MIKROB a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Mykoplazmový zápal plic je nejčastější plicní infekcí u dětí a mladých dospělých od 5 do 35 let, v jiných věkových kategoriích se onemocnění objevuje zřídka. Může se vyskytnout epidemie tohoto onemocnění, které se však díky 10–14denní inkubační době šíří pomalu. Často postihuje rodinné příslušníky nebo uzavřené populace ve školách a v armádě.
Mycoplasma pneumoniae je akutní zánět plic infekčního původu, jehož vyvolavatelem je Mycoplasma pneumoniae, jednobuněčný mikrob, který nevytváří buněčnou stěnu. Mikrob Mycoplasma pneumoniae se přichycuje k buňkám řasinkové sliznice dýchacích cest a ničí je.
Zdroj: článek Mykoplazmový zápal plic
Povrchové formy folikulitidy jsou způsobeny bakterií Pseudomonas folliculitis. Pseudomonas je mikrob, který způsobuje tento typ folikulitidy a vyskytuje se zejména v horké vodě s nestabilní úrovní pH a hladiny chloru. První příznaky pociťuje jedinec v rozmezí 8 hodin až 5 dnů od kontaktu s touto bakterií. Na povrchu kůže se nejprve objeví červená svědivá hrbolatá vyrážka, která se vyvíjí v malé puchýřky, které mohou být naplněny hnisem. Tato vyrážka je obvykle horší v oblastech, kde jedinec není chráněn plavkami a kde dojde k přímé kontaminaci vody s kůží.
Pityrosporum folikulitida je problém běžný zejména u dospělých mužů a u dospívajících. Pityrosporum folliculitis způsobuje červené svědivé chronické erupce na hrudi, zádech a často na krku, pažích, ramenou a na obličeji. To je způsobeno tím, že tento mikroorganismus je podobný kvasinkám.
Folikulitida je způsobena gramnegativní bakterií. Toto onemocnění se často vyvíjí u jedinců, kteří jsou dlouhodobě léčeni antibiotiky proti akné. Antibiotika na léčbu akné totiž mění rovnováhu bakterií, které se běžně vyskytují v oblasti nosu. Způsobí tak přemnožení organismů – zejména gramnegativních mikrobů, které jsou zdraví škodlivé. U většiny jedinců se naštěstí vše vrátí do normálního stavu, jakmile jsou antibiotika doužívána. Ale u některých jedinců se gramnegativní mikroorganismy mohou šířit a vytvářet nové infekční léze, které je poměrně těžké léčit.
Carbuncles – tento druh infekce vzniká na základě stafylokokové nákazy folikulů a způsobuje vředy, které se obvykle vyvinou nečekaně, a to jako červené nebo růžové bolestivé boule. Oblast kolem zánětlivého útvaru může být oteklá a červená. Tyto zánětlivé útvary se plní hnisem, jsou poměrně velké a velmi bolestivé, nakonec dochází k protržení a vypouštění hnisavého obsahu. Vředy, které jsou malé, se obvykle hojí bez jizev, ale velké vředy mohou způsobit jizvy. Infekce se nejčastěji vyskytuje na ramenou, stehnech, zádech a krku. Carbuncles způsobují hlubší a vážnější infekci než ojedinělé vřídky. Z tohoto důvodu je léčba mnohem pomalejší, zdlouhavější a po zaléčení je zde větší pravděpodobnost výskytu jizev.
Eozinofilní folikulitida je nejčastěji pozorována u jedinců infikovaných virem HIV, přesná příčina tohoto druhu folikulitidy však není známá. Existuje domněnka, že by tento druh infekce mohl obsahovat podobné kvasinky houbovitého typu, které způsobují Pityrosporum folikulitidu. Eozinofilní folikulitida způsobuje opakovaný výskyt zanícených a hnisem naplněných vřídků, a to většinou na obličeji, dále pak v oblasti horní nebo zadní části ramen. Tyto vředy se mohou rychle šířit, extrémně svědit, přičemž dochází ke změně barvy pokožky, která je tmavší než dříve, jde o takzvanou hyperpigmentaci.
Zdroj: článek Vyrážka z vířivky
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
Zdroj: článek Nežit alias karbunkl