Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
V naší poradně s názvem JAK A CO.MAM DELAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Co.mam delat boli me predni zub vedle 2 kdyz kousu mam tam vlozku nebot me hodne ten zub bolel ale boli me i 2 zub co mam.uz delsi roky po resekci pan doktor rikal ze je to.malicky zoubek drzi nekyvese ale boli takova tupa cukava bolest s tlakem nevim co stim prosim radu podle rengenu tam nic neni zanet ani nic jen rikal ze zub je mali ta 2 ze by ho odstranil ale co tam pak budu mit zpivam a potrebuji nejak mit zuby dekuji m.h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existují zubní náhrady, které se upevňují v prostoru kořenu zubu, který byl vytržen. Nový zoubek je pak k nerozeznání od zbytku pravých zubů. Životnost této zubní náhrady je v desítkách let. Vytvoření zubní náhrady se platí a cena může být v tisících Kč. Aby byl nový zoubek opravdu pěkný, tak se nevyplatí šetřit. Domluvte se se svým stomatologem, popřípadě se poraďte ještě v jiné zubní ordinaci, abyste získala přehled o kvalitě a cenách.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty jej lékaři tradičně používají. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Máme-li bakterii v kořenových kanálcích zubu, dostává se tudy do okolní tkáně, kde vznikne váček. Problém taky může být ne uvnitř, ale vedle zubu. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, naše tělo to oslabuje.
Příznaky jsou rozdílné. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém, může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
Je vždy třeba odstranit původce problému. Příčinou je nezřídka mrtvý zub, ve kterém zůstala infekce. Tělo nemá možnost bakteriální infekci v kořenových kanálcích zvládnout, bojuje jenom s bakteriemi, které jsou již kolem kořene zubu. Základem je zahubit bakterie v kořenových kanálcích. A tady je často kámen úrazu. Zejména starší generace lékařů nevěnuje váčkům dostatečnou pozornost, nasadí antibiotika a do ničeho dalšího se nepouští. Postupy jsou mnohdy špatné a potíže se vracejí. Dříve – a mnohdy i dnes – se to řešilo podáním antibiotik, která ale problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Máte-li v ústech váček, bývá nejčastější příčinou právě mrtvý zub, o kterém ani nemusíte vědět, protože takový zub může vydržet velmi dlouho. Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je v podstatě nejlepším implantátem. Proto se ho lékaři snaží v ústech zachovat co nejdéle.
Příčinou úmrtí zubu může být úraz nebo velký kaz, kdy se nepodařilo dokonale vyčistit všechny kanálky, protože jde o nelehký úkol. Počet kanálků je variabilní, jejich počet lékař předem nezná a nemusí ani všechny odhalit, obzvláště bez mikroskopu. Cílem je dostat se do všech. Kanálky mohou být i rozdvojené a jejich dokonalé ošetření může být nad síly dnešní techniky. Následně vznikají váčky, ty můžeme vidět i u již ošetřených kanálků, pokud zde infekce zůstala. Další komplikací může být přeplněná kořenová výplň, čímž vzniká chronické dráždění – a váček je na světě. Na každou příčinu se musí zvolit jiný postup terapie, ale vždy se vstupuje do kořenového kanálku, případně se volí extrakce.
Ve svém příspěvku NECH NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Dolezalova.
Mam dotaz je to ale 2 roky co jsem mela zlomeny palec na noze odpadl narostl novy ale ted se zhora uvolnuje od luzka shora jsem ostrihala vypada to hrozne nevim proc tak narostl a ted je mrtvy nevim jestli pod nim neco je shora to nevypada nevim co dal diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra Dolezalova.
Co delat mam mrtvy nehet mela jsem zlomeny palec nehet narostl blbe opet mrtvy a s vrchu se odkliluje
Zprvu se může jednat o červený boulovitý útvar, který může po chvíli zbělat a následně se zvětšit. Pokud je výstupek citlivý na dotek a pokud z něj také vytéká hnis, pravděpodobně se jedná o zubní váček, který je třeba řádně prošetřit u stomatologa. Zubní lékař provede řádné vyšetření, zhotoví rentgenové snímky a domluví se na možnostech léčby.
