Křemík je pro organismus potřebný při prevenci a léčení osteoporózy a artrózy, jelikož působí pozitivně na klouby, kosti a šlachy, srdce a cévy, pokožku, vlasy, nehty, slizniční výstelky. V průběhu stárnutí lidského organismu se v těle množství těchto látek snižuje a lidské tělo neumí v organický křemík přeměňovat křemík anorganický. I přes všeobecně panující přesvědčení o opaku, anorganický křemík není asimilovatelný lidským organismem. Strava moderní doby (bílý chléb, rafinovaný cukr, ovoce a zelenina bez slupek a ne v bio kvalitě) je na křemík velmi chudá, proto je nezbytné ji obohacovat o minerální látky, protože jen minerální látky mohou do hloubky působit na život buněk v našem těle. Co se týče fyziologických vlastností, křemík představuje jeden ze základních stavebních kamenů svalových tkání, šlach a kostí lidského těla, je rovněž základním stavebním materiálem pro zdravou strukturu cévních stěn a je důležitý pro udržení integrity pojivových tkání a pružnosti kůže. Hraje významnou roli i při posilování imunitního systému, má úlohu antioxidantu.
Ve svém příspěvku KŘEMÍK V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Jaké potraviny jíst na doplnění křemíku? Lámou se mi vlasy a nehty a proto si myslím, že mám křemíku málo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Filip.
Ovesné vločky obsahují křemík.
Křemík se doporučuje požívat především v celozrnných obilovinách, protože právě ty obsahují lehce vstřebatelnou formu křemíku. Krom těchto obilovin řadíme mezi kvalitní zdroje křemíku jablka, pomeranče, třešně, mandle, rozinky, penatové ořechy, syrové zelí, cibuli, karotku, čekanku, lilek, dýni, celer, červenou řepu, okurky, ryby, med a zrna obecně.
Křemík je vhodný i pro vlasy, které jsou oslabené, vypadávají, mají zvýšenou lámavost a celkově nevypadají zdravě. Jak již bylo řečeno, křemík na sebe váže vodu, čímž udržuje pružnost vlasů. Při špatném vzhledu vlasů, při jejich lámavosti a vypadávaní se doporučuje pravidelně užívat křemík v podobě potravinových doplňků.
V naší poradně s názvem HLOUBKOVÉ AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Novotná.
Mám velmi hloubkové akné, už dlouho se kvůli tomu trápím. Je to bolestivé a dost viditelné. Dělají se mi totiž vyloženě boule. Vůbec nevím proč, chtěla bych zjistit příčinu, dříve jsem tím vůbec netrpěla....u kožní lékařky jsem byla, beru nějaké ATB a mastě, zatím, jsem neviděla nějakou změnu k lepšímu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Čau Káťo, taky jsem měl podobné nepříjemnosti s hlubokým akné. Něšlo to vymáčknout, bylo to červené a uvnitř pod kůží bylo cítit tvrdé zánětlivé ložisko. Zjistil jsem, že to mělo souvislost s přemírou příjmu vitamínu B6 - pyridoxinu. Když jsem omezil příjem vitamínu B6, tak mi hluboké akné zmizelo. Mrkni na všechny doplňky stravy, které bereš, jestli neobsahují vitamín B6. Tento vitamín je občas obsažen i v některých antikoncepcích. Také v potravě je vitamín B6 hojně přítomen, obsahuje ho například pečivo, kvasnice a pivo.
Klíčem ke zdravým nehtům je správná výživa. Nehty patří k nejsilnějším tkáním organismu a skládají se téměř výhradně z vazivové tkáně. Křemík příznivě ovlivňuje štěpivé a lámavé nehty. Vzhledem k tomu, že na sebe váže vodu, udržuje křemík elasticitu nehtů, při onemocnění nehtů je tudíž dobré užívat křemík jako doplněk stravy.
V naší poradně s názvem SKOŘICOVÝ NÁPOJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Slavomír Růžička.
