Vyrážka na stehnech patří mezi velmi časté kožní potíže, které mohou mít řadu příčin – od banálního podráždění až po infekční nebo chronická kožní onemocnění. Často se objevuje nenápadně, ale kvůli svědění, pálení nebo vzhledovým změnám dokáže výrazně znepříjemnit každodenní život.
V článku se podrobně podíváme na to, jaké typy vyrážek se na stehnech objevují, co mohou signalizovat, kdy postačí domácí péče a kdy je naopak nutné vyhledat kožního lékaře.
Pupínky na stehnech
Pupínky na stehnech patří mezi časté kožní obtíže a mohou mít několik příčin. Nejčastěji signalizují:
alergickou reakci
plísňovou infekci (mykózu)
atypickou formu atopické dermatitidy
V některých případech se však může jednat o moluska (moluscum contagiosum), což jsou virové bradavičky. Tyto útvary jsou vysoce nakažlivé a rozhodně se nedoporučuje samoléčba.
Moluska postihují děti i dospělé a projevují se drobnými, 2–5 mm velkými pupínky s typickým důlkem uprostřed. Pupínky bývají narůžovělé, hladké a mohou svědit. Škrábání vede k dalšímu šíření infekce po těle.
Moluska se přenášejí:
přímým kontaktem kůže na kůži
kontaminovanými předměty
u dospělých často pohlavním stykem
U části pacientů se v okolí pupínků může rozvinout ekzém. Ve vzácných případech může dojít k výraznější imunitní reakci organismu, což je rizikové zejména u dětí a imunokompromitovaných osob.
Léčba molusek
Základem léčby je odstranění jednotlivých pupínků, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce. Používají se tyto metody:
kryochirurgie (tekutý dusík)
laserové ošetření
seškrábnutí nebo vyříznutí
Po zákroku se kůže obvykle zahojí a do několika měsíců dochází u většiny pacientů k úplnému vymizení molusek. Nevýhodou může být vznik drobných jizev.
Doplňkově se používají lokální přípravky, například s obsahem cantharidinu, tretinoinu nebo imiquimodu. Úspěšnost lokální léčby se uvádí až u 90 % pacientů, ale reakce je individuální.
Kožní onemocnění Molluscum contagiosum, mezi lidmi známé jako moluska nebo molusky, je způsobeno infekcí velkými viry ze skupiny poxvirů po několikatýdenní až měsíční inkubační době. Molusky se vyskytují velmi často u dětí, zvláště u dětí s projevy atopického ekzému. U těchto pacientů dochází k šíření charakteristických projevů většinou škrábáním na různé části těla. Molusky se u dětí často vyskytují ve větším počtu, prakticky kdekoliv na kožním povrchu: na obličeji, krku, horní polovině trupu a na horních končetinách, v podpaží, v okolí genitálu a konečníku. Někdy se mohou zanítit; pak svědí a škrábáním se infekce roznáší na okolní kůži. Jestliže se objeví u dítěte nebo u kteréhokoliv jiného člena domácnosti, je třeba navštívit lékaře, aby zahájil odbornou léčbu.
Moluska je nakažlivá virová infekce kůže způsobená virem poxvirus. Může se přenášet i přes ty nejmenší ranky. Jde o polokulovité nezhoubné útvary připomínající bradavice o velikosti špendlíkové hlavičky až čočky (1–5 mm) s dolíčkem ve svém středu, na pohmat jsou tuhé, barvy narůžovělé či nažloutlé. Vyskytují se osamoceně, ale i ve skupinách, především kolem genitálií a břicha, někdy mohou i zhnisat. I když jsou nebolestivé, mohou na citlivé dětské pokožce způsobit podráždění a svědit. Virus existuje ve čtyřech typech, všechny typy jsou vyvolané lidskými papillomaviry (HPV), z nichž ten nejběžnější je velice často rozšířen zejména u dětí a mladistvých. Šíří se přímým kontaktem (slinami) nebo nahodilým kontaktem většinou v oblasti zadečku, genitálií a očních víček (bazény, sprchy, sauny, společné ručníky). Vyšší výskyt se objevuje u dětí se sníženou imunitou, dětí trpících atopickým ekzémem nebo věnujících se sportům (tělocvičny, bazény). S jiným typem tohoto viru se setkáváme u dospělých. K jeho šíření dochází pohlavním stykem a patří k sexuálně přenosným chorobám.
