1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zahájit v kombinaci s 0,5 mg kolchicinu nebo s nesteroidním antirevmatikem. Dojde-li k akutní atace dny během léčby allopurinolem, dávku allopurinolu neměníme, ale přidáme ještě kolchicin nebo nesteroidní antirevmatikum. Při renální insuficienci je třeba denní dávku allopurinolu snížit – denní dávka by neměla přesáhnout 100 mg, pokud je clearance kreatininu pod 20 ml/min. Allopurinol i jeho metabolity jsou dialyzovatelné. Po každé dialýze je doporučeno podat 300–400 mg allopurinolu. Pokud je produkce kyseliny močové vysoká (terapie malignit, Lesch-Nyhanův syndrom), může terapie allopurinolem podpořit vývoj xantinových deposit v tkáních. Je však možné omezit tento jev zvýšením denního přívodu tekutin. U hematologických chorob pravidelně kontrolujeme krevní obraz.
Interakce: Podávání allopurinolu vyžaduje zvýšenou opatrnost: v kombinaci s 6-merkaptopurinem a azathioprinem (allopurinol inhibuje jejich metabolismus a tím zvyšuje jejich toxicitu, proto se musí snížit jejich dávka na 1/3–1/4), v kombinaci s protinádorovou terapií (zvyšuje se riziko poškození hematopoezy), v kombinaci s chlorpropamidem (při poškozených renálních funkcích se zvyšuje riziko trvalé hypoglykémie), v kombinaci se sulfinpyrazonem (snižuje se účinnost allopurinolu), s teofyllinem (vysoké hladiny allopurinolu inhibují metabolismus teofyllinu).
Těhotenství a laktace: Milurit je během těhotenství a laktace kontraindikován.
Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů: Studie prokazující negativní vliv allopurinolu na schopnost řízení motorových vozidel nejsou k dispozici. Je však třeba počítat s možným výskytem únavy, somnolence a zrakových poruch.
Nežádoucí účinky: Nežádoucí účinky se objevují zřídka, spíše u pacientů s porušenými renálními nebo hepatálními funkcemi. K zabránění akutní ataky dny, kterou může zahájení léčby allopurinolem vyprovokovat, podáváme nejméně 1 měsíc současně s allopurinolem i kolchicin nebo nesteroidní antirevmatikum. Nejčastějším nežádoucím účinkem jsou kožní příznaky jako svědění, zarudnutí, makulopapulózní léze nebo purpura, které se mohou objevit v kterémkoliv stadiu léčby. V každém případě musí být léčba ihned přerušena. Pokud byly kožní projevy velmi mírné, je možné po krátkém přerušení léčby znovu začít nižší dávkou (5 mg/kg) a dávku opatrně postupně zvyšovat. Pokud se kožní příznaky znovu objeví, musíme okamžitě a definitivně allopurinol vysadit. Velice zřídka se může objevit exfoliativní dermatitida s horečkou, lymfadenopatií, arthralgiemi a eosinofilií podobná Stevens-Johnsonovu syndromu, nebo i Lyellův syndrom. Tyto příznaky se objevují spíše u pacientů s poškozenými ledvinami nebo játry. V těchto případech musíme allopurinol okamžitě a definitivně vysadit a zahájit léčbu kortikoidy. Sporadicky se může objevit nauzea nebo zvracení, kterým můžeme předejít užitím allopurinolu po jídle. Mohou se též zvýšit hladiny alkalické fosfatázy a transamináz, objevit leukocytóza nebo i leukopenie. Mezi léčbou allopurinolem a výskytem některých příznaků nebyl prokázán přímý vztah. Jsou to: bolesti břicha, průjem, alopecie, bolesti hlavy, somnolence, celková únava, reversibilní granulomatosní hepatitis, katarakta a poruchy zraku.
Předávkování: Většinu příznaků předávkování, jako je nauzea, zvracení nebo průjem, je možno zmírnit zvýšením renální exkrece allopurinolu a jeho metabolitů (zvýšení příjmu tekutin a zvýšení diurézy). Jsou-li klinické příznaky závažnější, je třeba použít dialýzu.
Farmakologické vlastnosti
Farmakodynamické vlastnosti
Allopurinol je strukturální izomer hypoxantinu. Je to inhibitor xantinoxidázy, která katalyzuje konverzi hypoxantinu a xantinu na kyselinu močovou, endoprodukt purinového metabolismu u člověka. Dna je metabolická porucha charakterizovaná hyperurikémií a ukládáním urátu sodného do tkání. Příčinou je nadprodukce kyseliny močové. Tento proces je potlačen allopurinolem. Allopurinol a jeho metabolity jsou kompetitivními inhibitory xantinoxidázy. Afinita allopurinolu ke xantinoxidáze je asi 10–40krát vyšší než afinita xantinu. Enzymatickou oxidací allopurinolu vzniká oxipurinol. Afinita oxipurinolu ke xantinoxidáze je vysoká, ale jeho vazba není kovalentní. Komplex oxipurinol-xantinoxidáza může být reaktivován dialýzou za aerobních podmínek během 5 hodin. Allopurinol může zabránit oxidaci 6-merkaptopurinu na 6-thiomočovou kyselinu. Inhibicí katabolismu 6-merkaptopurinu u člověka může allopurinol podpořit protinádorový a imunosupresivní účinek 6-merkaptopurinu. Objevení tohoto mechanismu přineslo důkaz o inhibici xantinoxidázy allopurinolem. Allopurinol rovněž inhibuje oxidaci endogenních purinů a výsledkem tohoto procesu je snížení koncentrace kyseliny močové v séru i v moči a zvýšení renální exkrece xantinu a hypoxantinu. Tohoto účinku se využívá k léčbě primární i sekundární (spojené s malignitami) hyperurikémie. Snížení produkce kyseliny močové závisí na dávce allopurinolu. Při léčbě dochází k poklesu hladin urátu v plazmě a zmenšení velikosti urátového fondu se současným vzestupem rozpustnějšího xantinu a hypoxantinu. Dnavé tofy se zmenšují, akutní ataky dny jsou méně časté a mírnější a dnavá nefropatie se upravuje. Dlouhodobá terapie allopurinolem nesnižuje stupeň inhibice xantinoxidázy ani u zvířat, ani u člověka. Prekurzory kyseliny močové jsou xantin a hypoxantin (oxipuriny). Poměr xantinu a hypoxantinu v moči je obyčejně 2 : 1. Hypoxantin je rozpustnější ve vodě než xantin a kyselina močová a mají přibližně stejně nízkou rozpustnost v moči. Teoreticky by mohlo docházet k tvorbě xantinových konkrementů, avšak jejich výskyt je v praxi velmi vzácný, protože celkové množství vylučovaného xantinu je pod saturační úrovní (asi 0,5 mg/ml). Dokonce i v případě vrozeného defektu xantinoxidázy (xanturie), kde je téměř jediným endoproduktem v moči pouze xantin, je výskyt xantinových konkrementů velmi vzácný.
