Téma

MUCHNIČKY


MUCHNIČKY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Přítomnost parazitů v těle oslabuje imunitní systém, způsobuje únavu a další závažné potíže. Parazitární onemocnění se však nemusí vždy projevit. Vyšetření na přítomnost cizopasníků v těle může mít tedy význam i v případě, že na sobě člověk žádné příznaky nepozoruje.


Vlasovci (filárie)

Vlasovci (filárie) jsou parazité obratlovců vyjma ryb. Žijí v tkáních, lymfatickém a krevním oběhu nebo tělních dutinách. K přenosu na svého hostitele využívají hmyz. Přenášeny jsou infekční larvy zvané mikrofilárie, které cirkulují krevním oběhem nebo migrují kůží hostitele po celém těle a stávají se snadno dostupnými krevsajícím přenašečům. Vyskytují se v tropických a subtropických oblastech. Některé druhy jsou významnými parazity zvířat i lidí. Takovým druhem je i vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti), který napadá člověka a některé další primáty. Rozšířen je v tropických oblastech Afriky, Jižní Ameriky a Asie, s ohnisky výskytu i v Egyptě. Dospělci se vyskytují v lymfatickém řečišti, kde rodí larvy mikrofilárie, které se z lymfy dostávají do periferní krve. Během dne se zdržují v cévách plic. Jejich množství v krvi začíná stoupat v nočních hodinách, kdy se objevuje více přenašečů, kterými jsou různí komáři rodů Culex, Aedes, Anopheles a Mansonia. V oblastech, kde jsou přenašeči aktivní po celý den, jsou mikrofilárie vyplavovány do periferní krve i během dne. Počáteční stadium nákazy doprovází záchvaty horečky, třesavka a bolest hlavy a končetin. V chronické fázi dochází k zadržování lymfy v periferních částech těla a ke ztluštění a zhrubnutí kůže a rozvíjí se takzvaná elefantiáza („sloní noha“). Dochází k obrovskému zvětšení periferních částí, zejména dolních a horních končetin, penisu, prsů. Podobné onemocnění (včetně elefantiáz), ale s mírnějším průběhem způsobují v jižní a jihovýchodní Asii další druhy filárií, například Brugia malayi a Brugia timori. Loa loa neboli vlasovec oční je filárie vyskytující se u člověka a u některých dalších primátů v západní tropické Africe. Přenašeči jsou ovádi rodu Chrysops. Dospělci žijí v podkožním vazivu nebo ve spojivkovém vaku. Rodí mikrofilárie, které se dostávají do periferní krve, kde jsou nasávány přenašeči. Při výskytu v podkoží je přítomnost parazita provázena zánětlivými a bolestivými otoky (takzvané „kalabarské otoky“), které se mohou stěhovat. Oční forma s výskytem parazita pod spojivkou se projevuje pocity tlaku, pálením, záněty spojivek a poruchami vidění. Vlasovec kožní (Onchocerca volvulus) je nebezpečný parazit lidí a dalších primátů vyskytující se v tropické Africe a Střední a Jižní Americe. Nakaženo je přibližně 18 milionů osob. Přenašeči jsou muchničky rodu Simulium. Vývoj je vázán na prudce tekoucí řeky. Dospělí parazité jsou lokalizováni v podkožních nodulech (onchocerkomách), které vypadají jako kožní boule. Mikrofilárie se dostávají do okolní tkáně, někdy i do oka, kde vážně poškozují rohovku a sítnici. Nel

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Odčervení lidí

Ablace zadní sklivcové membrány

Ablatio corporis vitrei, také známé jako zadní odchlípení sklivce (PVD), je běžný stav, kdy se sklivec (čirá, rosolovitá látka, která vyplňuje prostor mezi čočkou a sítnicí) odděluje od sítnice. Je to přirozená součást stárnutí a ačkoli je to obecně neškodné, někdy může vést k natržení nebo odchlípení sítnice, které vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Jde o přirozený proces

PVD je normální jev, zejména u starších dospělých, a více než polovina lidí starších 65 let ho zažívá.

Příznaky

Mezi běžné příznaky patří muchničky (skvrny, tečky nebo čáry v zorném poli), záblesky světla (fotopsie) a někdy rozmazané vidění.

Riziko natržení nebo odchlípení sítnice

Zatímco většina PVD je benigních, tah sklivce za sítnici může někdy způsobit natržení nebo odchlípení.

Důležitost rychlé diagnózy

Pokud se u vás objeví náhlé nebo zhoršující se příznaky, jako je zvýšený výskyt zákalek, záblesky světla nebo Pokud se vám ve zraku objeví efekt jako od závěsu, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Léčba

Léčba trhlin nebo odchlípení sítnice může zahrnovat laserovou operaci nebo složitější chirurgický zákrok k opětovnému připojení sítnice.

Zadní odchlípení sklivce (PVD)

Jaké jsou následky ablace zadní sklivcové membrány? S přibývajícím věkem se sklivec smršťuje a odtahuje od sítnice. Tento proces může způsobit, že sklivec táhne za sítnici, což může vést k jejímu natržení.

Trhliny v sítnici

Jde o malé praskliny v sítnici, které mohou být způsobeny odchlípnutím sklivce.

Odchlípení sítnice

Pokud se trhlina neléčí, tekutina může prosakovat pod sítnici a způsobit její odchlípení od zadní části oka.

Příznaky odchlípení sítnice

Náhlý nárůst zákalek, záblesky světla, rozmazané vidění nebo stín či efekt zavěšení v periferním vidění mohou být příznaky odchlípení sítnice.

Důležitost očního vyšetření

Pravidelná oční vyšetření, zejména s přibývajícím věkem, mohou pomoci včas odhalit PVD a potenciální trhliny sítnice.

Včasná léčba

Trhliny a odchlípení sítnice vyžadují rychlou léčbu, aby se zabránilo ztrátě zraku.

Shrnutí

I když je zadní odchlípení sklivce běžným a obvykle benigním stavem, je nezbytné si být vědom potenciálních komplikací a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás objeví jakékoli náhlé nebo zhoršující se zrakové změny.

Zdroj: článek Nemoci oční sítnice

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jitka Konášová


muchnička zdobená
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
muchničky kousnutí
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>