Hladké paty bez zrohovatělé kůže chceme asi všichni a začínáme se o ně starat, až když je na nich většinou tvrdá krusta. Jenže bez pravidelné péče a hydratace to prostě nejde. Zkuste si aspoň jednou týdně udělat tento solný peeling, který je úžasně příjemný, a navíc kůži krásně ozdraví. Smíchejte asi 1 dcl olivového oleje s cca 2–3 lžícemi hrubé mořské soli. Umíchejte si kaši a rovnoměrně ji naneste na chodidla i nárty. Ihned začněte s masáží, na které si dejte záležet. Nejlepší je, když vám tuhle proceduru provede někdo jiný. Když je hotovo, opláchněte nohy teplou vodou, namažte je výživným krémem a nasaďte si ponožky. Kůže tak rychleji změkne a vstřebá krém.
1. stupeň: V místě působícího tlaku se objevuje mírný otok (edém) a začervenání kůže. Pokožka bývá neporušena, ale v hloubce už dochází k procesu vedoucímu ke vzniku proleženin. Tyto projevy jsou zcela vratné, takže při změně polohy pacienta otok zmizí. Přetrvávající tlak však může způsobit trvalé změny v podkoží. Pokud si ošetřující osoba není zčervenáním kůže jistá, je tu jednoduchý test – při zmáčknutí kůže na krátký okamžik nezbělá, ale zůstane červená. U lidí tmavší barvy pleti (Afroameričani, Romové nebo Asiaté) není jednoduché zjistit zčervenání u prvního stupně proleženin. Při zjištění prvních příznaků je nutné ihned jednat – lehké začervenání se může rychle proměnit ve vážnější stupeň.
2. stupeň: V postižené oblasti vznikají puchýře a místy může být povrchově obnažena vrchní vrstva kůže. Pokožka bývá oteklá, namodralá a zatvrdlá. Zde je test podobný – po stlačení kůže postižené místo zbělá, ale zůstane dále bílé, protože nedochází k obnově oběhu. Podkoží s cévami je poškozené a dochází k odumírání tkání. K obnovení kůže může docházet, ale jde o dlouhodobý proces z důvodu poškození podkoží.
3. stupeň: Ve třetím stupni dochází k nekróze (odumírání) tkáně mezi podložkou a kostí. Rána vypadá jako kráter, protože došlo k poškození všech vrstev kůže. Oblast proleženiny může krýt suchá černá krusta nebo rozbředlá nekrotická masa. Doporučuje se provést stěr pro bakteriologické vyšetření, protože rána je branou pro bakterie. Případný zánět se může rozšířit do krevního oběhu a způsobit tímto i smrt. Také zde se může dekubit spontánně zahojit, ale hojení trvá několik měsíců až let. Po zhojení vzniká atrofická jizva přiléhající na kost, která se může i po malé zátěži rozpadnout a umožnit tak vznik chronického dekubitu.
4. stupeň: Do čtvrtého stupně spadají nejtěžší případy proleženin, které sahají až na kost. Může docházet k infekčnímu zánětu kostí a kloubů. Bakteriologický stěr je proto nezbytný.
Tyto případy se nikdy samovolně nezhojí, proto je vždy nutné operační řešení.
Impetigo je vysoce nakažlivé nezávažné kožní onemocnění. Nejčastěji jsou postiženy děti, ale impetigo se nevyhýbá ani dospělým. Impetigo je povrchové onemocnění kůže způsobené bakteriemi, projevuje se tvorbou drobného puchýřku, který se postupně zvětšuje, na jeho obvodu se vytvářejí další drobné puchýřky. Obsah puchýřku je zpočátku čirý, velmi rychle se však zkalí – někdy praskne sám, někdy ve středu začne zasychat. V místě puchýřků pak vznikají medově žluté, někdy hnědočerné strupy (ze zaschlé krve). U impetiga mohou být bolestivě zduřené mízní uzliny, může se objevit i teplota. Nejčastěji bývá postižen obličej kolem úst a nosu, ale může být zasažena kůže kdekoli na těle. Onemocnění sice není závažné, ale je vysoce nakažlivé, a pokud se nezačne včas léčit, může se rozšířit, a zejména u dětí pak může dojít ke komplikacím. Protože postižené místo někdy svědí, může si dítě škrábáním roznést infekci i na jiná místa.
