K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel FRantiska.
Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.
Anestezie, lidově nazývaná narkóza, je lékařská léčba, která zabraňuje pacientům pociťovat bolest během zákroků, jako je chirurgický zákrok, některé screeningové a diagnostické testy, odebrání vzorku tkáně (např. kožní biopsie) a stomatologické výkony. Anestézie umožňuje pacientům dosáhnout na postupy, které vedou ke zdravějšímu a delšímu životu.
K navození anestezie lékaři používají léky nazývané anestetika. Vědci vyvinuli soubor anestetických léků s různými účinky. Mezi tyto léky patří celková, regionální a lokální anestetika. Celková anestetika uvedou pacienty do bezvědomí během procedury, zatímco lokální a regionální anestetika pouze znecitliví část těla a umožní pacientům zůstat při vědomí.
V závislosti na typu potřebné úlevy od bolesti lékaři dodávají anestetika injekcí, inhalací, lokálním lotionem, sprejem, očními kapkami nebo kožní náplastí.
Celková anestezie
Celková anestezie postihuje celé tělo, pacienti jsou v bezvědomí a nemohou se hýbat. Chirurgové jej používají při operacích vnitřních orgánů a při jiných invazivních nebo časově náročných zákrocích, jako je operace zad. Bez celkové anestezie by nebylo možné mnoho velkých, život zachraňujících výkonů, včetně operací na otevřeném srdci, operací mozku a transplantací orgánů.
Lékaři aplikují celková anestetika buď přímo do krevního řečiště (intravenózně), nebo jako inhalační plyn. Celková anestezie podaná intravenózně bude působit rychle a rychle zmizí z těla. To umožňuje pacientům jít domů dříve po operaci. Odeznívání inhalačních anestetik může trvat déle.
Celková anestetika jsou obvykle velmi bezpečná. Ale pro některé pacienty mohou představovat riziko, jako jsou starší lidé nebo lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka. Nežádoucí účinky mohou u některých pacientů, zejména u starších osob a dětí, přetrvávat několik dní.
Závažné vedlejší účinky – jako je nebezpečně nízký krevní tlak – jsou dnes mnohem méně časté než kdysi. Přesto, stejně jako u každého lékařského postupu, existují určitá rizika. Aby se tato rizika minimalizovala, specializovaní lékaři zvaní anesteziologové pečlivě sledují pacienty v bezvědomí a mohou upravit množství anestetika, které dostávají.
Lokální a regionální anestezie
Lékaři používají lokální a regionální anestetika k blokování bolesti jen v určité části těla. S těmito anestetiky zůstávají pacienti při vědomí a přesto bez bolesti. Obvykle pacienti odcházejí domů brzy po operaci.
Lokální anestetika působí na malou část těla, například na jeden zub. Často se používají ve stomatologii, při očních operacích, jako je odstranění šedého zákalu, a k odstranění malých kožních výrůstků, včetně bradavic a mateřských znamének.
Regionální anestetika ovlivňují větší oblasti, jako je paže, noha nebo vše pod pasem. Tento druh anestezie se používá například při operacích rukou a kloubů, ke zmírnění porodních bolestí nebo při porodu císařským řezem.
Ve svém příspěvku CO DĚLAT PROTI ZVRACENÍ PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Stávková.
Co dělat proti zvracení po narkoze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Lokální léčba je obvykle první léčbou používanou u mírné až středně těžké lupénky. Jedná se o krémy a masti, které se aplikují na postižená místa.
Někteří lidé zjišťují, že lokální léčba je vše, co potřebují ke kontrole svého stavu, i když může trvat až 6 týdnů, než se dostaví znatelný účinek.
Pokud máte psoriázu pokožky hlavy, může být doporučena kombinace šamponu a masti.
Změkčovadla
Takzvané emolienty jsou hydratační krémy aplikované přímo na pokožku, aby ji pokryly ochranným filmem a snížily ztráty vody. Pokud máte mírnou psoriázu, je změkčovadlo pravděpodobně první léčbou, kterou vám lékař navrhne.
