MORFIN je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Morfium patří mezi opiáty. Svůj název získalo podle boha Morfea, kterému byl ve starověkém Řecku zasvěcen mák. Morfium se v přírodě vyskytuje právě v makovicích. Nejde o syntetickou látku. Morfium se získává ze surového opia, přičemž poprvé bylo takto zpracováno na počátku devatenáctého století.
Morfium – cena a prodej
Morfin patří mezi omamné látky skupiny I, zacházení s ním podléhá ustanovením zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Tudíž musí být u výrobců, distributorů, v lékárnách a jiných zdravotnických zařízeních uchováván v uzamčené schránce či skříni. Jakékoliv nakládání musí být předepsaným způsobem evidováno. Lékárna může přípravky vydat pacientům na základě speciálního tiskopisu receptu s modrým pruhem a zdravotnickým zařízením na základě žádanky s modrým pruhem.
U náplastí je důležité vědět, že nástup jejich účinku je velmi pozvolný (až 24 hodin) a i po úplném odstranění náplasti účinek ještě dlouho přetrvává (zhruba 17 h). Z náplasti se lék postupně uvolňuje do organismu přes nepoškozenou kůži, a to po dobu 72 hodin. Účinnou látkou v náplasti není morfin, ale fentanyl, nebo v menší míře buprenorfin, který má ale určitá omezení díky povaze obsažené účinné látky. Náplasti využívají moderní matrixový systém náplasti, u nějž je účinná látka přímo v adhezivní vrstvě. Náplast se mění zpravidla každé 3 dny a oproti morfinu má výhodu v menším výskytu nepříjemných vedlejších příznaků – zácpy či únavy.
Injekce morfia vyvolá vyrovnanou, klidnou euforii. Nastává lhostejnost ke starostem, stoupá sebevědomí a myšlenky se zrychlí (neruší mozkové funkce). Morfin tlumí vnímání bolesti, tlumí dráždivost dýchacího centra. Ve vysokých dávkách působí hypnoticky a dýchací centrum ochrne.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte nebo jste užívala v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Antikoncepční účinek přípravku Belara může být ovlivněn, pokud ve stejnou dobu užíváte jinou léčivou látku. Patří sem látky pro léčbu epilepsie, léky používané k léčbě tuberkulózy, určitá antibiotika, některé inhibitory proteáz a přípravky obsahující třezalku tečkovanou. Léky povzbuzující pohyb střev a živočišné uhlí mohou ovlivnit vstřebání léčivých látek přípravku Belara. Pokud již užíváte lék s některou z léčivých látek uvedených výše nebo s jeho užíváním začínáte, můžete s užíváním přípravku Belara pokračovat, ale během léčby těmito léky a po dobu sedmí dní po skončení musíte používat doplňkové mechanické antikoncepční metody (kondom). Pokud užíváte některé jiné léky, musíte po ukončení léčby doplňovat mechanické antikoncepční metody po dobu 28 dní. Pokud užíváte inzulín nebo jiné léky na snížení krevního cukru, měla byste informovat svého lékaře. Dávkování těchto léků někdy musí být změněno. Jestliže užíváte hormonální antikoncepci, může být vylučování diazepamu, cyklosporinu, teofylinu nebo prednizolonu sníženo, takže účinek těchto léčiv může být silnější a dlouhodobější. Účinek přípravků obsahujících klofibrát, paracetamol, morfin nebo lorazepam může být naopak snížen. Nezapomínejte, že výše uvedené platí, i pokud jste užívala jednu z těchto léčivých látek krátce před začátkem užívání přípravku Belara. Užívání přípravku Belara může ovlivnit výsledky laboratorních testů na funkci jater, nadledvinek a štítné žlázy, určité krevní bílkoviny, uhlovodanový metabolismus a srážlivost krve. Proto před laboratorním vyšetřením krve informujte lékaře o užívání léku Belara. Přípravek Belara není určen k užívání během těhotenství. Pokud otěhotníte v průběhu užívání tohoto přípravku, musíte okamžitě přerušit jeho užívání. Předchozí užívání přípravku Belara není důvodem k potratu. Pokud užíváte lék Belara během kojení, musíte si uvědomit, že ovlivňuje množství a kvalitu mléka. Velmi malé množství léčivé látky přestupuje do mléka. Hormonální antikoncepční přípravky jako Belara, lze tedy užívat, jen pokud přestanete kojit.
