Zajímá vás téma KŘEMÍK V ZELENINĚ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Organické sloučeniny křemíku jsou základní stavební kameny živé hmoty, nacházejí se tedy v rostlinných i živočišných tělech. U člověka se vyskytují ve všech buňkách a zaujímají roli obránců. Nejvíce jich nacházíme v kostech, pak v kůži (nehtech, vlasech), dále v zubní sklovině, aortě, očních čočkách, svalové hmotě, slinivce, štítné žláze, játrech, ledvinách a v srdci.
Vlastnosti křemíku
Křemík je pro organismus potřebný při prevenci a léčení osteoporózy a artrózy, jelikož působí pozitivně na klouby, kosti a šlachy, srdce a cévy, pokožku, vlasy, nehty, slizniční výstelky. V průběhu stárnutí lidského organismu se v těle množství těchto látek snižuje a lidské tělo neumí v organický křemík přeměňovat křemík anorganický. I přes všeobecně panující přesvědčení o opaku, anorganický křemík není asimilovatelný lidským organismem. Strava moderní doby (bílý chléb, rafinovaný cukr, ovoce a zelenina bez slupek a ne v bio kvalitě) je na křemík velmi chudá, proto je nezbytné ji obohacovat o minerální látky, protože jen minerální látky mohou do hloubky působit na život buněk v našem těle. Co se týče fyziologických vlastností, křemík představuje jeden ze základních stavebních kamenů svalových tkání, šlach a kostí lidského těla, je rovněž základním stavebním materiálem pro zdravou strukturu cévních stěn a je důležitý pro udržení integrity pojivových tkání a pružnosti kůže. Hraje významnou roli i při posilování imunitního systému, má úlohu antioxidantu.
Ve svém příspěvku KŘEMÍK V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Jaké potraviny jíst na doplnění křemíku? Lámou se mi vlasy a nehty a proto si myslím, že mám křemíku málo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Filip.
Ovesné vločky obsahují křemík.
Křemík se doporučuje požívat především v celozrnných obilovinách, protože právě ty obsahují lehce vstřebatelnou formu křemíku. Krom těchto obilovin řadíme mezi kvalitní zdroje křemíku jablka, pomeranče, třešně, mandle, rozinky, penatové ořechy, syrové zelí, cibuli, karotku, čekanku, lilek, dýni, celer, červenou řepu, okurky, ryby, med a zrna obecně.
Křemík je vhodný i pro vlasy, které jsou oslabené, vypadávají, mají zvýšenou lámavost a celkově nevypadají zdravě. Jak již bylo řečeno, křemík na sebe váže vodu, čímž udržuje pružnost vlasů. Při špatném vzhledu vlasů, při jejich lámavosti a vypadávaní se doporučuje pravidelně užívat křemík v podobě potravinových doplňků.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PRO ZTUČNĚLÁ JÁTRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Valášková.
Dobrý den, mohla bych, prosím, požádat o jídelníček na ztučnělá játra?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cílem při léčbě jakéhokoli typu nahromadění tuku v játrech je dosáhnout zdravé hmotnosti pomocí diety a cvičení. V pokročilých stádiích pomáhá lék resmetirom (Rezdiffra), ale i tak je třeba jej používat spolu se změnami životního stylu pro snížení hmotnosti. Co byste tedy měla jíst?
Obecně platí, že čím je vaše strava více rostlinná, tím lépe. To pomůže inzulínu lépe fungovat a také pomůže při hubnutí.
Vzhledem k tomu, že každý člověk je jiný, měla byste spolupracovat se svým lékařem, aby vám vymyslel stravovací plán (jídelníček), který bude pro vás nejlepší.
Obecně mohu doporučit středomořskou stravu. Ta kombinuje druhy potravin, které pomáhají snižovat tuk v játrech. Skládá se ze zdravých tuků, antioxidantů a komplexních sacharidů:
- Ryby a mořské plody;
- Ovoce;
- Celá zrna;
- Ořechy;
- Olivový olej;
- Zelenina;
- Avokádo;
- Luštěniny.
K tomu si zvolte vhodné tuky. Lidé se ztučnělými játry mají často inzulínovou rezistenci. To znamená, že tělo produkuje inzulin, ale nedokáže jej dobře využít. Glukóza se hromadí v krvi a játra ji přeměňují na tuk.
Některé tuky ve vaší stravě mohou pomoci vašemu tělu lépe využívat inzulín. To znamená, že vaše buňky mohou přijímat glukózu a vaše játra nepotřebují vytvářet a ukládat tuk.
- Omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v rybách, rybím tuku, rostlinných olejích, ořeších (zejména vlašských), lněných semínkách a lněném oleji a listové zelenině.
- Mononenasycené tuky v rostlinných zdrojích, jako jsou olivy, ořechy a avokádo.
Vyhněte se nasyceným tukům, které vedou k většímu ukládání tuku v játrech. Nasycené tuky obsahují tyto potraviny:
- Drůbež, kromě libového bílého masa;
- Tučný sýr;
- Jogurt, kromě nízkotučného;
- Červené maso;
- Pečivo a smažená jídla vyrobená z palmového nebo kokosového oleje;
- Sladkosti, jako jsou bonbóny, limonády a další potraviny s přidanými cukry, včetně kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy.
Využívejte přírodní antioxidanty, které najdete v kávě, zeleném čaji, syrovém česneku, ovoci a zelenině.
