Příčinou petechie jsou nejčastěji poruchy krevní srážlivosti. Jedná se například o stavy spojené se sníženým množstvím krevních destiček (například idiopatická trombocytopenická purpura, trombotická trombocytopenická purpura, snížené množství krevních destiček může provázet i leukémie) či s poruchami jejich funkcí (například Bernardův-Soulierův syndrom, Glanzmannova nemoc, Heřmanského-Pudlákův syndrom). K dalším příčinám purpur patří zánětlivá onemocnění cévní stěny, takzvané vaskulitidy (například Henochova-Schönlinova purpura, polyarteriitis nodosa a jiné). Krvácivé projevy mohou být taktéž vedlejším účinkem některých léků (například některých antidepresiv). Akutně vzniklé petechie mohou být rovněž příznakem meningokokové infekce. Příčina vzniku petechie by měla být zjištěna, neboť petechie mohou být doprovodným projevem uvedených systémových onemocnění:
infekce;
endokarditida (únava, pocení, teplota, zvětšení jater, sleziny, bolest hlavy, kloubů, svalů, záněty cév, červené tečky na kůži a pod nehty, krvavé podlitiny, krev v moči);
porucha srážlivosti krve (krvácení z dásní, nosu, časté modřiny, krev v moči nebo stolici);
zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
lupus erythematodes (únava, bolest kloubů, na hrudi, červená vyrážka, pupínky, padání vlasů, světloplachost, zvýšená krvácivost, nedostatek dechu, krev v moči).
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při sepsi, tedy při otravě krve, se slezina aktivuje, zvětšuje se až na několikanásobek své velikosti a její struktura se zcela stírá – vzniká septická slezina. Zvětšení sleziny se odborně nazývá splenomegalie. Slezina se zvětšuje také při městnání krve a některých chorobách krvetvorby, jako je například leukemie, Hodgkinův lymfom, pravá polycytémie, či jater, například při hepatitidě, infekční mononukleóze nebo jaterní cirhóze. Ke zvětšení sleziny dochází v těchto případech:
infekce – zejména pak bakteriální infekce (u dětí může být zvětšená u všech infekcí)
úraz – krvácení do sleziny, pohmoždění
nádorové onemocnění – leukémie, nádor přímo na slezině
onemocnění jater – jaterní cirhóza, portální hypertenze
autoimunitní onemocnění – lupus, revmatoidní artritida
další specifické nemoci – amyloidóza, cystická fibróza, hemochromatóza
Na zvětšenou slezinu si ve většině případů sami nepřijdete. Až když se u vás projeví některá z výše uvedených nemocí a lékař vás pošle na komplexnější vyšetření, lze na ultrazvuku břicha pozorovat zvětšení. Zvětšení sleziny se řeší podle toho, jaká je příčina. Po chirurgickém odstranění sleziny může člověk žít zcela bez problémů a bez omezení.
Zvětšená slezina se neprojevuje žádnými příznaky, tlačí však na okolní orgány a nervy. To způsobuje bolesti břicha, nadýmání či nechutenství.
V naší poradně s názvem PROKANAZOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, vážení a milí, mám dotaz, lék Prokanazol, jak tady čtu, je víceméně na infekce u pohlavních orgánů, ale manžel to dostal předepsané od lékaře, na jakousi plíseň , údajně v jícnu?? Tak to tedy nechápu, nikde se nepíše, že by to bylo na léčbu nějaké plísně v zažívacím traktu, můžete mi to trochu vysvětlit, i to, jak se může utvořit plíseň v jícnu, děkuji za odpověď, Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prokanazol je lék určený k léčbě plísňových infekcí pochvy, kůže, ústní dutiny, očí, nehtů nebo vnitřních orgánů, tedy i jícnu. Nejčastější plísňová infekce jícnu je kandidoza. Kandidóza je infekce způsobená kvasinkou zvanou Candida. Candida normálně žije na kůži a uvnitř těla, v místech, jako jsou ústa, hrdlo, střeva a pochva, aniž by způsobovala jakékoli problémy. Někdy se Candida může množit a způsobit infekci, pokud se prostředí uvnitř úst, hrdla nebo jícnu změní způsobem, který podporuje růst plísní. Kandidóza v jícnu se nazývá ezofageální kandidóza. Příznaky kandidózy v jícnu obvykle představují bolest při polykání a potíže s polykáním.
