Leukoplakie je onemocnění, při kterém se objevují bílé povlaky na povrchu těla, nejčastěji na sliznicích. Má ale několik dalších charakteristik. Toto postižení je obecně nazýváno jako orální leukoplakie, ale protože je mnoho z nich způsobeno kouřením, rozdělujeme je podle způsobu vzniku na kuřácké leukoplakie a nekuřácké leukoplakie. Nejvíce postiženi jsou muži – kuřáci. U nich se onemocnění vyskytuje ve středním a vyšším věku. Ženy kuřačky mají zastoupení nemocných šestkrát menší, ale příznaky se u nich objevují o něco dříve než u mužů.
Nemoc se projevuje bělavými, ostře ohraničeným povlaky na sliznicích. Mohou být postiženy sliznice dutiny ústní, zevního genitálu, ale i sliznice uvnitř našeho těla, jako je třeba sliznice močového měchýře. Dalším příznakem je také nadměrné rohovatění kůže nebo její zesilování.
Fotoleukoplakie
Zde je několik fotografií, na nichž je vidět projevy leukoplakie.
V naší poradně s názvem LEUKOPLAKIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Yvetta.
Dobrý den, mám už více než dva měsíce pupínek na špičce jazyka. Jsem kuřačka a jinak dbám o své zdraví. Jsem teď jen více unavená. Je to leukoplakie nebo jiný problém ? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na obrázku je vidět aft. Leukoplakie tvoří spíše rozsáhlé bílé povlaky, které se nedají setřít. Afty jde léčit roztokem Herbadent. Roztok se nanáší rovnou na aft pomocí vatičky na špejli a jazyk se po natření nechá pár minut venku vyplazený. Vše by mělo zmizet do nekolika dní. Někdy se afty tvoří i při vitamínové nerovnováze, ale k tomu by bylo potřeba podrobnější vyšetření, které vám udělá váš zubní lékař.
Bílý jazyk je poměrně častým příznakem a může být projevem některých závažnějších stavů. Povlak na jazyku se ale může tvořit každému z nás, je to normální proces hromadění odumřelých buněk sliznic.
Příčiny povlaku:
Nedostatečná ústní hygiena – horší ústní hygiena s nedostatečným čistěním zubů může být kromě zápachu z úst spojena i s bíle povleklým jazykem.
Dehydratace – nedostatečný přísun tekutin způsobuje vysychání sliznic včetně sliznic dutiny ústní a jazyka. Tím se zhorší čisticí schopnosti a vzniká povlak na jazyku.
Kouření – cigaretový kouř obsahuje řadu škodlivin. Jeho působením dochází jak k přímému poškozování povrchu jazyka, tak k vysušování sliznice dutiny ústní.
Kvasinková infekce dutiny ústní – v tomto případě se vytváří bělavé povláčky (takzvaný soor), které pokrývají povrch sliznice dutiny ústní včetně jazyka. Nejčastější plísní, která toto způsobuje, je Candida albicans. Povláčky se dají setřít, spodina pod nimi může být rudá a podrážděná. Léčba těchto plísňových infekcí je snadná, jejich časté opakování může nicméně znamenat narušenou imunitu (obvykle u cukrovky 1. typu nebo 2. typu).
Streptokokové infekce – tyto infekce v dutině ústní jsou často spojeny s bolestmi v krku a mimo jiné i s bíle potaženým jazykem. Typickým zástupcem je klasická angína.
Leukoplakie – leukoplakie je bílé zabarvení sliznice, které může znamenat přednádorový stav (odborně prekancerózu). Jde vlastně o to, že se sliznice určitými škodlivými vlivy začne měnit a tyto změny se projeví bílou barvou. Bělavý „povlak“ se v tomto případě nedá setřít. Příčinou vzniku leukoplakie může být kouření či pití tvrdého alkoholu. Některé formy jsou spojené s virovými infekcemi, leukoplakie na okrajích jazyka (takzvaná vlasatá leukoplakie) může být známkou HIV infekce. Některé leukoplakie (rozhodně ne všechny) jsou prekancerózní – po určité době se z nich mohou vytvořit zhoubné nádory.
