MĚKKÝ VŘED NA GENITÁLIÍCH je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Nejcitlivějším tématem, co se týče mužského těla, jsou varlata a šourek a jejich nemoci. Také bolesti této krajiny jsou vnímány jako velice nepříjemné a mnohdy hodně intenzivní, často invalidizující. Ať už vznikne bolest varlat v souvislosti s úrazem, torzí varlete, zánětem, či varikokélou, je bolest varlete vždy důvodem k urychlené návštěvě lékaře. Trvale poškozené varle může být příčinou neplodnosti.
Bolestivý vřed na varleti
Bolestivý vřed na varleti vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc, protože může být příznakem závažných onemocnění, jako jsou pohlavně přenosné infekce, jako je herpes nebo syfilis, nebo jiné infekce, jako je chancroid (měkkývřed). Je důležité nestanovovat si diagnózu sami; zdravotnický pracovník musí vřed vyšetřit, aby určil příčinu a poskytl vhodnou léčbu, aby se zabránilo komplikacím.
Možné příčiny
Sexuálně přenosné nemoci
Virus herpes simplex může způsobit bolestivé puchýře, které se mění ve vředy. Syfilis může způsobit malý, bezbolestný vřed, ale bolestivé vředy mohou způsobit i jiné infekce.
Další infekce
Stavy, jako je měkkývřed chancroid a bakteriální infekce, mohou vést k bolestivým vředům. Břišní tyfus se v některých případech může projevit také skrotálními vředy.
Zánětlivé stavy
Mezi méně časté příčiny patří Behçetova choroba, která může způsobit bolestivé genitální vředy, a Pyoderma gangrenosum.
Trauma
Zranění nebo úder do varlat může vést k vředu.
Další méně časté příčiny
Stavy jako Fournierova gangréna, balanitida a některé typy artritidy se také mohou projevit skrotálními vředy.
Kdy navštívit lékaře
Okamžitě vyhledejte lékaře: pokud máte silnou bolest nebo jiné varovné příznaky, protože některé stavy mohou vést k závažným komplikacím nebo ztrátě varlete.
Navštivte lékaře do 1–2 dnů: i když bolest není silná, abyste získali správnou diagnózu a léčbu.
Co očekávat od vyšetření
Lékař pravděpodobně provede fyzikální vyšetření.
K identifikaci příčiny vředu mohou být provedeny diagnostické testy, jako jsou odběry krve nebo tekutin.
Léčba se bude lišit v závislosti na diagnóze, ale může zahrnovat antibiotika pro bakteriální infekce nebo antivirotika pro virové infekce.
V naší poradně s názvem BÉRCOVÝ VŘED NA KOTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Před rokem mě pokousal pes do kotníku, chirurg říkal, že to nemohou operovat, že by se mi tam udělal bércový vřed. Teď se mě tam udělalo, takové suché místo, uprostřed zanícené. Tak se chci zeptat, jestli je to náznak na bércový vřed nebo ne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rozhodně je to situace, kterou je potřeba léčit. Lze ji léčit obvazem, jako by to byl bércový vřed. Obvazem na bércový vřed, můžete léčit i popáleninu, různá škrábnutí, říznutí, ale i chirurgický řez. Záleží na tom, jaký obvaz si v lékárně vyberete. Ve Vašem případě, pokud je tam strup, nebo ta rána je suchá, tak by nejlepším obvazem byl obvaz s hydrogelem. To znamená, že obvaz bude vybaven vrstvou ve formě gelu s určitou speciální léčivou látkou, kterou nanesete na ránu. Dobré je ještě před přiložením překrývat ránu sterilní síťkou, aby se gel hned nevsákl. Hydrogel pomůže rozpustit strup a uvolní průnik léčivých látek k nové kůžičce, která se bude lépe a rychleji hojit.
