Infekční onemocnění - je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je to způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganismy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV a podobně), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce - bakteriální (velmi výrazně například u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.
Nádory - prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastáze i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk - lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky, jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy. Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, u níž předpokládáme, že se zde konkrétní nádor rozšířil jako první. Jde obvykle o některou anatomicky blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.
Autoimunitní choroby - zvětšené uzliny mohou být přítomny prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je například revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám lze zmínit také zvětšení uzlin při sarkoidóze.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Lymfatické uzliny často otečou na jednom místě, když se v lymfatické uzlině nebo v její blízkosti objeví problém, jako je poranění, infekce nebo nádor. Které lymfatické uzliny jsou oteklé, mohou pomoci identifikovat problém.
Žlázy na obou stranách krku, pod čelistí nebo za ušima běžně otékají, když máte rýmu nebo bolest v krku. Žlázy mohou také otékat po poranění, jako je říznutí nebo kousnutí, v blízkosti žlázy nebo když se objeví nádor nebo infekce v ústech, hlavě nebo krku.
Žlázy v podpaží (axilární lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce paže nebo ruky. Vzácnou příčinou axilárního otoku může být rakovina prsu nebo lymfom.
Lymfatické uzliny v tříslech (femorální nebo tříselné lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce v chodidle, noze, tříslech nebo genitáliích. Ve vzácných případech za to může rakovina varlat, lymfom nebo melanom.
Žlázy nad klíční kostí (supraklavikulární lymfatické uzliny) mohou otékat v důsledku infekce nebo nádoru v oblastech plic, prsou, krku nebo břicha.
Mezi běžná místa zduření lymfatických uzlin patří krk, třísla a podpaží.
Když lymfatické uzliny otečou ve dvou nebo více oblastech těla, nazývá se to generalizovaná lymfadenopatie. Příčinou může být:
Virové onemocnění, jako jsou spalničky, zarděnky, plané neštovice (varicella) nebo příušnice, či opičí neštovice.
Mononukleóza (virus Epstein-Barrové), která má za následek horečku, bolest v krku a únavu, nebo cytomegalovirus (CMV) , virová infekce, která způsobuje příznaky podobné příznakům mononukleózy.
Bakteriální onemocnění, jako je streptokok (způsobený bakterií streptokok) nebo lymská borelióza (bakteriální infekce šířená určitými druhy klíšťat).
Nežádoucí účinky fenytoinu (EPILAN D GEROT), léku používaného k prevenci záchvatů.
Nežádoucí účinky očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).
Rakovina, jako je leukémie, Hodgkinova choroba a non-Hodgkinův lymfom.
Syndrom získané imunodeficience (AIDS) , který se rozvíjí poté, co se člověk nakazí HIV (virus lidské imunodeficience). Tento virus napadá imunitní systém, takže je pro tělo obtížné bránit se infekci a některým nemocem.
Ve svém příspěvku VLIV KASTRACE NA LIBIDO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Řimák.
Dobrý den.Chci si koupit psa.Jednoho jsem si vyhlédl v útulku ale je kastrovaný.Mám obavu,že jeho libido bude tímto stavem poznamenáno,jinak by přece nebyl zmrzačený od hlupáků majitelů!Pokud nejsou pro tento výkon vážné zdravotní důvody,nevidím jediný pro provedení kastrace...Přirozenost u psa bude zachována jen při jeho respektování jako živého ,ničím neovlivněného tvora...Majitel hňup ve své lhostejnosti si nemíní přiznat,že si pořídil psa a ten mu dělá dokonce problémy!Pes z útulku je vydán hlupáky s podmínkou pozdější kastrace-jakým právem?Právem lidské arogance a nevzdělanosti?Kastrace neřeší mezilidské problémy a nikdy je řešit nebude,pokud bude nezodpovědnost majitelů na tak mizerné úrovni jako je dnes...Za pitomosti jsou v tomto kolaborantském režimu vysoké pokuty,ale za nechtěnou březost kvůli liknavosti majitele psa postihy nejsou!Odebral bych mu psa a nikdy by nedostal jiného!!!Já chci psa nezmrzačeného,třeba agresivního,a je na mě abych se od něj učil jak spolu vycházet...Hlupák žádá kastraci -proto mají hlupáci kastrované psy.Řimák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U prognózy tohoto onemocnění je na prvním místě věk, nemocní starší 60 let mají horší prognózu než nemocní se stejným typem lymfomu mladší 60 let. Ukazuje se také, že spíše než věk jako takový, jsou to celkový stav a přidružené choroby, které znemožňují podat dostatečně účinnou intenzivní léčbu. Nemocní starší 60 let, kteří absolvovali stejně intenzivní léčbu jako nemocní mladší, dosáhli stejných výsledků. Dalším důležitým faktorem je rozsah onemocnění, nemocní s pokročilým onemocněním mají horší prognózu než nemocní s iniciálními stadii I a II. Také nemocní s celkovými příznaky mají horší prognózu. Jako další faktory mohou sloužit i jiné parametry, a to velikost tumoru (nad 7,5, resp. 10 cm se hovoří o takzvaných „bulkách“), postižení některých extralymfatických orgánů, jako jsou například játra, plíce a další. Postižení CNS je často lokalizováno pouze na tento orgán (primárně extranodální lymfom), tento typ lymfomu má nepříznivou prognózu, takže se hodnotí zcela samostatně. V zásadě se však celkové přežití pacientů bez ohledu na typ a rozsah onemocnění pohybuje v rozmezí 70–85 %. Je však třeba neustále myslet na možnost znovuobjevení onemocnění, někdy do 1 roku od ukončení léčby, někdy ale i později.