Hlavním přínosem změkčovadel je zvlhčení pokožky a snížení svědění a šupinatění. Také je známo, že některá další lokální ošetření fungují lépe na zvlhčené pokožce. Po změkčovadle počkejte alespoň 30 minut před aplikací dalšího lokálního ošetření.
Změkčovadla jsou k dispozici jako široká škála produktů a lze je zakoupit volně v lékárně nebo je předepíše váš praktický lékař.
Steroidní krémy nebo masti
Steroidní krémy nebo masti (lokální kortikosteroidy) se běžně používají k léčbě mírné až středně těžké lupénky na většině oblastí těla. Léčba funguje tak, že snižuje zánět. To zpomaluje tvorbu kožních buněk a snižuje svědění.
Lokální kortikosteroidy se pohybují v síle od mírné po velmi silnou. Používejte je přesně podle doporučení lékaře.
Váš lékař může předepsat silnější topické kortikosteroidy, které by měly být použity pouze na malé oblasti kůže nebo na zvláště silné skvrny. Nadměrné užívání topických kortikosteroidů může vést ke ztenčení kůže.
Analogy vitaminu D
Krémy s analogem vitaminu D se běžně používají spolu se steroidními krémy nebo místo nich u mírné až středně těžké lupénky postihující oblasti, jako jsou končetiny, trup nebo pokožku hlavy. Fungují tak, že zpomalují produkci kožních buněk. Mají také protizánětlivý účinek.
Příklady analogů vitaminu D jsou kalcipotriol, kalcitriol a takalcitol. Existuje jen velmi málo vedlejších účinků, pokud nepoužíváte více než doporučené množství.
Inhibitory kalcineurinu
Inhibitory kalcineurinu, jako je takrolimus a pimekrolimus, jsou masti nebo krémy, které snižují aktivitu imunitního systému a pomáhají snižovat zánět. Někdy se používají k léčbě psoriázy postihující citlivé oblasti, jako je obličej, genitálie a záhyby na kůži, pokud steroidní krémy nejsou účinné.
Tyto léky mohou na začátku léčby způsobit podráždění kůže nebo pocit pálení a svědění, ale obvykle se to do týdne zlepší.
Uhelný dehet
Černouhelný dehet je hustý, těžký olej a je pravděpodobně nejstarší léčbou lupénky. Jak to funguje, není přesně známo, ale dokáže to omezit šupiny, zánět a svědění.
Ve svém příspěvku PO KAŽDÉ NARKOZE JSEM ZTRACEL VĚDOMOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sasák.
Po každé narkoze na operaci jsem stále více ztrácel vědomosti.
Vím to určitě, protože po každé operaci mi známí spoluobčané říkali, že se to po urřité době zlepší.
Bohužel se to nezlěpšilo.
Zdeněk Sasák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Akné patří mezi nejčastější kožní choroby a kromě nepříjemných fyzických projevů může přivodit i psychické potíže. Akné nevzniká jen v důsledku toho, že máte mastnou pleť. Příčiny jeho vzniku jsou úplně jinde. Mnozí odborníci věří, že akné může odrážet zdravotní problémy. Podle toho, kde se na obličeji pupínky objeví, můžete rozpoznat, která část těla není v pořádku. Stres, špatné stravování nebo třeba alergie, to všechno může vést ke vzniku akné. Trápí vás akné na čele, bude to nejspíš tím, že jíte příliš tučných jídel. Pupínky na tvářích zase upozorňují na to, že se příliš stresujete. Tělo dokáže na problémy upozornit.