Měkkývřed, jinak též známý jako ulcus molle či chankroid, je sexuálně přenosná nemoc, jejímž původcem je gramnegativní bakterie Haemophilus ducreyi. Projevuje se často mnohočetnými vřídky v oblasti genitálu (u mužů na žaludu penisu, předkožce a uzdičce). V případě neléčení nemoci dochází ke spojování vřídků ve velká ložiska a přenosu infekce do mízních (lymfatických) uzlin v oblasti třísel, jejich následnému zduření, prasknutí a vytvoření píštěle, z níž vytéká žlutozelený hnis s příměsí krve.[2] Nemoc je přenosná pouze pohlavním stykem a její lokalizace mimo genitál je velmi vzácná (zahrnuje prsty, rty a mandle). Inkubační doba nemoci kolísá a pohybuje se mezi několika hodinami až pěti dny; v průměru pak trvá 2 až 3 dny. Vyskytuje se především v zemích tropického a subtropického podnebného pásu v Africe a Asii.
Příznaky
Za 4 až 7 dní po pohlavním styku s nakaženou osobou se objeví potíže při močení a vřídek (nebo vřídky) na pohlavním ústrojí. Pokud se nemoc neléčí, mohou se tvořit další vředy a splývat ve velká ložiska. K tomu ještě přispívá reakce v mízních uzlinách, které se zvětšují, praskají a též vředovatí. Měkkývřed je v rozvinutých zemích vzácná nemoc.
Ve svém příspěvku DEFLEX ZUBNI NAHRADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA TULEJOVA.
Nechala jsem si u zubaře udelat snimatelnou zubni nahradu ,je to z tvrdšiho materialu bez kovu. Nahrada ma 6zubu stolicky ma to uzke patro .platila jsem 7000 kč. Pripada mi to předrazene.Je to z ruzoveho materijalu neni mekky.Je mozna takova cena?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Sedm tisíc, to není jen tak a do osobního rozpočtu to citelně zasáhne. Naštěstí je to jen jednou a to, co za to dostanete, vám bude sloužit několik let. Umožní vám to správně rozmělnit potravu, to přispěje ke zdravému trávení a prodlouží vám to život. A proč těch 7000 tisíc? Podívejte se, všude kolem se zvyšují mzdy. Na mzdu je třeba vydělat. Aby zaměstnanec mohl dostat průměrnou mzdu, tak musí svému zaměstnavateli vydělat alespoň 200 Kč za hodinu své práce. Vyrobení náhrady, jako je ta vaše, může trvat i 20 hodin. To jsou 4000 Kč. Materiál pro výrobu je rovněž drahý, protože musí mít vinikající vlastnosti a mnoho atestů. Jeho cena může být 1500 Kč. Další náklad je na výrobní proces, jako jsou technologie, zařízení a stroje, budova a správa. Ten může být okolo 500 Kč. Poslední částka je daň státu (DPH 15%), což činí 900 Kč. Dohromady je to 6900 Kč. 100 Kč si nechala zubařka za vyřízení objednávky nové vaší zubní náhrady.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
Ve svém příspěvku CO VZÍT S SEBOU DO LÁZNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erinka.
Stoprocentně župan. Ne každé lázně vám župan půjčí. A tam je fakt nezbytný, pokud se nechcete nahatí promenádovat po lázních a následně být vyhoštěni. Nejvíc se mi osvědčil župánek tady odtud - https://www.larond.cz/new-p…. Přesně tenhle je prostě pro mě vhodný. Měkký a taky zároveň savý.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Onemocnění, které nám zkomplikuje nejen pohlavní život. Přestože je genitální opar poměrně rozšířený, někteří lidé o jeho existenci vůbec nemají tušení. Výskyt oparu na genitáliích bývá nepříjemným zážitkem. Veškerá onemocnění pohlavních orgánů jsou vnímána jako silná psychická zátěž, nemocný si připadá jako pošpiněný. Na sebedůvěře mnohdy nepřidá ani přístup lékaře, pokud je laxní, nebo naznačuje, že si za problém pacient může sám.
Při první infekci dochází k výsevu puchýřků a následnému vzniku vřídků v okolí pohlavních orgánů a konečníku. Vřídky jsou velmi bolestivé, někdy doprovázené slabostí či nevolností. U mužů zasahují zevní pohlavní orgány, u žen může být opar zavlečen až do močové trubice. Při opakovaném výskytu jsou příznaky podobné, jen slabší a trvají kratší dobu. Virus oparu už z těla nositele nikdy neodejde. Přetrvává v nervových gangliích a při oslabení imunitního systému se znovu aktivuje.