Farmakokinetické vlastnosti
Rozpustnost allopurinolu ve vodě je při 25 °C 0,44 mg/ml a při 37 °C 0,75 mg/ml. Oxipurinol, metabolit allopurinolu, je méně rozpustný ve vodě než allopurinol. Allopurinol je po orálním podání rychle a velmi dobře absorbován, maximálních koncentrací v plazmě dosahuje za 0,5–1 hodinu po podání. Poločas allopurinolu je velmi krátký (asi 2 hodiny), protože je velmi rychle vylučován glomerulární filtrací a je rychle konvertován na oxipurinol. Poločas oxipurinolu je 18–30 hodin. Metabolická konverze allopurinolu na oxipurinol pomocí xantinoxidázy je rychlá, poměr allopurinolu k oxipurinolu v plazmě se rychle mění. Po vysokých i.v. dávkách allopurinolu může dojít k inhibici jeho oxidace. Allopurinol ani oxipurinol se nevážou významně na plazmatické proteiny. Allopurinol je vylučován hlavně glomerulární filtrací, pouze 20 % je vyloučeno stolicí. Oxipurinol je reabsorbován v tubulech podobně jako kyselina močová. Clearance oxipurinolu při normálních renálních funkcích je přibližně 16 ml/min (3krát vyšší než kyseliny močové). Tubulární resorpci oxipurinolu inhibují urikosurika, například probenecid. Kombinovaná léčba allopurinolem s urikosuriky vede ke snížení plazmatické hladiny oxipurinolu a ke snížení stupně xantinoxidázové inhibice. Oxipurinol je aktivní metabolit allopurinolu. Je špatně rozpustný ve vodě a špatně se vstřebává po orálním podání, takže nemá žádnou výhodu před allopurinolem. Pacienti s poruchou renálních funkcí špatně vylučují jak allopurinol, tak oxipurinol. Dávka allopurinolu u dnavé nefropatie musí být redukována. Optimální dávku allopurinolu při porušené clearanci oxipurinolu zjistíme pomocí nomogramů. U pacientů s normální clearancí je po podání 300 mg allopurinolu/den hladina oxipurinolu 10 μ/ml.
METABOLISMUS ALLOPURINOLU:
Hlavním metabolitem allopurinolu je oxipurinol. Po 5–7 dnech perorální léčby je možno nalézt 60–70 % podaného allopurinolu ve formě oxipurinolu v moči, 6–12% je vyloučeno močí v nezměněné formě. Pouze velmi malé množství (asi 3 % podané dávky) se vyloučí jako allopurinol-1-ribonukleosid nebo oxipurinol-7-ribonukleosid.
Preklinická data ve vztahu k bezpečnosti přípravku
Toxicita allopurinolu je velmi nízká. Orální LD 50 je 700–200 mg/kg u myší a více než 6 000 mg/kg u krys. Tolerance u samic hlodavců je vyšší než u samců. Psi tolerují dávku 30 mg/kg po dobu 1 roku bez známek poškození, avšak dávka 90 mg/kg po 1 roce již vyvolá poškození ledvin. U opic, kterým byla podávána velmi vysoká dávka allopurinolu i.v. (1 300 mg/m²/den po dobu 14 dnů) se objevila anémie, útlum kostní dřeně a intersticiální nefritis způsobená deposity oxipurinolu v ledvinách.
Benzalkonii chloridi solutio 500 g/l 2,40 g (ekv. Benzalkonii chloridum 1,20 g) ve 100 g vaginálního krému.
Léková forma
Vaginální krém – bílý mastný krém s charakteristickou vůní.
Indikace
Lokální kontracepce: tato metoda významně snižuje možnost nežádoucího otěhotnění, ale neodstraňuje ji úplně. Pro dosažení maximální účinnosti je nutné dodržovat pokyny uvedené v příbalové informaci. Tato metoda antikoncepce je vhodná pro všechny fertilní ženy, zejména však v následujících případech:
pokud je dočasně nebo definitivně kontraindikováno použití perorálních kontraceptiv nebo nitroděložního tělíska;
po porodu, potratu nebo během premenopauzálního období;
jako příležitostná antikoncepce v případě, že si žena zapomněla vzít antikoncepční tabletu, ale je nutné používat obě kontracepční metody do konce cyklu;
tato metoda může být doplněna lokální kontracepcí nitroděložním tělískem;
je vhodná i pro pacientky, které užívají nesteroidní antirevmatika.
Dávkování a způsob podání
Krém se aplikuje hluboko do vaginy pomocí aplikátoru. Aplikace je jednodušší a úspěšnější, pokud žena zaujme polohu vleže. Ochrana je okamžitá a trvá nejméně 10 hodin. V případě opakovaného styku je nutné vstříknout opakovaně krém pomocí aplikátoru. Bezprostředně po styku je možné provést pouze zevní očistu za použití čisté vody. V případě, že chce pacientka provést výplach vaginy, je nutné počkat minimálně dvě hodiny, neboť i výplach čistou vodou může vést k nežádoucí eliminaci účinné látky.
Kontraindikace
Používání přípravku je kontraindikováno v případě, že je pacientka hypersenzitivní na benzalkoniumchlorid. Jeho podávání v kombinaci s jinými vaginálně podávanými přípravky se nedoporučuje.
Speciální upozornění
Kontracepční účinnost přípravku je závislá na správném použití. Je nezbytné dodržovat následující pokyny:
přípravek je nutné používat systematicky před každým stykem nezávisle na fázi cyklu;
vyhnout se umývání či výplachům vaginy mýdlem před stykem, neboť voda s mýdlem i ve stopovém množství ničí účinnou látku;
je možné provést pouze vnější hygienu čistou vodou
v případě genitálních lézí je nezbytné používání přípravku přerušit vzhledem k obsahu benzalkoniumchloridu;
pokud je nezbytná léčba jinými vaginálními přípravky, je nutné kontracepci tímto přípravkem přerušit.
Interakce
Tento přípravek se nedoporučuje podávat společně s:
mýdlem: účinná látka přípravku se mýdlem ničí. Pacientka musí zamezit styku mýdla s vaginou, a to jak před stykem, tak po něm, neboť mýdlo i ve stopovém množství ničí účinnou látku.
Těhotenství a laktace
Tento přípravek je možné používat i během těhotenství. Studie provedené s benzalkoniumchloridem neodhalily teratogenní účinky.
Bylo také prokázáno, že benzalkoniumchlorid neprochází do krve.