Klíčem ke zdravým nehtům je správná výživa. Nehty patří k nejsilnějším tkáním organismu a skládají se téměř výhradně z vazivové tkáně. Křemík příznivě ovlivňuje štěpivé a lámavé nehty. Vzhledem k tomu, že na sebe váže vodu, udržuje křemík elasticitu nehtů, při onemocnění nehtů je tudíž dobré užívat křemík jako doplněk stravy.
V naší poradně s názvem JAKOU ZELENINU JÍST PŘI WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Dočkalová.
Dobrý den,
zatím jsem nikde nezjistila, jakou zeleninu mohu jíst při užívání Warfarinu 3mg. Nyní užívám 1 1/2 Warfarinu denně. Všude čtu jenom o té zelenině, která se nesmí.
Proto vás prosím o sdělení, kterou zelenimu tedy mohu jíst, jak se říká, bez zábran.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je to jednoduché, při warfarinu se může jíst bez zábran všechna zelenina, která není uvedena v seznamu nevhodné zeleniny.
Křemík můžete tělu dodat prostřednictvím vyvážené stravy, která by v tomto případě měla obsahovat celozrnné obiloviny, otruby, kořenovou zeleninu či určité druhy minerálních vod. Milovníci piva mohou jásat, neboť se uvádí, že i v pivu (ve sladu) je obsažen křemík. Velké množství křemíku obsahuje také přeslička rolní. Zakoupit si můžete sypaný čaj, který je vhodný k vnitřnímu, ale i k vnějšímu užití (například nálev je dobrý k obkladům a oplachům špatně se hojících ran). Organismu lze tuto minerální látku dodat též prostřednictvím doplňků stravy.
V naší poradně s názvem VZHLED A TVAR STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den mam stolici 2 x denne ale nekdy i ve vic kouscich je to nornalni . Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Optimální stav je jednou denně. Ale záleží na tom kdy a jak hodně jíte. Při velkém množství snědené potravy se klidně může potřeba vyprazdňování objevit i vícekrát za den. Zároveň je to i v případech, kdy se jí hodně nestravitelné vlákniny, například v zelenině. Pokud se cítíte dobře a stolice není tekutá, tak vyprazdňování vícekrát za den není problém.
Křemík ve formě kyseliny křemičité se nachází především v rostlinných potravinách. Vynikajícím zdrojem jsou obiloviny, zejména oves, ječmen a rýže. Zelenina jako zelené fazolky, špenát a další listová zelenina, spolu s ovocem, jako jsou banány a rozinky, také poskytuje významné množství křemíku. Mezi další zdroje patří pivo (díky ječmenu a chmeli), ořechy a některé mořské plody.
Potraviny bohaté na křemík
Obiloviny: Oves, ječmen, rýže (zejména hnědá rýže a rýžové otruby), pšenice, kukuřice, žito a proso.
Zelenina: Zelené fazolky, špenát, listová zelenina (kapusta kadeřavá, hlávkový salát), okurky, celer, chřest, řepa a kořenová zelenina jako cibule, batáty a tuřín.
Ovoce: Banány, jablka, broskve, třešně, hroznové víno a rozinky.
Luštěniny: Sója a hrášek.
Ostatní: Mandle, slunečnicová semínka, lněná semínka, dýňová semínka a pivo.
Při výběru potravin si pamatujte, že rafinované obiloviny mívají ve srovnání s nerafinovanými (celozrnnými) obilovinami nižší obsah křemíku.
Ve svém příspěvku CHELÁTORY ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Hynkova.
Dobry den, žiji trvale v Norsku, kde neni podle me zrdavotnictvi vyvynuto na takove urovni jako v CR. V nasi rodine se vyskytlo velice ojedinele onemocneni zvysene koncentrace zeleza v krvi (hemochromatoza) - doktori si tu nevedi moc rady, po nekolika letech zahajili lecbu odberu krve (venepunkci)- jedna se ovsem o starsi pani (pres 70 let) , ktera na tuto lecbu reaguje velice spatne - cetla jsem nekolik clanku o Chelatorech zeleza, ktere se vyskytuji v ovoci a zelenine,ale zajimalo by me ,jestli existuji nejake specificke leky, ktere jsou dostupne v CR? jsou volne dostupne nebo jen na predpis?
Predem dekuji za odpoved
S pozdravem Hynkova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MUDr. Martin Beránek.
Dobrý den,
k léčbě hemochromatózy v ČR se na prvním místě používá také venepunkce. Pro pacienty kteří jí netolerují (nejčastěji z kardiovaskulárních příčin), je dostupný chelatační lék deferoxamin, který je ale pouze pro injekční podání. Pokud je z nějakého důvodu kontraindikován injekční přípravek, je k dispozici deferasirox v tabletových formách. Oba tyto léky jsou však vázány na lékařský předpis a nelze je volně koupit v lékárně.
Nejkontroverznější částí je ovlivnění perorální antikoagulační léčby množstvím vitaminu K ve stravě (s potravinami). Názory na důležitost zavedení diety po nasazení terapie Warfarinem se rozcházejí od jejího naprostého odmítání až po přísné dodržování. Vitamin K může organismus získat z přirozených zdrojů – vitamin K1 (fytomenadion) z potravin rostlinného původu nebo vitamin K2 (menachinon) vyráběný kmeny bakterií v tenkém a tlustém střevě člověka, nebo lze využít syntetického preparátu (vitamin K3 – menadion).
Doporučená denní dávka vitaminu K je u dospělých mužů 80 μg, u dospělých žen 70 μg.
Pro správné antikoagulační působení warfarinu je nutné, aby pacienti neměli nižší přísun vitaminu K. Aby bylo možné zajistit účinek warfarinu, znamená to, že úplná restrikce vitaminu K by byla kontraproduktivní. Vitamin K je důležitý nejen jako kofaktor při tvorbě koagulačních působků, ale také pro správný chrupavkový a kostní metabolismus.
