LAVÁŽ

Co je to kolonoskopie?

Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie.
Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.

Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením

Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krát 45 ml), takže je lépe tolerován. Fosfátový roztok má ale svou nevýhodu, kterou je větší riziko dehydratace a elektrolytové dysbalance. Fosfátový roztok je nevhodný pro nemocné s renální nebo kardiální nedostatečností anebo s jaterním onemocněním s as

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vyšetření tlustého střeva na gastroenterologii

Fibróza plicní

Vedle častých onemocnění plic, jakými jsou například astma, zápal plic, zánět průdušek, rozedma či nádory plic, se vyskytují i choroby, o kterých nemá široká veřejnost takové povědomí, ačkoli jsou mnohdy i závažnější než zmiňované nemoci. Fibróza plicní je zmnožení vaziva okolo plicních sklípků, což může podstatně narušit funkci plic. Vzniká obvykle následkem alveolitidi, k níž může vést řada příčin, například alergické stavy, vlivy léků, systémové poruchy pojiva, následky záření. Někdy je příčina neznámá. Plicní fibróza narušuje funkci plic, u níž není známa příčina. Etiopatogeneticky se předpokládá poškození pneumocytů I. typu neznámým agens s následnou reaktivní fibroprodukcí, aktivací cytokinů, zánětem s poškozením alveolokapilární membrány. Akutně probíhající forma se špatnou prognózou se označuje jako Hammanův-Richův syndrom, většinou je průběh chronický.

Diagnosticky se uplatňuje bronchoalveolární laváž, důležitá je biopsie. Léčebně se podávají kortikoidy, imunosupresiva, je důležitá péče o oxygenaci. Možností je transplantace plic.

Léčba plicní fibrózy není jednoduchá. V první řadě je nutné okamžitě přestat kouřit, pokud tak pacient ještě neučinil. Základem léčby jsou léky potlačující zánět (nejčastěji kortikoidy) a chybnou imunitní odpověď (imunosupresiva). Podávají se často v různé kombinaci, takže pacient užívá více léků najednou. Pokud je léčba účinná (to znamená, že dojde ke zpomalení rozvoje onemocnění), pokračuje se v terapii cca 2 roky. Současně, pokud se zná faktor, který plicní fibrózu vyvolal, například kontakt s určitou látkou z okolního prostředí, je nutné se tomuto kontaktu dlouhodobě vyvarovat. Léčba však může být i doživotní. Pokud nic z léků nezabírá a onemocnění dojde do stadia, kdy již plíce nejsou schopny správně fungovat, přichází na řadu takzvaná domácí oxygenoterapie, při které pacient inhaluje kyslík nejméně 16 hodin denně (v průběhu spánku nepřetržitě). U pacientů v terminálním stadiu plicní fibrózy, kdy plíce začínají selhávat, se přistupuje k transplantaci plic – nemocný je podroben mnoha testům a zařazen na čekací listinu. Transplantace plic jsou ale velmi náročné operace, které nemusí vždy končit šťastně. V současnosti se však vědci snaží nalézt další účinné léky, které by mnohým pacientům přinesly novou naději.

Zdroj: článek Různé druhy fibrózy

Laváž dutiny břišní

Hypertermická intraperitoneální chemoterapie (HIPEC) je moderní metoda léčby nádorů pobřišnice. Kombinuje účinek tepla a vysokých koncentrací cytostatik přímo v dutině břišní.

Zdroj: článek Anatomie břišní dutiny

Léčba

Základem je dobrá anamnéza a zjištění všech okolností předcházejících postižení kloubu – infekce, obstřiky, úrazy, operace. Následuje klinické vyšetření, rentgen a vyšetření krve. Většinou je zjištěna vysoká sedimentace, CRP (C-reaktivní protein – zánětový parametr) vzroste z nulové hodnoty na stovkové, a později i vzestup bílých krvinek (leukocytů) v krevním obraze. Současně je nutné provést punkci kloubu a odeslat vzorek na mikrobiologické vyšetření. Léčba musí být okamžitá.

Při nižším CRP a lokalizaci pouze na kloub, bez celkových příznaků infekce krve, lze zahájit léčbu antibiotiky a sledovat hodnoty CRP, leukocytů a celkový stav pacienta. Při vysokých hodnotách zánětu, a pokud se dostane infekce z kloubu do krve, je nutné kromě antibiotické terapie operační řešení. Principem je otevření kloubu, vypláchnutí hnisu, současně vypláchnutí kloubu dezinfekcí a zavedení hadiček, takzvaná proplachová laváž. Jedna hadička je přívodná a druhá odvodná, kterou se následně 7–10 dní vyplachuje kloub. Po zklidnění se hadičky vytáhnou a následuje rehabilitace s postupným zatěžováním kloubu. Nutností je dlouhodobější léčba antibiotiky a pravidelné sledování zánětu v krvi. Teprve po normalizaci je možno antibiotika vysadit.

Léčba Mortonova neuromu zahrnuje:

• vložky do bot k redukci tlaku na nerv;
• injekce steroidů do bolestivé části;
• masáže chodidel pro zvýšení krevního oběhu;
• léky proti bolesti;
• chirurgický zákrok (ojediněle).

Léčba kůstek zahrnuje:

• odpočinek;
• ochlazování (led);
• používání vložek pod prsty v pohodlné obuvi;
• používání bot s nízkým nebo žádným podpatkem;
• v některých případech může pomoci steroidní injekce.

Léčba artritidy a dny zahrnuje:

• dietu – je nutné se vyvarovat potravin s vysokým obsahem purinů (vnitřnosti, zvěřina, luštěniny, kakao a podobně), dále omezit příjem alkoholu; u nemocných s litiázou nebo při urikosurické léčbě se doporučuje příjem nejméně 2 l tekutin denně;
• redukci hmotnosti;
• odpočinek;
• léčbu kolchicinem i kortikosteroidy;
• léky od bolesti (ibuprofen).

Léčba a prevence vbočeného palce zahrnuje:

• používání pohodlné obuvi;
• chirurgický zákrok v případě zhoršování deformity a bolesti;
• používání korektoru vbočeného palce HALLUX.

Zdroj: článek Zánět palce u nohy