Nejúčinnějšími metodami využívajícími účinky přírodních prostředků jsou inhalace a koupele.
Koupel s přidáním eukalyptu či tea tree při prvním pocitu, že na vás „něco leze“, dokáže často rozvoj onemocnění zastavit. Měla by trvat alespoň 20 minut a poté by měl následovat odpočinek ve vyhřáté posteli.
Inhalace pročišťuje ucpaný nosohltan a zklidňuje zanícenou sliznici. Velmi horká pára je již sama o sobě pro viry nepřátelským prostředím, a přidáme-li antivirální olej, zvýší se ještě její účinnost.
Horkou páru vdechujte alespoň dvakrát denně po dobu 5 minut.
Dopoledne inhalujte eukalyptus, tea tree, rozmarýn nebo mátu, protože mírně stimulují.
Večer inhalujte raději levanduli, která podporuje spánek. Levanduli můžete také rozptýlit v ložnici do prostoru nebo kápnout do odpařovače.
Vitamín C proti nachlazení
Vitamín C je dlouhou dobu považován za nejběžnější prostředek proti nachlazení. Ale výsledky vás mohou překvapit. I když podporuje určité stránky imunitního systému, studie neprokázaly, že by vitamín C, a to dokonce ani v dávkách 1 gram denně, působil preventivně proti nachlazení. Pokud jde o samotnou léčbu, tady jsou výsledky lepší. Podle některých studií může vitamín C zkrátit dobu trvání nemoci o 24 až 36 hodin. Ale jiné studie naopak ukázaly, že ani v dávce 3 gramy denně nemá vitamín C žádný efekt. Mějte na paměti, že vysoké dávky vitamínu C, které jsou někdy doporučovány, nemusí být dobré na žaludek.
Echinacea proti nachlazení
Výsledky výzkumů se liší. Zatímco podle některých studií echinacea nemá žádoucí léčebné účinky, podle jiných může snížit dobu trvání i sílu nachlazení o 10 až 30 %. Mnoho odborníků se domnívá, že rovněž užívání echinacey nechrání před chřipkovými viry a nachlazením. Echinacea má i určitá rizika, pokud jste alergičtí na ambrózie nebo na jiné rostliny, nezačínejte s užíváním echinacey dříve, než se poradíte se svým lékařem. Tato rostlina rovněž nemusí být vhodná pro osoby s některými typy onemocnění, například těmi, které působí na imunitu – revmatická artritida nebo vřed.
Zinek proti nachlazení
Užívání zinku je jedna z velmi populárních léčebných metod. Laboratorní výsledky ukázaly, že zinek může zničit virus nachlazení ve zkumavce. Ale není zcela jasné, zda má stejný efekt i v lidském těle. Pokud jde o léčbu, studie prokázaly, že zinek v množství 9 až 24 miligramů může zkrátit trvání nachlazení a zmírnit příznaky. Ale musíte začít zinek užívat ihned, když se objeví první příznaky, a to každé 2 až 3 hodiny (kromě doby, kdy spíte). Další studie žádný přínos neprokázaly. Prozatím zde tedy nejsou
V naší poradně s názvem NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ina.
Dobrý den.Prosim o radu. Slyšela jsem, že je dvojí druh narkózy.Ta jedná je bezpečná není poškození mozku u druhé se toto nevylučuje.. Manžel má jít na operaci žlučníku a měl před 3/4 rokem také operaci.Je mu 74 roků. Prosím o radu co je to za narkózu, popřípadě kdyby se měla uhradit vlastními prostředky kolik by stála.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anestezie má dva druhy - lokální a celkovou. Při celkovéanestezii je ovlivněn mozek, který nevnímá bolestivé signály. Při lokální anestezii je umrtven jen nerv, který přestane vést bolestivý vzruch, ale mozek je dál plně funkční. Ačkoliv je celková anestezie co do vedlejších účinků horší, tak pro pacienta je lepší po psychické stránce. Jednoduše usne a probudí se, až když je po všem. U svodné anestezie (druh lokální anestezie) je pacient při vědomí a vnímá veškeré dění na operačním sále a to pro některé jedince není vůbec příjemné, proto se preventivně podávají léky na uklidnění, které již zase ovlivňují mozek. Aplikace svodné anestezie není vůbec příjemná a dá se přirovnat k pocitu při průchodu elektrického proudu. O tom jaká anestezie bude použita se lékař dohodne s pacientem, ale jestli máte manžela ráda, tak ho nepřesvědčujte do svodné anestezie.