Existuje celá řada faktorů způsobujících svědění dásní. I když jsou k dispozici opravné prostředky, které mohou pomoci se zmírněním svědění, je lépe nejprve zjistit, co je jeho skutečnou příčinou. Teprve poté může být zvolena správná a účinná léčba. Podněty způsobující svědění dásní můžeme rozdělit do dvou základních kategorií. Svědění může být způsobeno buď onemocněním, s největší pravděpodobností zánětem dásní a parodontitidou, nebo je výsledkem alergie, která by mohla být potravinovou, na léky, nebo vzniklou v důsledku styku s jiným alergenem.
Paradentóza
Paradentóza je onemocněním dásní. Toto onemocnění vzniká špatnými hygienickými návyky, zejména špatným čištěním zubů a celkovou zubní hygienou. Nejběžnější formou tohoto onemocnění je zánět dásní. Pokud se tento zánět neléčí, dochází ke zhoršení, což má za následek závažný zánět dásní, který již ovlivňuje stabilitu zubů. Zánět dásní je způsoben bakteriemi, které jsou v potravinách. Tyto bakterie často zůstávají na dásni či zubech. Mezi příznaky zánětu dásní patří krvácení, otoky nebo lesklost dásní. Zápach z úst je dalším symptomem, který je obvykle způsoben nadměrným množstvím bakterií v ústech. Mezi velmi časté příznaky zánětu dásní patří i svědění. Toto svědění je takovým prvotním signálem, že je nutné zlepšit ústní hygienu.
Alergie
Alergie také způsobují svědění dásní. Velmi časté jsou potravinové alergie. Důležité je zjistit, které konkrétní potraviny svědění způsobují. Ty je pak potřeba z jídelníčku odstranit, aby se tomuto nepříjemnému pocitu předešlo. Potravinové alergie jsou velmi vzácné, nejčastěji jsou alergeny ovoce či zelenina, dále pak ořechy a různé koření.
Histaminika
Stejně jako zánět dásní i imunitní systém může způsobit svědění dásní, zejména v případě potravinové alergie. Velmi účinná jsou v tomto případě antihistaminika, která potlačují veškeré příznaky. Antihistaminika se mohou aplikovat do krevního řečiště a bojují proti různým alergenům, na příklad proti pylu. Tyto histaminy obvykle způsobují svědění nebo vyrážku v jiných částech těla, ale v některých případech mohou způsobit i svědění dásní.
V naší poradně s názvem DOBRY DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den chtěla bych se zeptat ják.se mužů zbavit zubniho kamene a jak mám zpevnit dásně zubarka mi nechce ani poradit jakou mám pouzivat zubní pastu já pouzivam pastu kolejí děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zubní kámen je velice odolná usazenina, kterou ze zubů jen tak nějakou pastou nedostanete. Na to je třeba silnější zbraň v podobě ultrazvuku. Ultrazvukový čistič doslova rozbije zubní kámen a ten se pak lehce odlepí od zubní skloviny. Ultrazvukové odstranění zubního kamene provádí kterákoliv zubní hygienistka. Zubní hygienu nejdete běžně v zubních ordinacích ve větších městech. Zákrok trvá přibližně hodinu a zoubky potom máte, jak když vám právě narostly. Domácími prostředky, jako jedlá soda, sůl s citronem nebo dokonce peroxid vodíku také trochu vybělíte zuby, ale především narušíte i okolní sklovinu, která kámen nemá a zdevastujete okolní tkáně dásní. Potom sice máte o něco bělejší zuby, ale s obnaženými krčky, což není vůbec příjemné a vzniká z toho parodontóza nebo zánět dásní.
