KRONOVA NEMOC JÍDELNÍČEK

Poradna

V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Jídelníček při užívání warfarinu

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.

Creutzfeldt-Jakobova nemoc – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.

Zdroj: článek Druhy demencí

Příběh

Ve svém příspěvku JÍDELNÍČEK PRO DIABETIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Jídelníček pro diabetiky

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.

Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.

Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.

Zdroj: článek Jakobova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem VITAMÍN K A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr CASKA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Vitamín K a Warfarin

Léčba

Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.

Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).

Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).

Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.

Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.

Zdroj: článek Crohnova nemoc

Příběh

Ve svém příspěvku DASH DIETA, JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh DASH dieta, jídelníček

FAQ – Často kladené otázky

Jak má vypadat správný jídelníček pro diabetiky?

Jídelníček pro diabetiky má být pravidelný, vyvážený a zaměřený na stabilní hladinu cukru v krvi. Základem je kontrola sacharidů, dostatek vlákniny a omezení jednoduchých cukrů.

Strava by měla být rozdělena do několika menších porcí denně a obsahovat kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a zeleninu. Praktickým dopadem je menší kolísání glykemie, lepší energie během dne a nižší riziko hypoglykemií i dlouhodobých komplikací.

Jaký je rozdíl mezi jídelníčkem pro diabetiky 1. a 2. typu?

Jídelníček pro diabetiky 1. typu se řídí především množstvím sacharidů a dávkováním inzulinu, zatímco u diabetu 2. typu je klíčová redukce inzulinové rezistence a hmotnosti.

U diabetu 1. typu je větší flexibilita ve volbě potravin při správném nastavení inzulinu. U diabetu 2. typu má strava často zásadní léčebný význam. Praktickým důsledkem je, že každý typ diabetu vyžaduje jiný přístup ke skladbě jídelníčku.

Co mohu jíst při cukrovce bez obav?

Při cukrovce lze bez obav jíst zeleninu, libové maso, ryby, vejce, luštěniny a neslazené mléčné výrobky. Tyto potraviny mají nízký vliv na hladinu cukru v krvi.

Důležité je sledovat porce a způsob úpravy. I vhodné potraviny mohou při nadměrném množství zvyšovat glykemii. Praktickým přínosem je možnost sestavit pestrý jídelníček bez pocitu striktních zákazů.

Existuje ideální týdenní jídelníček pro diabetiky?

Týdenní jídelníček pro diabetiky slouží jako orientační pomůcka, nikoli univerzální řešení. Ideální plán vždy zohledňuje věk, typ diabetu, hmotnost a fyzickou aktivitu.

Vzorový jídelníček pomáhá s plánováním nákupů a pravidelností stravy. Praktickým dopadem je snazší dodržování režimu a menší riziko nárazového přejídání nebo špatných potravinových voleb.

Je jídelníček pro diabetiky vhodný i pro těhotenství?

Jídelníček pro diabetiky v těhotenství je vhodný a často nezbytný při gestačním diabetu. Musí zajistit dostatek živin pro plod a zároveň stabilní glykemii.

Strava se obvykle rozděluje do více menších porcí a vyžaduje pravidelnou kontrolu cukru v krvi. Praktickým přínosem je snížení rizika komplikací u matky i dítěte a často i vyhnutí se inzulinové léčbě.

Mohu při cukrovce jíst ovoce?

Při cukrovce je možné jíst ovoce, ale v omezeném množství a s ohledem na jeho glykemický index. Vhodnější jsou druhy s nižším obsahem cukru.

Doporučuje se kombinovat ovoce s bílkovinou nebo tukem, aby se zpomalilo vstřebávání cukru. Praktickým výsledkem je menší vzestup glykemie po jídle a možnost zachovat ovoce v jídelníčku.

Jsou recepty pro diabetiky chuťově omezené?

Recepty pro diabetiky nejsou chuťově omezené, pokud j

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček pro diabetiky: co jíst a čemu se vyhnout

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Nemoc sloní noha

FAQ – Často kladené otázky

Proč je týdenní jídelníček pro diabetiky lepší než plánování ze dne na den?

Týdenní jídelníček pomáhá diabetikům udržet stabilní hladinu cukru v krvi.

Při plánování na celý týden má pacient dopředu jasno v tom, co bude jíst, v jakém množství a kdy. Odpadá stres z improvizace, který často vede k nevhodným volbám potravin nebo příliš velkým porcím. Pravidelnost jídel a připravené zásoby výrazně snižují výkyvy glykémie a usnadňují dlouhodobé dodržování diabetické diety.

