Vnitřní orgány lidského těla tvoří dokonale propojený systém, který nepřetržitě pracuje na udržení života, zdraví a rovnováhy. Každý orgán má svou jedinečnou funkci – od srdce, které pumpuje krev, přes játra filtrující toxiny, až po mozek řídící všechny naše vědomé i nevědomé procesy. Přestože většinu z nich nevidíme a často si jejich existenci uvědomíme až ve chvíli, kdy přestanou správně fungovat, hrají klíčovou roli v každodenním chodu celého organismu. Tento článek vás provede nejdůležitějšími vnitřními orgány, jejich funkcemi, vzájemnými souvislostmi i tím, jak o ně pečovat, aby vám dobře sloužily po celý život.
Anatomie lidského těla
Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidského těla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidského těla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základn
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ HOUBA A INTOLERANCE LAKTOZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Procházková.
Mám dotaz. Mám doma houbičky, dělám denně kefír pro manžela a zajímalo by mne, zda mohu kefír t=ž užívat, když mám prokázanou intoleranci laktozy. Bojím se, abych si tím nějak neublížila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Součástí přírodní medicíny je celá řada bylinek a dalších produktů. Mezi „nejzvláštnější“ z nich nepochybně patří tibetská (kefírová) houba. První zajímavostí už je skutečnost, že se vlastně vůbec nejedná o houbu, ale o společenství bakterií a mléčných a octových kvasinek. Svým vzhledem ovšem právě houbu připomíná, což tedy vysvětluje samotný název.
Tato kefírová kultura a její příznivé účinky na lidské zdraví je přitom známa odedávna. V oblasti Kavkazu a Tibetu se mohla používat již před cca 5 tisíci lety. Tamější lidé ovšem její tajemství dlouho střežili, takže se informace o ní začali dostávat na Západ až v 19. století, kdy ji popsali ruští lékaři. Dnes se o ní mluví jako o elixíru zdraví. Jaké jsou tedy její účinky?
Příznivé účinky tibetské houby
Mnoho zdrojů uvádí až zázračný vliv na lidské zdraví. Tibetská houba má příznivé účinky na srdce, pomáhá lépe rozkládat cholesterol v cévách a pozitivně reguluje krevní tlak. Její konzumace je tedy mj. prevencí infarktu myokardu. Kladný vliv má ovšem i na další orgány. Doporučována je např. při různých nemocech ledvin, sleziny, žlučníku, slinivky či jater.
Kefírový nápoj navíc odkyseluje organismus, zabraňuje shromažďování a hnilobným procesům potravy ve střevech, takže působí pozitivně také na trávící soustavu. Opomenout nesmíme ani stimulaci imunitního systému, zpomalení stárnutí, zvýšení vitality a zabránění únavě způsobené stresem. Navíc dokáže brzdit vývoj metastáz a je cenným zdrojem vitamínu B12 a kyseliny listové.
Jak si doma připravit kefírový nápoj aneb tibetská houba do mléka
Nejedná se o nic složitého. Dvě či tři lžičky tibetské houby dáte do sklenice a zalijete cca půl litrem nesvařeného mléka. Dále necháte odstát 24 hodin, poté této době důkladně zamícháte a scedíte skrze sítko. Tímto způsobem si vlastně vytvoříte základ pro domácí kefír. Směs, jež zůstane na sítku, propláchnete a vrátíte do umyté sklenice. Pamatujte ale, že by vůbec neměla přijít do styku s kovem.
Celý proces lze zopakovat hned několikrát, než se vám bude zdát, že je kefír hotový. Až tomu tak bude, konzumujte jej 20 dní , a to ideálně před spaním. Pak si je nutné dát na 10 dní přestávku, během níž je potřeba tibetskou houbu opět přelévat mlékem a čistit, aby si zachovala své účinky. Po čase byste se měli cítit zřetelné lépe, neboť se jedná o skutečně účinnou přírodní medicínu.
Doporučujeme: mikroorganismy tvořící tibetskou houbu se živí zejména mléčnou laktózou. Kefírový nápoj proto mohou konzumovat i lidé, kteří jsou na ni alergičtí.
Ve svém příspěvku ODČERVENÍ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla.