Nachlazení je snadno šiřitelná infekce horních cest dýchacích. Nejběžnější příčinou nachlazení je nákaza rhinovirem, který stojí za 30 až 80 % všech případů. Za nachlazením však mohou stát i jiné viry. Onemocnění se může rozvinout i na základě nákazy lidskými viry parainfluenzy, lidským respiračním syncytiálním virem, adenoviry, enteroviry a metapneumovirem. Infekci často způsobuje více než jeden přítomný virus. S různými typy nachlazení je spojováno více než dvě stě různých virů.
Přenos
Virus nachlazení se obvykle přenáší jedním či dvěma hlavními způsoby, a to buď vdechnutím či pozřením kapének ve vzduchu obsahujících virus, nebo kontaktem s infikovaným nosním hlenem nebo kontaminovanými předměty. Který z těchto způsobů přenosu je nejčastější, dosud nebylo určeno. Viry mohou v prostředí přežívat velmi dlouhou dobu a z rukou se mohou přenést do očí či nosu, kde dojde k infekci. Lidé sedící v bezprostřední blízkosti jsou k nákaze náchylnější. Typickými místy přenosu viru jsou centra denní péče a školy, a to v důsledku těsné blízkosti mnoha dětí se slabou imunitou a často nedostatečnou hygienou. Nákaza se pak přenáší domů na ostatní členy rodiny. Šíření recirkulujícím vzduchem během komerční letecké dopravy nebylo prokázáno. Nachlazení způsobovaná rhinovirem jsou nejnakažlivější během prvních tří dnů trvání symptomů, poté možnost nákazy rychle klesá.
Počasí
Tradiční teorií je, že nachlazení je způsobeno dlouhým pobytem v chladném počasí, například dešti či zimě; to také vysvětluje, jak nemoc dostala svůj název. Role prochladnutí těla jakožto rizikového faktoru při nákaze nachlazením je kontroverzní. Některé viry způsobující nachlazení jsou sezónní a vyskytují se častěji během chladného a vlhkého počasí. To je přičítáno zejména většímu množství času stráveného v blízkosti ostatních mimo venkovní prostředí, zejména po návratu dětí do školy. Může to však souviset i se změnami v dýchací soustavě a tím pádem snadnějším přenosem infekce. Nízká vlhkost může zvýšit úspěšnost přenosu nákazy v důsledku suchého vzduchu, který umožňuje šíření malých kapének rychleji a po delší dobu.
Ostatní
Kolektivní imunita, tedy imunita celé skupiny lidí vůči konkrétní infekci, se objevuje po předchozím styku s viry nachlazení. Mladší populace jsou tudíž náchylnější k respiračním infekcím než populace starší. Dalším rizikovým faktorem onemocnění je slabá imunita. K vyššímu riziku nákazy po kontaktu s rhinovirem přispívá rovněž nedostatek spánku a špatná výživa, a to v důsledku jejich účinků na fungování imunitního systému.
V naší poradně s názvem LÉČITEL OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie vitovjáková.
Dobrý den,
prodělala jsem zánět žil na pravé noze a hrozí mi operace ( metodou parvacross ). Existuje nějaká možnost, že bych se mohla operaci vyhnout ? Mám totiž strach z anestezie, přece jen už nejsem nejmladší ( 66).
Prosím o radu.
mvit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krosektomie se dnes provádí velmi šetrně. Dochází při ní k preparaci zdravých žil, kterými se pak nahrazují ty poničené zánětem. Vlastně se dá říci, že je to zatím nejlepší způsob, jak vrátit zpět původní žilní funkce, jako před zánětem. Anestezie se bát nemusíte. Pokud byste nechtěla celkovou anestezii, tak můžete požádat o epidurální anestezii, při které zůstáváte při vědomí a znecitliví se vám jen spodní část těla. Alternativní medicína je při léčbě již poničených žil slabá. Může pomoci jen daleko před tím, než zánět zničí žíly.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Děkuji.
A je celková anestezie jediná možnost při tomto zákroku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není, ještě je možná svodná anestezie, kdy se znecitlivující látka aplikuje do mišního kanálu. Říká se jí epidurální a pacient je při ní při vědomí, sám dýchá, komunikuje s operujícím a necítí oblast od břicha k nohám. O vhodné anestezii se domluvte s chirurgem nebo anesteziologem před výkonem.