Laktace: vzhledem ke skutečnosti, že benzalkoniiumchlorid neprochází do krve, je možné používat Pharmatex v období kojení.
Nežádoucí účinky
V případě hypersenzitivity se může vyskytnout alergie projevující se jako pálení, zčervenání, zvýšená dráždivost a svědění.
Předávkování
Případy předávkování jsou velmi vzácné. Projevy se shodují se syndromy vyskytujícími se při hypersenzitivitě.
Prodej a cena
Produkt lze zakoupit bez lékařského předpisu v lékárně.
Benzalkonii chloridi solutio 500 g/l 0,0378 g (ekv. Benzalkonii chloridum 0,0198 g) v 1 vaginální globuli.
Léková forma
Vaginální globule – bílá válcovitá globule, na jedné straně s kónickým zakončením.
Indikace
Lokální kontracepce: tato metoda významně snižuje možnost nežádoucího otěhotnění, ale neodstraňuje ji úplně. Pro dosažení maximální účinnosti je nutné dodržovat pokyny uvedené v příbalové informaci. Tato metoda antikoncepce je vhodná pro všechny fertilní ženy, zejména však v následujících případech:
pokud je dočasně nebo definitivně kontraindikováno použití perorálních kontraceptiv nebo nitroděložního tělíska;
po porodu, potratu nebo během premenopauzálního období;
jako příležitostná antikoncepce v případě, že si žena zapomněla vzít antikoncepční tabletu, ale je nutné používat obě kontracepční metody do konce cyklu;
tato metoda může být doplněna lokální kontracepcí nitroděložním tělískem;
je vhodná i pro pacientky, které užívají nesteroidní antirevmatika.
Dávkování a způsob podání
K zavádění do vaginy.
Globule se aplikuje hluboko do vaginy zhruba 5 minut před sexuálním stykem. Proces zavádění je jednodušší a úspěšnější, pokud žena zaujme polohu vleže. Ochrana je okamžitá a trvá nejméně 4 hodiny, ale v případě opakovaného styku je nutné zavést další globuli. Bezprostředně po styku je možné provést pouze zevní očistu za použití čisté vody. V případě, že chce pacientka provést výplach vaginy, je nutné počkat minimálně dvě hodiny, neboť i výplach čistou vodou může vést k nežádoucí eliminaci účinné látky.
Kontraindikace
Používání přípravku je kontraindikováno v případě, že je pacientka hypersenzitivní na benzalkoniumchlorid. Jeho podávání v kombinaci s jinými vaginálně podávanými přípravky se nedoporučuje.
Speciální upozornění
Kontracepční účinnost přípravku je závislá na správném použití. Je nezbytné dodržovat následující pokyny: přípravek je nutné používat systematicky před každým stykem nezávisle na fázi cyklu; vyhnout se umývání či výplachům vaginy mýdlem před stykem, neboť voda s mýdlem i ve stopovém množství ničí účinnou látku. Je možné provést pouze vnější hygienu čistou vodou. V případě genitálních lézí je nezbytné používání přípravku přerušit vzhledem k obsahu benzalkoniumchloridu.
Pokud je nezbytná léčba jinými vaginálními přípravky, je nutné kontracepci tímto přípravkem přerušit.
Interakce
Tento přípravek se nedoporučuje podávat společně s:
mýdlem: účinná látka přípravku se mýdlem ničí. Pacientka musí zamezit styku mýdla s vaginou, a to jak před stykem, tak po něm, neboť mýdlo i ve stopovém množství ničí účinnou látku.
Těhotenství a laktace
Tento přípravek je možné používat i během těhotenství. Studie provedené s benzalkoniumchloridem neodhalily teratogenní účinky.
Bylo také prokázáno, že benzalkoniumchlorid neprochází do krve.
Laktace: vzhledem ke skutečnosti, že benzalkoniiumchlorid neprochází do krve, je možné používat Pharmatex v období kojení.
Nežádoucí účinky
V případě hypersenzitivity se může vyskytnout alergie projevující se jako pálení, zčervenání, zvýšená dráždivost a svědění.
Předávkování
Případy předávkování jsou velmi vzácné. Projevy se shodují se syndromy vyskytujícími se při hypersenzitivitě.
Poruchy mozkové činnosti u organického postižení CNS v rámci celkového terapeutického plánu léčby demencí, projevující se poruchami paměti, poruchami koncentrace, depresí, závratěmi, tinnitem, bolestmi hlavy.
Lék je určen pro pacienty trpící syndromy demence jako jsou primární degenerativní demence, demence na podkladě vaskulárního postižení mozku a smíšený typ, ve kterém se kombinují oba dříve uvedené typy demencí.
Pozn.: Než započneme léčbu, je vždy nutné pečlivé diferenciálně diagnostické vyšetření, zda jde skutečně o výše uvedené tři typy demencí, nebo zda nejde o příznaky demence na jiném podkladě vyžadující jinou léčbu.
Periferní obliterující arteriopatie ve stadiu II dle Fontaineho škály, spolu s celkovou fyzikální léčbou, především s rehabilitací chůze. Podávání Tebokanu prodlužuje délku dráhy, kterou je pacient schopen ujít bez bolesti nebo se zmírněním bolesti.
Závrať a tinnitus cévního nebo involučního charakteru.
4. 2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Syndromy demence /typy viz výše/:
1 - 2 potahované tablety třikrát denně.
Délka podávání musí být úměrná tíži postižení, minimální doba léčby by měla být nejméně 8 týdnů /chronické onemocnění/, po tříměsíční terapii je třeba posoudit prospěšnost pokračování v léčbě.
1 potahovaná tableta třikrát denně až 2 potahované tablety dvakrát denně.
Podávat minimálně po dobu 6 týdnů, teprve pak dojde k prodloužení úseku, který nemocný dokáže ujít s úlevou od bolesti. Při léčbě vertiga a tinnitu však kúra delší než 6-8 týdnů nepřináší další terapeutický prospěch.
Způsob užívání:
Potahované tablety se polykají celé, nerozkousané, zapíjejí se malým množstvím vody po jídle.
4. 3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, krvácivé stavy.
4. 4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Přípravek není doporučeno podávat dětem do 12 let věku.
Přípravek není určen k léčbě vysokého krevního tlaku.
Nedoporučuje se podávat přípravek v době těhotenství a kojení.
Je třeba opatrnosti při současném podávání léčiv s obdobnými účinky (zejména s léky působícími vazodilataci, event. tachykardii apod.)
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.
4. 5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nejsou dosud známy.
4. 6. Fertilita, těhotenství a kojení
Až dosud ani reprodukční studie na zvířatech ani klinické zkušenosti neprokázaly jakýkoliv vliv extraktu z Ginkgo biloba na průběh těhotenství nebo laktace. Farmakoepidemiologických údajů však není dostatek, a proto se užívání přípravku v době gravidity a laktace nedoporučuje.
