Téma

Mastná stolice: příčiny, varovné příznaky a léčba

Mastná stolice bývá lesklá, objemná, silně zapáchá, může plavat na hladině a hůře se splachuje. Často znamená, že tělo špatně tráví nebo vstřebává tuky. Příčinou může být přejedení tučným jídlem, ale také porucha slinivky, celiakie, onemocnění žlučníku, jater, střevní zánět nebo některé léky. K lékaři patří hlavně opakované obtíže, hubnutí, bolest břicha, žloutenka, krev ve stolici nebo dlouhodobý průjem.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
mastná stolice

Mastná stolice je výraz, kterým lidé obvykle popisují stolici, která je nápadně lesklá, mastně se drží na míse, plave, zanechává olejový film, je objemná, světlá nebo mimořádně zapáchá. Odborně se při skutečné poruše vstřebávání tuků mluví o steatoree. Prakticky to znamená, že tuk z jídla neprošel celou cestou trávení tak, jak měl. Aby se tuk vstřebal, musí se nejprve promíchat se žlučí, potom rozštěpit enzymy ze slinivky a nakonec projít přes zdravou sliznici tenkého střeva. Když se některý článek pokazí, tuk zůstává ve střevě a odchází ven stolicí. Typický vizuální projev je mastná lesklá stolice – fotografie.

Z pohledu domácí péče je největší chyba čekat, že jedna mastná stolice automaticky znamená vážnou nemoc. Nemusí. Po velmi tučném jídle, smaženém masu, velké dávce smetany, alkoholu nebo po dietní chybě může být stolice dočasně mastnější i u jinak zdravého člověka. Klinicky důležité je opakování a souvislosti. Jiný význam má situace, kdy si člověk po zabijačce všimne jednou mastnější stolice a další dny je klid. Úplně jiný význam má scénář, kdy padesátiletý muž tři měsíce hubne, stolice plave, bolí ho v nadbřišku po jídle a přidá se nechutenství. Tam už se musí myslet na slinivku, žlučové cesty nebo jiné organické onemocnění.

První častý klinický scénář je pacient po tučném víkendu. Říká: „Bylo to, jako kdyby na hladině plavaly mastné skvrny.“ Pokud je bez bolesti, bez hubnutí, bez horečky a stolice se do dvou až tří dnů upraví, bývá praktický dopad jednoduchý: sledovat, odlehčit jídelníček, pít tekutiny a nepřidávat další extrémně tučná jídla. Druhý scénář je člověk s dlouhodobým nadýmáním, řídkou mastnou stolicí a únavou. U něj už samotná dieta nestačí, protože malabsorpce může vést k nedostatku železa, vitaminu D, vitaminu K a hubnutí. Třetí scénář je pacient po operaci žlučníku, který má náhlé nucení na stolici po jídle. Ne vždy jde o čistou steatoreu, někdy se přidává průjem ze žlučových kyselin. Čtvrtý scénář je starší člověk s nově světlou stolicí, tmavou močí a žlutým zbarvením očí – fotografie; ten má být vyšetřen rychle, protože může jít o uzávěr žlučových cest.

V diskuzích se opakují tři vzorce. První: lidé dlouho píší, že „stolice smrdí jinak než dřív a nejde spláchnout“, ale odkládají lékaře, protože se stydí. Druhý: zamění mastnou stolici za běžný průjem a měsíce berou jen probiotika. Třetí: začnou sami držet bezlepkovou, nízkotučnou nebo drasticky očistnou dietu, čímž zhorší výživu a ztíží diagnostiku. Praktické shrnutí je jasné: stolice je zdravotní informace, ne ostuda. Lékaři a sestry tyto věci řeší běžně, a čím přesněji pacient popíše vzhled, četnost, zápach, barvu a souvislost s jídlem, tím rychleji se vybere správné vyšetření.

Pacienti často popisují tři zkušenosti. Jedna žena měla roky nadýmání a mastnější stolici, ale za hlavní problém považovala stres; až krevní obraz ukázal nedostatek železa a následně se řešila celiakie. Muž po opakovaných zánětech slinivky popisoval, že se bál najíst, protože po tučném jídle měl křeče a mastnou stolici; po gastroenterologickém vyšetření mu pomohla úprava stravy a enzymová léčba. Senior s tmavou močí a světlou stolicí si myslel, že jde o dehydrataci, ale rodina si všimla žlutých očí a přivedla ho k lékaři. To je typická situace, kdy pozorování rodiny může změnit rychlost diagnostiky.