Omezení zeleniny jako nejdůležitějšího zdroje vitaminu K by tedy měla pro pacienty neblahé důsledky, nehledě na její zásadní zastoupení v racionální výživě a jako zdroje vlákniny, antioxidantů, minerálů a jiných vitaminů. Jednorázový ani extrémní příjem těchto potravin úroveň antikoagulace zásadně neovlivní. Terapeutická dávka vitaminu K je 1–5 mg Kanavitu jednorázově. Tato dávka se podává s cílem změny INR. Pokud by se mělo dosáhnout dávky 5 mg Kanavitu, například při požití špenátu, musel by ho pacient zkonzumovat najednou přibližně 2 kilogramy za předpokladu 100% vstřebání obsahu vitaminu v zelenině. Je však prokázáno, že dlouhodobý příjem vitaminu K dietou vyšší než 250–500 μg/denně může ovlivnit úroveň efektu kumarinů. Uvádí se, že hodnota INR klesá o 0,2 na každých 100 ug vitaminu K. Nejbohatší zdroje vitaminu K jsou obsaženy zejména v listové a košťálové zelenině. Doporučuje se příjem těchto potravin v rozmezí 5–7 dávek za týden (dávka je specifikována jako jeden šálek). Problémem může být fakt, že obsah vitaminu K v zelenině je nestálý, protože je závislý na podmínkách jejího pěstování, klimatu a délce slunečního svitu. Za bezpečné ke konzumaci ve větším množství se ze zeleniny považují například brambory, cukety, papriky, okurky, rajčata a kořenová zelenina, zde nehrozí žádné interakce.
Ovoce se v zásadě považuje za bezpečné v jakémkoliv množství, snad pouze s výjimkou u nás nepříliš rozšířeného avokáda, které vyvolá interakci s Warfarinem spíše indukcí zrychleného odbourání léku v játrech než obsahem vitaminu K. Kontroverzní zůstává otázka v urologii v poslední době často užívaných brusinek. Konzumace přiměřeného brusinkové
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Sema.
Otázka-je možné používat Tebokan 120mg současně s lékem Warfarin, jedná se mi o to zda může snižovat účinek Warfarinu jak třeba vitamin K obsažený v zelenině ? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tebokan je lék na zlepšení paměti a svůj účinek má založen na zlepšení prokrvení mozku. Účinky zlepšující prokrvení mohou zároveň posilovat účinky Warfarinu a mohlo by dojít ke krvácení. Pro bezpečné společné užívání bude třeba provést přeměření srážlivosti krve na začátku léčby Tebokanem a podle výsledků upravit dávkování Warfarinu. Po skončení léčby Tebokanem se provede znovu přeměření srážlivosti krve a přizpůsobí se dávkování Warfarinu. Obě tyto změny v léčbě Warfarinem i potřebné testy srážlivosti vám udělá praktický lékař. Uvědomte svého lékaře o svém záměru užívat společně s Warfarinem lék Tebokan a dohodněte si s ním zmíněný postup.
Při jaterní dietě se k snídani hodí třeba nízkotučný ovocný tvaroh, ovesná kaše s ovocem, toast s plátkem libové šunky, pečivo s marmeládou, nebo i omeleta z vaječných bílků.
K svačině se hodí různé ovocné saláty, ovoce, piškoty, chléb s libovou šunkou, nízkotučné jogurty.
K obědu nebo k večeři se dá připravit obrovské množství jídel. Není potřeba se ani vyhýbat masu, stačí si vybírat libové maso a zvolit i správnou úpravu masa. Vhodné jsou například špagety, pstruh s bramborovou kaší, králík s bramborem, kuřecí prsa (dušená, grilovaná) se zeleninou. Níže uvádím ukázky vhodných receptů.
Kuře na zelenině s rýží
Suroviny:
Celer
400 g kedluben
2 petržele
1 mrkev
4 kuřecí prsa
Kmín
Šalvěj
Tymián
Pepř
Sůl
Postup přípravy:
Zeleninu si omyjeme, očistíme a nakrájíme na kostičky. Pekáč vymažeme ideálně olivovým olejem (nebo řepkovým) a vložíme do něj nakrájenou zeleninu. Tu pak posolíme, opeříme a pořádně ještě promícháme. Zelenina se peče asi na 180 °C zhruba 30 minut. Mezitím si omyjeme maso, naklepeme ho, osolíme, opepříme a dochutíme bylinkami. Ochucené maso pak přidáme k zelenině, vše se ještě peče zhruba půl hodiny. Mezitím si uvaříme rýži podle návodu (vložíme do vroucí osolené vody, vaříme a pak scedíme rýži).
Krůtí plátek s bylinkami a s bramborem
Ingredience:
2 krůtí plátky
Bazalka
Tymián
Libeček
Petrželka
Sušená sladká paprika
Olej
Sůl
Pepř
Postup přípravy:
Omyjeme si krůtí maso, nakrájíme a naklepeme ho. Poté ho osolíme, opepříme. Připravíme si bylinkovou směs a do směsi pak naložíme maso (alespoň přes noc) ještě zlehka zakápnuté olivovým olejem (nebo řepkovým). Olej pomůže, aby se bylinky s masem dobře spojily. Krůtí plátky pak opečeme na suché pánvi (ideálně grilovací, která maso méně připéká). K masu se hodí třeba bramborová kaše, ale nesmí být se smetanou, vhodnější je nízkotučné mléko.
