Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele. Střevní mikroflóra má u dospělých hmotnost přibližně 1–1,5 kg, je tvořena 400 až 1000 druhy bakterií a může představovat nejméně 30 % hmoty stolice. U zdravého člověka převažují takzvané probiotické kmeny, jako Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium bifidum a Lactobacillus rhamnosus, Streptococcus salivarius a další. Střevní mikroflóra vykazuje velkou metabolickou aktivitu. Hlavním přínosem vyvážené střevní mikroflóry pro hostitele je odolnost vůči kolonizaci patogenními či potencionálně patogenními mikroorganismy. Vyvážená střevní mikroflóra zajišťuje důležitou stimulaci imunitního systému a hraje velkou roli i ve výživě. Podporuje procesy trávení a získávání energie z jednotlivých složek potravy. Zdravá střevní mikroflóra přispívá také k odstraňování nebo deaktivaci škodlivých látek.
Střevní mikroflóra se s věkem mění. Trávicí trakt novorozených dětí je prakticky sterilní, bez přítomnosti bakterií. Během několika dní po narození dochází v důsledku porodu, kojení a okolního prostředí postupně k jeho kolonizaci. Trávicí ústrojí je velmi rychle plně osídleno a po 48 hodinách od narození dosahuje koncentrace 109 až 1011 bakterií v 1 gramu stolice. Střevní mikroflóra vyskytující se u dospělého člověka je u zdravého dítěte dosažena mezi 1. a 4. rokem života a zůstává u zdravých lidí prakticky neměnná, s výjimkou bifidobakterií, jejichž počet a druhy se s věkem mění. S přibývajícím věkem se výrazně mění poměr prospěšných střevních bakterií, množství bifidobakterií klesá. V důsledku toho dochází u seniorů k poruchám trávení, nedostatečnému vstřebávání živin z potravy, snížení pohybů střeva, oslabení imunity.
Vliv probiotik na lidský organismus je zprostředkován řadou mechanismů. Probiotické bakterie produkují kyselinu mléčnou, která podporuje ionizaci vápníku a železa obsažených v potravě a tím usnadňuje jejich vstřebávání, dále je kyselina mléčná výživou buněk tlustého střeva a podporuje jejich růst a diferenciaci, a také tlumí růst patogenních bakterií. Produkcí kyseliny propionové probiotika příznivě ovlivňují metabolismus cholesterolu a produkcí kyseliny octové podporují zpětnou resorpci vody a elektrolytů. Dále tvoří vlastní antimikrobní látky tlumící růst patogenních bakterií a řadu enzymů, které rozkládají potencionálně karcinogenní aminy a podporují trávení bílkovin a cukrů (proteázy, laktáza). Syntetizují vitamíny především skupiny B, významně působí na imunitní systém hostitele a brání růstu a množení patogenních bakterií mechanismem kompetitivní inhibice a konsumpce.
Ve svém příspěvku PRŮJEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
měla jsem problémy s průjmem, nasadila jsem smectu a potom mi poradili v lékárně, že si mám nasadit laktobacily Imunit, jsem nyní velice spokojená střevní mikroflóra se mi upravila, už nenám problémy s průjmem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak již bylo řečeno, při kvasinkové infekci může pomoci i protikvasinková dieta. Ta by měla zahrnovat zeleninu a zeleninové saláty, konkrétně brambory, špenát, čínské zelí, kysané zelí (buď syrové jako salát, nebo krátce podušené), fazole, křen, cibuli, pórek, ředkvičky, česnek. Zeleninu vždy důkladně omyjte a očistěte, abyste zabránili nové infekci. Zeleninu připravujte šetrným způsobem, aby se zachovaly vitamíny, minerály a jiné zdravé látky (příliš dlouhé vaření je totiž ničí). Používejte tyto metody: dušení, vaření v páře, ohřívání ve varných sáčcích nebo v keramickém nádobí a podobně.
Z ovoce konzumujte zejména citrusové plody, tedy citrony, grapefruity, pomeranče a mandarinky. Dále ananas, angrešt, borůvky, brusinky, kyselé hrušky, kyselá jablka, jahody, kiwi, meruňky, nektarinky, ostružiny, rybíz, švestky, višně. Ovoce jezte jen v malých dávkách a pouze čerstvé.