Syntéza odborného faktu a zkušeností pacientů je tedy jednoduchá: tuk ve stolici vzniká tehdy, když selže trávení nebo vstřebávání tuku; zdroje potvrzují hlavní příčiny ve slinivce, žluči a tenkém střevě; pacienti v praxi nejčastěji popisují plavání stolice, mastný film, zápach, řídkost, únavu a strach z jídla. Praktický dopad je ten, že jednorázový nález lze krátce sledovat, ale opakovaná mastná stolice, hubnutí, žloutenka, bolest, krev nebo noční průjmy už patří do ordinace.

Nejdůležitější pravidlo: mastná stolice se nehodnotí jen podle vzhledu. Sleduje se, zda se opakuje, jestli člověk hubne, zda má bolest, žloutenku, horečku, krev ve stolici, chudokrevnost, únavu nebo nedostatek vitaminů.

Čtěte dále a dozvíte se:

Nejčastější příčiny mastné stolice: od dietní chyby po slinivku a střevo

Mastná stolice vzniká tehdy, když se tuk v jídle nedostatečně rozloží nebo nevstřebá. Klinicky si to představuji jako tři pracovníky na směně: žluč tuk rozdělí na menší kapénky, slinivka dodá enzymy a tenké střevo hotové částice vstřebá. Pokud jeden pracovník chybí, tuk pokračuje dál do stolice. Prakticky to pacient pozná tak, že stolice může být světlejší, objemná, lesklá, lepkavá, plovoucí a velmi zapáchající. Konkrétní příklad: člověk po smaženém jídle má jednou mastnou stolici, ale bez dalších potíží; to je jiné než pacient, který má stejný nález každý týden a k tomu hubne.

Spíše neškodné nebo přechodné příčiny

  • Velmi tučné jídlo: smaženiny, uzeniny, smetanové omáčky nebo velké množství ořechů mohou krátkodobě převýšit trávicí kapacitu.
  • Alkohol a dietní exces: alkohol může dráždit slinivku i střevo; u citlivých lidí se po něm objeví řídká mastnější stolice.
  • Některé léky a přípravky na hubnutí: například látky blokující vstřebávání tuků mohou cíleně vést k mastnému úniku tuku ve stolici.
  • Krátkodobá střevní infekce: po gastroenteritidě může být trávení několik dní rozhozené, i když nejde o trvalou malabsorpci.

Vážnější příčiny, které se mají vyšetřit

  • Exokrinní nedostatečnost slinivky: slinivka nedodá dost enzymů. Prakticky se objevuje mastná stolice, hubnutí, nadýmání a tlak v nadbřišku, typicky po tučnějším jídle.
  • Chronická pankreatitida: po opakovaných zánětech se funkční tkáň slinivky nahrazuje jizvením, takže trávení tuků klesá.
  • Celiakie: poškozené klky tenkého střeva zmenšují absorpční plochu. Příklad: pacient má mastnější průjmy, únavu a nedostatek železa.
  • Onemocnění žlučníku, jater nebo žlučových cest: když se žluč nedostane do střeva, tuk se špatně emulguje. Varovné je spojení se světlou stolicí, tmavou močí a žloutenkou.
  • Crohnova choroba, záněty a resekce střeva: při poškození nebo odstranění části tenkého střeva se tuky a žlučové kyseliny vstřebávají hůře.

Rozhodovací věta z praxe: jednorázová mastná stolice po dietní chybě se dá krátce sledovat, ale opakovaná mastná stolice s hubnutím, bolestí, nočním průjmem, žlutýma očima nebo slabostí už vyžaduje vyšetření.

Doporučuji také podívat se na článek Jaké jsou příčiny žluté stolice.

