"MNOŽSTVÍ LEPKU V POTRAVINÁCH TABULKA" +MNOŽSTVÍ +LEPKU +POTRAVINÁCH TABULKA
Konzumace lepkových obilnin, zvláště pak pšenice, za posledních 50 let vzrostla. Naši předci chléb sice jedli, ale v jakém množství? Tenkrát se peklo jednou, maximálně dvakrát týdně. Sladké koláče nebyly ani jednou za týden, natož každý den. A dnes? Dáme si na snídani pěkně kvasnicový chléb se šunkou, na svačinku si dopřejeme koláček, na oběd těstoviny nebo hezky česky zahuštěnou omáčku s knedlíkem z bílé mouky, odpoledne zhltneme rohlík a večer si zajdeme s přáteli na pizzu… A všude je lepek, který bohužel mnoho lidí musí ze závažných zdravotních důvodů vyřadit ze svého jídelníčku.
V kterých potravinách je lepek
Bezlepkové potraviny můžeme rozdělit na přirozeně bezlepkové a takové, ze kterých byl lepek odstraněn během výrobního procesu. Většina lidí automaticky předpokládá, že přirozeně bezlepkové potraviny lepek nemůžou obsahovat. To ovšem nemusí být nutně pravda.
Nařízení ES č. 41/2009 vymezuje dvě základní kategorie potravin pro zvláštní výživu vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku, na které se vztahují odlišné požadavky na obsah i označování, a to potraviny označené údajem „BEZ LEPKU“: Obsah lepku může být nejvýše 20 mg/1 kg potraviny; nebo označené údajem „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“: Obsah lepku může být nejvýše 100 mg/1 kg. V praxi to tedy znamená, že bezlepková potravina nemusí být zcela bez lepku. Je ovšem nutné, aby bezlepková potravina splňovala výše uvedenou maximální hranici obsahu lepku na 1 kg hmotnosti produktu. Označení „bez lepku“ je primárně určeno pro potraviny, které neobsahují pšenici, ječmen, žito, oves nebo jejich křížence a obsahují jiné složky nahrazující pšenici, ječmen, žito a oves (to znamená přirozeně bezlepkové suroviny).
Lepek je obsažen v těchto potravinách: bulgur, kuskus, farro, hydrolyzovaný syrovátkový protein, slad, sladový extrakt, sladový sirup, sladový ocet, modifikovaný pšeničný škrob, seitan, robi. Z méně známých zdrojů sem patří attu (mouka na přípravu indických placek chapati), eikorn (pšenice jednozrnka), emmer (takzvaná biblická pšenice). Z komerčně prodávaných potravin pak lepek najdete například v pivu, těstovinách, nudlích, chlebu a dalším sladkém i slaném pečivu, knedlících, v instantních polévkách, cereáliích, sušenkách, bramborových chipsech, salátových dresincích, dochucovacích omáčkách, kečupech, sójové omáčce a podobně.
Seznam sacharidů v potravinách je přehled, který ukazuje, kolik sacharidů jednotlivé potraviny obsahují.
Slouží jako orientační pomůcka pro lidi, kteří chtějí mít kontrolu nad složením jídelníčku. Uvádí se obvykle hodnoty na 100 gramů potraviny, aby bylo možné jednotlivé položky mezi sebou porovnávat. Nejde o seznam zakázaných potravin, ale o nástroj, který pomáhá rozhodovat se vědomě při nákupu, vaření nebo plánování diety.
Jak správně používat tabulku sacharidů v potravinách?
Tabulku sacharidů je nutné používat vždy v kontextu porcí a celého jídelníčku.
Hodnota uvedená na 100 gramů neznamená, že tolik sacharidů automaticky sníte. Záleží na velikosti porce, způsobu úpravy i kombinaci s dalšími potravinami. Tabulka má pomáhat s orientací, nikoli vést k mechanickému vyřazování celých skupin potravin bez dalšího přemýšlení.