Rady typu nechat váček prasknout, nebo jej dokonce propíchnout, okamžitě odmítněte, jelikož byste si zadělali na mnohem větší problém. Pokud tedy objevíte váček na dásni, je nutná návštěva stomatologa.
Nikdy nepodceňujte výskyt váčku. Ten se projevuje v podobě zarudnutí, horkosti či otoku v místě váčku, bolestivostí či vyklenutím dásně. Méně známý je i fakt, že se tento zánět může projevit kdekoliv na těle. Pokud je imunita jedince navíc oslabena chřipkou či nachlazením, zubní váček může doprovázet otok s hnisem. Chronický zánět zubního váčku pak může nejen vážně zatížit imunitní systém, ale i ohrozit některé orgány jako ledviny či srdce.
Pokud vám zubař na váček předepíše antibiotika a problém jinak neřeší, léčí pouze akutní příznaky, tak se jedná o zastaralou léčbu zubního váčku. I když máte váček, tedy zánět, který se momentálně viditelně neprojevuje, je třeba problém řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky. Protože váček je „tikající bomba“.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty se stále používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Bakterie v tkáni vyvolávají reakci. Máme-li bakterie v kořenových kanálcích zubu, dostávají se odtud do okolní tkáně, kde vznikne „váček“. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, oslabuje to naši imunitu. Takto postižený chrup se pak může projevit například při chřipce.
Vždy je třeba odstranit původce problému!!! Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Lékaři se snaží jej v ústech zachovat co nejdéle, ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let. Jenže jak se ukázalo, tyto látky byly toxické. A tak se dnes kvůli vedlejším účinkům nepoužívají a lékaři se snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při této proceduře existuje neúmyslná možnost nekvalitního ošetření a riziko váčku je pak relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění si zaplatíte, docílíte toho, že díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
V naší poradně s názvem SVRAB A DEODORANT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobry den,
jsme tri tydny od ukonceni lecby. Vse jsem peclive vycistila, premrazila, izolovala, veskere kosmetiky se zbavila. Bohuzel jsem dnes zjistila, ze dcera pouziva cca ctvrty den deodorant z inkubacni doby. Deodorant neobsahuje alkohol( bioderma sensitiv), znamena to, ze se musime znovu prelecit? Dekuji Vam moc za odpoved. V
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Deodorant myslíte asi ten s tím kolečkem, které roznáší deodorant po pokožce, že ano? Nemáme žádné vědecké studie, které by zkoumaly přežití svrabu na povrchu takového kolečka, ale je to dost nepravděpodobné, že by v těch deodoračních chemikáliích svrab přežil a při dalším použití se znovu dostal na pokožku. Úplně vyloučeno to není, ale pravděpodobnost je velmi nízká. Teď po skončení léčby se u vás budou ještě objevovat svědivá ložiska a to v místech, kde svrab zůstal pod kůži mrtvý. To znamená, že nepoznáte jestli je svrab mrtvý a nebo přežil a množí se. Vyčkejte dva týdny a pokud by i po této době byly patrné příznaky svrabu, tak potom budete muset léčbu se všemi opatřeními znovu opakovat.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři. Zubní kanálky je někdy třeba vyčistit, neboť zanícená zubní dřeň v nich může být příčinou bolesti. Cílem zákroku je zlikvidovat infekci v kořenových kanálcích, aby se předešlo vzniku váčku u kořene zubu, nebo aby případný váček zmizel.
Váček se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází tu k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, kde se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie v místech, kam se zubař nedostane. Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, akutní infekce, která se z nich šíří do těla, může v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. „Něco mezi“ je takzvaná periostitida, tedy akutní zánět kosti v okolí zubu, který však neohrožuje život. Ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před vytržením. V případě, že kaz je již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je vlastně guma. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem. I mrtvý zub se může kazit stejně jako živý. I mrtvý zub může bolet. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí. Navíc produkují plyn a ten se v zubu hromadí. Nejčastěji zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se vytahovat.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Endodontické ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před extrakcí (vytržením). V případě, že je kaz již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je druh gumy. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to obvykle nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři, stomatologové ale vídají i zuby pětikanálkové. Nejsou vyloučeny ani šestikanálkové, ale ty jsou již hodně vzácné.