Kdy jít s mastnou stolicí k lékaři a kdy nečekat

K lékaři je vhodné jít, pokud se mastná stolice opakuje déle než několik dní, vrací se po běžném jídle nebo je spojená s dalšími příznaky. Klinicky je důležité, že tuk ve stolici může být jen viditelný vrchol problému. Pod ním může být nedostatek pankreatických enzymů, porucha žluči, zánět střeva nebo malabsorpce živin. Praktický dopad je značný: pokud tělo dlouhodobě nevstřebává tuky, může chybět energie, vitaminy A, D, E, K, železo, vápník a bílkoviny. Konkrétní příklad: žena má mastné průjmy, lámavé nehty a únavu; nejde jen o trávení, může jít o výživový deficit.

Rychlé vyšetření je potřeba při kombinaci mastné nebo světlé stolice s tmavou močí, žlutým bělmem, svěděním kůže nebo bolestí v pravém podžebří. Tady už nejde o běžný zažívací problém, ale o možnou poruchu odtoku žluči. Vizuálně hodnotitelným signálem je žluté bělmo při žloutence – fotografie. Praktický příklad: senior řekne, že má jen „divně světlou stolici“, ale rodina si všimne žlutých očí a škrábání kůže. V takové situaci se nečeká na probiotika ani čaje, ale řeší se lékař.

  • Jděte k praktickému lékaři: pokud se mastná stolice opakuje, trvá déle než týden, souvisí s nadýmáním, únavou, hubnutím nebo bolestmi břicha.
  • Kontaktujte lékaře rychle: pokud máte světlou stolici, tmavou moč, žluté oči, horečku, silnou bolest břicha nebo zvracení.
  • Neodkládejte vyšetření: pokud se objevuje krev ve stolici, černá stolice, noční průjmy, nechtěné hubnutí nebo nová změna stolice po padesátce.
  • Řešte to u dětí, seniorů a oslabených osob dříve: u nich se dehydratace a výživový deficit rozvíjejí rychleji.

Z praxe se osvědčuje přinést lékaři konkrétní popis místo obecné věty „mám divnou stolici“. Pomůže říci počet stolic denně, barvu, zápach, zda plave, zda se lepí na mísu, zda je v ní krev nebo hlen, zda souvisí s tučným jídlem, alkoholem, mlékem, lepkem, léky nebo cestováním. Je možné si vést třídenní záznam jídla a stolice. Rozhodně ale není vhodné nosit fotografii bez vyzvání do čekárny; pokud lékař fotografii potřebuje, řekne si o ni. Praktický dopad přesného popisu je velký: lékař rychleji rozhodne, jestli začít krevními testy, vyšetřením stolice, ultrazvukem, testy na celiakii nebo gastroenterologií.

Bezpečnostní hranice: mastná stolice plus žloutenka, tmavá moč, silná bolest, horečka, krev, černá stolice nebo rychlé hubnutí nejsou situace pro domácí experimenty.

Za přečtení také stojí článek Druhy stolice a jejich příčiny.

Diagnostika mastné stolice: co se zjišťuje a co čekat v ordinaci

Diagnostika začíná rozhovorem, protože u mastné stolice je anamnéza někdy stejně důležitá jako první laboratorní výsledek. Lékař se ptá, jak dlouho potíže trvají, jak stolice vypadá, zda je průjem vodnatý nebo mastný, zda je bolest v nadbřišku, jestli člověk hubne, pije alkohol, měl zánět slinivky, operaci žlučníku, střevní operaci, cestoval nebo začal užívat nový lék. Klinické vysvětlení je prosté: podobně vypadající stolice může vzniknout z úplně jiného mechanismu. Praktický příklad: pacient po antibiotikách a pacient s chronickou pankreatitidou mohou oba mluvit o průjmu, ale vyšetřovací cesta bude jiná.

Obvykle se provádí krevní testy. Sleduje se krevní obraz, zánětlivé parametry, jaterní testy, bilirubin, minerály, bílkoviny, železo, vitaminy podle stavu a někdy hladiny spojené se slinivkou. Pokud je podezření na celiakii, vyšetřují se protilátky, často včetně celkového IgA a protilátek proti tkáňové transglutamináze. Praktický dopad: nevysazujte lepek před vyšetřením celiakie bez domluvy, protože testy mohou vyjít falešně uklidňující. Konkrétní příklad: člověk přestane jíst pečivo měsíc před odběrem a pak lékař neví, zda negativní výsledek znamená nepřítomnost nemoci, nebo jen nedostatečnou expozici lepku.