Zpevnění dásní můžete provést jednak pečlivým a pravidelným čištěním mezizubních prostor! To se provádí buď dentální nití a nebo lépe kartáčkem na mezizubní prostory. Dásně dále zpevňuje zubní pasta, která obsahuje laktát hliníku, například zubní pasta Lacalut.
Rakovina dásní může souviset s nevhodnými protetickými pomůckami. Pokud nosíte zubní protézu, která způsobuje otlaky, určitě navštivte zubního lékaře. Ten náhradu vhodně upraví. Ostré hrany zubů, které dlouhodobě poškozují přilehlé tkáně, se rovněž řadí mezi rizikové faktory. Při některých ortodontických vadách dochází k tomu, že se zuby zakusují do okolních měkkých tkání místo toho, aby měly kontakt se zubem protější čelisti. Toto mechanické dráždění může následně vést k rakovinnému bujení. Také každodenní používání ústních vod s obsahem alkoholu není úplně bez rizika, proto jej nelze doporučit. Lepší je vyplachovat si ústa pouze ústní vodou bez alkoholu.
Zhoubné nádory dásně a oblasti za stoličkami tvoří maximálně 10 % všech zhoubných nádorů dutiny ústní. Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou je u žen zaznamenán nárůst, co se výskytu karcinomu dásní týče. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Změny v buňkách může vyvolat například kouření, alkohol (především tvrdý), různé chemikálie, nevhodné stravovací návyky, nezdravý životní styl, infekce, mechanické dráždění a jiné.
Příznaky onemocnění jsou různé. Objevuje se například vřed na dásni nebo tvrdá boule na dásni, bílá tečka na dásni či červené fleky na dásních. Rakovina dásní se obvykle projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Projevům maligního tumoru dásní může předcházet vytržení zubu, po kterém se nehojí zubní lůžko. Jako taková rakovina zubu neexistuje. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Zde je nebezpečí penetrace do kosti a může se vyskytnout rakovina zubní kosti. Nemoc se však může projevit i příznaky, které na první pohled nejsou s ústy nijak spojeny. Mezi takové patří pocení, zvýšená tělesná teplota a nenadálý zásadní úbytek
Ve svém příspěvku JAK OŠETŘIT ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.
Ahoj před pár týdnama jsem dostala zánět dásní nevím jak se toho zbavit poradíte mi někdo jak se ošetřit tento problém? Nejlepší by bylo kdyby léčba probíhal doma...:-D děkuji všem kteří mi napíší nějaké řešení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Elisko, v lékárnách je k dostání přípravek určen pro záněty v ústní dutině - Corsodyl, ve formě roztoku k oplachům ústní dutiny. Přesto je vhodné navštívit zubaře, jelikož jak popisujete, zánět přetrvává několik týdnů. V případě opakujících se zánětů užívejte Koenzym Q10, který je vhodný pro regeneraci tkání a odborníci ho doporučují i při ustupujících dásní. Hezký den.
Bílý povlak na jazyku je poměrně častým příznakem a neznamená nic neobvyklého. Obecně řečeno, povlak na jazyku se může vytvořit u každého z nás, jde v podstatě o zcela normální proces hromadění odumřelých buněk sliznic. Přesto může být bílý povlak i projevem některých závažnějších stavů.
Co tedy může být příčinou bílého povlaku:
Horší ústní hygiena s nedostatečným čistěním zubů může být kromě zápachu z úst spojena právě i s bíle potaženým jazykem.
Nedostatečný přísun tekutin způsobuje vysychání sliznic včetně sliznic dutiny ústní a jazyka. Tím se zhorší čisticí schopnosti a vzniká povlak na jazyku.