U impetiga se rozlišují tři formy:
Nebulózní forma – má charakter makulovezikulárního výsevu na kůži. Zprvu se vytvoří jen drobné makulky, které se mění na puchýře, v nichž je čirá tekutina. Tato se potom kalí a dochází k prasknutí puchýřku. Z vylité tekutiny se na povrchu pokožky vytváří medová krusta. Původcem tohoto typu impetiga je streptokok.
Bulózní forma – je charakteristická vznikem puchýřů až bul (velký puchýř), což je dáno toxiny, které uvolňuje vyvolávající bakterie – v tomto případě stafylokok. Po stržení takových puchýřů mohou zůstávat mělké zarudlé a mokvavé eroze a může docházet k jizvení.
Smíšená forma – je stav, kdy je pokožka napadena oběma druhy bakterií, vytvářejí se tedy krusty i puchýře.
Jedná se o onemocnění typické hlavně v kojeneckém věku, má však sklony k návratu, a tak se může objevit i v pozdějším věku (puberta nebo dospělost), především u mladých mužů. Seborea u miminek je onemocněním kůže, které není nakažlivé ani infekční a postihuje hlavně pokožku hlavy, obličeje a trupu, protože to jsou oblasti lidského těla, u nichž dochází ke zvýšenému maštění kvůli produkci mazových žlázek. V kojeneckém věku ve většině případů dochází k jeho samotnému vymizení, v pozdějším věku vyžaduje léčbu.
Charakteristickým příznakem seborey jsou drobné bílé, nažloutlé až nahnědlé lupínky nebo krustičky ve vlasech nebo v obličeji, které obvykle nesvědí a seskupují se v ložiska, která mohou být začervenalá, popřípadě mohou krvácet (hlavně po rozškrábání). Seborea je často zaměnitelná s jinými kožními onemocněními, jako je například atopický ekzém či lupénka, nicméně zkušený lékař (tricholog) rozdíl pozná a odhalí už na první pohled.
Možné příčiny:
zvýšená tvorba mazových žláz
role a účinek lipofilní kvasinky Malassezia furfur, která patří k fyziologickému osídlení kůže a její výskyt je zaznamenán vždy tam, kde je vyšší produkce mazové žlázy
oslabení imunitního systému
hormonální výkyvy
kvasinkové infekce
poruchy výživy
Přesné příčiny seboroické dermatitidy však doposud nebyly zjištěny.
Seboroická dermatitida se u kojenců projevuje jako nahnědlá, žlutavě-bílá krusta, stroupek ve vlasech. Vyskytuje se především ve vlasové části hlavičky (případně i na uších, čele, obočí, víčkách, na ramenou, pažích, hýždích, tříslech nebo v podkolení), má tendenci se odlupovat a na pohled vypadá jako lupy. Ve většině případů se objevuje hlavně v prvních týdnech života dítěte a taktéž dětem zmizí buď v prvních týdnech, či měsících života, ale může u nich přetrvat i několik let. Proč však přetrvává u některých dětí i v pozdějším věku anebo proč se znovu v pozdějším věku zase objeví, není zatím lékařům známo a je to předmětem stálého zkoumání. Důvodem ale určitě není nedostatečná hygiena nebo alergie. Seboroickou dermatitidu má hned po narození drtivá většina novorozených dětí. Její vliv na zdraví dítěte není žádný, spíše se jedná jen o kosmetický „problém“ nevábící oku, za kterým stojí nadměrná funkce mazových žlázek, která se časem sama upraví. Seborea děti nijak nebolí, obvykle ani nesvědí, nemají pocit pálení zasažené oblasti, a není ani nakažlivá. Ve vzácných případech intenzivního výskytu seborey na těle může mít dítě pocit, že se musí neustále škrábat, protože ho krustičky svědí. Není-li seborea klasická, tedy lokalizována pouze na hlavičce dítěte, nebo pokud ložiska krvácí nebo se nějak rozšiřují, je nutné vyhledat lékaře. To samé platí i v případě, kdy se stav seborey nezlepšuje po několik týdnů.