Z mléčných výrobků se doporučují přírodní jogurty, podmáslí, kefíry, sýry. Konzumovat můžete také ryby a drůbež, vejce, sóju a máslo. Jako koření používejte čerstvé bylinky, ostrou hořčici, naopak solí šetřete.
Stravu doplňte dostatečným množstvím tekutin. Pijte minerální vodu, čerstvě připravené zeleninové šťávy, bylinkové čaje, čaj lapacho a maté. Omezte kávu a černý čaj, poněvadž oba nápoje jsou silně kyselinotvorné.
A čemu se vyhýbat? Vyhýbejte se vepřovému masu, konzervám všeho druhu (i nakládané zelenině: okurkám, řepě, fazolím, hrášku) a hotovým výrobkům z brambor. Eliminujte rovněž cukr a všechna jídla, v nichž je obsažen. Vyvarujte se konzumace bílé rýže (vhodná je rýže celozrnná dlouhozrnná) a výrobků z bílé mouky (nahraďte ji moukou celozrnnou pšeničnou, grahamovou nebo špaldovou).
Dietní kúra trvá většinou 3 až 6 měsíců. Po jejím skončení byste se však i nadále měli stravovat zdravě. Mějte na paměti, že tělo a střeva jsou stále v rekonvalescenci, proto dodržujte co nejvíce doporučení protikvasinkové diety: vyhýbejte se cukru jako takovému, sladkostem, velmi sladkému ovoci a alkoholickým nápojům. V této době byste rozhodně neměli provádět střevní výplachy, aby se namáhavě vytvořená střevní mikroflóra nezničila. Střeva byste měli vyplachovat pouze před zahájením léčby.
Protikvasinková dieta není dieta redukční, neměla by tak vést k tomu, že budete stejně vyhladovělí jako kvasinky. Jestliže jste během léčby nechtěně zhubli, ztracená kila můžete získat zpět za pomoci zeleniny, jáhel, pohanky, oříšků, brambor a jiných zdravých potravin, nikoli sladkostí.
Ve svém příspěvku PROBIOTIKUM I NA CESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Henryho.
Aktivní probiotikum
Přínos pro zdraví
Střevní mikroflóra tvoří významnou část imunitního systému a tak není divu, že mnohé poruchy spojené s imunitní reakcí, byly označeny jako potenciální terče pro probiotické terapie.
Je nutné pít velké množství tekutin, především vody, slabého heřmánkového čaje, brusinkové, celerové a mrkvové šťávy.
Je zapotřebí ze stravy vyloučit: alkohol, silnou kávu a čaj, kouření, nadměrné solení, jídla s vysokým obsahem rafinovaného cukru a škrobu, dráždivé koření, kyselá jídla, nezralé ovoce, angrešt, švestky, rebarboru, rajčata.
K posílení imunity je vhodné používat velké množství česneku. Uklidňující účinek má odvar z ječných krup s medem a citronem. Jestliže se používala antibiotika, pak je vhodné jíst jogurty a Acidophilus Lactobacilus, aby se obnovila správná střevní mikroflóra.
Každou hodinu vypijte jednu čajovou lžičku zažívací sody rozpuštěné ve vodě. Pokud máte vysoký krevní tlak, informujte se u lékaře, zda tento prostředek můžete použít. Jedlá soda zvyšuje zásaditost moči. Mezi nohy si položte láhev s teplou vodou, zabalenou v ručníku. Pomůže to zmírnit pálivé bolesti při močení. Pokud je cystitida způsobena kvasinkami, je nutno dodržovat protikvasinkovou dietu, užívat protikvasinkové přípravky a prostředky na obnovení střevní mikroflóry.
Vhodné byliny: medvědice lékařská, řepík lékařský, kopřiva
Renol – širokospektrální bylinný prostředek na akutní i chronická onemocnění močových cest.
Aromaterapie: Doporučují se koupele s přídavkem asi 10 kapek heřmánkového, bergamotového, citronového nebo santalového oleje. Tyto koupele mají antiseptické účinky, snižují palčivost a pomáhají při zotavení.
V jablečném octu jsou obsaženy minerální látky a stopové prvky, zejména pak draslík, který je důležitý pro činnost srdeční svaloviny. Balastní látka pektin pak pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Kyselina octová dodává tomuto prostředku protibakteriální účinek. Škodlivé bakterie tento ocet potlačuje a má naopak příznivý vliv na přirozenou mikroflóru zažívacího traktu. Ačkoliv má ocet kyselou chuť, působí na organismus stejně jako citrony, tedy zásaditě, je tak účinným prostředkem proti nebezpečnému překyselení organismu.