Špagety s kuřecím masem
Ingredience:
Kuřecí prsa
2 rajčata
Rajský protlak
50 g strouhaného nízkotučného eidamu
Mletý kmín
Petrželová nať
Špagety
Postup přípravy:
Omyjeme si a očistíme maso, poté ho nakrájíme na kostičky, okořeníme a dusíme na vodě. Připravíme si rajčata, která omyjeme, odstraníme semínka a nakrájíme je najemno. Když maso změkne, přidá se k němu rajčatový protlak a omytá, nakrájená petrželová nať. Omáčka nesmí být příliš vodová. V mezičase si připravíme špagety podle receptu (do vroucí osolené vody vložíme špagety a vařím
V naší poradně s názvem WALFARIN MĚŘENÍ HODNOTYQ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rerkova.
mám naměřenou hodnotu Q 1,6 prosím je to málo zeleniny?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ideální hodnota je 2,0 až 3,0. Vy máte 1,6 a to znamená, že krev je hustší než má být. Nejspíše od svého lékaře dostanete silnější dávkování Warfarinu. A ptáte-li se, jestli muže nízké hodnoty Q způsobit zelenina, tak odpověď je ano. Vitamín K obsažený v zelenině zeslabuje účinky Warfarinu. Čím více zeleniny, tím nižší hodnota Q. Určitě nezůstávejte v tomto stavu a spolupracujte s lékařem na stabilizaci své krevní srážlivosti.
Krevní řečiště dodává vlasovým kořínkům výživu v podobě aminokyselin a vitamínů. Pokud dojde k zastavení nebo snížení přívodu těchto látek, vlasový kořínek zastaví svoji činnost, životnost vlasu se zkracuje a vlas předčasně odumírá. Důsledkem je padání vlasů. Jako patologická ztráta vlasů se označuje vypadávání 100 a více vlasů denně. Hlavní složkou vlasů je keratin. Tato substance obsahuje skupiny lipidových nebo proteinových řetězců, které jsou charakteristické velkým množstvím aminokyselin obsahujících síru. Tyto aminokyseliny poskytují vlasům mechanické schopnosti (rezistenci, elasticitu). Kvalita keratinu spolu s dostatkem aminokyselin obsahujících síru je důležitá pro vitalitu vlasů. Kromě keratinu jsou pro zdravé vlasy potřeba ještě další látky, mezi nimi například vápník a křemík jako regulátory metabolismu, dále vitamíny B1, B2, B6, kyselina pantothenová a biotin (vitamín H), kyselina para-aminobenzoová, vitamín E (antioxidant, který je nepostradatelný při buněčném dýchání) a speciální směs minerálů zinku, mědi a železa.
Protein
Vlasy se vyživují proteiny, proto je důležité, abych jich byl dostatek v těle či ve stravě. Protein je důležitý pro tvorbu vlasů, jejich sílu a zdraví. Nedostatek bílkovin může způsobit suché, křehké a slabé vlasy. Extrémní diety jsou pak jasnou příčinou vypadávání vlasů. Jako velmi vhodné potraviny na proteiny lze jmenovat kuřecí maso, krůtí maso, ryby, mléčné výrobky a vejce. Dalšími vhodnými potravinami jsou luštěniny a ořechy.
Železo
Železo je důležitým minerálem pro vlasy. Nedostatek železa vede k anémii, což je hlavní příčina spojená s vypadáváním vlasů. Vlasové folikuly a kořínky jsou napájeny živinami bohatými na prokrvení. Anémie tento přívod živin do folikulů, které ovlivňují cyklus růstu vlasů, narušuje, takže to může vést k jejich odumření. Železo je obsaženo v červeném mase, kuřecím mase a rybách. Ve vegetariánské stravě je železo obsaženo v čočce, špenátu a zelené listové zelenině, jako je brokolice, kapusta a zelený salát.
Vitamín C
Vitamín C pomáhá se vstřebáváním železa. Dalo by se říci, že potraviny bohaté na vitamín C jsou vhodné ve spojení se železem. Vitamín C je také antioxidantem. Nejlepší zásoby vitamínu C jsou v černém rybízu, borůvkách, brokolici, kiwi, pomerančích, papáje, jahodách a sladkých bramborách. Vitamín C pomáhá při produkci kolagenu, který posiluje kapiláry.
Omega 3
Omega-3 mastné kyseliny jsou důležité tuky pro lidské tělo. Tyto kyseliny musejí být získány z potravin. Nacházejí se v buňkách, které lemují pokožku hlavy, a také v mazu, který udržuje pokožku hlavy hydratovanou. Nejčastěji jsou tyto mastné kyseliny obsaženy v tučných rybách, jako jsou losos, sleď, sa
Játra neustále produkují žluč (světlezelená tekutina), kterou vylučují přímo do tenkého střeva anebo ji ukládají ve žlučníku. Žluč je potřebná pro absorpci tuků a vitamínů rozpustných v tuku. Taktéž pomáhá k měkčí stolici a zodpovídá za její hnědou barvu. Jak je tedy možné, že má žluč zelenou barvu? Zde je vysvětlení: Když žluč postupuje přes střevo, postupně se mění její barva ze zelené přes žlutou až hnědou účinkem bakterií v tlustém střevě, které žluč změní na žlučové soli. Zelená stolice tak často naznačuje, že potrava prošla střevem rychleji, než je normální (to je zvýšená doba tranzitu střevem, viz trávicí těžkosti), tudíž dříve než se mohla změnit ze zelené na hnědou. Průjem zrychlí tranzit potravy střevem. Jakýkoliv faktor vyvolávající průjem tak může způsobit, že jeho konečným důsledkem je zelená stolice. Zelená stolice se může tvořit i při konzumaci zvýšeného množství stravy, která obsahuje chlorofyl. Jedná se o přírodní zelené barvivo nacházející se zejména ve špenátu, v listové zelenině, a to v hlávkovém anebo ledovém salátu, v kapustovité zelenině, jako je zelí, kapusta, brokolice.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Piše Milan.