Jaké potraviny jsou základem týdenního jídelníčku pro diabetiky?

Základem jsou potraviny s nízkým glykemickým indexem a vysokou nutriční hodnotou.

Patří sem libové maso, ryby, vejce, zelenina, mléčné výrobky bez přidaného cukru a komplexní sacharidy v přiměřeném množství. Důležitá je také vláknina, která zpomaluje vstřebávání cukrů. Tyto potraviny umožňují sestavit jídelníček, který podporuje stabilizaci cukru v krvi po celý týden.

Jak si má diabetik správně připravit jídlo na více dní dopředu?

Příprava jídla dopředu je klíčem k úspěchu týdenního jídelníčku.

Doporučuje se vařit základní jídla ve větším množství, například maso nebo přílohy, a hned je rozdělit do jednotlivých porcí. Porcování po uvaření pomáhá dodržet správnou velikost porcí a zabránit přejídání. Jídla je vhodné kombinovat s čerstvou zeleninou, která se připravuje těsně před konzumací.

Jak velké porce by měl diabetik jíst během dne?

Velikost porcí je u diabetu stejně důležitá jako výběr potravin.

Obecně se doporučuje, aby polovinu talíře tvořila zelenina, čtvrtinu bílkoviny a čtvrtinu příloha. I zdravé jídlo ve velkém množství může zvýšit glykémii. Vizuální odhad porcí je v praxi udržitelnější než neustálé vážení potravin.

Je týdenní jídelníček vhodný i pro diabetiky 2. typu?

Ano, týdenní jídelníček je velmi vhodný zejména pro diabetiky 2. typu.

Pomáhá snížit inzulinovou rezistenci a podporuje pravidelnost stravování. Strukturovaný plán usnadňuje kontrolu energetického příjmu a podporuje redukci hmotnosti, což má přímý vliv na zlepšení kompenzace diabetu 2. typu.

Musí diabetik dodržovat přesné časy jídel?

Pravidelnost jídel je při diabetu velmi důležitá.

Není nutné jíst na minuty přesně, ale dlouhé pauzy nebo vynechávání jídel zvyšují riziko výkyvů glykémie. Stálý denní režim pomáhá tělu lépe reagovat na přijaté sacharidy a usnadňuje dávkování léků nebo inzulinu.

Může si diabetik týdenní jídelníček obměňovat?

Týdenní jídelníček by měl být flexibilní a přizpůsobitelný.

Opakování stejných principů je žádoucí, ale konkrtní jídla lze obměňovat podle chuti a sezóny. Důležitější než přesné recepty je dodržení složení jídel, velikostí porcí a pravidelnosti stravy. Díky tomu je plá

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Týdenní jídelníček pro diabetiky: plán, porce a recepty

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pátá nemoc foto

FAQ – Často kladené otázky

Jak má vypadat ideální jídelníček pro diabetiky?

Ideální jídelníček pro diabetiky je pravidelný, vyvážený a dlouhodobě udržitelný.

Základem je kombinace potravin s nízkým až středním glykemickým indexem, dostatek bílkovin, vlákniny a kvalitních tuků. Jídelníček by měl stabilizovat cukr v krvi a zabránit prudkým výkyvům glykémie během dne. Nejde o striktní zákazy, ale o správnou skladbu porcí, pravidelnost a vhodné technologické úpravy jídel.

Jaký je rozdíl mezi jídelníčkem u diabetu 1. a 2. typu?

Rozdíl spočívá především v cíli stravování a vazbě na léčbu.

U diabetu 1. typu je klíčové přesné množství sacharidů a jejich sladění s dávkami inzulinu. Jídelníček musí umožnit flexibilní dávkování inzulinu. U diabetu 2. typu je hlavním cílem snížení inzulinové rezistence, stabilizace glykémie a často i redukce hmotnosti. Strava proto obsahuje méně rychlých sacharidů a více bílkovin a zeleniny.

Kolik sacharidů by měl diabetik denně sníst?

Množství sacharidů je individuální a závisí na typu diabetu a léčbě.

Neexistuje univerzální číslo platné pro všechny. Důležitější než absolutní množství je rozložení sacharidů během dne a jejich kvalita. Komplexní sacharidy s vlákninou jsou vhodnější než jednoduché cukry. U diabetu 1. typu se množství sacharidů přizpůsobuje inzulinovému režimu, u diabetu 2. typu se často volí jejich mírné omezení.

Jsou recepty pro diabetiky chuťově omezené?

Recepty pro diabetiky nemusí být chuťově chudé ani jednotvárné.