A jak se kanálky čistí? Kanálek je třeba v celém rozsahu mechanicky rozšířit, čímž jsou zlikvidovány bakterie schované v jeho stěnách. Označení kanálek je ale skutečně zjednodušené. Jsou kanálky hlavní a ty se opracovávají. Z hlavních kanálků ale odstupují i další spojky, třeba mezi kanálky vzájemně nebo ven na povrch zubu. To je také důvodem, proč nestačí pouze mechanické ošetření. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie ukryté tam, kam se zubař nedostane. V kanálcích žijí velmi nepříjemné bakterie, které produkují zapáchající plyny a špatně se likvidují. Při ošetření se používá i operační mikroskop, zejména na komplikované zuby nebo při opravě předchozích starších ošetření. Díky mikroskopu se vidí hluboko do kanálku, může se pracovat přesněji a cíleněji.
Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, může akutní infekce, která se z nich šíří do těla, v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. Váček je obranná bariéra těla, která se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, v níž se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Něco mezi je takzvaná periostitida čili akutní zánět kosti v okolí zubu, ta ale naštěstí neohrožuje život. Pacient pociťuje tlak v zubu, bolest zubu na skus a může se objevit otok.
Ošetření kořenových kanálků je časově náročné. U horní jedničky trvá od začátku do konce třeba hodinu, u pětikanálkové obtížné dolní šestky bez problému i přes tři hodiny. Za ošetření kanálků zaplatíte u&nb
V naší poradně s názvem JAK A CO.MAM DELAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Existují zubní náhrady, které se upevňují v prostoru kořenu zubu, který byl vytržen. Nový zoubek je pak k nerozeznání od zbytku pravých zubů. Životnost této zubní náhrady je v desítkách let. Vytvoření zubní náhrady se platí a cena může být v tisících Kč. Aby byl nový zoubek opravdu pěkný, tak se nevyplatí šetřit. Domluvte se se svým stomatologem, popřípadě se poraďte ještě v jiné zubní ordinaci, abyste získala přehled o kvalitě a cenách.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslava.
Nevim si rady mam v zubu prednim velkym tu vlozku a vedle toho zub po te resekci a nevim na tlak a pokutani me boli ten velky zub a nevim ms mi tam pan doktor dat cep a blombu jako korunku ale trn zub nesmi bolet ci stim
Váček u zubu moudrosti je bolestivou záležitostí. Po otevření vyteče ze zubu krev, což je známka toho, že je „položivý“. Nezřídka ale pacienti řeší bolest tím, že si vezmou nějaký lék, zub přestane bolet – odumře a je mrtvý. Jenže bakterie putují kořenovým systémem do kosti a začne vznikat zánět v okolí hrotu kořenů – periodontitida. Tento zánět buď nebolí, nebo bolí na skus. Je-li člověk zdravý, jeho imunita se dokáže s takovým zánětem nějak vyrovnat. Na druhou stranu tento kolemčelistní zánět může být i životu nebezpečný, neboť má tendenci rychle se šířit do okolních tkání. Příznakem je silná bolestivost, otok, horečka. V takovém případě je třeba neprodleně vyhledat zubní ordinaci.
Tento stav bývá způsobený tím, že máte na osmičce velký kaz, který si nenecháte opravit. Dokud je kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k takzvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest znepříjemňuje každodenní život, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a následně provede trepanaci, to znamená, že vyčistí kořenové kanálky. Ve většině případů pak dochází k odstranění osmičky. Jednoduše řečeno, zánět zubu je tedy pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Ve svém příspěvku SUCHÉ LŮŽKO PO VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edita.
