MŮŽE SKOŘICE S MEDEM NA REFLUXNI JICEN

Detoxikační jídelníček podle Mačingové

1. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: vařená brokolice s česnekem a nastrouhaným nízkotučným sýrem

Večeře: salát z červené řepy s vejcem a strouhaným sýrem

2. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: fazolové lusky s česnekem a strouhaným sýrem

Večeře: salát z červené řepy, vařené vejce

3. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: salát z červené řepy se strouhaným sýrem

Večeře: mrkvový perkelt se strouhaným sýrem

4. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: mrkvový perkelt se strouhaným sýrem

Večeře: prokládaná cuketa se sušenou bazalkou, sýrem, česnekem a sójovou omáčkou

5. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: prokládaná cuketa se sušenou bazalkou, sýrem, česnekem a sójovou omáčkou

Večeře: fazolové lusky s česnekem a strouhaným sýrem

6. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: fazolové lusky se zázvorem

Večeře: vařená brokolice s česnekem, vařené vejce

7. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: salát z červené řepy, vařené vejce

Večeře: mrkvový perkelt, strouhaný sýr

8. den

Snídaně: bílý jogurt s medem, skořicí a vlašskými ořechy

Oběd: široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou

Večeře: boršč

9. den

Snídaně: kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice

Oběd: vařená brokolice s česnekem, zázvorem a nastrouhaným nízkotučným sýrem

Večeře: rychlá hrachová polévka

10. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: mrkvový perkelt, nízkotučný sýr

Večeře: salát z červené řepy s vejcem

11. den

Snídaně: bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice

Oběd: fazolové lusky s vejcem

Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami

12. den

Snídaně: kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice

Oběd: bezvaječné těstoviny se špenátem

Večeře: rychlá hrachová polévka

13. den

Snídaně: strouhaná mrkev s jablkem – ochucená medem, rozinkami a ořechy

Oběd: mrkvový perkelt se sýrem

Večeře: boršč

14. den

Snídaně: snídaně z tohoto týdne podle chuti

Oběd: kuře s celerem

Večeře: vařená brokolice s česnekem, zázvorem a nastrouhaným nízkotučným sýrem

15. den

Snídaně: 2 dl šťávy z červeného grepu, 2 sójové (nebo grahamové) rohlíky, med, ořechy

Oběd: kuře s celerem

Večeře: červená řepa s ořechy a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mačingová dieta, jídelníček, recepty

Příběh

Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.

Zdroj: příběh Hubnutí podle mančingové

Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.

Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.

Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.

Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.

Zdroj: článek Funkce jícnu

Poradna

V naší poradně s názvem VŘEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Zánět sedacího nervu

Anatomie jícnu

Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:

• pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
• pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
• pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.

Zde můžete vidět, jak vypadá jícen.

Zdroj: článek Funkce jícnu

Poradna

V naší poradně s názvem SKOŘICOVÁ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Skořicová mast

Co je reflux

Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.

Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.

Základní příznaky refluxní choroby jícnu:

• pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
• regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.

Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:

• zánět jícnu (ezofagitida);
• zápach z úst (odborně halitóza);
• nadýmání, plynatost a říhání;
• nevolnost
• problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
• bolest v krku a chrapot;
• přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
• zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.

Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.

Zdroj: článek Refluxní choroba jícnu a kašel

Poradna

V naší poradně s názvem KÁVA+SKOŘICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Káva+skořice

3. Jak se přípravek Omeprazol STADA užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Lékař Vám řekne, kolik tobolek máte užívat a jak dlouho je budete užívat. To bude záviset na Vašem zdravotním stavu a Vašem věku.

Doporučené dávky jsou uvedeny níže.

Použití u dospělých:

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):

• pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se Váš jícen ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů.
• pokud se jícen zhojil, obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
• pokud jícen není poškozen, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.

Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):

• obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
• pokud se vřed zcela nezhojil, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.

Léčba vředů v žaludku (žaludeční vřed):

• obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů.
• pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.

Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:

• obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.

Léčba dvanáctníkových a žaludečních vředů způsobených užíváním NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky):

• obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8 týdnů.

Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky):

• obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:

• obvyklá dávka je Omeprazol STADA 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne.
• lékař Vám předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.

Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem nádoru slinivky břišní (syndrom Zollinger- Ellison):

• obvyklá dávka je 60 mg denně.
• lékař bude Vaši dávku upravovat v závislosti na Vaší potřebě a rovněž rozhodne, jak dlouho budete přípravek užívat.

