Menopauza – poslední menstruace; vzhledem k tomu, že menstruační cyklus v období přechodu bývá nepravidelný, lze o menopauze s jistotou hovořit až s odstupem 12 měsíců.
Perimenopauza – období okolo menopauzy, kdy dochází k největším hormonálním změnám. Obvykle to je období 2 až 3 let před menopauzou a asi 1 rok po ní. Často se v tomto významu používá pojem premenopauza, který je ovšem nepřesný, neboť znamená jen období před menopauzou. Pojem perimenopauza se tedy v současnosti doporučuje jako přesnější. Víceméně je synonymem termínu klimakterium.
Postmenopauza je období menstruačního a reprodukčního klidu, tedy od poslední menstruace až do konce života.
Všechny tyto fáze trvají několik let. Během nich organismus ženy prochází mnohými fyziologickými změnami. Pro středoevropskou populaci je průměrný věk menopauzy mezi 45. a 55. rokem života ženy. Dolní hranice fyziologické menopauzy je podle různých zdrojů udávána mezi 37. až 42. rokem života. Horní hranice doposud nebyla přesně určena. U žen, které začaly dříve menstruovat, je pravděpodobné, že také dříve přestanou. Klimakterické potíže se projevují okolo menopauzy u většiny žen, a to zhruba v 75 %. Závažnost klimakterických potíží se však může u každé ženy značně lišit. Asi 35 % žen trpí mírnými potížemi, 40 % středně závažnými a 25 % závažnými potížemi.
Klimakterium neboli přechod u ženy je sled hormonálních změn při přechodu z pre- do postmenopauzy, u 75 % žen se objevuje soubor specifických příznaků, které se u nich dosud neobjevovaly. Ty se souhrnně označují jako klimakterický syndrom. Přechod se dá rozdělit do několika etap, které mají charakteristické příznaky. Patří sem premenopauza, menopauza, perimenopauza a postmenopauza.
Premenopauza
Je to období před menopauzou charakterizované pravidelnou menstruací, normálními hodnotami E2, GT, nižším progesteronem, ztrátou cykličnosti GT.
Menopauza
Je trvalé vymizení menstruace v důsledku ztráty folikulární aktivity ovarií, v České republice ve věkovém průměru 51 let.
Perimenopauza
Je období bezprostředně před menopauzou a do 1 roku po menopauze, s nepravidelnou menstruací, významně zvýšeným FSH, normálním E2.
Postmenopauza
Jde o období vyhaslé ovariální funkce, začínající 1 rok po menopauze, charakteristické je trvalé vymizení menstruace, trvale zvýšené FSH a snížené E2.
Předčasná menopauza je menopauza, která proběhne před 40. rokem
Indukovaná menopauza je zástava menstruace chirurgickým odstraněním ovarií nebo ukončením jejich funkce chemoterapií, radioterapií. Může být vratná, ale po 40. roce věku je většinou trvalá.
Ačkoli k menopauze často dochází, až když se žena blíží věku 50 let, hladiny hormonů v těle se mohou začít měnit již mnohem dříve. Tato fáze se nazývá perimenopauza .
Během perimenopauzy může být menstruací méně nebo nebo naopak se mohou objevovat častěji, stejně tak mohou být kratší nebo delší než obvykle nebo menstruace mohou být vleklé v podobě dlouhého špinění.
Menopauzu můžeme časově rozdělit do několika etap.
Premenopauza
Období před menopauzou charakterizované pravidelnou menstruací, normálními hodnotami E2, GT, nižším progesteronem, ztrátou cykličnosti GT.
Menopauza
Trvalé vymizení menstruace v důsledku ztráty folikulární aktivity ovarií, v České republice ve věkovém průměru 51 let.
Perimenopauza
Období bezprostředně před menopauzou a do 1 roku po menopauze, s nepravidelným menses, významně zvýšeným FSH, normálním E2.
Postmenopauza
Období vyhaslé ovariální funkce začínající 1 rok po menopauze, trvalé vymizení menstruace, trvale zvýšené FSH a snížené E2.