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkovéanestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby
Ve svém příspěvku ZÁZVOROVÝ ČAJ NA NACHLAZENÍ A JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych vědět jak často a dlouho se muže užívat čerstvý zázvor jako čaj. A jestli jsou možné při dlouhodobém užívání zdravotní problémy (jako pocení, zvýšený krevní tlak a mdloby).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel LussyB.
Zázvor je lék snad na všechno :D pomáhá udržet normální hladinu cukru v krvi, při chřipce, rýmě a nachlazení je to pro mě opravdu první záchrana.
Druh léčby testikulárních hrudek závisí na příčinách.
Léčba varikokély
Ve většině případů varikokély nevyžadují léčbu. Pokud máte varikokély a trpíte bolestmi nebo nepříjemnými pocity, můžete:
užívat léky proti bolesti, jako je paracetamol;
používat těsně přiléhající spodní prádlo, které nabízí oporu.
Pokud varikokéla způsobuje nadměrnou bolest či nepohodlí, může být doporučen chirurgický zákrok.
Chirurgie
K léčbě varikokél se obvykle používá chirurgická technika nazývaná embolizace varikokél. Pacienti jsou doporučeni k urologovi, který s nimi konzultuje výhody a rizika operace. Embolizace varikokél se obvykle provádí v lokální anestezii (znecitlivění postižené oblasti) ambulantně, nemusíte tedy po zákroku zůstávat v nemocnici. Chirurg bude používat zařízení s rentgenovými paprsky, které zavede malou trubičkou do postižených žil ve varlatech. Pomocí kovových cívek nebo speciální tekutiny dojde k zablokování žil. Krev se následně vyhýbá těmto zablokovaným žilám a dochází ke snížení otoku a odstranění varikokél.
Embolizace varikokél je velmi bezpečný postup, i když hrozí malé riziko infekce. Pokud se infekce vyskytne, může být léčena pomocí antibiotik. Mezi další možná rizika patří:
opětná tvorba varikokél;
necitlivost nebo bolest v šourku.
Některé varikokély vyžadují odlišný typ operace, a to v případě, kdy dojde k rozdělení rozšířených žil. Takový zákrok se již provádí v celkové anestezii. Lékař provede řez v třísle s následným vyhledáním a odstraněním rozšířených žilek. Více než 9 z 10 varikokél je úspěšně odstraněno pomocí tohoto chirurgického zákroku.
Léčba hydrokély
Hydrokéla u novorozenců obvykle mizí sama během prvního nebo druhého roku života. Léčba hydrokély je nutná pouze v případě, že přetrvává delší dobu nebo začne způsobovat nepříjemné příznaky. Hydrokéla u starších chlapců a mužů způsobuje bolest a nepohodlí.
Chirurgie
Pokud bude nutná léčba hydrokély pomocí chirurgického zákroku, provádí se v celkové anestezii takzvaná hydrokélektomie. Chirurg provede řez v šourku, aby odtekla tekutina dříve, než utěsní průchod mezi břichem a šourkem. Řez je utěsněn pomocí rozpustných stehů. Většina mužů se vrací domů velmi brzy po operaci. Stejně jako u embolizace varikokély je i u hydrokélektomie malé riziko infekce. Děti mohou brát antibiotika před nebo během zákroku, aby se zabránilo infekci.
Léčba epididymální cysty
Epididymální cysty obvykle nevyžadují léčbu. V případě, že jsou příznaky nepříjemné, může být pacient odkázán na urologa. Urolog vám doporučí další léčbu nebo může navrhnout chirurgické odstranění celé cysty pod celkovou anestezií.
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO SPINÁLNÍ ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den. Mám prosím dotaz. Dne 10.12. 2015 jsem podstoupil operaci kolena při spinální anestezii ( do páteře). Po operačním výkonu se u mně objevila retence moči, nemožnost se vymočit. Byl mi zaveden katetr, asi po dvou dnech vytažen, situace se nezlepšila, pak znovu nasazen a po 3 týdnech vytažen, močení se neobnovilo. Můj urolog mi říká, že budu muset podstoupit operaci prostaty. Mám 66 roků, před operací jsem bral lék TAMUREX a byl jsem téměř bez obtíží s prostatou, slabší proud moči a nutnost jít 1x za noc na malou stranu, jinak žádné obtíže. Teď nedávno mi začal zavedený katetr (cévka) obtékat močí i z vnější strany. Co mi prosím radíte? Děkuji. Jan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahuše Ždímalová.
