Prasklý koutek úst má řadu možných příčin, které většinou pochází z úst nebo kolem úst, i když to ve vzácných případech mohou způsobit i systémová onemocnění nebo léky. Popraskané koutky se často vyskytují u mladších lidí, kteří slintají během spánku, nebo u starších lidí s hlubokými vráskami po stranách úst, které zvyšují pravděpodobnost výtoku slin a popraskání ústních koutků. K tomuto stavu může také přispět dlouhodobá expozice ve větru nebo chladu, špatně padnoucí zubní protézy nebo nedostatek zadních zubů, které pomáhají udržet napnutou strukturu obličeje.
Prasklý koutek na rtech bývá spojený s nedostatky ve stravě, včetně nedostatku železa a vitamínů B1, B2, B6 a B12.
U pacientů s prasklým koutkem se mohou také vyvinout kvasinkové infekce z kmene zvaného candida albicans. Tato plísňová infekce se pak může šířit celými ústy, což výrazně zesiluje fyzické nepohodlí.
Ve svém příspěvku PROBLÉMY S LÍCNÍHO NERVU PO CHIRURGICKO STOMATOLOGICKÉM ZÁKROKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Před půl rokem mi trhali dva dva oční zuby při kterých jsem měla komplikace a zákrok byl na chirurgickou stomatologické pohotovosti. Nyní mám pokleslý pravý koutek úst nateklou tvář vystřelující bolest až k uchu. Občas my brní pravá tvář poté je slabě necitlivá. Je možné že by vznikl problém po tak dlouhé době po trhání zubů?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Prudké (akutní) onemocnění plísní se nejčastěji projevuje jako intenzivní svědění až bolest v místech, kde kůže přiléhá k protilehlé kůži, a to dlouhodobě nebo trvale. Laicky jsou tyto potíže označovány nejčastěji jako zapářka, zapaření či opruzení. Mezi akutní onemocnění plísní rtů patří prasklý ústní koutek nebo ret. Vyskytuje se bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň je prasklý koutek přenosný (nakažlivý). Rozhodně takovému onemocnění neprospívá olizování rtů či jelení lůj. (Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů například ze zimy při lyžování.)
Léčba: Při těchto projevech je třeba vyhledat praktického nebo kožního lékaře, který doporučí nejvhodnější léčbu – protiplísňové léky ve vhodné formě. Paradoxně u rozvinutých plísňových kožních nemocí nepomáhá zvýšená hygiena. Časté sprchování nebo koupání naopak podporuje rozvoj akutních kožních plísní. Kožní plísně se vyskytují častěji u lidí postižených cukrovkou. Zvláště neléčená nebo nepoznaná cukrovka s vysokou hladinou cukru v krvi podporuje rozvoj plísní. Vysoká hladina cukru v krvi je totiž vhodnou potravou pro plísně a kvasinky.
Popraskané ústní koutky nebo prasklý ret je v mnoha případech plíseň rtů. Plíseň rtů postihuje člověka bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň, tak i prasklý koutek, je přenosná - nakažlivá. Nejčastější příčinou plísně rtů je kvasinka candida. Léčbou plísně rtů rpzhodně není jelení lůj nebo olizování rtů. Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů ze zimy, například po lyžování v mrazu. Proti kvasinkám se bojuje nejlépe s pomocí probiotik a sacharidovou dietou.
Popraskané koutky také velmi často provázejí různé stroupky, které bývají obtěžující a někdy dosti svědivé. Ale drápání a škrábání postiženého místa je to nejhorší, co můžeme udělat. Jednak tím zpomalujeme hojení, a protože většina koutků vzniká díky bakteriím, tak je i samozřejmě roznášíme dále. A to rozhodně není nic rozumného. Základem je hygiena, tudíž nejen nemocné místo neškrábeme, ale také na něj nesaháme, a pokud možno se snažíme během onemocnění omezit i olizování rtů. Pokud už chceme na koutek sahat, můžeme ho jemně namazat olivovým olejem, případně použít krémy, které obsahují aloe vera.
Mezi typické babské rady patří různé míchání másla nebo již zmiňovaného olivového oleje s rozdrobeným droždím a potírání koutků touto směsí (dnes tento efekt může nahradit koupený krém, ale tady máte jistotu, co léčivo obsahuje).