4. 7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Tebokan 40 mg nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4. 8. Nežádoucí účinky
Nejsou žádné ověřené údaje týkající se frekvence nežádoucích účinků pozorovaných při léčbě přípravky obsahujícími Ginkgo biloba, jelikož tyto nežádoucí účinky jsou známy z jednotlivých hlášení pacientů, lékařů nebo lékárníků. Podle těchto hlášení se mohou při léčbě Tebokanem 40 mg vyskytnout následující vedlejší příznaky:
Poruchy nervového systému
Bolesti hlavy
Cévní poruchy
Bylo hlášeno krvácení z jednotlivých orgánů.
Gastrointestinální poruchy
Mírné gastrointestinální potíže
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Kožní alergické reakce (zčervenání, otok, svědění)
Ve velmi vzácných případech se při dlouhodobém užívání přípravků obsahujících Ginkgo extrakt (částečně neznámé kvality) vyskytlo krvácení neznámého původu; při speciálních klinických výzkumech prováděných se speciálním výtažkem Ginkgo EGb 761 v denní dávce 240 mg však nebyl zjištěn žádný vliv na srážlivost krve (použito PTT, Quickův test, čas krvácení).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Čištění bakteriálních infekcí kůže a sliznic nebo míst ohrožených superinfekcí. Poznámka: Antiseptické látky nesterilizují. Dočasně snižují počet mikroorganismů.
4.2. Dávkování a způsob podání
Cyteal je určen pro vnější použití jako tekuté mýdlo, a to v čisté formě (koncentrovaný) nebo ve zředěné formě v poměru 1/10; po omytí nutno řádně opláchnout.
4.3. Kontraindikace
Přecitlivělost na hexamidin nebo chlorhexidin (na kteroukoliv složku přípravku). Přípravek Cyteal nesmí být používán:
k desinfekci kůže před úkony jako jsou: aplikace injekčních roztoků, krevní odběry, různé punkce (včetně lumbální punkce), otevření centrální žilní cesty a podobně.
k desinfekci chirurgických nástrojů.
Přípravek nesmí přijít do přímého kontaktu s okem, mozkovou tkání a mozkomíšními obaly ani nesmí proniknout do zevního zvukovodu při podezření či perforaci ušního bubínku.
4.4. Speciální upozornění
Vzhledem k tomu, že přesné údaje o kožní resorbci Cytealu nejsou k dispozici, nelze vyloučit nebezpečí systémových účinků. Ty jsou podporovány opakovaným používáním přípravku nebo jeho použitím na velké ploše, pod tlakovým obvazem, na poraněné kůži (hlavně popálené), na sliznici, na citlivé kůži nedonošence či kojence (z důvodu nevýhodného poměru plocha/váha a eventuálně i okluzního účinku plen na zadečku dítěte). Od okamžiku otevření antiseptického přípravku je možná jeho mikrobiální kontaminace. Vždy přípravek po použití řádně a včas zavírejte. Stejně jako v případě všech ostatních detergentních přípravků je nutné vždy řádně opláchnout místa, na která byl přípravek nanesen neředěný.
4.5. Interakce
Žádná léková interakce není známá.
4.6. Těhotenství a laktace
Používání přípravku u těhotné nebo kojící ženy nevyžaduje žádná zvláštní omezení či opatření kromě opláchnutí bradavek vodou po použití Cytealu u kojící ženy.
4.7. Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů
Není.
4.8. Nežádoucí účinky
Projev lokální nesnášenlivosti: pocit píchání, svědění, pálení, suché kůže, zčervenání, a to především v případě opakovaného používání. Nebezpečí lokální alergie na chlorhexidin, která se projevuje většinou kontaktním ekzémem, zejména v případech použití na poraněnou pokožku, sliznici nebo bércové vředy dolních končetin s možností zhoršení stavu již infikované léze. Vzácné nebezpečí celkové alergie na chlorhexidin, která může vést až k anafylaktickému šoku. Hexamidin může vyvolat sensibilizaci. Její frekvence se mění především v závislosti na stupni poškození epidermis. Neředěný přípravek může způsobit podráždění oka. Kontaktní dermatitida vzniklá u citlivých osob jako reakce na hexamidine má určitou zvláštnost. Muže se vyvolat "Arthusův fenomen" a povzbudit humorální imunologické mechanismy. Její klinická podoba se většinou běžně odlišuje od klasického kontaktního ekzému: výsev většinou papulózní či papulovezikulární s hemisferickými izolovanými nebo skupinovými lézemi je velmi často infiltrován. Léze jsou nejpočetnější v místě aplikace antiseptika a odtud se šíří k okraji již jen v izolovaných ložiscích. Regrese je velmi často pomalá.
4.9. Předávkování
V případě náhodného požití neprovádějte výplach žaludku (pěnící přípravek).
Na pozadí deprese (endogenní – „pravé“ deprese) bývá určitá dispozice (vloha). Je-li tato dispozice, mnohdy dědičně daná, aktivována, způsobí projevy poruchy. Tím spouštěcím elementem může být celá řada podnětů: stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (například některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim. Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí), a tak není udivující, že deprese často začne v takových obdobích, jako je puberta, laktace, klimakterium, nebo v průběhu menstruace.
Podle psychoanalytického pojetí je deprese reakcí na nějakou ztrátu; další názor praví, že jde o důsledek narušeného vztahu mezi matkou a dítětem v raných vývojových fázích; podle jiné koncepce existuje cosi jako depresivní osobnost, která má sklon více prožívat negativní události v životě. Podle jiných je tím významným predispozičním faktorem ztráta rodiče do 11 let věku, která zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího objevení se deprese. Náchylnost k depresi také zvyšují potíže nebo určité neschopnosti ve vztazích k druhým lidem. Kdo neumí říkat „ne“, nechává si pro sebe své pocity, špatně navazuje vztahy a žije v obavách, že jej ostatní neberou a neváží si ho, ten by se měl – v rámci prevence deprese – pokusit o řešení těchto problémů.
Indikace Pamyconu při onemocnění nosu, to je u sinusitidy, infekcí sliznic horních a dolních dýchacích cest a u bronchiektazií s projevy rýmy:
do nosu 2–5 kapek 3–5x denně, u obou po dobu 5–7 dní.
Pamycon kapky do ucha
Indikace Pamyconu u onemocnění ucha, to je při léčbě otitis externa, otitis media suppurativa chronica, dále k pooperační péči po ušních operacích:
do ucha se kapou 2–3 kapky 3–5x denně.
Pamycon v těhotenství
Při doporučeném způsobu podávání Pamyconu se neočekává nepříznivý vliv na plod během těhotenství.