Zdravim,chtěla jsem se zeptat jestli je vhodné při léčbě Warfarinem pít čaj s bylinek.Právě zápasím s nechlazením a nic jiného než pít právě bylinky mě nenapadá.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Čaje z bylinek jsou v pohodě. Nevhodný je zázvor a čaj z něho. Nachlazení chce hlavně klid v teple a 7 dní počkat, až to přejde. Znáte to přísloví, že neléčené nachlazení trvá 7 dní a léčené týden.
Obřízka částečná a nízká: Zde se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější je ponechána v takové délce, že v normálním stavu překrývá přibližně půl žaludu. Odstraněním vnitřní předkožky odpadají barevné přechody kůže. Zbytek předkožky cestuje po žaludu, a to může vyvolávat nepříjemné pocity. Dále je dobré vědět, že jedna polovina žaludu oschne a zkrabatí a druhá polovina zůstane přirozeně vlhká. Pokud byla tato obřízka provedena z důvodu fimózy, hrozí její navrácení. Tento způsob obřízky je v České republice dosti častý, jenže je s ní většina majitelů nespokojená. Ani vlastně neplní účel obřízky, takže je vhodná pro ty, co na obřízku musejí, ale nechtějí ji. Vzhledem k tomu, že bývá hojící se jizva často ve vlhku, je hojení pomalejší a nastává více pooperačních komplikací. Uzdička je v drtivé většině případů odstraněna.
Obřízka částečná a vysoká: U tohoto typu obřízky se odstraňuje zčásti vnitřní a zčásti vnější předkožka. Poměr zakrácení jednotlivých částí předkožky je zcela individuální případ od případu. Záleží, kdo obřízku zrovna provádí a jak si to pacient přeje. Ponecháním vnitřní předkožky vzniká na penisu pestrá škála odstínů kůže. Když předkožka zrovna necestuje po žaludu, tak se hrbí jako harmonika za korunkou, a to může vyvolávat nepříjemný pocit, že do ní tlačí. Tento způsob obřízky není vhodný pro řešení fimózy většího rozsahu. Jizva často ztvrdne a pak je nutné provést úplnou obřízku. Při ztopoření je zbývající předkožka napnutá, ale jde jí hýbat klidně až do půlky žaludu. Ani to nebrání tomu, aby byl sex jiný než před provedením obřízky. Uzdička se většinou prodlužuje, méně časté je nedotčení. Tato obřízka je vhodná pro ty, kdo se bojí, že budou mít při erekci málo pokožky nebo předkožky (což je nesmysl). Ovšem je možné cestování zbývající předkožky. Navíc je tento způsob provedení obřízky velmi nevzhledný (což potvrdila i anketa). Toto provedení se hojí lépe než nízká varianta, ale pořád hůř než obřízky úplné.
Obřízka úplná a nízká: V tomto případě se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější v různém rozsahu. Podle toho, kolik jí zůstane, je na neztopořeném penisu mírně zkrabacená (nic se nesmí hromadit za žaludem) nebo je zkrácená natolik, že je hladká neustále, bez záhybů a vrásek. Ženy zpravidla takto obřezaný penis označují jako sexy, protože vypadá stejně jako při milování – jen je menší. Při erekci se kůže na penisu celá napne a nelze s ní výrazně hýbat. Vzhledem k tomu, že před obřízkou byla uzdička svým druhým koncem přichycena k vnitřní předkožce, tak po obřízce ji již není kam uchytit, a proto je také běžně odstraněna (ponechání je velmi vzácné a trochu nevzhledné). S příchodem tét
Ve svém příspěvku REISHI SPOLU S WARFARINEM LZE UŽÍVAT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Dostala jsem k vánocům jako dárek 3 balení REISHI BIO. 14 roků užívám Warfarin, lze užívat Reishi s Warfarinem. Díky za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý večer, měsíc užívám Warfarin po plícní embolii. Často bývám nachlazená, tak se chci zeptat, zda mohu užívát čajové směsi na nachlazení, zázvor, vitamín C a zda nevadí používání nosních kapek např. Olynth. Předem děkuji za odpověď.