Příčiny
nadměrná zátěž fyzická i psychická
ultrafialové záření
podráždění pokožky
výskyt může u žen souviset s fázemi menstruačního cyklu
Komplikace
bolestivost oparu znepříjemňuje močení a vyprazdňování
při porodu hrozí infikování a následné těžké onemocnění novorozence, proto se u matky s akutním výskytem genitálního oparu volí porod císařským řezem
pozor na možnost přenosu do oka
opravdu závažnými komplikacemi jsou záněty mozkových blan a mozku, které se vzácně objevují u lidí se sníženou obranyschopností (právě i u novorozenců)
Prevence
K přenosu dojde nejsnáze pohlavní cestou. Riziko v sobě nese koitální styk, ale i orální či jiné sexuální aktivity. Použití kondomu nebezpečí nákazy snižuje, ale nechrání okolí genitálií. Je možné se nakazit také kontaktem s potřísněnými prsty nebo předměty. Někteří lidé mluví o tom, že se nakazili při sportu či v sauně. Pro šíření viru jsou příznivými podmínkami podrážděná pokožka, vlhko a teplo, buďme tedy na své intimní oblasti v zátěžových situacích opatrní. Osoby, které právě mají aktivní opar, by měly být ohleduplné k okolí. Onemocnění je nakažlivé do fáze, než puchýřky vyschnou a vytvoří se strupy. Existují však i nosiči viru, kteří sami opar nemají, jen ho přenášejí.
Léčba
Lékařské vyšetření, alespoň při prvním výskytu, je nutné! Jakékoli projevy na genitáliích mohou být nebezpečné. Laik má jen těžko šanci odhadnout, zda se nejedná o jiné závažné onemocnění, nebo zda se k virové infekci nepřidá další, bakteriální. Pokud už jste opar měli, použijte při prvních pocitech svědění či pálení virostatika běžně dostupná ve formě mastí v lékárně, stejně jako u oparu rtu.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,
prosím, dva týdny mám bezbolestný měkký otok na pravé dolní straně krku nad klíční kostí. Otok se táhne směrem dozadu na ramena. Při pohmatu tam dochází jakoby k "přeskakování".
Před dvěma týdny jsem byla na opichu zablokovaných zad. Nyní jsou záda v pořádku, ale bolest se přesunula směrem ke krku a ramena.
Děkuji za zprávu, co by to mohlo být.
Hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je potřeba, abyste se vrátila zpět ke svému ortopédovi, který vám aplikoval obstřik, aby vám vyšetřil současný otok. Bez vyšetření se nedá určit o co jde.
Virus vyvolávající pásový opar patří do skupiny takzvaných herpetických virů. Jeho blízcí příbuzní vyvolávají známé opary na ústech nebo genitáliích. Genitálie napadá vir Herpes simplex 2 projevující se nepříjemnými puchýřky v oblasti konečníku a přirození. K nákaze dochází převážně při souloži, a to přenesením viru z úst do intimních partií a naopak. U žen může navíc toto onemocnění zasáhnout také močový měchýř, u mužů zevní pohlavní orgány. Pokud tedy máte opary na pohlaví, raději se sexem počkejte, dokud se infikované partie zcela nezhojí, popřípadě použijte kondom.
Genitálními opary trpí více ženy. Důvodem je především to, že ženské přirození je vlhčí a teplejší než mužské, virus tak má u žen vhodnější podmínky pro rozvoj choroby. Zmiňovaný pohlavně přenosný neduh, s inkubační dobou dva až pět dnů, znepříjemňuje močení, narušuje sexuální život, zvyšuje riziko nákazy HIV. Nebezpečný je ale především v období těhotenství. Existuje zde totiž velká možnost nakažení a poškození plodu, při porodu se pak infekce může dostat z matky na novorozeně. Lékaři však v tomto případě zpravidla volí císařský řez, aby nebezpečí předešli. Co se týká způsobů léčby, využívá se obkladů, sedacích koupelí i mastí/léků s protivirovými účinky. Dalším řešením je laser, který může doporučit gynekolog či kožní lékař. Herpes genitalis nelze trvale vyléčit. Periodicky se navrací v závislosti na spouštěcích faktorech.
