Téma

KÝTA


KÝTA, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Tuky v lidské výživě patří k nejvydatnějšímu zdroji a zásobárně energie v potravě, tvoří stavební složku buněk. Dále nás chrání před úniky tepla, umožňují vstřebávání vitamínů, a z tuků (cholesterolu) se tvoří některé hormony. V současné době tvoří v našich podmínkách 30–40 % denního příjmu energie (měl by být 25–30 %). Doporučený denní příjem tuků je 70–100 g. Energetická hodnota 1 g tuku je přibližně 38 kJ. Tuky jsou dvojího původu stejně jako bílkoviny, a to živočišné a rostlinné. Ve stravě se tuky nazývají triglyceridy, obsahují jednu molekulu glycerolu a tři mastné kyseliny.


Cholesterol v potravinách

Obsah cholesterolu ve 100 g potravin:

Maso: jehněčí 71 mg, hovězí zadní 67 mg, telecí kýta 65 mg, vepřový bok 75 mg, vepřová pečeně 9 mg, vepřová kýta 60 mg, kuře s kůží 75 mg, srnčí hřbet 85 mg

Ryby: kapr 70 mg, kaviár 490 mg, sardinky v oleji 140 mg, treska (filé) 50 mg

Uzeniny: párky 85 mg, salám lovecký 85 mg, šunka bez kosti 68 mg

Vnitřnosti: jitrnice 105 mg, játrová paštika 108 mg, játra 300 mg, ledvinky 380 mg, mozeček 2 500 mg

Tuky, vejce: máslo 240 mg, máslo pomazánkové 93 mg, sádlo vepřové 94 mg, vejce slepičí (1 ks) 250 mg

Sladkosti: čokoláda mléč. 74 mg, keksy máslové 37 mg, piškoty 223 mg

Příkrmy: těstoviny vaječné 30 mg

Mléčné výrobky: jogurt 2,5 % tuku 9 mg, jogurt 1 % tuku 5 mg, kefír 4 mg, mléko egalizované 14 mg, nanuk 31 mg, smetana 12% 37 mg, šlehačka 33% 105 mg, Hermelín 45% 77 mg, Eidam 80 mg, sýr Niva 50% 105 mg, sýr tavený 65% 90 mg, tvaroh měkký, netučný 5 mg, tvaroh tvrdý 11 mg

Uzeniny: šunka bez kosti 7 g, tlačenka 38 g, tlačenka drůbeží 11 g, salám Vysočina 40 g, salám drůbeží 10 g, salám šunkový 13 g, salám Poličan 35 g, párky 22 g, paštika játrová 41 g

Pečivo: chléb 1 g, bábovka 23 g, listový závin 16 g, slané crackery 30 g

Tuky, vejce, ořechy, máslo: 75 g, máslo pomazánkové 32 g, slanina 78 g, Flora 70 g, Rama 75 g, olej 74 g, Diana 40 g, vejce 1 ks 5 g, mandle 50 g, lískové ořechy 63 g

Mléčné výrobky: mléko egalizované 2 g, mléko nízkotučné 1 g, žervé 15 g, sýr tavený 30% 11 g, sýr tavený 70% 34 g, Lučina 27 g, Eidam 30% 14 g, jogurt bílý 4 g, jogurt Vitalinea 1 g, tvaroh Danissimo 6 g

Zdroj: článek Tuky v krvi

Zinek v potravinách

V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.

Obsah zinku v potravinách:

  • chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
  • ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
  • jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
  • kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
  • krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
  • hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
  • vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
  • vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
  • vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
  • vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
  • mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
  • mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
  • mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
  • mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
  • mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
  • oves – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
  • pohanka – obsah Zn [mg.kg-1] 20–30;
  • proso – obsah Zn [mg.kg-1] 30;
  • pšenice dvouzrnka – obsah Zn [mg.kg-1] 44;
  • pšenice jednozrnka – obsah Zn [mg.kg-1] 63;
  • pšenice ozimá – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
  • sýry – obsah Zn [mg.kg-1] 30–35;
  • špalda – obsah Zn [mg.kg-1] 35;
  • tvaroh měkký – obsah Zn [mg.kg-1] 6,2;
  • tvaroh tvrdý – obsah Zn [mg.kg-1] 8;
  • žito ozimé – obsah Zn [mg.kg-1] 27;

Zdroj: článek Zinek v péči o vlasy

V čem je nejvíce zinku

Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.