Mám dnu.Mám rád ostrá jídla-mexická.Dále hodně kyselá,více octu.Např.utopence,nebo zavináče.Vadí ocet v jídle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet při dně nevadí a podle některých odborníků je dokonce prospěšný při snižování kyseliny močové, což je původce dny. Problém bude až v tom, co je do octa naloženo. Máte-li dnu, musíte omezit příjem masa a některých potravin. Mexická kuchyně je úžasná, ale je často plná mletého masa a fazolí a to prostě při dně nemůžete jíst ve velkém množství. Máte-li rád ostré, zkuste se orientovat raději na asijskou kuchyni. Ta nabízí mnoho chutných pokrmů založených jen na zelenině a tím i prospěšných pro nemocné dnou.
Při rozhodování o tom, co jíst a co ne, je dobré vědět, že to nesmí být kakao, alkohol a pivo, potom játra, brzlík a mozek, dále pak to nesmí být ani ančovičky, treska, sleď, makrela, mušle, sardinky, pstruh, krab, humr, ústřice a krevety. Z masa pak vyloučit slaninu, krůtí maso, telecí maso a zvěřinu. Ze zeleniny nejíst chřest, fazole, houby, hrášek a špenát. Ostatní můžete jíst podle libosti s tím, že pokrm s malou přítomností masa bude jen jednou za dva dny.
Hovězí na houbách je klasika, co ale zkusit pochoutku z hovězího a hub od Pohlreicha v této podobě:
Hovězí bourguignon
Ingredience: 1 kg hovězí kýty, cibule, mrkev, majoránka, bobkový list, červené víno, slanina, malé cibulky, žampiony, koňak, olivový olej, máslo, sůl, celý pepř, rozmarýn, tymián, petrželka
Postup: Den předem naložíme maso nakrájené na velké kusy do mísy spolu s nahrubo nakrájenou cibulí, mrkví, několika kuličkami černého pepře, rozmarýnem, tymiánem, majoránkou a bobkovým listem. Vše zalijeme červeným vínem a necháme v lednici.
Druhý den slijeme z marinády tekutinu do jiné misky. Maso osušíme v papírové utěrce, osolíme a opepříme. V pánvi rozehřejeme olivový olej a osmažíme na něm nakrájenou slaninu a malé oloupané cibulky, přidáme zeleninu z marinády a orestujeme. Po chvilce zeleninový základ přendáme do jiného hrnce a do pánve vhodíme maso (podle potřeby můžeme pánev zakápnout olivovým olejem), maso opečeme ze všech stran dohněda, moc s ním nemícháme, aby nám nevznikl guláš. Jakmile jsou všechny kousky masa opečené, přendáme je k zelenině a do pánve nalijeme marinádu, kterou spojíme s výpekem z masa. Vše poté nalijeme do hrnce k masu a zelenině a necháme vařit alespoň hodinu a půl.
V rendlíku na másle orestujeme pár žampionů se špetkou soli a pepře, stačí jen chvilka. Houby zalijeme asi 1 dl koňaku, necháme vyvařit alkohol (můžeme oflambovat). Do burgundské omáčky přidáme kousek másla a přimícháme žampiony. Hovězí bourguignon podáváme s nasekanou petrželkou.
V naší poradně s názvem LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE - SEZNAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Teraz užívam na riedenie krvy Anopyrin. Na internete som sa dozvedel o potravinách predovšetkým zelenine obsahujúcich vitamin K, nie sú vhodné pre
konzumáciu pri súčasnom užívaní Anopyrinu. Aké vitamíny mám konzumovať, keď nemôžem zeleninu ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anopyrin obsahuje kyselinu acetylsalicylovou, která vám pomáhá udržet krev bez tvorby krevních sraženin. Jednou z hlavních funkcí vitamínu K je kontrola hustoty krve a umožnění srážení krve v případě zranění. Vitamin K může aktivovat řadu proteinů zapojených do buněčné komunikační cesty zvané koagulační kaskáda. Tato kaskáda podporuje shlukování krevních buněk, nazývaných krevní destičky, což způsobuje tvorbu krevní sraženiny. Máte-li ve stravě příliš málo vitamínu K, tak to může zabránit vašemu tělu v řádné reakci na zranění, což zvyšuje riziko vzniku modřin a jiného třeba i vnitřního krvácení. Vitamin K také interaguje s léčivy, která mají vliv na srážení krve, včetně Warfarinu a Anopyrinu.
Anopyrin a vitamin K mohou pracovat společně, aby pomohly udržet vaši krev na vhodné hustotě. Správná rovnováha Anopyrinu a vitaminu K umožňuje vašemu tělu správně reagovat na poranění a zároveň zabraňuje spontánní tvorbě sraženin. Změny v dávkování vitamínu K nebo Anopyrinu mohou tuto rovnováhu narušit, což zvýhodňuje krvácení nebo tvorbu sraženin. Pokud užíváte Anopyrin, tak byste se měl ve stravě vyvarovat pouze potravin s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta, růžičková kapusta, jarní cibulky, brokolice, chřest, okurky, švestky výrobky ze soji a plnotučné mléčné výrobky. Ostatní zeleninu a potraviny můžete konzumovat rozumně bez omezení. Takže vám zbývá dostatečně pestrá paleta z které můžete čerpat potřebné vitamíny a minerály. Pokud i přesto budete pociťovat, že potřebujete vitamínový doplněk stravy, tak volte ten, který nebude obsahovat vitamín K.