Strava by měla obsahovat denně asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce. Jednou týdně je možné (ale není nutné) zařadit do stravy takzvaný odlehčovací den, při kterém se konzumuje pouze zelenina a ovoce v množství 1–1,3 kg (syrové či tepelně upravené, rozdělené do pravidelných dávek) za současného dodržení pitného režimu.
Doporučení
Omezte užívání soli. A to jak při přípravě jídel, tak i při jejich konzumaci na talíři. Používejte jemnější koření, jako je kmín, kopr, zelená petrželka, majoránka, jalovec, hřebíček, skořice, vanilka nebo citronová šťáva. Omezte v kuchyni pikantní koření.
Pokud je to jen možné, vyhýbejte se sladkostem. Mají hodně cukru a tuků a tím pádem způsobují nadváhu. Pravidelný pohyb a kila pod kontrolou řeší polovinu problémů při dně. Pozor, váhu nesmíte snižovat příliš rychle. Zázračné diety z časopisů a „superprášky“ jsou při onemocnění dnou naprosto nevhodné.
Je užitečné omezit konzumaci alkoholu, nejde jen o obsah purinů, které jsou například v pivu, ale i o sníženou schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Také pijte méně kakaa, čaje a černé kávy.
Každý den jezte hodně ovoce a zeleniny. Existuje pár výjimek, jako jsou obecně luštěniny, šťovík, špenát, chřest nebo rebarbora, těm se raději vyhýbejte. Užitečné je jíst více višní, které zlepšují vylučování kyseliny močové z těla. Podobný efekt získáte i díky borůvkám, rybízu a tmavému hroznu.
Skončete s jakýmkoliv zobáním po večeři. Mezi spánkem a posledním jídlem (čímž jsou i brambůrky, oříšky a jiné přesolené nedoporučené hrůzy) by měly být minimálně tři hodiny. Nesmíte nikdy zapomínat na to, že v noci se kyselina močová v těle hromadí nejvíce.
Pijte hodně neslazených nápojů, které pomáhají kyselinu močovou vypláchnout z těla. Většina rad uvádí dva až tři litry tekutin denně. Částečně pití může nahradit syrová zelenina, ovoce a saláty, zvláště když obsahují močopudný celer (pokud máte odšťavňovač, přidávejte ho do různých zeleninových šťáv), petržel a libeček.
Maso, drůbež a ryby konzumujte v menším množství. Pokud možno se vyhýbejte vnitřnostem a mořským plodům. Nejlepší formou úpravy masa je vaření, za nevhodné se považuje smažení a také dušení. Dieta by při onemocnění dnou neměla obsahovat příliš mnoho vývarů a omáček, které stojí na šťávě vyvařené z masa, tam se právě puriny „vylouhují“. Uzeniny obecně bývají uváděny jako nepříliš doporučované, stejně tak jakékoliv polotovary, což se týká i rybích konzerv a slanečků.
Obecně omezte konzumaci tuků. Jednak díky nim mohou naskakovat kila na váze, ale navíc omezují vylučování kyseliny močové z těla. To je i čás
Průměrná inkubační doba pro počáteční herpetickou infekci je 4 dny (rozmezí 2 až 12) po expozici. Vezikuly se zlomí a zanechají bolestivé vředy, které se mohou hojit dva až čtyři týdny po počáteční herpetické infekci. Pociťování těchto příznaků se označuje jako první „vypuknutí“ herpesu nebo epizoda.