Naše moudré prababičky také využívaly dnes už nepříliš obvyklý rybí tuk, který míchaly s medem (lžička medu na deset kapek tuku). Tato směs se nanášela před spaním a ještě na půl hodiny zabezpečila malým kouskem sterilní gázy či látky tak, aby se léčivo mohlo dobře vstřebat.
Poslední babskou radou, kterou ale dnešní medicína částečně vyvrací, je utření lžičky droždí se lžičkou cukru. Obě ingredience by se poté měly zalít 1 dcl teplého, ale ne horkého mléka. Po důkladném rozmíchání můžeme nápoj ihned vypít. Tento lék by měl člověk užívat jeden týden jednou denně. Droždí a mléko samozřejmě nemohou uškodit, ba spíše naopak. Problém je jen v tom cukru, který je občas při problémech s koutky doporučeno vysadit (a taktéž například omezit ovoce). Ale pokud sladíme minimálně, tak nám rozhodně tento nápoj pomůže.
Prasklé koutky vznikají z nedostatku železa a vitamínu B. Proto by mělo dojít k doplnění těchto chybějících prvků. Nejlepší cesta je skrze potraviny, ale to neznamená, že nemůžete vyzkoušet i lékárenské doplňky. Většinou pomohou. Prasklý koutek může být způsoben i nedostatkem zinku.
Onemocnění cévní mozkovou příhodou je charakteristické svými příznaky, kdy dochází k motorickým a smyslovým poruchám. Může mít spoustu projevů, které jsou většinou neurologického původu, ale v 5 % se vyskytuje jako asymptomatická (bez příznaků). Vždy závisí na poškozené oblasti mozku.
Pokud jste v přítomnosti člověka, jenž právě utrpěl CMP, poznáte to většinou na první pohled. Charakteristické je, že pacient vypadá jako by byl mimo sebe, je zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Samovolně mu mohou vytékat povislým koutkem sliny z úst. Má poruchu řeči – nemůže pořádně artikulovat. Jestliže mu budete aspoň trochu rozumět, bude si stěžovat, že nevidí na jedno oko a nebude moci hýbat polovinou těla. Může být úplně nehybný a hýbat jen očima (nebo jedním okem) a vidět a slyšet, co se děje v okolí, ale nemůže se vyslovit či vám dát najevo, co mu je. Při cévní mozkové příhodě se často objevují tzv. parézy (ochrnutí, částečná ztráta hybnosti) či plegie (úplné ochrnutí, obrna, úplná ztráta hybnosti). Je charakteristické, že parézy i plegie se vyskytují vždy na jedné půlce těla (pravé či levé) a je to vždy na druhé straně než mozková hemisféra, kde došlo k poškození mozkové tkáně. Někdy se po CMP vyskytuje i porucha čití – hypestezie. Pacient má problém s koordinací pohybů, orientací v místě a času, nedokáže vyjádřit myšlenku (nenachází správná slova). Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí až úmrtí – poruchou center, která jsou důležitá pro základní životní funkce, a edémem (otokem) mozku.
Uzdravení pacienta záleží na míře poškození mozku, prodlevou v léčbě a následnou péčí a rehabilitací. V mnoha případech může i přesto dojít k vyléčení. Na druhé straně je však mrtvice stále častou příčinou úmrtí – uvádí se až 20 % během prvního měsíce od příhody. Také proto, že cévní mozkovou příhodu pacient může prodělat opakovaně jako například infarkt myokardu. Ze statistik ale vyplývá, že zcela se uzdraví až 40 % pacientů.
Obrna lícního nervu se projeví velmi rychle. Jedinec je večer naprosto zdráv a ráno se probudí s plně rozvinutými příznaky. Diagnostika není vzhledem k typickým příznakům nijak složitá a spadá do kompetence neurologa. Včasné určení diagnózy je velmi důležité pro další vývoj nemoci. Velkou pozornost je třeba věnovat postiženému oku. Jeho rohovka je náchylná k vysychání, což může vést až ke ztrátě zraku.
Podle příznaků rozlišujeme dva typy Bellovy obrny:
Centrální forma obrny lícního nervu je charakteristická neschopností dovřít pusu na jedné straně. Postižený koutek je pokleslý a z úst vytékají volně sliny. K projevům dochází na jiné straně, než na které byl postižen lícní nerv.
