MASTI NA RÁNY je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Ránu lze definovat jako porušení souvislosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Jedině zdravá kůže může plnit všechny své funkce, a to ochrannou, termoregulační, zásobní, smyslovou, exkreční a resorpční. Kůže (cutis, derma) jakožto největší orgán lidského těla plní tedy svou nezastupitelnou úlohu.
Definice rány
Rána je porušení kůže, které může být jednak úmyslné, jednak neúmyslné. K úmyslnému porušení kůže dochází během léčby, sem patří například operační rána. Neúmyslné porušení vzniká náhodnými poraněními, tedy úrazy.
Porušení kůže lze rozdělit do mnoha skupin. Základní dělení:
Povrchové rány: V těchto případech je poškozena jen kůže/sliznice nebo podkožní/podslizniční vazivo. Většinou se jedná o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány, lehčí popáleniny a podobně. Tyto rány nezasahují do podkožního vaziva a hlubších struktur uložených pod kůží (svaly, facie, šlachy a další). Jejich hojení je většinou nekomplikované a rychlé – léčí se primárním hojením.
Hluboké rány: O hlubokých ránách hovoříme tehdy, pokud jsou zasaženy hlubší struktury jako nervově-cévní svazky, šlachy a podobně. Léčba hlubokých a podminovaných ran je ztížena špatnou dostupností poraněných ploch. V těch se navíc často setkáváme s přítomností devitalizované tkáně a s povlaky. Tyto rány jsou velice náchylné k sekundární infekci.
Podle vzniku rozlišujeme rány řezné, bodné, sečné, tržné, nebo penetrující, které představují poškození pronikající až do tělních dutin a orgánů.
Podle stupně kontaminace dělíme rány na čisté – neinfikované a kontaminované, kam řadíme čerstvé otevřené rány, jak náhodné, tak chirurgické, u nichž došlo k porušení sterility, a dále rány infikované, které jsou spíše staré a je v nich klinicky průkazná infekce, například hnisavý výtok.
Mezi mechanicky způsobené rány řadíme odřeniny, poranění, řezné rány, bodné rány, kousnutí a chirurgické rány.
K ranám vzniklým v důsledku termického nebo chemického poškození řadíme veškeré popáleniny a poleptání – termické, chemické, vzniklé ozářením nebo elektrické.
Kromě toho existují určité druhy ran – obtížně se hojící vředy – vznikající v důsledku jiných procesů, které mají chorobný charakter.
Léčba rány podle fáze, ve které se rána nachází:
Čistící fáze: V této fázi může být v ráně odumřelá tkáň (takzvaná nekróza), může být infikovaná anebo překrytá hustým povlakem. V první fázi hojení může dojít k rozvoji zánětu, zarudnutí místa rány a zvýšení teploty v oblasti rány. V případě čistící fáze je třeba ránu zbavit odumřelé tkáně, infekce či vzniklého povlaku a zpřístupnit tak její spodinu pro účinnou léčbu. Proces hojení rány je možné nastartovat v okamžiku, kdy je rána zbavena všech nežádoucích složek, tedy v okamžiku, kdy je vyčištěna. Lékař volí buď cestu chirurgického vyčištění, anebo autolytického čištění za pomoci produktů vlhké terapie.
Granulace (výstavba nového tkaniva): V další fázi hojení dochází k tvorbě nových cév a rána se vyplňuje nově vznikající (granulační) tká
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku FAKULTNÍ POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA KOŽNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Hojdova.
Dobrý den ,prosím nemohu nikde se dočíst jestli berete děti bez objednání a bez doporučení.Dekuji Hojdova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Od června mám problém s bércem na levé noze,zatím mě léčí denním převazem s debriecasan gelem a přelepit gázou bactigras.nyní po stěru z rány zjistili v ráně přítomnost streptokoka,Protože jsem alergik,bojí se dát penicili.Nejdříve se musí udělat testy.Rána a celá noha mě trvale i v noci hodně bolí-štípe a pálí-,prosím poraďte,co s tím.Vrlmi děkuji za každou radu/ je mi 80 let/.Přeji hezký den.Hana
GranuFlex vytváří optimální vlhké prostředí, které podporuje hojení mírně až středně secernujících ran. Unikátní složení hydrokoloidu GranuFlex pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány. GranuFlex uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. GranuFlex může zůstat na ráně až 7 dnů bez výměny v závislosti na množství produkovaného exsudátu.
Jde o směs natrium karboxymetylcelulózy, želatiny, pektinu a adhezivních polymerů. Při styku s exsudátem vytváří matrice gel. Gel s obsahem hydrokoloidů zabezpečí ideální vlhké prostředí se zachováním stále teploty, hypoxie a mírně kyselého pH, které podporuje autolytické čištění, povzbuzuje angiogenezi a granulaci.
GranuFlex je kontraindikován na silně infikované rány, suché rány, slabá křehká pokožka v okolí rány.
Typy produktu:
GranuFlex – uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. Pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány.
GranuFlex Extra Thin (extra tenký) – hojení mírně secernujících ran. Vnější vrstva tvořená fólií je voděodolná, chrání ránu před bakteriemi a znečištěním a před mechanickým poškozením. Dobře se tvaruje a lze jej přistřihovat do žádaného tvaru a tak snadno ošetřovat rány i v problematických partiích.