U některých lidí mohou depresi způsobit léky, konkrétně barbituráty, benzodiazepiny a beta-blokátory. Vliv na depresi mají i kortikosteroidy, opioidy (kodein, morfin), anticholinerigika. Zároveň tyto léky mohou způsobovat mánii, což je stav související s bipolární poruchou psychiky.
Ostropestřec by neměl být užíván s antipsychotiky, jako je Flufenazin, Promethazine, Haloperidol nebo Chlorpromazin, dále s antihistaminiky, jako je Fexofenadinu nebo Dilantin, což je lék používaný proti křečím v důsledku epilepsie nebo jiného onemocnění. Ostropestřec rovněž nepoužívejte, pokud užíváte antikoagulancia Warfarin, Heparin, Plavix, Coumadin a anxiolytika Ativan, Xanax, Valium a Statiny Mevacor a Altocor.
Ostropestřec by se neměl současně užívat s léky, které jsou metabolizovány cytochromem P450 2C9 (CYP2C9). Měli byste být obezřetní v případě, že užíváte léky na pleť, srdce, žaludek, střeva, protizánětlivé léky, léky účinné proti rakovině, antiretrovirotika, antivirotika, léky snižující cholesterol, léky na plodnost, potenci, irinotecan, losartan, penicilin, P-glykoprotein modulátory, rapamycin, a talinolol. To vše také může zvyšovat plazmatické koncentrace v séru.
Ostropestřec mariánský, ať už ve formě čaje, nebo pilulek, může také způsobovat nežádoucí účinky při současném použití s bylinami, které působí proti úzkosti, mají protizánětlivé či protinádorové účinky, působí jako antioxidanty či snižují cholesterol.
Vždy tedy informujte svého lékaře o všech doplňcích stravy, které užíváte.
Světová zdravotnická organizace rozdělila analgetika do tří stupňů. Pro první stupeň mírné až středně silné bolesti jsou určeny léky, které se označují jako „nesteroidní analgetika“. Patří k nim například všem dobře známy Ibuprofen, Diclofenac nebo Indomethacin. Avšak k léčbě této bolesti lze použít i paracetamol (Paralen) nebo kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin).
Tyto léky není vhodné kombinovat mezi sebou, ale při silnějších bolestech se mohou spojit s dalším stupněm pro silné a kruté bolesti – ty se nazývají „slabé opioidy“. Tato skupina léků se takto nazývá pro podobnost účinku s opiem, přírodním alkaloidem získávaným z nezralých makovic. Dříve se těmto lékům říkalo opiáty. Hlavním představitelem této skupiny je tramadol a kodein.
Pro nejsilnější, nesnesitelné bolesti jsou určené „silné opioidy“. Základním lékem je zde morfin. Zpravidla se k těmto lékům užívají i léky z některé z předchozích skupin anebo léky pomocné.
Pomocné léky
Onemocnění zhoubným nádorem představuje vždy velmi závažný zásah do psychiky nemocného. Nebezpečí smrti, nejistota, strach o sebe a své blízké, to vše vede k úzkosti a depresi. Pokud je nemocný v depresi, špatně spí a nechutná mu jíst, všechny strasti včetně bolesti pociťuje daleko intenzivněji. Proto jsou velmi důležitou součástí léčby nádorové bolesti také antidepresiva. Nejenže tlumí depresi, ale přímo se i podílejí na léčbě bolesti – mají vlastní analgetický účinek. Nemocní pak potřebují užívat méně analgetik, jsou spokojenější, jejich největší chmury jsou obroušeny a mohou tak plně prožít každý den.
Antikonvulziva
Další skupinou léků, které se v poslední době v léčbě bolesti široce uplatňují, jsou léky, které se užívají pro záchvaty křečí, takzvaná antikonvulziva. Používají se tam, kde se jedná o bolest způsobenou postižením nervů, nebo když bolest přichází v záchvatech. Na některé typy bolesti jsou tyto léky daleko účinnější než běžná analgetika.
Antidepresiva
Proti strachu, nespavosti, úzkosti a ke zmenšení svalového napětí se používají léky zvané benzodiazepiny.
Kortikoidy
U nádorové bolesti hrají významnou roli kortikoidy, hlavně u pokročilých stadií a u nádorů, kde dochází k rozpínání a otokům jednotlivých orgánů a k rozsevu nádorových metastází. Využívá se zde jejich protizánětlivého a antiedematózního (zmenšující otok) účinku.