Potravina

Množství zinku (mg/kg)

Pečivo, mouka, obilniny

Chléb pšenično-žitný

12

ječmen

25

Ječné kroupy

20

Hrubá krupice

5,6

Hrubá pšeničná mouka

7,3

Polohrubá pšeničná mouka

4,8

Oves

25

Pohanka

20 - 30

Proso

30

Dvouzrnka pšenice

44

Jednozrnka pšenice

63

Pšenice ozimá

36

špalda

35

Žito ozimé

27

Maso

Hovězí kýta

6,5

Vepřový bok

33

Vepřová kýta

37

Vepřová krkovice

48

Vepřová plec

57

Mléko, mléčné výrobky

Jogur

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Potraviny obsahující selen a zinek

Tabulka potravin podle obsahu vápníku.

Doporučená denní dávka vápníku pro dospělého člověka je 1 200 mg.

Abecední seznam potravin, které obsahují přírodní vápník.

Potravina 100g Ca (mg)
Ananas 16 
Angrešt 29 
Artyčok 53 
Avokádo 10 
Banán
Banán sušený 32 
Borůvky 10 
Bramborová mouka 20 
Bramborové lupínky 37 
Brambory syrové
Brokolice 105 
Broskve
Brusinky 14 
Burské ořechy nepražené 60 
Burské ořechy solené pražené 52 
Celer 68 
Cibule 31 
Citron 11 
Coca cola
Cuketa 30 
Cukrová kukuřice
Čekanka 26 
Čočka 59 
Černý kořen 53 
Červená řepa 29 
Červené zelí 35 
Česnek 38 
Čínské zelí 40 
Čokoláda bílá 187 
Čokoláda hořká 38 
Čokoláda mléčná 103 
Čokoládové bonbony plněné 92 
Datle 38 
Datle sušené 63 
Droždí 25 
Dýně 20 
Džem - průměrné hodnoty 10 
Džus grapefruitový 100% 14 
Džus hroznový 100% 19 
Džus jablečný 100%
Džus pomerančový 100% 10 
Džus rajčatový 100% 10 
Endivie (štěrbák) 54 
Fazolky zelené 57 
Fenykl 109 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vápník v potravinách

Zdravá strava

Plnohodnotná a pestrá strava může velmi ovlivnit kvalitu a délku života, samozřejmě v kombinaci s vhodným cvičením. Proto přináším pár rad k sestavení správného jídelníčku.

Základní pravidla zdravého jídelníčku

  • Upřednostňovat bíle maso (ryba, drůbeží bez kůže, králík) nad červeným, když už maso hovězí či vepřové, tak s nízkým obsahem tuku (například hovězí bok či kýta). Vejce maximálně 2 ks týdně.
  • Cukry převážně přírodního původu (ovoce), pozor na skryté cukry (například 1 kus sladkého pečiva obsahuje 25 g cukru, 180 ml Coca Coly 17,5 g cukru).
  • Vyvarovat se průmyslově vyráběným pokrmům (bujónové kostky, ochucené přísady, nakládaná zelenina, salátové zálivky, uzeniny, masové konzervy, solené oříšky).
  • Mléko a mléčné výrobky převážně s nízkým obsahem tuků, preferovat kysané mléčné výrobky.
  • Solit velmi opatrně, upřednostňovat zelené natě před kořením s obsahem soli.
  • Hojnost ovoce a zeleniny. Denně konzumovat převážně syrovou zeleninu a ovoce. Denní přísun by měl činit minimálně 500 g (5 porcí).
  • Omezit příjem bílého pečiva a zvýšit konzumaci celozrnných výrobků (neloupaná rýže, celozrnné těstoviny apod.).
  • Tekutiny převážně bez přidaného cukru, množství záleží na fyzické aktivitě, optimálně 2–3 litry.
  • Zařadit do jídelníčku luštěniny (fazole, čočka apod.). Preferovat rostlinné tuky nad živočišnými. Vynikající je olivový olej. Pozor na skryté tuky (oříšky, uzeniny, sýry, čokoláda apod.).
  • Jíst několikrát denně, tzn. jídlo rozdělit na 5–6 porcí (snídaně by měla činit přibližně 800 kJ, přesnídávka 400 kJ, oběd 1 400 kJ, svačina 400 kJ a večeře 1 000 kJ).
  • Jídlo nekonzumovat ve spěchu.