Kvasinková infekce vytváří bělavé povláčky, které pokrývají povrch sliznice dutiny ústní včetně jazyka. Nejčastější plísní, která toto způsobuje, je Candida albicans. Povláčky se dají setřít, spodina pod nimi může být rudá a podrážděná. Léčit tyto plísňové infekce sice umíme, jejich časté opakování může nicméně znamenat narušenou imunitu (obvykle u cukrovky 1. či 2. typu).
Streptokokové infekce v dutině ústní jsou často spojeny s bolestmi v krku a mimo jiné i s bíle potaženým jazykem. Typickým zástupcem je klasická angína.
Leukoplakie znamená bílé zabarvení sliznice, které může znamenat přednádorový stav (odborně prekancerózu). Jde vlastně o to, že se sliznice určitými škodlivými vlivy začne měnit a tyto změny se projeví bílou barvou. Bělavý „povlak“ se v tomto případě nedá setřít. Příčinou vzniku leukoplakie může být kouření či pití tvrdého alkoholu. Některé formy jsou spojené s virovými infekcemi, leukoplakie na okrajích jazyka (takzvná vlasatá leukoplakie) může být známkou HIV infekce.
Léčba je individuální, a je vždy závislá na příčině onemocnění.
Leukoplakie je bílý povlak na jazyku nebo na sliznici, který nelze mechanicky setřít a který nelze klinicky ani morfologicky zařadit do žádné nozologické jednotky. Nozologická jednotka je termín, který zobecňuje určitou patologickou situaci v organismu. Termín byl mezinárodně akceptován a vžil se bez nahrazujícího synonyma v kterémkoliv jazyce.
Příčiny vzniku leukoplakie nejsou známy, mezi vnějšími se uvádějí různá chronická dráždění chemického, termického, fyzikálního a infekčního původu (tabák ve formě kouření či žvýkání, abúzus alkoholu, působení rtuti a jejích sloučenin, akční potenciály v ústní dutině, Candida albicans). Prokázat vnitřní příčiny vzniku leukoplakií je velmi obtížné, nejčastěji se pozorují při chorobách gastrointestinálního traktu, při progresivních achyliích a vředové chorobě, při hypercholesterolemii, při chorobách nervového systému (neurastenie), uvádějí se též hormonální příčiny a karence (nedostatek) vitamínů.
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: http://www.tomasvanek.cz/im…
Více než tři čtvrtiny dospělých ve věku nad 35 let trpí parodontózou. Většina lidí s onemocněním dásní trpí méně závažnou formou – zánětem dásní. Pokud lidé nedbají na řádnou ústní hygienu, dochází k množení bakterií v ústech a k tvorbě plaku na zubech. Tyto bakterie následně způsobují zánět dásní, což vede k podrážděným, oteklým nebo krvácivým dásním. Mnoho lidí se zánětem dásní nemá bolesti. Pokud jste zjistili zánět dásní včas, můžete ho sami vyléčit správnou ústní hygienou. Ale jestliže se zánět neléčí, může dojít až k vypadnutí zubu. Pokud máte následující příznaky, ihned vyhledejte lékařskou pomoc (i když nezažíváte nepříjemné pocity).
Změny způsobu, jakým do sebe zapadají zuby při kousání, nebo problémy se snímatelnou zubní náhradou.
Tvorba hlubokých kapes mezi zuby a dásněmi.
Dochází ke krvácení dásní během a po čištění zubů.
Volné nebo posunuté zuby.
Přetrvávání zápachu z úst nebo nepříjemná chuť v ústech.
Ustupování dásní.
Červené, oteklé nebo podrážděné dásně.
Při zánětu dásní může dojít k rozvoji parodontózy, což je stav, ve kterém mohou být dásně a kosti držící zuby ohroženy. Bakterie na zubech uvolňují toxické látky, které škodí dásním a přispívají k nákaze. Infekce a zánět jsou výsledkem napadení bakterií, která snižuje funkci dásně a kosti v čelisti. Můžete zaznamenat oteklé, bolestivé dásně, které krvácejí. Pokud se neléčí, dochází ke zmiňované parodontóze a ke ztrátě zubů. Video, na kterém jsou vidět onemocnění dásní, je vidět tady onemocnění dásní video.