Použití u dětí:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Omeprazol Stada 20 mg příbalový leták

Poradna

V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Barretův jícen

Dávkování

Dospělí

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace

Pokud lékař zjistil, že máte mírně poškozený jícen, je obvyklá dávka 20 mg jednou denně po dobu 4–8 týdnů. Pokud se jícen nezhojí, může vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů. Pokud se jícen již zhojil, je obvyklá pokračovací dávka 10 mg jednou denně. Pokud jícen není poškozen, je obvyklá dávka 10 mg jednou denně.

Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed)

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed nezhojí, může vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojí, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.

Léčba žaludečních vředů

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.

Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů

Obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.

Léčba dvanáctníkových a žaludečních vředů způsobených užíváním NSAIDs (nesteroidní protizánětlivé léky)

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8týdnů.

Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAIDs

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu

Obvyklá dávka je 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne. Lékař vám rovněž předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.

Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem slinivky břišní (syndron Zollinger-Ellison)

Obvyklá dávka je 60 mg denně. Lékař vám může dávku podle potřeby zvýšit a rozhodne o tom, jak dlouho budete přípravek užívat.

Děti

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace

Děti starší než 2 roky a s tělesnou hmotností větší než 20 kg mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu

Děti starší než 4 roky mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce. Lékař vašemu dítěti předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.

Způsob užívání tohoto přípravku

Doporučuje se užívat tobolky ráno. Tobolky můžete u

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rizika při užívání Omeprazolu

Příběh

Ve svém příspěvku LÉK PRADAXA A JEHO CENA PRO PACIENTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Hanzalová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Tragan.

Zdroj: příběh Lék Pradaxa a jeho cena pro pacienta

Jak poznat Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.

Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.

Příznaky:

• pálení žáhy,
• pálení nebo bolest na hrudi,
• ztížené polykání.

Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).

Zdroj: článek Podrážděný jícen

Co je to reflux

Při refluxní chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený dolní jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a v některých případech i nad úroveň horního svěrače. Pepsin, kyselina chlorovodíková a další žaludeční obsah poškozují sliznici jícnu a citlivé sliznice hltanu, hrtanu, plic, nosu, nosních dutin a úst.

Projevy refluxního onemocnění mohou být velmi obšírné a obvykle jsou kombinované, objevuje se podrážděný jícen, potíže s hlasivkami nebo chrapot, odkašlávání, nadměrné zahlenění, obtížné polykání, potíže s dechem, pocit cizího tělesa v krku, namáhavý kašel a zejména pálení žáhy, bolest na hrudi, zápach z úst a kyselost v krku.

Nedá se přitom říci, že by existovala vyhraněná skupina lidí, která by gastroezofageálním refluxem trpěla více než jiná. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje už i u některých dětí, nabízí se jako příčina i genetický vliv. V případě rodin a domácností, kde refluxem trpí více osob, je možné uvažovat i o vlivu životního stylu a životosprávy. Reflux si totiž příliš nerozumí se sladkými a dráždivými jídly, s alkoholem, přílišnou fyzickou námahou, ale také s nadváhou, která působí zvýšené tlaky v břiše.

Pacient trpící refluxní chorobou jícnu potvrdí rovněž to, že mu obvykle moc dobře nedělají pozdní večeře. Ani v tomto případě ale nemůžeme příliš zobecňovat – nelze říci, že nadměrná konzumace alkoholu má vliv na rozvoj refluxní choroby a rovněž že ne všichni obézní, těžce pracující a sportující mají refluxní obtíže. Takže lze připustit určitou genetickou vlohu k oslabení mechanismů, které mají bránit v úrovni bránice refluxu. A tak se dostáváme k brániční kýle, která tyto mechanismy dokáže porušit nebo zcela rozbít. Nejspíše je brániční kýla hlavní příčinou refluxní nemoci.

Zdroj: článek Reflux jícnu a silné zahlenění

Příběh

Ve svém příspěvku POMER MEDU SKORICE A VODY K HUBNUTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Vodrážková .

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pomer medu skorice a vody k hubnuti

Původ skořice

Skořicovníky jsou stálezelené tropické keře dorůstající výšky až 10 m. Kůru pravého ceylonského skořicovníku od kůry čínského skořicovníku poznáte na první pohled. Pravá skořice je světle hnědá a má jemnou strukturu, zatímco čínská skořice je rezavě hnědá a má hrubou strukturu.