Pamycon a kojenec
Použití Pamyconu během laktace není spojeno s výskytem nežádoucích účinků u kojenců, protože při lokálním použití léčivé látky nepřestupují do mateřského mléka. Použití Pamyconu na léčbu ragád bradavek u matky není spojeno s výskytem nežádoucích účinků (ototoxicita, ovlivnění mikroflóry střeva) u kojenců, protože koncentrace léčivých látek ve správně připraveném roztoku je nízká.
Pamycon cena a doplatek
Nejvyšší možná cena v lékárně při výdeji na recept je 89,91 Kč.
Přípravek Doxiproct rektální mast je určen k léčbě vnitřních i zevních hemoroidů, svědění konečníku, ekzému konečníku a okolí, zánětu žlázek a papil konečníku (cryptitis, papillitis), povrchních trhlin (fissur) při řitním otvoru. V těchto výše uvedených případech si může pacient aplikovat přípravek Doxiproct sám. V případě, že potíže přetrvávají déle než 5 dní nebo se v průběhu léčby zhoršují, je třeba se poradit s lékařem. Při vzniku náhlých prudkých bolestí nebo výraznějšího krvácení je nutno neprodleně vyhledat lékaře. U náhlého ucpání hemoroidů krevní sraženinu (thrombosis), léčby před a po operativním odstranění hemoroidů (hemorrhoidectomia) je možné užívat přípravek Doxiproct až po poradě s lékařem.
Přípravek Doxiproct je určen pro dospělé pacienty a jde o volně prodejný lék.
Charakteristika: Dobesilan vápenatý svým působením na stěny kapilár upravuje jejich fyziologické funkce, zvýšenou propustnost a sníženou odolnost a zasahuje současně v různých úrovních do zánětlivého procesu. Působí také proti tvorbě krevních sraženin v žilách (antitrombotická účinnost). Hydrochlorid lidokainu působí místní znecitlivění a tím přispívá k odstranění bolesti. Spolupůsobení obou těchto složek umožňuje základní léčbu hemoroidů. Doxiproct omezuje průběh zánětlivého procesu, krvácení, mokvání a způsobuje rychlý ústup nepříjemných příznaků spojených se zánětem v oblasti konečníku, jako je bolest, pálení, svědění, pocity tlaku a napětí.
Složení – účinné látky: calcii dobesilas monohydricus 40 mg (4%), lidocaini hydrochloridum monohydricum 20 mg v 1 g masti.
Kontraindikace: Přípravek Doxiproct se nesmí užívat při přecitlivělosti na některou složku přípravku. Přípravek Doxiproct není určen dětem.
Nežádoucí účinky: Přípravek Doxiproct je většinou dobře snášen. Výjimečně se může objevit přechodné slabé pálení nebo bolest v místě použití. Při výskytu nežádoucích účinků a případných dalších neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem o dalším postupu. Může vzniknout i místní alergická reakce, která může být doprovázena horečkou. V těchto případech je nutno léčbu přerušit a vyhledat lékaře.
Interakce: Žádné klinicky významné interakce nebyly dosud zjištěny. O vhodnosti současného užívání Doxiproctu s jinými léky se poraďte s lékařem.
Těhotenství a kojení: V těhotenství se užívá Doxiproct pouze tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné, a to na základě doporučení lékaře. Vzhledem k tomu, že léčivé látky přestupují do mateřského mléka, měla by být v období laktace buď přerušena léčba, nebo kojení.
Dávkování: Mast Doxiproct se aplikuje dvakrát až třikrát denně. Při zevních hemoroidech nebo svědění konečníku se mast nanáší vícekrát denně v tenké vrstvě na okolí vývodu konečníku. Doba léčby je závislá na ústupu klinických příznaků onemocnění. Přípravek Doxiproct není určen pro dlouhodobou léčbu.
Způsob užití: K aplikaci se doporučuje použít nástavec, který se našroubuje na otevřenou tubu. Nástavec se zavede do konečníku a jemně se zatlačí na tubu při současném vytahování z konečníku. Při takovém způsobu použití obsah tuby Doxiproct vystačí na 10 aplikací.
Upozornění: Pokud se vaše obtíže během pěti dnů nezlepší, nebo se dokonce v průběhu léčby zhorší, vyhledejte svého lékaře.
Při svědění konečníku je důležitá hygiena po stolici, ideální je se po každé stolici osprchovat. Do stravy zařaďte dostatek vlákniny. Zejména ovoce a složené sacharidy (ovesné vločky, pohanka, jáhly a podobně).
Názory na roli a bezpečnost používání zázvoru v období těhotenství a kojení se liší, někdy je zázvor zakazován zcela, jindy se dovoluje jeho konzumace v přiměřených dávkách. V posledních letech se stal zázvor zvláště v těhotenství poměrně oblíbenou bylinou, protože pomáhá proti různým bolestem a zvláště proti ranním nevolnostem, zvracení a pocitu na zvracení v prvním trimestru. Pokud chcete užívat produkty se zázvorem v období těhotenství či kojení, určitě si vždy dobře pročtěte příbalový leták daného výrobku nebo se poraďte se svým gynekologem či dětským lékařem. Rozhodně nepřekračujte doporučovanou denní dávku, která představuje podle některých studií maximálně 4 gramy denně čerstvého zázvoru, nebo jen 1 gram zázvoru sušeného. Rovněž se nedoporučuje zázvor konzumovat dlouhodobě a pravidelně.
Znovu tedy zdůrazněme, že pokud chcete v období kojení využít léčivých účinků zázvoru (zřejmě proto, že jste nachlazená), raději se poraďte se svým lékařem nebo s pediatrem.
Dnes již má každá rodička právo rozhodnout se předem, kde a jakým způsobem chce rodit. Pokud to možnosti porodnice dovolují, mají dostatečné vybavení a speciálně vyškolené porodníky, je možné se rozhodnout i pro přirozený porod do vody. Nesmí se však jednat o předčasný nebo komplikovaný porod a budoucí rodiče musí předem podepsat souhlas s porodem i seznam možných rizik. Mezi možná rizika patří například i zvýšené riziko bakteriální infekce, neboť při porodu odchází do vody, ve které rodička leží, krev, stolice a moč a zajištění filtrace je nejen finančně náročné, ale také komplikované. Narození miminka do vody však zatím u nás není příliš běžné. Přitom je tento způsob porodu považován za jeden z nejšetrnějších pro matku i pro dítě. Teplá voda uvolňuje svalstvo a díky tomu tlumí bolest a také stimuluje produkci hormonu oxytocinu, který při porodu vyvolává děložní stahy a po porodu se nezastupitelně podílí na nástupu laktace a také hraje důležitou roli při rozvoji rané vazby mezi matkou a jejím dítětem. Výhody, které porod do vody přináší matce, jako rychlejší průběh porodu a menší míra zásahů do porodu, jsou výhodou i pro novorozence. Pro miminko je tento způsob porodu ohleduplnější i díky tomu, že poté, co se devět měsíců vyvíjelo a rostlo ve vodním prostředí, se přirozeně přesune z jedné „vodní lázně“ do druhé. Jeho adaptace na život mimo dělohu je tedy pozvolnější a snazší. Rodit do vody může žena s fyziologickým těhotenstvím a za předpokladu, že nemá žádné zdravotní problémy a ukončila 37. týden těhotenství. Miminko je vybaveno reflexem, díky němuž se nadechne až při vynoření nad vodní hladinu (do té doby je zásobeno kyslíkem skrz pupeční šňůru).