Předčasná menopauza je menopauza, která proběhne před 40. rokem. Indukovaná menopauza je zástava menstruace chirurgickým odstraněním ovarií nebo ukončením jejich funkce chemoterapií, radioterapií. Může být vratná, ale po 40. roce věku je většinou trvalá. Klimakterium neboli přechod je sled hormonálních změn při přechodu z pre- do postmenopauzy, u 75 % žen se objevuje soubor specifických příznaků, které se u nich dosud neobjevovaly. Ty nazýváme klimakterický syndrom.
Erektilní dysfunkce: Do prospektivní, randomizované a dvojitě zaslepené studie ACTAS Urol Esp (květen 2014, Španělsko), která srovnávala účinky kotvičníku a placeba, bylo vybráno třicet zdravých mužů ve věku nad 40 let s erektilní dysfunkcí. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin po patnácti pacientech. Studijní skupina dostávala 800 mg Tribulus terrestris, rozděleného do dvou dávek denně po dobu třiceti dnů, druhá kontrolní skupina dostávala placebo podávané stejným způsobem. V dané dávce a intervalu nebyl Tribulus terrestris účinnější než placebo pro zlepšení symptomů erektilní dysfunkce nebo sérového celkového testosteronu. Dávka v této studii byla 800 mg, není žádná zmínka o tom, zda se jednalo o extrakt.
Hladina testosteronu: Dlouhodobé podávání kotvičníku vede k významnému zvýšení hladiny testosteronu, ovšem nemá žádný vliv na počet spermií.
Zvýšení libida: Kotvičník má pozitivní vliv na sexuální aktivitu a libido, a to po několika dnech užívání.
Angina pectoris: Tribulus terrestris byl zkoumán v Číně, kde zjistili, že snižuje frekvenci atak anginy pectoris.
Sportovní výkon, cvičení: Studie ukazuje, že suplementace kotvičníkem nezlepšuje stavbu těla nebo sportovní výkon u mužů. Subjekty byly náhodně rozděleny do skupiny placeba nebo Tribulus skupiny (3,2 mg na kg tělesné hmotnosti denně). Hodnotila se tělesná hmotnost, procento tuku, celkové % tělesné vody, přísun potravy nebo změny nálad. Žádné změny u obou skupin po 8týdenním cvičení (tréninku) nebyly pozorovány. Studie byla provedena v Austrálii v roce 2007.
Vzpírání: Neexistují žádné studie, které dokazují, že by byla tato rostlina účinná pro vzpírání nebo kulturistiku. Není tak vhodnou volbou pro ty, kteří se věnují vzpírání nebo stavbě těla. Kreatin a proteinové doplňky jsou vhodnější.
Krevní tlak: Studie J Ethnopharmacol 2006 (Katedra farmaceutické chemie Přírodovědecké fakulty farmacie, Kuvajtské univerzity v Safatu) zdokumentovala významnou antihypertenzní aktivitu u spontánně hypertenzních krys po požití kotvičníku. Antihypertenzní účinek dle studie vyplývá z přímé tepenné relaxace hladkého svalstva.
Rakovina prsu: Studie in vitro Zhong Yao Cai (2003) zjistila, že saponiny z kotvičníku měly inhibiční účinek na buněčnou linii Bcap-37 v závislosti na koncentraci.
Rakovina ledvin: Studie Zhongguo Zhong Jao Za Zhi (2005) zjistila, že saponiny obsažené v kotvičníku mohou významně inhibovat růst renálního karcinomu.
Cholesterol a lipidy: Studie Zhong Yao Cai (2003) ukázala, že saponin v kotvičníku může významně snížit hladinu sérového cholesterolu a triglyceridů.