Ta pravá, cejlonská skořice (Cinammonum zeylonicum) se pěstuje na Srí Lance a je charakteristická jemnou, sladkou a vyváženou chutí. Pravá skořice patří k velmi drahé komoditě. Proto ji většina prodejců nahrazuje levnějším druhem Cinnamonum cassia, který roste v Číně, Vietnamu, Indonésii nebo Ugandě. Pravá skořice ze Srí Lanky je skořice nejvyšší světové jakosti. Vyznačuje se fantastickým aromatem i chutí. Cejlonská skořice se považuje za nejkvalitnější, zvláště pokud pochází z kůry osmiletých keřů. Kůra po usušení tvoří charakteristické tenké plátky, jejichž okraje se stáčejí dovnitř, takže vznikají všem dobře známé svitky, které mohou sloužit i jako ozdoba. Tento strom pochází ze Srí Lanky, což býval dříve Ceylon, odtud tedy pochází jeho název. Anglicky se skořice řekne cinnamon, cinnamomum nebo canela.

Pravou skořici poznáte na první pohled a samozřejmě také na první ochutnání. Pravá skořice je světle hnědá, připomíná na první pohled doutník, na dotyk je křehká, chuť má jemnou s nádechem citronu a tropických plodů. Skořice kassia je tmavě hnědá, lehce zarolovaná v jedné vrstvě, na dotyk tvrdá, chuť je ostrá až štiplavá. Skořice kassia také obsahuje více zdraví škodlivých látek (kumarinu). Kůra čínského skořicovníku je oproti cejlonskému hrubší, má červenější barvu a po usušení tvoří pouze žlábkovité trubky nebo pruhy bez svinutí. Pochází buď z přímořského státu v jihovýchodní Asii, z Barmy, nebo se pěstuje v jižní Číně, Thajsku a Indonésii.

Nejvíce se používá skořicová kůra z výhonů, která se oloupe, usuší a umele nebo nakrájí. Z listů, květů a větví skořicovníku se připravuje skořicový olej. Plody skořicovníku se používají jako koření takzvané kassiové květy.

Skořice obsahuje fenoly a terpeny, například cinnamaldehyd dává vůni skořice, eugenol je analgetikum a antiseptikum, limonen dává vůni pomerančů, dále je to kyselina skořicová, kumarin, třísloviny, sliz. Kumarin je toxická látka, která je ve skořici obsažena jen v minimálním množství. Přesto se dá vypozorovat rozdíl v obsahu kumarinu u obou druhů skořicovníku – méně je ho ve skořicovníku cejlonském.

Skořice je jako koření a zároveň léčivá bylina lidstvu známá již po staletí. Dnes jako by se na její blahodárné účinky pozapomnělo – většinou ji používáme pouze jako aromatické koření do jídla. V posledních letech se však znovu objevují studie, které zkoumají léčivé účinky skořice na

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nežádoucí účinky skořice

Poradna

V naší poradně s názvem SKOŘICE A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatava Krejčí.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Skořice a warfarin

Domácí léčba kašle

Osvědčeným babským receptem, jehož účinnost je již i vědecky potvrzena, je šťáva z černé ředkve či ředkviček. Ředkev nakrájejte na kolečka, polijte kolečka medem a zase je seskládejte dohromady. Připevněte je k sobě gumičkou. Ředkev pustí šťávu, která je díky medu sladká. Užívejte 1 lžičku šťávy 3x denně po jídle. Z ředkvičky šťávu připravíte tak, že ji vydlabete a naplníte medem, po 3 hodinách ji postavíte misku dnem vzhůru a po dalších 3 hodinách sesbíráte šťávu, která vytekla, tu pak užívejte po jídle. Můžete také zkusit čaj z cibule s majoránkou. Stačí vypít 2x denně šálek a mělo by se vám ulevit. Pomáhá prý také každé ráno vypít droždí rozmíchané ve vlažné vodě. Dále jsou to různé variace s medem: křen smíchaný s medem, citronová šťáva s medem, vodka s medem a zázvorem, malinová šťáva s medem, petrklíčové květy s medem, zelná šťáva s medem. Jakmile na jaře vykvetou sedmikrásky, snězte 4–7 kvítků denně jako prevenci proti kašli.

Byliny na kašel

Čaje, sirupy a různé výluhy na léčbu kašle se mohou připravovat z těchto bylin, koření a ingrediencí: podběl, řebříček, dubová kůra, hřebíček, lipový květ, květ černého bezu, květ divizny, mateřídouška, jitrocel, plicník, fenykl, heřmánek, přeslička rolní, prvosenka jarní, kořen omanu, šalvěj, lékořice, ibišek.