Periferní forma obrny je kromě pokleslého koutku typická také nemožností zavřít oko. To zpočátku silně slzí a nemocný není schopen ani mrknout. V tomto případě je postižena celkově veškerá mimika na dané půlce obličeje.
Bellova obrna postihuje zpravidla pouze jednu půlku obličeje, pokud se příznaky projeví na obou částech, je nutné uvažovat o jiném neurologickém onemocnění.
Postižený se ve většině případů u obrny nervus facialis, což je latinský název lícního nervu, ráno probudí a z koutku úst mu vytékají sliny. V zrcadle zjistí, že nemůže zavřít oko, které slzí. Nemůže ani mrknout, na postižené straně jsou vyhlazené vrásky a asymetricky pokleslý ústní koutek.
Obrnu lícního nervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Jedná se o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza, což potvrdí sérologické vyšetření a lumbální punkce. U onemocnění boreliózou může dojít k centrální obrně lícního nervu, kdy poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícního nervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je narušena schopnost artikulovat.
Obrna lícního nervu může provázet i infekce středního ucha, kdy v souvislosti se zánětem středouší dojde k otoku, který může dočasně stlačit lícní nerv. V tomto případě se jedná o periferní obrnu. Lícní nerv je narušen v jádře či dráze za jádrem. Dochází k úplnému výpadku funkce nervu na stejné straně obličeje, čímž zcela vymizí mimika, poklesne koutek a objeví se i neschopnost dovřít oko.
Velký otok tváře je také hlavním příznakem příušnic. Při nich virus napadá tkáň příušní slinné žlázy, která se nachází ve tvářích. Ty jsou pak nateklé a v ústech na sliznici tváře u horních stoliček je viditelná boulička, která odpovídá oteklému vývodu ze slinné žlázy. Při zatlačení na žlázu může být viditelný výtok sekretu z bouličky. Díky očkování jsou dnes příušnice méně časté.
Otok tváře může být dále způsoben cizí tělesem v kůži nebo chorobným procesem, který v ní probíhá.
Mimo jiné může být způsoben rovněž rakovinou slinných žláz. Onemocnění postihuje ve většině případů příušní slinnou žlázu, která se nachází v tváři před boltcem. Žláza je zduřelá, tvář působí otekle. Jelikož se v okolí žlázy nacházejí větve lícního nervu (nervus facialis), může otok a zduření způsobit jeho útlak, což vyvolá obrnu obličejových svalů. Na straně nádoru je pak koutek povislý, vrásky jsou vyhlazené, jazyk je stočen ke straně, může být i povislé víčko.
Někdy jsou ale dříve objeveny až metastatické projevy, jakými je zvětšení krčních uzlin, než vlastní nádor, jehož projevy mohou být spíše nespecifické. Pokud má pacient otok tváře, měl by vyhledat lékaře, který určí příčinu a případnou léčbu. U nádoru se provádí chirurgické odstranění.
Jako první budete při změně svých obrysů potřebovat správný make-up. Pro optické zužování si připravte dva odstíny – jeden zhruba v barvě vaší pleti a ten druhý o něco tmavší. Světlejší odstín půjde na místa, která mají vystoupit do popředí, tmavší zase jistá místa skryje do pozadí. Bledým make-upem tedy přetřete linii nosu, bradu i čelo, čímž je zvýrazněte. Na boky nosu patří tmavší barva, také na spánky a obličejové prohlubně. Tmavší odstín naneste i po vrcholy lícních kostí a na spodek brady.
Dejte si dobrý pozor na barevné přechody mezi dvěma odstíny make-upu. Maskujte je do ztracena a snažte se jejich výraznost minimalizovat. Takto nanesený make-up zafixujte neutrálním pudrem a nezapomeňte i na nalíčený spodek brady. Ten byste měla přetřít trochu tmavším pudrem, aby ještě více ustoupil do pozadí.
Červeň na tváře umí udělat hotové zázraky. Abyste dosáhla správného efektu, naneste tvářenku přesně pod lícní kosti a štětcem přejděte směrem nahoru po jejich liniích. Barvou však nezajděte níže, než je linie vašeho nosu, a také ani dále, než je vnější koutek oka. Možná budete překvapena, ale tato pravidla umějí vytvořit skutečně viditelný efekt.
