KOSTIVALOVÉ LISTY je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Kostival neboli Symphytum officinale je používán na kůži k léčbě poraněné pokožky. Snižuje záněty u výronů a zlomenin. Kostivalové kořeny a listy obsahují alantoin, což je látka, která pomáhá k růstu novým kožním buňkám, spolu s dalšími látkami, které snižují zánět a udržují zdravou pokožku. Kostivalové masti jsou často aplikovány na kůži, léčí modřiny, stejně jako natažené svaly, vazy, zlomeniny, podvrtnutí a osteoartrózy.
Upozornění
Kostival obsahuje toxické látky, které mohou způsobit vážné poškození jater a dokonce i smrt. Výrobky s obsahem kostivalu by neměly být použity perorálně. Toxické látky v kostivalu mohou být absorbovány kůží, proto se aktuální kostivalové přípravky používají jen krátkodobě a pod dohledem lékaře. Kostivalová mast nesmí být aplikována na otevřené rány či na popraskanou pokožku. Kostivalové krémy se nesmějí používat, pokud trpíte jaterním onemocněním, alkoholismem nebo rakovinou. Děti, starší lidi, těhotné a kojící ženy nesmějí používat žádné kostivalové výrobky.
Ve svém příspěvku KOSTIVALOVÁ MAST NEJEN Z LISTŮ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gustav z Mostu.
Přiznám se, že o výrobě kostivalové masti z listů jsem slyšel, ale nikidy jsem se o to nepokoušel, protože znám a take využívám postup výroby kostivalové masti z jeho kořene. Tento postup mám léty odzkoušeny a osvědčil se nejen mně. U vašeho postupu se mi jeví cezení hmoty přes hadřik nebo sítko jako skifi (obě se určitě hzned zanesou) Lepší by bylo teplou lázeň rozmixovat a takto vznikla hmota by se po vychladnutí mohla nazývat kostivalová mast z listu!
Jak vyrobit kostivalovou mast z jeho kořene!
Kořen kostivalu se řádně omyje (není třeba oškrabávat) a nařeže se, může i nastrouhat, na co nejmenší kousky a vloží se do sklenice (s až 4 násobným objemem) a zaleje čistým lihem, nebo ostřejším alkoholem, nebo směsi 1:1 alpy a lesany (velké balení). Vše se nechá min 14 dnů v tmavé a chladnější místnosti, chladničce?odležet. Doporučuje se občas obsah promíchat. Takto připravenou směs kostivalového kořene a lihu rozmixujeme v mixerem,(nejlépe ponorným).
Upozorňuji, že před mixováním hmoty je třeba si připravit dostatečné množství některého výše uveden "výluhovadla".Tato rada vám pomůže ředit mixováním vznikající gel. Pokud se tak nepřipravíte tak se vám mixer bude zpomalovat, až se zastaví.
Protože takto vzniklý kostivalový gel použitý jako čistý velmi vysušuje pokožku, tak doporučuji do gelu dodat ještě v mixeru 30 - 50% rozpuštěného vepřového střevního sádla, nebo nějakého mastného krému, na př. indulonu. Kostivalovou mast skladujeme v uzavřené sklenici v tmavém a chladnějším místě.
Použití: Bolavé místo před rozetřením masti namočíme studenou vodou. Na takto ošetřenou část těla přiložíme (zabalíme) mokrý plátěný hadřík a vše zabalíme suchou bavlněnou látkou nebo obvazem a necháme působit až 8 hod (nejlépe přes noc). Po rozbalení obkladu ošetřované místo očístime. Plátěný hadřík použijeme následně. Po týdnu určitě nastane zjevné zlepšení!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Umyjte a osušte listy kostivalu a pak je nasekejte. Rozpusťte vazelínu v misce, kterou ponořte do lázně s vroucí vodou.
Jakmile se vosk roztaví, přidejte kostivalovélisty, které jsou nasekané a duste je po dobu jedné hodiny, za stálého míchání. Občas zkontrolujte hrnec, abyste se ujistili, že je tam dostatek vody.
Použijte gumové rukavice, protože cedění bude velmi horké, nalijte kostivalovélisty do cedníku nebo hadrového sáčku. Přeceďte tolik směsi, jak to bude jen možné, přes sáček do misky.