GranuFlex Signal – přináší zlepšení pro ještě snazší ošetřování ran: obsahuje indikátor výměny krytí, který zjednodušuje převazy rány samotným pacientům, má ztenčené okraje, které zabezpečují lepší adhezi ke zdravé tkáni, dále hladký vnější povrch s minimálním koeficientem tření, což zabraňuje předčasné výměně krytí, a v neposlední řadě lepší anatomický tvar, který umožňuje snadnou aplikaci i v méně dostupných místech.
V naší poradně s názvem DOTAZ K LÉČBĚ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hrdá.
Dobrý den,
prosím Vás o radu,děda má cukrovku II. a má otevřené rány na nohou- pata,prsty u nohou,jsou to takové zhnisané mokvající rány,okolí je zarudlé,už to bude skoro rok a stále se to nelepší,ani lékaři nepomáhají! Lékaři udělali i stěr z rány na rozbor,ale žádná bakterie se nenašla. Používal na to dezinfekci nebo peroxid,i nějaké mastičky a říká jak ho to pálí. Máme velké obavy,aby nedošlo k amputaci. Předem děkuji za odpověd´. S pozdravem Hrdá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Průvodním jevem u diabetu bývají otevřené rány na kůži. Tomuto stavu se říká diabetická noha. Přítomnost bakterií je zde až na druhém místě, kdy se infekce dostane do vzniklé rány. Účinným řešením je vhodné krytí těchto postižených míst pomocí takzvaného hydrofilního obvazu. To jsou obvazy se speciálním povrchem, který udržuje žádoucí vlhké prostředí, což umožňuje regeneraci postižené kůže a zároveň zabraňuje vniknutí bakterií. Hydrofilní krytí můžete koupit v lékárně. Tady jsou vidět nabídky a jejich cena https://www.zbozi.cz/hledan…
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem JAK TO VLASTNĚ JE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Akcina.
Jak tomu mám rozumět? V úvodu se píše, že:
Kostival neboli Symphytum officinale je používán na kůži k léčbě ran a snižuje záněty výronů a zlomenin.
A dále mj:
Nikdy nepoužívejte kostival na porušenou kůži.
Celé toto čtení je velmi nevěrohodné. Jinde se píše, že se kostivalem léčí i bércové vředy a jiné otevřené rány.
Tak, jak to vlastně je??!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kostival, respektive látky v něm obsažené, se nesmí dostat do krevního oběhu. Proto je v článku správně uveden zákaz jeho použití na otevřené rány a na popraskanou pokožku. Malá část těchto nebezpečných látek se dostane do krve i skrz neporušenou kůži. Velké množství těchto látek uvnitř těla pak může poškodit játra, bez kterých se nedá žít.
Kostival je prospěšný při procesu hojení pokožky, a používá se na zhojené rány. Nejlepším ukazatelem, kdy je možné bezpečně použít mast kostivalu, je okamžik přirozeného oddělení strupu od pokožky.
Hydrocoll je vysoce flexibilní samolepicí krytí. Má savé jádro, které rychle absorbuje exsudát a proměňuje jej v gel. Náplast udržuje ránu dostatečně vlhkou a vytváří ideální prostředí pro činnost fibroblastů a vznik granulační tkáně. Hydrokoloidní krytí může na ráně dle míry exsudace zůstat až 7 dnů – proces hojení je rychlejší. Povrch Hydrocollu je vysoce odolný proti vlhku – umožňuje tak například sprchování. Při absorpci exsudátu z rány dochází k tvorbě gelu, který vytváří vlhké prostředí v ráně. Používá se na granulační a epitelizační fáze. Hydrocoll je vhodný na akutní i chronické neinfikované špatně se hojící rány s menší sekrecí a minimem povlaků.
Výhodou Hydrocollu je, že je díky polyuretanové vrstvě nepropustný pro choroboplodné zárodky směrem dovnitř, ale propustný pro páru směrem ven, dále podporuje granulaci a epitelizaci vytvářením vlhkého prostředí díky přeměně tekutiny v gel, pojímá zbytečný sekret z rány a bezpečně jej do sebe uzavírá. Signalizací nutnosti výměny je tvorba puchýřků na krytí. Nespornou výhodou je možnost sprchování. Krytí lze na ráně ponechat až 7 dnů, indikací k výměně je kromě vytvoření puchýře i viditelné zbarvení obvazu. Je vhodný k použití i pod kompresivní terapii, která je nezbytnou součástí léčby bércových vředů.
Toto krytí je nevhodné na silně infikované rány, suché rány, k aplikaci se nehodí na slabou a křehkou pokožku v okolí rány.
Typy produktu:
Hydrocoll thin – tenčí verze vhodná na méně secernující rány, může se stříhat.
Hydrocoll sacral – má speciální tvar k ošetření v sakrální oblasti.
Hydrocoll concave – jde o speciální tvar k ošetření na patě a lokti.
V granulační fázi hojení se v ráně tvoří nové krevní cévy, takzvané neoangiogeneze, a ránu postupně vyplní granulační tkáň. Vzniká síť kolagenních vláken (produkt fibroblastů). Tvorbu těchto vláken zvyšuje růstový faktor TGF-β, který produkují v ráně přítomné makrofágy. Takto vzniklá síť je podkladem pro následující proces epitelizace.
Epitelizační fáze
Epitelizační fáze je konečnou fází hojení rány. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím. Epitelizační fáze bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů).