V naší poradně s názvem LYMFOM B se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Sestra má ve slinivce lymfom,prorůstá do tenkého střeva.Má za sebou 10 chemoterapií,bez úspěchu na vyléčení.Nyní je na ozařování,zatím jich má 17.Ve žlučovodech má stent a je to asi 3 týdny,zežloutla,játra nefungovala a tak podstoupila drenáž jater a lékařům se povedlo to vevnitř napojit a uvolnit.Moc jí otekly nohy,nemůže chodit a často zvrací.Má ještě nějakou naději na přežití? Je to velká optimistka a se svojí nemocí se pere skoro 2 roky.Dělá si velké plány,co bude dělat,až jí pustí z nemocnice.My okolo jsme však zoufalí. Děkuji za odpověď J.Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sdílejte se svou sestrou její optimismus a podporujte jej ve vší vážnosti. Když bude vaše sestra toužit po nových zážitcích a bude věřit, že je dokáže ještě zažít, tak jí to pomůže překonat chmury a možná jí to prodlouží život.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.
Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.
Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.
Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).
- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.
Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.
- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.
Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení ča
Onemocnění s názvem svrab má více původců, například to u psů může být zákožka svrabová (zákožka svrabová u psů). Ušní svrab u psů se moc nevyskytuje je lokalizován právě na vnějším zvukovodu, po celém těle se nerozšiřuje. V uchu tvoří specifické strupy a jiné příznaky. Kdežto „klasický svrab“ se vyskytuje po celém těle a zpočátku na málo osrstěných místech: slabiny, lokty, kolenní a loketní řasa, ušní boltce. Kromě úporného svědění se časem objevují i záněty kůže infikované sekundárně bakteriemi. Kůže strupovatí, mokvá, je ztluštělá a praská.
Jak moc se onemocnění rozjede, záleží na imunitě psa. Pozor! Je to zoonóza (nemoc přenosná i na člověka). Je nutné vyprat a dezinfikovat veškeré zařízení v místech, kde se pes pohybuje, a to pravidelně a několikrát.
Mezi známé druhy svrabu patří například ušní svrab, který postihuje vnější zvukovod, notoedrový svrab koček, psoroptová a chorioptová prašivina přežvýkavců a koní, svrab morčat a vápenka, což je svrab postihující ptáky. Další kožní nemoc způsobená parazity, demodikóza, se pak označuje jako červená prašivina.
Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, a to kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však mohou při vhodné vlhkosti vydržet bez hostitele až 21 dní.
Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálého škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat. Zákožky preferují k životu řídce osrstěné krajiny na těle zvířat, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch kůže.
Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožn
V naší poradně s názvem PROKANAZOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, vážení a milí, mám dotaz, lék Prokanazol, jak tady čtu, je víceméně na infekce u pohlavních orgánů, ale manžel to dostal předepsané od lékaře, na jakousi plíseň , údajně v jícnu?? Tak to tedy nechápu, nikde se nepíše, že by to bylo na léčbu nějaké plísně v zažívacím traktu, můžete mi to trochu vysvětlit, i to, jak se může utvořit plíseň v jícnu, děkuji za odpověď, Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prokanazol je lék určený k léčbě plísňových infekcí pochvy, kůže, ústní dutiny, očí, nehtů nebo vnitřních orgánů, tedy i jícnu. Nejčastější plísňová infekce jícnu je kandidoza. Kandidóza je infekce způsobená kvasinkou zvanou Candida. Candida normálně žije na kůži a uvnitř těla, v místech, jako jsou ústa, hrdlo, střeva a pochva, aniž by způsobovala jakékoli problémy. Někdy se Candida může množit a způsobit infekci, pokud se prostředí uvnitř úst, hrdla nebo jícnu změní způsobem, který podporuje růst plísní. Kandidóza v jícnu se nazývá ezofageální kandidóza. Příznaky kandidózy v jícnu obvykle představují bolest při polykání a potíže s polykáním.
Kandidóza v jícnu je u zdravých dospělých neobvyklá. Většina lidí, kteří dostanou kandidózu v jícnu, má oslabený imunitní systém, což znamená, že jejich tělo špatně bojuje s infekcemi. Patří sem lidé žijící s neléčeným HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří dostanou kandidózu v jícnu, mají často také kandidózu v ústech a krku.
