Téma

KORONAVIRY


Zahlenění nosohltanu

Horní cesty dýchací a zejména nosohltan jsou infekcí postiženy velmi často. Většina těchto infekcí se šíří kapénkovou cestou, tedy kašlem, kýcháním či přímým kontaktem s infikovaným povrchem sliznic.

Příčiny

Více než 200 různých virů může vyvolat akutní onemocnění dýchacích cest a z nich zejména zástupci těchto rodů: paramyxoviry, pikornaviry, koronaviry, adenoviry a herpesviry. Viry často vyvolávají epidemie, zejména v zimě a časně zjara (chřipka, respirační syncytiální virus) a na podzim (parachřipka).

Z bakterií je nejvýznamnějším činitelem Streptococcus pyogenes, vzácně pneumokoky, Haemophillus influenzae a Moxarella catarrhalis. Bakteriální infekce velmi často nasedá na virovou, onemocnění potom trvá podstatně déle a má těžší průběh. Se sekundární bakteriální infekcí se setkáváme zejména u jedinců velmi mladých a u lidí s nedostatečným stavem výživy.

Dlouhodobé zahlenění

Chronické formy vznikají při dlouhodobém působení neinfekčních vlivů a významnou roli hraje odlišná citlivost každého jedince. Činiteli zevního prostředí jsou expozice kouři, prachu, horku, chemikáliím, dále kouření, střídání teplot a dýchání horkého suchého vzduchu (vliv ústředního topení), což má za následek chronické zahlenění. Onemocnění častěji také vzniká u osob, které dýchají otevřenými ústy. Vliv na záněty nosohltanu mohou mít i avitaminózy (onemocnění z nedostatku vitamínů), menopauza a celková onemocnění jako choroby srdce, ledvin, cukrovka, alergie.

Léčba

Léčba akutních forem těchto onemocnění je většinou symptomatická, to znamená, že se léčí pouze příznaky, nikoliv příčina nemoci. Opatření zahrnují zapařující (Priessnitzovy) obklady, kloktadla, při teplotě léky snižující teplotu, klid na lůžku, příjem horkých tekutin, pobyt v teple, ovšem ne na suchém vzduchu, potní kúry, při nosní neprůchodnosti užívání nosních kapek. V případě bakteriální infekce se nasazují antibiotika, po kultivaci cíleně, před výsledkem stěru spíše empiricky, to znamená osvědčená podle předchozích zkušeností lékaře. Zejména u prudce probíhajících zánětů je nezbytné mikrobiologické vyšetření, neboť úspěch léčby závisí na cíleném podání antibiotika působícím na skutečného původce.

Při opakovaných zánětech hltanu se uplatňuje takzvaná imunomodulační léčba, která spočívá ve vyloučení všech faktorů, které mají vliv na onemocnění, obzvláště kouření a tvrdý alkohol. Příznivě působí dýchání zvlhčeného vzduchu, Vincentka a dostatek vitamínů řady B. Vhodná je změna prostředí, pobyty na horách a u moře. Doporučováno je zvlhčit vzduch v suché přetopené ložnici. Nedoporučuje se ale kloktat heřmánek, šalvěj a mentolové preparáty, jelikož vysušují sliznici hltanu.

Zdroj: článek Zahlenění organismu

Standartní léčba

Současná standartní léčba onemocnění koronaviry (COVID-19) vychází z egyptského protokolu o léčbě COVID-19 a používá se v ní:

  • azithromycin 500 mg jednou denně po dobu 5 dnů (antibiotikum na lékařský předpis),
  • paracetamol 500 mg podle potřeby (volně prodejný lék proti horečce a bolesti),
  • vitamin C 1 g jednou denně (volně prodejný doplněk stravy),
  • zinek 50 mg jednou denně (volně prodejný doplněk stravy),
  • laktoferin 100 mg sáčky po 12 hodinách (volně prodejný doplněk stravy),
  • acetylcystein 200 mg každých 8 hodin (volně prodejný lék),
  • profylaktická nebo terapeutická antikoagulace, pokud D-dimer > 1000 a / nebo steroidy (léky na lékařský předpis).

Zdroj: článek Ivermectin pro lidi

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Marie Svobodová


koronarní ateromatoza
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
koroze zubů
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>