NADLEDVINY je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Nadledvinky jsou obrazně řečeno jako dvě třešinky posazené na špici obou ledvin. I když jsou malé, jsou pro náš organismus velmi důležité. Produkují hormony, které spouští stresovou reakci, jako je například instinkt „boj nebo útěk“, a jsou zapojeny do komplexní hormonální interakce mezi hypotalamem a hypofýzou.
Rakovina
Mezi nemocemi nadledvin dominují benigní, tedy nezhoubné nádory, které však často produkují účinné hormony. Nádorové buňky se stávají nezávislé na nadřazených centrech. Produkují si hormony, kdy chtějí a v libovolném množství. Vzácnější jsou takzvané „němé“ nádory, které si pomalu a často bez příznaků rostou v tkáni nadledviny. Často je odhalí lékař náhodně při ultrazvukovém vyšetření ledvin.
Adenom
Adenom je nejčastější nádor, který se v nadledvinách nachází. Může být jen v jedné nadledvině nebo obou a je často spojen s hormonální produkcí, která působí obtíže. Hormony jsou syntetizovány v nadměrném množství, dostávají se do krve a podle své povahy vyvolávají odpovídající syndromy z nadbytku. Pokud bují buňky produkující mineralokortikoidy, dochází k hyperaldosteronismu čili Connovu syndromu. Člověk ztrácí ledvinami nadměrné množství draslíku a zadržuje hodně sodíku a vody v těle. Nárůst objemu v cévách pak způsobí zvýšení krevního tlaku. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, únavu, krvácení z nosu. Snížená hladina draslíku vede například ke svalovým slabostem, k zácpě a může ohrozit i život z poruch srdečního rytmu.
Pokud nádorové bujení postihne buňky produkující kortizol, vede tento stav ke Cushingově syndromu. Nadprodukce kortizolu ničí organismus především rozvráceným hospodařením s cukrem, lidé mají hyperglykémii, a tedy diabetes mellitus neboli cukrovku 2. typu, mají charakteristickou obezitu s tenkými končetinami a silným trupem a kulatým (měsícovitým) obličejem, na kůži se objevují červenofialové trhlinky – strie, objevuje se vysoký krevní tlak, změny nálad, úbytek kostní hmoty vede k osteoporóze, snížena je i funkce imunitního systému a pozoruje se i pokles sexuálního pudu u obou pohlaví, u žen navíc dochází k nepravidelnostem v menstruačním cyklu.
Pokud začnou nádorově růst buňky odpovídající za produkci androgenů, dochází k adrenogenitálnímu syndromu. Ten může být i vrozený z defektu enzymů, které se podílejí na vzniku pohlavních hormonů z cholesterolu. Tento syndrom vzniká z nadprodukce jak estrogenů, což je velmi vzácné, tak častěji z androgenů. Obě sady hormonů se tvoří u obou pohlaví, ale u každého to má jiné projevy. U chlapců se rozvine předčasná (pseudo) puberta, objevují se u nich sekundární pohlavní znaky (zvětšuje se penis, roste ochlupení), ale současně nedochází ke zrání spermií ve varlatech. U dospělých mužů vede nadprodukce androgenů ke sterilitě. U dívek jsou důsledky závažnější, mužské hormony u nich způsobují takzvanou virilizaci, to jest mužský vzhled. Dívkám zbytňuje klitoris, objevuje se jim na těle rozložení ochlupení jako u mužů (vou
Ve svém příspěvku ADENOM NADLEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Mituchovičová.
Dobry vecer.mam adenom nadledviny a pribrala jsem 13kilo.jsem asi zavodnena.ma nekdo podobnou zkusenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Dobrý večer, u mě existuje podezření na adenom nadledvinky a též jsem za poslední tři roky ztloustla o 14 kg. Teď díky low carb stravě hubnu, zatím tedy jen 6 kg, protože tuto stravu zatím jim krátce, jen 6 týdnů, ale věřím, že další kila dám také dolů. Ale zatím neproběhla další vyšetření, takže tohle ještě dořešíme. Vás se chci zeptat, jak to u vás s adenomem pokračuje dál? Musela jste na operaci, nebo vás léčí jinak? Děkuji a zdravím.