Dobrý den,
v posledních dnech jsem brouzdáním po internetu navštívil Vaše stránky a přiznám se,že mi hodně zaujaly.
Je mi 59 let a mám potíže s diabetem II.typu.
Protože jsem potravinářský technolog-tak proto chemii v potravě pokud možno nemusím a snažím se hledat přírodní zdroje a varianty.
Zaujal mne Váš skořicový nápoj a chci ho zkusit.
Mám ale jeden dotaz-je-li to možné.V receptu je uváděn pytlíček černého čaje,ale pak je,že tam být nemusí.Chci se zeptat,zda ten čaj můžu skutečně vynechat či ne.Pokud by tam ten čaj být nemusel,tak ten litr vody by se mohl počítat do příjmu vody pro organismus.Protože černý čaj tělo odvodňuje a do bilance vody se nezapočítává.
Možná je to kvůli chuti.
Mohu poprosit o odpověď ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den pane Růžičko, černý čaj je v receptu na skořicový nápoj použitý skutečně jen pro lepší chuť a také pro povzbuzení. Když černý čaj vynecháte, tak docílíte nápoje, který neodvodňuje a dá se v plném svém objemu započítat do pitného příjmu. Vyvarujte se různých nahrazení černého čaje například šťávou z citrónů nebo jiného ovoce, neboť by se tím narušila zásaditost nápoje. Ale to Vy, jako potravinářský technolog, určitě dobře víte :-).
Křemík můžete tělu dodat prostřednictvím vyvážené stravy, která by v tomto případě měla obsahovat celozrnné obiloviny, otruby, kořenovou zeleninu či určité druhy minerálních vod. Milovníci piva mohou jásat, neboť se uvádí, že i v pivu (ve sladu) je obsažen křemík. Velké množství křemíku obsahuje také přeslička rolní. Zakoupit si můžete sypaný čaj, který je vhodný k vnitřnímu, ale i k vnějšímu užití (například nálev je dobrý k obkladům a oplachům špatně se hojících ran). Organismu lze tuto minerální látku dodat též prostřednictvím doplňků stravy.
V naší poradně s názvem ŠPALDOVÁ MOUKA - JE VHODNA NA DIETU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Je špaldová mouka vhodná na redukční dietu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mouka špalda obsahuje stejné množství sacharidů, jako mouka klasická z pšenice. Sacharidy jsou nositelem energie a teprve jejich omezení má redukční účinky. Méně sacharidů v potravě = méně energie = hubnutí. Mouka špalda má ale jednu výhodu oproti klasické pšeničné mouce, a to, že se v těle rozkládá pomaleji a vydrží tak zásobovat tělo energií po delší dobu, a proto je z tohoto pohledu při redukční dietě lepší než mouka pšeničná.
Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.
Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.
Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.
Zdroje non-hem železa:
čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
Zdroje hem železa:
kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÝ FERITIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
dobrý den,manžel má zvýšený feritin 1500. hemoglobin jen 75. je onkologicky nemocný. je unavený, hodně zhubl.chodí na krevní konzervy ale hemoglobin se vždy zvedne jen malinko a za pár dní zase klesne zpět na stejnou hodnotu,která byla před konzervou.od března byl zatím na třech chemoter. zatím kvůli nízkému hemogl.se další chemoter.odkládá.Poradíte mě prosím jaké jsou pro něj nejvhodnější potraviny?Děkuji mnohokrát za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek feritinu a nedostatečná hladina hemoglobinu ukazuje na neschopnost organismu využít železo. Právě železo lze v potravě posílit vhodnými potravinami, ale v tomto případě to bude bez efektu, protože železa má váš manžel nadbytek. Dalším důležitým činitelem pro podporu vzniku hemoglobinu je vitamín B9 a B12. Ale i zde může být onkologickým onemocněním omezena tato schopnost organismu. Nicméně tyto dva vitamíny se nachází v těchto potravinách:
- chřest, avokádo, růžičková kapusta a listová zelenina jako špenát a salát.
- maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, cereálie a kvasnice.
K dispozici jsou i doplňky stravy s obsahem kyseliny listové a vitamínu B12, ale o nich si promluvte s ošetřujícím lékařem.
Dostatečné množství přijímaného zinku je důležitá nejen v době růstu organizmu, kdy jeho nedostatek vede k opožďování tělesného i duševního dospívání, ale i v dospělosti je nutné dbát na dostatečnou hladinu zinku v potravě. Nedostatečné množství zinku v potravě totiž způsobuje nechtěný úbytek na váze a zároveň pomalé hojení ran, zhoršování paměti a způsobuje smyslové poruchy – především zrakové, čichové. U mužů je doplňování zinku na místě, když žijí aktivním sexuálním životem, protože jejich tělo se zinku zbavuje při ejakulaci. Zinek je totiž v poměrně značném množství přítomen ve spermatu a jeho dostatek v potravě je podmínkou pro správný pohlavní vývoj i dokonalou funkci pohlavních orgánů mužů. Dostatečná hladina zinku v mužském těle ovlivňuje i množství a kvalitu ejakulovaného spermatu. Muž, který má hodně zinku, má díky tomu i velké množství spermatu.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Zajácová.
Dobrý den, beru Warfarin 5, protože mám kvik jen 1,2. Jakým jídlem nebo čím dokáži kvik zvednout na správou míru ? Prosím, poraďte.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud užíváte Warfarin a vaše hodnota INR je jen 1,2, tak to znamená, že léčba nefunguje dobře a vaše krev se sráží moc rychle. Krev se sráží díky vitamínu K, čím vice ho v sobě máte, tím rychleji se krev sráží. Warfarin vychytává vitamín K a tím prodlužuje čas srážlivosti krve. U vás tedy Warfarin nedokáže vychytat vitamín K v dostatečné míře a stále ho hodně zůstává, aby vaší krev rychle srážel. Řešením je snížení příjmu vitamínu K v potravě. Obvyklá denní dávka vitamínu K je 90 mikrogramů, kterou je třeba dodržovat na stejné úrovni každý den. Vitamín K je obsažen v potravinách rostlinného původu, zpravidla ve všem co je zelené nebo bylo zelené před dozráním. Tyto potraviny byste měla hlídat a snažit se snížit jejich příjem. Není dobré je úplně vyloučit, ale jen jíst je v menším množství. Pozor si dávejte především na hlávkové zelí, kapustu, okurky a špenát. Dále pak na hlávkový salát, kedlubny, rajčata, brambory a oleje. Hlídat nemusíte mouku, rýži a maso.
V potravě jsou hlavními zdroji zinku játra, vaječné žloutky, tmavé maso, mléko, a mořští živočichové, především ústřice. Z rostlinných produktů obsahuje zinek především dýňové semeno, pak také celozrnné cereálie, fazole a ořechy.
Zinek je ale v běžné stravě obsažen jen velmi málo a obvykle ho člověk potravou přijme jen polovinu, než potřebuje, proto je vhodné zinek doplňovat v podobě čistého minerálního zinku. Doporučená denní dávka zinku v lidské potravě se pohybuje mezi 15–25 mg tohoto prvku. Nedostatečné množství zinku v potravě způsobuje nechtěný úbytek na váze, pomalé hojení ran, zhoršování paměti a smyslové poruchy – především zrakové, čichové. Zde naleznete cenu zinku na internetu: zinek cena.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Jiráková.