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Tento krém bezvadně promastí suchou ztvrdlou a rozpraskanou pokožku. Hodí se jak na ruce, tak na promaštění rozpraskaných pat. Pro jeho výrobu stačí k masti Ambiderman přidat pouze oblíbený parfém rozředěný v trošce ethanolu. Tato ingredience je pouze pro zlepšení senzorických vlastností, pokud nechcete, nemusíte ji přidávat.
Heřmánková mast
Heřmánek se v kosmetice používá díky svým výrazným aseptickým účinkům. Heřmánková mast se proto nejčastěji používá ke zklidnění a k regeneraci podrážděné pokožky. V glycerinu se rozpustí lžička heřmánkového oleje a spojí se se základní mastí Ambiderman.
Masážní mast
Tato masážní mast těží z léčivých účinků přírodní silice z kafru. Tento 100 % přírodní esenciální vonný olej je primárně určen pro aromaterapii a při zředění v nosné masti také pro masáže.
Osvěžující mast
Spojením síly kafru a mentolu se dosáhne výrazných osvěžujících účinků. K masti Ambiderm se přidá několik kapek 100% přírodní vonné silice z kafru a mentolu a důkladně se vše promíchá.
Léčivá mast
Panthenol je chemická látka získaná z kyseliny pantothenové neboli vitamínu B5, který se zcela přirozeně vyskytuje v těle lidí a zvířat. Panthenol v masti podporuje hojení kůže a sliznic, tj. poranění kůže jako odřeniny, popáleniny, opaření, aseptické operační rány, špatně se hojící kožní transplantáty, trhliny v kůži u málo elastické pokožky - fisúry, ragády (praskliny, trhliny). Léčivou mast získáte přidáním trochy panthenolu do masti Ambiderman a důkladným promícháním.
V naší poradně s názvem SKOŘICOVÁ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Skořice je aromatická kůra skořicovníků, stálezelených tropických stromů. Je léčivá a vyrábí se z ní silice, tinktury, olej a z něj pak i masti. Má kořeněně nasládlou chuť a příjemnou vůni, kterou jí dává zejména sloučenina cinnamaldehyd.
Skořicová mast - návod.
6 trubiček skořice
100 ml olivového oleje
1 sáček želatiny agar
2 kapsle vitamínu E 400 mg
1 lžička čerstvé citonové šťávy
Nejprve si uděláme ze skořice výtažek, tak že skořici necháme macerovat v oleji po dobu 1 dne. Po tuto dobu udržujeme olejovou lázeň teplou do 80*C. Skořice se nesmí v oleji spálit. Pro lepší výsledek můžeme skořici hrubě umlít. Po uplynutí doby macerace přeceďte olej a nechte ho vychladit. Podle návodu připravte želatinu agar a také ji nechte zchladit na stejnou teplotu jako je zchlazen skořicový olej. Pak si připravte hnětací misku, do které dejte želatinu, skořicový olej a k tomu vyprázdněte dvě kapsle vitamínu E a přidejte lžičku citronové šťávy. Vše pak metličkovým mixérem promixujte na nejvyšší rychlost, až vznikne hladká krémová emulze. Tu pak používejte jako běžný mastný krém na svou pokožku. Zbytek masti uzavřete do vhodné nádoby a nechte v temnu a chladnu nejlépe v lednici. Takto emluze vydrží být stabilní až jeden měsíc.
Pozor! Lidé s nemocnými ledvinami vědí, že se mají skořici vyhýbat, proto tato mast není určena pro takto nemocné lidi.
Skořicová mast - účinky
V místech aplikace skořicové masti se podpoří krevní oběh a tím i rychlejší prohřátí zevní tkáně. Výborná je pro revmatiky. Může pomoci při lokální desinfekci pokožky svými antibakteriálními a desinfekčními účinky.
Podobným způsobem se dá vyrobit i rozmarýnová mast, kde rozmarýn působí také jako desinfekce a čistící činidlo. Místo skořice použijte rozmarýn.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.
Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.
Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.
Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se užívá ve formě roztoků (v koncentraci 0,2 a 0,12 %) a gelu (v koncentraci 1 a 0,5 %), nově i ve formě tablet a spreje.
Výhodou chlorhexidinu je jeho vazba na povrchové struktury epiteliálních buněk ústní sliznice. Po vý
Ve svém příspěvku KOSTIVALOVÁ MAST NEJEN Z LISTŮ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gustav z Mostu.
Přiznám se, že o výrobě kostivalové masti z listů jsem slyšel, ale nikidy jsem se o to nepokoušel, protože znám a take využívám postup výroby kostivalové masti z jeho kořene. Tento postup mám léty odzkoušeny a osvědčil se nejen mně. U vašeho postupu se mi jeví cezení hmoty přes hadřik nebo sítko jako skifi (obě se určitě hzned zanesou) Lepší by bylo teplou lázeň rozmixovat a takto vznikla hmota by se po vychladnutí mohla nazývat kostivalová mast z listu!
Jak vyrobit kostivalovou mast z jeho kořene!
Kořen kostivalu se řádně omyje (není třeba oškrabávat) a nařeže se, může i nastrouhat, na co nejmenší kousky a vloží se do sklenice (s až 4 násobným objemem) a zaleje čistým lihem, nebo ostřejším alkoholem, nebo směsi 1:1 alpy a lesany (velké balení). Vše se nechá min 14 dnů v tmavé a chladnější místnosti, chladničce?odležet. Doporučuje se občas obsah promíchat. Takto připravenou směs kostivalového kořene a lihu rozmixujeme v mixerem,(nejlépe ponorným).