Na pozadí depresivní poruchy bývá určitá vloha. Je-li tato vloha, mnohdy dědičně daná, aktivována, způsobí projevy poruchy. Tím spouštěcím elementem může být celá řada podnětů: stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (například některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim.
Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí), a tak není divu, že deprese často začne v obdobích, jako je puberta, laktace, klimakterium nebo v průběhu menstruace. Deprese je dle některých odborníků reakcí na nějakou ztrátu, jde o důsledek narušeného vztahu mezi matkou a dítětem v raných vývojových fázích; podle jiné koncepce existuje cosi jako depresivní osobnost, která má sklon více prožívat negativní události v životě. Ztráta rodiče do 11 let věku je významným predispozičním faktorem a zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího objevení se deprese.
Náchylnost k depresi také zvyšují potíže nebo určité neschopnosti ve vztazích k druhým lidem. Kdo neumí říkat „ne“, nechává si pro sebe své pocity, špatně navazuje vztahy a žije v obavách, že jej ostatní neberou a neváží si ho, ten by se měl v rámci prevence, pokusit o řešení těchto věcí.
Cílem bondingu po porodu je dosáhnout nepřerušeného kontaktu maminky s novorozeným miminkem. Prakticky to znamená, že ihned po porodu by mělo být nahé, neumyté děťátko položeno na hruď matky. Z rukou miminka nemá být smyta plodová voda, protože má stejnou vůni a chuť jako maminčiny bradavky. Novorozenec si instinktivně strká pěstičky do pusy a pomáhá si tak podle stejné vůně a chuti hledat zdroj mateřského mléka. Kontakt kůže na kůži přispívá k poporodní adaptaci miminka a také zaručí děťátku potřebné teplo. Velmi důležité je také zajistit mamince možnost dívat se miminku do očí, tedy podložit jí hlavu. Běžné ošetřovatelské postupy se například v Německu i jinde vykonávají tak, že ponechají miminko v maminčině náruči. I následný pobyt maminky a miminka v nemocničním zařízení by měl být přizpůsoben jejich potřebě neustálého těsného kontaktu.
Vztah bezprostředně po porodu mezi maminkou a dítětem se vytvoří vždycky. Ale právě díky těsnému fyzickému kontaktu ihned od porodu se navazování těchto vazeb usnadňuje. Příroda to zařídila tak, že v prvních hodinách po porodu jsou díky vyplavovaným hormonům maminky naladěny k takzvané „opatrovatelské připravenosti“. Podpora bondingu je tedy způsob, jak maminkám usnadnit vstup do mateřství a jak miminkům pomoci při náročné adaptaci na prostředí mimo dělohu matky. Pediatři došli k závěru, že matky, které měly možnost být nerušeně po porodu se svým děťátkem, se chovaly trpělivěji, déle s dítětem vyhledávaly oční kontakt a ještě rok po porodu reagovaly rychleji a ochotněji na potřeby dítěte. A trpělivá maminka je pro miminko skvělým průvodcem v životě.
A zvláště u miminek, která mají nějaké zdravotní problémy, je podpora bondingu nesmírně důležitá. Výzkumy prokázaly, že nedonošené děti mnohem lépe prospívají a přibírají na hmotnosti, pokud jsou hlazeny nebo je jim umožněn alespoň čichový kontakt s vůní maminky (například tím, že měly u sebe v inkubátoru maminčinu noční košili).
Mateřská náruč je pro miminko tím nejpříjemnějším a nejpřirozenějším místem na světě. Dítě patří k matce, to je normální. Samy maminky to intuitivně cítí. Obvyklá zdravotnická rutina však ještě často funguje spíše ve prospěch oddělování miminek od maminek. Maminka se dozví, že je potřeba miminko ošetřit, že je nutné ho zahřát, aby bylo v pořádku. Maminky mají k zdravotnickému personálu přirozenou důvěru, a tak potlačí svůj instinkt, který jim velí nepustit dítě z náruče a zahřát vlastním teplem. Těsný kontakt maminky s miminkem je potřeba vnímat jako něco naprosto normálního. Díky těsnému kontaktu dochází u maminky k vyplavování vysoké hladiny hormonů a maminka má energii pečovat o dítě. Je to otázka přežití a vidíme to všude v přírodě. V případě, že kontakt mezi maminkou a miminkem narušíme, simulujeme tím vlastně situaci, že matka o své mláďátko přišla. Hladina hormonů poklesne a maminka se najednou cítí vyčerpaná, má potřebu spánku. Přirozený proces je narušen.
Děti, které byly po porodu od maminky odděleny, mohou mít problémy s poporodní adaptací a dýcháním. Často pláčou, jsou v napětí a hledají mateřskou náruč. Pokud ji nenajdou, brzy se unaví, rezignují a usnou. Maminka by měla dopřát svému dítěti co nejvíce tělesného kontaktu. Hodně se s ním mazlit, společně se koupat, spát s ním v jedné posteli. Často ho chovat, nosit miminko v šátku. Mazlením a projevy lásky nemůžeme dítě rozmazlit. Naopak, dáváme mu do života základní jistotu, že je milováno.
Nedostatečná podpora bondingu má také negativní vliv na rozvoj laktace. Doporučuje se být s dítětem od prvních chvil, ty hodiny po porodu jsou neopakovatelné. Pokud se vyskytne závažný, většinou zdravotní důvod, který vám v tom zabrání, buďte s miminkem tak často, jak to jen lze. Neopouštějte nemocné a nedonošené děti, byť k tomu máte ty nejrozumnější důvody. Mateřství není o rozumu. Instinkty, které se spouští právě kontaktem s děťátkem, pomohou následně překonávat další překážky mateřství. Když se stane něco, co mamince a jejímu narozenému dítěti zamezuje, aby mohli být ihned spolu, zdravotníci jim mohou podat pomocnou ruku, respektive náruč a vytvořit jim takzvanou sociální dělohu. Mysleme na to, že mateřskou náruč potřebuje dítě zdravé a ještě více ji potřebuje dítě nemocné.
