. Pochopení hormonálních souvislostí pomáhá situaci lépe zvládat. Spánek je klíčový pro regeneraci. Proto by měl být jednou z priorit.
Souvislost s psychikou
Hormony po přechodu mají výrazný vliv na psychiku. Kolísání nálad, podrážděnost nebo pocity úzkosti nejsou známkou slabosti, ale důsledkem hormonálních změn. Důležitou roli hraje i životní situace, ve které se ženy po menopauze často nacházejí. Kombinace hormonálních změn a životních výzev může být náročná. Podpora okolí a otevřená komunikace jsou velmi důležité. Stejně tak péče o duševní zdraví. Psychická pohoda je nedílnou součástí celkového zdraví.
Denní režim po přechodu hraje klíčovou roli v tom, jak tělo zvládá hormonální změny. Nepravidelný spánek, vynechávání jídel a chronický stres mohou výrazně zhoršovat příznaky menopauzy. Tělo po přechodu reaguje citlivěji na přetížení a nedostatek odpočinku. Pravidelný rytmus pomáhá stabilizovat hladinu stresových hormonů. Díky tomu se zlepšuje kvalita spánku i energie během dne. Důležité je nastavit si realistický režim, který lze dlouhodobě dodržovat. I malé změny mají kumulativní efekt. Denní struktura přináší pocit jistoty. Ten má pozitivní vliv na psychiku.
Ranní část dne
Ráno by mělo začínat klidně, bez spěchu a s dostatkem světla. Přirozené denní světlo podporuje správné nastavení cirkadiánního rytmu. Lehký pohyb, například krátká procházka nebo protažení, pomáhá nastartovat metabolismus. Snídaně by měla obsahovat bílkoviny a vlákninu, aby nedocházelo k výkyvům energie. Vyhnout se vyplatí sladkým snídaním bez bílkovin. Ranní stres má dlouhodobý dopad na hormonální rovnováhu. Proto je vhodné dopřát si klidný start dne.
Odpoledne a večer
Odpolední část dne je vhodná pro fyzickou aktivitu, která podporuje zdraví kostí a svalů. Ideální je svižná chůze, plavání nebo posilování s vlastní vahou. Večer by měl být klidnější a bez nadměrné stimulace. Hormony po přechodu a spánek spolu úzce souvisejí, proto je důležité omezit modré světlo a těžká jídla. Večeře by měla být lehká a nejpozději dvě až tři hodiny před spaním. Pravidelný čas usínání pomáhá tělu vytvořit nový rytmus. Relaxační rituály mají velký význam. Kvalitní spánek je jedním z nejdůležitějších faktorů hormonální pohody.
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
Přirozená podpora hormonů po přechodu zahrnuje zdravou stravu, pohyb, kvalitní spánek a práci se stresem. Některé ženy zařazují do jídelníčku potraviny bohaté na fytoestrogeny. Ty mohou mírně ovlivnit hormonální rovnováhu. Význam má i pravidelný pobyt na denním světle. Psychická pohoda ovlivňuje hormonální systém více, než si mnoho lidí uvědomuje. Pravidelný režim a péče o sebe jsou základem. Tyto kroky jsou bezpečné a dlouhodobě udržitelné. Je vhodné je vnímat jako celek.
Hormonální terapie po přechodu
Hormonální terapie po přechodu je možností pro ženy s výraznými obtížemi. O jejím vhodnosti rozhoduje lékař na základě zdravotního stavu a individuálních potřeb. Cílem není návrat k původním hladinám hormonů, ale zmírnění obtíží. Terapie má své přínosy i rizika. Proto je důležitá odborná konzultace. Pravidelné kontroly jsou nezbytné. Každá žena by měla mít dostatek informací, aby se mohla rozhodnout. Informované rozhodnutí je klíčové.
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice pomocí kyrety, přičemž dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom, nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní.
Výkon může být součástí hysteroskopie. Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku. Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže řadíme ty, které souvisejí s výkonem samotným, což je proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom, není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat pravděpodobnost například mimoděložního těhotenství). Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.