Vyšetření stolice může zahrnovat testy na infekce, parazity, okultní krvácení, zánětlivé markery a při podezření na pankreatickou příčinu elastázu ve stolici. Elastáza pomáhá odhadnout, zda slinivka dodává dost trávicích enzymů. Prakticky je důležité, aby vzorek nebyl jen vodnatý, protože velmi řídká stolice může test ředit. Někdy se hodnotí tuk ve stolici, ale kvantitativní sběr stolice je pro pacienta nepříjemný a ne vždy se používá rutinně. Příklad: pacient má opakovaně mastnou stolici a hubnutí, elastáza je nízká, a proto se doplní zobrazovací vyšetření slinivky.

VyšetřeníCo může ukázatPraktický význam
Krevní obraz a biochemieAnémii, zánět, poruchu jater, výživový deficitUkáže, zda trávení ovlivňuje celé tělo
Testy na celiakiiImunitní reakci na lepekPomohou rozhodnout o gastroskopii a biopsii
Elastáza ve stoliciMožnou nedostatečnost slinivkySměruje k enzymové léčbě a vyšetření pankreatu
Ultrazvuk břichaJátra, žlučník, žlučové cesty, někdy slinivkuHledá kameny, městnání žluči nebo jiné změny
Endoskopie nebo kolonoskopieSliznici žaludku, tenkého střeva nebo tlustého střevaPomáhá potvrdit celiakii, zánět nebo jiné onemocnění

Co čekat prakticky? U nekomplikovaného průběhu začne praktický lékař základními odběry a stolicí. Při hubnutí, bolesti, žloutence, chudokrevnosti nebo dlouhodobém průjmu následuje gastroenterologie. Tam může přijít ultrazvuk, CT, MRCP, gastroskopie s odběrem vzorků z dvanáctníku, kolonoskopie nebo specializované testy. Smyslem není „najít něco za každou cenu“, ale určit, zda selhává slinivka, žluč, střevní sliznice, vstřebávání žlučových kyselin nebo jde o jiný typ průjmu.

Praktická příprava: před návštěvou si zapište tři dny jídla, počet stolic, vzhled, bolest, léky a váhu. Tento jednoduchý záznam často urychlí správné rozhodnutí více než dlouhé domněnky.

Článek Druhy stolice by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Léčba mastné stolice: co pomůže doma a co řeší lékař

Léčba mastné stolice se vždy řídí příčinou. To je nejdůležitější věta celé sekce. Klinicky totiž není cílem jen „zahustit stolici“, ale obnovit trávení tuků, vstřebávání živin a bezpečně vyloučit vážné stavy. Praktický dopad je velký: pokud by člověk s nedostatečností slinivky jen omezil tuky na minimum, může krátkodobě zmenšit mastnotu stolice, ale dlouhodobě si zhoršit výživu. Konkrétní příklad: pacient se bojí každého jídla, hubne a jí jen suché rohlíky; stolice je možná méně mastná, ale tělo chátrá.

Co lze bezpečně zkusit doma krátkodobě

  • Odlehčit jídelníček na několik dní: menší porce, méně smaženého, méně alkoholu, dostatek tekutin, vařená jídla a pravidelnost.
  • Sledovat souvislosti: zapisovat, zda obtíže spouští smetana, smaženiny, alkohol, velké porce, mléko, lepek nebo konkrétní lék.
  • Nedělat extrémní diety: dlouhodobé drastické omezení tuků bez diagnózy může vést k nedostatku energie a vitaminů.
  • Nezačínat bezlepkovou dietu před testy: pokud je podezření na celiakii, je lepší nejdřív domluvit vyšetření.

Lékařská léčba se liší podle nálezu. Při exokrinní nedostatečnosti slinivky se používají pankreatické enzymy s jídlem, dávka se upravuje podle tuku v jídle, hmotnosti a odpovědi stolice. Prakticky to znamená, že enzymy se neberou „jen ráno“, ale k jídlům, kde je tuk a bílkovina. Při celiakii je základem přísná bezlepková dieta pod vedením lékaře a nutričního terapeuta, často s kontrolou železa, vitaminu D a dalších deficitů. Při poruše odtoku žluči se řeší příčina, například kameny, zúžení žlučových cest nebo onemocnění jater. Při Crohnově chorobě nebo jiném zánětu střeva se léčí zánět, ne jen průjem.