Rozdíl od vyrážky
Nevzhledné pupínky, zarudlá a mnohdy bolestivá místa, po kterých často zůstanou jizvy, tak to je akné. Hnisavé a zánětlivé uhry nebo jen rozšířené a zanesené póry. Akné je zánětlivý proces probíhající v ucpaném vývodu mazové žlázky na rozdíl od vyrážky. Vývody mazových žlázek na obličeji, ale mnohdy i na zádech nebo na jiných částech těla se začnou ucpávat působením hormonů androgenů. Androgeny se tvoří v nadledvinkách a v mužských pohlavních žlázách, proto se akné sice objevuje u obou pohlaví, ale u mužů je častější těžší průběh. Vlivem těchto hormonů začne mazová žlázka nadměrně produkovat maz, odkud se také více mastí pleť. Dále se začnou nepřiměřeně množit buňky vývodného kanálku mazové žlázky. Mazový kanálek se odumřelými zrohovatělými buňkami postupně ucpe a vytvoří perfektní prostředí pro množení bakterií. Nejznámější bakterií způsobující akné je bakterie rodu Propionibacterium acnes. Na přítomnost cizích mikroorganismů reaguje imunitní systém prudkou ochrannou, zánětlivou reakcí. Takto se v ucpaném póru utvoří zánět, který je už známým bolavým nebo hnisavým uhříkem.
Akné není infekční, proto nelze přenést na jinou osobu. Škrábáním nebo neodborným ošetřováním se ale může roznést například na jiná místa na obličeji, protože rozneseme bakterie i do jiných, zatím nenakažených mazových kanálků.
Akné na čele je nejčastěji způsobeno špatným stravováním. Na svědomí ho má konzumace příliš tučných jídel. Nevhodné je také časté jedení předpřipravených a instantních jídel, stejně jako konzerv nebo mražených potravin. Dejte si raději něco čerstvého, prospěje to vašemu zažívání. Důležité je také pít velké množství vody. Na kvalitu pleti na čele má vliv i spánek. Jeho nedostatek vede k nedokonalostem. Každý den byste měli spát minimálně sedm až devět hodin, aby mělo tělo čas zklidnit váš trávicí systém.
Hlavní příčinou pupínků na tvářích je stres. Kromě toho se na nich podílí také problémy s dýchacím ústrojím, které mohou být způsobeny a
V naší poradně s názvem BILE SKRVNY NA ZADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bílé skvrny na zádech, mezi lopatkama a mírně svědící nebo bílé fleky na kůži, nebo také i ztráta pigmentu bílé flíčky, způsobuje onemocnění zvané pityriáza (latinsky Pityriasis versicolor). Právě to versicolor v latinském názvu ozančuje specifickou vlastnost této mykózy, která v místě ložiska zbavuje pokožku melaninu - hnědého pigmentu a vznikají tak ony světlé skvrny a bílé flíčky. Nejšastěji se bílé flíčky vyskytují na zádech mezi lopatkama a také na prsní kosti. Toto jsou místa, kde se stékají krůpěje potu a vzniká zde vlhké prostředí, které pityriáza potřebuje ke svému životu. Onemocnění je nakažlivé!. Velice snadno se roznáší olupujícími se šupinkami z bílých flíčků, na kterých jsou infekční spóry. Typickým místem pro nákazu jsou veřejné parní sauny. Léčba probíhá nejdříve lokální aplikací masti Pevaryl, která se po dobu asi 3 týdnů nanáší na ložiska bílých flíčků. Po třech týdnech již nebývají flíčky patrné a nemocný bývá vyléčen. V případě, že není úspěšná léčba lokálním antimykotikem, použije se perorálně podaný lék Lamisil tablety. Tablety se berou po dobu jednoho měsíce, kdy po této době onemocnění velmi dobře vymizí. Ovšem orálně podávaná léčba zatěžuje játra, proto se nejdříve volí lokální nanášení masti, které nemá žádné nežádoucí účinky. Pevaryl mast i Lamisil tablety jsou k dostání v lékárnách pouze na lékařský předpis.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jde o homogenní bílý až krémově zbarvený měkký krém (emulze typu olej ve vodě).
Klinické údaje
Terapeutické indikace:
Dolgit krém je určen k zevní lokální léčbě akutních či chronických bolestivých a zánětlivých stavů pohybového ústrojí. Používá se při bolestech spojených s artrózou, u lokalizovaných forem artritid, mimokloubního revmatismu (například burzitidy, tendinitidy, tendovaginitidy, entezopatie, kapsulitidy) včetně periarthropathia humeroscapularis a dále u vertebrogenních algických syndromů včetně lumbaga. Dále u poranění pohybového ústrojí při sportu nebo při nehodách, jako je kontuze, luxace, distorze.