Upozorňuji, že před mixováním hmoty je třeba si připravit dostatečné množství některého výše uveden "výluhovadla".Tato rada vám pomůže ředit mixováním vznikající gel. Pokud se tak nepřipravíte tak se vám mixer bude zpomalovat, až se zastaví.
Protože takto vzniklý kostivalový gel použitý jako čistý velmi vysušuje pokožku, tak doporučuji do gelu dodat ještě v mixeru 30 - 50% rozpuštěného vepřového střevního sádla, nebo nějakého mastného krému, na př. indulonu. Kostivalovou mast skladujeme v uzavřené sklenici v tmavém a chladnějším místě.
Použití: Bolavé místo před rozetřením masti namočíme studenou vodou. Na takto ošetřenou část těla přiložíme (zabalíme) mokrý plátěný hadřík a vše zabalíme suchou bavlněnou látkou nebo obvazem a necháme působit až 8 hod (nejlépe přes noc). Po rozbalení obkladu ošetřované místo očístime. Plátěný hadřík použijeme následně. Po týdnu určitě nastane zjevné zlepšení!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO MAZAT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den,dceři 6 let byla předepsana mast na zanicene misto na tváři,měla boulicku pod kůží,ktera diky masti uzrala a cast se po tydnu vymackala. Mazeme nyni uz druhy tyden,boulicka na tvari je stale a jiz vymacknout skoro nejde. Ma otazka zni jak dlouho je mozne masti mazat? A jak osetrit flek po masti aby se kuze zregenerovala a nezustal hnedy flek? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte ješte jednou na kontrolu k lékaři, který vám předepsal tu mastičku, aby mohl zkontrolovat účinky léčby a případě ji změnil. V tomto věku je potřeba nepodceňovat riziko vzniku nových tvarů na tváři, které můžou pak otravovat celý život.
Anální trhliny jsou trhliny, které se vyvíjejí v anální sliznici. Často reagují na žilní stagnaci nebo na nadměrnou konzumaci dráždivé či suché potravy. Špatná hygiena a používání dráždivého toaletního papíru mohou také způsobit tyto trhliny. Používání kaštanové masti by mělo být ve formě tinktury nebo tablet.
Kapilární křehkost
Kapilární křehkost vede k tvorbě modřin a prosakování krevních cév, což může být způsobeno nedostatkem živin. Zásadní je strava bohatá na vitamín C, bioflavonoidy, bílkoviny a další živiny. Používání kaštanové masti by mělo být ve formě tinktury.
Tvorba modřin
Tvorba modřin je zapříčiněna oslabenými cévami. To lze často napravit zvýšením některých důležitých živin, jako je vitamín E a vitamín C. Nebo pomocí bylin, které jsou bohaté na bioflavonoidy. Používání kaštanové masti by mělo být ve formě tinktury.
Edém
Edém je abnormální akumulace tekutiny v tkáních spojená často s otoky. Porucha cirkulace v žilním systému může vést k úniku tekutiny do mezibuněčného prostoru, což způsobuje právě otoky. Používání kaštanové masti by mělo být ve formě tinktur či tablet.
Hemoroidy
Hemoroidy představují distenzi žil kolem řitního otvoru. V mírných případech jsou zřídka bolestivé, ale mohou vytvořit trhliny a způsobit tak krvácení, které vede k bolesti. V závažných případech je nutný chirurgický zákrok. Použití kaštanové masti by mělo být ve formě perorální aplikace tinktury nebo tablet, externě pouze krém.
Flebitida
Flebitida je zánět sliznice žil. Zánět žil je nejčastěji vidět v nohou, může být způsoben i v důsledku podráždění žil. Příčiny podráždění zahrnují infekce nebo krevní sraženiny. Použití kaštanové masti by mělo být ve formě krému nebo tinktury (perorálně).
Podvrtnutí
Podvrtnutí je zranění svalů, šlach nebo vazů kolem kloubů, obvykle v důsledku traumatu. Podvrtnutí má za následek otok a bolest v postiženém kloubu. Použití kaštanové masti by mělo být ve formě krému.
Křečové žíly
Křečové žíly jsou žíly, které jsou viditelné na povrchu kůže, zejména na nohou. Vznik je spojen se zablokováním průtoku krve. Pohyb svalů dolních končetin pomáhá vytlačit krev z nohou zpět k srdci. Použití kaštanové masti by mělo být ve formě krému nebo tinktury (vnitřně).
V naší poradně s názvem 10 % SIRNÁ MAST - JE NĚJAK TOXICKÁ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobrý den,
já a můj skoro 3 letý syn jsme dostali k přeléčení svrabu 10% sirnou mast, kterou mažeme 3 dny po 24 hodinách. Syn si však pořád cucá prsty, hlavně přes noc ze spaní a já se bojím - nemůže mu to nějak ublížit? V lékárně mi řekli, že by nemělo a doktorka, že to není dobrý, ale víc mi k tomu neřekla a já mám strach, aby to nemělo nějaké následky. Moc děkuji za odpověď.
