Základní příčiny tohoto stavu jsou tři: systémové – postihující celý organismus, žilní – postihující žilní systém a lymfatické (lymfedémy) – postihující lymfatický systém. Systémové příčiny jsou srdeční selhání, jaterní cirhóza; chronické onemocnění ledvin; snížená funkce štítné žlázy (myxedém); porucha hormonální funkce; snížená hladina krevních bílkovin (hypoproteinemie). Pokud interní vyšetření vyloučí systémové onemocnění, a zvláště je-li výraznější otok končetiny jednostranný, jedná se velmi pravděpodobně o místní onemocnění.
Poranění nohou nebo kotníku
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný
Ve svém příspěvku WOBENZYM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klárka.
Veľmi pekne Vám ďakujem za odpoveď. Tu soľ nemôžem vylúčiť, pretože som zamestnaná a stravujem sa v reštauráciach. Veď viete načo myslím. Ale ďakujem. Ja wobenzym som si kúpila na lymfedem, ktorý mi diagnostikovali. Nič iné som na túto diagnozu nenašla.
Klárka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kvetina.
prestante se stravovat v restauracích a noste si svoje jidlo
Nejznámějším onemocněním je lymfedém, chronický stav charakterizovaný přetrvávajícím otokem způsobeným poruchou odtoku lymfy. Rozlišujeme primární lymfedém, který je vrozený nebo dědičný, a sekundární lymfedém, vznikající následkem operací, úrazů, nádorových onemocnění nebo radioterapie.
Typickým znakem pokročilého lymfedému je tzv. sloní noha (elefantiáza), kdy dochází k výraznému zbytnění tkání a omezení hybnosti. Včasná diagnostika je proto klíčová.
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.
Dá se léčit nemoc sloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemoc sloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemoc sloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.
Mezi poruchy lymfatického systému patří lymfedém. Lymfedém je onemocnění, při kterém se lymfa hromadí v měkkých tkáních těla. Lymfa je tekutina obsahující bílé krvinky, které brání průniku choroboplodných zárodků. Příznaky lymfedému se nejčastěji projeví na rukou nebo nohou. Příčinami lymfedému bývají infekce, rakovina, genetické předpoklady, odstranění mízních uzlin. Léčba pomáhá kontrolovat příznaky a je kombinována s cvičením, kompresí postižené části, péčí o pleť a masážemi.
Kotník může otéct v důsledku zranění. Nejběžnější je vymknutý kotník způsobený natažením vazů, které kotník drží na místě, nejčastěji při špatném došlápnutí. V takovém případě odpočívejte, nedošlapujte na zraněnou nohu, přikládejte ledové zábaly, použijte kompresní obvaz a položte nohu do zvýšené polohy na židli či polštář. Pokud je bolest silná a otok se nelepší, navštivte svého lékaře.
Lymfedém je otok, který vzniká hromaděním mízy v důsledku špatné funkce lymfatického systému. Lymfa je nažloutlá tekutina kolující v systému mízních cév. Mízní cévy procházejí na mnoha místech těla mízními uzlinami, oválnými útvary, které protékající mízu filtrují a mají tak velký význam při ochraně organismu před cizorodými látkami. Pokud přestane mízní systém fungovat, začne se v něm míza hromadit a vznikají otoky, nejčastěji pak na dolních končetinách. Neléčený lymfedém postupně tuhne a může způsobit i deformity postižených částí těla. Vznik lymfedému je také běžný po radioterapii nebo odstranění lymfatických uzlin u pacientů s rakovinou.
Oteklé nohy a kotníky mohou být rovněž příznakem infekce. Lidé s diabetickou neuropatií (poškození nervů v důsledku cukrovky) mají vyšší riziko infekcí nohou. Pokud máte cukrovku, kontrolujte denně své nohy kvůli možnému poranění, protože poškození nervů může otupit vnímání bolesti a drobné poranění pak mohou postupovat velmi rychle a způsobit vážné komplikace.
Někdy může otok znamenat problém se srdcem, játry nebo ledvinami. Otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků, mohou být důsledkem zadržování solí a vody kvůli pravostrannému srdečnímu selhání (postižena je pravá srdeční komora). Také špatná funkce ledvin způsobuje nahromadění tekutiny v těle a následný vznik otoků. Onemocnění jater může ovlivnit jejich schopnost produkovat bílkovinu zvanou albumin, což vede k úniku tekutiny z cév do okolních tkání, kde se hromadí a způsobuje otoky. Pokud je otok doprovázen dalšími příznaky, včetně únavy, ztráty chuti k jídlu a přibývání na váze, je nutné navštívit lékaře.