Zdroj: článek Babské rady na astma

Med a skořice

Med a skořice jsou dvě přírodní látky, které mají řadu pozitivních účinků na vaše zdraví. Někteří lidé tvrdí, že nápoj ze skořice s medem umí vyléčit téměř každou nemoc. Přestože o některých léčivých účincích směsi skořice a medu máme spolehlivé důkazy, řada dalších tvrzení o zázračných účincích této směsi se bohužel nezakládá na pravdě. Čistě logicky bychom mohli říci, že když skořice a med pomáhají v léčbě nějaké nemoci samy o sobě, jejich kombinace bude mít ještě silnější léčebný účinek.

Je známo, že med i skořice mají z hlediska léčivých účinků řadu společných znaků. Směs medu a skořice může pomáhat snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Jak skořice, tak med vykazují prověřené léčivé účinky, kterých lze využít například při léčbě kožních zánětů. Med i skořice mají protizánětlivé a antibakteriální účinky. Oba tyto faktory jsou pro správné zahojení kožních ran velmi důležité. Aplikace medu na spáleniny usnadňuje jejich hojení. Med se také používá k léčbě diabetické nohy (konkrétně vředů a otevřených ran, jimiž se tato nemoc projevuje), což je jedna z velmi vážných komplikací diabetu. Skořice má navíc silné antibakteriální účinky, což je rovněž velmi důležité pro hojení ran.

Jak skořice, tak med jsou bohatým zdrojem antioxidantů, které mají řadu pozitivních účinků na vaše zdraví.

Recept pro vnitřní užívání

V polévkové lžíci medu rozmíchejte zhruba necelou polovinu kávové lžičky mleté skořice. Důkladně promíchejte, aby se obě složky dobře spojily, a nechte 5 minut odstát. Přidejte pár kapek citronové šťávy, opět zamíchejte a zkonzumujte. Ulevit od projevů nachlazení by se vám mělo již druhý či třetí den, kdy si tuto zázračnou medicínu budete dopřávat, a to ráno i večer.

Nejen v léčitelství je skořice upřednostňována jako jedna ze zcela přírodních možností, díky níž lze dosáhnout pozitivních změn. Blahodárně působící vlastnosti jsou využívány i v kosmetice. Málokdo tuší, že v tomto ohledu byla skořice považována za zázračnou mnohem dříve než právě při terapii různých zdravotní obtíží či v kuchyni při přípravě pokrmů. Na strie a zpevnění kůže neexistuje nic spolehlivějšího, než je krém se skořicí.

Jelikož je prokázáno, že skořice umí regenerovat tkáně, zlepšovat celkový metabolismus buněk a urychlovat látkovou výměnu, hovoří se o ní nejčastěji v souvislosti s potlačováním projevů celulitidy, a to s pomocí speciálních zábalů, kdy se skořicový krém nanese na postižená místa, aby odbourával škodliviny nahromaděné v pokožce. Celá snaha se následně podporuje stlačením končetin v bandážích a působením na lymfatické cévy. Tuto proceduru dnes nabízí téměř každý kosmetický salón, podobně se však o 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nežádoucí účinky skořice

Příběh

Ve svém příspěvku MED SE SKOŘICÍ NA CUKROVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mašlonka Leo.

Zdroj: příběh Med se skořicí na cukrovku

Léčivé recepty ze skořice

Skořice a med proti nachlazení

Díky antibiotickým a protiinfekčním účinkům je skořice společně s medem považována za nejvhodnější přírodní prevenci a případně i terapii při chřipce, nachlazení nebo třeba angíně. Med je označován jako přirozené antibiotikum, jeho síla je tak v kombinaci se skořicí ještě zesílena.

Připravte si 1 polévkovou lžíci medu a rozmíchejte v ní zhruba necelou polovinu kávové lžičky mleté skořice. Důkladně promíchejte, aby se obě složky dobře spojily, a nechte 5 minut odstát. Přidejte pár kapek citronové šťávy, opět zamíchejte a zkonzumujte. Ulevit od projevů nachlazení by se vám mělo již druhý či třetí den, kdy si tuto zázračnou medicínu budete dopřávat, a to ráno i večer.

