Tuková bulka, odborně lipom, patří mezi nejčastější nezhoubné útvary pod kůží. Může se objevit prakticky kdekoliv – na zádech, v podpaží, v prsu, na noze, na krku nebo i na zadku. Přestože většinou nebývá nebezpečná, může být nepříjemná, bolestivá nebo kosmeticky obtěžující. Článek detailně vysvětluje, proč tukové bulky vznikají, kdy je vhodné je řešit, jak probíhá vyšetření, léčba i chirurgické odstranění. Přidávám také zkušenosti pacientů, pohled lékařů, babské rady a upozornění na situace, kdy bulka může znamenat něco vážnějšího.
Co je to tuková bulka
Tuková bulka, odborně lipom, je nezhoubný tukový nádor tvořený nahromaděnými tukovými buňkami. Jde o jeden z nejčastějších benigních útvarů vůbec. Lipomy se objevují v různých částech těla – velmi typicky na zádech, v podpaží, v prsu, na noze, na krku nebo na zadku. Někdy se objeví i v méně obvyklých oblastech, například jako tuková bulka na víčku oka či lipom u kotníku.
Pacienti často zaměňují lipom za jiné útvary: aterom (cysta mazové žlázy), ganglion, nebo dokonce svalovou kýlu. V internetových diskuzích se objevuje i výraz “ganglion duchovní příčina” nebo “duchovní příčina ganglionu”, což však nemá medicínské opodstatnění.
Podobně zaměnitelné útvary mohou být i tuková boule na hlavě, tvrdá boule na hlavě, lipom v břišní stěně, bulka na chodidle či bulka v břiše. Vzácně se lidé obávají i nádorových onemocnění – lékaři proto radí nenechávat bulku bez kontroly, zejména pokud roste, bolí nebo mění barvu.
Aterom se nachází v horních vrstvách kůže a jeho obsah je viditelný přes průsvitnou kůži, takže má určitou barvu, zatímco lipom, který se nachází v hlubších vrstvách kůže, má stejnou barvu jako tělo. Lipom je nezhoubný nádor skládající se z tukových buněk, díky tomu je někdy mylně označován jako tuková cysta. Lipom roste pomalu pod kůží v podkožní tkáni. Nejvíce se vyvíjí v dospělosti, nejčastěji se pak objevuje ve středním věku. U obou pohlaví je četnost výskytu stejná, přičemž u žen se více vyskytují osamělé lipomy a u mužů zase převažují shluky lipomů.
Lipomy obvykle nevyžadují žádnou léčbu, protože většina z nich nakonec zastaví svůj růst a zůstanou neomezeně dlouho bez problémů. Občas se může lipom vytvořit v místech, která interferují s pohybem sousedních svalů, a pak takový stav vyžaduje chirurgické odstranění.
K dispozici je několik metod:
Lipom se dá odstranit jednoduchým chirurgickým vyříznutím. Obvykle stačí naříznout kůži a přes tento malý otvor lipom vytlačit, jako akné.
Lipom se dá také odstranit pomocí liposukce, kdy se provede jeho odsátí tenkou kanylou, zavedenou do podkoží.
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý.
Nezhoubné nádory se označují podle tkání, ze kterých vycházejí. Preventivní odstranění některých nádorů se stalo rutinou, u ostatních většinou postačí pravidelné kontroly.
Obecné vlastnosti nezhoubných nádorů jsou velmi podobné. Nezhoubné nádory se mohou za určitých podmínek přeměnit (zvrhnout) v nádory zhoubné. Vždy je proto vhodné konzultovat i nezhoubný nádor s odborným lékařem.
Mezi nezhoubné nádory patří:
Lipom – je nezhoubný nádor vycházející z tukové tkáně. Jeho buňky jsou uzavřeny ve zvláštním pouzdru uloženém nejčastěji v podkoží. Bývá hmatný jako nebolestivá boulička kdekoli na těle. Mívá velikost od několika milimetrů až do mnoha centimetrů v průměru. Může se vyskytovat i v mnohočetné formě (lipomatóza), což jsou desítky i stovky lipomů. Na rozdíl od metastáz zhoubného nádoru se nejedná o život ohrožující onemocnění. Odstranit lipom chirurgicky je jednoduché. Je vhodné odstranit lipom, který překáží v nějaké činnosti, který bolí, hyzdí, který se zvětšuje nebo ze kterého má pacient strach.