Tento produkt nabízí hned několik účinků – přírodní složka Saccharomyces ferment obsahuje enzymy, které neutralizují nežádoucí pachy v pochvě. Výrobek rovněž obsahuje kombinaci přírodních vůní, které zabezpečí dlouhotrvající pocit svěžesti.
Vaginální čípky Gyntima zabezpečí díky obsahu silikonu dostatečnou vlhkost pochvy, čímž napomáhají při pocitu suchosti pochvy. Mohou se používat společně s prezervativem. Přítomnost kyseliny mléčné v těchto čípcích zabezpečí ochranu pochvy, neboť je podkladem pro kyseliny, které se nacházejí v poševní flóře, a tím podporuje jejich optimální reprodukci. Tyto buněčné kultury produkující kyselinu mléčnou chrání před škodlivými bakteriemi a infekcemi. Zároveň zabezpečují přirozenou rovnováhu pochvy.
Použití:
Výrobek Gyntima vaginální čípky DEO se doporučuje použít k odstranění nepříjemných pachů a zmírnění suchosti pochvy, případně i před pohlavním stykem.
Vaginální čípky se doporučují především v následujících případech:
Po menstruaci nebo mezi 9. a 15. dnem menstruačního cyklu s cílem odstranit nepříjemné pachy.
Pro ulehčení sexuálního zážitku po delší absenci styku.
V případě nedostatečné vlhkosti v pochvě, například v období menopauzy.
Po návštěvě koupališť nebo plaveckých bazénů.
Při silných bakteriálních nebo mykotických infekcích samotné použití čípků nemůže zajistit vyléčení, je nutné odborné vyšetření a cílená lékařská léčba!
Dávkování: Jednou denně, ideálně večer po koupání. Vaginální čípky používejte s přihlédnutím k příznakům!
Postup aplikace:
Otevřete fólii u špičky čípku.
Čípek vložte hluboko do pochvy.
Protože čípek může mírně znečistit spodní prádlo, doporučuje se použít intimní vložky.
Starší lidé a osoby se zdravotním postižením při aplikaci potřebují pomoc druhé osoby.
Vedlejší účinky:
Na jakoukoli složku výrobku se může objevit případná přecitlivělost s mírným pocitem pálení.
Upozornění:
Pokud i při několikadenním používaní vaginálních čípků Gyntima problémy stále přetrvávají, obraťte se na gynekologa! Po gynekologických zákrocích a v těhotenství používejte výrobek jen s lékařským doporučením! Případné zbarvení vaginálních čípků mohou zapříčinit rostlinné složky, neznamená to poškození nebo nepoužitelnost výrobku. Při používaní poševní antikoncepce konzultujte používání vaginálních čípků se svým gynekologem nebo lékárníkem!
Balení: 10 vaginálních čípků
Země původu: Švýcarsko.
Fytofontana GYNTIMA Vaginální čípky Probiotica FORTE
Charakteristika:
V posledních 10 až 15 letech se pozornost soustředí na probiotika. Probiotika jsou živé organismy, které v dostatečném množství vyvolají zlepšení zdravotního stavu hostitele. Nejznámější jsou asi laktobacily, které se mimo jiné nacházejí v pochvě. Lactobacillus acidophilus zde vytváří kyselé prostředí, ve kterém původci různých chorob hynou. Každá změna, která vede ke snížení počtu Döderleinova laktobacilu (Lactobacillus acidophilus), mění zdravé kyselé prostředí v pochvě, což nepřímo zvyšuje možnost zánětu pochvy a vede ke vzniku výtoku. Rozmnožující se patogeny napadají nejen oddělený epitel (krycí tkáň), ale i stěnu pochvy a zapříčiňující ztenčování epitelu a rozšiřování jeho cév. Tímto způsobem se ochranná schopnost pochvy ničí a otevírá cestu pro jiné, často i velmi nebezpečné patogeny.
Složení:
Tyto vaginální čípky obsahují přirozené, organismu neškodné látky. Složení je obohacené o výtažek ze šalvěje, který má antimykotické, protizánětlivé, dezinfekční a hydratační účinky.
Použití:
Vaginální čípky Probiotica FORTE se doporučují používat dlouhodobě jako součást pravidelné starostlivosti o zdravé prostředí pochvy. Zvlášť účinné je používání čípků v období menopauzy a laktace.
Vaginální čípky Probiotica FORTE se dobře uplatní i v následujících případech:
Fyziologická (ne chemická) eliminace mírných forem bakteriálních a mykotických infekcí.
Při užívání antibiotik nebo jiných prostředků, které ničí bakterie, případně při použití drastického poševního dezinfekčního prostředku, který způsobí poškození přirozené flóry tvořené Döderleinovým laktobacilem.
Při výtoku, při používání antikoncepčních tablet nebo při nitroděložním tělísku.
Při objevení se výtoku po návštěvě koupaliště nebo po pohlavním styku při výtoku neznámého původu (fluor vaginalis), nebo v případech mírné bakteriální vaginitidy, kde není nutné použití antiinfekční terapie.
Dávkovaní a způsob použití:
Doporučuje se aplikace 1x denně, nejlépe večer před spaním po večerní hygieně. Doba používání je 10 dní.
Postup aplikace:
Čípek rozbalte z fólie u špičky.
Zasuňte čípek hluboko do pochvy.
Při aplikaci dochází k mírnému znečištění prádla. Doporučuje se použít hygienickou vložku.
Při preventivním používání se čípky aplikují 2x týdně, dlouhodobě.
U starších nebo imobilních osob je vhodné aplikovat čípek za asistence druhé osoby.
Nežádoucí účinky:
V případě přecitlivělosti na některou ze složek čípků může dojít k mírnému lokálnímu podráždění sliznice, což se může projevit slabým pocitem pálení.
Upozornění:
Pokud problémy přetrvávají i po několikadenním používání čípků, je nutné se obrátit na gynekologa. Použití vaginálních čípků u mladých děvčat je třeba vždy konzultovat s lékařem. Po gynekologických zákrocích je třeba se o vhodnosti použití čípků poradit s lékařem. Případné jiné zbarvení je zapříčiněné rostlinnými složkami, které přípravek obsahuje.
Balení: 10 vaginálních čípků
Skladování:
Skladujte na suchém, chladném a tmavém místě při teplotě 10 až 25 °C.
Gyntima vaginální čípky DEO se doporučují používat k odstranění nepříjemných pachů a zmírnění suchosti pochvy, případně i před pohlavním stykem v období menopauzy.
Vaginální čípky PROBIOTICA se používají dlouhodobě, a to za účelem. Zvlášť účinné je používání v období menopauzy (přechodu) a laktace (kojení).