PS : složení sulphuris praecipitati 20.0, ung. simplicis, vasellini ad 100
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemusíte se bát, síra obsažená v sirné masti - označena jako Sulphur, nemá žádné závažné negativní účinky při náhodném pozření. Při olízání sirné masti hrozí jen nebezpečí průjmu, protože síra má mírné projímavé účinky. Žádná otrava a nebo poleptání zde nehrozí. Nic se nestane, když prsty nebudete natírat sirnou mastí. Bedlivě je kontrolujte, aby v nich nepřežíval svrab.
Co by měl lékař říct pacientům, kteří používají černou mast?
Je nezákonné prodávat nebo dovážet černou mast.
Černá mast představuje řadu produktů, o kterých někteří prodejci tvrdí, že poskytují účinnou léčbu rakoviny kůže.
Formulace černé masti obsahují rostlinné extrakty, ale hlavní hmotnostní složkou je chlorid zinečnatý, syntetický korozivní materiál, a díky tomu jsou tvrzení, že jde o přírodní terapie, nepřesné. Je také mylná představa, že přírodní sloučeniny jsou bezpečnější a lepší než syntetická léčiva. Některé z nejsilnějších jedů, které lidstvo zná, jsou právě přírodní sloučeniny.
V koncentracích používaných v komerčně dostupných variantách černé masti tyto produkty ničí rakovinnou i nerakovinnou tkáň bez rozdílu, což vede ke strupu, který se nakonec odloupne a zanechá otevřenou ránu bez kůže.
Závažné následky použití černé masti jsou dokumentovány ve vědecké literatuře a zahrnují vážné jizvy, ztrátu struktur obličeje vedoucí k těžké deformaci a progresi onemocnění, která vede k metastázám do jiných orgánů a následné smrti.
Pacienti by měli být důrazně odrazováni od experimentování s černou mastí. Jako terapie není přirozená, není účinná pro vyléčení rakoviny a poškozuje normální tkáň. Pacienti po jejím použití měli metastázy, nadměrné jizvy, deformace a smrt v důsledku použití černé masti. Je důležité poskytovat tyto informace citlivým způsobem v rámci dobrého terapeutického vztahu.
Ne všichni pacienti dodržují lékařskou radu. V situacích, kdy pacienti pokračují v používání černé masti, je vhodný přístup minimalizace poškození. Vyšetření lézí před použitím černé masti může lékařům umožnit důrazně obhajovat jiné možnosti léčby, zejména u vysoce rizikových lézí (suspektní melanomy/SCC; oblasti náchylné k metastázám, jako je ucho a ret; kosmeticky citlivé oblasti) a benigní léze, kam patří lipomy. Pacientům, kteří používají černou mast, by měla být nabídnuta průběžná pravidelná kontrola míst léčby černou mastí s nízkým prahem rozlišitelnosti při histologickém vyšetření.
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ VIŠNĚVSKÉHO BALZÁMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.D..
Může mi prosím někdo pomoci,nevím zda je v pořádku když mi lékař na ránu po složité ortopedické operaci ,po které jsem měl 10 dní starou,asi 20cm ránu (sahající dovnitř až k holení a lýtkové kosti a kloubu kotníku,velikostí od spodní strany kotníku do dolní 1/3 lýtka) které mírně hnisala-přesněji z ní vycházel nejprv krvavý a v posledních dnech žlutý výtok,ne v nějak velkém množství a lékař mi nechal na ránu přiložit velkou dávku "Višněvského masti" a poslal mně na 72h domů.Přitom jsem si přečtl,že se tento přípravek nemá aplikovat tam,kde by se mohl dostat do oběhu-čehož se v případě poměrně čerstvé velké rány po churgicko-ortopedickém výkonu ,mírně řečeno obávám.Má s tím někdo zkušenosti,nebo je zde nějaký lékař,který by mně mohl poradit či vysvětlit o co jde?Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aplikace višněvského balzámu na 10 dní starou ránu je zcela v pořádku neboť prospívá rychlejšímu hojení a rychlému vyhnisání. Po 10 dnech je rána již zacelená a není tedy riziko, že by se složky višněvského balzámu dostaly do krevního oběhu. Váš lékař vás léčil správně.
Významná jsou i preventivní opatření zahrnující několik možností, které by měly omezit vznik alveolární ostitidy, přičemž je možné využít celkových nebo lokálních léčebných prostředků.
Patří sem:
Celkově podávané léčebné prostředky: kortikoidy, antibiotiky. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi břicha, a dále hematologické či nefrologické komplikace.
Lokálně podávané léčebné prostředky – mohou být podávány ve dvou formách:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
K antiseptickým výplachům se užívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje, že dochází ke snížení alveolitidy téměř o 50 %, jsou-li výplachy prováděny každodenně po dobu 1 týdne.
Intraalveolární profylaxe spočívá v aplikaci léčebného antiseptického/antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány. Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.
Další variantou je otevřená metoda, při níž se užívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné/otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3 až 5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraňuje. Nevýhodou této metody je nutnost několika kontrol k výměně jodoformového drénu, což výrazně zasahuje do pacientova pooperačního komfortu, dále nepříjemný zápach jodoformu a pochopitelně i nemožnost užití této metody u pacientů alergických na
V naší poradně s názvem OPAKOVANÁ PÍŠTĚL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dand.