V naší poradně s názvem BOLEST PATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anabella.
Dobrý den.
Co znamenají níže zmíněné latinské výrazy?
Byla jsem na rtg pat, ale co jsem si přečetla je srozumitelné jen lékaři, který mi nic nesdělil.
Calcar calcanei sup et inf gr, grav
Víte?
Děkuji. A.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Calcar calcanei neboli ostruha je deformace v oblasti patní kosti. Nejčastěji vzniká mezi 40. a 60. rokem a bývá přítomna na obou dolních končetinách. Je způsobena kalcifikací a osifikací zánětlivých změn v úponu krátkých svalů nohy a plantární aponeurózou na hrbolku patní kosti. Ostruha způsobuje bolest uprostřed nášlapné plochy paty. Bolest může omezit nebo dokonce znemožnit chůzi. Lékař by měl při vyšetření prověřit palpační bolestivost úponu krátkých svalů a plantární aponeurózy na patní kost (zatlačit na šlachu a sledovat, jestli to bolí). Obvykle se volí konzervativní léčba, která spočívá v odlehčení paty speciální vložkou. Stélka odlehčí krok v místě ostruhy, vhodné je použít měkký podpatek. Lékař může provést obstřik bolestivého místa nebo může doporučit fyzikální ošetření (rehabilitace ve formě masáží, léčba magnety, balneo) nebo rentgenové ozáření.
Ve svém příspěvku BRADAVICE NA GENITÁLIÍCH FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Po holení přirození se mi nejlépe osvědčil obyčejný ocet. Po oholení si octem namažu vyholená místa, penis a varlata i jako prevenci proti plísním. S přítelkyní to děláme už léta a naprosto v pohodě. Stačí jen vyzkoušet
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav.
Dobrý den.Asi před třemi měsíci se me udělali vyrustky v rozkroku které postupně z tmavli.Momentálně v rozkroku cítím tupou bolest což sem předtím necítil a hlavně mám problém jelikož sem stydlivy s tím někde zajít.Poradite mi co mám dělat nebo kam popřípadě zajít?Děkuji
V naší poradně s názvem BRADAVIČKY NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Dobrý den,
chci se zeptat - udělaly se mi u kořene penisu malé svědivé pupínky.
Mohly by to být bradavičky???
Jsem své nynější přítelkyni věrný takže nechápu jak a kde jsem k nim přišel....:(
Díky za odpověď.
Luděk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To co popisuješ, tak určitě nejsou genitální bradavičky. To je dobře! Na svědění pomůže tekutý pudr se zinkem. Natři to s tím a nech to zahojit.
Bércový vřed je definován jako ztráta kožní tkáně, která může zasahovat různě hluboko i do podkožních tkání. Nejčastěji se vyskytují v dolní třetině bérce v krajině kotníku.
Na bércový vřed je velmi účinná zinková pasta, která se nanáší přes gázu na postiženou oblast. V tomto případě je zinková pasta takovým běžným opatřením či doplňkem. Při žilní nedostatečnosti se používají kompresní bandáže. Tyto bandáže se doporučují pacientům, kteří mají arteriální onemocnění. Nesmí se ale používat u diabetických pacientů. Kůže pacientů s bércovým vředem je citlivá na lokální léky.
Ošetření bércového vředu:
Vřed osprchujeme vlažnou vodou shora dolů.
Okolí vředu osušíme měkkým ručníkem.
Na vřed se přiloží gáza smočená v obkladovém roztoku a nechá se působit asi 20 minut. V případě léčby vředu „klasickou“ metodou se okolí rány ošetří zinkovou pastou nebo zinkovým olejem, případně podle potřeby jiným prostředkem, aby kůže v okolí byla chráněna před nežádoucím účinkem sekretu z rány a mastí, které se na spodinu vředu aplikují.