Kandidóza v jícnu je u zdravých dospělých neobvyklá. Většina lidí, kteří dostanou kandidózu v jícnu, má oslabený imunitní systém, což znamená, že jejich tělo špatně bojuje s infekcemi. Patří sem lidé žijící s neléčeným HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří dostanou kandidózu v jícnu, mají často také kandidózu v ústech a krku.
Infekční onemocnění - je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je to způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganismy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV a podobně), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce - bakteriální (velmi výrazně například u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.
Nádory - prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastáze i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk - lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky, jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy. Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, u níž předpokládáme, že se zde konkrétní nádor rozšířil jako první. Jde obvykle o některou anatomicky blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.
Autoimunitní choroby - zvětšené uzliny mohou být přítomny prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je například revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám lze zmínit také zvětšení uzlin při sarkoidóze.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY B-WBC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan ČENĚK.
Je hodnota 11,4, která má limit 10,0 již nebezpečná? Co bych měl učinit, abych se dostal na hodnotu 4,0-10,0?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Leukocyty jsou bílé krvinky, které pomáhají bojovat s infekcemi. Vyšší než normální počet bílých krvinek se nazývá leukocytóza. Mohou ji způsobit:
- Některé léky;
- Kouření cigaret;
- Operace nebo odstranění sleziny;
- Infekce, nejčastěji způsobené bakteriemi;
- Zánětlivé onemocnění (jako je revmatoidní artritida nebo alergie);
- Leukémie nebo Hodgkinova choroba;
- Nadměrný fyzický nebo emoční stres (jako je horečka, zranění nebo operace);
- Problémy se štítnou žlázou;
- Poškození tkání (například popáleniny).
Ke kontrole leukocytózy se obvykle provádí kompletní krevní obraz a jedině léčba základního stavu může snížit počet bílých krvinek.
Při zevním použití lapacha jako koupel nebo jako obklady z lapacha:
Obklad s odvarem z lapacha pomáhá při léčbě vyrážek, ekzémů a zánětů.
Obklad s odvarem z lapacha omezuje vznik otoků.
Obklad s odvarem z lapacha usmrcuje některé druhy plísní a bakterií, takže má antimykotické a antibakteriální účinky.
Domácí koupel pro nohy v odvaru z lapacha pomáhá chránit nohy proti plísním.
Lapacho při vnitřním užívání jako čaj z lapacha:
Čaj z lapacha odstraňuje z těla nečistoty a těžké kovy, takže se dá použít na detoxikaci organismu
Čaj z lapacha normalizuje a posiluje činnost jater, ledvin a sleziny a může tak působit proti akné.
Čaj z lapacha podporuje trávení a látkovou výměnu, tímto znovu působí proti projevům akné.
Čaj z lapacha posiluje imunitní systém, tím může být prospěšný třeba na podebraný nehet díky záděrám.
Čaj z lapacha je nápomocný při astmatu, zánětu průdušek a také při zánětu žaludku.
Čaj z lapacha pomáhá léčit disharmonie výměny látek v těle, například po chemoterapii nebo po delším užívání psychofarmak anebo při změně antikoncepce.
Čaj z lapacha má preventivní účinek proti nádorům.
Pitím čaje z lapacha se zlepšuje prokrvení těla, posiluje srdce a krevní oběh a působí proti chudokrevnosti, což ocení zejména aktivní sportovci.
Čaj z lapacha má pozitivní vliv při léčbě leukémie.
Čaj z lapacha pomáhá při ateroskleróze tím, že dokáže odstraňovat usazeniny z cév.
Čaj z lapacha podporuje normalizaci hladiny krevního cukru, proto se jeho pití doporučuje jako podpůrná léčba diabetu.
Pití čaje z lapacha má příznivý vliv na nemoci, jako je roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba a také i na revma.
Pití čaje z lapacha uklidňuje podrážděné nervy.
Čaj z lapacha posiluje a normalizuje činnost pohlavních orgánů a zvyšuje kvalitu semene.
Čaj z lapacha má kladný vliv na odstranění migrény.
Čaj z lapacha působí močopudně a tím čistí ledviny a pomáhá tak při detoxikaci organismu.
Po čaji z lapacha budete dobře spát, proto je lepší konzumovat ho až později odpoledne.