Nejlepší ochranou před blechami je prevence. Jde o jednodušší a účinnější cestu než odblešování celé domácnosti nebo kotců.
Blechy se živí krví svého hostitele, obvykle se vyskytují na krku, hřbetu a u kořene ocasu psa. Nejčastějšími příznaky napadení psa blechami je svědivost kůže, pes se intenzivně drbe a je velmi neklidný. Na kůži můžeme objevit malé červené ranky, v srsti psa se nalézají drobná zrnka tmavého trusu, pes je podrážděný. U některých psů může bleší kousnutí vyvolat rozsáhlé alergické změny, které psa svědí. Drbáním na kůži pak vznikají další změny, například rozsáhlé strupy.
Psí blechy mazlíček roznáší všude, od koberců přes matrace až po ložní prádlo. Raději se proto vrhněte do úklidu. Pořádně vysajte, a to včetně všech koutů a nábytku. Pokud s vámi pes spí, vyperte všechny deky, polštáře a peřiny. Pelíšek pejska i jeho okolí ošetřete hubícím přípravkem.
Riziko, že muži onemocní rakovinou prostaty, roste s přibývajícím věkem. Jestliže porovnáme počet nových případů za rok na 100 tisíc osob, tak ve věkové skupině 40–50 let je to 10 nových případů za rok, ale ve věkové skupině 60–70 let je to již 454 nových případů za rok.
Díky testu PSA je možné zachytit rakovinu prostaty již v časném stadiu, tedy v době, kdy ji nelze prokázat žádnou jinou metodou. Hlavní přínos spočívá v tom, že nádor zachycený včas se může úspěšně léčit a v mnoha případech zcela vyléčit. Test PSA odebraný po 40. roce věku umožňuje dokonce i předpovědět riziko, zda muž bude mít v budoucnu rakovinu prostaty.
Požádejte svého praktického lékaře nebo urologa o provedení testu PSA. PSA v krvi je hodnotu takzvaného prostatického specifického antigenu (zkratka PSA). Jestliže je hodnota PSA v krvi zvýšená, neznamená to, že máte rakovinu, ale váš lékař by měl tuto hodnotu sledovat a také nechat odebrat z prostaty vzorek (takzvanou biopsii), který přítomnost rakoviny potvrdí.
Stejně jako u jiných onkologických onemocnění je i u rakoviny prostaty klíčová prevence. Po padesátce by proto mělo být samozřejmostí, že si každý rok zajdete na vyšetření k urologovi. Ten, kdo má mezi pokrevními příbuznými někoho, kdo již onemocněl rakovinou prostaty, by měl prevenci věnovat ještě větší pozornost a raději se nechat vyšetřit již ve 40 letech.
Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.
K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.
Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.
Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.
Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?
Děkuji moc
Chlumová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lydie.
Měla jsem podobné problémy - kompletní hysterektomie pro maligní lymfom a mám také syna s Asperger. syndromem, což je forma autismu.Poukaz na lázeňskou léčbu mi vystavila praktická lékařka na doporučení onkologa, protože jsem absolvovala chemoterapii, biologickou léčbu a ozařování 2010. Do dvou let od skončení léčby by se mělo nastoupit do lázní, aby léčba měla efekt. Tehdy trval pobyt 21 dnů, ale na místě jsem požádala o prodloužení a bez problémů mi vyhověli. Jsem přesvědčená, že na lázeškou léčbu má Vaše maminka rozhodně nárok, buď z onkologického nebo gynekologického hlediska. Dnes trvá pobyt v lázních 28 dnů. Nenechte se odbýt. Také jsem musela onkologa o doporučení žádat. S pozdravem Lydie
Kolik Diazepamu dát svému psovi? Typická dávka podávaná psům je 0,5 až 2 mg na kilogram jejich hmotnosti. Diazepam se aplikuje intravenózně do žíly a to buď jednorázově podle potřeby nebo každých šest hodin nebo jako infuze konstantní rychlostí (pomalé kapání intravenózní kanylou).
Perorálně se psovi může podat i lidský Diazepam v tabletách. Lidský Diazepam bývá v tabletkách o síle 5 nebo 10 miligramů. Pěti miligramové tablety se hodí spíše pro malé psy. Normální běžně užívaná dávka, která psa dostatečně zklidní v počátcích léčby je 0,7mg na 1kg hmotnosti. To znamená, že pro pejska s váhou 15 kilogramů, bude potřeba dvě tablety o síle 5 miligramů a nebo jedna tableta o síle 10 miligramů. Pro velkého psa o váze 50 kilogramů bude třeba sedm tabletek o síle 5 mg nebo tři a půl tabletky o síle 10 miligramů. Dvojnásobná dávka psa spolehlivě a bezpečně na několik hodin uspí. Účinky Diazepamu trvají přibližně 4 až 6 hodin.
Další možností aplikace Diazepamu u psa je do jeho prdelky per rectum, kam se zavádí speciální stříkačka naplněná lékem. Po zasunutí do hloubky 3 až 6 cm se do konečníku vstříkne obsah stříkačky.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č