Také u žilní nedostatečnosti patří otoky kotníků a nohou mezi typické příznaky. Je to způsobeno tím, že žíly špatně plní svoji funkci. Dochází k hromadění krve v nohách.
Při žilní trombóze se tvoří krevní sraženiny, které zhoršují zpětný tok krve a jsou i velmi nebezpečné. Zároveň tento problém způsobuje otoky nohou.
Nejčastějším důvodem lymfatické obstrukce je odstranění nebo zvětšení lymfatických uzlin.
Mezi další příčiny lymfatické obstrukce patří:
Infekce parazity: V tropech je nejčastější příčinou lymfedému infekce červem vlasovcem mízním, který ucpává lymfatické uzliny. Nemoc se nazývá filariáza.
Zranění: Léčba nebo i samotné zranění někdy mohou poškodit drenážní systém do té míry, že se zablokuje tok lymfy a vznikne lymfedém.
Radiační terapie: Záření může způsobit zjizvení a zánět lymfatických uzlin nebo lymfatických cév.
Kožní infekce: Například kožní infekce celulitida, která je častější u obézních lidí. Zachycená tekutina poskytuje úrodnou půdu pro choroboplodné zárodky a i sebemenší poranění paže nebo nohy může být vstupním bodem pro infekci. Postižená kůže vypadá oteklá a červená a je typicky bolestivá a teplá na dotek. Váš lékař vám může předepsat antibiotika, abyste je měli po ruce, abyste je mohli okamžitě začít užívat.
Chirurgická operace: Při rakovinové chirurgii se často odstraňují lymfatické uzliny, aby se zjistilo, zda se nemoc rozšířila. To však ne vždy vede k lymfedému.
Nádory: Pokud rakovinné buňky zablokují lymfatické cévy, může dojít k lymfedému. Například nádor rostoucí v blízkosti lymfatické uzliny nebo lymfatické cévy by se mohl tak zvětšit, až by začal blokovat tok lymfatické tekutiny.
Častou příčinou lymfedému je odstranění prsu (mastektomie) a lymfatické tkáně v podpaží pro léčbu rakoviny prsu. To u některých lidí způsobuje lymfedém paže, protože lymfatická drenáž paže prochází podpaží (axilou). Většina chirurgů nyní používá techniku zvanou odběr vzorků sentinelových lymfatických uzlin ke snížení rizika lymfedému po operaci rakoviny prsu. Tato technika však není vždy vhodná a účinná.
Vzácné formy lymfedému, které jsou přítomné od narození (vrozené), mohou být důsledkem problémů ve vývoji lymfatických cév.
Lymfedém je chronické onemocnění, které obvykle vyžaduje celoživotní léčbu. V některých případech se lymfedém časem zlepšuje. Některé otoky jsou obvykle trvalé.
Lymfatická obstrukce známá také jako sloní nemoc nebo lidové označována jako sloní noha, je ucpání lymfatických cév, které odvádějí tekutinu z tkání v celém těle a umožňují imunitním buňkám cestovat tam, kde jsou potřeba. Lymfatická obstrukce může způsobit lymfedém, což znamená otok v důsledku zablokování lymfatických cest.
Lymfatický systém je síť cév, které rozvádějí lymfatické tekutiny bohaté na bílkoviny po celém těle. Je to součást imunitního systému. Lymfatické uzliny fungují jako filtry a obsahují buňky, které bojují s infekcí a rakovinou.
Lymfatická tekutina je tlačena přes lymfatické cévy svalovými kontrakcemi, které vznikají při pohybu, při vykonávání běžných denních úkonů a také pomocí malých pump ve stěně lymfatických cév. Lymfedém nastává, když lymfatické cévy nejsou schopny adekvátně odvádět lymfatickou tekutinu, obvykle z paže nebo nohy.
Když lymfatická tekutina dlouho neodtéká, vzniká elefantiáza, což je nemoc, která je charakterizována ztluštěním kůže a podkoží jako následek ucpání lymfatických cév a uzlin. Toto ucpání může být způsobeno několika faktory mezi které patří infekce vlasovcem mízním (filariáza). Další příčinou elefantiázy může být podokonióza nebo odstranění či ucpání mízních uzlin. Při ucpání dojde ke zvětšení té části těla, kde je mízní céva ucpána. Typickým příkladem je např. sloní noha, nebo obří paže.