Čaj z lapacha aktivuje přirozenou funkci potních žláz, takže v některých případech může být úspěšně použit proti pocení.
Ve svém příspěvku KOŘEN PAMPELIŠKY PROTI RAKOVINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava.
Je vhodné užívat kořen pampelišky, při rakoně prostaty, když je nasazena hormonální léčba? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumil.
k imunobranu,při testování selhal pouze u několika případu leukemie.tedy je t=měř univerzální,netoxický,dobou užívání neklesá jeho úšinnost,nyů testovám i na ludech v teminálním stádiu/info@prirodníilekarna.cz
Wobenzym nelze užívat v situacích, které jsou spojeny se zvýšeným sklonem ke krvácení nebo se zvýšenou fibrinolýzou - hyperfibrinolýza. Hyperfibrinolýza je systémový stav související s rozpouštěním krevních sraženin, který provází mnohé klinické patologické stavy, jakou jsou například traumata, jaterní cirhóza či leukémie. Wobenzym díky svým enzymům může zesílit již tak zvýšenou fibrinolýzu.
Přípravek Wobenzym se nesmí také užívat při známé přecitlivělosti na účinné či pomocné látky, které jsou vyjmenovány výše.
Podle rad starých kořenářek působí proti viru herpesu odvar z lapacha. Lapacho působí proti herpes virus typu II a také proti různým dalším živočišným virům jako například virus vezikulární stomatitidy, viru ptačí myeloblastózy, virus Rauscher - myší leukemie.
Imunitní stimulující vlastnosti šťávy z Aloe vera mohou být schopné zabránit různým formám rakoviny, jako je například leukémie. Složité cukry ve šťávě z Aloe vera pomáhají zastavit zánět, který je nezbytný pro růst nádorů v těle. Šťáva z Aloe vera zabraňuje i karcinogenním látkám, které se mohou dostat do jater, a pomáhá udržovat celkové zdraví tohoto orgánu.
Horečka je výsledkem reakce imunitního systému na cizí podněty. Těmito podněty jsou viry, bakterie, plísně, léky nebo jiné toxické látky. Horečka je častým příznakem infekcí.
Pokud se domníváte, že trpíte petechií, navštivte svého lékaře. Petechie může být příznakem mnoha životu nebezpečných podmínek, včetně leukémie a rakoviny krve. Meningitida může být také doprovázena petechií. Je důležité, abyste podstoupili veškeré nezbytné testy. Lékař nejčastěji provádí krevní testy a rentgenové vyšetření, aby došlo k určení petechie. Pro léčbu onemocnění většinou předepisuje léky nebo vás může odkázat ke specialistovi, který se zaměřuje na léčbu petechie. Obvykle se na léčbu užívají antibiotika. Zejména v případě, pokud je způsobena infekcí. Velmi účinná léčba petechií je pomocí studených obkladů.
Existuje mnoho příčin vzniku petechií u dětí, patří mezi ně: virové infekce, včetně enterovirů a chřipky, meningokoková onemocnění, bakteriální onemocnění, například Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae, a jiná onemocnění jako Henoch Schonleinova purpura, ITP a leukémie. Dále nemoci vyznačující se zvracením nebo kašlem, které mohou následně způsobit petechie kolem hlavy a krku.
Všechny děti s horečkou a petechiemi by měly být vyšetřeny u lékaře.
Petechie u dětí vzniklé na základě mechanické příčiny nemusí být vyšetřeny. Petechie z mechanické příčiny mohou vzniknout na základě kašle nebo zvracení, a to převážně kolem hlavy a krku. Dále na základě lokálního fyzikálního tlaku, jako je například těsné škrtidlo nebo těsné oblečení. Pokud existuje sebemenší pochybnost o etiologii petechií, měly by být děti okamžitě vyšetřeny.
Zde je několik fotografií, na kterých jsou vidět petechie u dětí.
Nejběžnější příčinou petechie kolem očí je zranění nebo trauma. Další příčinou může být zvracení, pláč nebo kašel, zejména záchvatovitý. Tento typ petechií se pak nazývá fasciální petechie. Někdy však mohou být petechie kolem očí výsledkem některých závažných onemocnění, například leukémie, trombocytopenie nebo meningokokový zánět. Tato onemocnění vyžadují okamžitou péči lékařů.