Dobrý den,
užívám warfarin a pořád mi není jasná dieta při užívání warfarinu. Píšete, že nemusí hlídat mouku, rýži a maso. O mase jsem se dočetla, že se nedoporučuje jíst kuřecí, krůtí a hovězí pro vysoký obsah vit.K, max. 50 gr na den. U masa je důležité, čím se zvířata krmí ( žiju v pohraničí a dívám se na krávy, jak se tu pasou), v USA naopak udávají hodnotu K v mase jen 10. Většina hodnot udávaných v různých tabulkách jsou převzaté ze zahraničí. Každý píše něco jiného, např. rajčata mají hodnotu od 2 do 60 mikrogramů, nějaká oficielní tabulka hodnot vit.K neexistuje, kterou by vám dal obvodní lékař. Pak mám udržovat stabilní příjem vit.K v potravě, když vlastně nevím, jaké jsou. Existuje jen skupina "zelené zeleniny" která je zakázaná a to ostatní je veliký otazník.Ráda bych slyšela váš názor. Děkuji. Jiráková Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není zakázaná žádná zelenina ani potraviny. Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých druhů potravin musíte dávat pozor na množství. Potraviny s vysokým obsahem vitamínu K se hodí ve dnech, kdy víte, že jste nesnědla dostatek zeleniny, tak sníte dva velké listy zelí nebo ledového salátu, či kapusty a máte splněno. Existuje celosvětově uznávaný zdroj informací s obsahem vitamínu K v jednotlivých potravinách, ale je jen v angličtině. Najdete ho na adrese http://www.inrtracker.com
Proces překyselení organismu, nebo některých jeho částí vychází z toho, že v těle nejsou v rovnováze kyseliny a zásady. Tato nerovnováha se nazývá acidobazická a podle řady lidí může způsobovat řadu zdravotních problémů, případně může doprovázet některá onemocnění. Při správné acidobazické rovnováze je v těle vytvořené správné životní prostředí pro fungování všech orgánů, a tím pádem i pro celkové zdraví lidského organismu. Aby se dalo zjistit, jestli je lidský organismus z hlediska kyselosti a zásaditosti v rovnováze, je potřeba zjistit jaké má pH. pH je zkratkou slov potential of hydrogen, což znamená, množství volných iontů vodíku. Hodnoty pH se mohou v lidském organismu pohybovat na stupnici 0 až 14 s tím, že neutrální je hodnota 7, kterou má například voda a další neutrální roztoky. Pokud jsou hodnoty pH vyšší než 7, tak to znamená, že v těle převažují zásadité látky. Pokud je naopak pH nižší než 7, tak v něm převažují kyselé látky.
Zjistit hladinu pH v těle není nic těžkého, dá se snadno přeměřit i z pohodlí domova. Je k tomu potřeba pořídit si lakmusové papírky, kterými se pak změří hladina pH v ranní moči. U zdravého jedince se správnou acidobazickou rovnováhou by se hodnoty měly pohybovat kolem 5 až 7 bodů u ranní moči. Hladina pH se pozná, podle barevné změny na papírku, která se porovná s přiloženou škálou, a tak se pozná hladina pH. Přes den by ale naměřené hodnoty měly být již těsně nad hodnotou 7. Hladina pH se také měří z krve, kde se ideální hodnoty pohybují kolem 7,35 až 7,45. To znamená, že je lepší mít v těle o něco více zásaditých látek, než těch kyselých. Hladina pH v krvi by se mělo pohybovat maximálně v hodnotách 6,8 – 7,7. U určování pH z moči se dá určit i stav tkání v těle, na rozdíl od pH určené z krve. Rozdíl v určování pH z krve a z moči je i v tom, že hladina pH v moči v průběhu dne velmi kolísá v závislosti na potravinách, které jedinec snědl. Naopak hladina pH v krvi není tak rozkolísaná. Jiné hodnoty by mohly být problematické. Při nižších hodnotách než jsou stanovené ideální hodnoty, se hovoří o acidóze, naopak při vyšších hodnotách než 7,45 se jedná o alkalózu.