K očím patří i obočí, při líčení ho tedy zohledňujte. Výše klenuté oblouky umí opticky prodloužit obličej, ale netřeba je dělat za každou cenu. Namodelujte je stínem – světlý odstín naneste pod linii obočí a tmavší zase na záhyby oka. Při nanášení stínů myslete na to, že byste je měla táhnout směrem ven, čímž oko opticky zvětšíte. I linku klidně přetáhněte ve vnějším koutku a podobný důraz klaďte i na řasenku. Řasy u vnějšího koutku oka viditelně prodlužte, ukrojíte tím z kulatosti své tváře.
Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.
Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:
Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.
Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!
Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!
Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.
Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.
Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej
Jako příčina rozpraskaných koutků se uvádí nedostatečná výživa. Proto by hlavním krokem měla být úprava jídelníčku o potraviny bohaté na železo, zinek a vitaminy skupiny B. Mezi ně patří například vejce, červené maso, pivovarské kvasnice, obilniny, luštěniny, červená řepa, špenát a mléčné výrobky. Kromě potravin je možné také užívat vitaminy v podobě doplňků stravy. Popraskané koutky se často objevují i u jedinců, kteří nedodržují pitný režim, u diabetiků nebo u těhotných žen. Na vzniku se mohou podílet rovněž infekce, bakterie, viry, případně alergie.
Samostatnou skupinou, která tímto problémem trpí, jsou děti, ať už se jedná o ty nejmenší, jimž koutky dráždí noční slinění, nebo ty větší, které nosí rovnátka. U dětí je navíc problém v tom, že si koutky neustále olizují, což oddaluje jejich hojení. V případě tohoto zdravotního problému můžeme někdy slyšet výraz „perléche“. Tento výraz označuje zanícené koutky vzniklé právě nadměrným olizováním.
Na popraskané koutky je nejúčinnější léčbou si je neolizovat a neškrábat. Škrábáním se do nich totiž může zanést infekce, čímž se prodlouží doba uzdravení. Nejčastější chybou, kterou lidé dělají, je, že na popraskané koutky nanášejí lůj, který běžně používají na rty. Tyto přípravky většinou obsahují lanolin, který je takzvanou potravou pro kvasinky, jež tvoří v koutcích bílý povlak. Tím se vlastně kvasinky dokrmují a koutky pak nemají šanci se uzdravit a stávají se rizikem pro druhé osoby se sníženou imunitou. Polibkem u dospělých či olizováním hraček u dětí následně může dojít k přenosu kvasinek. Nejběžnější kvasinkovou infekci doprovázející popraskané koutky způsobuje Candida albicans.
K léčbě popraskaných koutků se často používají lokální masti se steroidy snižujícími záněty a masti s oxidem zinečnatým, který má antifungální vlastnosti, aby poskytl bariéru narušenému prostředí během procesu hojení. Pokud dojde ke kvasinkové infekci, můžeme ji léčit perorálními nebo topickými antifungálními léky, jako je Nystatin pro celá ústa a výplachy chlorhexidinem (obsažen v ústní vodě), který má antibakteriální vlastnosti.
Léčbě prasklých koutků pomáhá také přijmout několik preventivních opatření, která mohou minimalizovat jejich výskyt. Pokud například nosíte zubní protézy, jejich časté čištění (včetně proplachu chlorhexidinem) a jejich vyndavání na noc omezuje růst bakterií a plísní. Je dobré také zjistit, zda vaše zubní náhrady správně sedí. Náhrada chybějících zubů poskytuje lepší podporu obličeje a může minimalizovat vrásky kolem úst. A samozřejmě každodenní čištění zubů a mezizubních prostor pomáhá zajistit zdravá ústa bez chorob.
Pokud se u vás nemoc ústních koutků objeví, ihned vynechejte kosmetické přípravky, a to až do úplného vyhojení. Jediné, co lze používat, je přírodní forma jeleního loje bez příměsí parfémů, který okolí koutků vysušené léčbou zvláční. Pokud byly v době propuknutí nemoci použity například lesk na rty nebo rtěnka, raději si potom pořiďte nové, aby citlivé místo nebylo případně infikováno znovu. Totéž platí i o jelením loji, který se aplikoval v době hojení problému.
Naše babičky prasklý koutek léčily naprosto jednoduše. Prasklinu potřely mazem z ucha. Do druhého dne prý zahojeno.