Dobrý den, mám dotaz.Pred měsícem mi byl vytržený zub 6v pravo dole.Skoro dva roky mě ten zub bolel i přes umrtvovaci pastu.Zub jsem si nechala vytrhnout.A docházela jsem k zubaři na čištění suchého lůžka.a před týdnem mi zubařka vyndala drén ať se rána zatáhne, jenže to stále bolí.Myslite že by nebylo špatné udělat rentgen?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zuby horní čelisti: senzitivita je vedena cestou n. maxillaris (2. větev trigeminu), v alveolech zubů je vytvořen plexus dentalis superior, z něhož odcházejí nervy dvěma (někdy třemi) cestami – z tuber maxillae nn. alveolares superiores posteriores a vstupují do hlavního kmenu n. maxillaris do fossa pterygopalatina, nn. alveolares superiores anteriores odvádějí senzitivitu z předních zubů a jdou maxillou do n. infraorbitalis, někdy jsou i nekonstantní nn. alveolares superiores medii.
Zuby dolní čelisti: senzitivita je vedena cestou n. mandibularis (3. větev n. trigeminus), konkrétně jeho větve n. alveolaris inf.
Funkce
Ze struktury zubu vyplývá, že dřeňová dutina je vyplněná zubní dření, tudíž vazivem, cévami a nervy, které zajišťují zásobení zubu všemi potřebnými látkami a zároveň nás informují prostřednictvím nervového systému o tom, co se se zubem děje – vnímáme teplo, chlad, tlak a další. Vazivové periodoncium je také napojeno na cévní a nervový systém a kontroluje sílu, jakou je zub zatěžován či páčen.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Při poškození zubní dřeně (nejčastěji mikroby) tato odumírá a zub bez dřeně je lidově označován jako „mrtvý zub“. Při správném ošetření kořenového kanálku hermetickou výplní a zdravém periodonciu může zub dále v ústech fungovat a být objektem estetického ošetření.
Závěr
Pro správný vývoj a zdraví jedince je důležitá optimální skladba potravy. K vyvážené stravě by měly být děti vedeny od útlého věku. Pokud si zafixují správné stravovací návyky v dětství, je velká pravděpodobnost, že se jimi budou řídit i v dospělosti.
Kromě stravy je samozřejmě důležitá i ústní hygiena a pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa.
Uměli byste odpovědět správně na tyto otázky:
Jaká je minimální doporučená doba pro čištění zubů?
Který z prvků se nejvíce uplatňuje při ochraně zubní skloviny a díky tomu pomáhá chránit zub proti zubnímu kazu?
Ve svém příspěvku OTOK TVÁŘE OD ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav havara.
Dobry den,udelal se mi vacek pod spodni 7 v pravo a jelikos nemam sveho zubare uz pul roku,sel jsem na ostravskou pohotovost kde i prez me poukazani na vacek pod zubem ktery sel nahmatat mi byli predepsany antibiotika augmentin,beru je uz 3 den a mezi tim.mi otekla oblast pod celisti vmiste zlaz a pride mi ze se to nelepsi.je to normani nebo antibiotika zabiraj pozdeji.nemam ho provrtany ani procisteny.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ NA PROSTATU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Vacek.
Dobrý den, jsem přes 1 rok po operaci rakoviny prostaty klasickým způsobem -řezem.
Stále mám mírný únik moči při zakašlání, zasmání, ohnutí, sedu na bobek, někdy i samovolně. Slyšel jsem, že bych mohl mít nárok na lázeňskou léčbu, ale nikdo mi neporadí nic konkrétního. Lékař mi řekl, že tento můj stav už je trvalý a neměnný. Po operaci jsem se snažil posilovat cviky pánevní dno.
Mám se tedy s mým zdravotním postižením opravdu smířit, nebo mám nárok na lázeňskou léčbu?
Je mi 71 let, fyzicky jsem stále aktivní, rád jezdím na kole.