Kde je nejvíce sacharidů v běžných potravinách?
Nejvíce sacharidů obsahují obiloviny, výrobky z mouky a suché přílohy.
Typicky se jedná o pečivo, těstoviny, rýži, kuskus nebo sladkosti. Vysoký obsah sacharidů mají také slazené nápoje. Tyto potraviny jsou koncentrovaným zdrojem energie. Jejich konzumace sama o sobě není špatná, ale vyžaduje kontrolu množství a četnosti.
Které potraviny mají naopak nízký obsah sacharidů?
Potraviny s nízkým obsahem sacharidů jsou zejména druhy zeleniny s vysokým obsahem vody.
Patří sem listové saláty, okurky, cuketa, brokolice, květák nebo houby. Tyto potraviny umožňují zvýšit objem jídla bez výrazného navýšení příjmu sacharidů. Jsou vhodné při dietě i cukrovce a lze je konzumovat ve větším množství.
Existují potraviny úplně bez sacharidů?
V praxi jsou potraviny zcela bez sacharidů spíše výjimkou.
Velmi nízký obsah sacharidů mají čisté živočišné produkty, jako je maso, ryby nebo vejce. I zde se však mohou objevit malé stopové hodnoty. Důležitější než absolutní nula je celkový denní příjem a jeho rozložení.
Co jsou skryté sacharidy v potravinách?
Skryté sacharidy jsou sacharidy obsažené v potravinách, kde je lidé běžně nečekají.
Typicky se nacházejí v ochucených jogurtech, omáčkách, dresincích, kečupech, hotových jídlech nebo polotovarech. Tyto sacharidy mohou výrazně zvýšit denní příjem, aniž by si toho člověk všiml. Právě proto je seznam sacharidů tak důležitý.
Jsou sacharidy při dietě vždy problém?
Při dietě nejsou sacharidy automaticky problémem.
Záleží na jejich typu, množství a celkovém energetickém příjmu. Kvalitní sacharidy s vyšším obsahem vlákniny mohou být součástí redukčního jídelníčku. Dietní chyba často spočívá v extrémech, nikoli v samotných sacharidech.
Před 10 tisíci lety byly obilniny obsahující lepek zařazeny do stravy, jednalo se o evoluční chybu, která vedla k vytvoření onemocnění po pozření lepku – celiakii. Geny pro zvýšené riziko citlivosti k lepku dnes nese až 40 % populace! Avšak ne u všech se některá z forem nemocí vyvine, záleží na mnoha dalších faktorech, které mohou nemoc spouštět. Vysazení lepku je však vhodné jako pomocný krok při léčbě autoimunitních nemocí. Existuje celkem 35 onemocnění, která mohou být způsobena konzumací lepku. Lepek každého negativně poznamenává, některé jeho efekty jsou viditelné okamžitě, ale některé mohou čekat na své objevení několik let. Když dojde ke konečnému projevu onemocnění, jsou souvislosti s lepkem často přehlíženy nebo popírány. Život bez lepku je tak životní volbou pro zdravé tělo i mysl.
Tabulka purinů v potravinách uvádí množství purinových látek obsažených ve 100 gramech konkrétní potraviny. Tyto hodnoty vycházejí z laboratorních analýz a slouží jako orientační vodítko pro pacienty s dnou nebo zvýšenou hladinou kyseliny močové.
V praxi je důležité si uvědomit, že 100 gramů potraviny neodpovídá běžné porci. Některé potraviny se konzumují v menším množství, jiné ve větším, a právě velikost porce zásadně ovlivňuje skutečný příjem purinů.
Tabulka navíc nebere v úvahu frekvenci konzumace. Potravina s nižším obsahem purinů může při častém opakování představovat větší zátěž než jednorázová konzumace potraviny s vyšší hodnotou.
Dalším často opomíjeným faktorem je čas konzumace. Zkušenosti z praxe ukazují, že večerní příjem purinů bývá pro organismus zatěžující více než stejná potravina snědená během dne.