Jsem po zákroku více než rok a stane se,že v okollí řit.otvoru se tvoří opět píštěl,ale za dva dny se uklidní.Je na to prosím nějaká mast,která by pomohla při uklidnění (pokud jsem mimo republiku a nemám možnost navštívit lékaře)Děkuji za odpověď.Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zmírnit bolest nebo symptomy řitní píštěle při vyprazdňování můžete tím, že budete konzumovat stravu s vysokým obsahem vlákniny pocházející především z velkého množství ovoce, zeleniny a polévek. Je třeba se vyhnout silně pikantním potravinám, nevhodné jsou také hamburgery, pizzy, červené maso a mastná jídla. Aby se fistula úplně vyléčila, bude zapotřebí lékařské řešení. Jedním z důvodů, proč vznikají fistule, je nesprávný životní styl a nezdravé jídlo. Mnoho lidí má ve zvyku pravidelně jíst potraviny, které jsou připraveny z mouky, se spoustou cukru, koření a oleje, které jsou velmi škodlivé pro vaše zdraví. Pokud chcete léčit píštěl, tak v první řadě proveďte jednoduché změny životního stylu ve svém každodenním režimu. Vaším hlavním zájmem by mělo být pojídání potravin, které pomohou při změkčení stolice, což omezí namáhání postiženého místa při průchodu stolice. Pro tyto účely je vhodná strava s vysokým obsahem vlákniny, ovoce a zelenina. Spíše než bílý chléb, volte raději zdravější pečivo ze směsi několika druhů obilovin. Pijte teplou vodu, teplé mléko, podmáslí nebo ovocné džusy, místo čaje a kávy. Smíchejte med v teplé vodě a každé ráno vypijte v množství podle aktuální chuti. Kromě toho můžete na snídani použít papáju, ředkvičky a švestky, které jsou také užitečné pro lidi, kteří trpí píštělemi. Pro další jídla dne jsou vhodné různé saláty, ale je třeba se vyhnout jogurtům a rýži a to kvůli tomu, že zvyšují riziko kvašení a tvorby plynu, které mohou způsobit probuzení zánětlivého místa. U průchozí fistuly jogurt způsobuje zablokování kanálu, a proto se nedoporučuje.
Prvořadé je vyhnout se zácpě za každou cenu, protože jinak hrozí rozvinutí fistuly a její následná léčba za použití antibiotik nebo protizánětlivých léků na delší dobu. Účinky proti zácpě jsou prokázány u těchto potravin: polévky, strava s vysokým obsahem vlákniny a bylinné produkty z Ájurvédské medicíny, jako jsou Triphala kapsle, Trifla guggulu a na podporu trávení olej Nirgundi 2 krát denně. Součástí domácí léčby řitní píštěle je pečlivé odstraňování tvořícího se hnisu, předcházení zácpě a zabránění vzniku infekce v této oblasti. Se svým lékařem se poraďte o používání volně prodejných léků, jako je Neosporin nebo peroxid vodíku, které by mohly pomoci při akutních problémech. Při akutních stavech pomůže sedací koupel prováděná každý večer. Je to dobrý způsob, jak dostat infekci ven. Sedací koupel připravíte tak, že přidáte trochu soli nebo i kurkumu (pro její antiseptické a antibakteriální účinky) do teplé vody. Dále vám může pomoci kostival lékařský, což je léčivá bylina hojně používaná při léčbě řitního píštěle, protože rychle zavírá rány. Čínští lékaři používají kostival pro léčbu mnoha druhů kožních chorob po více než 2000 let. Allantoin, který je obsažen v kostivalu, napomáhá rychlému hojení buněk. Z kostivalu se k léčebným účelům používají listy a stonek, přičemž použit může být v různých formách, jako jsou masti, pasty, nebo také jako obklad. Obklad se připraví z práš
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
V naší poradně s názvem BILE SKRVNY NA ZADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bílé skvrny na zádech, mezi lopatkama a mírně svědící nebo bílé fleky na kůži, nebo také i ztráta pigmentu bílé flíčky, způsobuje onemocnění zvané pityriáza (latinsky Pityriasis versicolor). Právě to versicolor v latinském názvu ozančuje specifickou vlastnost této mykózy, která v místě ložiska zbavuje pokožku melaninu - hnědého pigmentu a vznikají tak ony světlé skvrny a bílé flíčky. Nejšastěji se bílé flíčky vyskytují na zádech mezi lopatkama a také na prsní kosti. Toto jsou místa, kde se stékají krůpěje potu a vzniká zde vlhké prostředí, které pityriáza potřebuje ke svému životu. Onemocnění je nakažlivé!. Velice snadno se roznáší olupujícími se šupinkami z bílých flíčků, na kterých jsou infekční spóry. Typickým místem pro nákazu jsou veřejné parní sauny. Léčba probíhá nejdříve lokální aplikací masti Pevaryl, která se po dobu asi 3 týdnů nanáší na ložiska bílých flíčků. Po třech týdnech již nebývají flíčky patrné a nemocný bývá vyléčen. V případě, že není úspěšná léčba lokálním antimykotikem, použije se perorálně podaný lék Lamisil tablety. Tablety se berou po dobu jednoho měsíce, kdy po této době onemocnění velmi dobře vymizí. Ovšem orálně podávaná léčba zatěžuje játra, proto se nejdříve volí lokální nanášení masti, které nemá žádné nežádoucí účinky. Pevaryl mast i Lamisil tablety jsou k dostání v lékárnách pouze na lékařský předpis.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jestliže se furunkl po týdenní léčbě svépomocí neztrácí, je bolestivější, popřípadě se zvětšuje a obtěžuje vás v každodenní činnosti, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Malé furunkly lze vyléčit pomocí lokální dezinfekce a aplikace antibiotických mastí. Větší furunkly je nutné ošetřit drobným chirurgickým zákrokem. Po dezinfekci a lokální anestezii vám lékař vřídek za sterilních podmínek nařízne a vypustí tak hnis ven. Následuje důkladná dezinfekce, a to i do hloubky furunklu, protože je potřeba odstranit všechnu hnisavou tkáň, aby se rána dokonale zhojila. Poté do rány přiloží drén a sterilně ji kryje. Dostanete doporučení obvaz sami neodstraňovat a vyvarovat se omývání rány na vlastní pěst. Lékař vám předepíše antibiotika, která důsledně užívejte! Bakterie se totiž po takovém zákroku mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci. V následujících několika dnech budete chodit na převazy rány, která se bude nadále důsledně vymývat a dezinfikovat. Poté, co vám to lékař dovolí, dbejte na důslednou hygienu rány, omývejte, dezinfikujte a sterilně ji kryjte, dokud se zcela nezahojí. Při samoléčbě mějte na paměti, že žádný nežit se nesmí násilně vymačkávat. Rozrušil by se tím ochranný val, který se okolo ložiska hnisu a mrtvé tkáně vytvořil.