Mezi faktory, které mohou zvýšit riziko rozvoje lymfedému, patří:
Způsoby léčby lymfedému zahrnují kompresi (obvykle vícevrstvé obvazy), manuální lymfodrenáž (MLD), pohybové cvičení. Manuální lymfodrenáž je lehká masážní terapeutická technika, při které se masáž provádí v určitých směrech na základě struktury lymfatického systému. To pomáhá odtoku lymfy přes správné kanály. Léčba zahrnuje také péči o pleť, aby se zabránilo poranění, infekci a rozpadu kůže, stejně jako lehké cvičení a pohybové programy. Cvičení by mělo být pečlivě navrženo lékařem a fyzioterapeutem. Vše by mělo pomoci k odvodnění, aniž by to vedlo k otokům, které by mohly zhoršit váš zdravotní stav. Dále se doporučuje nosit kompresní punčochy v postižených oblastech nebo využit pneumatické komprese s čerpadlem. Váš lékař a fyzioterapeut rozhodnou, které metody komprese jsou nejlepší.
Operace se používá pouze v některých případech, ale výsledek je omezený. Chirurg musí mít hodně zkušeností s tímto typem postupu. Po operaci proběhne následná fyzická terapie ke snížení lymfedému. Mezi možné typy operací patří: liposukce, odstranění abnormální lymfatické tkáně, transplantace normálních lymfatických tkání v oblastech s abnormální lymfatickou drenáží, tyto zákroky jsou méně časté. Nejčastějším výkonem při abnormální lymfatické tkáni je náhrada pomocí žilních štěpů. Tyto postupy jsou obvykle úspěšné, i když jsou často prováděny experimentálně.
Lymfedém je chronické onemocnění, které obvykle vyžaduje celoživotní léčení. V některých případech se lymfedém časem zmenší. Nicméně některé otoky jsou obvykle trvalé. Pokud se u vás objeví otok paží, nohou nebo lymfatických uzlin, navštivte svého ošetřujícího lékaře.
Radioterapie může po léčbě zanechat celou řadu dlouhodobých následků: chronickou únavu (cancer-related fatigue), změny kůže v radiovaném poli, sníženou pohyblivost vláken a svalů, lymfedém, poruchy dechu (u hrudních ozařování) a psychické potíže (úzkost, deprese). Odborně nastavená lázeňská rehabilitace kombinuje postupy fyzioterapie, dechová cvičení, vodoléčbu, ergoterapii a psychosociální podporu — což dohromady pomáhá zotavení těla i mysli.
Existují klinické i praktické zkušenosti, že lázeňské programy na míru mohou výrazně zkrátit dobu rekonvalescence a zlepšit kvalitu života po onkologické léčbě. To potvrzují i odborné články a přehledové zdroje o využití lázní v post-onkologické péči
Přehledová studie o rehabilitaci a lázeňské péči po onkologické léčbě
.
Co konkrétně lázně řeší
Únava a fyzická rekonvalescence: cílené cvičební programy (kinezioterapie), postupné zatěžování a zlepšení výdrže.
Kožní a místní potíže: místní ošetření jizev a radiací postižené kůže (lázeňská kůže-šetrná terapie).
Lymfedém: kompresní terapie, manuální lymfodrenáž a edukační programy.
Dýchací rehabilitace: dechová cvičení, inhalace, tlumení kašle a zlepšení ventilace u hrudních terapií.
Nejčastější příčiny otoku nohou u onkologických pacientů
Příčina otoku není jedna a často se kombinuje více faktorů současně.
Lymfedém (porucha lymfatického systému)
Lymfedém vzniká při poškození nebo odstranění lymfatických uzlin (například při operaci nebo radioterapii). Typicky se objevuje:
po operaci nádorů pánve, prsu, prostaty
po ozařování lymfatických oblastí
postupně, často bez bolesti
Vedlejší účinky chemoterapie a hormonální léčby
Některé cytostatické a hormonální léky způsobují zadržování tekutin, změny cévní propustnosti nebo snížení pohyblivosti.
Trombóza
Onkologičtí pacienti mají vyšší riziko žilní trombózy. Ta se projevuje:
náhlým jednostranným otokem
bolestí, zarudnutím, pocitem napětí
zhoršením při chůzi
Jedná se o akutní stav, který vyžaduje okamžité vyšetření.