Správná diabetická dieta využívá bylinky, koření, kvalitní suroviny a šetrné technologické postupy. Chuť není dána cukrem, ale kombinací surovin a způsobem přípravy. Většina běžných receptů se dá upravit tak, aby byly vhodné při cukrovce bez ztráty chuti.

Je nízkosacharidová strava vhodná pro všechny diabetiky?

Nízkosacharidová strava není univerzálně vhodná pro každého diabetika.

U diabetu 2. typu může vést ke zlepšení kompenzace a snížení glykémie. Vyžaduje však odborné vedení, zejména při užívání léků. U diabetu 1. typu může být riziková kvůli hypoglykémiím, pokud není správně sladěna s inzulinovou terapií. Vždy je nutná individuální úprava.

Jak často by měl diabetik během dne jíst?

Frekvence jídel závisí na typu diabetu a způsobu léčby.

Většině diabetiků vyhovují tři hlavní jídla denně doplněná o jednu až dvě svačiny. Pravidelnost stravy pomáhá stabilizovat glykémii a snižuje riziko hypoglykémie i přejídání. Vynechávání jídel je častou příčinou výkyvů cukru v krvi.

Musí diabetik dodržovat jídelníček celý život?

Ano, stravovací režim je dlouhodobou součástí léčby cukrovky.

Nejde však o dočasnou dietu, ale o změnu životního stylu. Dobře nastavený jídelníček se postupně stává

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček pro diabetiky: vzory a praktické recepty

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Pátá nemoc

PŘÍUŠNICE

Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.

Příznaky a průběh

Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.

Příušnice bez teploty

Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.

Obrázky a fotografie příušnic

Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.

Léčba

U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).

Příušnice u dospělých

Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.

Příušnice v těhotenství

Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.

Očkování na příušnice

Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.

Zdroj: článek Dětské nemoci nejen u dětí

Příběh

Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Tanzmann.

Zdroj: příběh Nové léky na parkinsonovu nemoc

Délka dožití

Nemoc motýlích křídel je nemoc zasahující téměř celý organismus. Jedná se o komplexní postižení, které může končit smrtí pacienta ve velmi mladém věku. Nemoc motýlích křídel nepostihuje intelekt. Lidé s touto nemocí jsou často nadprůměrně inteligentní, velmi vnímaví a bystří. Onemocnění se dá léčit jen symptomaticky, má velice náročnou péči. Než namažete a ošetříte všechny puchýře, může se péče protáhnout až na 3–4 hodiny denně. U těžších forem trvá péče i 3 hodiny na jedné končetině. Největším strašákem je infekce, proto je velice důležité sterilně krýt všechny puchýře. Nezbytná je správná výživa, a to nejlépe mixovaná dobře stravitelná strava, dostatek pohybu a rehabilitace. Účinná prevence vzniku této nemoci zatím neexistuje, pokud máte podezření, že by se ve vaší rodině mohla tato nemoc vyskytnout, můžete se nechat otestovat ještě předtím, než počnete takto nemocné dítě.

Děti s nemocí motýlích křídel potřebují téměř nepřetržitou péči.

Zdroj: článek Nemoc motýlích křídel

Příběh

Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.

Zdroj: příběh Vnitřní pásový opar

Je nemoc růže přenosná?

Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.

Rekapitulace:

• Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
• Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
• Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.

Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!

Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.

Zdroj: článek Růže je nakažlivá nemoc

Příběh

Ve svém příspěvku JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ S OHLEDEM NA PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čejková.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Diagnostika cystické fibrózy, jak nemoc zjistit

U dítěte, které cystickou fibrózu má, je nejdůležitější co nejdříve nemoc odhalit, aby ji bylo možné začít léčit dříve, než zanechá na orgánech vážné následky. Optimální tedy je, když se nemoc podaří diagnostikovat během několika týdnů po narození. Proto se provádí levný preventivní test na nemoc cystické fibrózy u všech novorozenců 2 dny starých. Zkoumá se u nich zvýšená koncentrace sodíku a/nebo chlóru v jejich potu. Koncentrace chloridu v potu novorozence vyšší než 60 mmol/litr potvrzuje diagnózu onemocnění cystickou fibrózou.
Pacient s cystickou fibrózou má nejlepší prognózu, tedy lepší naději na délku a kvalitu života v případě, že je tato nemoc u něho diagnostikována do dvou měsíců jeho věku. To prakticky nelze bez novorozeneckého screeningu. Novorozenecký screening (skrýnyng) se provádí u všech novorozenců, na kterých se provádí testy na 13 vybraných chorob. Cystická fibróza mezi ně patří od roku 2009. 
 