Hodnoty jsou vždy uváděny v mg purinů na 100 g potraviny.
Tabulka neudává doporučenou porci.
Nezohledňuje čas konzumace ani kombinace potravin.
Tabulka purinů je mapa, nikoli navigace. Ukazuje směr, ale neříká, jak rychle jít a kdy zastavit.
Následující tabulka poskytuje orientační přehled obsahu sacharidů v běžně konzumovaných potravinách. Údaje jsou uvedeny na 100 gramů potraviny, což umožňuje vzájemné porovnání.
Potravina
Obsah sacharidů (g / 100 g)
Praktická poznámka
Bílé pečivo
50–55
rychlý zdroj energie, nízká sytivost
Celozrnné pečivo
40–45
více vlákniny, pomalejší vstřebávání
Rýže (suchá)
75–80
velmi vysoký obsah sacharidů
Těstoviny (suché)
70–75
záleží na porci a úpravě
Brambory
15–18
škrob, ale vysoký obsah vody
Jablko
12–14
přirozené cukry, vláknina
Banán
20–23
vyšší obsah sacharidů z ovoce
Mrkev
7–10
mírně sladká zelenina
Brokolice
5–7
nízký obsah sacharidů
Slazené limonády
10–12
rychlé cukry bez sytivosti
Tabulka slouží jako orientační pomůcka, nikoli jako absolutní hodnocení vhodnosti potravin.
TOP 10 potravin podle obsahu sacharidů (rychlé srovnání)
Tato tabulka nabízí rychlý přehled deseti běžných potravin seřazených orientačně podle obsahu sacharidů. Slouží pro okamžité porovnání bez nutnosti procházet detailní seznamy.
Tato tabulka slouží jako odborně podložený orientační nástroj pro posouzení purinové zátěže jednotlivých potravin. Nejde o dietní plán ani o seznam zakázaných jídel. Jejím cílem je umožnit informované rozhodování v běžném životě pacienta s dnou nebo hyperurikémií.
Hodnoty jsou uváděny v mg purinů na 100 g potraviny. Vycházejí z kombinace laboratorních analýz potravin a klinicky používaných nutričních databází, které jsou dlouhodobě využívány v lékařské a dietologické praxi.
Laboratorní původ údajů o purinech
Laboratorní data tvoří základ tabulkových hodnot. Jde o analyticky stanovený obsah purinových bází (adenin, guanin, hypoxantin, xantin) v potravinách, měřený standardizovanými metodami.
chemická analýza purinových bází v potravinách,
měření v syrovém nebo běžně konzumovaném stavu,
přepočet na jednotku mg purinů / 100 g,
práce s průměrnými hodnotami z více měření.
Laboratorní hodnota vyjadřuje potenciální purinovou zátěž potraviny, nikoli individuální reakci pacienta.
Konkrétní datové a odborné zdroje použitých hodnot
Hodnoty v tabulkách vycházejí z odborných zdrojů, které jsou dlouhodobě používány při sestavování nízkopurinových diet a edukačních materiálů pro pacienty s dnou.
Tyto zdroje pracují s rozmezím hodnot, nikoli s absolutně přesným číslem. Tabulka proto uvádí nejčastěji citované a odborně akceptované průměry.
Klinický původ a interpretace hodnot
Klinická interpretace vychází z dlouhodobého sledování pacientů v ambulantní a domácí péči. Právě klinická zkušenost vysvětluje, proč stejné číslo v tabulce neznamená stejný dopad u každého pacienta.
sledování reakce pacientů na opakovanou konzumaci potravin,
vliv velikosti porce a denní doby,
rozdíl mezi klidovou a akutní fází dny,
kumulativní efekt několika rizikových dnů za sebou.
Klinická praxe potvrzuje, že puriny nelze hodnotit izolovaně, ale vždy v kontextu celkového režimu.
