Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:
Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.
U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.
Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).
Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy
Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.
Preventivní podávání
Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).
Léčebné podávání
Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně
Doporučenou denní dávku vlákniny pro dítě zjistíme tak, že počet gramů je číselně věk dítěte plus 5 (například čtyřleté dítě má sníst alespoň 9 g vlákniny denně).
Tato problematika se tedy týká i dětí. Celozrnná strava, spotřeba otrub, vegetariánství a s tím spojená spotřeba sóji a používání takových alternativních náhražek, jako je například sójové mléko, které je plné kyseliny fytinové, vede samozřejmě k silnému nedostatku některých minerálů. Nedostatek zinku vede ke špatnému vývoji, nebo dokonce i poškození mozku u dětí. Nedostatek železa způsobuje anémii. S nedostatkem těchto dvou minerálů je spojená i nízká porodní hmotnost, pomalý růst, mentální retardace, mentální anorexie a deprese. S bezhlavým spotřebováváním vlákniny je u dívek spojováno dokonce i zpomalení růstu dělohy a problémy s menstruací. Kdysi byla dost běžnou vadou u dětí i křivice. Zvýšená spotřeba masa, skutečného mléka a mléčných produktů dokázala tento problém solidně potlačit. Jenomže křivice se díky zaměření na jednostrannou stravu zase vrací. Ve Velké Británii zaznamenali dokonce takový nárůst křivice i jiných problémů, že se tamní lékaři snaží prosadit, aby bylo vegetariánství posuzováno jako týrání dětí. Tyto problémy se samozřejmě ale netýkají pouze vegetariánů. A právě tyto hrozící následky jsou důvodem, proč někteří lékaři před vysokým užíváním vlákniny z celozrnných potravin a před užíváním vlákninových doplňků stravy varují především těhotné ženy. Vláknina totiž není pro zdraví organismu přímo nezbytná, naopak její nadbytek je prokazatelně nebezpečný.
Léčbu provádí dětský lékař. Jedná se o doplnění zdrojů vápníku v potravě u nevhodných diet, anebo podávání vitamínu D. Existuje také možnost léčby takzvaným horským sluncem, které účinkuje stejně jako přirozené slunce. Léčba vitamin D-rezistentní rachitidy je různá v závislosti na typu, většinou vyžaduje i léčbu ortopedickou. Pokud se v rodině vyskytla geneticky podmíněná forma křivice, poraďte se s dětským lékařem.
Rizikem pro vznik křivice je malý příjem vápníku, ten mohou mít děti živené nevhodnou vegetariánskou (bez masa) či veganskou (bez potravin živočišného původu) dietou. Dále nedostatek vitamínu D. Jediným významným přirozeným zdrojem vitamínu D v potravě je tuk z tresčích jater (rybí tuk). V dnešní době jsou ale o vitamín D obohacovány různé výrobky jako nápoje, mlékárenské výrobky, pokrmové tuky, tudíž při vhodném vyváženém stravování dětí je riziko nedostatku malé. Je důležité vědět, že vitamín D se tvoří i v našem těle, a to v kůži na slunci.
Je důležité vyhýbat se rizikovým faktorům, sestavovat pro děti vhodný jídelníček bohatý nejen na vitamín D či vápník, ale i na jiné vitamíny a stopové prvky. Jídelníček je vhodné probrat s lékařem či jiným specialistou, výhodou je častý pobyt dětí venku, samozřejmě při použití opalovacích krémů. Stačí 15 minut oslunění obličeje a rukou denně pro vznik doporučené dávky vitamínu D.
Dětská výživa má svá specifika, každý rodič by si měl uvědomit, že dítě není malý dospělý, tudíž by nemělo mít naprosto stejný jídelníček jako dospělý. Je důležité, aby dítě přijímalo stravou dostatek energie, vitamínů a minerálních látek a aby byl zachován správný poměr hlavních složek potravy. Optimální příjem živin závisí na věku, pohlaví, výšce, hmotnosti, fyzické aktivitě a zdravotním stavu jedince.
Vitamíny nedodávají energii, ale jsou nezbytné pro normální chod organismu. V lidském těle mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí a podílejí se také na metabolismu proteinů, tuků a sacharidů. Z chemického hlediska patří k různým druhům sloučenin, mezi nimiž není žádná chemická příbuznost. Tím zaniká možnost jejich klasifikace podle struktury, a tak se začalo používat třídění podle některých fyzikálních vlastností rozpustnosti - vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní): vitamín C, vitamíny skupiny B; a vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní): A, D, E, K.