Zdroj: článek Co je cystická fibróza?

Příběh

Ve svém příspěvku CELULITIDA LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lusi.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka .

Zdroj: příběh Celulitida léčba

Peyronieho choroba

Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.

Příčiny

Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.

Projevy

Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.

Diagnostika

Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.

Léčba

U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.

Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.

Foto

Peyronieho choroby foto

Zdroj: článek Nemoci penisu

Příběh

Ve svém příspěvku MANČINGOVÁ DIETA JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Týnská.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Mančingová dieta jídelníček

Parkinsonova nemoc

Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle svého objevitele. Při tomto onemocnění dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony). Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky, a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.

Parkinsonova nemoc – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Parkinsonovu chorobu.

Zdroj: článek Druhy demencí

Poradna

V naší poradně s názvem ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh antonie mačingová 28 denní jídelniček

Mozková obrna

Dětská mozková obrna (DMO) je termín, jenž představuje skupinu chronických onemocnění charakteristických poruchou centrální kontroly hybnosti. Pojem dětská značí období, ve kterém se nemoc začne projevovat, označení mozková určuje místo, kde dochází k poruše, a termín obrna vyjadřuje, že tato nemoc působí problémy s hybností těla. DMO postihuje pouze mozek, to znamená, že nezahrnuje poruchy hybnosti, které byly způsobeny onemocněním periferních nervů či svalů. Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku, což má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení (posturu) trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života, ale zpravidla se s rostoucím věkem již nezhoršuje.

Léčba

Tato nemoc se bohužel vyléčit nedá. Ale léčba může přinést pozitivní výsledky a může přívětivě ovlivnit kvalitu života nemocného. Je dokázáno, že děti, u kterých byla včas zahájena správná léčba, mohou vést normální běžný život. Tato nemoc je komplikovaná také v tom, že neexistuje žádná její standardní léčba. Každé dítě má své individuální neurologické poruchy a z nich plynoucí specifické potřeby, které lékař musí rozpoznat a brát v potaz.

Zdroj: článek Nemoci mozku

Příběh

Ve svém příspěvku ANTONIE MAČINGOVÁ 28 DENNÍ JÍDELNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Vedralová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika břenová.

Zdroj: příběh antonie mačingová 28 denní jídelniček

Co je celostní medicína

Podle celostní medicíny jde o vnitřní konflikt mezi tělem a duší. Všeobecně jsme zvyklí nahlížet na svou nemoc z pozice klasické medicíny. Máme svůj problém, svou nemoc, navštěvujeme svého praktického lékaře, dostáváme na bolesti různé léky, absolvujeme vyšetření, navštěvujeme specializovaná pracoviště, kliniky a zjišťujeme, že nemoc neustupuje. Naopak problémy se stupňují, nemoc přechází do chronického stadia. Dříve nebo později si začínáme uvědomovat, že to asi není v pořádku, zabýváme se tím sami, pouštíme se do makrobiotiky, jógy, čteme spoustu literatury, kupujeme si různé přípravky, vracíme se k bylinkám, navštěvujeme léčitele, dáváme přednost přírodním léčebným metodám. Tomuto trendu se přizpůsobují lékaři – léčitelé. Moderní doba přinesla internet a s ním nové možnosti. Lékař může konzultovat s trpícím člověkem a není přitom omezován vzdáleností, časem ani jazykovou bariérou. Může radit, kontrolovat průběh léčení, doporučovat přírodní metody, kterými si pacient může pomoci. Je odstraněn stud pacienta, jenž se může zeptat lékaře na takovou věc, na níž by se v ordinaci nezeptal. Může se poučit o své nemoci a přitom je doma a nemusí do ordinace plné jiných pacientů.

Zdroj: článek Celostní medicína

Mononukleóza v dospělosti

Tato nemoc nejčastěji zasáhne děti a mladistvé. Pokud onemocní člověk ve středním a starším věku, tak se u nemoci mohou objevit různé komplikace. Problémy s tímto virovým onemocněním mají hlavně lidé, kteří mají oslabenou imunitu, v takovém případě na věku nezáleží. Celkově se za rizikovou skupinu považují ty osoby, které často střídají partnery, protože se nositel tohoto viru nepozná na první pohled, a tak s ním člověk může přijít snadno do velmi blízkého kontaktu a onemocnět. Vzhledem k tomu, koho tato nemoc nejčastěji zasahuje, se nazývá také studentská nemoc nebo nemoc z líbání.

Zdroj: článek Mononukleóza