Jablečný ocet nalézá své využití jako léčebný prostředek při těchto zdravotních problémech:
narušená střevní mikroflóra
chronická únava
poruchy prokrvení a oběhové potíže
chronické bolesti hlavy
infekce močových cest
záněty dýchacích cest
bolesti v krku
sportovní zranění
bolesti kloubů, revma
menstruační potíže
ranní nevolnost v těhotenství
gynekologické výtoky, mykózy
křečové žíly
hemoroidy
kožní problémy
roztřepené a slabé vlasy
nadváha
Jablečný ocet se užívá s vodou ve formě nápoje, dále k inhalacím, ke kloktání, k výplachům, jako zábal, obklad či přísada do koupele.
Prebiotika jsou nestravitelné látky, které pozitivně ovlivňují celkový zdravotní stav organismu tím, že selektivně podporují růst anebo aktivitu limitovaného množství zdraví prospěšných bakterií střevní mikroflóry a snižují výskyt patogenní mikroflóry – prebiotický efekt. Procházejí horní částí trávicího ústrojí v nezměněné formě a selektivně slouží určitým bakteriím tlustého střeva jako substrát, který zvyšuje metabolickou aktivitu bakterií nebo podporuje jejich růst. Prebiotika najdeme nejen v obilninách, v ovoci a zelenině, ale také v doplňcích stravy. Doporučovaný denní příjem prebiotik je 0,3 g na 1 kg hmotnosti u mužů a 0,4 g/kg u žen. Prebiotikem je zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Množství probiotických bakterií ve střevě kolísá v závislosti na přísunu prebiotické vlákniny, která selektivně podporuje růst bifidobakterií. Tuto vlastnost nazýváme bifidogenní efekt. Čím větší je přísun prebiotické vlákniny, tím je v našem trávicím systému větší množství blahodárných bifidobakterií, což je důležité zejména u seniorů, neaktivních a chronicky nemocných pacientů. Prebiotický účinek je také prospěšný v průběhu nebo po skončení léčby antibiotiky. Antibiotická léčba je lépe snášena a dochází k rychlejší obnově přirozené střevní mikroflóry (bez průjmu, zácpy či nadýmání).
Hlavní účinky prebiotik: příznivý vliv na složení mikroflóry zažívacího traktu, zvětšení objemu stolice a tím zlepšení střevní pasáže, prevence zácpy, prevence vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku, snížení hladiny krevních tuků a cholesterolu.
Vyvážená střevní mikroflóra hraje klíčovou roli pro dobře fungující imunitní systém, zvyšuje odolnost vůči běžným infekcím, redukuje negativní odpověď při vakcinaci. Prebiotická vláknina ovlivňuje imunitní systém cestou inhibice patogenů – aktivní a namnožené bifidobakterie nedovolí patogenním bakteriím přichytit se na střevní epitel a tím způsobit infekci; a rovněž cestou přímé modulace imunitních buněk. Fermentací prebiotické vlákniny vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které regulují střevní pH. Snížením pH se zvyšuje rozpustnost minerálů, zejména vápníku a hořčíku, a tím i jejich absorpce a biodostupnost – zvýšení mineralizace a kostní denzity. Prebiotická vláknina ovlivňuje sekreci gastrointestinálních endokrinních peptidů, čímž snižuje hladinu triacylglyceridů a LDL cholesterolu v krvi, aniž by došlo ke snížení koncentrace volných mastných kyselin v séru. Namnožené a zaktivizované bifidobakterie upravují trávení, zvyšuje se frekvence defekace, zlepšuje se konzistence stolice a tím dochází k snadnějšímu vyprazdňování. Prebiotická vláknina také snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění spojených s dislipidemií, zejména hypertriglyceridemie a inzulínové rezistence. U zánětlivých střevních onemocnění snižuje používání prebiotické vlákniny klinické symptomy, zánětlivé parametry i produkci prozánětlivých molekul, naopak zvyšuje sekreci protizánětlivých cytokinů.
