KÝTA

Cholesterol v potravinách

Obsah cholesterolu ve 100 g potravin:

Maso: jehněčí 71 mg, hovězí zadní 67 mg, telecí kýta 65 mg, vepřový bok 75 mg, vepřová pečeně 9 mg, vepřová kýta 60 mg, kuře s kůží 75 mg, srnčí hřbet 85 mg

Ryby: kapr 70 mg, kaviár 490 mg, sardinky v oleji 140 mg, treska (filé) 50 mg

Uzeniny: párky 85 mg, salám lovecký 85 mg, šunka bez kosti 68 mg

Vnitřnosti: jitrnice 105 mg, játrová paštika 108 mg, játra 300 mg, ledvinky 380 mg, mozeček 2 500 mg

Tuky, vejce: máslo 240 mg, máslo pomazánkové 93 mg, sádlo vepřové 94 mg, vejce slepičí (1 ks) 250 mg

Sladkosti: čokoláda mléč. 74 mg, keksy máslové 37 mg, piškoty 223 mg

Příkrmy: těstoviny vaječné 30 mg

Mléčné výrobky: jogurt 2,5 % tuku 9 mg, jogurt 1 % tuku 5 mg, kefír 4 mg, mléko egalizované 14 mg, nanuk 31 mg, smetana 12% 37 mg, šlehačka 33% 105 mg, Hermelín 45% 77 mg, Eidam 80 mg, sýr Niva 50% 105 mg, sýr tavený 65% 90 mg, tvaroh měkký, netučný 5 mg, tvaroh tvrdý 11 mg

Uzeniny: šunka bez kosti 7 g, tlačenka 38 g, tlačenka drůbeží 11 g, salám Vysočina 40 g, salám drůbeží 10 g, salám šunkový 13 g, salám Poličan 35 g, párky 22 g, paštika játrová 41 g

Pečivo: chléb 1 g, bábovka 23 g, listový závin 16 g, slané crackery 30 g

Tuky, vejce, ořechy, máslo: 75 g, máslo pomazánkové 32 g, slanina 78 g, Flora 70 g, Rama 75 g, olej 74 g, Diana 40 g, vejce 1 ks 5 g, mandle 50 g, lískové ořechy 63 g

Mléčné výrobky: mléko egalizované 2 g, mléko nízkotučné 1 g, žervé 15 g, sýr tavený 30% 11 g, sýr tavený 70% 34 g, Lučina 27 g, Eidam 30% 14 g, jogurt bílý 4 g, jogurt Vitalinea 1 g, tvaroh Danissimo 6 g

Zdroj: článek Tuky v krvi

Zinek v potravinách

V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.

Obsah zinku v potravinách:

• chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
• ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
• jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
• kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
• krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
• hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
• vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
• vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
• vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
• vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
• mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
• mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
• mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
• mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
• mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
• oves – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
• pohanka – obsah Zn [mg.kg-1] 20–30;
• proso – obsah Zn [mg.kg-1] 30;
• pšenice dvouzrnka – obsah Zn [mg.kg-1] 44;
• pšenice jednozrnka – obsah Zn [mg.kg-1] 63;
• pšenice ozimá – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
• sýry – obsah Zn [mg.kg-1] 30–35;
• špalda – obsah Zn [mg.kg-1] 35;
• tvaroh měkký – obsah Zn [mg.kg-1] 6,2;
• tvaroh tvrdý – obsah Zn [mg.kg-1] 8;
• žito ozimé – obsah Zn [mg.kg-1] 27;

Zdroj: článek Zinek v péči o vlasy

V čem je nejvíce zinku

Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Potraviny obsahující selen a zinek

Tabulka potravin podle obsahu vápníku.

Doporučená denní dávka vápníku pro dospělého člověka je 1 200 mg.

Abecední seznam potravin, které obsahují přírodní vápník.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vápník v potravinách

Zdravá strava

Plnohodnotná a pestrá strava může velmi ovlivnit kvalitu a délku života, samozřejmě v kombinaci s vhodným cvičením. Proto přináším pár rad k sestavení správného jídelníčku.