Nalijte horkou směs do čisté sklenice. Umístěte víko na sklenici, ale nechte směs vychladnout, než jí uzavřete. Označte sklenici datem a uložte ji do chladné spíže nebo lednice, kde vydrží po dobu tří měsíců.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Neubauerova.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrham třeba v červnu.Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Vzhledem k tomu, že může zvýšit riziko poškození jater, by se kostival neměl používat s jinými léky, které mohou také ovlivnit funkci jater, jako je například Paralen nebo léky obsahující paracetamol . Pokud užíváte jakékoli léky, ať už jsou na předpis nebo volně prodejné, zeptejte se svého lékaře, zda můžete použít kostivalové produkty. Také se nedoporučuje užívání bylin, které způsobují problémy s játry, jako je káva, šišák bočnokvětý a kozlík lékařský, při použití kostivalové masti nebo krému, protože zvyšují riziko poškození jater.
V naší poradně s názvem ZPRACOVÁNÍ LISTŮ GINKGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA.
Dobrý den.Mám na Vás dotaz.Rozdrtím listy GINKA a plním do želatinových tobolek a pak užívám 1 tobolku denně.Má to též léčebné učinky.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Užívání surových částí rostliny ginkgo biloba může být nebezpečné. Doporučuje se užívat sušený extrakt z listů v množství 60 až 240 mg ústy denně po dobu až 6 měsíců. Tento extrakt se ale nedá jednoduše připravit v domácích podmínkách.
Chcete-li využít účinky ginkgo biloba na plno v běžných domácích podmínkách, tak si udělejte odvar z jeho listů nebo tinkturu.
Odvar ze zelených listů:
Na konci léta nasbírejte zelené listy. K přípravě čaje použijte 1 polévkovou lžíci nasekaných čerstvých listů na jeden šálek vroucí vody. Pokud chcete, přidejte do něj sladidlo. Nechte louhovat 10 minut.
Ze sušených listů:
Zelené listy usušte ve stínu, ale s dobrou cirkulací vzduchu například ventilátorem. Listy je třeba usušit co nejrychleji, ale bez přehřívání (tj. vyhnout se plnému slunci). Chcete-li otestovat suchost, utrhněte stonek listu a zkuste jeho křehkost. Další možností je vložit čerstvé zelené listy do mikrovlnky mezi dvě papírové utěrky a zahřívat je 60 sekund na vysoký výkon. Listy by měly být křupavé – pokud ne, pokračujte v ohřívání dále, ale jen v 15 sekundových intervalech s následnou kontrolou.
Poté můžete použít jednu čajovou lžičku drcených sušených listů na jeden šálek vroucí vody. Tajemstvím dobrého čaje z gingka je nechat ho louhovat 5 až 6 minut, než ho vypijete.
Abyste dosáhla plného účinku, budete muset vypít 2 až 3 šálky ginkgo čaje denně – to je důvod, proč mnoho lidí volí místo toho profesionálně vyrobené kapsle.
Případně, pokud vám nevadí pít vodku, můžete si udělat tinkturu ze 150g sušených listů na 500ml vodky. Smíchejte ve sklenici, zakryjte a umístěte do tmavé skříňky na čtyři týdny. Denně sklenici protřepejte. Po čtyřech týdnech směs přeceďte a z listů vymačkejte co nejvíce tekutiny. Skladujte ve skleněné nádobě nebo láhvi. Užívejte 1-3 čajové lžičky tinktury denně.
Kostival obsahuje toxické látky, které mohou způsobit vážné poškození jater, a dokonce i smrt. Výrobky s obsahem kostivalu by neměly být použity perorálně. Toxické látky v kostivalu mohou být absorbovány kůží, proto se aktuální kostivalové přípravky používají jen krátkodobě a pod dohledem lékaře. Kostivalová mast nesmí být aplikována na otevřené rány či na popraskanou pokožku. Kostivalové krémy se nesmějí používat, pokud trpíte jaterním onemocněním, alkoholismem nebo rakovinou. Děti, starší lidé, těhotné a kojící ženy nesmějí používat žádné kostivalové výrobky.
Kostival je trvalkový keř, který je původem z Evropy a části Asie. Kostival roste na vlhkých půdách, má silný, chlupatý stonek a roste do výše až 1 metru. Květy kostivalu jsou fialové, modré nebo bělavé, hustě uspořádané ve shlucích. Listy kostivalu jsou podlouhlé, často se liší v závislosti na jejich poloze na stonku. Nižší listy jsou široké na základně a zúžené na koncích, zatímco horní listy jsou široké na středu a zúží se pouze na koncích. Vnitřní část kořene je černo-bělavá, tato část je plná šťávy. Kostivalové přípravky se vyrábějí z listů nebo jiných částí rostliny. Nové lístky kostivalu obsahují více jedovaté látky pyrrolizidinu alkaloidu než staré listy. Některé přípravky se vyráběly také z kořenů, ale kořeny obsahují až 16 násobek pyrrolizidinu alkaloidů.