Jak s tabulkou pracovat v praxi během týdne
Tabulka purinů má největší hodnotu při dlouhodobém používání. Nesledujte jednotlivá jídla, ale celkový purinový vzorec během týdne.
Množství bílkoviny 8 g v 1 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Hrášek má v sobě 8krát více bílkovin než špenát. Zároveň je v něm vysoká hodnota vitamínu C, která pokryje téměř ze 100 % jeho denní potřebu. Pokud máte dostatek bílkovin a vitamínu C, bude váš imunitní systém fungovat výborně. Přidávejte hrášek do salátu nebo k vajíčkům, zvýšíte tím jejich výživnost.
Guava
Množství bílkoviny 4,2 g v 1 hrnku (8 % doporučené denní dávky)
Guava je ovoce s nejvyšším obsahem proteinu, hrnek guavy ho obsahuje více než 4 gramy a spolu s 9 g vlákniny má celkem jen 112 kalorií. Zároveň má 6krát více vitamínu C, než je jeho denní potřeba. 1 hrnek guavy vydá za 7 středně velkých pomerančů! Toto tropické ovoce je třeba oloupat a sníst. Také ho můžete přidat do jakéhokoliv salátu nebo nakrájet na plátky a ponořit do vody, tím vytvoříte speciální nápoj, který detoxikuje vaše tělo. Nebo si z něj připravte mražený krém a přidejte do něj jen nezbytně nutné množství cukru.
Konopná semena
Množství bílkoviny 6 g na polévkovou lžíci (11 % doporučené denní dávky)
Konopná semena se chuťově podobají slunečnicovým semínkům. Při stejné hmotnosti mají konopná semena vyšší obsah bílkovin než například hovězího maso anebo ryby. Zároveň obsahují nenasycenou mastnou kyselinu, která je velmi dobrá pro fungování srdce. Tyto ořechy najdete v obchodě se zdravou výživou nebo v sekci přírodních produktů v klasickém supermarketu.
Čočka
Množství bílkoviny 18 g v 1 hrnku (36 % doporučené denní dávky)
Jeden hrníček čočky má stejný obsah bílkovin jako tři vejce a přitom méně než 1 g tuku. Díky vysokému obsahu vlákniny má také velkou sytící schopnost a urychluje spalování tuků. Lidé, kteří jedí čočku 4krát týdně, ztrácejí rychleji na váze a hodnota cholesterolu v jejich těle je nižší. Jezte tedy čočku jako přílohu nebo si z ní uvařte polévku.
Kozí sýr
Množství bílkoviny 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky)
Všechny mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, ale tento sýr je skutečnou proteinovou jedničkou. Z jedné porce získáte skoro 10 % svého denního příjmu bílkovin a tělu dodáte 76 kalorií. Přidejte kozí sýr do salátu a zalijte jej octovou zálivkou. Abyste zvýšili rychlost spalování tuků, jezte jej spolu s melounem nebo cizrnou. Také ho můžete použít spolu se sýrem feta, rukolou a rajčaty při výrobě domácí pizzy.
Dýňová semínka
Množství bílkovin 8 g v 1/2 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Polovina hrnečku semínek má o 20 % více bílkovin než vejce.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Seznamy sacharidů v potravinách jsou často vnímány jako jednoduché pořadí „od nejhoršího k nejlepšímu“. Ve skutečnosti takové pojetí neodpovídá realitě. Tabulka sacharidů slouží především jako orientační nástroj.
Hodnoty v tabulkách obvykle udávají množství sacharidů na 100 gramů potraviny. To umožňuje porovnání různých potravin mezi sebou, ale neříká nic o běžné porci nebo způsobu konzumace.
obsah sacharidů na 100 g,
rozdíly mezi suchým a vařeným stavem,
vliv velikosti porce.
Tabulka sacharidů není návod k zákazu, ale pomůcka k rozhodování.
Sacharidy jsou obsaženy především v obilovinách, přílohách, ovoci a části zeleniny.