Základní pravidla zdravého jídelníčku

• Upřednostňovat bíle maso (ryba, drůbeží bez kůže, králík) nad červeným, když už maso hovězí či vepřové, tak s nízkým obsahem tuku (například hovězí bok či kýta). Vejce maximálně 2 ks týdně.
• Cukry převážně přírodního původu (ovoce), pozor na skryté cukry (například 1 kus sladkého pečiva obsahuje 25 g cukru, 180 ml Coca Coly 17,5 g cukru).
• Vyvarovat se průmyslově vyráběným pokrmům (bujónové kostky, ochucené přísady, nakládaná zelenina, salátové zálivky, uzeniny, masové konzervy, solené oříšky).
• Mléko a mléčné výrobky převážně s nízkým obsahem tuků, preferovat kysané mléčné výrobky.
• Solit velmi opatrně, upřednostňovat zelené natě před kořením s obsahem soli.
• Hojnost ovoce a zeleniny. Denně konzumovat převážně syrovou zeleninu a ovoce. Denní přísun by měl činit minimálně 500 g (5 porcí).
• Omezit příjem bílého pečiva a zvýšit konzumaci celozrnných výrobků (neloupaná rýže, celozrnné těstoviny apod.).
• Tekutiny převážně bez přidaného cukru, množství záleží na fyzické aktivitě, optimálně 2–3 litry.
• Zařadit do jídelníčku luštěniny (fazole, čočka apod.). Preferovat rostlinné tuky nad živočišnými. Vynikající je olivový olej. Pozor na skryté tuky (oříšky, uzeniny, sýry, čokoláda apod.).
• Jíst několikrát denně, tzn. jídlo rozdělit na 5–6 porcí (snídaně by měla činit přibližně 800 kJ, přesnídávka 400 kJ, oběd 1 400 kJ, svačina 400 kJ a večeře 1 000 kJ).
• Jídlo nekonzumovat ve spěchu.

Zdroj: článek Zdravá strava

Diabetes mellitus II. typu – dieta

Typ diabetu, při kterém slinivka břišní, přesněji Langerhansovy ostrůvky, produkují dostatek, ba i nadbytek inzulinu, ale tělesné buňky na něj dostatečně nereagují, a proto nedochází ke vstřebávání cukru z krve do tkání. Vyvíjí se velmi dlouhou dobu a projevuje se až ve vyšším věku. Příznaky se objevují ve formě zvýšené hladiny cukru v krvi, vydatné žízně, častým močením, ztrátou tělesné hmotnosti a únavy či nevýkonnosti. Léčba spočívá v dietě, snížení tělesné hmotnosti, zvýšení fyzické aktivity a podávání perorálních antidiabetik. Pouze u některých případů je potřeba dodávat inzulin.

Strava je zaměřena na tzv. dietu číslo 9 čili diabetickou dietu, jež se dále může dělit do několika speciálních variant:

• 9S – diabetická šetřící (diabetici s onemocněním zažívacího ústrojí)
• 9B – diabetická kašovitá (mletá dieta pro diabetiky)
• 9N – diabetická neslaná (pro diabetiky s chorobami srdce a ledvin)

Diabetická dieta je dietou racionální, plnohodnotnou a pestrou, a tudíž je většinou vhodná pro každého. Základem a každodenním pravidlem by mělo být rozdělení jídla do 5–6 porcí. Pro bližší představu je to snídaně, svačina (většinou se nechává například jablko čí rohlík od snídaně), oběd, svačina, večeře a u některých osob i druhá večeře. Neméně důležité by mělo být i dodržování stanovených časů jídel. To znamená, určit si například na 12 hodinu oběd a tuto dobu i nadále dodržovat.

Při diabetu mellitu II. typu by měly být úplně vyřazeny potraviny obsahující tzv. volné nebo také přímé cukry jako klasický bílý cukr a jiné, výše zmíněné poživatiny. Dále se nedoporučuje konzumace smažených či tučných jídel, nadměrného množství uzenin, veškerého tvrdého alkoholu a piva. Ve vlastním zájmu se snažme, aby pokrmy nebo potraviny určené k této dietě, nebyly zbytečně přesolené či překořeněné a k dochucení využívejme především bylinky.