Ošetří se vřed – mast se nanese přímo na spodinu vředu nebo se vřed překryje nejdříve jednovrstevnou gázou, na kterou se poté nanese mast určená k jeho ošetření.
Přiloží se vícevrstevné čtvercové krytí z hydrofilní gázy a provede se fixace hydrofilním obinadlem.
U bércového vředu žilního původu se navine na postižený bérec kompresivní obvaz.
Při použití většiny moderních krycích prostředků není většinou nutné tato krytí pokrývat hydrofilní gázou, stačí je fixovat hydrofilním obvazem nebo kompresivním obinadlem.
Venózní bércový vřed (ulcus cruris venosum – UCV) je chronický defekt bérce, který vzniká v důsledku primární, ale častěji sekundární venózní insuficience (nedostatečnosti). Vlivem stagnace žilní krve a žilní hypertenze dochází postupně k atrofii kůže na bércích, kterou provází suchost a olupování kůže, tvorba hemosiderinových pigmentací a sklon k ekzémům. Defekty mohou vzniknout i bez zjevné příčiny, například nepatrným podrážděním pokožky, ze kterého se postupně vyvine mělký mokvající vřed. Venózní bércové vředy mohou být poměrně velké, obvykle nebolestivé a spodina bývá potažena fibrinovým povlakem. Často masivně secernují a jsou náchylné k infekci – pak mohou i značně zapáchat.
Léčba
Při léčbě venózního bércového vředu je třeba dbát na odstranění nebo alespoň zmírnění příčin jeho vzniku. Stav zhoršuje především nadváha, špatná výživa, kouření a nedostatek pohybu. Místní léčba bércového vředu spočívá především v aplikaci produktů pro vlhké hojení ran, které pomáhají vytvářet příznivé prostředí pro hojení rány. Při léčbě každého venózního defektu je kromě vlhké terapie nevyhnutelná důsledná kompresivní terapie, a to optimálně zvolenou krátkotažnou nebo dlouhotažnou bandáží či kompresivními systémy. Bércový vřed venózního původu je nejčastějším typem chronické nehojící se rány. Patří k dlouhodobým onemocněním s častou recidivou (až u 57 % případů). Jeho léčba není snadná a vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného i jeho blízkých příbuzných. Typickým výskytem venózních bércových vředů je oblast zevního kotníku. Venózní bércový vřed je způsoben chronickou žilní chorobou. Vzniká v důsledku nedostatečného odtoku krve v žilách směřujících k srdci. Důsledkem je žilní hypertenze, krevní plazma je vytlačována z mikrocirkulace do tkáně. Příznaky začínají zhoršením kvality kůže. Kůže se ztenčuje, je suchá nebo může být naopak prosáklá a zmokvalá. Bércové vředy se často vyvinou z drobných kožních defektů v důsledku poranění, která jsou podporovaná bakteriální flórou a těžko se hojí. Vřed však může vzniknout i bez předchozího poranění. V takových případech na kůži nejprve pozorujeme malou, postupně se zvětšující zarudlou skvrnu, na ní se vytváří krusta, která praská a otevírá se tak rána zasahující do podkoží. Po splynutí více kožních defektů vzniknou velkoplošné vředy. Současné onemocnění žil může ztížit rozpoznání příčiny. Pokud nedochází k léčbě základního onemocnění, mohou zůstat vředy nezhojené i přes přiměřenou léčbu. Základem léčby je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly, nebo je alespoň zmírnit. Samotnou ránu je nezbytné důkladně vyčistit, zbavit ji zbytků mastí, past a jiných materiálů. Následně je třeba přistoupit k chir
Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním, které se často opakovaně navrací. Jeho léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného, stejně jako jeho obrovskou ukázněnost a trpělivost. Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže charakterizovaný rozkladem tkáně a jejím odumřením (nekrózou). Bércové vředy mohou vznikat z žilních, tepenných či smíšených příčin.