Fuj fuj... je to hnusné. Proto jednou za rok si celá rodina odčervujeme organismus. Používáme na to wurm-ex. Já osobně se po něm vždycky cítím tak nějak lépe a u syna jsme spozorovali, že se mu dokonce vyhnuly určitě zdravotní problémy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivulka.
já jsem o tom tedy nikdy neslyšela, teprve minulý týden, kdy jsem se kdesi dočetla o přírodním doplňku stravy na odčervení-Červexu od firmy Swiss.. navíc můj muž miluje tatarák, takže u nás nejspíš není co čekat..
Lidské tělo je schopné generovat své vlastní látky, které neutralizují volné radikály. Tyto antioxidanty bojují s volnými radikály a tvoří chemickou sloučeninu, která je určitým způsobem neutralizuje. Proces stárnutí naznačuje, že tato ochrana není dostatečná. Organismus je závislý na pomoci jiných antioxidantů z vnějšího prostředí.
Celá řada vitamínů a živin je součástí „armády“, která chrání buňky před útokem agresivních oxidačních látek. Do silného tria antioxidantů patří vitamín A, vitamín C a vitamín E. Vitamín A stejně jako beta karoten spadá do skupiny vitamínů označovaných svým původem jako karotenoidy, ty jsou obsaženy v mrkvi a dalším žlutém ovoci a zelenině. Citrusové plody, papriky, brokolice a brambory poskytují velké množství vitamínu C, vitamín E se převážně nalézá v rostlinných olejích, například olej z pšeničných klíčků.
Pokud budeme vybírat ze stopových prvků, jako antioxidant působí kupříkladu selen, který je obsažen v rybách, vejcích, celozrnných obilovinách nebo kokosovém ořechu.
Karotenoidy a flavonoidy nejen vytvářejí chuť a vzhled ovoce a zeleniny, ale jsou také aktivní v obraně proti volným radikálům. Žlutooranžová barva papriky a mrkve i zelená barva brokolice jsou znakem vysokého obsahu karotenoidů. Hrozny, třešně, lilek obsahují flavonoidy, které mohou rovněž fungovat jako antioxidanty a chránit lidské srdce a krevní oběh.
Melanin chrání proti poškození světlem. Pokožka nesmí být nadměrně vystavena světelnému UV záření. Konkrétněji se udává, že nesmí docházet k oxidaci kyseliny listové v pokožce, ale zase musí mít kůže dostatek světla, aby mohl vznikat vitamín D. Melanin pohlcuje především ultrafialové záření, které mění z 99,9 % na teplo, a tak zabraňuje tvorbě volných radikálů, tím také chrání DNA buněk před poškozením a vznikem zhoubného nádoru, melanomu.
V lidské kůži je tvorba melaninu stimulována hlavně v okamžiku, kdy dojde k poškození DNA. Pokožka tak při opalování hnědne. Různé lidské rasy mají geneticky zakódovanou odlišnou barvu pleti, což bylo zřejmě ovlivněno tím, v jak intenzivním slunečním záření se daná populace vyvíjela. Buňka zodpovědná za vznik melaninu se označuje jako melanocyt. Vzácně dochází i k přílišné produkci melaninu (takzvaný melanismus) nebo je melanin naopak produkován v nižším množství (albinismus).
Ve svém příspěvku ODČERVENÍ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla.
Fuj fuj... je to hnusné. Proto jednou za rok si celá rodina odčervujeme organismus. Používáme na to wurm-ex. Já osobně se po něm vždycky cítím tak nějak lépe a u syna jsme spozorovali, že se mu dokonce vyhnuly určitě zdravotní problémy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magda.
Můžete prosím upřesnit jaké zdravotní problémy se vašemu synovi vyvarovaly? Děkuji
Detoxikační náplasti Detox Pharma nefungují jako prostředek k odstraňování toxinů z těla, i když po použití mohou působit velmi přesvědčivě.
Změna barvy náplasti není důkazem detoxikace, ale výsledkem chemické reakce materiálu s vlhkostí a teplem. Lidské tělo má vlastní detoxikační systémy, které pracují nepřetržitě a nelze je podpořit náplastí. Pocit účinku je často způsoben očekáváním a interpretací viditelného efektu, nikoli skutečnou biologickou změnou.
Proč detoxikační náplasti po sundání tmavnou?