Účinné látky: hydrocortisoni acetas 100 mg v 10 g masti. Pomocné látky: tekutý parafin, tvrdý parafin, cetylstearylalkohol, stearin, bílý vosk, monoglyceridy nasycených vyšších mastných kyselin, ethoxylované alkoholy C12-C16, propylenglykol, trolamin, methylparaben, propylparaben, čištěná voda.
Hydrokortizon je protizánětlivá látka ze skupiny kortikosteroidních hormonů. Mast se používá při místních zánětlivých a alergických kožních onemocněních neinfekčního původu, například při ekzémech, při podráždění kůže kosmetickými a čisticími prostředky, při bodnutí hmyzem, malých spáleninách 1. a 2. stupně, při kožních zánětech po slunění, ozáření a podobně.
Kontraindikace: Mast se nemá používat u přecitlivělosti na hydrokortizon, parabeny, propylenglykol a trolamin. Dále se nepoužívá u plísňových a jiných infekčních onemocnění, na otevřené rány, do oka a v místě očkování. U malých dětí ji lze použít jen pod dohleden odborného lékaře. V těhotenství a při kojení se poraďte se svým lékařem.
Nežádoucí účinky: Nežádoucí účinky jsou u hydrokortizonové masti zcela výjimečné, ojedinělá je přecitlivělost na jednotlivé složky přípravku. Dlouhodobé používání masti na obličeji může vyvolat ztenčení a zarudnutí kůže, ekzém, rozšíření povrchových cév a akné. V případě výskytu těchto nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí se obraťte na lékaře.
Interakce: Hydrocortison mast může při současném používání snížit účinnost antibiotických zásypů a mastí. Bez porady s lékařem proto nepoužívejte současně na své onemocnění s tímto přípravkem žádné volně prodejné přípravky pro místní používání. Jestliže vám další lékař bude předepisovat nějaký jiný lék, informujte ho, že již používáte Hydrocortison Léčiva mast.
Dávkovaní: Hydrokortizonová mast se vtírá do postiženého místa v malém množství 1–2krát denně. Nedojde-li k ústupu obtíží během týdne léčby, poraďte se s lékařem. Aplikace v obličeji nemá přesáhnout 10 dní. Bez porady s lékařem nemá aplikace přípravku u dětí přesáhnout 14 dní.
Upozornění: Přípravek nesmí přijít do styku s očními spojivkami a nelze jím ošetřovat prsní bradavky kojících matek. Při náhodném požití masti dítětem může dojít k nevolnosti a zvracení. Je vhodné zvracení vyvolat nebo podpořit a vyhledat lékaře.
Varování: Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Ukládejte mimo dosah dětí.
V naší poradně s názvem K ČEMU JE TRIANCINOLON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosím vás je tahle mast na mykozu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Triamcinolon je na záněty a ne na mykózu! Při mykóze ho lze použít, když při ní dojde k infikování zduřelé mykózní kůže nějakou bakteriální nákazou, tak zde dokáže Triamcinolon zmírnit zánětlivé zarudnutí, ale mykózu samostatně nikdy nevyléčí. Léčivá látka v léku Triamcinolon triamcinolonacetonid je kortikosteroidní hormon, který působí pouze silně protizánětlivě. Tlumí též nepřiměřeně silnou, přecitlivělostní reakci při alergii na určitou látku (tak zvaný anafylaktický šok), třeba na barvu na vlasy, když po barvení vlasů alergicky zarudne pokožka. Účinek je však namířen jen proti příznakům zánětu, nikoliv proti příčině nemoci, tedy ani proti mykóze! Zánětlivé příznaky - jako zarudnutí, otok a hromadění zánětlivých buněk i působků v zanícené kůži, tvorba puchýřků až puchýřů a mokvání, svědění, pálení a pocit nepříjemného napětí nebo bolest - v několika hodinách po použití masti Triamcinolon ustupují. Ke skutečnému zhojení však může dojít, jen když se současně vyloučí původce nebo příčina onemocnění. Léčivý účinek masti Triamcinolon E je velmi rychlý a je patrný již v prvních hodinách po použití a trvá až 36 hodin. Kromě kortikosteroidního hormonu obsahuje Triamcinolon E Léčiva další léčivou látku cloroxin, jejíž léčebný účinek je založený na antiseptickém a dezinfekčním působení (ničí choroboplodné zárodky).