Povolené potraviny: OVOCE – většinou konzumace bez omezení, jen pozor u ovoce příliš sladkého (například banány, hrušky, švestky). ZELENINA – konzumace bez omezení. MASO – doporučeno libové maso (kuřecí, krůtí, králičí, telecí, hovězí – zadní, vepřové – kýta), sladkovodní i mořské ryby (pstruh, kapr, lín apod.). VEJCE – povolen jeden kus týdně (nepočítají se vajíčka, jež jsou použita k přípravě pokrmů). MLÉKO – nízkotučné či polotučné mléko a zakysané mléčné produkty (kefír, podmáslí aj.). MLÉČNÉ VÝROBKY – bílé jogurty či jogurty označené jako DIA výrobky, sýry (tavené, tvrdé i tvarohové). SACHARIDY (cukry) – především tmavé pečivo, pečení z klasické mouky je povoleno, ale spíše je doporučována mouka celozrnná, z příloh k hlavním jídlům se využívají především brambory, bramborová kaše, těstoviny a rýže.

Zdroj: článek Diabetes mellitus

Dieta při rakovině slinivky

Dieta při rakovině slinivky je ovlivněna i fyzickým stavem pacienta. Bohužel vyvolává nechutenství, takže je nutné se přizpůsobit se i tomuto faktu. Strava musí být jednoznačně precizně hlídaná. Při nedodržení stravovacích návyků může rakovina slinivky vyvolat selhání jater. Určitě je třeba říct, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci. Je doporučována konzumace stravy s omezením tuků, to znamená dieta č. 4. – je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně proti sklerotickému charakteru.

Vhodné potraviny

Maso: libové – hovězí zadní, vepřová kýta, telecí, jehněčí, libová slepice, kuře, krůta, králík. Ryby – netučné, sladkovodní i mořské (například filé, treska, kapr, lín, pstruh). Uzeniny – libová šunka, párky drůbeží, salám dietní, drůbeží.

Mléko: nízkotučné egalizované, nepodáváme ho jako samostatný pokrm, pouze na jejich přípravu. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko.

Mléčné výrobky: jogurt bílý nebo s povolenou ovocnou příchutí. Termix, tvaroh měkký i tvrdý, nízkotučný. Sýry – tavené do 30 % t. v s. bez pikantních příchutí, tvrdé, strouhané. Eidam, Moravský bochník. Vhodné jsou tvarohové sýry.

Vejce: bílky neomezeně, žloutky jeden kus denně. Vejce nepodáváme jako samostatný pokrm, pouze na přípravu pokrmů.

Tuky: povoleno max. 55 g tuku denně – volného i v potravinách (volný tuk max. 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Větší množství tuků se zařazuje v dopoledních hodinách, méně pak večer. Čerstvé máslo, náhradní másla – pomazánkové máslo, Perla, Rama, Flora. Jednodruhové rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, olivový).

Sacharidové potraviny: cukr, med přiměřeně. Mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky – po úpravě mix, krupice. Kroupy, krupky lisujeme. Příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, jemné nudle, rýže, knedlík dietní – nesmí být kypřen droždím, krupicové, moučné noky. Pečivo bílé, starší, vodové, netučné rohlíky, veka, starší netučná vánočka nebo mazanec, piškoty. Pečivo ne s drobenkou. Piškotové, moučné těsto, tvarohové, odpalované spařované, krupicové těsto.

Ovoce: dobře vyzrálá syrová jablka, meruňky, broskve; tepelně upravená jablka, meruňky, broskve, třešně, višně, švestky, ryngle. Ovoce jižní – banány, mandarinky, pomeranče, grapefruity.

Zelenina: mladá, jemná, čerstvá, mražená, sušená i sterilovaná. Mrkev, celer, petržel, pastinák, černý kořen, mladá brukev, mladý květák – malé množství, hrášek – malé množství, dýně, patisony, špenát, fazolky, rajčata, hlávkový salát, červená řepa, rajský protlak, rajčatová šťáva, dýně jako dušené zelí.

Koření: pažitka, petrželka, kopr, mladá celerová nať, libeček, bazalka, saturejka, majoránka, drcený kmín, vývar z bobkového listu, vývar z hub, citronová a pomerančová šťáva, pomerančová kůra, vanilkový cukr.

Záliba v alkoholu se musí změnit na totální abstinenci.

Zdroj: článek Rakovina slinivky břišní

Obsah purinů v potravinách - tabulka

Množství purinů je vyjádřeno množstvím kyseliny močové v mg na 100 gramů dané potraviny. Jednoduše, čím více mg, tím hůře pro dnu.