V naší poradně s názvem KONDYLOMATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Můj přítel se už 5 let léčí na kondylomata, od lékaře používal různé drahé masti, ale pomohli vždy jen na měsíc a pak se mu znovu udělaly. Poté podstoupil 3x chirurgické odstranění, ale stejně se mu pořád vracejí.
Řekl mi to, ale až poté, co jsme spolu měli pohlavní styk, bylo mi to divné, ale nepřipadalo mi to, nějak podezřelé. Řekl mi, že když se to léčí, tak to přenosné nemůže být. Tak bych se Vás teď chtěla zeptat, jestli tedy ty koudylomata mohu chytit?
Mám ještě jeden dotaz, četla jsem, že když jsou kondylomata rozsáhlejší, tak je možné, že by mohly přejít v HIV (aids). On je má ve předu, ale i na řitním otvoru. Chtěla bych vědět, jestli se mám bát toho, že je nakažený HIV?
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ad1. Kondylomata aneb genitální bradavičky dnes dokážeme léčit velmi dobře a po léčbě se do dvou až třech týdnů zcela zahojí. Způsob léčby vašeho partnera je neobvyklý. Doporučuji zajít na venerologii v Praze u Apolináře, aby posoudili zdali jde skutečně o kondylomata.
Ad2. Kondylomata jsou nakažlivé až do doby úplného zahojení. Pokud jsou na kůži patrné bradavičky tak jsou přenosné, tedy nakažlivé a vnímavý jedinec je může při dotyku dostat. Jsou-li na genitáliích kondylomata, je třeba se vždy chránit prezervativem a nebo sexuální abstinencí.
Ad3. Kondylomata se sama o sobě nikdy nevyvinou v infekci HIV. Riziko vzniku nákazy HIV při kondylomatech spočívá v tom, že se kondylomata při pohlavním dráždění snadno mohou natrhnout a skrze tyto trhlinky pak může lépe virus proniknout do těla. Pro vaši jistotu a hlavně bezpečnost doporučuji nechat u vás obou provést testy na HIV. V Domě světla dělají testy na HIV/AIDS zdarma. Tady je odkaz na Dům světla, kde jsou vidět odběrová místa v celé ČR: https://www.aids-pomoc.cz/i…
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
V naší poradně s názvem FOLIKULITIDA NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol.
Chtěla bych se zeptat,
je možné mít folikulitidu a cítit bolest okolo močové trubice a svědění v oblasti genitálií?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Folikulitidu způsobují bakterie, které můžou zároveň infikovat i močovou trubici. Takže příznaky folikulitidy a zánětu močových cest se mohou objevit společně. Doporučuji užívat extrakt z brusinek a kdyby se to zhoršovalo a řezalo vás to při čůrání, tak bych doporučil zajít s tím na gynekologii nebo urologii.
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Lékař Vám řekne, kolik tobolek máte užívat a jak dlouho je budete užívat. To bude záviset na Vašem zdravotním stavu a Vašem věku.
Doporučené dávky jsou uvedeny níže.
Použití u dospělých:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):
pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se Váš jícen ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů.
pokud se jícen zhojil, obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
pokud jícen není poškozen, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba vředů v žaludku (žaludeční vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:
obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
Vřed vzniká po proniknutí bakterií do organismu, a to po narušení povrchu kůže nebo sliznic. K tomu dochází nejčastěji v ústech nebo na genitálu. Na místě, kudy pronikne do těla, se začne množit, a tak vzniknou příznaky typické pro první stadium syfilis. V tomto místě dochází k tvorbě tvrdého vředu (ulcus durum), který je nebolestivý, má velikost většinou do 2 cm a při zmáčknutí z něj teče čirá tekutina. Jeho vzniku předchází výskyt červené nebo červenorůžové ohraničené vyrážky vystupující nad povrch, u níž dochází ke zvředovatění. Bývá nejčastěji na genitálu nebo v oblasti úst, případně v okolí konečníku.