Dolgit krém může být používán jako podpůrná léčba současně s perorálními přípravky s obsahem ibuprofenu.
Dávkování a způsob podání
Přípravek je určen pro dospělé včetně starších pacientů a mladistvých od 14 let.
Obvykle se nanáší 3–4x denně na postižené místo 4–10 cm dlouhý proužek krému (odpovídá 80–200 mg ibuprofenu), který se lehce vtírá do kůže. Průnik do tkáně je možné podpořit také použitím okluzivního obvazu. Průnik je možno účinně podpořit rovněž použitím iontoforézy. Dolgit krém se nanese na katodu (zápornou elektrodu). Intenzita proudu by měla být 0,1–0,5 mA na 5 cm2 povrchu elektrody. Iontoforetické podání by mělo trvat přibližně 15 minut.
Po každé aplikaci by si pacient měl umýt ruce, pokud nejsou místem léčby.
Kontraindikace
Přípravek se nesmí používat při přecitlivělosti na ibuprofen a jiné protizánětlivé látky (nesteroidní protizánětlivé látky – NSAIDs), které v minulosti vyvolaly záchvaty astmatu, kopřivku nebo rýmu.
Dále nesmí být používán při přecitlivělosti na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Dolgit krém nesmí být použit na porušený kožní povrch (otevřené rány nebo kožní onemocnění), na sliznice a do očí.
Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Pokud je Dolgit krém používán jako podpůrná léčba současně s perorálními přípravky s obsahem ibuprofenu, je nutné vzít toto v úvahu v souvislosti s celkovou dávkou užívaného ibuprofenu. Terapie perorálními NSAIDs, včetně ibuprofenu, může být někdy spojena s poškozením funkce ledvin, exacerbací peptického vředu a může vyvolat alergickou bronchiální reakci u vnímavých jedinců. I když je systémová absorpce lokálně podávaného ibuprofenu nižší než při podání ústy, tyto komplikace se mohou teoreticky objevit.
Přípravek není vhodný k terapii dětí a mladistvých do 14 let.
Přípravek obsahuje propylenglykol, který může u citlivých jedinců způsobit podráždění kůže.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ TMAVÝCH KRUHŮ V KOUTKU OCICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
radu prosim
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zde je přehled toho, co se dá dělat s kruhy pod očima.
Domácí léčba:
Použijte studený obklad
Studený obklad může pomoci snížit otoky a zmenšit rozšířené cévy. To může snížit výskyt otoku a pomoci odstranit tmavé kruhy. Zabalte několik kostek ledu do čisté žínky a aplikujte na oči. Můžete také navlhčit žínku studenou vodou a aplikovat ji na kůži pod očima po dobu 20 minut. Tento proces opakujte, než se látka zahřeje nebo se led roztaví.
Spánek navíc
Více spánku může také pomoci snížit výskyt tmavých kruhů. Spánková nedostatečnost může způsobit, že se vaše pleť bude jevit bledá. Dopřejte si sedm až osm hodin odpočinku, abyste zabránila vzniku tmavých kruhů.
Podložte si hlavu
Mimo spánkovou nedostatečnost může hrát roli při vzniku tmavých vaků pod očima i způsob, jak spíte. Podložte hlavu několika polštáři, abyste zabránila hromadění tekutin pod očima. Nahromaděná tekutina může způsobit, že okolí očí vypadá nafouklé a oteklé.
Léčba čajovými sáčky
Aplikace studených čajových sáčků na oči může zlepšit jejich vzhled. Čaj obsahuje kofein a antioxidanty, které pomáhají stimulovat krevní oběh, zmenšují krevní cévy a snižují retenci tekutin pod kůží. Namočte dva sáčky s černým nebo zeleným čajem do horké vody na pět minut. Nechte je vychladnout v chladničce po dobu 15 až 20 minut. Jakmile jsou chladné, aplikujte je na zavřené oči po dobu 10 až 20 minut. Po odstranění opláchněte oči studenou vodou.