Lidský organismus se sám snaží udržet hladinu pH v ideálních hodnotách, ale někdy to pro něj není snadné a znamená to pro něj velmi silné zatížení, až přetížení.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Prosím,sdělte který je dobrý a který cholesterol je dobrý. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol můžeme rozdělit na tak zvaný cholesterol dobrý označený HDL a špatný označený LDL.
Špatný, nebo chcete-li zlý cholesterol LDL, je takový tuk, který se podílí na vzniku aterosklerózy a jejích komplikacích.
K jeho zvyšování přispívá kromě zvýšeného příjmu nasycených tuků v potravě i
nedostatečný pohyb, přibývání na váze a kouření. Jeho hladina by měla být do 3,5
mmol/l.
Hodný nebo chcete-li dobrý cholesterol HDL plní roli vychytávače toho špatného cholesterolu. Působí protizánětlivě a antioxidačně. Ke zvyšování HDL cholesterolu vede dostatek fyzické aktivity. U žen by jeho hladina měla být v rozmezí 0,9-1,4 mmol/l a u mužů 0,9-1,2 mmol/l.
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žal
V naší poradně s názvem POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý deň,
poprosím Vás koľko mg purinov môže denne konzumovať človek s dnou?
Veľmi pekne ďakujem za Vašu odpoveď
S prianím pekného dňa J.Vargová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puriny jsou přírodní látky, které se nacházejí ve všech buňkách těla a prakticky ve všech potravinách. U lidí jsou puriny metabolizovány na kyselinu močovou, která slouží jako antioxidant a pomáhá předcházet škodám způsobeným aktivními formami kyslíku. Nepřetržitý přísun kyseliny močové je důležitý pro ochranu lidských cév. Ovšem častý a vysoký příjem potravin bohatých na puriny však zvyšuje hladinu kyseliny močové v séru, což má za následek dnu a mohlo by být rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin a metabolický syndrom. Pro lidi trpící dnou se doporučuje denní příjem purinů v potravě nižší než 400 mg. Nejde však jen o puriny, ale je potřeba se soustředit i na další faktory ovlivňující metabolizmus, jako je pitný režim a zdravý pohyb.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
V naší poradně s názvem NEMOCI NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kasalová.
Už jsem vyzkoušela kde co, ale nehty mám roztřepené pořád. Jedla jsem zinek, křemík, Capimin, vitamíny, používala jsem olejové koupele a nic. Všelijaké kúry na nehty jsou pouhým vyhazováním peněz. Vše pomohlo na chvíli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mě na nehty prospívá užívání multivitamínu Calibrum a jako zevní péče je účinný krém na ruce Garnier růžový nebo i ten červený, přičemž oba stojí jen kolem 60 Kč. Díky multivitamínu mi úplně zmizely bílé měsíčky pod nehty a díky Garnier - Ochranný krém na ruce proti vysušování se mi nehty znatelně zpevnily. Je třeba být ale trpělivý, protože nehet na rukou se vymění až za 6 měsíců, takže toto je minimální doba, po kterou by měla být péče nehtům věnována než se objeví první úspěchy.
Je potřeba si uvědomit, že lidské tělo potřebuje jak kyselinotvorné, tak i zásadotvorné potraviny. Je třeba ale určit ideální množství obou typů potravin. Obvykle se doporučuje strava v poměru zhruba 4 : 1 samozřejmě ve prospěch těch zásadotvorných potravin.
K odkyselení organismu pomáhají potraviny, které jsou zásadotvorné, základem tedy je si uvědomit, která potravina patří do skupiny kyselinotvorných a která do zásadotvorných. U některých zdrojů se potraviny překrývají. Problém také může být při nesprávném stravování, kdy se ze zásadotvorné potraviny stává kyselinotvorná. To se může stát například při rychlém stravování, kdy člověk nemá čas potravu rozkousat, protože pospíchá a je ve stresu z toho, že nestíhá. Pak je jedno, že si k jídlu dá zásadotvorné ovoce, protože organismus takovou potravinu přemění na kyselinotvornou. A proto je jasné, že není jen důležité, co člověk jí, ale i jak to jí.