Energie: Tribulus má zesilující schopnosti pro zvýšení energie, podobně jako ž
Průměrný lidský věk se prodloužil za poslední století zhruba o třicet let. Avšak funkce vaječníků zůstaly biologicky naprogramované stále na stejnou dobu. Průměrná délka života žen se zvyšuje (78 let). Začátek menopauzy se tímto přesunul do středních let. Naše prababičky se menopauzy nemusely vůbec dožít, zato dnešní ženy mateřství často odkládají až k nejzazší možné hranici reprodukce. Ano, moderní medicína dokáže divy, ale není všemocná. Těhotenství v období perimenopauzy je sice možné, ale i samotní lékaři jej nedoporučují. Neboť rizika vážných nemocí ženy i dítěte jsou v tomto případě příliš vysoké. Dále zvažují i stránku etickou. Perimenopauza postihuje ženy přibližně kolem 45.–50. roku života a trvá asi 2 roky. Zato celá délka procesu klimakteria (přechodu) trvá 5–10 let (individuálně u každé ženy).
Gynekologická poradna je plná dotazů ohledně špinění v menopauze. Je to opravdu žhavé téma, které trápí mnoho žen. Přechod je fází, kdy dochází k poruchám menstruačního cyklu, který začíná být nepravidelný či různě intenzivní. Postupně se menstruace zcela zastaví a nastává menopauza. Typickým příznakem je mimo jiné špinění. Hladiny hormonů kolísají, což vyvolává nestabilitu krvácení, které bylo pravidelné. Pohlavní hormon estrogen je hlavní příčinou všech potíží, které k přechodu u žen náleží. Postupné poruchy menstruačního cyklu, prodlužování doby mezi menstruacemi, až do úplného vymizení, to jsou společné příznaky u každé ženy. Mezi menopauzou a ztrátou menstruace, hledejte vždy přímou úměru.
Syndromy přechodu mohou trvat různě dlouhou dobu. Od několika měsíců po řadu let. Odhadnout délku přechodu nedokáže ani moderní medicína. Obecně se uvádí, že trvá přibližně 3–5 let. Tento údaj berte pouze jako orientační. I zde totiž platí, že jde o záležitost zcela individuální. Pokud základní projevy, které vám ztěžovaly život, odezněly, potom můžete usuzovat, že přechod je definitivně za vámi.
Menopauza se začíná objevovat kolem 40. roku života ženy. Ne však nijak náhle. Její nástup je velmi postupný:
Premenopauza – normální průběh menstruace, postupné snižování hladiny hormonů. Okolo 45. roku slábne menstruační krvácení a většinou po 50. roku zcela mizí.
Perimenopauza– jde o období zhruba rok před samotným vymizením menstruace.
Samotná menopauza – nastává v momentu poslední menstruace a pokračuje do jejího úplného ukončení.
Postmenopauza – stav zhruba rok od úplného ukončení menstruace, který je charakteristický snížením a nakonec ukončením reprodukčního období vaječníků. Nejčastěji je definován pro věkovou kategorii žen do 60. roku věku, kdy je období přechodu považováno za ukončené.
Obecně platí, že čím je člověk nemocnější, tím má větší potíže. A některé ženy si myslí, že klimakterium je taky nemoc. To je ale veliký omyl. Je to naprosto fyziologický jev, který potká každou ženu, která se ho dožije. Jenomže každá na něj reaguje jinak. A dodnes se přesně neví proč. Asi jedna třetina žen pomalu ani neví, že přechod nastal, a poznají to jen tím, že přestanou menstruovat. U další třetiny se vyskytují určité příznaky, které se dají vydržet i bez lékařské pomoci, ale u poslední třetiny jsou potíže tak intenzivní, že jsou tyto ženy více méně odkázané na pomoc lékařů a většinou berou nějaké léky, a to jak hormonální, tak i nehormonální.
Mezi nejvýraznější příznaky začínajícího přechodu patří bezesporu nepravidelná menstruace, právě tento příznak obvykle upozorní ženu, že se s jejím tělem něco děje, a donutí ji to vyhledat lékaře. Ostatní projevy nemusí nastat, anebo nejsou dost silné, aby ženu na změny upozornily.
Dalším příznakem přechodu jsou návaly horka a zimy. Tyto příznaky nemusí provázet celé období klimakteria, obvykle jsou jen dočasné, spolu s nimi se může u ženy objevovat i zimnice, nebo zrychlený tep.