Pokud se fimózu nepodaří vyléčit pomocí masti, lze přikročit k plastické operaci, po níž zůstane celá předkožka zachována (takovou operací je například dorzální discize nebo trojitá incize).
Pouze ve velmi výjimečných případech je nutná cirkumcize (obřízka), která se provádí ambulantně v celkové anestezii. Obřízka je amputace neboli oddělení předkožky penisu. Při obřízce je poškození nevratné – předkožka je odstraněna a už nikdy zpátky nenaroste. Žalud vysychá a časem ztrácí svoji citlivost. Je to tedy opravdu vážné poškození! V případě, že má předkožka zánět, že bolí nebo že způsobuje potíže při pohlavním styku či masturbaci, měla by být léčena. Ale často je místo toho rovnou amputována! Úkolem dobrého lékaře není to, aby amputoval ty části těla, které zrovna dělají potíže, ale aby udržel tělo a jeho části zdravé nebo aby je léčil. Jeho úkolem je tedy předkožku léčit a napomoci jí, aby fungovala tak, jak si to představuje příroda. Někdy je nutné amputovat části těla, například když jsou tak těžce zraněné, že už se nedají léčit, nebo když už jsou odumřelé a hrozí, že by jejich zachování ohrozilo váš život. To vše je však u problémů s předkožkou velice vzácný případ. Obřízka je léčbou pouze v těch případech, že někdo trpí jedním velice vzácným kožním onemocněním, které se cizím slovem nazývá „balanitis xerotica obliterans“. Ale ve všech ostatních případech se dá předkožka léčit mastí, eventuálně ve vážnějších případech operací se zachováním předkožky.
Ta se provádí obvykle:
ve stavu po takzvané parafimóze (uváznutí předkožky za žaludem);
pokud silný otok předkožky brání močení;
Z důvodu bolestivosti při pohlavním styku;
při opakovaných zánětech žaludu a předkožky z důvodu zjizvené předkožky;
v případě kožního onemocnění BXO (balanitis xerotica obliterans – zánět spojený s narušením vnitřních stěn cév, který vede k nedostatečnému prokrvení), avšak pouze na základě histologického nálezu.
Pouze poslední z uvedených případů je absolutní indikací cirkumcize, a to ještě pouze u 50 % pacientů s uvedeným onemocněním, které se navíc vyskytuje téměř výhradně u dospělých jedinců, kdežto v dětství je velmi vzácným jevem.) Obřízku lze provést jako celkovou, kdy se odstraní celá část předkožky, nebo částečnou, parciální, kdy se odstraní pouze jizevnatá, zúžená část předkožky.
Po dezinfekci předkožky a po místním znecitlivění (penis blok) cca 10 ml 1% mezokainu se uvolní předkožkový vak a skalpelem se snese přebytečná kůže, která způsobila zúžení předkožky. Atraumatickým vstřebatelným stehem (nevyžaduje odstranění stehů – stehy se cca za 10–14 dní samy rozvolní a vypadnou) se&nbs
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Nešporová.
Dobrý den, je mi něco málo přes sdmdesát a první co mě začalo bolet je pravé oko a mám ho hodně červené jako kdybych tam měla písek a pak následovalo pravé ucho hučí mně v něm a špatně na něho slyším. Zuby mě nebolí ani pravá tvář. Domnívala jsem se, že je to tzrojkalný nerv, ale nevím, jak tyto příznaky léčit? K lékařce jsem zatím nešla. Děkuji za odpověď Nešporová Z. Brno
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ruklik.
Dobrý den pane doktore,
Manžel již dva roky trpí zánětem trojklanného nervu. Zároveň se již 20 let léčí s RS ( je mu 40 let). Na zánět mu doktorka ve FN Brno Bohunice předepsala různé druhy léků, které zabíraly, ale teď nezabírají (před Vánocemi byl nemocný běžné nachlazení měl jen teploty bral Ibalgin400). Je možné, že kvůli nachlazení léky přestaly působit? Kdy je možné, aby lékař rozhodl pro chirurgický zákrok? Je zákrok nebezpečný? Bolesti má teď nesnesitelné a je hrozné se dívat s dětmi jak trpí.
