Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Anatomie nohy (chodidla a jeho hřbetu)
Popis
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,
prosím, dva týdny mám bezbolestný měkkýotok na pravé dolní straně krku nad klíční kostí. Otok se táhne směrem dozadu na ramena. Při pohmatu tam dochází jakoby k "přeskakování".
Před dvěma týdny jsem byla na opichu zablokovaných zad. Nyní jsou záda v pořádku, ale bolest se přesunula směrem ke krku a ramena.
Děkuji za zprávu, co by to mohlo být.
Hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je potřeba, abyste se vrátila zpět ke svému ortopédovi, který vám aplikoval obstřik, aby vám vyšetřil současný otok. Bez vyšetření se nedá určit o co jde.
Uzlinu nad klíční kostí u zdravého člověka nenahmatáme, to se změní až ve chvíli, kdy dojde k jejímu zvětšení například vinou nádorového onemocnění. V případě zvětšené uzliny nad klíční kostí se co nejdříve obraťte na svého lékaře. V uzlině v nadklíčku proudí lymfa z břicha a hrudníku. K jejímu zvětšení může dojít také při zánětu nebo nádoru štítné žlázy, při nádoru hrudníku nebo zažívacího traktu. Ve většině případů ovšem otok nad klíční kostí nemusí souviset s uzlinou. Uzlina o velikosti půl centimetru ještě znamená normální velikost. Pokud se uzliny zvětší a zase zmenší, reagují na nějaký podnět, pokud se vrátí k původní velikosti, není žádný důvod k obavám.
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný
V naší poradně s názvem OTOKY A ZARUDNUTI PAZE ,BOLESTI KLICNICH KOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dita.
Dobry den, uz nekolik mesicu mi poboliva obcas pod klicni kosti na obouch str.soucasne.Nabery krve negativni.Jiz 5 dnu me trapi otekla paze a na ni pricne ruzovy otok.Rekli ze Flegmona, dali mi antibiotika.Vypadalo to po 3 dnech, ze to mizi.Dnes rano se to objevilo jeste vice zarudle
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset na kožní, protože to bude vyžadovat mast, která je na předpis. Vezměte sebou název antibiotik, které jste užívala, jakožto i názvy všech ostatních léků a doplňků stravy, které užíváte.
Diabetický makulární edém (= otok sítnice) postihuje, jak již název napovídá, diabetiky (= lidi s cukrovkou). K tomuto otoku dochází po prosáknutí makuly tekutinou. Otok sítnice způsobuje, že se snižuje schopnost vnímat světlo, a tak má pacient rozmazané vidění. Tento otok se může objevit u lidí, kteří cukrovkou trpí dlouhodobě, nebo pokud i při léčbě mají příliš vysokou hladinu glukózy.
Tento otok způsobují různá poškození cév v sítnici a jejím okolí, tyto cévky pak propouštějí tekutinu do sítnice a zde se tekutina také hromadí, a tím vzniká otok.
- příznaky
Otok sítnice oka se zpočátku projevuje zamlženým viděním, neschopností zaostřit oko, pocitem mlhy před okem, ale i zdvojeným viděním, či plovoucími skvrnami v oku (pacient má pocit, že vidí skvrny tam, kde nejsou). Všechny tyto příznaky se postupně zhoršují (zhoršení může probíhat v rámci týdnů, ale i let). Pokud by nedošlo k léčbě tohoto otoku, může otok sítnice vést až k úplné ztrátě zraku.
- léčba
Při zjištěných problémech je vždy nutné navštívit očního lékaře (diabetici ho musí informovat o své nemoci), ten pak vyšetří ostrost zraku i sítnici. Pokud se otok sítnice potvrdí, následuje nutná léčba, která musí probíhat v závislosti na léčbě cukrovky. Léčba otoku sítnice, totiž může být úspěšná jen tehdy, když se hladina cukru v krvi udržuje ve vhodných hodnotách. Otok sítnice se obvykle léčí laserovou operací očí, kdy laser v podstatě spálí prosakující cévy a tím je uzavře. K této operaci samozřejmě dochází až po znecitlivění oka a je to bezbolestný proces. Výsledky operace by měly být viditelné již během několika týdnů.