Tmavnutí detoxikačních náplastí je fyzikálně-chemický jev, který nesouvisí s odváděním toxinů z organismu.
Vlhkost z pokožky, teplo a přístup vzduchu spouštějí oxidaci a změnu barvy složek náplasti. Stejný efekt lze pozorovat i mimo lidské tělo, například ve vlhkém prostředí. Tmavá barva tedy neznamená přítomnost toxinů, ale reakci materiálu, která je výrobcem často záměrně využívána jako vizuální důkaz účinku.
Co přesně znamená označení Detox Pharma?
Označení Detox Pharma není oficiální lékařský ani farmaceutický termín a neznamená, že by šlo o lék.
Slovo „pharma“ má vyvolat dojem odbornosti, léčby a bezpečnosti, přestože jde o běžný spotřební produkt. Detoxikační náplasti neprocházejí stejným schvalovacím procesem jako léčiva a jejich účinek není klinicky prokázán. Právě jazykové spojení detox a pharma je důvodem, proč může být produkt vnímán jako důvěryhodnější, než ve skutečnosti je.
Jsou detoxikační náplasti Detox Pharma podvod?
Detoxikační náplasti lze označit jako produkt s klamavým očekáváním účinku, nikoli jako skutečnou léčbu.
Samotné použití náplasti obvykle nepředstavuje zdravotní riziko, problémem je však způsob prezentace a slibovaný detoxikační efekt. Pokud uživatel očekává odvod toxinů z těla, dochází k zavádění. Z medicínského hlediska neexistuje mechanismus, kterým by náplast mohla plnit to, co slibuje.
Proč lidé často uvádějí pozitivní zkušenosti s detoxikačními náplastmi?
Pozitivní zkušenosti jsou často výsledkem placebo efektu a subjektivního vnímání změny, nikoli skutečné detoxikace.
Rituál použití, očekávání účinku a viditelná změna náplasti vedou k pocitu, že se v těle něco děje. Tyto pocity mohou být skutečné, ale neodrážejí biologickou změnu ani odstranění toxinů. Jde o psychologický efekt, který je dobře známý i u jiných zdravotních a wellness produktů.
Může používání detoxikačních náplastí uškodit zdraví?
Ve většině případů detoxikační náplasti nepředstavují přímé zdravotní riziko pro zdravého člověka.
Rizikem není samotná náplast, ale odkládání skutečného řešení zdravotních potíží. U citlivých osob může dojít k podráždění kůže. Problém nastává tehdy, pokud člověk spoléh
Ve svém příspěvku PARAZITI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Keding.
Ano je 21. století a mizerná kvalita potravy, chodíme na kebab, na sushi, na čínské nudle....Myslíte, že zelenina ve fast foodech je dokonale očištěna a to samé syrové ryby a maso? Nemyslím si, bylo by vše o jiné kvalitě a ceně. Mám doma 2 odčervené psi ano mohou být přenašeči i když jsou sami odčerveni denně se hrabou ve všem možném, ale to, že přenost je hlavně od psů jé nesmysl. Za plno problémů může tato doba a lidé. Škrkavku a podobného parazita získáte jen od psa ? Omyl! Stačí jit někam na návštěvu, kde neni dobře očištěná zelenina, nebo si dát jen kebab se zeleninou, kde malé vajičko škrkavky není na pohled oka znatelné a přilne hlavně na zeleninu, ovoce, syrové ryby atd... ohledně tasemnice je zase rizikový tatarák, jsme tvorové jako zvířata parazitu máme vsobě mnoho i bakterii které maji ochranný učel, nebo naopak. Jednou za rok by se měl každý člověk odčervovat je to zároveň podpora dobré imunity a nebudete na chřipky, anginy atd.. tak náchylní ....Sama mám škrkavku a bojuju s ní mám na ni dva druhy leku které zapiji čistou štávou z grepu jsou to sice křeče do břicha a zvýšené vyprazdnování, ale věřim, že se mi časem uleví.....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Silvia.
ahoj, napíš mi prosím, ako sa cítiš, v akom štádiu je škrkavka. Tiež ju mám. ďakujem. sandraborova@gmail.com
Melanin chrání proti poškození světlem. Pokožka nesmí být nadměrně vystavena světelnému UV záření. Konkrétněji se udává, že nesmí docházet k oxidaci kyseliny listové v pokožce, ale zase musí být dostatek světla, aby mohl vznikat vitamín D. Melanin tedy pohlcuje především ultrafialové záření, které mění z 99,9 % na teplo, a tak zabraňuje tvorbě volných radikálů, čímž chrání DNA buněk před poškozením a vznikem zhoubného nádoru – melanomu.