Potraviny s nejvyšším množstvím purinů (nad 400 mg)

• Theobromin (syn: teobromin, xanteóza), obsahuje ho kakao a čokoláda - 2 300 mg
• Pivovarské kvasinky - 1 810 mg
• Telecí brzlík - 1 260 mg
• Uzený šprot - 804 mg
• Skopová slezina - 773 mg
• Pekařské droždí - 680 mg
• Hovězí játra - 554 mg
• Vepřové srdce - 530 mg
• Vepřová slezina - 516 mg
• Vepřová játra - 515 mg
• Lesní houby (měřeno na sušených houbách) - 488 mg
• Rybičky olejovky, sardinky v oleji - 480 mg
• Telecí játra - 460 mg
• Hovězí slezina - 444 mg
• Vepřové plíce - 434 mg

Potraviny s vyšším obsahem purinů (100 až 400 mg)

• Hovězí plíce - 399 mg
• Sardinky - 345 mg
• Telecí slezina - 343 mg
• Vepřová ledvina - 334 mg
• Pstruh - 297 mg
• Tuňák v oleji - 290 mg
• Ledviny - 269 mg
• Tuňák - 257 mg
• Hovězí srdce - 256 mg
• Kuřecí játra - 243 mg
• Okoun - 241 mg
• Skopové srdce - 241 mg
• Sardel neboli ančovičky - 239 mg
• Fazole mungo suché - 222 mg
• Sleď z umělého chovu - 219 mg
• Telecí ledviny - 218 mg
• Sleď z Atlantiku - 210 mg
• Koňské maso - 200 mg
• Sojové boby suché - 190 mg
• Jikry sledě - 190 mg
• Jehněčí svalovina - 182 mg
• Halibut - 178 mg
• Kuřecí prsa i s kůží - 175 mg
• Telecí svalovina - 172 mg
• Losos - 170 mg
• Mák suchý - 170 mg
• Vepřová svalovina - 166 mg
• Husa - 165 mg
• Jitrnice - 165 mg
• Treska tmavá - 163 mg
• Kapr - 160 mg
• Hovězí jazyk - 160 mg
• Vepřová kýta - 160 mg
• Vepřová svíčková - 150 mg
• Krůtí maso s kůží - 150 mg
• Telecí plíce - 147 mg
• Krevety hnědé - 147 mg
• Makrela - 145 mg
• Vepřové kotlety s kostí - 145 mg
• Kaviár - 144 mg
• Slunečnicové semínko - 143 mg
• Štika - 140 mg
• Vepřová plec - 140 mg
• Telecí kotlet s kostí - 140 mg
• Telecí maso - 140 mg
• Treska jednoskvrnná - 139 mg
• Kachna - 138 mg
• Zvěřina nohy - 138 mg
• Vepřový jazyk - 136 mg
• Hřebenatka islandská - 136 mg
• Hovězí svalovina - 133 mg
• Králičí maso s kostma - 132 mg
• Ryba jazyk obecný - 131 mg
• Šunka vařená - 131 mg
• Fazole bílé suché - 128 mg
• Čočka suchá - 127 mg
• Hovězí plec - 120 mg
• Hovězí vysoký roštěnec -

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Výběr potravin

Maso

• libové maso – hovězí zadní, vepřová kýta, telecí, jehněčí, libová slepice, kuře, krůta, králík;
• ryby – sladkovodní i mořské – pstruh, štika, lín, cejn, kapr, filé;
• vnitřnosti – drůbeží játra;
• uzeniny – libová šunka, libové dietní párky, šunkový salám, dietní salám.

Mléko, mléčné výrobky

• můžeme podávat jako samostatný pokrm;
• vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko;
• bílý jogurt s marmeládou a ovocem;
• Termix, Pribináček, Lakrumáček;
• tvaroh měkký i tvrdý, nízko- i plnotučný;
• sýry – tvrdé, strouhané nebo celé plátky – Eidam, Moravský bochník – sýry se nesmějí tepelně zpracovávat;
• tavené sýry přírodní nebo s jemnou příchutí.

Vejce

• v lehce stravitelné úpravě, můžeme i vejce připravené natvrdo, ale pouze ve formě pomazánky;
• maximálně 2 vejce/den.

Tuky

• čerstvé máslo, rostlinné tuky, nejvhodnější jsou rostlinné oleje.

Sacharidové potraviny

• cukr, med přiměřeně;
• mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky, krupice (kroupy, krupky lisujeme);
• příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, rýže, knedlík jemný houskový a jemný bramborový, noky, halušky.