Molusky se mohou objevit na jakékoliv části těla (trup, krk, břicho, oční víčka), ale nejčastěji bývají postižena místa vlhké zapářky (okolí genitálu, konečníku, třísel, vnitřní strana stehen, podpaží). Obvykle se vyskytují ve skupinách a rozškrábáním dochází k jejich dalšímu šíření a hrozí nebezpečí vzniku přidružené bakteriální infekce.
Inkubační doba je značně proměnlivá, od 2 týdnů až do 3 měsíců.
Na molusky je více homeopatických léků, ze kterých je potřeba vybrat dle symptomů. I když Thuja a Dulcamara se užívají často, nemusí vždy pomoci, pokud nepokrývají konkrétní symptomy dotyčného. Můžete zkusit užívat jeden z nich 2x denně 2–3 kuličky po dobu několika dní. Pokud se příznaky nebudou zlepšovat, je možné zkusit druhý lék. V případě, že ani ten neukáže pozitivní účinek, navštivte klasického homeopata pro přesnější předpis.
Ve většině případů si s tímto virovým onemocněním dokáže organismus poradit sám bez lékařského zásahu. V závislosti na lokalizaci výsevu to však může trvat i několik měsíců až let a molusky tak mohou narůst do větších rozměrů, například velikosti hrášku. Snažte se tedy navštívit kožního lékaře co nejdříve, než se nákaza hojně rozšíří.
Léčba je často obtížná, především při velkém počtu molusek. Cílem léčby je předejít šíření a omezit možné zjizvení napadené kůže. Ve většině případů jsou molusky narušovány injekční jehlou či seškrabávány ostrou lžičkou, bez umrtvení. Kůže je následně ošetřena dezinfekcí – jódem. Tato metoda je však pro děti značně nepříjemná a bolestivá, ba přímo drastická. Rodič musí při zákroku dítě pevně držet, a to trpí nejen fyzicky, ale i psychicky. Po tomto odstranění se dítě molusek většinou zbaví jen na krátký čas. Někdy se k odstranění molusek používá také kryalizace, což je léčba mrazem, tedy tekutým dusíkem po předchozím znecitlivění. Mezi nejšetrnější, rychlé a zároveň i nejúčinnější metody ošetření postižené kůže bez vzniku pigmentových skvrn a jizviček patří využití pulzního barvivového laseru. Jako doprovodná péče se doporučuje udržovat partie s moluskami v kyselém prostředí (octový obklad).
K léčbě se dají použít i pudry, masti a krémy obsahující hydroxid draselný, kyselinu trichloroctovou a další, což však nemívá valný efekt.
Molusan je preparát, který sice nevoní, ale je účinný a hlavně nebolí. Právě nevonící česnekový olej v kompozici s ostatními éterickými oleji se velice osvědčil.
Složení: bambucké máslo, lanolin, éterické oleje, například česnekový, růžový, šalvějový, ze saturejky horské, hřebíčkový, niaouliový.
Použití: Díky dobré přilnavosti Molusanu k pokožce jím překryjeme molusky samotné včetně nejbližšího okolí. Ošetřená místa přelepte náplastí, aby preparát zůstal přímo na moluskách a také aby se neznečistil oděv. Ošetření provádějte minimálně 2x denně během 3 dnů až jednoho týdne. V tomto období by se měly molusky ztrácet. Vzhledem k tomu, že jsou molusky infekční choroba, doporučuje se k Molusanu užívat i prostředky k posílení imunity, aby nedošlo k recidivě.
Tužebník jilmový je vlhkomilná bylina, v minulosti oblíbená léčivka, která se vyskytuje v různé intenzitě téměř po celé Evropě, vyjma nejjižnějších částí. Na území České republiky roste od nížin až do podhůří, v nižších polohách poměrně hojně, ve vyšších vzácněji. Preferuje především vlhké, na minerály chudé, hlinité nebo jílovité, částečně uleželé půdy bohaté na humus. Ke správnému vývoji vyžaduje plné slunce.