Vladimír Vacek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kegelovo cvičení na posílení pánevního dna, je prospěšné a je dobré ho cvičit průběžně do konce života i ve vašem případě. Někdy se při operaci může stát, že zásah do močového ústrojí je přiliš rozsáhlý a nenávratně poškodí svěrač, který pak netěsní. Tato dysfunkce může být trvalá a při zvýšeném tlaku na močový měchýř dochází k úniku moči. Jak s tím dál žít? Předně je potřeba si uvědomit, že tyto problémy vám způsobil nádor nikoliv operace ani lékař. Když by k opraci nedošlo, tak byste zemřel. Operace vám zachránila život a zároveň pozměnila některé funkce vašeho těla. Tyto změny ale nijak nebrání v pokračování života, jak ho máte rád. Můžete být i tak stále aktivní a jezdit na kole. Stačí, když své spodní prádlo doplníte / nahradíte plenou pro dospělé. Do nich se vsákne všechna unikající moč. Pleny jsou tenké a prakticky o nich víte jen vy. Nebojte se je začít trvale používat. Budete se moci cítit jako vrcholový cyklista, protože všichni závodníci na kolech tyto pleny během jízdy používají, aby se nezdržovali zastávkami na čůrání. Takže bez předsudků hupněte do plen a dále se radujte ze svého prodlouženého života.
Léčba zubních váčků je založena na endodontickém ošetření, což je odstranění bakterií, vyčištění a uzavření vnitřního prostoru zubu tak, aby se do kořenového kanálku další bakterie nedostaly. Zubní váček tedy není důvodem k vytržení zubu. Kvalitní endodontické ošetření je náročný výkon. Kořenové kanálky mají velmi malé rozměry v desetinách milimetrů. I když se ošetření kořenových kanálků provede s největší pečlivostí, ale „konvenčně“ (bez použití operačního mikroskopu), pohybuje se jeho úspěšnost od 30 do 50 %. Naopak při použití operačního mikroskopu, tedy „mikrochirurgicky“, se dosahuje úspěšnosti 96–98 % a není nutná léčba antibiotiky. Opakované otvírání a zavírání zubu, vkládání dezinfekčních vložek a ošetřování během několika návštěv často nevede k úspěšnému ošetření.
Dříve, a mnohdy i dnes, se tento stav řešil podáním antibiotik, která však problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu. A tady se nabízejí dvě možnosti, jedna horší než druhá.
Zub se zánětem je potřeba otevřít a pročistit. Důležité je vyčistit všechny kanálky, a do toho se dříve pouštěl málokdo. Dnes se používá mikroskop, bez něj to prý dobře udělat prakticky ani nejde (ale dělá se to).
Pokud se to nezdaří, měl by se zub vytrhnout, jinak příčina zůstává a problémy budou pokračovat. Pro pacienty to zní děsivě. Dříve přišli k zubaři a dostali antibiotika, kterými se ale jen zakryly akutní projevy. Infekce zůstala uvnitř zubu. Zánět se buď ozval velmi brzy znovu, nebo naopak někdo mohl s váčkem vesele běhat řadu let. Ale tělo se s ním mezitím pere a znamená to pro něj zátěž. Riziko akutních stavů hrozí zejména u nemocných lidí s oslabenou imunitou či po některých zákrocích. Lidé po operaci chlopní nebo diabetici by se měli mít obzvlášť na pozoru. Rovněž před některými operacemi je třeba udělat vyšetření na vyloučení ložisek infekce, které by mohly uvolňovat do těla bakterie. V tom případě se přistupuje k extrakci zubů s nálezem (váčky), protože se musí vyloučit možné zdroje infekce a na léčbu už není čas. Volí se tedy rychlé a stoprocentní řešení.
O akutním zánětu vědět budete, na rentgenovém snímku se sice projevit nemusí, zato bude pěkně bolet. Při oslabení organismu pak dojde k aktivaci infekce a z chronického zánětu se lehce stane akutní. Prevencí váčku je mít zdravý zub. Tedy kvalitní péče, a to jak domácí, tak profesionální. Ale stoprocentně vzniku zánětu bohužel nezabráníte. Ošetření je pak málokdy možné zvládnout během jedné návštěvy.
V naší poradně s názvem SKVRNY POD JAZYKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, strach je na místě. Pokud skvrnky pod jazykem nezmizí do tří týdnů, tak bude vhodné je co nejdříve nechat zkontrolovat u svého stomatologa. Ten pak určí další postup.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vojtěch.
Pod jazykem jsem si nalezl bílo žlutý váček. Co by to mohlo znamenat. Váček nebolí, ale strach mám.