Vstřebávání minocyklinu ze střevního traktu mohou snižovat polyvalentní kationty, například ionty hliníku, vápníku (včetně mléka a mléčných výrobků) a hořčíku (obsažen v antacidech), stejně jako preparáty obsahující železo, aktivní uhlí a cholestyramin. Interval mezi podáním těchto přípravků a minocyklinu by měl být 2 až 3 hodiny.
Minocyklin může zvyšovat účinek orálních antidiabetik (derivátů sulfonylmočoviny) a dikumarolových antikoagulancií. U pacientů současně užívajících tyto přípravky a minocyklin by měla proto být pravidelně kontrolována srážlivost krve a glykémie a dávky léků aktuálně upravovány. Barbituráty a jiná antikonvulziva/antiepileptika (karbamapezin, fenytoin a primidon) stejně jako chronický alkoholismus mohou v důsledku indukce jaterních enzymů zvyšovat metabolismus minocyklinu, takže jeho obvyklé dávky nedostačují k dosažení terapeuticky účinných hladin. Při současném podávání minocyklinu a imunosupresiva cyklosporinu A se může zvyšovat toxický účinek cyklosporinu A.
Současné podávání minocyklinu a beta-laktamových antibiotik (penicilinu, cefalosporinů) se nedoporučuje, neboť se snižuje antibakteriální účinek. Rovněž nelze vyloučit, že při současném užívání minocyklinu a hormonálních antikoncepčních tablet může být snížena spolehlivost antikoncepce. Doporučuje se tudíž zároveň použít i nehormonální antikoncepci.
Těhotenství a laktace
Minocyklin proniká placentární bariérou a je vylučován v mateřském mléce. Těhotné ženy a kojící matky nemají minocyklin užívat (s výjimkou nevyhnutelných případů), neboť tetracyklinové depozity mohou způsobovat diskoloraci zubů, poškození zubní skloviny a zpoždění růstu kostí u plodů starších než 4 měsíce.
Možnosti snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů
Při léčbě tetracykliny byla v ojedinělých případech pozorována přechodná krátkozrakost, která může omezovat schopnost řízení motorových vozidel a obsluhy strojů.
Otimectin se řadí mezi přípravky na kočičí svrab. Cena léku je 300 Kč. Jedná se o bezbarvý až lehce nažloutlý, mírně opalescentní a viskózní gel pro kočky.
Léčivá látka v 1 g: ivermectinum 1 mg
Indikace: léčba ušního svrabu u koček (Otodectes cynotis)
Kontraindikace: Nepoužívat v případě přecitlivělosti na léčivou látku nebo na některou z pomocných látek. Nepoužívat při perforaci ušního bubínku. Nepoužívat, jestliže ušní bubínek není zcela vidět. Nepoužívat u koček s ucpanými zevními zvukovody při chronickém zánětu. Nepoužívat u koček trpících systémovým onemocněním.
Nežádoucí účinky
Náhodné použití u koťat a koček s perforovanými ušními bubínky nebo ucpaným zevním zvukovodem může vést k nežádoucím účinkům charakterizovaným útlumem centrálního nervového systému spojeným s apatií, anorexií, mydriázou, ataxií, třesy a sliněním. Jestliže zaznamenáte jakékoliv závažné nežádoucí účinky či jiné reakce, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, oznamte to prosím veterinárnímu lékaři.
Dávkování: Místní podání do zevního zvukovodu. Naplňte zevní zvukovod přípravkem. Tím zajistíte dávku veterinárního léčivého přípravku přibližně 1 gram (odpovídá 1 mg ivermektinu) do každého ucha. Jemně vmasírujte a zajistěte rovnoměrnou distribuci stiskem ušního boltce z vnější strany.
Aplikaci opakujte po sedmi a čtrnácti dnech.
Po léčbě se doporučuje další veterinární vyšetření, protože může být nutné opakovat nebo přehodnotit léčbu.
Pokyny k použití: Před použitím přípravku uši vypláchněte nebo vyčistěte. Je třeba ošetřit obě uši současně.
Uchování: Uchovávat mimo dosah dětí. Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před chladem nebo mrazem. Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na tubě a krabičce. Po prvním otevření spotřebujte do 28 dní.
Upozornění: Všechny společně držené kočky by měly být léčeny proti invazi roztoči Otodectes cynotis současně. Další vnímavá zájmově chovaná zvířata (psi, fretky) v domácnosti by v případě zjištění a potvrzení přítomnosti ušního roztoče měla být také léčena, a to jiným vhodným přípravkem.
Zvláštní opatření pro použití u zvířat
Vzhledem k nedostatku informací o bezpečnosti by přípravek neměl být používán u koček do 16 týdnů věku. Je třeba postupovat opatrně, aby se po podání zabránilo styku přípravku s očima nebo tlamou zvířete. Je třeba zabránit požití přípravku kočkami vzájemným nebo vlastním olizováním místa podání. Avermektiny nemusí být dobře snášeny všemi necílovými druhy. Případy nesnášenlivosti přípravku jsou hlášeny u psů, zejména u kolie, staroanglického ovčáka a příbuzných plemen nebo kříženců, a také u želv. Psům a kočkám je třeba zabránit v požití rozlitého gelu a v přístupu k použitým obalům vzhledem k možným nepříznivým účinkům v souvislosti s toxicitou ivermektinu.
Zvláštní opatření určené osobám, které podávají veterinární léčivý přípravek zvířatům: Přípravek může vyvolat senzibilizaci při kontaktu, a proto se vyhněte přímému kontaktu přípravku s kůží a očima v průběhu aplikace i po ní. Po použití si umyjte ruce a jakoukoliv zasaženou oblast. V případě, že zvíře po nakapání přípravku potřese hlavou, je třeba učinit opatření k zamezení zasažení obličeje anebo očí.
Použití v průběhu březosti a laktace: Studie na laboratorních zvířatech neprokázaly teratogenní nebo fetotoxické účinky v koncentracích použitých v přípravku. Bezpečnost přípravku nebyla posuzována u březích nebo laktujících koček. U březích a kojících zvířat by měl být přípravek používán pouze po zvážení terapeutického prospěchu a rizika příslušným veterinárním lékařem.
Předávkování (symptomy, první pomoc, antidota), pokud je to nutné: Nebyly pozorovány žádné známky předávkování po dvojím ošetření uší s odstupem 7 dnů podáním pětinásobku doporučené dávky ivermektinu.
Interakce s dalšími léčivými přípravky a další formy interakce: Je třeba se vyhnout současnému podávání léků interagujících s P-glykoproteiny (například selamektin a piperazin). Ivermektin může zvyšovat účinky léků, které se vážou na GABA-receptory.