Antibiotika jsou největším a nejčastějším „zabijákem“ střevní flóry. Ničí totiž nejen škodlivé patogeny, ale také prospěšné bakterie. Po užívání antibiotik je více než vhodné nasadit probiotickou kúru, která účinně pomůže k novému osídlení střev užitečnými bakteriemi. Antibiotika, i když jsou prospěšná, poškozují přirozenou střevní mikroflóru. Postižená střevní mikroflóra se následně může projevit různými zažívacími obtížemi, při dlouhodobé nedostatečnosti probiotik si můžeme koledovat i o mnohem komplikovanější zdravotní obtíže. Některé zdroje uvádí navíc i příznivý vliv probiotik a prebiotik na snížení vstřebávání cholesterolu ve střevě, z čehož vyplývá výborná ochrana před vznikem kardiovaskulárních chorob.
Vynikající přírodní probiotikum je kefír. Nápoj z kefíru zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech, odkyseluje organismus (i když je chuťově kyselý, vyvolává zásaditou reakci organismu), produkuje enzymy, které pomáhají uvolnit ve vodě nerozpustné látky, rozkládá těžce stravitelné látky. Mléčná kefírová houba přeměňuje mléčnou laktózu v jiné sloučeniny, a proto je kefír vhodný i pro lidi trpící intolerancí laktózy. V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry a účinně stimuluje imunitní systém. Je obecně známo, že imunitní systém je v takové kondici, v jaké je vaše zažívání, a hlavně vaše střevní mikroflóra. Schopností kefíru jakožto přírodního probiotika je tedy udržovat vaši střevní mikroflóru v perfektní kondici. Kromě kefíru se probiotika vyskytují v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, sýry. Tento druh potravin bychom měli konzumovat nejlépe každodenně, jelikož mléčné výrobky nám kromě zdravých probiotik dodávají i nezbytný vápník, jehož hlavní funkce v našem těle je jistě každému dobře známá.
Některým lidem může příjem mléčných výrobků způsobovat jisté zažívací potíže, mnoho z nás je totiž alergických na mléčnou bílkovinu nebo nedokážeme zpracovat mléčný cukr – laktózu. V takovém případě je nezbytné přijímat probiotika z jiných zdrojů. Kromě doplňků stravy zakoupených v lékárně, kde máte tyto „hodné bakterie“ již v koncentrovanější formě, můžete do jídelníčku zařadit zeleninu, která prošla procesem mléčného kvašení. Patří sem například zelí, okurky, nebo takzvané pickles, což je zkvašená zelenina bohatá na probiotické bakterie. Většinou jsou zakysané mléčné výrobky v určitém množství dobře tolerovány i u lidí trpících laktózovou intolerancí, v těchto produktech je totiž mléčný cukr již částečně naštěpen. Někdy můžeme probiotika nalézt i ve fermentovaných sójových produktech, což ocení zejména vegetariáni, vegani nebo lidé vyznávající jiný alternativní směr stravování.
Špatná střevní mikroflóra (například kvasinková infekce) – hned po narození se začínají střeva miminka osídlovat, dítě při vaginálním porodu, časném kontaktu kůží na kůži a kojení přejímá mikroflóru matky, u miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobakterie (negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem a také podání umělého mléka, i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého), pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, větší množství sladkých jídel (včetně některých druhů kojeneckých kaší), nezakysané mléčné výrobky, očkování anebo užívání antibiotik.
Potravinová alergie – reakce na některou složku stravy, u kojených miminek také na složku stravy matky (u dětí nejčastěji na bílkovinu kravského mléka, vejce nebo sóju). Reakce mohou mít zpoždění, hlen ve stolici se objeví až za několik hodin či dnů.
Rýma u miminek – kojenci neumějí smrkat a značnou část rýmových hlenů spolykají.
Infekční onemocnění střev – ve většině případů jde o bakteriální infekce. Toto onemocnění se vyskytuje při onemocnění salmonelou, úplavici nebo nákaze kampylobakterem.
Dráždivý tračník – funkční onemocnění střeva spojené s křečemi břicha, průjmy a plynatostí. Při tomto onemocnění by se neměla ve stolici objevovat krev, pacient by neměl trpět váhovým úbytkem, horečkami a podobně
Hemoroidy – hlen ve stolici je pro hemoroidy typickým příznakem, neboť dochází k dráždění tkání hemoroidů a následnému krvácení.
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida – způsobují podráždění sliznice, objevuje se hlen a krev ve stolici, bolesti břicha, váhový úbytek pacienta a jiné příznaky. Tyto nemoci jsou nevyléčitelné, ale moderní medicína je dokáže alespoň udržet v bezpříznakovém stavu.