Adrenalectomie může být provedena laparoskopicky – tento výkon je indikován u malých nádorů. O vhodnosti k tomuto operačnímu postupu rozhoduje lékař. U větších ložisek je vhodná klasická operace. Operace je prováděna v celkové anestezii v poloze na zádech. Řez je veden na příslušné straně v nadbřišku podélně nebo šikmo, dle anatomických poměrů a velikosti nádoru. Někdy méně často může být vhodnější přístup z boku (poloha na boku) z řezu pod žeberním obloukem (lumbotomie). Na pravé straně je nadledvina před a nad horním pólem ledviny, odtahuje se tedy vzestupný tračník a jaterní ohbí tračníku ke střední čáře, otevírá se zadní retroperitoneum (tuková tkáň za dutinou břišní, v níž jsou uloženy ledviny, nadledviny, cévy) a zde vypreparuje nadledvina, přeruší se její cévní zásobení a nadledvina se odstraní. Na levé straně je také třeba nejprve uvolnit příčný tračník a eventuálně slezinné ohbí a otevřít retroperitoneum. Dále následuje preparace nadledviny, přerušení cévního zásobení a její odstranění. Do místa nadledviny se zakládá drén, rekonstruuje se zadní peritoneum a zavírá se rána po anatomických vrstvách.
Pooperační péče
Po operaci je obvyklá krvavá sekrece z drénu, který se odstraňuje v prvních dnech po operaci, jakmile sekrece ustane. V pooperačním období mohou nastat lokální obtíže, které se řeší léky. Stehy se odstraňují 7 až 14 den – dle pooperačního průběhu. Byl-li nádor hormonálně aktivní, je i v tomto směru endokrinologem vedena léčba a sledování. Plná zátěž je po těchto operacích možná obvykle za 6–8 týdnů, pacient je dále sledován na urologické ambulanci a eventuálně i na endokrinologii.
Jednou z nemocí nadledvin je Cushingův syndrom, jehož příčinou je nadprodukce glukokortikoidů, hormonů produkovaných v kůře nadledviny. U Addisonovy choroby je příčinou oboustranná porucha funkce nadledvin, kdy nadledviny neprodukují dostatek hormonů, aldosteronu, kortizolu a pohlavních hormonů. Tento stav lze chápat jako selhání nadledvin.
Další nemocí nadledvin je Connův syndrom, který je způsoben zvýšenou produkcí aldosteronu.
Nejčastější enzymovou poruchou v nemocech nadledvin je takzvaná vrozená adrenální hyperplazie. Onemocnění má různé projevy u dívek a chlapců. U dívek porucha enzymu způsobí, že se tvoří více chlapeckých pohlavních hormonů (testosteronu). To vede ke změnám zevních pohlavních orgánů. Pod vlivem chlapeckých hormonů u dívek začínají převládat chlapecké znaky. U chlapců se tento stav projeví vystupňováním chlapeckých znaků a rysů. Nemoc nadledvin se může projevit různě závažně. Někdy dokonce i tak, že na první pohled není jednoduché odlišit pod vlivem hormonů „změněné“ pohlaví u dívek, kdy se hovoří o takzvaném pseudohermafroditismu (skutečné pohlaví je ženské, ale hormony pohlaví „změnily“ na mužské). Tento stav lze přirovnat k účinku zneužívání anabolických steroidů na ženy kulturistky.
Bohužel u této choroby může být narušena produkce i dalších hormonů nadledvin s mnohem závažnější prognózou. Jedná se o stavy, kdy je narušena tvorba kortikoidů a aldosteronu s projevy podobnými Addisonově chorobě – extrémní ztráty solí a vody již od narození nebo stavy závažné obtížně zvladatelné hypertenze (vysokého krevního tlaku). Tuto nemoc nadledvin lze diagnostikovat pečlivým vyšetřením, z odběrů krve a pomocí ultrazvuku nebo jinými zobrazovacími metodami.
Léčba nemocí nadledvin je nezbytná, nadledviny jsou totiž životně důležitým orgánem. Léčba musí být odpovídající, cílem je podáváním syntetických hormonů nahrazovat chybějící produkci a tlumit účinek testosteronu. Léčbu musí řídit odborník v endokrinologii.
Dá se říci, že normální krevní tlak je 120/80 mm Hg, nízký krevní 105/65 mm Hg. Pokud se cítíte trvale unavení a máte problémy s chůzí do schodů, máte sníženou schopnost koncentrace a málo energie, případně při ranním vstávání máte černo před očima, může být příčinou těchto problémů nízký krevní tlak v cévách. Nízký tlak není nemoc v pravém slova smyslu. Naměřená nižší hodnota krevního tlaku pro mnoho lidí neznamená žádné omezení a lidé se i při nižším tlaku cítí dobře. Rozlišujeme primární a sekundární nízký tlak.
Primární nízký krevní tlak
Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny. Touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. Tyto příznaky se vysvětlují možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Primární nízký krevní tlak se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí jedince nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.
Možné příčiny primárního nízkého krevního tlaku: genetické předpoklady, vysoký, hubený vzrůst, častěji u žen, nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese), Addisonova choroba (únava, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, průjem, pocit na zvracení až zvracení, ztmavnutí kůže).