Make-up líčení
I když make-up a kosmetika nevyléčí tmavé oční kruhy, mohou vám pomoci s jejich maskováním. Korekrory mohou zakrýt tmavé kruhy, takže pak vypadají jako vaše normální barva pleti. Nezapomeňte, stejně jako u jakékoli lokální léčby nebo make-upu, používat náležitou péči k očistě pleti. Některé přípravky mohou způsobit zhoršení vašich příznaků a mohou vyvolat alergickou reakci. Pokud začnete pociťovat neobvyklé příznaky z jakékoli lokální léčby, okamžitě ji přestaňte užívat a naplánujte návštěvu u svého lékaře.
Lékařské ošetření tmavých kruhů pod očima
Pro efektivnější a trvalé řešení jsou k dispozici některá léčebná opatření, která snižují výskyt tmavých kruhů. Mezi běžné metody patří:
- chemické peelingy ke snížení pigmentace;
- laserová chirurgie k obnově pokožky;
- lékařské tetování pro vstřikování pigmentu do řídčích oblastí kůže;
- tkáňové výplně zakrývají krevní cévy a melanin, které způsobují obarvení kůže pod očima;
- odstranění tuku, dstraněním přebytečného tuku a kůže se docílí hladší a rovnoměrnější povrch v okolí očí;
- chirurgické implantáty z tuků nebo syntetických materiálů.
Než se rozhodnete pro jakoukoliv kosmetickou proceduru, poraďte se s lékařem. Chirurgická léčba může být drahá, bolestivá a často vyžaduje dlouhou dobu zotavení.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nebojte se kortikoidů v masti. Když se mast používá podle návodu maximálně 10 dní, tak nehrozí žádné nebezpečí. Účinky kortikoidů na zklidnění pokožky jsou skvělé a určitě byste měla poslechnout svého lékaře a mast použít.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Kortikoidy jsou uměle vyráběné steroidní hormony podobné těm, které se vytváří v kůře nadledvin. Tyto léky mají výrazné protizánětlivé a antialergické účinky a používají se například k léčbě astmatu nebo atopického ekzému. Mají ovšem také celou řadu poměrně častých nežádoucích účinků a pacienti by je měli užívat pouze po konzultaci s odborníkem.
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou synteticky vyráběné chemické látky, jejichž struktura je podobná jako u hormonů z kůry nadledvin. Lidé by tedy měli důrazně rozlišovat mezi kortikoidy, které vznikají uměle, a kortikosteroidy, což jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Co se týče přírodních hormonů, v lidském těle převládá především kortizol.
K čemu slouží kortikoidy?
Kortikoidy jsou známé především díky svému protizánětlivému, imunosupresivnímu a protialergickému působení. Jejich účinky jsou velmi široké, a proto mají tyto léky nezastupitelný význam při léčbě mnoha různých onemocnění. Různé formy kortikoidů neléčí vlastní příčinu nemocí, slouží však hlavně k tlumení imunitního systému a blokují silné alergické či autoimunitní reakce.
KTERÉ STAVY SE LÉČÍ POMOCÍ KORTIKOIDŮ?
Astma
Atopický ekzém
Anafylaktický šok
Lupénka
Různá zánětlivá onemocnění
Některé typy rakoviny
Revmatoidní artritida
Roztroušená skleróza
Stavy po transplantacích
Využití kortikoidů
Kortikoidy existují v mnoha různých formách. Pokud jde o lokální léčbu, využívají se látky, jako je například mast s kortikoidy, různé krémy a roztoky na kůži nebo také inhalační kortikoidy (prášky či roztoky). Co se týče systémové léčby, pacienti používají k léčbě kortikoidy injekce nebo tablety.
K lokální léčbě slouží například Budesonid, Flutikason, Betamethason nebo Mometason. Při celkové léčbě se naopak nejvíce uplatňují Dexamethason, Prednison či Hydrokortison.
Jaké mají kortikoidy nežádoucí účinky?