Mezi kyselinotvorné potraviny se řadí maso (divočina, hovězí, vepřové, kuřecí, králičí, mleté maso, karbanátky), ale i vnitřnosti a potraviny z nich vyrobené (játra, jelita, jitrnice, ledvinky atd.). Kyselinotvorné jsou také různé uzeniny (šunka, salám, klobása, párky) a ryby. Patří sem také mléko a mléčné výrobky (slazený jogurt, tavený sýr, různé druhy tvrdých sýrů nad 30 % atd.). Velmi kyselinotvorné je také bílé pečivo (chleba, housky, rohlíky) a sladké pečivo (koláče, koblihy atd.). Mezi kyselinotvorné potraviny patří také veškeré sladkosti (sušenky, čokolády, piškoty, atd.) a konzervované ovoce (obsahuje vysokou dávku cukru). Do této skupiny spadá stejně tak pivo, víno a veškerý tvrdý alkohol. Nevhodná jsou i různá dochucovadla (masox, kari, majonéza, tatarská omáčka, kečup, ad.)
Mezi zásadotvorné potraviny, tedy ty, které by měly tvořit většinu naší stravy, patří samozřejmě čerstvé ovoce a čerstvá zelenina, brambory, celozrnné těstoviny. Patří sem také celozrnné pečivo, různé druhy sýrů do 30 % (například cottage a camembert), tvaroh. Řadí se sem také některé druhy masa jako husí (jen prsa), krůtí, ale i hovězí (to se kryje s kyselinotvornými, do zásadotvorných patří jen libové hovězí), slepičí, srnčí, telecí. Z ryb se sem řadí treska. Zásady v těle také vytváří kuskus, jáhly kroupy, různé druhy luštěnin (ale ne čočka), sója, slunečnicový a olivový olej.
Důležité je, aby jídelníček obsahoval látky, které s odkyselením pomáhají. Pokud se tyto prvky nedostávají do těla v potravě, je mo
Sacharidy jsou pro lidský organismus pohotovostním zdrojem energie. Jejich výhodou je velká rychlost uvolňování energie oproti tukům a bílkovinám. Sacharidy vznikají v přírodě v buňkách rostlin z oxidu uhličitého a vody za přítomnosti světelné energie – fotosyntézou.
Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ (4 kcal).
Z hlediska rychlosti vstřebávání sacharidů do našeho organismu rozdělujeme zjednodušeně sacharidy na rychlé a pomalé. Rychlé (jednoduché) sacharidy se rychle dostávají do krevního oběhu a výrazným způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Glukóza je nejdůležitější jednoduchý sacharid, který je základním zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Organismus udržuje hladinu glukózy v krvi v určitém rozmezí působením hormonů. Zejména náš mozek je závislý na glukóze v krvi, protože nemá žádné zásobní rezervy sacharidů, jako mají například svaly. Pomalé (složené) sacharidy se dostávají do krevního oběhu mnohem pomaleji, protože jsou tvořeny dlouhými řetězci jednoduchých sacharidů, které se musejí nejdříve postupně rozštěpit na jednoduché sacharidy. Mezi složené sacharidy se řadí také vláknina, která je nestravitelná a je vyloučena z organismu v nezměněné formě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou.
Rozpustná vláknina (pektin, inulin a jiné) například snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje vstřebávání glukózy.
Nerozpustná vláknina (především celulóza) zvětšuje objem stolice, tím zkracuje její čas v tlustém střevě, a má i čisticí funkci ve střevě.
Potraviny obsahující různé poměry jednoduchých a složených sacharidů tak ovlivňují hladinu glukózy v krvi jinou rychlostí. Tuto rychlost nám udává glykemický index potravin. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji stoupne hladina glukózy v krvi.