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární nízký tlak má rovněž neznámou příčinu. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav, který se nazývá ortostatická hypotenze. Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a nezřídka se projevuje pády a zvýšenou nemocností. Zde může být příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus. U některých lidí poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na&nb
V případě, že počáteční testy krve nebo moči ukazují na nedostatečnou tvorbu kortizolu, objedná lékař ACTH stimulační test. Daným testem se měří koncentrace kortizolu v krvi před podáním a po podání injekce syntetického ACTH. Fungují-li nadledviny normálně, hladina kortizolu stoupá. Pokud však došlo k poškození nadledvin, jejich odpověď je snížená. Delší verze tohoto testu, jež trvá 1−3 dny, slouží k určení místa původu obtíží, tedy zda je způsobují nadledviny, nebo podvěsek mozkový.
Vzhledem k dennímu rytmu tvorby kortizolu se vzorek krve odebírá ráno, případně se provádí celodenní profil. Zásady odběrů: je nutné zaznamenat čas odběru; odběr musí probíhat v klidovém stavu; je nezbytné vysadit léky, které by mohly zkreslit výsledek laboratorního vyšetření (například hormonální antikoncepci je nutno vysadit nejméně 6 týdnů před vyšetřením); krev se odebírá ze žíly na paži (vyšetření séra). Výsledky jsou vyhodnoceny do 2 dnů.
Pomoc je pouze lékařská, a to ve všech uvedených případech nádorů. Prognóza je závislá na biologickém charakteru nádoru a včasnosti diagnózy.
Život bez nadledvinek
Adrenalectomie je operační zákrok vedoucí k odstranění nadledviny. Obvyklým důvodem k této operaci je nádor nadledviny. Nadledvina je žláza s vnitřní sekrecí, takže nádory mohou být hormonálně aktivní. Proto je součástí vyšetření i vyšetření endokrinologické a tato okolnost je pak zohledněna i při předoperační přípravě. U některých typů nádorů je nutná dlouhodobější medikamentózní příprava, kterou indikuje endokrinolog.
Nadledviny (dříve se také uvádělo ledvinky nebo nadledvinky, latinsky: glandulae suprarenales) jsou párové endokrinní žlázy, přiložené k ledvinám. Místo na ledvině, ke kterému je nadledvina přiložena, se mění v závislosti na evoluční vyspělosti organismu.
Kůra (cortex) je mezodermálního původu a její činnost je řízena hypofýzou (hormonem kortikotropinem). Produkuje pohlavní hormony a kortikosteroidy aldosteron a kortisol.
Dřeň (medulla) vzniká z buněk neurální lišty – je tudíž původu ektodermálního – a její činnost je řízena nervově (sympatikem). Produkuje stresové hormony adrenalin a nonadrenalin.
Dieta je jedním z nejdůležitějších faktorů, které pozitivně (nebo v případě špatných stravovacích návyků naopak negativně) působí na činnost nadledvin. Existuje řada potravin, které podporují správnou funkci nadledvin a dodávají nadledvinkám energii, což jim umožní postupně obnovit svou funkci. Je ovšem nutné z jídelníčku vyřadit všechny těžko stravitelné potraviny a nejíst potraviny, které obsahují toxické látky a škodlivou chemii. Smyslem je zásadně omezit příjem potravin, které negativně působí na nadledviny a přispívají k jejich únavě.
Mezi nevhodné potraviny a nápoje při adrenální insuficienci patří:
Kofein – může narušit váš spánkový cyklus, což vede k tomu, že nadledviny nemají dostatečný čas na to, aby si odpočinuly a obnovily svou funkci. Pokud si bez kávy nebo nápojů s obsahem kofeinu nedovedete život představit, pijte je v omezeném množství a pouze v ranních hodinách (před polednem).
Cukry a umělá sladidla – kromě rafinovaného cukru z jídelníčku vyřaďte i kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy a umělá sladidla. Nejezte obilniny (cereálie), bonbóny a další sladkosti a pochutiny. Uvědomte si, že cukr je přidáván jako přísada do pečiva, kořenicích přísad či různých omáček. Snažte se vyloučit co nejvíce cukrů. Namísto toho objevte tajemství stévie nebo surového medu.
Průmyslově vyráběné potraviny a jídla ohřívaná v mikrovlnné troubě – samotné ohřívání pokrmů v mikrovlnce má svá vlastní rizika, ale pokud si v supermarketu kupujete polotovary pro ohřátí (přípravu) v mikrovlnce, vězte, že obsahují řadu konzervačních přísad a dalších chemických látek, které jsou těžko stravitelné a vysávají vám z těla energii. Namísto nakupování v supermarketu vyzkoušejte raději farmářské trhy a snažte se v co největší míře vařit si své vlastní pokrmy doma.