Postižení orgánů a metastázy
Otoky se mohou objevit při selhávání jater, ledvin nebo srdce, případně při tlaku nádoru na cévy. V těchto případech bývají otoky symetrické a postupně se zhoršují.
vysoký krevní tlak (bolest hlavy, na hrudi, bušení srdce, otoky končetin, poruchy ledvin, krvácení z nosu, dušnost, závratě, nespavost, šumění v uších, poruchy zraku);
nedostatek vitamínu B1 (únava, nechutenství, zácpa, hubnutí, deprese, podrážděnost, nesoustředění, bolest a úbytek svalů, brnění končetin, otoky nohou, bušení srdce až tachykardie, poruchy nervů);
zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
zánět povrchových a hlubokých žil (zarudnutí a bolest žíly, bolestivé otoky, viditelné zarudlé žíly postižené končetiny);
nedostatečným vstřebáváním bílkovin se mění jejich množství v krvi a tím dochází k vylévání tekutiny do tkání: porucha vstřebávání živin (chronický průjem s nevstřebanými zbytky, objemná stolice, hubnutí, nedostatek vitamínu a minerálů), celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
srdeční selhání (bušení srdce, arytmie, obtížné dýchání, kašel, vykašlávání krve, zmodrání rtů a prstů, pocení, bolest na hrudi, otoky);
perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot);
snížená funkce štítné žlázy nezpůsobuje obezitu, ale pouze nárůst hmotnosti, a to především zadržováním vody (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vlasů);
Oteklé nohy jsou způsobené tím, že v těle dochází k zadržování vody. To může mít různé příčiny. Velmi často se kromě otoků objevuje u žen i celulitida. Někteří lidé si myslí, že mají méně pít. Ale to je chyba, měli byste vypít každý den alespoň 2 litry čisté vody.
Možné příčiny: U žilní nedostatečnosti patří otoky kotníků a nohou mezi typické příznaky. Je to způsobeno tím, že žíly špatně plní svoji funkci a dochází k hromadění krve v nohách. Při žilní trombóze se tvoří krevní sraženiny, které zhoršují zpětný tok krve a jsou i velmi nebezpečné. Zároveň způsobují i zmiňované otoky nohou. Například i lymfedém se projevuje otokem – otok obsahuje lymfu, která se nahromadila v důsledku špatné funkce vašeho lymfatického systému.
Otoky kotníků znamenají nadměrné shromažďování tekutiny uvnitř měkkých tkání. Kromě otoků kotníků se mohou objevovat také další příznaky, jako je pocit těžkých nohou, křeče do lýtek, celková únava kotníků, mravenčení nebo svědění, objevuje se také bolest kotníku. Vždy záleží na tom, o jak rozsáhlý otok se jedná. Otoky se objevují spíše u dospělých, u dětí jen výjimečně.
Možné příčiny otoků kotníků:
Vymknutý kotník – natažení vazů v kotníku. Často vzniká při špatném došlapu. Otoky vznikají i při zlomenině kotníku.
Žilní nedostatečnost – jedná se o nedostatečnost žilního systému. Řadíme sem nejen křečové žíly, ale i bércové vředy.
Dlouhé stání – krátkodobé otoky se mohou objevit po dlouhém stání, u někoho také po velmi dlouhém sezení.
Nadměrný příjem soli – někdy jsou otoky kotníků způsobeny nadměrnou konzumací soli.
Hormony – viníkem jsou často i hormonální změny během menstruace a těhotenství.
Potíže s ledvinami – otoky mohou někdy značit problémy s ledvinami (přečtete si náš článek o onemocněních ledvin).
Vysoký krevní tlak – nadměrný tlak krve může také způsobovat otoky.
Lymfedém – jedná se o hromadění lymfy, což je způsobeno špatně fungujícím lymfatickým systémem.
Žilní trombóza – vytvoření krevních sraženin v dolních končetinách.
Onemocnění jater – například jaterní cirhóza.
Špatná funkce štítné žlázy – přečtěte si náš článek o štítné žláze a jejích příznacích.
Diuretika – použití diuretik rovněž může způsobit otékání kotníků.