Nejčastěji se s nimi setkáváme v pečivu, rýži, těstovinách, bramborách, ovoci a sladkých potravinách. Karbohydráty se ale nacházejí i v potravinách, které nejsou na první pohled sladké. Rozhodující je vždy druh potraviny, míra zpracování a velikost porce. Sacharidy nejsou výjimkou, ale běžnou součástí jídelníčku, což je důležité pro jejich správné pochopení.
Co to jsou sacharidy a proč se jim říká karbohydráty?
Sacharidy, neboli karbohydráty, jsou základní živiny sloužící jako zdroj energie.
Tělo je využívá především pro činnost mozku a svalů. V potravinách se vyskytují v různých formách, od jednoduchých cukrů až po složité polysacharidy. Nejde tedy o jednu látku, ale o širokou skupinu živin. Karbohydráty jsou nezbytné pro správné fungování organismu, pokud jsou přijímány v rozumném množství a kvalitě.
Jsou sacharidy totéž co cukry?
Ne, sacharidy nejsou totéž co cukry.
Cukry jsou pouze jednou částí sacharidů. Patří sem například glukóza nebo sacharóza. Kromě nich existují i složené sacharidy a vláknina, které se vstřebávají pomaleji a mají jiný dopad na organismus. Záměna těchto pojmů často vede k chybnému vyřazování potravin. Rozlišování cukrů a sacharidů je klíčové při dietě i běžném stravování.
Co obsahuje hodně sacharidů?
Hodně sacharidů obsahují pečivo, těstoviny, rýže, brambory a sladkosti.
Tyto potraviny tvoří významný zdroj energie, ale při nadměrné konzumaci mohou vést k přebytku kalorií. Vysoký obsah sacharidů mají i slazené nápoje, které jsou z hlediska diety problematické. Vysoký obsah sacharidů neznamená automaticky nevhodnou potravinu, důležité je množství a kontext.
Jsou sacharidy v zelenině problém?
Ve většině případů nejsou sacharidy v zelenině problémem.
Většina zeleniny má nízký obsah sacharidů a minimální dopad na hladinu krevního cukru. Výjimkou jsou škrobové druhy, jako je kukuřice nebo hrášek. Tyto druhy je vhodné sledovat zejména při dietě nebo cukrovce. Zelenina je obecně bezpečným a doporučovaným zdrojem živin.
Která zelenina má vyšší obsah cukru?
Vyšší obsah cukru má například mrkev, červená řepa nebo kukuřice.
Neznamená to, že by tyto potraviny byly nevhodné, ale jejich množství by mělo odpovídat celkovému jídelníčku. U diabetiků a při dietě je vhodné sledovat porce. Rozhodující není samotná potravina, ale její množství.
Jsou sacharidy při dietě zakázané?
Při dietě nejsou sacharidy automaticky zakázané.
Dietní přístup spočívá spíše v omezení rychlých cukrů a v preferování kvalitních sacharidů s vyšším obsahem vlákniny.
Přestože tabulka purinů působí přesně a jednoznačně, v klinické praxi má své limity. Pacienti často předpokládají přímou a okamžitou souvislost mezi hodnotou v tabulce a vznikem potíží, což u dny většinou neplatí.
Jedním z nejčastějších omylů je ignorování časového posunu. Zhoršení potíží se může objevit s odstupem 24 až 72 hodin, což ztěžuje rozpoznání skutečné příčiny.
Tabulka rovněž nepočítá s kumulací faktorů. Kombinace více mírně rizikových potravin, alkoholu, nedostatečného pitného režimu a večerního jídla může mít větší dopad než jedna vysoce purinová potravina.
Na zvýšení kyseliny močové v lidském těle mohou mít vliv nepochybně i nejrůznější léky, jako jsou například thiazidová diuretika, která slouží ke zvyšování produkce moči, čímž pomáhají držet pod kontrolou vysoký krevní tlak jejich ale nevýhodou je právě jejich podíl na zvyšování této kyseliny v těle. Dochází k tomu tak, že ledviny vytlačují z těla více tekutin, a tak se může snižovat schopnost ledvin odstraňovat kyselinu močovou. Zvýšení hladiny kyseliny močové v důsledku užívání těchto léků může mít podíl na vzniku koronární srdeční choroby a různých srdečních záchvatů.