V naší poradně s názvem OTOK V OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Dobrý den ,
při sportu jsem silně narazil lícní kosti do soupeře :) , v bezvědomí jsem naštěstí nebyl ale bolest byla poměrně intenzivní , hned jsem pohmoždění ledoval sprejem , otok se mi posunul ke kořeni nosu a do horní půlky rtu . Postižené místo leduji a mažu nějakým Octo gelem , otok však ani po týdnu neustupuje . Je tento průběh v pořádku ? Děkuji za jakoukoliv radu .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otok sedmý den po nárazu je ještě normální. Je možné, že došlo k naštípnutí lícní kosti a to pak trvá dlouho, než se zahojí. Ledování je správné. Dobré je také postupně zařadit nebolestivé masáže postižené oblasti, abyste napomohl odtoku tekutiny, která způsobuje otok. Masáže provádějte vždy, když je postižené místo zahřáté, nikoli těsně po ledování. Ještě týden vydržte a pak se projeví znatelný proces hojení - zmizí hematom (modřina) a otok splaskne. Chcete-li mít jistotu, že je nehrozí žádná komplikace, tak navštivte svého praktického lékaře a nechte si provést ambulantní vyšetření.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
V naší poradně s názvem BOLEST PATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anabella.
Dobrý den.
Co znamenají níže zmíněné latinské výrazy?
Byla jsem na rtg pat, ale co jsem si přečetla je srozumitelné jen lékaři, který mi nic nesdělil.
Calcar calcanei sup et inf gr, grav
Víte?
Děkuji. A.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Calcar calcanei neboli ostruha je deformace v oblasti patní kosti. Nejčastěji vzniká mezi 40. a 60. rokem a bývá přítomna na obou dolních končetinách. Je způsobena kalcifikací a osifikací zánětlivých změn v úponu krátkých svalů nohy a plantární aponeurózou na hrbolku patní kosti. Ostruha způsobuje bolest uprostřed nášlapné plochy paty. Bolest může omezit nebo dokonce znemožnit chůzi. Lékař by měl při vyšetření prověřit palpační bolestivost úponu krátkých svalů a plantární aponeurózy na patní kost (zatlačit na šlachu a sledovat, jestli to bolí). Obvykle se volí konzervativní léčba, která spočívá v odlehčení paty speciální vložkou. Stélka odlehčí krok v místě ostruhy, vhodné je použít měkký podpatek. Lékař může provést obstřik bolestivého místa nebo může doporučit fyzikální ošetření (rehabilitace ve formě masáží, léčba magnety, balneo) nebo rentgenové ozáření.
Otok a modřiny v kotnících mohou být způsobeny řadou příčin, včetně podvrtnutí, zranění nebo základních zdravotních stavů, jako je otok. Podvrtnutí, zejména kotníku, často zahrnuje natržení vazů, což vede k bolesti, otoku a modřinám. Otok neboli zadržování tekutin může také způsobit otok kotníků a nohou.
Časté příčiny otoku a modřin kotníků
Vyvrtnutý kotník
Jedná se o běžné zranění, při kterém se vazy natahují nebo natrhávají, což způsobuje bolest, otok a modřiny.
Zranění
Pády, nárazy nebo kroucení mohou způsobit modřiny a otok kotníku.
Otok
Zadržování tekutin v tkáních může vést k otoku kotníků a nohou, často v důsledku základních onemocnění, jako jsou srdeční nebo ledvinové problémy.
Další stavy
K otoku kotníků mohou přispívat křečové žíly, některé léky a dokonce i dlouhé stání nebo sezení.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Pokud je otok nebo modřina silná, nezlepšuje se domácí léčbou nebo je doprovázena dalšími příznaky, jako je bolest, potíže s nošením váhy nebo horečka, je důležité vyhledat lékařskou pomoc.
Lékař může správně diagnostikovat příčinu otoku a modřin a doporučit vhodnou léčbu.
Domácí léčba drobných otoků s modřinami
Klid, led, komprese a elevace mohou pomoci zmírnit otok a bolest.
Volně prodejné léky proti bolesti, éky jako ibuprofen nebo paracetamol mohou pomoci zvládat bolest a zánět. Mírné cvičení a lehká aktivita můžou zlepšit průtok krve a krevní oběh.
Nošení pohodlné a podpůrné obuvi může pomoci snížit zátěž kotníku.
Důležitá informace
Pokud máte jakékoli obavy ohledně otoku nebo modřin kotníku, je nejlepší se poradit s praktickým lékařem, který vám stanoví správnou diagnózu a léčbu.
Ve svém příspěvku OTOK NA TVÁŘI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erika.
Již přes rok mám ve spodní části tváře otok. Během jednoho až dvou měsíců se otok zvětšuje, zčervená a na dotek teplý.Po zčervenání zmizí, ale otok zůstává neustále.Byla jsem na vyšetření u zabaře, ORL, CT mozku, kožní, rentgen plic na podezření sarkoidosy - vše v pořádku.Léčím se již 15 let na vlasatobuněčnou leukémii (září 2015 kontrola - v pořádku).Kdo má nějaké zkušenosti, prosím napište.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vera Anna Manek.
Dobry vecer,
Muzete mi prosim napsat zda jste s otokem na tvari na neco prisla? Mam stejne problemy uz druhy rok a posledni mesice se to zhorsuje. Dodnes na nic neprisli.