U lidí po operaci žlučníku nebo po střevních zákrocích může být problém ve žlučových kyselinách. Stolice pak bývá spíše naléhavá a řídká, někdy se mastný popis překrývá s vodnatým průjmem. Lékař může podle situace zvažovat cílenou léčbu vázající žlučové kyseliny, ale není vhodné ji nasazovat naslepo bez posouzení, protože může ovlivnit vstřebávání léků a vitaminů. Praktický příklad: pacient po cholecystektomii má průjem hlavně po snídani a bojí se odejít z domu. Když se příčina správně pojmenuje, dá se léčba i režim nastavit mnohem praktičtěji.

Velmi důležitá je výživa. U skutečné malabsorpce se sleduje hmotnost, svalová síla, hladina vitaminu D, někdy vitaminů A, E, K, železo, B12, folát, albumin a minerály. Z praxe vím, že pacienti často řeší jen stolici, ale neřeší únavu, padání vlasů, lámavé nehty, svalovou slabost nebo modřiny. Tyto projevy mohou být důsledkem dlouhodobého nevstřebávání živin. Vizuálně hodnotitelným kožním projevem při celiakii může být dermatitis herpetiformis – fotografie, ale diagnózu nikdy neurčuje samotný obrázek.

Praktické pravidlo léčby: krátkodobé odlehčení stravy je v pořádku, ale opakovaná mastná stolice se má léčit podle příčiny. Enzymy, bezlepková dieta, léčba žlučových cest nebo protizánětlivá léčba mají smysl až po správné diagnostice.

Podívejte se také na článek Stolice u dětí, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k mastné stolici, trávení tuků a malabsorpci

Mastná stolice není jen nepříjemný detail na toaletě. V klinické praxi je to stopa, že tělo nemusí správně trávit nebo vstřebávat tuky. Proto jsem pro tento článek vybrala zdroje, které pokrývají tři hlavní uzly problému: slinivku, žlučové kyseliny a tenké střevo. Laikovi nejvíce pomůže pochopit, že steatorea není diagnóza sama o sobě, ale projev poruchy v řetězci trávení.

  • Doporučení AGA k exokrinní pankreatické nedostatečnosti jsem vybrala proto, že velmi prakticky popisuje, kdy myslet na nedostatečnou tvorbu pankreatických enzymů. Zdroj uvádí steatoreu, hubnutí, plynatost a deficit vitaminů rozpustných v tucích jako typické rysy. Pro běžného člověka je zásadní hlavně informace, že vyšetření elastázy ve stolici bývá vhodným úvodním testem a že velmi řídký vzorek může výsledek zkreslit.

  • Britská doporučení k vyšetřování chronického průjmu u dospělých jsou důležitá, protože mastná stolice se často zaměňuje za běžný průjem nebo dráždivý tračník. Guideline ukazuje, že u déle trvajících obtíží má lékař rozlišovat zánět, infekci, malabsorpci, žlučové kyseliny, celiakii i pankreatickou příčinu. Praktický přínos je jednoduchý: opakovaný mastný průjem se nemá měsíce jen tlumit dietou, ale má se vyšetřit.

  • Doporučení ACG k diagnostice a léčbě celiakie potvrzuje, že chronický průjem, hubnutí, bolesti břicha, nadýmání a steatorea patří mezi důvody k testování celiakie. Vybrala jsem ho kvůli praktickému omylu, který vídám často: člověk si sám vysadí lepek ještě před testy a pak má falešně uklidňující výsledky. Zdroj pomáhá vysvětlit, proč má vyšetření celiakie proběhnout při běžné konzumaci lepku, pokud lékař neurčí jinak.

  • Doporučení NICE k diagnostice a péči u rakoviny slinivky jsem zařadila ne proto, že by mastná stolice automaticky znamenala nádor, ale proto, že kombinace mastné či světlé stolice, žloutenky, tmavé moči, svědění kůže, hubnutí a bolesti zad je varovná. Zdroj ukazuje, že při obstrukční žloutence a podezření na pankreatický problém má následovat cílené zobrazovací vyšetření. Laikovi přináší hlavně bezpečnostní hranici: žloutnutí očí a světlá stolice nepatří k domácímu řešení.