Tužebník jilmový je vytrvalá bylina s přímou, 50, ojediněle až 200 centimetrů vysokou lodyhou, která vyrůstá z dřevnatého oddenku. Tuhá lodyha má hranatý průřez, je lysá a na vrcholu se dělí ve složitý bohatý kružel (druh vrcholičnatého květenství, které je u vyšších dvouděložných rostlin neobvyklé). Rostlina vytváří bohatě větvené trsy. Na lodyze střídavě vyrůstají 4 až 8 cm dlouhé řapíkaté listy, které mají u báze řapíků polosrdčité pilovité palisty. Přetrhovaně lichozpeřené listy jsou složené z podlouhle vejčitých, na koncích špičatých, nestejně pilovitých lístků, střídavě malých a velkých. Poslední lístek je největší a je hluboce rozeklán do 3 (méně často do 5) laloků. Na líci jsou tmavě zelené lístky lysé, na rubové straně jsou světle plstnaté. Vedle lodyžních listů mívá rostlina i několik obdobných bazálních přízemních listů. Variabilita rostliny je vysoká (odlišují se tvarem listů nebo oděním). Drobné oboupohlavné květy o průměru 2 až 5 mm, vonící po hořkých mandlích, se začínají otevírat v květnu až červenci. Květy miskovitého tvaru mají po okrajích 5 vejčitých kališních a 5 obvejčitých žlutavě bílých, jen občas narůžovělých korunních lístků. V květu je nejčastěji 20 tyčinek dvounásobně delších než koruna, jsou uspořádaných do dvou kruhů a v třetím kruhu vyrůstají pouhé nitky společně srostlé. Semeníků je 6 až 10 a mají po dvou vajíčkách. Ty dozrávají v plody hnědé jednosemenné lysé nažky zobákovitého tvaru, 2 mm dlouhé, šroubovitě se zkrucují a ve zralosti opadávají, aniž by pukaly. K opylení dochází jednak cizím pylem, který do květů přináší opylující hmyz, a dále u spodních květů i samoopylením vlastním pylem rostliny, kdy zralý pyl z prašníků horních květů padá a sprašuje blizny květů níže postavených. Na větší vzdálenosti se tužebník jilmový šíří semeny, na kratší se rozrůstá oddenky, případně jsou při rozvodnění toků a stržení břehů vodou roznášeny úlomky oddenků.
Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství jako přípravek pro utišení bolesti a horečky. V květech a již méně v nati jsou různé flavonoidy a hlavně silice obsahující salicylaldehyd a methylsalicylát s obdobnými účinky jako má kyselina acetylsalicylová, základ léku Aspirin a Acylpyrin. Čaj z květů působí diureticky, snižuje horečku, pomáhá při nachlazení a proti chronickým průjmům. Působí jako slabé sedativum a přináší úlevu při revmatických bolestech kloubů a zánětech. Díky příjemné výrazné vůni se rostliny používají i v kosmetice. Někteří léčitelé účinky této byliny využívají i na léčbu molusek. Lidový název pro tužebník jilmový je „chlapice“.
Atopický ekzém je zánětlivé neinfekční kožní onemocnění provázené svěděním, suchostí kůže, projevy však mohou být různorodé.
Příznaky
Příznaky atopického ekzému se rozdělují do tří fází. Takzvaná kojenecká forma začíná ve 3 měsíci života červenými pupínky až puchýřky se šupinami nebo mokváním na tvářích. Ekzém výrazně svědí, děti jsou neklidné a nemohou spát.
Při druhé, dětské formě se ekzém postupně stěhuje z obličeje do loketních a podkoleních jamek. Svědění způsobuje nové kožní projevy. Atopický ekzém se může sdružovat s řadou dalších onemocnění (astma, senná rýma, alergie, migréna, ichtyóza).
Co s tím dělat
Podle fáze ekzému a případného výskytu infekce si lze při péči o atopickou pokožku vystačit s mastí obsahující zinek, hydratačním pleťovým mlékem nebo nemastným krémem, mastným krémem a v nutných případech (infekce ekzému kvasinkou, zlatým stafylokokem nebo jinými mikroorganismy) ještě s genciánovou violetí. Léčbu atopického ekzému mohou komplikovat i virové infekce (moluska, bradavice, opar herpes simplex).