Rakovina tlustého střeva – pro pacienta by měla být varovným signálem krev ve stolici, střídání průjmu se zácpou nebo nechtěný úbytek na váze.
Pocit pnutí břicha může způsobit strava. Pnutí v břiše není nic příjemného. Může se vyskytovat i v případě, že jste drželi dietu a nyní se vracíte zpět ke svému starému způsobu stravování. Signalizuje to tedy přechod z lehkých jídel zpět na těžší. Pocit pnutí způsobuje u žen také každoměsíční menstruační cyklus, což je spojeno se zadržováním tekutin v těle, k němuž v této době dochází. Obvykle se tyto stavy vyskytují krátce před menstruací, potom břicho takzvaně splaskne.
Někdy se také pnutí břicha může vyskytnout po delší léčbě antibiotiky. Během terapie se vlivem léků oslabí střevní mikroflóra a mohou se zde množit kvasinky. Jakmile sníte potraviny obsahující větší množství cukrů, dochází pak při trávení ke zvýšenému uvolňování plynů. Není zrovna jednoduché odstranit přebytek kvasinek, někdy je třeba přistoupit k tomu, že budete nějakou dobu dodržovat protikvasinkovou dietu.
Pnutí břicha může být i jedním z mnoha příznaků takzvaného dráždivého tračníku. Jde o soubor příznaků, které signalizují dlouhodobou poruchu trávení, související s bolestmi břicha. Často ji zapříčiní stres, špatné stravovací návyky, ale také infekce, hormonální změny nebo třeba potravinové alergie. Projevuje se nejen pnutím, ale i zácpami, průjmy, nadýmáním, bolestmi břicha aj. Často se pod podobnými potížemi skrývá také celiakie, tedy nesnášenlivost na lepek. Pokud trpíte potížemi s pnutím či nadýmáním delší dobu a pravidelně, navštivte lékaře, který by měl ověřit, zda není příčinou právě tato nemoc. Žádné příznaky není dobré podceňovat, zejména pokud se vyskytují dlouhodobě a v kombinaci s dalšími.
Kvasinka Candida albicans je přirozenou součástí těla. Nachází ve střevech, pohlavním ústrojí, ústech, jícnu a v krku a za normálního stavu dokáže organismus její množství kontrolovat. Pokud je však vnitřní mikroflóra organismu v nerovnováze, začne se kvasinka nekontrolovatelně množit a následně vyvolá infekci, a sice kandidózu. Kandidózu si v těle „ vypěstujeme‟ snadno, ale dostat ji z těla ven, to je velký problém.
Kdy dochází k přemnožení kvasinky? Přemnožení kvasinky způsobuje: oslabený imunitní systém, cukrovka, užívání antikoncepčních pilulek, dlouhodobá léčba antibiotiky, stres, špatná výživa, nadměrné množství cukru, alkoholu či léků a užívání drog. Z hlediska přemnožení kandidy jsou rizikové i chirurgické výkony, těhotenství, nádorová onemocnění, AIDS.
Kandidou může být postiženo celé tělo a onemocnět může každý. Původcem infekce může být kromě nás samých i jiná osoba, u níž došlo k přemnožení kvasinky. Takovýto nakažený subjekt na nás může kandidu přenést (například při pohlavním styku).
Střevní mikroflóra obézních jedinců se významně liší od flóry jejich štíhlejších protějšků. Přijetím vhodných druhů a kmenů se změní složení bakterií v gastrointestinálním systému, což se zdá být klíčem ke ztrátě hmotnosti. Při dietních a očistných kúrách může dojít k poruše střevní mikroflóry. Rovnováha ve střevech je velmi důležitá a má na naše zdraví velký vliv. Pokud nemáme dostatek prospěšných bakterií, přemnoží se ve střevech škodlivé bakterie a spolu s toxiny mohou způsobit vážné zdravotní problémy.
Ve střevech žije téměř 500 druhů mikrobů. Až 60 procent exkrementů, které vyloučíme, obsahuje mikroby. Podle toho, o jaký jejich druh se jedná a kolik se jich v našem těle aktuálně nachází, vypadá náš celkový zdravotní stav. Pro udržení správné vnitřní rovnováhy je nutné, aby prospěšné bakterie byly zastoupeny ve vyšší míře. Prospěšnými bakteriemi jsou například Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium bifidum a Bifidobacterium longum. Vyšší míra zastoupení těchto bakterií je žádoucí. Naše střevní mikroflóra je zpočátku našeho života tvořena probiotickými druhy získanými mateřským mlékem. To je také jeden z důvodů, proč je kojení dětí tak důležité pro jejich aktuální i budoucí zdraví. U dětí, které jsou kojené, je střevní flora tvořena až 95 % užitečných kmenů. Kvalita a celkové složení střevní flóry se v průběhu života stále mění. S věkem však bohužel počet prospěšných mikrobů ve střevech klesá.