Podobně jako všechny léky mohou mít i kortikoidy nežádoucí účinky, kvůli často omílaným vedlejším účinkům se ovšem těchto léků spousta lidí bojí.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY KORTIKOIDŮ JSOU NAPŘÍKLAD:
Vznik Cushingova syndromu
Snížená imunita
Migréna
Poruchy srdečního rytmu
Poruchy zubní skloviny
Zvýšená chuť k jídlu a obezita
Pankreatitida
Závrať
Ochablost svalů
Osteoporóza
Nekróza kostí
Pokles potence
Zvýšení krevního tlaku
Žaludeční krvácení
Vynechání menstruace
Podrážděnost, nespavost, deprese
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
Ve svém příspěvku OPERACE KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ales.
Dobrý den.zitra nastupuji na operaci kolena.vadi ze jsem nachlazeny,mel bych byt v celkove narkoze diky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Hrdlička.
Jsem 6 týdnů po výměně levého kolenního kloubu .
Podle posledního RTG je vše OK.
Vyskytl se mi problém: při chůzi se mi v koleně ozývá poměrně silné klepaní při každém kroku. Nejsem si jistý proč ?
Mám obavu, jestli se mi něco neuvolnilo a t.d.
Pan doktor (můj operatér mne ujistil, že je vše v pořádku)
Muže mi prosím někdo sdělit podobnou zkušenost ?
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Maru.
Moc děkuji za odpověď, dnes už je to zase mnohem lepší, skoro už to nebolí, spíše takové svědění nutící ke kašli. Díky a hezký den Maru
Na začátku výskytu onemocnění je vždy dobré odborné vyšetření u lékaře. K léčbě se často využívají lokální antibiotika či antibiotický líh, zejména Eryfluid či Skinoren. Pomáhá také promazávání. Mimo vlasatou část se využívá Sudocrem - višněvského balzám.
Stafylokoková folikulitida – lékař vám může předepsat antibiotikum, které lze použít na kůži (aktuální), nebo v perorální formě, případně kombinaci lokální a perorální formy. Může rovněž doporučit, abyste se vyhnuli holení postižené oblasti, dokud není infekce vyléčená. Pokud se musíte holit, použijte buď elektrický holicí strojek, nebo žiletky, ovšem vždy čisté.
Pseudomonas folliculitis – tento druh folikulitidy zřídka vyžaduje specifickou léčbu. Lékař může předepsat ústní nebo jiné léky, jimiž se zmírní svědění. Ve vážnějších případech jsou nasazována perorální antibiotika.
Pityrosporum folikulitida – lokální nebo perorální antimykotika jsou nejúčinnější léčbou, z důvodu častějšího výskytu onemocnění se mnohdy vrací.
Sykóza barbae – při tomto onemocnění vám může lékař doporučit teplé solné obklady a lokální antibiotikum, nebo pokud je infekce závažnější, perorální antibiotika.
Gram-negativní folikulitida – tento typ folikulitidy je obvykle léčen pomocí některých lokálních nebo ústních antibiotik.
Eozinofilní folikulitida – lékem volby jsou lokální kortikosteroidy v kombinaci s perorálními antihistaminiky.
V naší poradně s názvem CO MŮŽE ZPŮSOBIT NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luky.
Dobrý den,
mám dotaz : náš 11 měs.chlapeček byl během dvou měs.pod narkozou celkem 5x, po posledních dvou narkozach,ktere byly během 6dní, nechtěl vůbec jíst ani pít. Po poslední narkóze je to už měsíc a stále má problém s pitím, odmítá flašku (máme několi druhů, pítko...), musím mu cpát pítí dávkovačem.Jídlo lžičkou už nám jde trochu lépe, ale celkově je to bída, jídlo stále odmítá, když se to podaří, je to nucením. Prosím moc o radu, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Tyto problémy nejspíš nesouvisí s anestéziemi. Nechutenství může spíše způsobovat zmatenost, strach, rozladěnost vašeho chlapečka z jeho dosavadního vývoje. Poraďte se o jeho chování s pediatrem, protože on nejlépe může zjistit příčiny odmítání a o to rychleji pak můžete reagovat a pomoci mu.