Existuje ale i řada alternativních projevů, které nemusejí být tak jednoznačné, a proto je dobré o nich vědět. Například na sliznicích může místo klasického vředu vznikat nevystouplá oděrka, která snadno unikne pozornosti. U žen může místo vzniku vředu (ale i současně s ním) dojít k otoku velkých stydkých pysků, u mužů obdobně předkožky. Vředy se také mohou vyskytovat mnohočetně. Dále se může jednat o vřed bolestivý. Pokud dojde k průniku bakterie skrz sliznici močové trubice, bývá vřed schován a projeví se poté jako výtok. Během dalších dvou týdnů po vzniku vředu následuje zvětšení lymfatických uzlin, v případě vředu na genitálu to jsou uzliny v tříslech. Většinou bývají zvětšeny jen na jedné straně. Poté se infekce šíří krví a mízními cévami a postihuje mízní uzliny a další orgány. Podle postižení jednotlivých orgánů následně dochází k dalším projevům nemoci. Zde můžete vidět obrázky, jak vypadá vřed u syfilis.
V naší poradně s názvem FOLIKULITIDA NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol.
Děkuji mnohokrát,
a je možné to mazat něčím, co není antibiotikum?
Nechci je užívat, ale když nebude zbytí...
Něco přírodního, nebo třeba višněvského balzám?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Višněvského balzám bude účinkovat jen na folikulitidu. Na močové cesty zaberou ty brusinky.
Oteklé nohy a červené fleky mohou signalizovat bércový vřed. Bércový vřed je chronické poškození kůže následované rozpadem a úplným odumřením tkáně. Projevuje se otokem a červenými fleky v oblasti dolních končetin.
Příčiny
Bércové vředy vznikají ve většině případů na podkladě dlouhodobé nedostatečnosti žilního systému dolních končetin. Hlavním úkolem žil je transportovat neokysličenou krev z dolních končetin směrem k srdci a pak dále do plic, kde je krev obohacena o kyslík a následně přes srdce pumpována znovu do oběhu. Z různých příčin však může dojít k poškození žilní stěny, která se stává tenčí a méně kvalitní, a žíly pak nejsou schopné správně plnit svoji funkci. Kvůli tomu vázne okysličování tkání dolních končetin, což se navenek projeví změnou barvy kůže na nohou ve smyslu blednutí. Rovněž dochází ke snížení kvality ochlupení, případně jeho úplné ztrátě, a v neposlední řadě také ke snížené schopnosti hojení ran. Drobná poranění kůže, škrábnutí nebo štípnutí hmyzem, které by se za běžných okolností zahojila, tak pro pacienta představují značné riziko, jelikož může snadno dojít k zanesení škodlivých mikroorganismů do rány. Postupně vzniká rozsáhlá hnisající rána nazvaná bércový vřed.
Bércový vřed má podobu různě velké okrouhlé červené rány, která zasahuje různě hluboko do tkání. Její spodina může mít různou barvu, a to podle toho, v jaké fázi hojení se právě nachází. Mrtvá tkáň bývá tmavě hnědá až černá, mokvající zhnisaný vřed má spodinu žlutozelenou, a pokud začíná zarůstat novou tkání, zabarví se do červena. Poškozené místo je velice bolestivé a náchylné k infekci.
Co s tím dělat
Klíčovým bodem léčby bércových vředů je časná diagnostika a léčba zahájená v počátečních stadiích onemocnění, které mohou pacienta ochránit před vznikem mnohých komplikací. Cílem léčby je především odstranění příčin bércového vředu. Dále je potřeba léčit onemocnění, která jeho vzniku napomáhají, či která naopak vznikla v jeho důsledku. Výhodná je takzvaná elevace končetiny, což znamená odlehčování končetiny, aby byla vyvýšena. Rovněž je vhodné bandážování končetiny obinadlem, které omotáváme od prstů na nohou až po koleno. Co se týče samotné léčby, jde o takzvané vlhké ošetřování vředu. Používají se k tomu speciální materiály a hydrogely, které obsahují různé účinné látky. Užívají se jako krycí materiály v různých stadiích hojení. Je třeba mít na paměti, že se jedná o chronické onemocnění, a tak je i léčba bércového vředu dlouhodobá.