V lidské kůži je tvorba melaninu stimulována hlavně v okamžiku, kdy dojde k poškození DNA. Pokožka tak při opalování hnědne. Různé lidské rasy mají geneticky zakódované odlišné barvy pleti, což zřejmě záviselo na tom, v jak intenzivním slunečním záření se daná populace vyvíjela. Buňka zodpovědná za vznik melaninu se označuje jako melanocyt. Vzácně dochází i k přílišné produkci melaninu (takzvaný melanismus) nebo je naopak melanin produkován v nižším množství (albinismus).
Ve svém příspěvku KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sabča.
To je podle mě úplně stejná situace jako s králíkem - pokud jsou odčervení a nechodíte s nimi ven, tak je to dle mého názoru zbytečné...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel DendaBenda.
Tak to je v pohodě. To nejspíš žádné červíky nebudou mít - já je totiž mám jenom doma... Tak to nechám tak. Kdyby něco, vždycky můžu preventivně začít brát wurm-ex a bude vystaráno.
Lanolin vlasy hydratuje, dodává jim přirozený lesk a chrání je před vlhkem. Aplikuje se do vlhkých i suchých vlasů.
Díky tomu, že obsahuje vitamín B, využívají jej i kosmetické firmy jako důležitou přísadu do svých výrobků. Je to také výborný šampon a pěna do koupele. Nejenže dokáže krásně zjemnit pokožku, ale je i velmi dobrou prevencí proti lupům a lehčí lupénce. Je doporučován dermatology pro odstraňování lehčích plísní a ekzémů a promazávání suchých míst na těle. Díky lanolinu se velmi rychle hojí ztvrdlé a rozpraskané paty. Využívá se rovněž jako zábal, po jehož aplikaci dochází ke ztišení bolesti u křečových žil.
Lanolin redukuje suchost pokožky až o 40 % během jedné hodiny. Tento účinek byl potvrzen měřením profilu povrchu kůže. Mezibuněčné lipidy hrají velkou roli v udržení hydratace povrchové vrstvy lidské pokožky. Lanolin má podobné složení jako tyto lipidy, proto jeho molekula lehce proniká do mezivrstev lipidové struktury – vstřebává se přes stratum corneum až po hranici stratum granulosum. Většina lanolinu absorbovaná kůží se shromažďuje v mezibuněčných prostorech, kde na sebe spontánně váže vodu a tvoří excelentní emulzi. Tato zásobárna vody v kůži zaručuje hydrataci a tím snížení suchosti kůže. Lanolin tvoří na pokožce ochranný film a vyhlazuje kožní nerovnosti. Také zlepšuje kvalitu lidské kůže a vlasů.
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
zajímalo by mě, jak se odčervovali naši předci, když Wurm-Ex neexistoval. Mě spíš zajímá přírodní cesta k odčervení.
Děkuji
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Hormon melanin pohlcuje ultrafialové záření, které mění z 99,9 % na teplo, a tak zabraňuje tvorbě volných radikálů, čímž chrání DNA buněk před poškozením a vznikem zhoubného nádoru. V lidské kůži je tvorba melaninu stimulována hlavně v okamžiku, kdy dojde k poškození DNA. Různé lidské rasy mají geneticky zakódované odlišné barvy pleti, což zřejmě záviselo na tom, v jak intenzivním slunečním záření se daná populace vyvíjela. Buňka zodpovědná za vznik melaninu se označuje jako melanocyt. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.
Rybí tuk obsahuje důležitý vitamín A a vitamín D a také omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které lidské tělo nezbytně potřebuje ke svému životu, ale neumí si je samo vyrobit. Napomáhají k lepšímu průtoku krve cévami a k jejich pružnosti, snižují podíl cholesterolu v lidském těle a snižují vysoký krevní tlak, který může způsobit onemocnění srdce. Rybí tuk se získává z mořských ryb, převážně ze sleďů, sardinek, makrel, lososů či tresek.