Ovoce

• čerstvé, kompotované, zmrazené, sušené (správně nabobtnané);
• banány, pomeranče, mandarinky, ananas (kompot), grapefruit, citrón, jablka, meruňky, broskve, nektarinky (loupané), hrozny (šťáva), třešně, višně, švestky, ryngle, kiwi, jahody, maliny, borůvky, meloun;
• nedoporučované – brusinky, angrešt, rybíz, hrušky, kdoule, jeřabiny, datle, fíky, kokos, ořechy, mandle, mák.

Zelenina

• mrkev, celer, petržel, černý kořen, pastinák, špenát, sterilované fazolky, hrášek, hlávkový salát, čínské zelí, květák, brokolice (individuálně v domácím léčení), červená řepa, rajčata, rajčatový protlak, rajčatová šťáva, pór (v malém množství), kedlubna, kukuřice (menší množství), cuketa, dýně, lilek, patison;
• nedoporučovaná zelenina – okurky, paprika, ředkvička, kapusta, zelí, česnek, cibule.

Koření

• kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
• nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
• kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.

Pečivo

• rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.

Zdroj: článek Zánět slepého střeva

Dělení podle skupin

1. skupina – potraviny s vysokým obsahem bílkovin a malým množstvím tuku

• Sójové maso – bílkoviny ve 100 g: 45 g, tuky ve 100 g: 2 g
• Olomoucké tvarůžky – bílkoviny ve 100 g: 29,7 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
• Tvaroh na strouhání – bílkoviny ve 100 g: 28,6 g, tuky ve 100 g: 0,9 g
• Čočka – bílkoviny: ve 100 g: 26,9 g, tuky ve 100 g: 1,2 g
• Pšeničné klíčky – bílkoviny ve 100 g: 26,6 g, tuky ve 100 g: 9,2 g
• Krůtí prsa– bílkoviny ve 100 g: 24,1 g, tuky ve 100 g: 1 g
• Zvěřina průměr – bílkoviny: ve 100 g: 24 g, tuky ve 100 g: 1,5 g
• Hrách – bílkoviny ve 100 g: 23,7 g, tuky ve 100 g: 1,4 g
• Fazole – bílkoviny ve 100 g: 23,5 g, tuky ve 100 g: 1,6 g
• Kuřecí prsa – bílkoviny ve 100 g: 23,3 g, tuky ve 100 g: 0,9 g
• Drůbeží játra – bílkoviny ve 100 g: 22,9 g, tuky ve 100 g: 4,5 g
• Tuňák – bílkoviny ve 100 g: 22,1 g, tuky ve 100 g: 7,8 g
• Telecí kýta – bílkoviny ve 100 g: 20,8 g, tuky ve 100 g: 6 g
• Hovězí svíčková – bílkoviny ve 100 g: 20 g, tuky ve 100 g: 7,4 g
• Tvaroh bez tuku – bílkoviny ve 100 g: 18,8 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
• Amarant – bílkoviny ve 100 g: 18 g, tuky ve 100 g: 8 g
• Tvaroh polotučný – bílkoviny ve 100 g: 17,5 g, tuky ve 100 g: 2,5 g
• Tofu – bílkoviny ve 100 g: 15,5–16,5 g, tuky ve 100 g: 2,5–3,5 g
• Krevety – bílkoviny ve 100 g: 16,5 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
• Filé z tresky – bílkoviny ve 100 g: 16,2 g, tuky ve 100 g: 0,6 g
• Vaječný bílek – bílkoviny ve 100 g: 11,1 g, tuky ve 100 g: 0,2 g
• Sýr Cottage – bílkoviny ve 100 g: 13 g, tuky ve 100 g: 5 g
• Knäckebrot – bílkoviny ve 100 g: 9 1 g, tuky ve 100 g: 4 g
• Hrášek – bílkoviny ve 100 g: 6,5 g, tuky ve 100 g: 0,5 g
• Bílý jogurt – bílkoviny ve 100 g: 4,2-5,9 g, tuky ve 100 g: 3,5 g
• Brokolice – bílkoviny ve 100 g: 4,4 g, tuky ve 100 g: 0,9 g

2. skupina – potraviny s vysokým obsahem bílkovin i tuků

• Sója (luštěnina) – bílkoviny ve 100 g: 43,8 g, tuky ve 100 g: 23 g
• Parmezán – bílkoviny ve 100 g: 35,6 g, tuky ve 100 g: 25,8 g
• Eidam 30% tuku v suš. –

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Potraviny s vysokým obsahem bílkovin