Léčivé účinky lopuchu
Lopuch je považován za jeden z nejlepších přírodních čističů krve. Jeho sušené kořeny, vykopané v prvním roce, jsou nejlepším léčebným zdrojem. K léčebným účelům se také mohou použít plody a listy lopuchu. Odvar z kořene lopuchu se používá k pročištění krve, proti kurdějím, vředům, revmatickým onemocněním, šupinatění kůže. Obklady z listů slouží proti modřinám a otokům. Výluh z listů lopuchu je vhodný při poruchách trávení. Tinkturu, silici nebo extrakt ze semen lopuchu lze použít zevně, a to při ekzémech, lupénce i hemoroidech. Dále se lopuch používá při vypadávání vlasů nebo při nadměrném výskytu lupů a při svědění pokožky hlavy. V Číně se lopuch využívá k léčbě impotence a neplodnosti.
Kořen se získává z jednoletých, ještě nekvetoucích rostlin, a to na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku vegetace rostliny ještě před rašením listů, maximálně na podzim druhého roku. Později už kořeny zdřevnatí a nejsou k potřebě. Za plnohodnotný platí kořen jadrný, takzvaný mastný, na rozdíl od dřevnatého. Po očištění se doporučuje ponořit kořeny na 3 minuty do vařící vody, účinné látky se tím stabilizují a lépe se uchovají. Teprve potom se kořeny suší, obvykle zavěšené na nitích. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga je křehká, na lomu bělavá, s nasládle hořkou chutí. Při dobrém uložení vydrží i více let. Semena se sbírají po úplném dozrání koncem léta, listy během celé vegetační doby.
Zdroj: článek Lopuch obecný
Příběh
Ve svém příspěvku TÚJE A SVĚDĚNÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Bílková.
Dobrý den, nevíte náhodou, jak pomoci pejskovi, který trpí svěděním kůže_ Nevím už co. jde, sedne a drbe se, stále. Podle rady lékaře- tabletky na alergii, na uklidnění, nemá parazity.jsem z toho nešťastná.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Túje a svědění kůže
Pěstování lékořice
Lékořice je travní trvalka rostoucí do výšky 1,5 m. Květy jsou velké 0,8 až 1,2 cm, světle fialové ve tvaru hroznů. Plod je lysý lusk 2–3 cm dlouhý a obsahuje vždy několik semen. Rostlina má kulovitý kořen, vytváří výběžky a má tuhou vzpřímenou lodyhu. Listy jsou lichozpeřené a na spodní straně pryskyřičně lepkavé. Rostlina je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích nebo mezi vinohrady.
Lékořice roste nejlépe v úrodné, hluboké, kypré půdě na slunných místech a sklízí se na podzim (září až prosinec) dva až tři roky po výsadbě. Množení probíhá dělením časně zjara. Výsev se provádí na podzim. Lékořicový extrakt se vyrábí vařením kořene a následným odpařením vody. Ve skutečnosti je název „lékořice“ odvozen ze starořeckého slova „glukurrhiza“, což znamená „sladký kořen“. Výtažky z lékořice se vyrábějí jak v pevné formě, tak ve formě sirupu.
Na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy, se z rostlin sklízí alespoň tříleté tlusté kůlovité kořeny. Nejméně glycyrrhizinu mají v srpnu, rovněž jarní výnos je nižší než podzimní. Kořeny se omyjí, oškrabou a usuší při teplotě kolem 30 °C (teplota sušení by nikdy neměla přesáhnout 40 °C). Kořeny se loupou, aby se odstranily pryskyřičnaté, nepříjemně chutnající látky. Správně sušená, loupaná droga má sírově žlutou barvu. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Vyvařením a odpařením vody se získá zahuštěná lékořicová šťáva. Extrakt se poté zpracovává do potřebného tvaru a nechá se ztuhnout. Lékořice (Glycyrrhiza glabra) se dá pěstovat také jako bonsaj.
Zdroj: článek Lékořice dělá dobře našemu zdraví
Příběh
Ve svém příspěvku AČOKČA KOŘENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vít.
Prosím potřebuji zjistit jak hluboko a jak šíroko se rostahne 1 rostlinka.Jde mě oto ,jestly to jde pěstovat v nějaké větší nádobě.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
dali jsme 5 semen a porostla hustě zeď stodoly v šířce cca 10 metrů a do 4. metrové výšky. Je to jako liana. Úroda nadmíru bohatá, sklizeny 4 velké přepravky.
Zdroj: příběh Ačokča kořeny