Hydrofilní: Ve vodě rozpustné vitamíny se nemohou v organismu skladovat, a proto při příjmu v přebytku dochází k jejich vylučování močí.
Lipofilní: V tucích rozpustné vitamíny mohou být v organismech skladovány a jejich nadbytek může vést k hypervitaminózám (zejména u vitamínu A a D) a vyvolat vážné poruchy organismu.
Dětí do 6 měsíců: Zde je potřebné množství vitamínů a minerálních látek zajišťováno kojením nebo náhradní mléčnou stravou, postupně se přidávají zeleninové, ovocné a posléze i masové příkrmy. Kojencům se přibližně od 5. týdne do 1 roku podává vitamín D. Předchází se tak výskytu křivice (takzvaná profylaxe křivice), vitamín C a A je většinou podáván v podobě ovocných a zeleninových šťáv (vitamín A je také podáván v podobě AD kapek), které současně zajišťují přívod železa.
Batolata: V tomto věku je zvýšená potřeba všech vitamínů, zejména však vitamínu B2, jehož potřeba je většinou pokryta dostatečným objemem mléčné stravy, vitamínu C, který je obsažen v ovoci a zelenině, stejně jako vitamín A, a pak vitamíny B1 a D nacházející se v mase a rybách. Batole by tedy již mělo mít pestrou stravu a k pokrytí nezbytných vitamínů a minerálních látek by měla postačit minimálně jedna porce mléčných výrobků a tři až čtyři porce ovoce a zeleniny denně (jedna porce listové zeleniny, jedna porce zeleniny nebo ovoce s vysokým obsahem vitamínu C a jedna porce žluté nebo oranžové z
Slunce je s námi spojeno už od začátku věků. Bez něj by nebyl život na Zemi. Vždy, když svítí, vše žije, roste a získává energii. V dávných dobách bylo často uctíváno jako Bůh. Lidé intuitivně věděli, že sluneční svit je pro ně něco dobrého. A měli pravdu. Kdysi převážně pracovali venku na slunci. Avšak přišla doba industrializace a valná část lidí nastoupila do továren a začala chodit ven čím dál tím méně. Došlo tak k rozmachu nemocí, které do té doby nebyly vůbec známé.
Značné ovlivnění názoru na opalování měla vyšší společnost v 17. a 18. století, kdy se ve větší míře rozšířil blahobyt. Opálení znamenalo příslušnost k nižší společenské vrstvě, tedy k lidem pracujícím v zemědělství. Tento pohled změnila až Coco Channel, jež trávila prázdniny na plachetnici na moři, a přinesla tak do módního průmyslu opálení jako nový trend. Lidé se tak začali častěji a intenzivněji slunit, aby šli s módou. To vše až do počátku 80. let, kdy dermatologové přišli s krémy proti UV záření a začali rozšiřovat informace o škodlivosti UV paprsků a jejich spojitosti s vyšším výskytem rakoviny kůže a melanomem.
První spojení mezi nedostatkem slunečního záření a nemocí se datuje do poloviny 17. století. Dva vědci nezávisle na sobě si všimli, že rachitida neboli křivice (měknutí kostí) se objevuje jenom u dětí, které nebyly vystaveny dlouhodobějšímu slunečnímu svitu. Toto zjištění vedlo k bližšímu vědeckému zaměření na sluneční svit a jeho možný přínos pro lidské zdraví. Vitamín D se dá definovat jako prohormon. Není to pouze vitamín rozpustný v tucích, jenž je nutný pro absorbování vápníku v těle, ale i hormon, jelikož ho tělo získává samo ze slunečního svitu přes pokožku. Vitamín D se vytváří v pokožce po jejím vystavení slunci. UV paprsky dávají vzniknout oleji, který je následně vstřebán pokožkou do krevního oběhu. Je nutné dávat pozor při jeho získávání při letním pobytu u vody. Při jeho tvoření ze slunečního svitu se dá v prvních fázích snadno smýt. Proto se může stát, že i při častém pobytu venku na slunci a současném koupání lze mít jeho nedostatek.
Vitamín D je důležitý stejně jako ostatní vitamíny, možná že i důležitější, kvůli svému přirozenému zdroji – slunci. Z evolučně-biologického hlediska by jeho nedostatek u člověka neměl nikdy nastat, jelikož jsme tvorové, kte
Kosti dětí jsou slabé, jejich zuby jsou křehké a nažloutlé. Také to může být spojeno s nedostatkem vitamínu D. Křivice je porucha kostí způsobená nedostatkem vitamínu D a vápníku.