Aby probiotické bakterie mohly ve střevním traktu člověka přežívat a optimálně se rozmnožovat, potřebují k tomu nestravitelné potravinové látky – vlákniny, které příznivě a selektivně ovlivňují jejich růst. Tyto látky se nazývají prebiotika. Musí splňovat následující kritéria:
odolnost vůči žaludečním kyselinám a vůči enzymům v trávicím traktu;
stravitelnost a rozložitelnost „přátelskými“ střevními bakteriemi;
selektivní stimulaci růstu anebo aktivitu pouze „přátelských“ střevních bakterií, které příznivě ovlivňují zdravotní stav.
Prebiotika jsou komplex sacharidů, kterými se probiotika živí. Prebiotika tak významně podporují nejen přežití, ale i rozmnožování probiotik. Celkově probiotika a prebiotika pomáhají chránit náš organismus před patogenními, nepřátelskými a hnilobnými bakteriemi. Všeobecně známým faktem je příznivý vliv střevní mikroflóry na zdravotní stav. Existuje mnoho důkazů, že složení bakterií ve střevě, a to zejména v kojeneckém věku, ovlivňuje mnoho funkcí organismu. Přítomnost probiotik v těle podporuje odolnost proti infekcím a snižuje výskyt alergických onemocnění, čímž je podporována a posilována přirozená obranyschopnost organismu.
Mimořádný nadbytečný příjem vlákniny může způsobit nadýmání, a dokonce i břišní koliku (křeče). Dlouhodobý nadbytek vlákniny má za následek menší vstřebatelnost některých minerálních prvků, například vápníku, železa, zinku či mědi. Celozrnná strava, nebo dokonce otruby, nejsou tedy žádným patentem na zdraví střev. To, co dělá prostředí střev zdravým, jsou především střevní bakterie. Vyrovnaná a zdravá mikroflóra tlustého střeva, je to, co u zdravého člověka částečně tvoří a správně formuje stolici.
Ve spojitosti s otrubami a dalšími zdroji vlákniny, obsahujícími i kyselinu fytinovou, bylo prokázáno zhoršení osteoporózy především u žen. Přibližně 50 % žen po přechodu trpí na řídnutí kostí, a co je horší, přibližně každá pátá z těchto žen na následky osteoporózy zemře. Řídnutí kostí se v současné době ale objevuje čím dál častěji i u mužů. Také nabourání metabolismu vápníku z důvodu nevhodného zdroje vlákniny může být pravděpodobně jedním z faktorů ovlivňujících Alzheimerovu chorobu nebo demenci.
Mykóza pohlavních orgánů (tedy infekce způsobená houbami) trápí něžné pohlaví častěji než muže. Alespoň jednou za život jí trpí tři ze čtyř žen. Typickým příznakem mykózy je svědění zevních rodidel. Mírné svědění se často objevuje přibližně tři dny před menstruací, není doprovázeno výtokem a během menstruace samo odezní. Svědění však může být (i když ojediněle) poměrně nesnesitelné, někdy se změní až v pálení v pochvě, jež mohou doprovázet následující příznaky: zarudnutí pochvy a zevních rodidel, bílý tvarohovitý výtok z pochvy, otok rodidel, pálení a řezání při močení, zápach výtoku, bolestivý pohlavní styk.
Ovšem nezapomínejte, že každá pochva je osídlena bakteriemi, houbami i viry. A není žádoucí, aby se žena snažila tyto organismy zlikvidovat. Za normálních okolností je pochva sama schopná udržovat rovnováhu v tomto mikrobiotickém prostředí. Existuje ale mnoho faktorů, které mohou poševní prostředí narušit, v důsledku čehož počet kvasinek rychle narůstá. Výsledkem je poševní kvasinková infekce.