Jediným účinným způsobem prevence nachlazení je fyzicky zabránit šíření virů. To zahrnuje zejména mytí rukou a nošení obličejových roušek či masek. Ve zdravotnickém prostředí se nosí rovněž pláště a rukavice na jedno použití. Izolace nakažených osob není možná, jelikož nemoc je široce rozšířená a její symptomy nejsou specifické. Vakcinace byla shledána obtížnou z důvodu velkého množství virů, které mimoto mohou projít rychlou změnou. Vývoj plošně účinné vakcíny je velmi nepravděpodobný.
Pravděpodobnost přenosu virů nachlazení snižuje pravidelné mytí rukou, které je nejúčinnější u dětí. Není známo, zda používání antivirotických či antibakteriálních prostředků během mytí rukou zvyšuje jeho účinnost, či nikoliv. Nošení obličejových roušek v přítomnosti nakažených osob může být prospěšné. K vyslovení závěru, zda je udržování větší fyzické či sociální vzdálenosti prospěšné, či nikoliv, neexistují uspokojivé důkazy. Příjem zinku formou potravinového doplňku může přispět ke snížení počtu nákaz nachlazením. V běžné praxi často se vyskytující podávání vitamínu C nesnižuje riziko či závažnost nachlazení, vitamín C může jen zkrátit dobu trvání nachlazení.
Ve svém příspěvku NASLEDKY PO ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den, chci se zeptat pacient byl na operaci nosních polipu po anestezii začali problémy stále leží na jipu zavodnuje se ma krece bolesti problemy se slinivkou a strevy potrebuji vědět a věřím i tomu že se z toho dostane že jo? Doktoři mu dávají od bolesti morfium nebo co má 2 malé děti ženu a je mu jen 36 let celou dobu byl v dobre fyzické kondici prosím o pomoc a radu ta nevědomost je hrozná...moc díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem ZVRACENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dá se s tím něco dělat. Dá se vyhnout té celkové anestezii. Existuje způsob, kdy se znecitlivý jen spodní část těla a pacient zůstává při vědomí. To je možnost, jak se vyhnout nevolnosti z anestezie. Možná za vaši nevolnost může jen strach. Zkuste se na ten zákrok dívat, jako by to bylo stříhání vlasů. Tento typ operace nestojí vůbec za žádný strach. Když víte, že strach nezvládnete ztlumit, tak požádejte svého lékaře o předpis na lék Diazepam, který užijte přesně, jak vám sdělí lékař. Diazepam je skvělý prostředek na zklidnění právě v těchto případech strachu z operace.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
V naší poradně s názvem VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Horáčková.
Jakým vyšetřením se pozná voda na plicích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pleurální výpotek, někdy označovaný jako „voda na plicích“, je nahromadění přebytečné tekutiny mezi vrstvami pleury mimo plíce.
Voda na plicích nemusí mít žádné příznaky a často se zjistí až z rentgenového snímku. U některých pacientů ale byly hlášeny příznaky jako bolest na hrudi, suchý, neproduktivní kašel, dušnost nebo obtížné, namáhavé dýchání, ortopnoe (neschopnost snadno dýchat, pokud osoba nesedí vzpřímeně nebo nestojí vzpřímeně).
Jak se diagnostikuje pleurální výpotek?
Mezi testy, které se nejčastěji používají k diagnostice a hodnocení pleurálního výpotku, patří:
- Rentgen hrudníku,
- Počítačová tomografie (CT) skenování hrudníku,
- Ultrazvuk hrudníku,
- Thoracentéza (jehla zasunutá mezi žebra pro získání biopsie nebo vzorku tekutiny),
- Analýza pleurální tekutiny (vyšetření tekutiny odebrané z pleurálního prostoru).
Pokud pleurální výpotek zůstal nediagnostikován navzdory předchozím, méně invazivním testům, lze provést torakoskopii. Torakoskopie je minimálně invazivní technika, při které se využívá malé kamerky zasunuté do pleurálního prostoru. Provádí se v celkové anestezii. Tato metoda umožňuje nejen vizuální hodnocení pohrudnice, ale často umožní i léčebný zásah.
Inhalování bylinek není vhodné pro každého. Pozor by si měli dát zejména alergici, těhotné ženy a malé děti.
Bylinky pomáhají při nachlazení, bojují s viry a lze je inhalovat i preventivně. Některé mají uklidňující účinky, takže podporují spánek. Většinu bylinek můžete kombinovat.
Dávkování: Použijte zhruba lžíci sušených nebo čerstvých bylinek na půllitr vody. Lze použít i bylinky ve formě čaje.