Zdroj: článek Zdravá strava

Diabetes mellitus II. typu – dieta

Typ diabetu, při kterém slinivka břišní, přesněji Langerhansovy ostrůvky, produkují dostatek, ba i nadbytek inzulinu, ale tělesné buňky na něj dostatečně nereagují, a proto nedochází ke vstřebávání cukru z krve do tkání. Vyvíjí se velmi dlouhou dobu a projevuje se až ve vyšším věku. Příznaky se objevují ve formě zvýšené hladiny cukru v krvi, vydatné žízně, častým močením, ztrátou tělesné hmotnosti a únavy či nevýkonnosti. Léčba spočívá v dietě, snížení tělesné hmotnosti, zvýšení fyzické aktivity a podávání perorálních antidiabetik. Pouze u některých případů je potřeba dodávat inzulin.

Strava je zaměřena na tzv. dietu číslo 9 čili diabetickou dietu, jež se dále může dělit do několika speciálních variant:

  • 9S – diabetická šetřící (diabetici s onemocněním zažívacího ústrojí)
  • 9B – diabetická kašovitá (mletá dieta pro diabetiky)
  • 9N – diabetická neslaná (pro diabetiky s chorobami srdce a ledvin)

Diabetická dieta je dietou racionální, plnohodnotnou a pestrou, a tudíž je většinou vhodná pro každého. Základem a každodenním pravidlem by mělo být rozdělení jídla do 5–6 porcí. Pro bližší představu je to snídaně, svačina (většinou se nechává například jablko čí rohlík od snídaně), oběd, svačina, večeře a u některých osob i druhá večeře. Neméně důležité by mělo být i dodržování stanovených časů jídel. To znamená, určit si například na 12 hodinu oběd a tuto dobu i nadále dodržovat.

Při diabetu mellitu II. typu by měly být úplně vyřazeny potraviny obsahující tzv. volné nebo také přímé cukry jako klasický bílý cukr a jiné, výše zmíněné poživatiny. Dále se nedoporučuje konzumace smažených či tučných jídel, nadměrného množství uzenin, veškerého tvrdého alkoholu a piva. Ve vlastním zájmu se snažme, aby pokrmy nebo potraviny určené k této dietě, nebyly zbytečně přesolené či překořeněné a k dochucení využívejme především bylinky.

Povolené potraviny: OVOCE – většinou konzumace bez omezení, jen pozor u ovoce příliš sladkého (například banány, hrušky, švestky). ZELENINA – konzumace bez omezení. MASO – doporučeno libové maso (kuřecí, krůtí, králičí, telecí, hovězí – zadní, vepřové – kýta), sladkovodní i mořské ryby (pstruh, kapr, lín apod.). VEJCE – povolen jeden kus týdně (nepočítají se vajíčka, jež jsou použita k přípravě pokrmů). MLÉKO – nízkotučné či polotučné mléko a zakysané mléčné produkty (kefír, podmáslí aj.). MLÉČNÉ VÝROBKY – bílé jogurty či jogurty označené jako DIA výrobky, sýry (tavené, tvrdé i tvarohové). SACHARIDY (cukry) – především tmavé pečivo, pečení z klasické mouky je povoleno, ale spíše je doporučována mouka celozrnná, z příloh k hlavním jídlům se využívají především brambory, bramborová kaše, těstoviny a rýže.

Zdroj: článek Diabetes mellitus

Dieta při rakovině slinivky

Dieta při rakovině slinivky je ovlivněna i fyzickým stavem pacienta. Bohužel vyvolává nechutenství, takže je nutné se přizpůsobit se i tomuto faktu. Strava musí být jednoznačně precizně hlídaná. Při nedodržení stravovacích návyků může rakovina slinivky vyvolat selhání jater. Určitě je třeba říct, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci. Je doporučována konzumace stravy s omezením tuků, to znamená dieta č. 4. – je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně proti sklerotickému charakteru.