Čím lépe se bude pacient o korunky starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní. Korunka umístěná na živý zub tudíž při špatné hygieně nezaručí bezkazovost a případnou bolest vzniklou zánětem.
Bolest mrtvého zubu pod korunkou
Pokud se objeví bolest mrtvého zubu pod korunkou, jedná se s největší pravděpodobností o zánět pulpy (dřeně). Před definitivní fixací keramické práce se doporučuje bolestivé zuby endodonticky ošetřit, to znamená zaplnit kanálky.
Citlivý zub pod korunkou
Pokud je zub citlivý pod korunkou, tak pravděpodobně nejde o mrtvý zub. Problém může být v tom, že korunka je nepřesná a je zde spára, kvůli níž dochází ke dráždění dřeně. Nebo je zub po obroušení korunkou drážděn. Více se zjistí podle vyšetření a RTG snímku u lékaře.
Kaz pod korunkou
Pokud je kaz pod korunkou, korunka se musí sejmout, kaz ošetřit a vyrobit se nová korunka.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Vacek.
Díky za vyčerpávající odpověď a za rychlost. Udělal jste mi radost :-). S pozdravem Vacek
Ve svém příspěvku VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váček na dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
Je možné opravit zuby, které byly vyraženy, ale záleží na tom, jak rychle se dostanete k zubaři. Pokud dojde k vyražení zubu a zub je nalezen, doporučuje se zajít k zubaři do jedné hodiny, aby mohl vrátit zub do jeho „zásuvky“. Když si vyrazíte zub, opláchněte jej a sami si ho zkuste zatlačit zpět. Pokud zub vypadává, přidržujte jej na správném místě a pospíchejte k zubaři. I když nebude možné zub vrátit zpět, neztrácejte úsměv. Vzhledem k pokroku zubního lékařství jsou ideální náhradou zubní implantáty, které se umísťují nebo ukotvují přímo do čelisti. Z estetických a praktických důvodů (napomáhají kousání, žvýkání) lze také použít porcelánové korunky.
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud se zub hůře prořezává, ale jinak je jeho postavení mezi ostatními zuby anatomicky správné, může se zubař rozhodnout, že odstraní sliznici, která překrývá prořezávající se zub. Obvykle to učiní pomocí skalpelu nebo vysokofrekvenčního nože. Často ale ani tento zákrok nepomůže, zub musí být vytržen. Pokud je zub silný a správně rostlý, odstraní se stejně jako ostatní zuby pomocí kleští. Pokud je ale zub slabý, nebo se objeví jiná komplikace, tak se zub musí rozřezat a vytahovat po částech. Takový zákrok může trvat i dvě hodiny a obvykle se u něj využívá buď lokální umrtvení, nebo celková anestézie. Lokální umrtvení obvykle stačí, navíc přitom nemusí asistovat anesteziolog. Takového zákroku se není třeba bát, pacient sice zákrok vnímá, ale necítí bolest. Vnímá jen tlačení a tahání. U neprořezaného zubu je zákrok velmi jednoduchý, jedná se o řez do dásně, kde se odstraní část čelistní kosti nad zubem a pak se rána zašije. Stehy se vyjmou zhruba po týdnu. Po vytržení zubů může dojít k několika komplikacím, například k zpožděnému krvácení, zanesení infekce do rány, zánětu. Hojení zubů ovlivňuje jak průběh zákroku, tak i věk, srážlivost krve a stres. Po zákroku je obvyklá bolest, která je způsobená tím, že kost zůstala holá, až když se zakryje dásní, tak bolest ustane. To trvá zhruba týden. Po tu dobu se doporučuje užívat analgetika proti bolesti, raná aspoň první dny chladit a nevyplachovat a vyvarovat se veškerému drobivému jídlu. Od druhého dne by se měla ústa vyplachovat odvarem z heřmánku.
Ve svém příspěvku ROZDROLUJICI SKLOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den mám dceru které je 13let a praskla ji zubni sklovina na prednim zubu a de ji videt dasen a ma tam trochu vetsi diru a tet se ji rozdrolil druhy zub myslite si ze na ten predni zub dostane korunku nebo se to jen slepi?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
V naší poradně s názvem CITLIVOST ZUBU NA STUDENE A TEPLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LEITNER JAN.