V naší poradně s názvem VÁČEK NA DÁSNI DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den udělal se mi Vacek na dásní a bolí mě ucho a mám hnisavou rýmu můžete mi poradit prosím je to fakt bolestivé
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset k zubaři. Někdy se totiž stane, že váček na dásni je vyústěním píštěle, která prochází až do hlavových dutin, kde způsobuje zánět, který se projevuje jako hnisavá rýma a bolest ucha. Zubař je první lékař, který by se měl pokusit vaše problémy léčit. Pokud zjistí, že to nesouvisí s dutinu ústní, tak pak teprve se obraťte na lékaře z oddělení ORL. Tyto problémy většinou trvají velmi dlouho, než se samovolně (bez lékařského ošetření) vyhojí a někdy se to vůbec nepovede. Proto je na místě návštěva lékaře, který provede nezbytná vyšetření vedoucí k odhalení příčiny a zároveň poskytne účinnou léčbu, která je jinak bez lékařského předpisu nedostupná.
Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou se zvyšuje výskyt i u žen. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Příznaky
Rakovina dásní se projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní spodinu a na kostní trámčinu. Zhoubné nádory v oblasti za posledními stoličkami se na okolní tkáně šíří snadněji než karcinomy dásní. Navíc unikají pozornosti delší dobu, protože jsou vinou polohy hůře viditelné. Bývají doprovázeny potížemi s polykáním, což bývá často mylně připisováno onemocnění zubů nebo hltanu. Metastáze se šíří do podčelistních a hlubokých krčních uzlin.
Léčba rakoviny dásní je převážně chirurgická. Vzhledem k často pozdní diagnostice onemocnění bývá nutno operovat i přilehlé tkáně, na které se již onemocnění rozšířilo, a pacient navíc absolvuje ozařování. Pozdní stadia rakoviny dásní bývají obtížně léčitelná.
Prognóza
Zhruba polovina pacientů s rakovinou dásní se dožívá více než pěti let od léčby této choroby. U karcinomu v oblasti za stoličkami je pětileté přežití obvyklé jen u čtvrtiny nemocných.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Ve svém příspěvku PÁLENÍ ŠPIČKY JAZYKA,DÁSNÍ A RTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálka.
Dobrý den, je to nejméně pět let, co mě začala pálit špička jazyka, je bez povlaku. Po nějaké době se přidalo pálení a zarudnutí dásní. Samozřejmě, že začal problém se stravou, téměř vše mě pálí. A při čištění zubů i tím nejjemnějším kartáčkem je děs. Návštěva lékařů: stomatologie, ORL, nulová pomoc. Teď se přidalo pálení i otok rtů a bolavé koutky úst. Užívám B komplex forte, ale žádné zlepšení. Obvodní lékařka mi předepsala zázračnou vodičku na afty, která jakoby znecitlivý dásně a mohu si alespoň vyčistit zuby, ale to není řešení.
Napadla mě myšlenka na potravinovou alergii, ale nevím jak zjistit na co, na koho a kam se obrátit.
Předem děkuji za radu.
Natálka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.
Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.
Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.
Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.
Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaj
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Potřebovala bych radu. Mám pocit řezání a svědění dasne a za zubem se mi udělal v dásni bílý flek. Z důvodu změny bydliště ještě nemám nového stomatologa. Neví někdo co to muže být? Přidala se stridave bolest všech zubů v dolní čelisti. Děkuji za pomoc. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše je to leukoplakie. Ve většině případů leukoplakie není život ohrožující. Flíčky nezpůsobují trvalé poškození úst. Léze obvykle vymizí samy během několika týdnů. V každém případě je to signál k urychlenému nalezení nového stomatologa. Někdy leukoplakie předchází rakovině, takže je důležité, aby to zkontroloval lékař.