  • Odborný přehled NCBI Bookshelf o steatoree shrnuje samotný mechanismus: tuk se musí emulgovat žlučí, rozštěpit pankreatickými enzymy a vstřebat přes sliznici tenkého střeva. Pokud selže kterýkoli článek, vzniká mastná, objemná, zapáchající nebo plovoucí stolice. Tento zdroj je užitečný pro pacienty, protože propojuje vzhled stolice s konkrétní anatomií a pomáhá pochopit, proč se někdy vyšetřuje krev, stolice, ultrazvuk, endoskopie i slinivka současně.

Ponaučení z těchto zdrojů je velmi praktické: mastná stolice se nemá hodnotit izolovaně podle jedné návštěvy toalety. Rozhoduje opakování, vazba na tučné jídlo, hubnutí, bolest, barva kůže a očí, krev ve stolici, horečka, užívané léky a celková kondice. Nejbezpečnější postup je hledat příčinu podle toho, zda problém vzniká ve slinivce, žluči, játrech, tenkém střevě nebo po lécích a operacích.

FAQ k mastné stolici: nejčastější otázky a bezpečné odpovědi

Jak poznám, že jde opravdu o mastnou stolici?

Mastná stolice bývá lesklá, objemná, silně zapáchající, plave na hladině a někdy zanechává mastný film nebo se hůře splachuje. Jednorázově se může objevit po velmi tučném jídle, ale opakování už je důležité.

Všímejte si hlavně souvislostí. Pokud se stolice změní jen po smaženém jídle a rychle se upraví, často nejde o vážný problém. Pokud se ale mastnota vrací po běžných jídlech, přidává se hubnutí, únava, bolest břicha, nadýmání, průjem nebo světlá stolice, je vhodné lékařské vyšetření. Samotný vzhled doma nestačí k diagnóze, ale je velmi cennou stopou pro lékaře.

Může být mastná stolice od slinivky?

Ano, může. Slinivka vytváří enzymy, které štěpí tuky. Když jich není dost, tuk se nerozloží a odchází stolicí. Typicky se přidává nadýmání, hubnutí, tlak v nadbřišku nebo zhoršení po tučném jídle.

Pankreatická příčina se častěji řeší u lidí po zánětu slinivky, při chronické pankreatitidě, vyšší konzumaci alkoholu, po operacích slinivky nebo při některých závažných onemocněních. Lékař může doporučit vyšetření elastázy ve stolici, krevní testy a zobrazovací vyšetření. Není vhodné začít brát enzymy jen podle vlastního odhadu, protože podobné příznaky může vyvolat i celiakie, žlučové cesty nebo střevní zánět.

Kdy je mastná stolice nebezpečná?

Nebezpečná je hlavně tehdy, když se opakuje a je spojená s hubnutím, žloutenkou, tmavou močí, světlou stolicí, horečkou, krví, černou stolicí nebo silnou bolestí břicha. Tyto kombinace nepatří k domácímu sledování.

Varovná je také nová změna stolice u člověka po padesátce, noční průjmy, zvracení, nechutenství, dehydratace nebo slabost. U dětí, seniorů, těhotných, onkologických pacientů a lidí s oslabenou imunitou je lepší řešit obtíže dříve. Mastná stolice sama o sobě nemusí znamenat rakovinu ani těžkou nemoc, ale ve spojení s alarmujícími příznaky může ukazovat na poruchu žluči, slinivky, jater nebo střeva.

Co mám jíst, když mám mastnou stolici?

Krátkodobě pomáhá lehčí, pravidelná strava: menší porce, méně smaženého, méně alkoholu, dost tekutin a jednoduchá vařená jídla. Není ale vhodné držet dlouhodobě extrémně nízkotučnou dietu bez diagnózy.

Pokud se obtíže opakují, je důležitější zjistit příčinu než jen hledat univerzální dietu. U celiakie je nutná bezlepková dieta, ale až po správném vyšetření. U nedostatečnosti slinivky může být potřeba enzymová léčba k jídlu. U žlučových kyselin se léčba nastavuje jinak. Prakticky si zapisujte, po čem je stolice horší, ale s vyřazováním velkých skupin potravin počkejte na domluvu s lékařem nebo nutričním terapeutem.

příběhy k tomuto tématu

mohlo by vás zajímat


angina nebo cepy v krku foto
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
genitalni herpes foto
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>