Dekuji za odpoved.
Osteochondróza je vývojová porucha kostí a chrupavek, která postihuje zejména oblasti, kde dochází k růstu kostí. Předpona poly znamená, že se tato porucha objevuje vícekrát na více místech. Zahrnuje narušení endochondrální osifikace, procesu, při kterém se chrupavka mění v kost, což vede k potenciálním problémům, jako jsou chrupavčité laloky, uvolněné kostní fragmenty nebo cysty v kosti. Osteochondróza se často vyskytuje u dětí, dospívajících.
Narušení endochondrální osifikace
Hlavním problémem je, že je přerušen normální proces přeměny chrupavky v kost, což se může stát v různých oblastech kostry.
Fokální nekróza
V kloubu může dojít k odumření (nekróze) určité oblasti kostní tkáně.
Regenerace a opětovný růst
Tělo se může pokusit opravit poškozenou oblast, což vede k opětovnému růstu kosti.
Poškození chrupavky
Tento proces může vést k poškození nebo oddělení chrupavky, což může způsobit bolest, otok a omezený pohyb kloubu.
Projevy onemocnění
Mezi časté projevy patří Osteochondritis dissecans (OCD), což je závažná forma, kdy se kus kosti a chrupavky oddělí a může se potenciálně uvolnit v kloubu. Osteochondróza se může také projevit jako chrupavčité laloky, subchondrální kostní cysty a další problémy ovlivňující růstové ploténky kostí.
Často postihuje děti a dospívající, přičemž častým místem je právě koleno.
Možné příčiny
Neexistuje jediná příčina, ale roli mohou hrát faktory jako genetika, rychlý růst, výživa, trauma a biomechanika.
Příznaky
Bolest: Bolest kloubů je častým příznakem, který může být přerušovaný nebo přetrvávající.
Otok: Zánět a otok v postižené oblasti kloubu.
Omezený rozsah pohybu: Obtíže s plynulým pohybem kloubu.
Kulhání: U zvířat se často pozoruje kulhání.
Léčba
Záleží na závažnosti: Léčebné přístupy se liší v závislosti na závažnosti onemocnění a postižené oblasti.
Modifikace odpočinku a aktivity: Může být doporučena ke snížení zátěže kloubu.
Fyzioterapie: Může pomoci posílit svaly a zlepšit stabilitu kloubu.
Chirurgický zákrok: V některých případech může být nutný chirurgický zákrok k odstranění uvolněných fragmentů, opravě chrupavky nebo řešení jiných problémů.
Takovéto otoky mohou být způsobeny omezeným pohybem nebo špatnou funkcí ledvin. Tento otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami. Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních. Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.
Další možností jsou varixy. Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin. Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci. Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují a vytvářejí se pletence, které způsobují mnohé problémy. K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu, která stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.
Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žilami. Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.
Otoky končetin mohou souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav. Otoky vzniklé ve spojitosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které může vzniknout po úrazu nebo při infekčním onemocnění, jako je například růže (erysipel).
Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy (lidově nazývané křečové žíly), a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil. Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolní končetiny. Když je příčinou otoku poškození nebo zhoršení krevního zásobení, je otok na pohmat obvykle měkký, elastický a může být bolestivý. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy. Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat. Příčinou bývá znehybnění končetiny po úrazu nebo se otok objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Maxim.
Ahoj,mám uplně stejný problém už přes 2 roky.Jedni chtějí řezat,druzí ne ,bojí se,nevím co stím,byl jsem na x vyšetření a stejnak nic každej to ukončí tím že to není tak vážný,aby nemuseli řešit tento závažný problém.
Pokud se objeví zvětšená nadklíčková uzlina, boule či bulka na krku u klíčníkosti, může to signalizovat zánět, ale také nemusí. Někdy může jít o průvodní znak Hodgkinovy choroby (rakovina lymfatických uzlin). Mezi základní příznaky tohoto onemocnění patří nebolestivé zduření uzlin, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, kolísání teplot, nadměrné noční pocení, svědění kůže a únava.
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příčin otoků tváře bez bolesti je celá řada, patří mezi ně:
Alergický otok – je zapříčiněn zvýšenou propustností stěny vlásečnic. V extrémních případech může vyvolat otok celého těla a dýchacích cest.
Otoky v těhotenství – bývají poměrně časté, objevují se převážně kolem kotníků, ale mohou postihovat ruce, obličej i celé tělo.
Idiopatický otok – jeho příčina není objasněna. Nejčastěji bývají postiženy ženy. Projevuje se generalizovaným edémem, otokem končetin, prstů nebo očních víček. Může být závislý na fázi menstruačního cyklu.
Další – premenstruační otok, otok při poruchách výživy, otoky jako reakce na podání určitých léků, otok mozku, otoky po rozsáhlých popáleninách.