Stejně tak se u ženy může projevit i noční pocení, to se právě pojí s návaly horka a se zrychleným tepem srdce.
Během klimakteria se u žen také projevuje snížené libido(= žádostivost, sexuální touha, sexuální energie). U žen je jejich sexuální touha závislá na menstruačním cyklu a během přechodu se menstruační cyklus mění a pak mizí. Ztráta libida ale nemusí být trvalá. Tento příznak obvykle netrápí jen ženu, ale postihuje i její sexuální život, a tím pádem ovlivňuje i jejího partnera, u něhož to může vyvolat i pocity nejistoty vůči své osobě, nebo vůči jejich vztahu. Mezi příznaky sníženého libida patří pokles zájmu o pohlavní styk, neschopnost dosáhnout orgasmu, menší množství sexu, nedostatek fyzického kontaktu s partnerem. Pomoci se zvýšením libida může úprava jídelníčku (více ovoce a zeleniny), využívání aromaterapie a vonných esencí (vonné éterické oleje, koupele, aromalampy, masáže).
Dalším příznakem je suchost pochvy, vlhkost se v ní snižuje. Důsledkem suchosti je pak napětí, bolestivost, výtok, infekce, časté nutkání k močení nebo iinkontinence(= vůlí neovladatelný únik moči z těla). Nejčastěji se suchost vaginální sliznice projevuje během pohlavního styku, protože nedochází k dostatečné lubrikaci, a tak je pohlavní styk bolestivý. Styk při nedostatečném zvlhčení vaginální sliznice způsobuje uvnitř pochvy oděrky, kterými se do pochvy mohou zanést infekce. Krátkodobě mohou pomoci lubrikanty, další možností jsou hormonální preparáty s obsahem estrogenů. Se suchostí pochvy souvisí i vaginální atrofie.
Možná překvapivým důsledkem přechodu mohu být i suché oči. Přesnou příčinu tohoto příznaku ještě lékaři nezjistili. Důvodem může být pokles hladiny některých hormonů, které se podílí na tvorbě slz. Další teorie říká, že důvodem může být porucha chemického signálu zodpovědného za zdravý slzný film. Suché oči se projevují podrážděním, štípáním, zarudnutím, pálením, pocitem přítomnosti cizího tělesa v oku, ale i rozostřeným viděním.
Ženy v přechodu často také trápí suchá, nebo vrásčitá či povislá kůže. I s tímto jevem se ale dá bojovat různými kosmetickými přípravky, změnou životního stylu, nebo návštěvou odborného lékaře.
U žen může být důvodem nočního pocení menopauza a perimenopauza, těhotenství i menstruace. Stejně tak mohou i noční pocení způsobovat hormonální změny v dospívání.
U žen je příčinou tohoto pocení i klimakterium (= přechod, menopauza). Návaly pocení jsou nejčastějším příznakem, obvykle žena pociťuje horko ve vlnách ve směru zespodu nahoru. Pocení je tak nadměrné, že není výjimkou, že žena celá splavená, dokonce mívá od potu zmáčené vlasy. Obvykle po vlně horka pak nastane pocit úlevy.
U žen provází noční pocení i hormonální nerovnováhu způsobenou menstruací, těhotenstvím a antikoncepcí. Například před menstruací bývá během pocení splavené celé tělo.
Při hormonálních změnách u ženy se mění hladina estrogenu v těle. To způsobuje právě ono nadměrné pocení a zároveň to zvětšuje tlak na nadledvinky, kde jsou stresové žlázy, to pak způsobuje pocity únavy a deprese.
Označení perimenopauza (premenopauza) se vžilo pro období kolem menopauzy – zhruba rok před a po ní. Zahrnuje takzvaný přechod neboli klimakterium, kdy dochází k postupnému útlumu funkce vaječníků. Už tehdy mohou ženy pociťovat první příznaky podobné jako při menopauze. Samotný přechod se u ženy objevuje kolem 45–55 let věku.