Karotenoidy jsou obsaženy v různé zelenině či ovoci, zejména však ve žlutých a červených plodech. Mrkev, paprika, rajčata nebo citrusové plody jsou plodiny, ve kterých se vyskytuje největší množství karotenoidů. Také mohou být obsaženy v některých živočišných produktech, například ve vejcích, viz zabarvení žloutku. Nejvyšší koncentrace karotenoidů je však v ovoci a zelenině. Konzumované ovoce a zelenina by měly rovněž obsahovat dostatek vlákniny, aby prospívaly i správné funkci trávicího systému. V dnešní době není jednoduché neustále dávat pozor na vyváženou stravu. Naštěstí se dodavatelé stále více snaží nabízet produkty, které pomáhají ke zlepšení zdraví, například stravu obohacenou o karotenoidy.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janakobe@seznam.cz.
Chřest, květák, špenát, houby, zelený hrášek, čočka, hrách a fazole, to jsou všechno potraviny s vysokým obsahem purinů. Tady píšete, že se mohou používat všechny druhy zeleniny bez omezení. Jak to tedy je?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U zeleniny s vysokým obsahem purinů je názor stále nejednotný. Jedni tvrdí, že obsah purinů v zelenině je stejně škodlivý pro nemocné dnou, jako když konzumují maso. Druzí se zase odvolávají na proběhlé studie, které prokázaly, že zelenina s vysokým obsahem purinů, jako je chřest a špenát, nezvyšují riziko dny ani opakujících se záchvatů dny. Na konečné vyjádření zřejmě budeme muset ještě počkat. A nebo to můžete vyzkoušet na sobě, kdy jeden týden před plánovaným vyšetřením krve budete konzumovat tyto druhy zeleniny podle vaší chuti a zhodnotíte pak výsledky obsahu urey v krvi. Pokud bude hodnota vykazovat výkyv, tak proveďte ještě jednou odběry, ale během týdne před tím tuto zeleninu vůbec nekonzumujte. Tím si ověříte, jak ve vašem konkrétním případě působí vysokopurinová zelenina na hladinu kyseliny močové ve vaší krvi.
Termín acidobazická rovnováha označuje kombinaci mechanismů zabezpečujících, aby tělesné tekutiny (zejména krev) nebyly příliš kyselé ani příliš zásadité. Náš organismus funguje optimálně pouze tehdy, jsou-li tělesné tekutiny chemicky neutrální či příliš neutrální. Organismus má pro udržování acidobazické rovnováhy k dispozici tři mechanismy – nárazníkový, dechový a ledvinový. První z nich, označuje látky v krvi, které usilují o neutralizaci buď kyselých, nebo zásaditých odpadních látek. Dechový mechanismus – rychlejší dýchání zvyšuje odstranění oxidu uhličitého z krve a následkem toho dochází ke snížení kyselosti. Tedy naopak, pokud je dýchání pomalejší, zvyšuje se kyselost krve. Třetí z nich, ledvinový mechanismus, označuje schopnost ledvin udržovat stálou kyselost krve prostřednictvím regulace množství kyselých či zásaditých látek vylučovaných do moči. Poruchy acidobazické rovnováhy se označují jako acidóza (zvýšená kyselost krve) nebo alkalóza (zvýšená alkalita neboli zásaditost krve). Acidóza je vyvolaná nedostatkem zásaditých nebo nadbytkem kyselých látek v krvi.
Náš organismus má naštěstí řadu obranných enzymových systémů, jež tyto škodlivé faktory rozkládají na neškodné nebo alespoň méně škodlivé sloučeniny. Vzniká tak dynamický děj neustálého vzniku a odstraňování škodlivin. My se samozřejmě musíme soustředit na otázku odstraňování škodlivin a na to, jak tento proces podpořit. To lze udělat dvěma způsoby. Jednak zanecháním nebo omezením kouření, jednak příjmem antioxidačních látek, které se na likvidaci škodlivin podílejí stejně jako naše enzymové systémy. Mezi významné antioxidanty patří:
Vitamín E: Jedná se o vitamín rozpustný v tucích a zřejmě nejsilnější antioxidant. Vyskytuje se v obilných klíčcích, ovesných vločkách, rostlinných olejích, oříšcích, olivách, špenátu a vaječných žloutcích.
Vitamín C: Nachází se v ovoci (citrony, pomeranče, rybíz), rajčatech či bramborech. Detaily si přečtěte v příslušném článku.
Selen: Vyskytuje se v rostlinách rostoucích v půdě na selen bohaté, v ořechách a mořských rybách. U selenu bych si dovolila upozornit na toto – jeho snížený příjem údajně vede k častějšímu výskytu rakoviny, stejně tak jeho příliš velký příjem. Pokud chcete užívat selen v potravinových doplňcích, dejte pozor na předávkování.
Křemík: Stopový prvek, který má kromě boje s oxidačním stresem vliv na funkci pojivové tkáně.
Beta-karoten: Sloučenina, z níž v našem těle vzniká vitamín A. Vyskytuje se v ovoci a zelenině (kapusta, špenát, mrkev, mango, broskve, brokolice) nebo vaječném žloutku.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Beran.