Máta: Hlavní složkou, kterou máta obsahuje, je mentol. Ten uvolňuje dýchací cesty, odstraňuje bolesti a podráždění.
Meduňka: Zklidňuje nervový systém, je vhodná například při nespavosti. Léčí dýchací ústrojí a pomáhá při migréně.
Tymián: Působí silně antisepticky a dezinfekčně. Léčí choroby dýchacího ústrojí, nachlazení, angínu nebo bronchitidu.
Rýmovník neboli moud: Obsahuje vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu.
Rozmarýn: Vhodný jako doplněk k léčbě astmatu, nachlazení, bolestí hlavy, nespavosti a nervového vypětí.
Aloisie: Vhodná při léčbě kašle, akutní i chronické rýmy, průduškových chorob, astmatu. Je velmi uklidňující.
Šalvěj: Má protizánětlivé a protibakteriální účinky. Ve vyšších dávkách může vyvolat křeče. Není vhodná pro těhotné ženy.
Echinacea: Přírodní antibiotikum. Preventivně se užívá na posílení imunitního systému a při nachlazení. Má antivirové a antibakteriální účinky.
Majoránka: Pomáhá při nachlazení.
Levandule: Pomáhá při nespavosti.
Dobromysl (oregano): Léčí kašel, chřipku, bolesti hlavy, uklidňuje nervy a pomáhá při nespavosti.
Borovice: Má antiseptické účinky, zvyšuje tvorbu hlenů a usnadňuje vykašlávání. Uvolňuje dutiny a tím zmírňuje i případné bolesti hlavy.
Heřmánek: Používá se při zánětech horních cest dýchacích. Může způsobit alergickou reakci.
V naší poradně s názvem ZÁZVOROVÝ ČAJ NA NACHLAZENÍ A JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych vědět jak často a dlouho se muže užívat čerstvý zázvor jako čaj. A jestli jsou možné při dlouhodobém užívání zdravotní problémy (jako pocení, zvýšený krevní tlak a mdloby).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně lze říci, že zázvorový čaj nemá vážné nežádoucí účinky. Bezpečné množství zázvoru jsou 4 gramy denně.
Mnoho lidí si myslí, že zázvor může zvýšit produkci žluči, ale žádný vědecký důkaz o tomto účinku nikdy nebyl zaznamenán. Přesto se vždy poraďte se se svým lékařem dříve, než budete používat zázvorový čaj, máte-li v anamnéze problémy žlučníku.
Další možný menší vedlejší účinek pití zázvorového čaje je pálení žáhy nebo žaludeční nevolnost. Je to podobné, jako když budete jíst chilli nebo jiná kořeněná jídla. Dále může existovat alergie na zázvor, která se projeví jako vyrážka nebo nepříjemný pocit v ústech nebo v břiše po požití zázvorového čaje.
Zázvor může snížit krevní tlak, takže můžete pociťovat motání hlavy jako vedlejší efekt. Zázvor také obsahuje salicyláty - chemikálie obsažené v aspirinu, který působí jako lék na ředění krve. To může způsobit problémy pro lidi s poruchami srážlivosti krve. Tyto účinky se ale projeví, jen když zkonzumujete mnohem více zázvoru, než doporučených 4 g denně.
Závěrem lze říci, že příliš mnoho čehokoliv - i něčeho přirozeného - může způsobit problémy. Ale pokud jste celkově v dobrém zdravotním stavu a máte ráda elán, ktery zázvor poskytuje, pít čaj z něj se bát nemusíte.
Rektální výhřez může být buď částečný, což zahrnuje jen sliznici, nebo může být kompletní, což zahrnuje celou stěnu konečníku. Tento problém může nastat u dětí, ale je mnohem častější u starých lidí. K léčbě rektálního prolapsu je vhodná operace. Většina operací rektálního výhřezu se provádí pod celkovou anestezií. U starších pacientů se používá epidurální nebo spinální anestezie. Existují tři typy operací rektální prolapsu.
U zdravých dospělých se provádí operace břicha. Tato operace se provádí v celkové anestezii, kdy lékař vede chirurgický řez břichem a poté odstraní část tlustého střeva.
Někdy může dojít k tomu, že se objeví měkký kus tkáně kolem konečníku. Tento problém se pak řeší pomocí laparoskopické operace.