Množství sacharidů přijatých v potravě by se mělo pohybovat okolo 50–60 % celkového energetického příjmu. Stravitelných sacharidů bychom měli přijmout okolo 4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. U sportovců jsou nároky organismu na sacharidy větší (až dvojnásobné). Vlákniny bychom měli ve stravě přijmout kolem 20–30 g za den.
Jednoduché sacharidy jsou obsaženy hlavně v ovoci, medu a v některých druzích zeleniny. Nejvýznamnějším konzumovaným jednoduchým sacharidem je sacharóza (běžný cukr), která se vyrábí v cukrovarech z cukrové třtiny. Je to koncentrovaný zdroj energie, který neobsahuje žádné výživově hodnotné látky. Proto se říká, že cukrářské výrobky obsahují „prázdné kalorie“, a měli bychom je konzumovat s rozvahou.
Hlavním zdrojem složených sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, brambory, ovoce a zelenina.
Pojem selen označuje jeden z polokovů ze skupiny chalkogenů, pro nějž jsou typické jeho fotoelektrické vlastnosti. Latinský název je selenium (chemická značka Se). Selen v těle: selen je považován za stopový prvek, protože se musí v lidském těle vyskytovat v množství menším než 50 ppm. Zároveň je to také esenciální prvek, protože tělo si ho samo nedokáže vytvořit, ale musí ho přijímat v potravě.
Běžné množství selenu v lidském těle je kolem 12 mg selenu, nejvíce se ho nachází ve štítné žláze a v ledvinách. Doporučená denní dávka selenu v potravě je 55 – 200 µg. Pokud je potřeba, aby se množství selenu v těle navyšovalo potravinovými doplňky, podávají se nejčastěji v kombinaci bioaktivního selenu a zinku.
Selen se vyskytuje všude v půdě, ale jeho zastoupení je v ní nerovnoměrné, a to se odráží i v zastoupení tohoto prvku v rostlinných i živo
Methionin je nepostradatelná aminokyselina vázaná v četných bílkovinách. V organismu se podílí na různých biochemických reakcích. Je prekurzorem jiné aminokyseliny, cysteinu, který napomáhá při ochraně před negativním životním prostředím. V přírodních přípravcích se často nachází v kombinaci s cholinem, podílí se na využití tuků a cholesterolu s inositolem, kdy snižuje hladinu cholesterolu. Má stejně jako cholin emulgující účinek. Této směsi se tedy úspěšně využívá při snižování hladiny cholesterolu a také při odbourávání tuků v redukčních dietách.
Methionin je součástí esenciálních aminokyselin, což jsou vázané nebo volné aminokyseliny obsažené v potravě a nezbytné pro zachování života. Patří rovněž mezi detoxikační aminokyseliny a stejně tak mezi antioxidační. Je zdrojem nezbytné síry. Methionin chybí v zelenině a v luštěninách. Dobrým zdrojem methioninu jsou však obilniny, ořechy, semena, ryby, vejce, jogurty a maso. Mezi základní způsoby využití patří pozitivní role při redukci nadváhy („spalovač tuků“), dále pomáhá chránit játra před toxickými látkami, je významným antioxidantem (chrání organismus před vlivem volných radikálů), hraje roli v syntéze kolagenu nebo například napomáhá zabránit lámavosti vlasů, rovněž je důležitý při regeneraci nehtů či pokožky. Bývá doporučován jako součást regenerace při náročných sportovních výkonech. A stále je používán jako farmaceutická surovina v lékárnách při přípravě plněných tobolek na lékařský předpis.
Jak je vidět, methionin působí v mnoha oblastech. Pomáhá řešit nejen problémy s vlasy, ale také potíže s nehty a pokožkou. Snižuje lámavost vlasů, zlepšuje jejich kvalitu a zvyšuje hustotu. Dále se užívá při řešení nadváhy a při vysoké hladině cholesterolu. Je rovněž oblíbený mezi sportovci, protože působí antioxidačně. Pokud ho máte v těle nedostatek, hrozí riziko poklesu vstřebávání rostlinných bílkovin.
Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30–40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90–95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě – jódový deficit. Po zavedení plošné jodizace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (například mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítné žlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.
Uzel ve štítné žláze je ložisko, které má jinou strukturu než okolní tkáň štítné žlázy. Menší uzly lze poznat jen podle ultrazvuku, větší bývají někdy i hmatné. U malých uzlů se doporučuje FNAB, což je biopsie štítné žlázy, kdy se tenkou jehlou z uzlu odeberou buňky k mikroskopickému vyšetření. Vyšetření se provádí většinou bez umrtvení, je to malé píchnutí, jen trochu nepříjemné. Podle vyhodnocení buněk v mikroskopu lze stanovit riziko, které daný uzel představuje. Dále bude uzel buď pravidelně sledován ultrazvukem, jestli neroste (tento postup je častější), nebo by se (při podezřelém mikroskopickém nálezu) provedla operace štítné žlázy.
Uzly většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzly dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítné žlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako takzvané studené.
Vyšetřovací metody
Ultrazvuk: Je základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.
FNAB: Jedná se o biopsii štítné žlázy. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý velký uzel na štítné žláze (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí vám lékař takzvanou punkci tenkou jehlou (angl. fine needle aspiration biopsy – FNAB) s následným cytologickým vyšetřením stěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
V droždí, označovaném také jako kvasnice, jsou buňky kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae (pivní kvasinky), které ke svému rozmnožování potřebují prostředí obsahující cukr. Dnešní výroba droždí je většinou značně vzdálená původnímu pěstování kultur na obilném šrotu nebo kvasnicím, které se získávaly z pivovarských usazenin. Pivovarské usazeniny se pro kypření těsta začaly používat až v 17. století. Od počátku 20. století se jako živný substrát začala používat melasa – vedlejší produkt vznikající při zpracování cukrové řepy. Za přítomnosti kyslíku a přídavku živin kvasinkové buňky rychle rostou a množí se. Z malé zkumavky s buňkami kvasinek se v několika následných fermentačních stupních získává požadované množství droždí. Po skončení fermentace se zbytky melasy a živin z růstového prostředí oddělí na separátorech a tím se získá takzvané kvasničné mléko, ze kterého se následně odstraňuje část vody na vakuových filtrech. Při výrobě se mnohdy – pro zefektivnění celého procesu – používají chemické látky jako syntetický silikonový olej na odpěňování, kyselina sírová, fosforečnany, amoniak a jiné. Živé organismy obsažené v droždí mají schopnost přeměňovat přirozené cukry přítomné v mouce na alkohol a oxid uhličitý, který způsobuje kynutí těsta.
Pekařské droždí je zdrojem celé řady živin a vitaminů. V prvé řadě vitaminů typu B, které se podílejí na uvolňování energie ze sacharidů obsažených v potravě:
vitamin B1 (thiamin) – pozitivně ovlivňuje činnost srdeční a nervové soustavy;
vitamin B2 (riboflavin) – má vliv na zdravou pokožku, dobrý zrak a správné fungování trávicího ústrojí;
vitamin B3 (niacin) – pomáhá udržovat zdravou pokožku, příznivě ovlivňuje trávicí ústrojí a nervový systém.
Kromě vitaminů B obsahuje pekařské droždí ještě bílkoviny (především aminokyseliny) a minerální látky (zvláště chrom).
Droždí pomáhá při:
nespavosti a depresích – niacin a vitamin B12 společně produkují serotonin, který má vliv na klidný spánek a „dobrou náladu“;
únavě – vitaminy typu B se podílejí na uvolňování energie ze sacharidů obsažených v potravě a příznivě tím ovlivňují lidský organismus.
Čerstvé pekařské droždí jsou živé kvasinky schopné způsobit kynutí těst. Čerstvé pekařské droždí obsahuje vodu. Lisuje se do tvaru kostiček, má světle béžovou ba