Dalšími pomocnými léky mohou být léky proti zácpě, svědění, nevolnosti, zvracení, nespavosti a další, zkrátka prostředky ke zmírnění všech nepříjemných pocitů, ať už způsobených vlastním onemocněním, nebo jeho léčbou.
Existují zde nebezpečí, která souvisí se současným užívání některých léků společně s bobkovým listem.
Léky na bolest (narkotika)
Lidské tělo přeměňuje některé léky na bolest, aby se jich zbavilo. Bobkový list může snížit rychlost této přeměny a způsobí tak delší dobu jejich přítomnosti v organizmu a to může vést k předávkování a k zesílení nežádoucích účinků těchto léků. Léčivé látky proti bolesti, kterých se toto nebezpečí týká jsou: meperidin, hydrokodon, morfin, OxyContin a mnoho dalších.
Sedativní léky (léky tlumící CNS)
Bobkový list může způsobit ospalost. Léky, které způsobují ospalost, se nazývají sedativa. Užívání bobkového listu spolu se sedativními léky může způsobit přílišnou ospalost.
Léčivé látky, kterých se týká zvýšená ospalost při současném užívání bobkového listu jsou klonazepam, lorazepam, fenobarbital, zolpidem a další sedativa.
Když rakovina způsobí horečku, vaše tělo se může nadměrně potit, když se snaží ochladit. V některých případech dochází k nočnímu pocení v důsledku léčby rakoviny, jako je chemoterapie, léky, které mění hormony, a morfin. Pokud se vaše noční pocení objeví kvůli rakovině, pravděpodobně zaznamenáte další příznaky.
Všechny látky, které se v léčbě bolesti užívají, skrývají nebezpečí nežádoucích vedlejších účinků. Nejčastějším nepříjemným vedlejším účinkem je zácpa. Setkáme se s ní nejvíce u léků typu morfinu a kodeinu, ale může nastat i při užívání tramadolu nebo jiných léků. Je třeba těmto potížím předcházet, upravit životosprávu, zvýšit příjem tekutin a snažit se o co možná nejrozmanitější pohybovou aktivitu, jakou onemocnění dovolí.
Na klasickou zácpu většinou postačí jen tradiční domácí léky, jako ve vodě naložené sušené švestky, zaječická kyselka, ovocné šťávy, čaje a čajové směsi obsahující byliny sennu, krušinu, benedikt, libeček a podobně. U nemocných léčených opioidy je často nutné sáhnout k razantnějším prostředkům, jako je laktulóza, glycerinové čípky a jiné. Důležité je také zvýšit příjem potravin s vysokým obsahem vlákniny, například celozrnné pečivo, čerstvé ovoce, obilniny, syrovou zeleninu. Dále se také doporučují pomeranče, fíky, datle a kyselé mléko.
Další nepříjemné účinky jsou nevolnost a zvracení. Bývají však zpravidla jen na začátku léčby, po nasazení léku. Pokud přetrvávají dál, může lékař předepsat přiměřenou léčbu. Pro zmírnění a předcházení nevolnosti a zvracení je dobré si jídlo rozdělit do malých dávek, vyvarovat se velkých porcí, jíst a pít pomalu, a to spíše studená jídla, která jsou lépe stravitelná. Po jídle je lépe na nějakou dobu neuléhat a snažit se aspoň hodinu sedět a odpočívat. Důležité je také nošení volného, netěsného oblečení. Ke zmírnění nevolnosti je možné pít čaj z máty peprné.
Pocit únavy, ospalost, útlum – tyto příznaky mohou být způsobené téměř každým lékem, i když nejtypičtější jsou při léčbě opioidy, tedy léky obsahujícími morfin a látky jemu podobné. Mohou být projevem příliš vysoké dávky, nebo naopak důsledkem předchozí únavy a vyčerpání ze silné bolesti, která je již zmírněna. Počáteční útlum po nasazení opioidů většinou odeznívá a nemocný nepociťuje žádné výraznější psychické změny.
Suchost v ústech – bývá způsobena sníženou tvorbou slin. Je potřeba pít větší množství tekutin, pomáhá také cumlání ledových kostek nebo tvrdých bonbónů a žvýkaček bez cukru, zvlhčování ústní dutiny máslem, vývarem a podobně.