Virus zůstává nadále v těle a čeká na další vzplanutí. Budoucí opary (léze) pak obvykle trvají týden až 10 dní. Nejčastěji se vyskytují na rtech, jazyku, patře úst nebo dásních. Prvními příznaky bývá bolestivost místa s budoucím oparem. Vředy se nejprve objevují jako puchýře naplněné tekutinou, které prasknou po dni nebo 2.
Doba nakažlivosti: od erupce oparu až po vznik krusty.
Herpes zoster (pásový opar)
Herpes zoster je infekce, která vzniká, když se virus planých neštovic varicella-zoster reaktivuje ze svého latentního stavu v zadním dorzálním kořenovém ganglionu. Symptomy obvykle začínají bolestí podél postiženého dermatomu, po které během 2 až 3 dnů následuje vezikulární erupce, která je obvykle vizuálním důkazem pásového oparu. Někde mezi jedním až pěti dny po brnění nebo pálení na kůži se objeví červená vyrážka. O několik dní později se vyrážka změní na puchýře naplněné tekutinou. Přibližně jeden týden až 10 dní poté puchýře zaschnou a vytvoří se na nich krusta. O pár týdnů později se strupy uvolní.
Doba nakažlivosti: od erupce pásového oparu až po vznik krusty.
Homeopatické léky na moučnivku/plísňová onemocnění
BORAX – Ústa s aftami a bělavými houbovitými výrůstky. Ústa horká a bolavá, vředy krvácejí při doteku a jídle. Bolestivé vředy dásní. Dítě pláče při kojení. Hořká pachuť. Chuť jako sklepní hniloba. Afty a vředy na sliznicích. Ústní kandidóza. Děti citlivé na borax bývají nervózní a neklidné. Užívá se 3x denně před jídlem.
CALCAREA CARBONICA – V ústech neustálá kyselá chuť. Ústa plná kyselých šťáv. Suchost jazyka v noci. Krvácející dásně. Obtížný a opožděný chrup. Bolesti zubů vyprovokované závanem větru, čímkoliv chladným nebo vřelým. Zápach z úst. Palčivá bolest špičky jazyka, horší, když se pozře cokoliv teplého. Chuť na sladké. Soor, moučnivka, bílý jazyk.
ECCHINACEA – Akutní infekce. Příznaky otravy krve, obecně septické stavy. Infekce v šestinedělí. Pocit únavy. Ústa: noma. Dásně se odchlipují a snadno krvácejí. Rozpraskané koutky úst. Jazyk suchý a oteklý, afty špinavě hnědé. Jazyk, rty a patro brní, s pocitem strachu u srdce (Acon.). Jazyk bíle povleklý, s červenými okraji. Podněcuje tvorbu slin. Hrdlo: mandle nachové nebo černé, šedý exsudát se šíří do nosohltanu a hrtanu. Bolesti v krku s tvorbou vřídků. Snížená imunita.
HYPERICUM PERFORATUM – velké bolesti nervů, zejména na hlavě (tepání na temeni) a v konečcích prstů. Neuralgie obličeje a zubů. Kůže: hyperhidróza, pot na kštici, horší ráno po spánku. Po úrazu vypadávají vlasy; ekzém na rukou a obličeji, intenzivní svědění, vyrážka jako by byla pod kůží. Herpes zoster. Staré vředy nebo eroze v ústech (soor), velmi citlivé. Tržné rány s velkou zesláblostí ze ztráty krve.
NATRIUM MURIATICUM – Ústa: pěnovitý povlak na jazyku, s bublinami po stranách. Pocit sucha. Skorbutické dásně, necitlivost, brnění jazyka, rtů a nosu. Vezikuly a pálení jazyka, jako by na něm byl vlas. Vyrážky kolem úst a puchýřky jako perličky na rtech. Rty a koutky úst suché, exulcerované a popraskané. Hluboká trhlina ve středu dolního rtu. Mapovitý jazyk, s bílým povlakem. Ztráta chuti. Velký puchýř na dolním rtu, který je zduřelý a pálí. Silná žízeň.