U starších osob nebo osob s jinými zdravotními problémy se provádí operace přes konečník.
Prolaps konečníku nebo tlustého střeva lze léčit z pánevního dna, kdy lékař odstraní část tlustého střeva a konečník spojí s okolní tkání.
U dětí s rektálním prolapsem nemusí dojít k operaci.
V naší poradně s názvem ZUBNI VYSETRENI POD CELKOVOU NARKOZOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Kapková.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat kolik by me stálo vyšetření zubů v celkové narkóze. Potřebují vytrvat zbytky dvou zubů a vyvrtat pět nebo kazů. A po vyšetření bych uvažovala o rovnátkach na pevno.Jsem z Chebu.Děkuji za odpověď Kapková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nelze vyšetřit a pak vyvrtat zuby v celkové anestezii. Jde aplikovat injekci s anestetikem do dásně a tím znecitlivět ošetřovanou oblast. Taková injekce stojí do 500 Kč.
U nachlazení a anestezie je problém, že tento stav vadí i nevadí. Při lokální anestezii by nemělo vadit nachlazení tehdy, pokud pacient nekýchne při zákroku, což by mohlo mít negativní následky.
Přírodní antibiotika jsou běžné potraviny či bylinky a budete se po nich cítit fit. Většinu z nich máte většinou denně na dosah, ale možná ani netušíte, jak jsou pro váš organismus prospěšná a zdravá. Mezi nejznámější přírodní antibiotika patří například...
Manuka
Manuka má přírodní antiseptické, protizánětlivé a hojivé vlastnosti. Její olej je 10krát účinnější proti plísním a 30krát proti grampozitivním bakteriím ve srovnání s australským tea tree olejem. Manuka ničí celou řadu patogenních bakterií, virů, plísní a kvasinek. Hojí rány, podporuje regeneraci a léčí kožní vyrážky, ekzémy a záněty. Výborně léčí afty, opary a „koutky“. Tlumí záněty, je vhodná na spáleniny, používá se po bodnutí hmyzem, při bolestech kloubů, při zvýšené námaze. Tlumí migrénu, pomáhá při léčbě akné a lupénky. Nepoužívejte ji však v těhotenství, při kojení a při poškození jater. Tato bylina je známa také pod názvy balmín metlatý (Leptospermum coparium), novozélandský čajovník, manuka červená nebo kahikatoa.
Česnek
Česnek mimo jiné obsahuje látku alliin, která se mění na allicin. Allicin působí antibioticky, ničí viry a bakterie, snižuje krevní tlak, dezinfikuje, snižuje hladinu krevního cukru i cholesterolu, podporuje prokrvení, při nachlazení stimuluje pocení. Působí antiskleroticky (používá se k léčbě arteriosklerózy a hypertenzní nemoci), antibakteriálně, žlučopudně a protiplísňově. Ničí některé kmeny zlatého stafylokoka, plíseň Candida albicans. Likviduje mikroorganismy, které způsobují opary. Je vynikající při léčbě dýchacích cest, plicních a průduškových zánětů. Ozdravuje střevní mikroflóru, působí proti křečím, nadýmání, průjmům. Rozšiřuje cévy, zvyšuje vylučování cholesterolu a žluče. Lékařské studie prokázaly, že pravidelná konzumace česneku výrazně snižuje riziko některých typů rakoviny (prostaty, střev, žaludku). U jiných typů rakoviny funguje jako „blokátor“ dalšího rakovinného bujení. Česnek ředí krev, rozpouští krevní sraženiny, zlepšuje průtok krve. V těhotenství, při kojení a malý dětem se nedoporučuje podávání větších dávek česneku.
Třapatka
Třapatka neboli echinacea má pozitivní vliv na stimulaci imunitního systému, která je zapříčiněna komplexem vitaminů, ale také přítomností polysacharidů. Další možnosti nabízí silice a jejich antiseptické schopnosti. Co je podstatné, je dodržování denní dávky. Nesmíme ji překračovat, jinak by se mohla dostavit například nevolnost, vyrážka, alergická reakce a podobně. Bohužel neexistuje dostatek důkazů a studií, které by jednoznačně určovaly nezávadnost užívání během těhotenství nebo kojení. Je tedy vhodné konzultovat konzumaci s lékařem. U prášku z kořene se doporučují 0,5–2 gramy (1–4 0,5g odměrky). Dávka je individu