Nabízí se celá řada orálních antiseptik k lokální terapii, která může pomoci proti bolesti v krku, kdežto u angín slouží spíše jen jako léčba podpůrná. Tyto léky navíc rychle tlumí velmi nepříjemné symptomy, a tak pacient s nimi snáze přečká počáteční fázi léčby, kdy antibiotika ještě nezabrala.
Tyto léky jsou vyrobeny na bázi jódu (Betadine, Jodisol či Jox), anebo na jiné bázi (Septolete, Orofar, Strepfen). Cucání pastilek nebo výplachy se doporučuje obvykle provádět 3–4x denně (a spíše po jídle; pak 15–20 minut nejíst a nepít).
Proti současnému zahlenění a bolesti v krku jsou k dispozici pastilky působící mukolyticky – např. Neobronchol, Solmucol, pastilky s obsahem šalvěje, heřmánku a slézu (kontraindikací je však těhotenství a žaludeční vředy).
Z dalších volně dostupných léků lze užívat neopioidní analgetika ve formě tablet, kapslí a sirupů (ASA, PAR, IBU).
Léky pro děti (vhodné a nevhodné)
Děti od 3 do 6 let již mohou užívat pastilky rozpustné v ústech. Sáhneme však výhradně po pastilkách na přírodní bázi: Emsské, Propolki (propolisové), různé šalvějové anebo Vincentka pastilky. Od 4 let věku lze podávat i některé přípravky obsahující lokální anestetika jako např. Orofar (spray nebo pastilky) či Hexoraletten N (pastilky), anebo i pastilky s obsahem látek působících antisepticky, jako je Angidin, Septolete či Tantum Verde.
Od 5 let je již možné užívat také Neo-angin, Septisan, Septofort S nebo Strepsils (v různých příchutích), a děti od 6 let mají na výběr téměř stejný sortiment přípravků jako dospělí, s výjimkou sprejů Jox, Stopangin (od 8 let) a Tantum Verde forte. Kloktadla dítě ještě nemusí technicky zvládat, proto je nelze vždy doporučit.
Těhotné a kojící ženy
Je nutné, aby se nastávající a „čerstvé“ maminky vyhnuly riziku poškození plodu či dítěte a nepoužívaly přípravky, které taková rizika nesou.
Na přírodní bázi jsou vyráběny Emsské a Vincentka pastilky (opatrnosti je třeba při poruchách činnosti srdce či ledvin), dále léčivé přípravky s obsahem šalvěje (Florsalmin), islandského lišejníku (Isla-Moos tbl.) či echinacey, a také včelí produkty (Propolki). Osoby s alergií na některou z těchto látek samozřejmě nesmí daný přípravek používat. Dále lze doporučit také Septisan tablety nebo Bioparox spray (s antiseptickým nebo antibiotickým účinkem).
Při alergii, diabetu, poruchách činnosti štítné žlázy a dalších potížích...
Alergici nebo astmatici by se měli vyhýbat přípravkům obsahujícím jód, lokální anestetika, včelí produkty a všem dalším přípravkům a lékům, u nichž výrobce upozorňuje na možnou reakci z přecitlivělosti (může se to týkat i umělých sladidel, NSA
V naší poradně s názvem CO MŮŽE ZPŮSOBIT NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Tyto problémy nejspíš nesouvisí s anestéziemi. Nechutenství může spíše způsobovat zmatenost, strach, rozladěnost vašeho chlapečka z jeho dosavadního vývoje. Poraďte se o jeho chování s pediatrem, protože on nejlépe může zjistit příčiny odmítání a o to rychleji pak můžete reagovat a pomoci mu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luky.
Díky za odpověď. Naše dětská dr. radí - vydržet. V nemocnici jsem slyšela názory, že se tohle může stát po narkoze, ale opravdu už je to dost dlouho od té poslední...
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Operační zákrok, který proběhne v celkové narkóze, je možné podstoupit s menstruací. Doporučuje se používat tampon, nikoli antikoncepční pilulky. Jediná operace, při které je důležité oddálit menstruaci, je výměna kyčelního kloubu. Při narkóze a menstruaci se spíše jedná o pohodlí pacientky.