RHUS TOXICODENDRON – Septické stavy dutiny ústní. Celulitida a infekce, časné stadium karbunklů. Revmatismus v chladném počasí. Septikemie. Obličej oteklý, erysipel. Krusta lactea. Jazyk červený a rozpraskaný; povleklý, s výjimkou trojúhelníkového okrsku na špičce; suchý a červený na krajích. Soor, kandidózy, kvasinky. Ulcerace koutku úst; opar z horečky kolem úst a na bradě.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Jemnými masírujícími pohyby změkčovat ložiska ve vlasové části dětské hlavičky.
Na takto změkčená ložiska jemně nanést buď šampon proti seboroické dermatitidě (z nabídky lékáren), anebo mastný krém.
Za pomoci hustého kartáče na vlasy nebo hřebínku vlásky několikrát denně vyčesávat.
Zasažená místa mazat různými olejíčky (olivový, kokosový, mandlový). Olej se nechá na místě ložiska působit aspoň 15 minut anebo i přes noc a poté se opět kartáčkem na vlásky šupinky vyčešou. U této metody je zapotřebí vlasy pořádně vymýt šamponem, aby nedošlo k ucpání pórů olejem a ke zhoršení situace. Pokud šupinky i přesto drží a jejich vrstva je silná, mohou si maminky pořídit speciální olejíček obsahující kyselinu salicylovou.
Riziko seborey zvyšuje časté šamponování dětských vlásků, které pokožku zbytečně vysušuje. (Rodiče se často domnívají, že žlutavá krusta je výsledkem nedostatečné hygieny, proto zvyšují frekvenci mytí a množství kosmetických prostředků, čímž však situaci jen zhoršují.)
Lékaře vyhledejte v situaci, kdy ložiska mají tendenci ke krvácení nebo se rozšiřují i mimo vlasovou část hlavy.
Kvasinková infekce na pokožce hlavy způsobuje svědivou vyrážku. Vyrážka může být červená nebo fialová a může se objevit ve skvrnách různých tvarů. Vyrážka může prasknout a mohou se tvořit krusty. Tato krusta může způsobit vypadávání vlasů. Můžou se také objevit:
šupiny, bílé šupiny;
vodnaté puchýřky;
silné bílé nebo žluté mastné skvrny;
měkké a bílé mokvající oblasti;
bílé a červené pupínky plné hnisu.
Zde si můžete prohlédnout fotografie, na kterých je vidět, jak vypadá kvasinková infekce na pokožce hlavy: kvasinky ve vlasech foto.
Pokud se Candida dlouhou dobu neléčí, může se rozšířit i mimo pokožku hlavy, kamkoliv do těla. V takovém případě se objevují příznaky jako je:
únava;
zažívací problémy;
podráždění močových cest nebo genitálií;
bílé, bolestivé léze v ústech, známé jako afty;
bolest dutin.
Tyto příznaky mohou mít i jiné nemoci. Jediným definitivním způsobem, jak zjistit, že podráždění pokožky hlavy je infekce způsobená Candidou, je navštívit lékaře, který provede vyšetření kožních lézí.
Kvasinková infekce pokožky hlavy a vypadávání vlasů
Pokud vaše kvasinková infekce pokožky hlavy trvá dlouhou dobu, může se vám nahromadit spousta šupinek a odumřelé kůže. Časté škrábání nebo nanášení sušících chemikálií na postiženou oblast může také poškodit vlasové folikuly.
Všechny tyto faktory mohou vést k určitému vypadávání vlasů. To je zvláště běžné u lidí, kteří mají hypotyreózu (nedostatečná funkce štítné žlázy).
Pokud si však všimnete náhodných kruhových skvrn, které jsou zcela plešaté, navštivte svého lékaře. Můžete mít infekci zvanou tinea capitis, která také patří mezi kožní onemocnění pokožky hlavy.