V naší poradně s názvem KOSTIVALOVÉ OBKLADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Prosím, Udělala jsem si obklad z listů kostivalu a nyní mám koleno červené oteklé až strupovité. Neví někdo jak se toho zbavit. Předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Listy kostivalu mohou způsobit vyrážku. Tuhé chloupky na listech a stoncích mohou způsobit podráždění pokožky. Můžete také být na kostival alergická.
Kostival může způsobit vážné alergické reakce. Přestaňte používat kostival a postižené místo ošetřete krémem s obsahem panthenolu. Do dvou týdnů po ukončení léčby kostivalem se pokožka vrátí do normálu.
Obklady ze sušeného kořene kostivalu: Kašovité obklady z kostivalu lékařského připravíte z dobře usušených kořenů, které pomelete na moučku. Do šálku vroucí vody přidejte několik kapek rostlinného oleje a rozemletou moučku a vše dobře promíchejte. Směs natřete na plátěný hadřík. Ještě teplé položte na nemocné místo a zavažte. Kostivalovou moučku můžete také zakoupit v lékárně.
Kostivalové obklady pomáhají při léčbě kloubů, při revmatismu, bércových vředech, dnavých uzlinách a podobně.
Obklady z listů kostivalu: Čerstvé listy umyjte a válečkem rozválejte. Přikládejte na bolavé místo. Nebo listy povařte na kaši a ještě teplé přikládejte na bolavé místo.
Takto připravené obklady pomáhají při podvrknutí, vykloubení, po zlomeninách a podobně.
Odvar z kostivalu: 25 g kostivalu, 0,5 litru vody, hrnec, sítko
Kostival vložte do hrnce a zalijte půllitrem vody. Tuto směs vařte 12 minut na nejmenším plameni. Odvar se používá pro venkovní použití. Má vysoký účinek při zlomeninách, výronech, otocích, bolestech kloubů. Používá se na poranění, popáleniny, výplachy dutiny při zánětu nebo jiných bolestech zubů či dásní.
Čaj z kostivalu: 1 zarovnanou čajovou lžičku kostivalu zalít 2,5 dl vroucí vody, nechat louhovat 10 minut a pít jedenkrát denně.
Čaj z kostivalu se pije jednou za den. Kúru je důležité neužívat déle než tři týdny, protože po této době nastává toxikace jater. Čaj se krátkodobě může používat na problémové trávení, žaludeční vředy, gastritidu, na podporu imunity, při astmatu, kašli, hlenovitosti, při horečce nebo při zánětu močového měchýře.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak si vyrobit borůvkový čaj
Příprava domácího borůvkového čaje je jednoduchá a rychlá. Budete potřebovat pouze sušené borůvkové listí, horkou vodu a přírodní sladidla, jako je med nebo cukr, pokud je to nutné. Mnozí lidé dělají borůvkový čaj jen ze samotných bobulí, ale listy jsou také účinné zdroje živin a jako bonus dokonce obsahují malinké množství kofeinu. Sušené borůvkové listy lze zakoupit ve většině obchodech s přírodními léčivými prostředky. Listy si můžete nasbírat i v přírodě a usušit je.
Recept
2-3 čajové lžičky sušených listů borůvek
2 šálky filtrované vody bez chlóru
1 lžička medu nebo cukru, podle chuti
Postup
Na začátku je třeba přivést vodu k varu a pak odstavit, aby nevřela. Vroucí voda neutralizuje některé antioxidanty, a to je škoda. Přidejte borůvkové listy a nechte po dobu 10-15 minut luhovat. Poté přeceďte a přidejte med nebo cukr, pokud je to žádoucí.