Stejně jako tato diuretika podíl kyseliny močové v lidském těle zvyšuje i aspirin sloužící jako protizánětlivý a analgetický lék. Tento lék potlačuje krev a snižuje horečky, pokud by jeho dávky byly vysoké a časté, může dojít právě ke zvýšení hladiny kyseliny močové (jeho občasné užívání ale na to vliv nemá).
Množství kyseliny močové v krvi se může také zvýšit při používání antirejekčních léků (například cyklosporin) užívaných například při transplantaci orgánů, artritidě a jiných nemocích. Zvýšení kyseliny močové v těle v důsledku užívání těchto léků může zvýšit riziko vzniku dny a poruchu ledvin.
Na zvýšení kyseliny močové v krvi mají podíl také různé látky, které se objevují ve zpracovaných potravinách. Na každého člověka ale tyto látky působí jinak, u jednoho budou množství kyseliny močové zvyšovat u jiného ne. Mezi takovéto látky patří bezesporu guanyláty (guanylát disodný a jeho deriváty, guanosinmonofosfát, guanylát vápenatý, kanylová kyselina, guanylát dvojdraselný, guanylát draselný). Guanyláty mohou způsobovat vznik dny. Obvykle se objevují ve zpracovaném mase, obsahují ji také dresingy, instantní polévky a saláty s kuřecím masem. Obvykle v potravinách slouží ke zlepšení masných chutí.
Kromě guanylátů na podíl kyseliny močové v krvi mají vliv i inozináty (inosinát disodný, inozinát vápenáty, inozinát draselný), i ty používají potravinářské firmy proto, aby zvýšily masovou příchuti v balených potravinách. Obvykle potraviny obsahují jak guanyláty tak i inozináty, protože obě látky pak mají kombinovaný efekt pro zvýšenou chuť masa. I proto se inozináty objevují také v instantních polévkách, vývarech, různých instantních omáčkách, kořeních, houbových pokrmech, hotových jídlech a v sušených nebo dehydratovaných rostlinných produktech.
Stejně tak působí i glutamát manosodný (hydrolyzovaný rostlinný protein, strukturovaný rostlinný protein, kvasničný extrakt) využívaný v potravinářském průmyslu ke zvýšení slané chuti různých potravin.
Jedním z
důvodů dodržování bezlepkové diety, může být onemocnění
celiakií. Toto onemocnění je známé pod spoustou jiných názvů,
například celiakální sprue, glutenová enteropatie, primární
malabsorpční syndrom. Jedná se o nesnášenlivost lepku (nejedná
se ale o alergii na lepek). Celeakie je chronickým onemocněním
sliznice tenkého střeva, což způsobuje právě nesnášenlivost
lepku. Lepek (jinak zvaný gluten) je směs bílkovin, která se
nachází v pšenici, žitu, ječmeni a v ovsu. Při bezlepkové
dietě je třeba nejen vyloučit z jídelníčku všechny tyto
obilniny, ale zároveň si i hlídat přísady potravin, protože u
některých potravin se lepek používá jako emulgátor a nositel
aromatických látek. Pokud člověk trpící tímto onemocněním
konzumuje potraviny vyrobené z těchto obilnin, vzniká v jeho
tenkém střevě zánět sliznice. Tento zánět způsobuje, že jsou
živiny velmi těžko vstřebávány a zůstávají nestrávené ve
střevě. Člověka trpícího tímto onemocněním trápí úbytek
váhy, průjmy, pocity dávení, nechutenství, únava a u některých
lidí i cukrovka. U dětí může být symptomem i porucha růstu.