Postup: Květák očistíme, zbavíme listů a nakrájíme na malé růžičky. V hrnci rozpustíme máslo a zaprášíme ho moukou. Důkladně promícháme, aby vznikla hladká jíška. Přilijeme trochu vývaru, promícháme, aby se jíška dobře rozpustila a nevznikly hrudky. Do polévky dáme květák, zalijeme ho zbytkem vývaru a vaříme tak dlouho, dokud nebude měkký. Polévku ochutíme muškátovým oříškem, kmínem, nadrobno nakrájeným rozmarýnem, solí a pepřem. Jakmile je květák měkký, polévku rozmixujeme. Do polévky nalijeme smetanu a ještě krátce povaříme. Toastový chléb nakrájíme na kostičky a opražíme je nasucho na pánvi. Hotovou polévku podáváme s kostičkami toastu.
Tip: Příprava polévky trvá 30 minut, recept postačí na 2 až 4 porce (dle strávníků) a vyjde do 50 Kč.
V místě vstupu infekce se vytvoří po určité době vřed, následuje rozšíření infekce do celého těla projevující se celkovými příznaky, různými vyrážkami na sliznicích a kůži, vypadáváním vlasů. Časná fáze onemocnění je vystřídána obdobím bez příznaků, teprve po několika letech následuje postižení orgánů, nejčastěji kůže, srdce a velkých cév a centrální nervové soustavy. Charakteristická jsou i condylomata lata – tuhé, ploché, hladké a mokvavé zapáchající papuly (pupínky).
Syfilis má čtyři stadia: primární, sekundární, latentní a terciární.
Primární fáze: Primární fáze syfilis obvykle začíná bolestí na kůži, která byla vystavena infekci – většinou na genitáliích, konečníku nebo ústech. Nakažení jedinci se v primární fázi jinak necítí špatně, syfilis se ale nadále šíří po celém těle. Bolest spontánně mizí po 4–6 týdnech.
Sekundární fáze: Společné příznaky sekundární fáze se projevují bolestí hlavy, ztrátou chuti k jídlu a může se objevit vyrážka červenohnědé barvy. Jinými příznaky sekundární fáze jsou vředy v ústech, nose a krku, na přirození nebo v záhybech kůže. Časté jsou otoky lymfatických uzlin a může dojít k nerovnoměrnému vypadávání vlasů. Všechny příznaky druhé fáze syfilis mizí bez léčby do 3 týdnů až 9 měsíců, ale infekce nadále přetrvává v těle.
Latentní (tichá) fáze syfilis: Latentní (tichá) fáze syfilis nastane poté, co příznaky sekundární fáze zmizely, a může trvat od několika let až do 50 let.
Terciální fáze: V konečném stadiu se syfilis vyskytuje asi u třetiny z těch, kteří nejsou léčeni. Mohou již být postiženy mnohé orgány. Mezi časté příznaky patří horečka, bolestivé, špatně se hojící kožní vředy, bolesti kostí, onemocnění jater a anémie. Terciární syfilis může také ovlivnit nervový systém (což má za následek ztrátu mentálních funkcí) a aortu (v důsledku srdečního onemocnění).
Jak již bylo řečeno, syfilis se přenáší i z matky na plod v těhotenství. Pokud se těhotná matka nakazí během těhotenství, jsou následky mnohem horší, než když byla matka už nakažena. Čerstvá nákaza může zapříčinit potrat nebo předčasný porod mrtvého plodu. Dítě se rodí s orgánovými změnami. Kůže je ochablá, vrásčitá a je posetá načervenalou vyrážkou. V okolí úst, na čele a na dlaních se nacházejí lesklé červené infiltrace, které se mění na trhlinky a zhojí se jizvami. Z nosu vytéká krvavě hnisavý sekret. Často dochází k destrukci nosu a patra v důsledku napadení chrupavek. Postiženy jsou i kosti, lymfatické uzliny, játra, slezina a centrální nervová soustava.
Příznaky syfilis se u dětí mohou objevit i později, a to až po 4. roce života. Charakteristickým projevem je takzv