Když se onemocnění dásní vyvíjí, objevují se i bakterie, které se hromadí podél dásní (v plaku). Mezi příznaky patří zarudnutí dásní, otok nebo krvácení z dásní. Správná ústní hygiena je nejen dobrou prevencí, ale i léčbou, protože člověk tím předchází parodontóze. Kouření, špatné stravovací návyky a stres může toto onemocnění zhoršit.
V naší poradně s názvem ODSTRANIT LEPIDLO PO UVOLNENI NAHRADY Z DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den ,používám na zubní náhradu lepidlo coregu ,ale problém je že při sundání zubní náhrady mi zustává lepidlo na dásní a obtížně se toho zbavuji .Stírám to kartáčkem dolů ale je to pracné ,nemáte prosím nápad jak se toho zbavovat bez komplikací ? děkuji za odpověď, Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro odstranění lepidla z úst vypláchněte ústa teplou vodou nebo ústní vodou. To pomůže rozpustit Coregu ve vašich ústech. Pak vyčistěte dásně kruhovým pohybem pomocí zubního kartáčku s měkkými štětinami a normální zubní pasty. (Tím se odstraní plak z úst a stimuluje krevní oběh.) Nedoporučujeme vybírat zbytky lepidla z dásní, protože by to mohlo způsobit podráždění. Corega se pomalu rozpustí ve slinách a část produktu se může nakonec spolknout. Studie ukázaly, že adheziva z lepidla procházejí trávicím systémem v podstatě nezměněná jako nestrávený materiál a jsou eliminována bez jakýchkoli detekovatelných následků. Zkuste experimentovat a zjistit, jaké množství produktu je pro vás nejlepší. Naneste adhezivní krém Corega na vaše protézy v malých proužcích nebo v řadě teček, přičemž se ujistěte, že jej neaplikujete příliš blízko k okrajům. Protézy pevně přitlačte na místo a krátce držte. Mnoho nositelů umělého chrupu shledává, že stačí jedno použití denně. Pokud používáte přípravek Corega více než dvakrát denně nebo pokud vám protéza špatně sedí, poraďte se se svým zubním lékařem.
Utvoří-li se v ústech tak zvaný váček na dásni, jedná se většinou o onemocnění zubu, i když se projeví jako nažloutlá bulka nebo vyvýšenina na dásni. Váček se tvoří v dásni jako hnisavé ložisko. Někdy „dozraje“, praskne a zhojí se, jindy může váček na dásni postiženému způsobovat silné bolesti, od kterých odpomůže jen lékařský zákrok – vyčištění. Váček na dásni může mít i čirý obsah – pak se obvykle jedná o opar na sliznici, který nezpůsobuje velké bolesti a po prasknutí se rychle zhojí.
Zánět dásní je nejranější a nejmírnější stadium onemocnění dásní. V tomto stadiu mohou být dásně zarudlé, mírně zduřelé a mohou snadno začít krvácet. Většina lidí však nepociťuje skoro žádné potíže, takže nemá potřebu vyhledat zubního lékaře. I když navštěvujete zubního lékaře pravidelně, objednejte se ihned, jakmile si všimnete, že máte zarudlé, nateklé nebo krvácivé dásně, a to i když nebudete cítit žádnou bolest. Včasný zásah je v boji s infekcí klíčový.
Někdy se zánět dásní vyvine v důsledku aktuálního zdravotního stavu. Pokud jste těhotná, máte diabetes, léčíte se s rakovinou, jste HIV pozitivní nebo máte AIDS, jste ohroženi více. I když jste zdraví, měli byste péči o ústní dutinu věnovat dostatečnou pozornost a při prvních známkách zánětu dásní navštívit zubního lékaře.