Nejdůležitější podmínkou pro stanovení léčby je zjistit pravou příčinu vzniku petechií. Opravdu je zapotřebí správně diagnostikovat příčinu, pokud petechie vznikly například kvůli lékům na základě alergické reakce, pak je samozřejmě nutné okamžitě přestat užívat tento přípravek. Antibiotika jsou předepsána v případě infekce, která může způsobit výskyt petechií. Pokud jsou petechie důsledkem poranění krevních kapilár, doporučuje se použití ledu nebo studené komprese. Ledový obsah by měl být zabalen v ručníku, aby se zabránilo poškození povrchu kůže. Transfuze krevních destiček se doporučuje v případě, kdy se petechie vyskytují v důsledku nízkého počtu krevních destiček. Transfuze krevních destiček může zlepšit zdravotní stav pacienta. V krajním případě může být u leukémie nebo jiných maligních onemocnění zahájena chirurgická léčba. Jsou-li petechie způsobeny onemocněním, je vždy pro jejich léčbu třeba řešit nejprve danou nemoc.
Vzniká následkem zánětu. Typickým znakem akutní fáze jsou drobné granulomy kolem drobných ložisek fibrinoidní nekrózy, takzvaná Aschoffova tělíska. Skládají se z větších makrofágů se širokou cytoplazmou (Aničkovovy buňky). Později se léze hojí fibrózou. V myokardu tak vznikají drobné jizvičky různého rozsahu, na perikardu mohou vzniknout ohraničené srůsty, v chlopních se však tvoří granulační tkáň, což vede k vaskularizaci chlopně. Organizace granulační tkáně fibrózou způsobí deformaci chlopně, což se projeví stenózou a často též nedomykavostí. Endokardiální fibróza je proces neznámé etiologie, postihující endokard komor a posléze i chlopně. Onemocnění často postihuje děti v tropických oblastech (Afrika). Löfflerova endokarditis: endomyokardiální fibróza s velkými nástěnnými tromby. Onemocnění zpravidla doprovází eosinofilní leukemie (toxiny z eosinofilů postihují myokard). I toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje v tropech. Fibroelastóza endokardu se vyskytuje u některých vrozených srdečních vad (hypoplazie levého srdce) a také i jako progresivní onemocnění postihující především endokard levé komory. Etiologie není známa. Onemocnění může končit smrtí, terapeuticky se provádí balonková dilatace komor. Při akutní fibrinózní perikarditis je povrch srdce drsný, pokrytý fibrinem. V perikardiální dutině bývá malé množství výpotku. V dalším průběhu se listy peri- a epikardu slepují, fibrin se organizuje, mění se v granulační tkáň, která vyzrává a vede ke srůstům. Někdy nově vznikající vazivo kalcifikuje (zejména při tuberkulóze). Kalcifikáty se mohou uplatňovat jako restrikce při diastolickém plnění komor a jsou patrné na rentgenovém snímku (pancéřové srdce). Dále se může patologicky uplatňovat stenóza ústí velkých žil.
Mízní uzliny jsou v podstatě filtry, přes které protéká míza (lymfa). Jsou v nich koncentrovány bílé krvinky, které protékající tekutinu kontrolují. Když jsou v míze přítomné nějaké cizorodé částice, například bakterie, uzliny zareagují tím, že se zvětší, protože bílé krvinky bojující s infekcí se začnou množit. Zvětšení uzlin může být reakcí na zánět nebo nádor v dané oblasti, na infekční onemocnění, nebo může být projevem leukémie či lymfomu. Různé skupiny uzlin vždy čistí určitou oblast těla. Krční uzliny drénují oblast hlavy a krku. Nejčastěji jsou zvětšené podčelistní uzliny, do kterých přichází lymfa z dutiny ústní, jazyka a ze slinných žláz, jsou zvětšené například při angíně. Onemocněním, pro které je typické zvětšení krčních uzlin, je také infekční mononukleóza, která má podobné příznaky jako angína. Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které může proběhnout bez jakýchkoli příznaků, ale může se také projevit například zvětšením krčních uzlin. Toxoplazmózou se můžeme nakazit po požití nedostatečně tepelně upraveného masa, nebezpečné je pro těhotné ženy a pro lidi s poruchou imunity. Zvětšenými krčními uzlinami na krku se však mohou projevovat i závažná celková onemocnění, je tedy nutné odborné vyšetření.