Dobrej den prosim o radu jsem lesni delnik a pri dychani studeneho vzduchu a piti studeho i tepleho napoje mam bolest jednoho zubu prosim jak doma vylecit zacal sjem brat ibalgin 600 za jak dlouho bolest ustopi dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bolest zubu sama od sebe neustoupí. Léky, které užíváte bolest zmírní, ale zub neuzdraví. Zub může vyléčit jedině stomatolog pečlivým vyšetřením a odborným zásahem. Neodkládejte návštěvu zubaře, protože hrozí zhoršení stavu, zánět nervu a ukrutné bolesti.
v okolí kořenového hrotu (apexu) nejsou znatelné žádné patologické změny.
K ověření těchto skutečností je před zhotovením korunky vždy nutné provést důkladné klinické vyšetření doplněné o vyšetření rentgenologické. Pokud se příslušný zub musí před zhotovením korunky nejprve ošetřit formou dostavby, protože je příliš zničený, měly by se dodržovat určité odstupy mezi jednotlivými fázemi ošetření. Jakmile se totiž na zub upevní korunka či můstek, je velmi těžké, ne-li nemožné zub ošetřit.
Lhůty:
po přímém překrytí zubní dřeně asi 6 měsíců;
po endodontickém ošetření 4 až 6 měsíců (před preparací na korunku je nezbytné kontrolní rentgenové vyšetření k potvrzení úspěšnosti endodontického ošetření);
u implantátů 2 až 6 měsíců (podle použité metody; je možné i okamžité definitivní ošetření); i zde je nutná rentgenová kontrola, aby se potvrdila úspěšnost implantace;
po ošetření hlubokého zubního kazu (caries profunda), který je jinak bez subjektivních potíží, obvykle není třeba dodržovat žádný odstup.
Pokud se projevuje bolest zubu pod korunkou, tak jsou pravděpodobně korunky nafixovány na živých zubech. Je nutné vyjmout nervy.
Také je možné zub uklidnit, ale zde je dobré zkontrolovat, zdali zub reaguje přiměřeně na chladovou zkoušku a je poklepově nebolestivý, ještě před nasazením fixní práce.
Korunky jsou řešením prasklých či odlomených korunek zubů, používají se k rekonstrukci zubu při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání v okamžiku, kdy již nelze následkem úrazu, rozsáhlého zubního kazu či ošetření kořenového kanálku zhotovit klasickou výplň, tedy na živý zub. Korunkami se v současné době ošetřuje převážně mrtvý zub, u kterého došlo k výrazné ztrátě zubních tkání. Často korunky slouží také jako pilířová konstrukce fixních můstků. Přestože korunka potřebuje minimum zachované hmoty zubu, někdy je ztráta tvrdých zubních tkání tak velká, že je potřeba zub před nasazením korunky ošetřit takzvanou kořenovou nástavbou. Ta může být zhotovena v laboratoři po předchozím otisku upraveného zbytku zubu, případně je modelována přímo v ústech z beze zbytku spalitelné pryskyřice a prefabrikovaného čepu a následně v laboratoři odlita, nebo se do kořene cementují hotové vyrobené čepy, které se do definitivního tvaru doplní kompozitní pryskyřicí nebo amalgámem.
Nejpoužívanějšími korunkovými náhradami jsou metalokeramické korunky, jejichž vnitřní část je zhotovena z kovu, aby byla zajištěna dobrá mechanická odolnost, vnější plášť je napálen ve speciální peci z keramické hmoty, která výborně reprodukuje přirozený vzhled zubů. V předním úseku chrupu bývá u keramických korunek problém s kovovým lemem při okraji dásně, který může prosvítat a tím esteticky rušit. Z tohoto důvodu byly vyvinuty speciální postupy, při nichž se ke zhotovení vnitřní konstrukce nepoužívají kovy. Tyto korunky se pak nazývají celokeramické. Metalokeramické a celokeramické korunky jsou nejtrvanlivější a svými vlastnostmi se nejvíce blíží vlastním zubům.