Triamcinolon cena: mast Triamcinolon E Léčiva - 20gm je k dostání jen na lékařský předpis. Triamcinolon stojí celkem 55 Kč, přičemž pacient při vydání doplácí jen 37 Kč.
Pokud už se záděra objeví, je nejlepší natrženou kůži jednoduše odstřihnout malými ostrými nůžkami a ještě lépe štipkami (malými ostrými kleštičkami). Nůžky mají tendenci kůži skřípnout, kleštičky ji bezpečně bez trhání odstraní přesně tam, kde je to nutné. Nestříhejte však kůžičku příliš blízko zdravé kůže. Odstřihněte opravdu jen odchlíplý kousek kůže, jinak si zaděláváte na budoucí problémy. Protože se to samozřejmě nikdy nepovede dokonale, snažte se poté místo promastit a vyhladit, aby se záděra již nezvětšovala. Na toto je vhodná hojivá mast na záděry, kterou vám doporučí v lékárně.
Můžete použít například řepíkovou mast, což je tradiční bylinný přípravek obsahující účinné extrakty ze 4 léčivých rostlin. Mast se s úspěchem užívá k ošetření pokožky při drobných prasklinách, oděrkách a jinak mechanicky způsobených kožních poškozeních. Řepíková mast vám skvěle poslouží v péči o záděry nebo zanícená nehtová lůžka.
Bylinným základem řepíkové masti je řepík lékařský (Agrimonia eupatoria). Jedna z nejrozšířenějších a nejznámějších bylin se užívala již ve starověku, roste až do výšky jednoho metru a má chlupatou lodyhu se žlutými květy. V bylinářství se využívá hlavně natě a listů řepíku.
Řepík lékařský má mnoho účinných látek. K těm nejdůležitějším patří kyselina křemičitá, taniny, éterický olej, hořčiny, flavonoidy, minerály a vitamíny B a K. Bylina se vyznačuje dezinfekčními a adstringentními (stahujícími) vlastnosti, a proto se velmi dobře (ve formě masti) hodí k ošetřování nehojících se ran.
Masťovým základem je čištěné vepřové sádlo (extrahované horkou párou), které svým složením připomíná lidský tuk. Vepřové sádlo obecně patří k nejkvalitnějším základům mastí: velmi dobře se vstřebává do pokožky, je kvalitním nosičem léčivých látek obsažených v bylinách a používá se k léčbě různých dermatitid. Ačkoliv se v současnosti hojně využívají různé syntetické látky, kvalitní vepřové sádlo zatím nemůže v mastech nic nahradit.
Řepíková mast je dále obohacena o pravý včelí vosk. Ten má totiž skvělé ochranné a hydratační schopnosti a zvyšuje celkovou kvalitu masti. Kromě řepíku obsahuje mast také další byliny, které podporují a umocňují pozitivní vlastnosti řepíku. V masti tak najdete heřmánek, šalvěj a tymián. Řepíková mast neobsahuje konzervanty ani umělá barviva. Mast skladujte při teplotě 5 až 25 °C.
Před použitím masti se doporučuje postiženou partii omýt vodou bez mýdla a dobře vysušit. Mast se nanáší v tenké vrstvě na pokožku tak, aby neucpala póry. Řepíkovou mast používejte 2–3x denně (nebo dle aktuální potřeby), jemně ji vtírejte 2 až 3 minuty do kůže. Správná aplikace pomáhá zvyšovat následný účinek.
léčba akutních a chronických nehnisavých konjunktivitid a blefaritid,
stavy po extrakci cizích tělísek z rohovky,
poúrazové infikované eroze rohovky.
Oční mast je vhodná pro dospělé i pro děti.
Dávkování a způsob podání
Dospělým, dospívajícím i dětem se Ophthalmo-Septonex aplikuje 3-5x denně do spojivkového vaku event. na kůži víček, maximálně po dobu 14 dnů. Při současné léčbě kapkami se mast obvykle používá na noc. Po aplikaci oční masti je vhodné nechat ošetřené oko 2-3 minuty zavřené, aby se léčivá látka mohla vstřebat. Při aplikaci více mastí je nutné mezi jejich podáním nechat interval nejméně 10 minut.
Před prvním použitím se doporučuje vytlačit a odstranit asi 1 cm masti (z důvodu odstranění kapky olejového podílu vazelíny).
Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě Složení.
Snížená tvorba slz (keratoconjunctivitis sicca).
Přípravek Ophthalmo-Septonex obsahuje tuk z ovčí vlny (lanolin). Tuk z ovčí vlny (lanolin) může způsobit místní kožní reakce (např. kontaktní dermatitidu).
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce nejsou známy.
Přípravek Ophthalmo-Septonex lze krátkodobě použít i v době gravidity a kojení.
Po použití masti je dočasně omezena schopnost řídit a obsluhovat stroje, protože bezprostředně po aplikaci masti dochází přechodně k rozmazanému vidění, které ve velmi krátké době odezní.