Výzkum v posledních desetiletích podstatně rozšířil seznam starověkých a středověkých badatelů o léčebné účinky mumia při mnoha infekčních nemocech, jako jsou angína, úplavice, ekzémy, plísně a podobně, jakož i účinnost při léčbě jater, močového měchýře a neudržení moči, paradontózy, leukémie, trofických vředů, hnisavých poranění, trombózy. Mumio stabilizuje složení krve, rychle sceluje zlomeniny, pomáhá při erozích čípku a zánětech ženských pohlavních orgánů, při bronchiálním astmatu, vředech žaludku a dvanáctníku, trombózách, povrchových zánětech žil (tromboflebitida), hemoroidech, rovněž při radikulitidě (zánět míšních kořenů), popáleninách, srdečních a cévních nemocech. Stimulační účinek mumia jde až do úrovně buněk, obnovuje složení periferní krve a funkčnost periferních nervových vláken. Přísně dávkovaný roztok mumia zlepšuje paměť a tvůrčí schopnosti. Směs působí antisepticky, protizánětlivě, odstraňuje pocit únavy.
Mumio nezpůsobuje alergické reakce ani anafylaktický šok, při používání nebyly zaznamenány kontraindikace. Vedlejší účinky mohou nastat velice zřídkavě pouze při individuálním předávkování, a to při dávkách několikanásobně převyšujících dávky doporučené. Po aplikaci sníženého dávkování se již nežádoucí reakce neopakují.
Svědění kůže v noci může mít celou řadu různých příčin (alergie, primárně kožní onemocnění, dysfunkce štítné žlázy, některá jaterní onemocnění, neurologická onemocnění a jiné) a může být opravdu způsobena i psychogenně. Rozvahu o příčině stavu a příslušná vyšetření by měl provést především praktický lékař, který zná i ostatní detaily týkající se současného i předchozího zdravotního stavu.
Možné příčiny
Kožní podmínky a vyrážky – mnoho kožních onemocnění vyvolává svědění kůže, včetně ekzému (dermatitidy), lupénky, svrabu, vší, planých neštovic, kopřivky a dermografismu. V těchto případech svědění obvykle postihuje konkrétní oblasti a je doprovázeno dalšími příznaky, jako je červená, podrážděná kůže nebo hrbolky a puchýře na pokožce.
Vnitřní nemoci – zahrnují onemocnění jater, malabsorpci pšenice (celiakii), selhání ledvin, anémii z nedostatku železa, problémy se štítnou žlázou a rakoviny, včetně leukémie a lymfomu. V těchto případech svědění obvykle postihuje spíše jednu konkrétní oblast, ne celé tělo. Kůže může vypadat jinak normálně s výjimkou opakovaně škrábané oblasti.
Nervové poruchy postihující nervový systém, jako je roztroušená skleróza, diabetes mellitus, skřípnutí nervů a pásový opar (herpes zoster), mohou rovněž vyvolávat svědění pokožky.
Podráždění a alergické reakce – vlna, chemikálie, mýdla a jiné látky mohou dráždit kůži a způsobit svědění. Někdy látka vyvolá alergické reakce, například materiál s obsahem škumpy jedovaté. Rovněž potravinové alergie mohou způsobit svědivé kožní reakce.
Drogy – reakce na léky, jako jsou antibiotika, antimykotika nebo omamné léky proti bolesti, mohou způsobit rozsáhlé vyrážky a svědění.
Svrab – způsoben roztočem Sarcoptes scabiei. Přítomnost tohoto roztoče vede k intenzivnímu svědění v oblasti nohou. Svrab je nakažlivý a může se rychle šířit prostřednictvím fyzického kontaktu.
Léčba
Jakmile je příčina identifikována, může léčba svědění kůže zahrnovat:
léky;
kortikosteroidní krémy používané zevně na postižené oblasti, nebo perorální antihistaminika;
světelná terapie (fototerapie) – zahrnuje vystavení pokožky určitým vlnovým délkám ultrafialového záření; více sezení je obvykle naplánováno, až když je svědění pod kontrolou;
masti;
lokální anestetika – lidokain nebo benzokain, dále masti a pleťové vody se používají k okamžité úlevě od svědění.