Kořen krátce ale dobře opláchneme ve slaném roztoku. Dvě hrsti kuchyňské soli na litr vody. Pak kořen necháme okapet a nakrájíme na tenké plátky nebo ho nahrubo nastrouháme na nekovovém struhadle. Ve vodní lázni v nekovové nádobě rozpustíme lékařskou vazelinu nebo sádlo v množství, které nám v tekutém stavu dovolí potopit všechen nakrájený kořen. Až se nám to rozpustí, tak přidáme nakrájený kořen. Necháme dvacet minut zahřívat ve vroucí vodě. Pak odstavíme, necháme vychladnout a při poklesu teploty pod 40*C přidáme trochu rozpuštěného včelího vosku nebo medu a do směsi dále ještě rozmáčknuté dvě kapsle vitamínu E 400mg a jednu kapsli vitamínu C (důležitý je ten obsah v kapslích), zamícháme a necháme odstát do druhého dne při teplotě kolem 20*C. Druhý den to přivedeme do tekutého stavu, ale moc to nepřehříváme, aby med, či včelý vosk, neztratily cenné látky, jež vysoké teploty ničí. Po ztekucení to přefiltrujte přes gázu nebo dětskou plenu. Získanou tukovou tekutinu nalijte do sterilních kelímků a uchovejte v chladu a temnu. Nejlépe v chladničce. Mast lze připravit případně i ze sušeného kořene kostivalu, ale sušený kostivalový kořen je třeba před přípravou rozdrtit v nekovovém hmoždíři.
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
Perorální výrobky z kostivalu byly zakázány, ale stále jsou k dispozici výrobky pro použití na kůži. Kostivalové masti obsahují 5 až 20 % kostivalu, jedná se o krémy, zábaly a masti vyrobené z čerstvé nebo sušené byliny. Zejména se vyrábí z listů a kořenů kostivalu. Doporučuje se používat výrobky vyrobené jen z listů kostivalu. Ujistěte se, že jste si koupili kostivalovou mast od společnosti, která má dobrou pověst.
V naší poradně s názvem NÁVOD NA PŘÍPRAVU KOSTIVALOVÉ MASTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kostivalová mast a jak si připravit kostivalovou mast doma, zde je návod. Pravá kostivalová mast obsahuje k čerstvý kořen kostivalu. Ten se sbírá na jaře nebo na podzim.
Důležité upozornění!
Účinné látky kostivalu můžete zničit stykem s kovem!
Takže při sběru a čištění použijte keramický nůž a keramickou škrabku.
Kořen krátce ale dobře opláchneme ve slaném roztoku. Dvě hrsti kuchyňské soli na litr vody. Pak kořen necháme okapet a nakrájíme na tenké plátky nebo ho nahrubo nastrouháme na nekovovém struhadle. Ve vodní lázni v nekovové nádobě rozpustíme lékařskou vazelinu nebo sádlo v množství, které nám v tekutém stavu dovolí potopit všechen nakrájený kořen. Až se nám to rozpustí, tak přidáme nakrájený kořen. Necháme dvacet minut zahřívat ve vroucí vodě. Pak odstavíme, necháme vychladnout a při poklesu teploty pod 40*C přidáme trochu rozpuštěného včelího vosku nebo medu a do směsi dále ještě rozmáčknuté dvě kapsle vitamínu E 400mg a jednu kapsli vitamínu C (důležitý je ten obsah v kapslích), zamícháme a necháme odstát do druhého dne při teplotě kolem 20*C. Druhý den to přivedeme do tekutého stavu, ale moc to nepřehříváme, aby med, či včelí vosk, neztratily cenné látky, jež vysoké teploty ničí. Po ztekucení to přefiltrujte přes gázu nebo dětskou plenu. Získanou tukovou tekutinu nalijte do sterilních kelímků a uchovejte v chladu a temnu. Nejlépe v chladničce. Mast lze připravit případně i ze sušeného kořene kostivalu, ale sušený kostivalový kořen je třeba před přípravou rozdrtit v nekovovém hmoždíři.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Domácí výroba mastí je populární téma, proto zde přinášíme i návod na výrobu kostivalové masti. Pravá kostivalová mast obsahuje čerstvý kořen kostivalu. Ten se sbírá na jaře nebo na podzim, jak jsme se již zmínili výše.
Důležité upozornění:
Účinné látky kostivalu můžete zničit stykem s kovem! Takže při sběru a čištění používejte keramický nůž a keramickou škrabku.
Kostivalová mast a jak si připravit kostivalovou mast doma
Domácí výroba mastí je pro vás určitě populární téma, proto zde přinášíme návod na výrobu kostivalové masti. Pravá kostivalová mast obsahuje čerstvý kořen kostivalu. Ten se sbírá na jaře nebo na podzim.
Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?
Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.
Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.
Cesmína
Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.