Účinky rybího tuku pro lidské zdraví: prevence před rakovinou prsu, prevence před rakovinou prostaty, prevence před rakovinou tlustého střeva, prevence před vznikem cukrovky, prevence před infarktem, snižuje riziko vzniku alergických reakcí včetně astmatu a atopického ekzému, snižuje riziko onemocnění revmatickou artritidou, snižuje hladinu triglyceridů (typ tuků) v krvi o 20 až 50 %, ovlivňuje správný růst kostí, funkci mozku a zraku, napomáhá při psychických problémech (například schizofrenie), zmírňuje menstruační bolesti, napomáhá při boji s obezitou, pro diabetiky 2. stupně je rybí tuk nezbytnou součástí jídelníčku.
Pokud konzumujete minimálně jednou týdně tučnou rybu, nemusíte jíst rybí tuk ve formě doplňků stravy. Jestliže užíváte rybí tuk, musíte jíst hodně antioxidantů, jako je zejména ovoce a zeleniny.
Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec. Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost. Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím. Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví.
Podle významných světových autorů totiž téměř není možné onemocnět, dokážeme-li udržet správnou acidobazickou (zásadito-kyselou) rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění.
Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Velmi diskutované okyselení způsobuje nemoci, zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení; a co je ještě horší, toto okyselení může léta zůstat bez povšimnutí.
Kyselost nebo zásaditost jakékoliv tekutiny se udává v takzvaném pH (zkratka od „potential of hydrogen“ = množství volných iontů vodíku H+). Tato jednotka jednoduše řečeno udává, jestli je v tekutině více kyselých nebo zásaditých látek, případně zda jsou v rovnováze a tekutina je neutrální. Neutrální tekutina je ta, která má pH kolem hodnoty 7. Lidské tělo je navrženo tak, aby bylo mírně zásadité, je to pro něj doslova životně důležité, aby po celou dobu mělo pH krve na hodnotách kolem 7,4.
Cévy a vůbec jakékoliv tkáně uvnitř lidského organismu nejsou stavěny na průchod kyselé směsi. Víceméně cokoliv kyselého, co prochází lidskou tkání, nenávratně poškozuje tyto tkáně. Lidský organismus se ve snaze přežít snaží procesem demineralizace dosáhnout mírně zásadité hodnoty pH, problém je ovšem v tom, kde má tyto látky a materiály vůbec brát. A tak tělo, protože nemá na vybranou, si vápník a další zásadotvorné materiály bere z kostí, zubů, kloubních chrupavek a podobně. Ve výsledku to tedy znamená, že tělo pod hrozbou daleko větších škod oslabuje samo sebe. Získaný vápník a další materiály se naváží na kyseliny v cévní stěně a ta postupně tuhne. Postižné místo organismus ošetří svojí záplatou jménem cholesterol. Nemusíme zde připomínat, že dobrá průchodnost cév je velmi důležitá pro naše zdraví.
Obrana tedy spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je nebo by měl být pro člověka normální a&n
Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.
V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.
Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud je autista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autista je velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.
Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).
Vývoj autistického dítěte probíhá odlišně ve srovnání se zdravým jedincem. Kognitivní (pohybové) dovednosti nemusí být postiženy, ale sociální a jazykové jsou většinou opožděné nebo postižené. Slovní zásoba může být omezená. Některé děti trpí i motorickým postižením. Učení u autistických dětí býv
Nejprve si je dobré uvědomit, co to vlastně cholesterol je.
Cholesterol je látka, která se v lidském těle podílí na zpracování tuků, na tvorbě buněk i žlučové kyseliny, a také i na produkci hormonů. To znamená, že lidské tělo nezbytně potřebuje cholesterol pro své fungování. Problémem ale je, že se cholesterol ukládá do cévních stěn (aterosklerotické pláty = tukové pláty v cévách), a tím se céva zužuje a zároveň se snižuje i její pružnost. Pokud je céva zúžená, hrozí u ní, že se nakonec ucpe a nebude tudy moci protékat krev, čímž dojde k nedostatku kyslíku v místech, kam céva krev s kyslíkem dodávala. Lékaři nesledují tedy jen hodnoty cholesterolu, ale sledují i stav těchto cholesterolových plátů v cévách, jak jsou velké, kolik jich je, jestli hrozí jejich prasknutí atd. Cholesterol je tedy pro lidské tělo důležitý, ale stejně tak je důležité jeho množství v lidském těle, aby nedocházelo k příliš velkému zúžení cév, a tím se také zabránilo různým kardiovaskulárním onemocněním, cévním onemocněním a mozkové mrtvici, které by mohlo vyšší množství cholesterolu (a tím i zvýšené množství ucpaných cév) způsobit. Vysoký cholesterol v České republice postihuje až 70 % dospělých.