Nejprve je nutné přijít na příčinu otékání kotníku, teprve pak může být zahájena léčba, která se tedy může hodně lišit podle samotné příčiny. Určitě ale pomáhá omezit solení. Vyhýbejte se také dlouhému stání a dlouhému sezení. Dělejte průběžné zdravotní přestávky. Dávejte nohy do vyvýšených poloh. Pomáhá rovněž pravidelná chůze, tedy pokud je to možné. Jako podpůrná léčba je vhodná konzumace přírodních produktů, jako je například právě Ginkgo biloba.
Lázeňská léčba pohybového aparátu patří k nejčastějším indikacím. Léčí se zde osteoartróza, revmatoidní artritida, onemocnění páteře, osteoporóza i pooperační stavy. Zásadní roli hraje františkolázeňská sirnoželezitá slatina, která má protizánětlivé a regenerační účinky.
Součástí léčby je také fyzioterapie, magnetoterapie, laser, ultrazvuk a u vybraných pacientů i celková nebo lokální kryoterapie s teplotami až −160 °C.
Onemocnění srdce a cév
Františkovy Lázně patří mezi tradiční kardiologické lázně. Léčí se zde pacienti po infarktu myokardu, po operacích srdce, s ischemickou chorobou srdeční, hypertenzí a cévními onemocněními dolních končetin.
Základní procedurou jsou uhličité koupele a suché uhličité koupele, které zlepšují regulaci krevního tlaku, prokrvení a činnost autonomního nervového systému.
Následná péče po onkologických onemocněních
Významnou oblastí je následná péče po onkologické léčbě, zejména u karcinomu prsu a gynekologických nádorů. Lázeňská léčba pomáhá řešit lymfedém, neuropatie po chemoterapii, sníženou fyzickou kondici a celkovou únavu organismu.
Nemoci trávicího ústrojí
Léčí se chronická onemocnění žaludku, střev, žlučníku a jater. Výjimečné postavení má Glauberův pramen, nejsilnější síranový pramen v Evropě, využívaný při pitných kúrách.
Nemoci nervové
Indikací jsou polyneuropatie, kořenové syndromy a stavy po výhřezu plotének. Uhličité koupele zlepšují prokrvení nervových zakončení a podporují jejich regeneraci.
Léčba kožních nemocí
Sirnoželezitá slatina se osvědčuje při léčbě atopického ekzému, psoriázy a chronických ekzémů. Léčba má rovněž antibakteriální a antimykotické účinky.
Cukrovka
Lázeňská léčba diabetu mellitus se zaměřuje na edukaci, pohybovou terapii, dietní opatření a prevenci komplikací, zejména cévních a nervových.
Léčba neplodnosti
Františkovy Lázně jsou světově známé léčbou ženské neplodnosti. Sirnoželezitá slatina a minerální vody zlepšují prokrvení reprodukčních orgánů a snižují riziko srůstů po operacích.
Pokud je bolest a otok kotníku způsobeno artrózou, používá se konzervativní léčba. Konzervativní léčba v počátečních stádiích artrózy hlezenního kloubu zahajuje terapii především farmakologicky. Nasazují se nesteroidní analgetika a antiflogistika (NSA), chondroprotektiva (Ortho 3000), při otoku a výpotku v hleznu je vhodný obstřik kortikoidem. Vhodná je i aplikace nitrokloubní výživy (Erectus, do hlezenního kloubu není hrazena ze zdravotního pojištění!). Doporučuje se snížení fyzické aktivity, bandážování ev. používání ortézy na chůzi. Vhodné jsou rehabilitace, fyzikální procedury, lázeňská terapie. U obézních pacientů se motivuje k redukci hmotnosti. Operační řešení se provádí u pacientů s nedostatečnou odezvou na konzervativní terapii.
Tato problematika je velmi obsáhlá může se jednat o Luxace peroneálních šlach, o chronickou nestabilitu hlezna o zlomeniny v oblasti hlezenního kloubu resp. kotníků, o již zmiňované podvrtnutí hlezenního kloubu (distorze, sprained ankle), cení onemocnění, mezi které patří Chronická žilní nedostatečnost. Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek.
Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolních končetin a celé řadě komplikací.
Při prvních příznacích, obtížích nebo již viditelných křečových žilách, by měli lidé vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby. Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolních končetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru. Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již křečové žíly člověk má, pak by se měl raději vyhnout sportům se statickou zátěží, jako je např. vzpírání, ale i jízda na koni. Při těchto sportech se v žilách výrazně zvyšuje tlak a je omezena žilní cirkulace. Naopak vhodné je plavání či jízda na kol