Kostival je vytrvalá bylina původem z Evropy a části Asie. Roste na vlhkých půdách, má silný, chlupatý stonek a roste až do výšky 1 metru. Květy kostivalu jsou fialové, modré nebo bělavé, hustě uspořádané ve shlucích. Listy kostivalu jsou podlouhlé, tvar se často liší v závislosti na jejich poloze na stonku. Nižší listy jsou široké na základně a zúžené na koncích, zatímco horní listy jsou široké na středu a zúží se pouze na koncích. Vnitřní část kořene je černá a bělavá a plná šťávy. Kostivalové přípravky se vyrábějí nejen z listů, ale i z jiných částí rostliny. Mladé lístky kostivalu obsahují více jedované látky pyrrolizidinu alkaloidu než staré listy. Přípravky vyráběné z kořenů obsahují až 16násobek pyrrolizidinu alkaloidů.
Listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále představují významný zdroj křemíku, draslíku, vápníku a železa (mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát). Z čerstvých listů se nejčastěji připravuje salát, který má hlavně na jaře v kuchyních některých zemí své stálé místo, nebo se do různých salátů přidávají. Listy pampelišky chutnají podobně jako čekanka, to znamená lehce nahořkle. Nejvhodnější pro přímou spotřebu bez sušení nebo tepelných úprav jsou listy mladé, s nižším obsahem bílého mléka. Z nich si můžeme jednou za čas připravit i očistnou kúru, s jejíž pomocí pročistíme tělo a zároveň si doplníme potřebné vitamíny. Když po dobu dvou týdnů sníme každý den hrst čerstvých lístků, pročistíme si ledviny a játra a zlepšíme si trávení. Taktéž zaznamenáme pozitivní účinky na kůži, kterou čistí a omlazují. Ale pozor! Těhotné ženy by s takovou kúrou měly počkat, jim se užívání pampelišky ve větší míře nedoporučuje. Ve zvýšených dávkách pomáhá pampeliška vyvolat menstruaci. Jak již bylo naznačeno, pampeliška (jak listy, tak kořen) pomáhá při boji proti ekzémům, akné a jiným kožním neplechám. Užívá se vnitřně i jako kožní tonikum. Listy (čerstvé nebo sušené) můžeme přidávat též do polévek. Stejně jako květy i listy by se měly trhat v co nejčistším prostředí, na místech co nejdále od silnice (vyhneme se i parkům, kam se chodí venčit psi). Listy se sbírají od května do října. Suší se na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Mohou se sušit i na slunci, jelikož jsou prostoupeny mléčnicemi, díky nimž schnou pomaleji. Během sušení se listy několikrát obracejí. Správně usušený pampeliškový list si zachová svěží zelenou barvu, nesmí být tmavý. Usušené listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě chráněném před světlem a vlhkostí.
Kostival je bylina, jejíž používání je doloženo již ve středověku, nicméně v současné době nad ní visí pomyslný otazník. Jak už jsme zmínili, obsahuje řadu alkaloidů, a to zejména v nejvíce používaných kořenech, z nichž pět je považováno za toxické, ale nepředbíhejme.
Výskyt: Kostival lékařský lze nalézt po celé Evropě, ovšem mimo nejzazší sever a jih. Vyskytuje se také v Asii a Severní Americe. U nás roste na vlhkých místech, která jsou bohatá na živiny.
Popis a účinné látky: Tato vytrvalá bylina, která dle vědecké klasifikace patří do čeledi brutnákovitých, je obvykle vysoká maximálně 1 metr. Lodyha se v horní části větví, listy jsou vejčitě kopinaté či kopinaté a chlupaté. Květy jsou pětičetně souměrné a okvětní lístky mají různé barevné odstíny. Především jsou ale fialové, modrofialové či červenofialové. Kostival kvete v průběhu letních měsíců, tedy od června do září, a jeho plodem jsou lesklé tvrdky. Obsahuje přitom různé slizové látky, třísloviny, silice, cholin, minerální látky, vitamíny (A, B 12, C) a alkaloidy.
Užitečné části: Používá se zejména kořen, ale sbírány jsou rovněž listy a nať.
Z kostivalu lékařského se připravují různé masti, tinktury, oleje a používá se rovněž na obklady. Nejenže totiž zmírňuje bolesti, ale zároveň podporuje regeneraci tkaní a hojení ran. Kořen kostivalu je účinný při krevních podlitinách neboli modřinách, problémech se žílami (záněty či křečové žíly), dále při poruchách prokrvení, bércových vředech anebo při nepříjemných bolestech šíje a páteře. Používá se rovněž při revmatismu, a pokud je potřeba, můžete jej zkusit i jako podporu hojení (především otevřených) zlomenin. Jeho listy pak působí pozitivně na bolestivé záněty kloubů a fungovat mohou rovněž při výronu či podvrtnutí.