V naší poradně s názvem TRITTICO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Prosím o radu.Uzivam lék TRITTICO.Jake mohu používat potravinové doplňky a léky z těchto:
Aloe Vera gel na pití
Zelený ječmen a chlorella
Švédské kapky
Melatonin
Magnesolv
Ostropestřec
Salvej
Tablety na odčervení.
Živočišné uhli
Děkuji a těším se na odpověď.Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Trittico obsahuje účinnou látku trazodon, který má sedativní účinky. Melatonin má také sedativní účinky a při společném užívání mohu být nepřiměřeně silné. Ostatní složky vašeho výběru jsou bez komplikací.
Cholesterol se v těle vždy naváže na protein a společně tak vytvoří lipoproteiny, u kterých se rozlišují tři typy, ale cholesterol je jen jeden!
Lékaři obvykle zkoumají nejen hodnoty celkového cholesterolu, ale i hodnoty HDL a LDL. HDL je high density lipoprotein, který je považován za „hodný“ cholesterol. LDL tedy low density lipoprotein je považován naopak za „zlý“ cholesterol.
Je třeba si uvědomit, že oba cholesteroly lidské tělo samo vytváří a zároveň je i přijímá prostřednictvím potravy. Také je nesmysl, že by některé potraviny obsahovaly jen HDL, nebo LDL. Cholesterol je v podstatě jen jeden. O tom jestli bude pro lidské tělo dobrým služebníkem, anebo jeho ničitelem, rozhoduje nosič (lipoprotein), který se cholesterolu ujme. Tukové nosiče (LDL) nosí cholesterol do tkání, naopak nosič HDL, který obsahuje více proteinů než tuků, odnáší cholesterol z cév do jater.
Cholesterol se dá rozlišovat také na vnější (exogenní), tedy ten, který člověk přijme z potravy a vnitřní (endogenní), tedy ten který si jeho tělo samo vyrobí.
V naší poradně s názvem ROZŠÍŘENÉ PÓRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Ryšková.
Dobrý den,
chci se zeptat jak je možné, že na jedné tváři mám rozšířené pory a na druhé ne. Přitom na obě tváře dávám přibližně stejné množství krému. Kosmetička říkala, že mám normální pleť, akné jsem nikdy moc neměla. Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Evo, je to normální jev. Lidské tělo není zcela symetrické a to se týká i vlastností pokožky na té či oné straně těla. Budete se muset, Evo, s touto disbalancí smířit. Pro krytí rozšířených pórů použijte kosmetiku na rozšířené póry. Přehled o tom, co pro rozšířené póry nabízí trh můžete zjistit tady: https://www.krasa.cz/proble…
Co je melanin? Z chemického hlediska je odvozen z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, které jsou oxidovány a polymerizovány. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.
Melanin chrání pokožku proti poškození světlem. Pokožka nesmí být nadměrně vystavena světelnému UV záření. Udává se, že nesmí docházet k oxidaci kyseliny listové v pokožce, ale při nedostatku světla by zase nemohl vznikat vitamín D. Melanin pohlcuje především ultrafialové záření, čímž zabraňuje tvorbě volných radikálů a chrání DNA buněk před poškozením a vznikem zhoubného nádoru melanomu.
V lidské kůži je tvorba melaninu stimulována v okamžiku, když dojde k poškození DNA. Pokožka tak při opalování hnědne. Různé lidské rasy mají geneticky zakódované odlišné barvy pleti, což zřejmě záviselo na tom, v jak intenzivním slunečním záření se daná populace vyvíjela. Buňka, v níž vzniká melanin, se označuje melanocyt a je zodpovědná za pigment.