Dobrý den, mám v té tabulce nesrovnalosti pivo tam je psáno kolem 20mg/l což z něj dělá asi nejvíce dietní věc tj při vypití 10ti piv se teprve dostanu na nežádoucí hranici. Ale ve článku Alkohol a dna píšete že pivo má 160mg/l. Tak jak to tedy je. Dále všude se uvádí že při dne je nejhorší červené maso přitom podle tabulky to vypadá že kuřecí je ještě horší a luštěniny až strašné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pivo a dna neoddělitelně patří k sobě. Sice se nedá říci, že když budete pít mnoho piva, tak že onemocníte dnou, ale platí, že když už dnu máte a pijete pivo, tak se nevyhnete záchvatům dny. Pivo obsahuje vysoké množství purinů díky pivovarským kvasnicím, které mají až trojnásobně vyšší množství purinů, než ty pekařské. Navíc pivo a všechen ostatní alkohol způsobuje horší vylučování kyseliny močové ledvinami, která se pak vrací zpět do krevního oběhu a ukládá se v kloubech.
Nyní k vašim poznatkům. Hodnotu, kterou uvádíte pro pivo je pro množství 100 gramů piva. Druhou hodnotu, se kterou to srovnáváte, je hodnota pro množství jeden litr piva. Dále zmiňujete, že kuřecí maso je z pohledu purinů lepší než to ostatní. Není. Puriny korelují s obsahem bílkovin, čím více bílkovin, tím více purinů. Maso je plné bílkovin, červené však produkuje více kyseliny močové. To samé platí pro luštěniny. Luštěniny jsou plné bílkovin.
Jak se tedy orientovat v dietních doporučeních pro zvládnutí dny? Svůj jídelníček založte na zelenině a mléku včetně výrobků z něho vyrobených. Jednou za dva dny si můžete dát jednu porci masa a v jiném dni sklenici nealko piva. Pokud nechcete dodržovat tato dietní opatření, tak existují léky na dnu, které vám pomohou lépe vylučovat kyselinu močovou z těla a pak můžete jíst normálně vyváženou stravu.
Pohanka je často užívanou surovinou ve zdravé výživě. Neobsahuje lepek, takže je na rozdíl od obilovin vhodná pro osoby trpící celiakií. Je významným zdrojem rutinu, který léčí problémy s cévami, hemoroidy i křečovými žilami. Vhodná je také pro psychicky a fyzicky namáhané osoby. Posiluje imunitu a využívá se při detoxikaci. Z pohledu makrobiotiky stahuje a vysušuje, proto se doporučuje konzumovat hlavně v zimě, kdy prohřívá organismus.
Jáhly jsou v podstatě proso, tedy historicky naše domácí obilovina, bezlepková, vhodná již od začátku příkrmů. Hodnoty na 100 g jsou následující: 1 514 kJ, 11 g bílkovin, 73 g sacharidů, 4 g tuku, 8,5 g vlákniny. Z minerálních látek je obsažen hořčík, draslík, fosfor, křemík, měď, železo a zinek, z vitamínů pak B1 a B2. Jáhly obsahují vyšší množství sacharidů, přítomná vláknina však snižuje výsledný glykemický index, jehož hodnota je v rozmezí 55–60. Křemík obsažený v jáhlách podporuje růst a zachování zdravých zubů, nehtů a vlasů, ovlivňuje vzhled a pružnost kůže, svalovou tkáň, vyznačuje se protizánětlivými účinky, urychluje hojení ran, podílí se na syntéze vitamínu B1 a působí blahodárně při osteoporóze. Jáhly jsou lehce stravitelné zásadité potraviny. Díky vyššímu obsahu železa je lze doporučit i anemickým pacientům. Konzumace jáhel má blahodárný vliv na celý gastrointestinální trakt, zejména na žaludek, dále na slinivku břišní a slezinu, ale protože obsahují vlákninu, nejsou vhodné pro kojence, jimž mohou zatěžovat trávicí trakt. Působí rovněž jako jemné diuretikum.
Cizrna je druh hrachu, takže luštěnina, a z luštěnin jedna z výživově nejzajímavějších, obsahuje totiž největší množství minerálů. Cizrna je oblíbená v národních kuchyních arabského světa. Pod názvem římský hrách se v minulosti dostávala i na náš stůl. Je zdrojem nejdůležitějších živin. Lidskému tělu dodá také spoustu energie, jelikož ve 100 gramech je přibližně 360 kcal. V cizrně najdeme sacharidy, železo, proteiny, zinek, vlákninu, draslík, niacin, sodík, kyselinu listovou, vitamín A, vápník, vitamíny B1, B2 a B6, fosfor, vitamín E, hořčík a vitamín C. Díky svému jedinečnému složení podporuje cizrna odolnost vůči stárnutí. Pomáhá totiž s obnovou buněk i regenerací obecně. Také posiluje imunitní systém, který zvláště v dnešní uspěchané době bývá ohrožován mnoha negativními vlivy. Cizrna napomáhá v boji proti vysokému cholesterolu (díky kvalitním tukům a vláknině), čímž pomáhá předcházet arterioskleróze a infarktu myokardu, a v neposlední řadě zvyšuje obranu nervové soustavy před působením stresu (díky vitamínu B), který sužuje téměř každého z nás. Vzhledem k tomu, že cizrna obsahuje velké množství vlákniny, je výrazným činitelem při podpoře správné činnosti trávicího traktu. Opomenout se nesmí ani její vhodnost pro těhotné ženy, a to vzhledem k obsahu kyseliny listové, která uchrání plod před případnými vrozenými vadami nervové soustavy. Cizrna je rovněž výbornou potravinou pro osoby, které nemohou konzumovat potraviny s lepkem. Kromě toho, že je cizrna bezlepková, má velkou výživovou hodnotu a může tak nahradit klasické obiloviny.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Čekanka patří k nejúčinnějším bylinkám, jelikož působí léčivě na mnoho civilizačních chorob. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla dříve, než se stihnou uložit. Čekanka představuje i výbornou prevenci rakoviny tlustého střeva. Dále zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle, stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky a působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Borůvky jsou výborné ovoce, také však pomáhají snižovat množství cholesterolu a cukru v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se borůvky řadí k nejhodnotnějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak borůvky naše, tak borůvky kanadské. Podobné účinky mají i brusinky. Pakliže chcete z borůvek získat maximum, zamrazte je.