Vhodné potraviny

Maso: libové – hovězí zadní, vepřová kýta, telecí, jehněčí, libová slepice, kuře, krůta, králík. Ryby – netučné, sladkovodní i mořské (například filé, treska, kapr, lín, pstruh). Uzeniny – libová šunka, párky drůbeží, salám dietní, drůbeží.

Mléko: nízkotučné egalizované, nepodáváme ho jako samostatný pokrm, pouze na jejich přípravu. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko.

Mléčné výrobky: jogurt bílý nebo s povolenou ovocnou příchutí. Termix, tvaroh měkký i tvrdý, nízkotučný. Sýry – tavené do 30 % t. v s. bez pikantních příchutí, tvrdé, strouhané. Eidam, Moravský bochník. Vhodné jsou tvarohové sýry.

Vejce: bílky neomezeně, žloutky jeden kus denně. Vejce nepodáváme jako samostatný pokrm, pouze na přípravu pokrmů.

Tuky: povoleno max. 55 g tuku denně – volného i v potravinách (volný tuk max. 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Větší množství tuků se zařazuje v dopoledních hodinách, méně pak večer. Čerstvé máslo, náhradní másla – pomazánkové máslo, Perla, Rama, Flora. Jednodruhové rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, olivový).

Sacharidové potraviny: cukr, med přiměřeně. Mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky – po úpravě mix, krupice. Kroupy, krupky lisujeme. Příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, jemné nudle, rýže, knedlík dietní – nesmí být kypřen droždím, krupicové, moučné noky. Pečivo bílé, starší, vodové, netučné rohlíky, veka, starší netučná vánočka nebo mazanec, piškoty. Pečivo ne s drobenkou. Piškotové, moučné těsto, tvarohové, odpalované spařované, krupicové těsto.

Ovoce: dobře vyzrálá syrová jablka, meruňky, broskve; tepelně upravená jablka, meruňky, broskve, třešně, višně, švestky, ryngle. Ovoce jižní – banány, mandarinky, pomeranče, grapefruity.

Zelenina: mladá, jemná, čerstvá, mražená, sušená i sterilovaná. Mrkev, celer, petržel, pastinák, černý kořen, mladá brukev, mladý květák – malé množství, hrášek – malé množství, dýně, patisony, špenát, fazolky, rajčata, hlávkový salát, červená řepa, rajský protlak, rajčatová šťáva, dýně jako dušené zelí.

Koření: pažitka, petrželka, kopr, mladá celerová nať, libeček, bazalka, saturejka, majoránka, drcený kmín, vývar z bobkového listu, vývar z hub, citronová a pomerančová šťáva, pomerančová kůra, vanilkový cukr.

Záliba v alkoholu se musí změnit na totální abstinenci.

Zdroj: článek Rakovina slinivky břišní

Obsah purinů v potravinách - tabulka

Množství purinů je vyjádřeno množstvím kyseliny močové v mg na 100 gramů dané potraviny. Jednoduše, čím více mg, tím hůře pro dnu.

Potraviny s nejvyšším množstvím purinů (nad 400 mg)

  • Theobromin (syn: teobromin, xanteóza), obsahuje ho kakao a čokoláda - 2 300 mg
  • Pivovarské kvasinky - 1 810 mg
  • Telecí brzlík - 1 260 mg
  • Uzený šprot - 804 mg
  • Skopová slezina - 773 mg
  • Pekařské droždí - 680 mg
  • Hovězí játra - 554 mg
  • Vepřové srdce - 530 mg
  • Vepřová slezina - 516 mg
  • Vepřová játra - 515 mg
  • Lesní houby (měřeno na sušených houbách) - 488 mg
  • Rybičky olejovky, sardinky v oleji - 480 mg
  • Telecí játra - 460 mg
  • Hovězí slezina - 444 mg
  • Vepřové plíce - 434 mg

Potraviny s vyšším obsahem purinů (100 až 400 mg)