Fibrom – je nezhoubný nádor vycházející z vaziva (nejčastěji kožního). Obvykle se vyskytuje jako přívěsek na kůži obličeje, krku, podpaží nebo třísel. Je měkký, nebolestivý, barvy okolní kůže nebo tmavší. Bývá viditelný od nejmenších velikostí do několika centimetrů. Mívá tvar válečku nebo kuličky, často visí na tenké stopce. Stopka se může pootočením zaškrtit, pak do fibromu nemůže přitékat krev a fibrom se zanítí, zarudne a bolí. Zánět může přejít do okolí nebo může fibrom odpadnout a dojde k samovolnému zhojení. Fibrom na viditelném místě hyzdí stejně jako bradavice. Jeho chirurgické odstranění je jednoduché. Odstraňuje se ze stejných důvodů jako lipom.
Histiocytom – je nezhoubný tužší kožní nádor z vaziva (fibrom) a zvláštních obranných buněk (histiocytů). Často je načervenalý, může svědit. Bývá též nazýván dermatofibrom, fibroma durum nebo histiocyt.
Hemangiom – je nezhoubný nádor vycházející z cévní stěny. Vyskytuje se kdekoli v dobře prokrvených částech těla i v kůži, podobně jako kožní fibrom, ale je nejčastěji červený. Jeho odstranění je snadné. Odstraňuje se z kosmetických důvodů, nebo když se zvětšuje.
Chondrom – je nezhoubný nádor vycházející z chrupavky. Vyskytuje se zřídkakdy. Může se objevit všude, kde je chrupavka, nejčastěji pak v okolí nártu, hlezna (kotníky) nebo v koleni. Nebývá viditelný ani hmatný, ale může se stát překážkou v kloubu. Chirurgické odstranění bývá jednoduché.
Osteom – je nezhoubný nádor vycházející z kosti. Kost je živá tkáň, která je neustále kostními buňkami odbourávána a zároveň znovu tvořena. Proto se nádor může vyskytnout i v dospělé kosti. Osteom může vystupovat z kosti ve formě hmatné tvrdé nebolestivé bouličky, podobně jako uzlina. Nádor vyskytující se uvnitř kosti se většinou zjistí náhodně při rentgenovém vyšetření, které se provádí po nějakém úrazu, nebo když zlomenina neodpovídá mechanismu úrazu a kost praská v místě oslabeném nádorem. Chirurgické odstranění bývá složitější. Jakmile je osteom zjištěn a odlišen od cysty, odstraňuje se.
Lidé si často vůbec ani neuvědomují, že se u nich vyvíjí lipomy, dokud se nerozrostou do dostatečné velikosti, aby byly vidět nebo cítit hmatem. Růst lipomů probíhá pomalu v průběhu několika let.
Nejčastější projevy lipomů:
Lipomy mohou mít kopulovitý nebo vejčitý tvar o průměru od 2 do 10 cm. Některé lipomy mohou růst i do ještě větších rozměrů.
Lipomy bývají měkké a hladké a snadno se přemísťují pod kůží při zatlačení prstem.
Některé lipomy mají gumovou nebo těstovitou konzistenci.
Lipomy se nejčastěji objevují jako tukové pupínky na rameni, krku, trupu a na pažích, ale mohou se objevit kdekoliv na těle, kde je tuková podkožní tkáň. Zde pak bývají lipomy na čele, lipomy na hlavě, lipom na obličeji.
Většina lipomů bývá bez příznaků, ale některé lipomy jsou bolestivé při stlačení. Takový bolestivý lipom bývá obvykle angiolipom. Angiolipom je tukový lipom, který je navíc ještě prorostlý malými krevními cévkami.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže vznikají charakteristické měkké až několik centimetrů velké bulky. Nevytvářejí se většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný.
Lipomy se vytvoří během několika měsíců, často si je pacienti nahmatají, až když jsou větší. Po vytvoření se již nezvětšují, nebolí, jsou měkké, pružné až tuhé. Kůže v okolí je normální. Lipom má velikost do dvou až tří centimetrů. Lipomů člověk může mít na těle i více, obvykle jsou lokalizovány na končetinách nebo na krku.
Pro diagnostiku lipomu stačí vyšetření pohledem a pohmatem lékařem.
Pokud je lipom větší, obtěžující nebo působí jiné problémy, je možné ho odstranit vyříznutím. U některých osob se ale lipomy tvoří opakovaně.