Cibule je tradiční zelenina, jež obsahuje mnoho cenných látek. V kuchyni je opravdu nedocenitelná, stejně jako při snižování cholesterolu. Cibulový nápoj: Šťávu z 300 gramů cibule smícháme s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer si pak dopřejeme jednu skleničku tohoto nápoje.
Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Kromě jiného dokáže snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže zvýšit hladinu testosteronu u mužů a estrogenu u žen. Kotvičník není vhodný pro těhotné nebo kojící ženy a pro děti. Tinktura z kotvičníku: Hrst sušeného nebo čerstvého kotvičníku dáme do uzavíratelné nádoby a zalijeme alkoholem, nejlépe šedesátiprocentním. Necháme stát na tmavém místě při pokojové teplotě 14 dní. Každý den protřepeme. Poté přecedíme a můžeme začít užívat v množství 2–4 kávové lžičky denně.
Lněné semínko představuje jednak skvělou zdravou svačinku, jednak zdroj tělu prospěšných látek, především kyseliny linolenové, jež pomáhá odstraňovat cholesterolové usazeniny z cév. Lněná semínka můžete „zobat“ mezi jídly nebo si z nich udělat nápoj. Nápoj z lněného semínka: 2 polévkové lžíce lněného semínka zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme stát hodinu a půl. Poté vypijeme.
Česnek lze opravdu považovat za všelék. Co se týče cholesterolu, česnek dokáže snížit hladinu špatného cholesterolu, zvýšit hladinu dobrého cholesterolu a zlepšit stav cév. Jako prevence by se měly jíst 1–2 stroužky denně, přičemž česnek je třeba prol
V naší poradně s názvem ČAJ Z KOPRIV A VARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Bauchelova.
Prosím, co mohu a nesmím, když nám diabetes 2st a byl mi předepsán warfarin. Nevím, co vlastně můžu jíst. A co bylinkové čaje? Děkuji za odpověď. Bauchelova. Krásny rok 2024.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Diabetes nemá žádný vliv na léčbu Warfarinem. Warfarin sám o sobě vyžaduje dietu, která nijak neovlivňuje diabates.
Při léčbě Warfarinem musíte hlídat příjem vitamínu K, který se vyskytuje zejména v zelené zelenině a ve vnitřnostech jatečných zvířat. Každý den byste měla sníst těchto potravin stejné množství, abyste dodala tělu potrebný vitamín K bez výrazných výkyvů.
Zde naleznete podrobné rady, které vám pomohou zorientovat se v dietě při Warfarinu: https://www.warfarin-dieta.…
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na&nb
Aspartam je až 200krát sladší než cukr. Skládá se z fenylalaninu (50 %), kyseliny aspartové (40 %) a metanolu (10 %). Přebytek fenylalaninu způsobuje narušení normální hladiny serotoninu v nervovém systému. Narušení hladiny serotoninu vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Jedinci používající aspartam dlouhodobě mohou trpět zvýšenou hladinou fenylalaninu.
Kyselina aspartová
Jedná se o excitotoxin, který rozrušuje a ničí buňky. Metanol patří také mezi neurotoxiny a jeho absorpce je zvýšena, pokud dojde k zahřátí aspartamu na 86 °C. Jakmile dojde k takovému zahřátí metanolu, dochází k přeměně na formaldehyd, který škodí nervovému systému a je velmi karcinogenní (rakovinotvorný).
Acesulfam draselný
Jedná se o umělé sladidlo, které je častokrát mícháno s jinými umělými sladidly. U tohoto sladidla byla prokázána stimulace sekrece inzulínu, i když nedošlo ke zvýšení hladiny inzulínu v krvi. Zvýšená hladina inzulínu zvyšuje zánětlivost a omezuje imunitu. Toto umělé sladidlo nezvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň však nezvyšuje inzulínovou reakci, čímž dochází ke stimulaci reaktivní hypoglykémie. Zároveň může být spojováno s leukémií, rakovinou prsu a chronickým onemocněním dýchacích cest.
Sukralóza
Toto umělé sladidlo je uváděno na trh způsobem, jako by se jednalo o přírodní cukr. Nicméně je zpracováno společně se třemi atomy chloru, které poškozují mikroflóru lidských střev. Stručně řečeno, jedná se o chlorovaný cukr. A právě kvůli obsaženému chloru může poškodit lidská střeva a střevní mikroflóru. Jakmile dojde k takovýmto poruchám, může vzniknout například Candida, syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita a kachexie.
Benzoát sodný
Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě, se používá jako konzervant především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, například v brusinkách, švestkách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách. Benzoát sodný najdeme často v nealkoholických nápojích, sterilovaných okurkách, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s ním setkat také v kosmetických a hygienických přípravcích, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí pro automobily. V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným může vytvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces pak moho