V naší poradně s názvem OTOK NA RUCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
dnes při odběru krevní plazmy, se mi po vpichu jehlou udělal na ruce větší otok.
Vpich bolel, pak špatně protékala krev a sestra mi jehlu přendala na levou ruku. Otok nemizí ani po ledování, držení ruky ve zvýšené poloze a bolí to.
Nevím co s tím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když Vám to do pondělka nesplaskne, tak budete muset k lékaři. Buď tam, kde Vám odebírali krevní plazmu a nebo ke svému praktickému lékaři. Pokud by se to výrazně horšilo a začala jste v tom cítit tepavou bolest, tak běžte co nejdříve na pohotovost.
Otok je způsoben místní poruchou krevního oběhu, což má za následek, že se tekutina hromadí mezi buňkami. Otoky lze rozdělit na dvě hlavní skupiny, a to na místní a celkové.
Místní otok se nachází v určité části těla: otok kotníků, oka, mozku, otok při zánětech zubu a podobně.
Celkový neboli generalizovaný otok postihuje více částí těla a jeho příčina je spíše systémového původu: onemocnění srdce, ledvin, alergická reakce; většinou je bez bolesti.
Otok vzniká na úrovni krevních kapilár neboli vlásečnic. To jsou drobné cévy spojující tepny přivádějící krev tkáním s žilami, které ji odvádějí zpět k srdci. Přes stěnu vlásečnic se do tkání dostává kyslík, voda a živiny a následně se odvádí odkysličená krev a odpadní látky. Část tekutiny je z tkání odváděna pomocí lymfatických cév. Edémy mohou vznikat při zvýšení krevního tlaku ve vlásečnici, poruše odtoku tekutiny z tkáně nebo zvýšením propustnosti stěny vlásečnice.
V naší poradně s názvem OTOK OBLIČEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marky.
dobré odpoledne, jsem na dovolené a nechala sem si udelat na krátkých vlasech minicopánky, byli dosti stažené,které jsem si musela po 3 dnech rozplést,jak me bolela na dotyk hlava resp.vlasy.
jeěte jsem neměla pokrývku hlavy,takže mám i trochu spálenou hlavu
vlasy sem tedy rozpletla a po pár hodinách mi nateklo čelo a ted druhý den se otok snižuje k očím,chladím,vzala sem si i prášek an aleriia brufen,ale otok stale neustupuje, co stím jiného poradíte? jak dlouho to muže být napuchle a mužu stím k moři,na slunce
dekuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš otok zřejmě souvisí s úžehem, který se Vám přihodil po odkrytí pokožky hlavy. Otok na čele bude ustupovat pomalu. Pokud pominuly jeho příčiny, které přesně neznáme, tak to může trvat 4 až 7 dní, než se vše vrátí do normálu. K moři s tím můžete, ale na slunce pozor. Oteklá pokožka je roztažená a slunce tak může pronikat do hlubších vrstev a způsobovat další spálení. Použijte široký klobouk a na pokožku si aplikujte ochranný faktor 50 a více, který vždy po koupání obnovte. Ústup otoku můžete podpořit střídáním teplot chlad/teplo. Když je pokožka rozehřátá, tak provádějte masáž. Pro přesné zjištění příčin bude potřeba navštívit místního lékaře, který rovněž zabrání možným zdravotním komplikacím. Tato péče je pro obyvatele Evropské unie poskytována bezplatně po předložení českého průkazu pojištěnce.
V naší poradně s názvem OTOK PRAVÉ TVÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Pravidelně jednou za měsíc, za šest týdnů, se probudím s otokem pravé tváře. Otok je soustředěný na spodní čelist, od zubů to není. Prohmatáním zjišťuji jen zduřenou tkáň, žádnou obstrukci, otok je bezbolestný. Během dvou dnů to po nahřívání odejde, aby se to za měsíc objevilo znovu. Většinou se to stává přes noc, ale už dvakrát i přes den. Bylo mi nabídnuto endoskopické vyšetření slinné žlázy v nemocnici, ale toho se bojím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Endoskopického vyšetření slinné žlázy se bát nemusíte, není to nic hrozného. Je to další krok ke zjištění příčiny vašich obtíží. Ještě se zkuste poradit se svým gynekologem, jestli to náhodou nesouvisí s vaším menstruačním cyklem. Také se snažte o vyšetření spodní čelisti pomocí ultrazvuku.
Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:
Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.
U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA OTOKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
mohu použít višňák na otok lokte? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud je otok lokte způsoben bakteriální infekcí, tak ano, višňák by mohl pomoci. Pokud je otok způsoben úrazem nebo namožením, tak na takový otok višněvského balzám nepomůže. V takovém případě bude lepší použít octanový obklad.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).
Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.
Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.