Také vaše geny mohou hrát proti vám. Výzkum ukázal, že přibližně u 30 procent lidské populace hrozí vyšší riziko výskytu zánětu dásní nezávisle na jiných zdravotních faktorech.
Nejlepším včasným zásahem je u zánětu dásní odborné čištění zubů. A pak už je jen na vás, abyste soustavně dodržovali hygienu ústní dutiny, to je čistit si dvakrát denně zuby a jednou denně používat dentální nit. Dentální hygienistka nebo zubní lékař vám může navíc doporučit jako součást včasného zásahu ústní vodu, která pomáhá udržet zubní plak pod kontrolou.
V naší poradně s názvem NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Měl jsem v noze trombozu a následně plicní embolii. Cca 6 let proto beru Warfarin. Stále častěji ale trpím neustálými záněty dásní a můj zubař je zdůvodňuje užíváním Warfarinu. Existuje nějaká náhrada- i kdyby mě stála měsíčně třeba tisíc korun- která by tyto záněty nezpůsobovala ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V první řadě je potřeba říct, že náhrada za Warfarin existuje. Je k dispozici několik druhů léků na ředění krve, každý s jiným principem účinku. O tom, který z nich bude nejvhodnější právě pro vás, může rozhodnout jedině váš ošetřující lékař, který vás léčí Warfarinem.
Co se týče zánětu dásní ve spojitosti s Warfarinem, tak o tom neexistuje žádný důkaz. Pouze jen, že Warfarin způsobuje krvácení z dásní. Ale to způsobují všechny léky na ředění krve.
Promluvte si s ošetřujícím lékařem o přechodné léčbě jiným typem léku na ředění krve po dobu 6 měsíců a pak zhodnoťte, zda-li se vaše situace se záněty zlepšila.
Před zahájením léčby svědění dásní je důležité nalézt příčinu svědění. Nejčastěji to bývají alergické reakce, a to buď na potraviny, nebo léky. Mezi další příčiny patří zánět dásní a parodontitida. Existují různé způsoby, jak léčit příčiny svědění dásní, včetně domácích opravných prostředků. Léčebná kúra může zahrnovat i nechirurgickou léčbu nebo laserové terapie a parodontální chirurgii. Léčba se může lišit v závislosti na závažnosti infekce. Intenzivnější svědění dásní vyžaduje rozsáhlé a opakované ošetření.
Mírné alergické reakce na potraviny či léky mohou být často léčeny pomocí domácích opravných prostředků. Velmi vhodné je kloktání slané vody nebo antibakteriální ústní vody, což pomáhá zmírnit nepříjemné pocity v ústech. Ostatní domácí opravné prostředky zahrnují použití různých olejů k léčbě problémů. Některé jsou obsažené v zubních pastách, jejich používání však bývá méně účinné než nanesení oleje přímo na dásně.
Zánět dásní se často léčí nechirurgicky, protože postačí správné čištění zubů nebo odstranění nadměrného plaku, který může způsobit svědění dásní. Laserová terapie je méně invazivní formou čištění. Většina těchto ošetření by se měla opakovat alespoň dvakrát ročně, aby se zabránilo opakovanému návratu onemocnění.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý den už 14 dni mám zánět okostice v dasni můj zubar mi první uřízl dasen vyčistil druhý den mi zub vytrhl a třetí den jen drenoval ale bolest je nevidrženi točí se mi hlava bolí mne spánek ucho spatne se mi dícha
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V době těhotenství je ženský organismus ovlivněn výraznými hormonálními změnami. Mění se vnímání chuti, pachů a zvyšuje se dávivý reflex. V dutině ústní je těmito hormonálními změnami nejvíce ovlivněna dáseň. Hlavním projevem těhotenské gingivitidy (zánětu dásní) je krvácení dásní při čištění chrupu, někdy při jídle, výjimečně jde i o krvácení spontánní. Zanícená dáseň je zarudlá, zduřelá, hladká a lesklá a někdy i mírně bolestivá. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní. Samotný zánět dásně je vyvolán přítomností zubního plaku, který produkuje řadu toxických látek a enzymů. Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu.