Poševní prostředí se narušuje kromě jiného i pohlavním stykem. Přestože pohlavní styk představuje pro většinu z nás příjemnou záležitost, pro pochvu může znamenat narušení přirozeného prostředí. Poševní prostředí může být při pohlavním styku narušeno mechanicky (drobná poranění například při nedostatečné vlhkosti pochvy) nebo „zavlečením“ jiných bakterií, které žijí na partnerovi. Prostředí může být po ejakulaci změněno i přítomností spermií. To vše napomáhá přemnožení kvasinkových organismů. V současné době lidé často souloží nepravidelně, kumulovaně (o víkendech, dovolených, na líbánkách), což neumožňuje pochvě, aby se dostatečně adaptovala na nové podmínky. Tudíž pokud plánujete uskutečnit více styků, musíte pochvě zajistit dostatečnou lubrikaci. Používejte lubrikant, jenž chrání tkáně před poškozením a močový měchýř před infekcí. Při pohybu penisu se kvasinky totiž mohou dostat i do močové trubice a močového měchýře. Proto je dobré se před souloží i po ní vymočit.
Poševní prostředí ovlivňují rovněž změny koncentrace hormonů, tedy mimo jiné i menstruační cyklus: v první polovině cyklu estrogeny stimulují pochvu a čípek, čímž se vytváří sekret, který se podobá vaječnému bílku a který představuje prostředí příznivé pro spermie. Množství sekretu stoupá až do ovulace. Po ovulaci se k estrogenům přidává hormon progesteron a tato kombinace mění poševní sekret: začíná být smetanově bílý, není tak vazký a pro spermie je méně příznivý. Od prvního dne cyklu pH v pochvě postupně klesá a s blížící se menstruací se stává kyselejším. Kyselost svědčí kvasinkám, proto čím je menstruace blíže, tím více pochva svědí. Při menstruaci se pH o
Vaginální mykózy, nebo také poševní mykózy, jsou nepříjemná onemocnění, která ženy přímo neohrožují na zdraví, ale jsou problémem, který je trápí někdy i opakovaně. Pokud jde o akutní potíže, lze je zažehnat domácí léčbou. Již z názvu „poševní mykóza“ je patrné, že se jedná o kvasinkové infekční onemocnění ve vaginálním, poševním prostředí. Původcem je kvasinka Candida albicans. Kvasinky způsobují typické obtíže, jestliže dojde k jejich přemnožení ve vaginálním prostředí. K přemnožení dochází zpravidla ve vlhkém prostředí bez přístupu vzduchu a kvasinky se rychle množí. Jejich množení napomáhá také vysoký příjem cukru.
Vaginální mykóza může být způsobena i používáním nevhodných mýdel a kosmetických přípravků, které nejsou přímo určeny na intimní hygienu. Další možnou příčinou mykózy u žen je koupání v bazénech. Chlór obsažený ve vodě vysušuje stejně jako nevhodné mýdlo sliznici v pochvě, ta neplní svoji funkci a dovoluje infekci dostat se dále do těla. Výsledkem je přemnožení kvasinek a bílý, tvarohovitý poševní výtok.
Vaginální mykóza se může objevit i po užívání antibiotik. Ta vyhubí přirozenou mikroflóru ve střevech (laktobacily) a rozmnoží se kvasinky. Krevním oběhem se rozšíří do celého těla a tím i do vaginy. Jako prevenci před mykózou se proto doporučuje spolu s antibiotiky užívat 3x denně laktobacily v tabletách. Užívejte je raději ještě o týden déle než antibiotika, aby se srovnala střevní mikroflóra.
Těhotné ženy trpí vaginálními infekcemi velmi často. Vyvolává je zvyšování hladiny estrogenů a polysacharidu glykogenu v pochvě. I když je plod proti běžným poševním infekcím chráněn uzavřeným děložním čípkem, může dojít k porušení přirozené bariéry nebo k oslabení imunity plodu. Je tedy důležité, aby se budoucí maminka s těmito problémy svěřila lékaři.
Mykóza se může přenést i na partnera. To je ovšem výjimečné, protože penis se ošetřuje daleko snáz. Pokud se infekce přece jen objeví, většinou dochází k zánětu předkožky a žaludu. Buďte proto ohleduplní a po dobu léčby užívejte kondom.
Pokud se infekce vrací, bývá na vině oslabená imunita a dlouhodobě narušená mikroflóra celého organismu. Úlohu sehrává i poševní pH či zánět sliznice a některé další faktory. Pak nastupuje komplexní léčba pomocí enzymů či léků na podporu imunitního systému.