  • Hovězí plíce - 399 mg
  • Sardinky - 345 mg
  • Telecí slezina - 343 mg
  • Vepřová ledvina - 334 mg
  • Pstruh - 297 mg
  • Tuňák v oleji - 290 mg
  • Ledviny - 269 mg
  • Tuňák - 257 mg
  • Hovězí srdce - 256 mg
  • Kuřecí játra - 243 mg
  • Okoun - 241 mg
  • Skopové srdce - 241 mg
  • Sardel neboli ančovičky - 239 mg
  • Fazole mungo suché - 222 mg
  • Sleď z umělého chovu - 219 mg
  • Telecí ledviny - 218 mg
  • Sleď z Atlantiku - 210 mg
  • Koňské maso - 200 mg
  • Sojové boby suché - 190 mg
  • Jikry sledě - 190 mg
  • Jehněčí svalovina - 182 mg
  • Halibut - 178 mg
  • Kuřecí prsa i s kůží - 175 mg
  • Telecí svalovina - 172 mg
  • Losos - 170 mg
  • Mák suchý - 170 mg
  • Vepřová svalovina - 166 mg
  • Husa - 165 mg
  • Jitrnice - 165 mg
  • Treska tmavá - 163 mg
  • Kapr - 160 mg
  • Hovězí jazyk - 160 mg
  • Vepřová kýta - 160 mg
  • Vepřová svíčková - 150 mg
  • Krůtí maso s kůží - 150 mg
  • Telecí plíce - 147 mg
  • Krevety hnědé - 147 mg
  • Makrela - 145 mg
  • Vepřové kotlety s kostí - 145 mg
  • Kaviár - 144 mg
  • Slunečnicové semínko - 143 mg
  • Štika - 140 mg
  • Vepřová plec - 140 mg
  • Telecí kotlet s kostí - 140 mg
  • Telecí maso - 140 mg
  • Treska jednoskvrnná - 139 mg
  • Kachna - 138 mg
  • Zvěřina nohy - 138 mg
  • Vepřový jazyk - 136 mg
  • Hřebenatka islandská - 136 mg
  • Hovězí svalovina - 133 mg
  • Králičí maso s kostma - 132 mg
  • Ryba jazyk obecný - 131 mg
  • Šunka vařená - 131 mg
  • Fazole bílé suché - 128 mg
  • Čočka suchá - 127 mg
  • Hovězí plec - 120 mg
  • Hovězí vysoký roštěnec -

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Výběr potravin

Maso

  • libové maso – hovězí zadní, vepřová kýta, telecí, jehněčí, libová slepice, kuře, krůta, králík;
  • ryby – sladkovodní i mořské – pstruh, štika, lín, cejn, kapr, filé;
  • vnitřnosti – drůbeží játra;
  • uzeniny – libová šunka, libové dietní párky, šunkový salám, dietní salám.

Mléko, mléčné výrobky

  • můžeme podávat jako samostatný pokrm;
  • vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko;
  • bílý jogurt s marmeládou a ovocem;
  • Termix, Pribináček, Lakrumáček;
  • tvaroh měkký i tvrdý, nízko- i plnotučný;
  • sýry – tvrdé, strouhané nebo celé plátky – Eidam, Moravský bochník – sýry se nesmějí tepelně zpracovávat;
  • tavené sýry přírodní nebo s jemnou příchutí.

Vejce

  • v lehce stravitelné úpravě, můžeme i vejce připravené natvrdo, ale pouze ve formě pomazánky;
  • maximálně 2 vejce/den.

Tuky

  • čerstvé máslo, rostlinné tuky, nejvhodnější jsou rostlinné oleje.

Sacharidové potraviny

  • cukr, med přiměřeně;
  • mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky, krupice (kroupy, krupky lisujeme);
  • příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, rýže, knedlík jemný houskový a jemný bramborový, noky, halušky.

Ovoce

  • čerstvé, kompotované, zmrazené, sušené (správně nabobtnané);
  • banány, pomeranče, mandarinky, ananas (kompot), grapefruit, citrón, jablka, meruňky, broskve, nektarinky (loupané), hrozny (šťáva), třešně, višně, švestky, ryngle, kiwi, jahody, maliny, borůvky, meloun;
  • nedoporučované – brusinky, angrešt, rybíz, hrušky, kdoule, jeřabiny, datle, fíky, kokos, ořechy, mandle, mák.