Při déletrvajícím zánětu dásní dochází k jeho šíření na kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu. V takovém případě již hovoříme o parodontitidě neboli parodontóze. Pokud chceme projevům těhotenské gingivitidy předejít, měly by se ihned na počátku těhotenství či ještě dříve odstranit všechny příčiny, které mohou vést k dráždění dásní. Především je třeba navštívit zubního lékaře a nechat si odstranit zubní kámen. Je třeba úplně přestat kouřit, ale tento požadavek je u těhotné ženy samozřejmý z důvodu ochrany plodu. Pokud má žena v ústech snímatelné či fixní náhrady, je třeba zkontrolovat, zda někde netlačí či mechanicky dáseň nedráždí. To se týká také zubních výplní, které mohou mít ostré hrany. A nejdůležitější je co možná nejpečlivější dodržování ústní hygieny. Při čištění by se neměly opomenout mezizubní prostory, protože plak se kromě zubních krčků zpočátku hromadí hlavně tam. Na zanícené dásně také velmi dobře působí výplachy chlorhexidinem, roztokem pro takzvané „chemické čištění zubů“. Ten lze volně zakoupit v lékárnách. Výplachy těmito roztoky se také doporučují ženám, které si z důvodu zvýšeného dávivého reflexu a následně vyvolaného zvracení dočasně nemohou čistit zuby zubním kartáčkem.
Bulka na dásni, která se objevuje a pak zase mizí, může být známkou infekce kolem hrotu kořene mrtvého zubu nebo známkou takzvaného parodontálního abscesu, kdy dojde k zánětu závěsného aparátu zubů v okolí následkem parodontitidy. Obojí je stav vyžadující zásah zubního lékaře.
Příčiny
Bulka na dásni může být vyvolána mechanickým podrážděním, hormonálními změnami, jako následek léčby nebo vážným celkovým onemocněním organismu (leukémie). Nejčastěji bulka na dásni vzniká z důvodu zánětu, kdy dochází k nahromadění hnisu mezi povrchem kosti a okosticí, příčina je vesměs odontogenní (akutní parodontitida).
Hnisavý zánět začíná v podobě zánětlivého otoku, ke kterému se přidruží silná emigrace leukocytů a dochází k nekróze. Infekce se někdy ohraničí, nekrotická tkáň propadne zkapalnění proteolytickým působením leukocytů a vznikne dutina (absces), která obsahuje hustou, žlutou, neprůhlednou tekutinu, která sestává hlavně z leukocytů (hnis). Koagulátory bakteriálního původu jsou tedy příčinou vzniku fibrinové bariéry, která tvoří ohraničení zánětu proti okolí, vlastní stěnu však absces nemá. Tato zóna nespecifické granulační tkáně vytváří někdy i několik milimetrů silnou vrstvu, která se chová jako semipermeabilní membrána (pyogenní membrána). Působením osmotických sil dochází ke zvětšování abscesů i bez další exsudace, absces pak působí také tlakem na okolní tkáně a přivodí jejich nekrózu. Nekróza může způsobit provalení abscesu k volnému povrchu a vznikne chodbička, z níž se na povrch vyprazdňuje hnis – hnisavá píštěl slizniční. Abscesová dutina poté zkolabuje, vyplní se granulační tkání, která vyplní zbývající dutinu a celý proces se zhojí jizvou. Struktura okolních tkání může však zabránit kolapsu abscesové dutiny a nevyprázdněný absces přechází do chronického stadia. Je tomu tak například při tvorbě apikálního zubního granulomu, což je v podstatě chronický absces.
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud infekce v něm je virulentní (patogenní). Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví – autosterilizace abscesu. Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění navenek dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.
Příznaky
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud je v něm infekce. Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví (autost