Skořice pro krásnou pleť

Nejen v léčitelství je skořice upřednostňována jako jedna ze zcela přírodních možností, jíž lze dosáhnout pozitivních změn. Blahodárně působící vlastnosti jsou využívány i v kosmetice. Málokdo tuší, že v tomto ohledu byla skořice považována za zázračnou mnohem dříve než právě při terapii různých zdravotních obtíží či v kuchyni při přípravě pokrmů.

Jelikož je prokázáno, že skořice umí regenerovat tkáně, zlepšovat celkový metabolismus buněk a urychlovat látkovou výměnu, hovoří se o ní nejčastěji v souvislosti s potlačováním projevů celulitidy, a to pomocí speciálních zábalů, kdy je skořicový krém nanesen na postižená místa, aby odbourával škodliviny nahromaděné v pokožce. Celá snaha se následně podporuje stlačením končetin v bandážích a působením na lymfatické cévy. Tuto proceduru dnes nabízí téměř každý kosmetický salón, podobně se však o svou pokožku můžete postarat i doma. Skořicovou mast si můžete obstarat v lékárně, nebo si směs na zábal vyrobit ze snadno dostupných ingrediencí – jogurtu, tvarohu, olivového oleje a samozřejmě skořice.

Skořicový zábal

Smíchejte kelímek bílého jogurtu se 2 lžícemi tvarohu, 1 lžičkou olivového oleje a cca 5 lžičkami mleté skořice. Pokud bude výsledek příliš řídký, zahustěte ho ještě tvarohem. Poté naneste na nohy a ty pak zabalte do potravinové fólie a ručníku. Pusťte si příjemnou hudbu, zapalte svíčky a alespoň hodinu takto relaxujte. Výsledek poznáte již po třetím opakování.

Recept na čaj ze skořice na hubnutí

Tři plné čajové lžičky rozemleté skořice se rozmíchají s jednou plnou lžičkou jedlé sody bikarbony a pytlíčkem černého čaje, který může být i nemusí. Pokud máte problémy s vysokým tlakem, tak se jedlá soda sníží na polovinu. Vše se pak zalije litrem vařící vody a nechá se louhovat, dokud voda nevychladne. Pak se směs přecedí a zbaví se sedliny. Vzni

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Léčivá skořice

Příběh

Ve svém příspěvku MAST PROTI METLIČKOVÝM ŽILKÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Suri.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milena.

Zdroj: příběh Mast proti metličkovým žilkám

Příčiny

Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.

Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.

Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.

Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.

Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.

Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.

Zdroj: článek Knedlík v krku

Příběh

Ve svém příspěvku SKOŘICE. MAGICKÁ LÉČIVÁ ROSTLINA ČI SVĚTOZNÁMÉ KOŘENÍ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Skořice. Magická léčivá rostlina či světoznámé koření?

Příčiny

Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.

Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.

Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.

Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.

Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).

Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.

Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.

Zdroj: článek Podrážděný jícen

Poradna

V naší poradně s názvem MED SE SKOŘICÍ AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Med se skořicí akné

Kdy je nutná operace

Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.

Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:

• klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
• nechcete dlouhodobě užívat léky.

Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.

Mezi nové metody patří:

• endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
• endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
• endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
• endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
• laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.

Zdroj: článek Refluxní choroba jícnu a kašel

Cibule s medem proti kašli

Při prvním náznaku chorob dýchacích cest, snězte cibuli. Všechny uvedené varianty receptů mají stejné léčebné účinky. Záleží jen na vás, který si vyberete, buď podle dostupnosti surovin, nebo snadnosti přípravy. Nejosvědčenějším receptem je med s cibulí proti kašli.

Šťáva z cibule s medem: Šťávu ze syrové cibule smíchejte s medem v poměru 2 : 1. Užívejte při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.

Cibulový sirup s medem: Syrovou cibuli nakrájejte na kolečka, přelijte vroucí vodou, přidejte špetku majoránky a nechte 1/4 hodiny louhovat. Podávejte s medem. Užívejte při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.

Cibule na kašel pro děti: Cibuli nakrájejte, zasypte lžící práškového cukru. Za hodinu pustí cibule šťávu, tu užívejte třikrát denně po jedné polévkové lžíci. Vhodné při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.

Cibule s medem na bolest v krku: Smíchejte drcenou cibuli, med a trochu drceného fenyklu. Užívejte 1 lžičku před jídlem. Výborné při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.

Cibule s medem na kašel: Nakrájenou cibuli přelijte horkou vodou, povařte, sceďte, smíchejte s lipovým čajem a přidejte med nebo cukr. Recept je vhodný pro děti při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.

Zdroj: článek Na co je dobrá cibule v léčitelství