Vavřín se ve své domovině ve Středomoří vyskytuje obvykle jako strom dorůstající poměrně značných výšek, roste však pomalu. Pěstuje se pro svoje dekorativní stálezelené vonné listy. Dříve se vavřín používal jako výzdoba při slavnostních příležitostech, například na věnce. Zejména staří Římané a Řekové se vavřínovými věnci zdobili při vítězných bitvách a sportovních zápasech. V dnešní době je pro nás vavřín kromě dekorativního účelu nepostradatelný v kuchyni.
Rostlina tvoří vejčité kožovité listy sytě zelené barvy, které jsou na okrajích mírně zvlněné. Listy jsou silně aromatické a s oblibou se používají jako koření – bobkový list. Rostlina tvoří nenápadné květy vyrůstající z paždí listů. Žluté květy se objevují v červnu. Po odkvětu se tvoří černofialové bobule. Semena se sklízejí na konci podzimu, jakmile plně dozrají. Ve Středomoří se ze semen lisuje jedlý olej. Jako koření se používají pouze listy, a to jak čerstvé, tak sušené. Čerstvé listy vydrží v mikrotenovém sáčku několik dní. Před použitím je raději nakrájíme. Jinak listy sušíme na suchém, tmavém místě. Po usušení listy ze stonků odtrháváme. Můžeme je použít celé nebo drcené.
Vavřín má rád prosluněná místa, tam se mu bude doopravdy dařit. V létě je náročný na dostatek vláhy a hnojiva. I přesto nechte zeminu mezi zaléváním vyschnout. Na půdu není rostlina náročná a snáší dobře i vápenaté půdy. K opravdu dobrému růstu ale potřebuje kyprou a výživnou zeminu. Nenechte se však zmást Středomořím, kde vavřín může působit dojmem rychle rostoucí bezproblémové dřeviny, opak je pravdou. Třebaže rostlina vyžaduje pravidelnou zálivku, má kořeny citlivé na přemokření. Zvláště při pěstování v květináči nezapomeňte na silnou drenážní vrstvu, protože pokud rostlině uhnijí kořeny, tak se s tím jen těžko vyrovná. Dalším parametrem je výživná, ale propustná zemina. Toho docílíte přídavkem perlitu nebo drobného štěrku.
S dobrým prospíváním rostliny bezesporu souvisí řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1 až 2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stálezelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Pokud chcete vavřín namnožit, jde to celkem jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Umisťujeme šikmě seříznuté sazenice po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
Z chorob je vavřín náchylný na plísňové onemocnění, takže jej m
Červená řepa má dostatek důležitých živin. Obsahuje železo, vitamíny B, vitamín C a elektrolyty sodík, hořčík, draslík a fosfor. Listy řepy obsahují vitamín K pro podporu imunitního systému a také beta karoten, který se v těle přeměňuje na vitamín A, antioxidant rozpustný v tucích.
Oblíbený způsob, jak jíst červenou řepu, je pečená řepa s rukolou a kozím sýrem a nebo v zeleninovém salátu. Další způsob, jak si vychutnat červenou řepu, je v polévce, jako je boršč. Existuje mnoho variant výroby boršče. Níže najdete recept na boršč, který lze podávat teplý i studený.
Pokud s přípravou jídel spěcháte, použijte konzervovanou řepu jako poslední možnost. Před konzumací ji nezapomeňte opláchnout, protože konzervy obsahují vysoké množství sodíku, což ve velkém množství není zdravé. Zkuste řepu přihodit k běžnému zeleninovému salátu. Nápady najdete v receptech níže.
Listy z červené řepy jsou také jedlé, takže je nevyhazujte, jakmile si řepu připravíte! Zde je několik návrhů, jak používat listy řepy plné živin:
Orestujte sladkou cibuli, poté, když je téměř hotová, přidejte nakrájené listy řepy a prolisovaný česnek, promíchejte a nechte vařit, dokud nebudou hotové (listy by měly být tmavě zelené a zavadlé).
Vhoďte listy červené řepy do hrnce s vodou s dalšími kousky kořenové zeleniny a vytvořte zdravou zeleninovou polévku.
Odšťavněte listy i se stonky s mrkví nebo jablkem.
Nakrájejte listy do zeleninového salátu
Při loupání a krájení řepy nezapomeňte nosit rukavice, abyste si neušpinili ruce. Červená řepa se také používá jako přírodní potravinářské barvivo k barvení potravin do červena a zanechává skvrny, pokud se ihned neočistí.