Zelenina

  • mrkev, celer, petržel, černý kořen, pastinák, špenát, sterilované fazolky, hrášek, hlávkový salát, čínské zelí, květák, brokolice (individuálně v domácím léčení), červená řepa, rajčata, rajčatový protlak, rajčatová šťáva, pór (v malém množství), kedlubna, kukuřice (menší množství), cuketa, dýně, lilek, patison;
  • nedoporučovaná zelenina – okurky, paprika, ředkvička, kapusta, zelí, česnek, cibule.

Koření

  • kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
  • nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
  • kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.

Pečivo

  • rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.

Zdroj: článek Zánět slepého střeva

Dělení podle skupin

1. skupina – potraviny s vysokým obsahem bílkovin a malým množstvím tuku

  • Sójové maso – bílkoviny ve 100 g: 45 g, tuky ve 100 g: 2 g
  • Olomoucké tvarůžky – bílkoviny ve 100 g: 29,7 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
  • Tvaroh na strouhání – bílkoviny ve 100 g: 28,6 g, tuky ve 100 g: 0,9 g
  • Čočka – bílkoviny: ve 100 g: 26,9 g, tuky ve 100 g: 1,2 g
  • Pšeničné klíčky – bílkoviny ve 100 g: 26,6 g, tuky ve 100 g: 9,2 g
  • Krůtí prsa– bílkoviny ve 100 g: 24,1 g, tuky ve 100 g: 1 g
  • Zvěřina průměr – bílkoviny: ve 100 g: 24 g, tuky ve 100 g: 1,5 g
  • Hrách – bílkoviny ve 100 g: 23,7 g, tuky ve 100 g: 1,4 g
  • Fazole – bílkoviny ve 100 g: 23,5 g, tuky ve 100 g: 1,6 g
  • Kuřecí prsa – bílkoviny ve 100 g: 23,3 g, tuky ve 100 g: 0,9 g
  • Drůbeží játra – bílkoviny ve 100 g: 22,9 g, tuky ve 100 g: 4,5 g
  • Tuňák – bílkoviny ve 100 g: 22,1 g, tuky ve 100 g: 7,8 g
  • Telecí kýta – bílkoviny ve 100 g: 20,8 g, tuky ve 100 g: 6 g
  • Hovězí svíčková – bílkoviny ve 100 g: 20 g, tuky ve 100 g: 7,4 g
  • Tvaroh bez tuku – bílkoviny ve 100 g: 18,8 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
  • Amarant – bílkoviny ve 100 g: 18 g, tuky ve 100 g: 8 g
  • Tvaroh polotučný – bílkoviny ve 100 g: 17,5 g, tuky ve 100 g: 2,5 g
  • Tofu – bílkoviny ve 100 g: 15,5–16,5 g, tuky ve 100 g: 2,5–3,5 g
  • Krevety – bílkoviny ve 100 g: 16,5 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
  • Filé z tresky – bílkoviny ve 100 g: 16,2 g, tuky ve 100 g: 0,6 g
  • Vaječný bílek – bílkoviny ve 100 g: 11,1 g, tuky ve 100 g: 0,2 g
  • Sýr Cottage – bílkoviny ve 100 g: 13 g, tuky ve 100 g: 5 g
  • Knäckebrot – bílkoviny ve 100 g: 9 1 g, tuky ve 100 g: 4 g
  • Hrášek – bílkoviny ve 100 g: 6,5 g, tuky ve 100 g: 0,5 g
  • Bílý jogurt – bílkoviny ve 100 g: 4,2-5,9 g, tuky ve 100 g: 3,5 g
  • Brokolice – bílkoviny ve 100 g: 4,4 g, tuky ve 100 g: 0,9 g

2. skupina – potraviny s vysokým obsahem bílkovin i tuků

  • Sója (luštěnina) – bílkoviny ve 100 g: 43,8 g, tuky ve 100 g: 23 g
  • Parmezán – bílkoviny ve 100 g: 35,6 g, tuky ve 100 g: 25,8 g
  • Eidam 30% tuku v suš. –

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Potraviny s vysokým obsahem bílkovin

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Marie Svobodová


kyslina močova v krvi
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
kyta
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>