Kvůli nedostatku vitamínu D je střevní absorpce vápníku a fosfátů snížena, což vede k hypokalcémii. Svalová slabost a závažný případ tetanie je společným příznakem nedostatku vápníku. Může dojít k deformitám nohou, v oblasti žeber a kloubů se mohou tvořit tzv. růže.
Dochází k nárůstu zlomenin u dětí. Opožděný růst zubů a vady chrupu jsou dalším příznakem nedostatku vápníku. Může dojít k pocení hlavy i během zimy, nebo naopak dítě cítí na hlavě chlad.
Není-li doporučeno jinak, podávají se olejové kapky Vigantol kojencům k prevenci křivice (rachitidy) denně 1–2 kapky od druhého týdne života. Zdravým novorozencům se podává 1 kapka denně; ve zvláštních případech a dětem předčasně narozeným 2 kapky denně. Doporučená doba léčby je 1 rok. Ve druhém roce života je možné v podávání vitamínu D3 pokračovat zvláště v zimních měsících, kdy je nedostatečné biologicky aktivní sluneční záření. Dospělí užívají olejové kapky Vigantol k prevenci měknutí kostí (osteoporózy) 1–2 kapky denně. K léčbě měknutí kostí se užívá obvykle 3krát 5 kapek denně dle pokynů lékaře. K léčbě poruch funkce příštítných tělísek se doporučuje 15–30 kapek denně.
Vigantol kapky slouží k prevenci a léčbě stavů s náchylností ke křečím, způsobených sníženou hladinou vápníku v krvi (hypokalcémie), křivice (rachitis), měknutí kostí (osteomalácie), poruchy funkce příštítných tělísek (hypo- a pseudohypoparatyreózy). Lék je určen pro dospělé i pro děti.
Charakteristickým rysem osteoporózy je její pomalý a často bezpříznakový vývoj. Toto onemocnění je někdy dlouhou dobu bezbolestné nebo se může projevovat jen pobolíváním v zádech. Prvním příznakem může být až náhlá bolest zad při zlomenině obratle či postupné snižování výšky a zakulacení zad. Každá zlomenina snižuje kvalitu života nemocných a významně zvyšuje riziko další zlomeniny. Ne onemocnění se bohužel přijde většinou až s první zlomeninou. Nejčastěji dochází ke zlomenině hrudních a bederních obratlů.
Pro vstřebání vápníku z potravy, případně léčivých přípravků nebo doplňků stravy, je důležitý vitamin D. Ten je nezbytný i pro svaly a svalovou koordinaci, čímž navíc snižuje riziko pádů a zlomeniny kostí. Nedostatek vitaminu D v dětství se projevuje jako křivice, v dospělosti pak jako osteomalacie, takzvané měknutí kostí. Nedostatek vitaminu D zvyšuje riziko vzniku osteoporózy.
Vitamin D se tvoří v kůži po vystavení pokožky slunci, tedy ultrafialovému B záření. K zajištění dostatku vitaminu D obvykle stačí na 10–15 minut denně vystavit svůj obličej a paže slunci (mimo dobu, kdy je sluneční záření nejintenzivnější, tj. mezi 10–15:00). Vitamin D lze získat i potravou. Potrava s obsahem vitaminu D nabývá na významu zvláště v zimě, kdy se nevystavujeme slunci. Lidé starší 60 let a jedinci se zvýšeným rizikem osteoporózy by měli především v zimním období užívat přípravky s obsahem vitaminu D, protože velmi často trpí jeho nedostatkem.
Doporučený denní příjem vitaminu D je 400 IU do 50 let věku a 800 IU nad 50 let věku.
Vyšší riziko osteoporózy mají ženy po menopauze, kdy dochází ke snížení produkce ženských pohlavních hormonů (estrogenů a progesteronu). 40–50 % žen ve věku nad 50 let utrpí během svého života zlomeninu v důsledku osteoporózy. Osteoporózou jsou dále ohroženy osoby s nízkou tělesnou hmotností, s malou fyzickou zátěží, kuřáci, konzumenti nadměrného množství alkoholu, lidé s rodinným výskytem osteoporózy, pacienti užívající pravidelně některé léky (například glukokortikoidy) či lidé trpící některými chronickými onemocněními.
Novou možnost pro všechny pacienty s osteoporózou představuje nový preparát. Jedná se o lék s dlouhodobým účinkem, který se podává pouze 1x ročně. Na rozdíl od týdně či měsíčně podávaných tablet nedráždí zažívací ústrojí, protože jeho podávání je nitrožilní, formou infuze.