Melanocyt čili pigmentová buňka je typ živočišných buněk roztroušených ve svrchní vrstvě pokožky, ve vlasových folikulech, v oční živnatce, ve vnitřním uchu, mozkových plenách, kostech i v srdci. Melanocyty produkují pigment melanin a jsou neuroektodermálního původu. Melanocyty jsou buňky s mnoha výběžky, jimiž se napojují na přilehlé keratinocyty. V cytoplazmě melanocytů jsou zvláštní organelové struktury, takzané melanozomy. Se vzrůstající velikostí melanozomů se dá usuzovat na temnější barvu pleti. Pokud jsou pokožkové buňky vystaveny UV záření, dochází k produkci intermedinu (melanocyty stimulující hormon, MSH), který podporuje tvorbu melaninu v melanozomech. Melanin se poté po malých částech předává do sousedních keratinocytů a způsobuje zde opálení.
Nadměrnou lokální činností melanocytů vznikají různé skvrny, například pihy (ephelides), kávové skvrny („café-au-lait“) či některá lentiga. Horší bývají melanocytové névy, z nichž se může vyvinout maligní melanom.
Vlasové barvivo (melanin) je uloženo převážně v kortexu a částečně v medule.
Tvorbu melaninu lze podpořit jednoduše pomocí doplňků ze sibiřské divoké houby Chaga (česky čaga sibiřská). Jak již bylo řečeno, melanin je pigment, který se nachází všude v přírodě. Právě melanin propůjčuje divoké čaze její typické zbarvení a vytváří také barvu lidské kůže. Melaniny se skládají z elektricky vodivých polymerů: polyacetylen, polypyrrol a polyanilin. Různé proporce a vazebné úhly těchto polymerů vytvářejí různé typy melaninu. Dopamelanin, eumelanin (černohnědý polymer) a feomelanin (červenohnědý polymer zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy) jsou běžné typy melaninových pigmentů. Eumelanin je melanin převažující u lidí (bílé vzezření albínů je převážně důsledkem nedostatku tohoto pigmentu). Čaga obsahuje více melaninu než jakákoli jiná známá potravina nebo bylina; je to nejlepší potravní zdroj této sloučeniny, jelikož obsahuje pigmenty podobné těm, které se nacházejí v lidském těle. Melanin v čaze vykazuje vysoké antioxidační a genoprotektivní účinky.
Melanin je pigment náročný na živiny, to znamená, že aby se vytvořil, klade na tělo velké energetické požadavky. Věk, stres, genetické spouštěče a výživa chudá na minerály mohou často tvorbu melaninu v pokožce narušit, což způsobí bílé skvrny a může vést až k vitiligu (které je pravděpodobně spojené se stresem a může mít virové složky). Konzumace zdroje melaninu, jako je čaga, uleví tělu od nutričně náročných procesů, které jsou součástí tvorby melaninu. Melanin jako živina podporuje krásu a vzhled vlasů, pokožky a očí. Pomáhá navrátit a udržovat mladistvější vzhled. Melanin funguje jako neurologicky aktivní bílkovina (tedy jako neuropeptid, který se koncentrovaný nachází v neuronech, které produkují důležité neurotransmitery, jako je serotonin, dopamin a adrenalin. Přijímání melaninu ve stravě (v podobě čagy) může mít ozdravující účinky na všechny části těla uvedené výše. Melaninové pigmenty reagují na všechny typy záření: světelnou, tepelnou a kinetickou energii. Melaninové sloučeniny nacházející se v mnoha organismech včetně čagy a lidského těla mají fotoprotektivní vlastnosti: pohlcují škodlivé frekvence UV záření a přeměňují je na neškodné teplo v procesu zvaném „ultrarychlá vnitřní konverze“. Tento proces melaninu umožňuje rozptýlit odhadem 99,9 % absorbovaného UV záření jako teplo. Díky tomu jsou melaninové sloučeniny schopné chránit všechny druhy organismů včetně bakterií a hub před stresem UV záření ze slunce a agresivními volnými radikály. U lidí ultrarychlá vnitřní konverze a přirozená zvýšená produkce melaninu (melanogeneze) pomáhají vytvářet opálení, ale také předcházet kumulativnímu, nepřímému poškození DNA způsobenému UV zářením (typu B), které nakonec vede k rozvinutí různých rakovin ků