Zvýšené ukládání tuku v očních víčkách jsou xantelasmata, která bývají způsobena buď hyperlipoproteinémií typ II anebo zvýšenou hladinou cholesterolu. Xantelasmata jsou neinfekční, ploché, žlutobílé vrstvy tuku - cholesterolu, které se vytvářejí pod kůží anebo kolem očních víček. Obvykle se vyskytují u starších lidí a jsou většinou neškodné a nezhoubné. Xantelasmata mohou u některých lidí naznačovat vysokou hladinu cholesterolu nebo zvýšenou hladinu triglyceridů, což jsou předchůdci závažných kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky. Xantelasma jsou bezbolestné bulky pod kůží očních víček, obvykle na horní ploše blíže k nosu. Často mohou růst po dobu několika měsíců. Člověk pak mívá pocit boule v očním víčku. Žluté mastné fleky jsou měkké na dotek a ploché, na rozdíl například od skvrn po akné. Také, pokud se stisknou, tak z nich nevychází hnis, jako se to děje s pupínky od akné. Vysoká hladina cholesterolu není jedinou podmínkou pro vznik xantelasmat. Další obvyklou příčinou vzniku xantelasmat bývají vysoké hladiny triglyceridů, které se objevují v souvislosti s metabolickým onemocněním diabetes mellitus - cukrovka. Xantelasmata, která jsou ovlivněna hyperlipoproteinémií typu 2 bývají doprovázena bolestí na hrudi a obezitou.
Bradavice a fibromy patří mezi běžné kožní výrůstky, které vznikají spontánně a ve velké většině případů jsou nezhoubné. Nejčastěji jde o drobné útvary tvořené pojivovou tkání, které nemají schopnost metastazovat.
Na pohled připomínají malé uzlíky o velikosti přibližně 1 mm až 1 cm. Barvou většinou splývají s okolní kůží, mohou být ale i lehce světlejší nebo tmavší. V oblasti očí se často označují jako bradavice v koutku oka, bradavice pod okem nebo přímo bradavice na očním víčku.
Tyto výrůstky se typicky objevují v místech, kde je kůže jemná a dochází k jejímu rychlejšímu stárnutí nebo mechanickému dráždění – tedy právě na očních víčkách, krku, v podpaží či pod prsy. Věk není rozhodujícím faktorem, mohou se objevit jak u mladších, tak u starších osob.
Přesná příčina vzniku není dosud jednoznačně objasněna. Významnou roli však hraje genetická predispozice, obezita a dlouhodobé tření kůže. Zdravotně nebezpečné obvykle nejsou, ale při větším počtu nebo umístění na víčku se stávají výrazným estetickým a někdy i funkčním problémem.
Příčina tvorby lipomů je zatím neznámá. Z dlouhodobého sledování těchto jevů je patrné, že lipomy mohou být ovlivněny genetickou predispozicí, protože mnoho pacientů s lipomy pocházejí právě z rodin, kde se tyto nádorky vyskytovaly. Někdy může lipom vyprovokovat i zranění, jako je tupý úder do některé části těla, a to pak může vyvolat růst lipomu.
Tuková bulka pod kůží je nezhoubný (benigní) útvar (nádor). Roste velmi pomalu, je tvořen tukovými buňkami a projevuje se jako několik centimetrů velké tukové lipomy. Může se však vyskytovat na každém místě v našem těle, kde máme tuk, například poblíž vnitřních orgánů. Výskyt může být i mnohočetný.
Jaká je příčina a jak vzniká tukový lipom? To se zatím nedokázalo přesně zjistit. Uvažuje se o několika příčinách vzniku lipomu. Lékaři se domnívají, že se jedná o poruchu metabolismu. Jednou z příčin, o které se spekuluje, je zanešení těla z důvodu špatné stravy a konzumování chemických léků.
Tukové bulky vznikají nejčastěji z vrstvy podkožní tukové tkáně a objevují se tedy pod kůží. Lipomy jsou měkké a pružné a ve většině případů nebolí. Bolestivé jsou ve chvíli, kdy tlačí na nějaký útvar nebo nerv, nebo pokud jde o takzvaný angiolipom, který může být bolestivý (lipom, který je bohatě zásobený cévami).
Tukové bulky, odborně označované jako lipomy, vznikají z vrstvy podkožní tukové tkáně. Nejčastěji se objevují na ruce, na zádech, na hlavě nebo na břiše, ale mohou se vyskytnout prakticky kdekoli na těle.
Lipomy jsou obvykle měkké, pružné, dobře ohraničené a pohyblivé vůči okolí. Ve většině případů jsou zcela nebolestivé a rostou velmi pomalu, často po dobu několika let.
Kdy může lipom bolet
Bolest se objevuje zejména tehdy, pokud:
lipom tlačí na nervová zakončení,
je uložen hluboko ve svalové vrstvě,
jde o angiolipom, tedy tukovou bulku bohatě zásobenou cévami.
Tukové bulky se mohou výjimečně objevit i ve vnitřních orgánech, kde se jejich projevy liší podle velikosti a lokalizace.