Pokud by se celeakie neléčila, může způsobit rakovinu střeva i
rakovinu lymfatických žláz. Toto onemocnění je částečně dáno
geneticky a nelze se z něj v současnosti vyléčit. Ale při
dodržování bezlepkové diety vymizí příznaky této nemoci.
Vyšetření ke zjištění, zda člověk trpí celiakií, se provádí
zjišťováním množství protilátek tkáňové transglutaminázy v
krvi a rozborem bioptického vzorku z lačníku. Lidé obvykle
zjistí, že touto nemocí trpí, až když se u nich objeví některý
ze symptomů a oni to začnou řešit, ve společnosti je jinak mnoho
lidí, kteří trpí touto chorobou, ale neví o tom.
Při
bezlepkové dietě jde tedy o to vyloučit z konzumace všechny
potraviny, které obsahují lepek. Osoby, které drží bezlepkovou
dietu, tedy nekonzumují potraviny, jež běžně obsahují lepek,
ale nahrazují je bezlepkovými potravinami.
Nejde o nový koncept, o něco dříve než MANA například vznikl americký Soylent. MANA je stejně kvalitní, navíc je dostupnější a taky levnější. Týdenní zásoba, tedy sedm balíčků (jeden balíček je nově na pět porcí), vyjde na 1 700 korun, pokud začínáte (to je včetně speciální lahve a naběračky), a na 1 400 korun, když už jen doplňujete zásoby. To je cca 48 korun na jednu porci (40 Kč při doplňování zásob), což je opravdu skvělá cena.
Chuť, množství a energie získané z jedné dávky jsou perfektní, nelze nic vytknout, nicméně je mnohem výhodnější si prášek umixovat a předpřipravené drinky nechat lidem, co na to mají.
MANA obsahuje mnoho vlákniny (psyllium), proteinovou složku tvoří sójový protein, který najdete i v řadě proteinových přípravků. Sacharidy dodává pak řada složek jako oves, kukuřice či míza z akácie. Nechybí ani třeba poměrně populární chlorella, lecitin nebo látky pro podporu regenerace po tréninku. Když se podíváte na etiketu, zjistíte, že při 3 až 5 porcích produktu denně, dodáte lehce přes 2 000 kcal (při 400 kcal na porci), což je pro řadu lidí dostačující.
MANA chutná nevýrazně. Nápoj je lehce nasládlý, chuťově podobný ovesné kaši, ale jinak celkem neutrální. Zkonzumovat jednu porci při rozumném tempu zabere kolem 10 minut. V jedné porci do sebe dostanete okolo 500 kalorií.
V návodu se doporučuje začít postupně: jednu porci první den, druhý den dvě a třetí den už pijete jen tento nápoj. Je těžké však nápoj konzumovat někdy i dvakrát denně. Ne z důvodu chuti, ale spíše z důvodů návyku. Asi je to velkou porci vlákniny nebo úplně rozlišným typem stravy, ale střeva pracují a občas jsou po konzumaci křeče. Varování v návodu, že tělo nebude zvyklé, je tedy zcela namístě a je třeba s tím počítat.
Výhody
Veganské jídlo: Jedná se o veganské jídlo, nic nepochází ze zvířat. Autoři tak velmi dobře pokrývají i etickou stránku.
Rychlé jídlo a hned: Příprava zabere opravdu chvilku. Naberete pár lžiček, vsypete do nádoby, smícháte a jste hotovi. Pro snídani či svačinu do práce je to zajímavá možnost.
Vhodné na cesty: Pevná nádoba, ve které se nápoj míchá i konzumuje, je vhodná pro přenášení. Nerozbije se tak snadno, a když se dobře uzavře, nekape ani neprotéká nic ven, což je někdy u obyčejných PET lahví problém.
Nevýhody
Cena: Ta je bohužel vysoká. 60 Kč za porci, za den pak při 3 porcích denně 180 Kč, to je částka pro řadu lidí neúnosná, i z tohoto důvodu je doporučená konzumace mimo dosah některých lidí.