Hydrogenované oleje – rostlinné oleje, včetně sójového, kukuřičného nebo řepkového oleje, působí prozánětlivě a mohou vyvolat zánět nadledvin. Namísto hydrogenovaných olejů (olejů ošetřovaných vodíkem) se naučte používat kvalitní tuky, jako je kokosový nebo olivový olej, organické máslo nebo přepuštěné máslo ghí (ghee).
Vhodné potraviny pro léčbu únavy nadledvin:
kokos;
olivy;
avokádo;
brukvovitá zelenina (květák, brokolice, růžičková kapusta a podobně);
tučné ryby (například losos chycený v živé přírodě, nikoli pěstovaný v líhních a sádkách);
kuřecí a krůtí maso;
ořechy – například vlašské ořechy nebo mandle;
semena (dýňová semena, šalvěj hispánská (chia) nebo lněné semínko);
chaluha bublinatá (kelp) a mořské řasy;
keltská nebo himálajská mořská sůl.
Tyto potraviny vám pomohou vypořádat se s únavou nadledvin, protože jsou bohaté na živiny, obsahují málo cukru a naopak dostatečné množství zdravých tuků a vlákniny.
Doplňky stravy při adrenální insuficienci (nedostatku):
Menopauza je přirozený proces, který nastává u žen mezi čtyřicítkou a šedesátkou. Jde o fyziologický děj, kdy ženské pohlavní orgány přestávají plnit svoji hlavní funkci a to přípravu na těhotenství a vlastní těhotenství. V tomto věku pomalu ustává produkce pohlavních hormonů vaječníky, především estrogenů. Jejich úbytek je hlavní příčinou všech potíží spojených s tímto „syndromem“. Estrogeny jsou společně s gestageny ženskými pohlavními hormony. Estrogeny jsou produkovány vaječníky, placentou a v malém množství v nadledvinách. Nejdůležitějším ze skupiny estrogenů je estradiol (E2). Jeho denní produkce je v závislosti na fázi ovariálního cyklu 50–500 µg.
Obecně estrogeny ovlivňují pohlavní orgány, sekundární pohlavní znaky a působí na metabolismus – přeměnu živin. Uplatňují se při růstu vaginální sliznice, zvyšují tvorbu glykogenu a jeho štěpení na kyselinu mléčnou, která má významnou funkci při udržování správného poševního prostředí. Mají vliv na růst sliznice a svaloviny děložního hrdla i těla. Ovlivňují i buňky sliznice močového ústrojí. Působí na vaječník, sekreci hormonů v hypofýze, vývoj sekundárních pohlavních znaků, psychiku, chování. Mají vliv na látkovou přeměnu cukrů, tuků, minerálů a vody, vápníku – působí proti řídnutí kostí, ovlivňují štítnou žlázu a nadledviny. Zpevňují cévní stěnu, snižují tvorbu červených krvinek.
Nadledviny prošly podobným vývojem jako ledviny, a proto jsou také složeny z kůry a dřeně. U primitivních obratlovců (například paryb) jsou kůra a dřeň odděleny, u ryb kůra chybí úplně.
Kůra
Kůra (cortex) je mezodermálního původu a její činnost je řízena hypofýzou (hormonem kortikotropinem). Produkuje pohlavní hormony a kortikosteroidy:
aldosteron – mineralkortikoid, který reguluje hospodaření s Na+, konkrétně zvyšuje resorpci sodíku v distálním tubulu ve sběracích kanálcích;
kortizol – glukokortikoid, který připravuje organismus na zátěž, zvyšuje hladinu glukózy v krvi a má protizánětlivý účinek. Při přebytku kortizolu nastává Cushingův syndrom (tloustnutí obličeje a břicha, hypertenze), naopak při jeho nedostatku může dojít k hypotenzi či zbarvení kůže.
Dřeň
Dřeň (medulla) vzniká z buněk neurální lišty, má tedy ektodermální původ, a její činnost je řízena nervově (sympatikem). Produkuje stresové hormony:
adrenalin – připravuje na zátěž, zvyšuje srdeční frekvenci, systolický tlak, staživost, vazodilataci ve svalech, vazokonstrikci v kůži, uvolňuje svaly dýchací soustavy, zvyšuje hladinu krevní glukózy;
noradrenalin – ovlivňuje vazokonstrikci, zvyšuje diastolický tlak; je mediátorem (neurotransmiterem) sympatiku.
Karcinom plic, obecně známý jako rakovina plic, je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastáze, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny, vedoucí ke smrti u mužů. Celosvětově je zodpovědná za smrt 1,3 milionů mužů a žen ročně. Nejběžnějšími příznaky jsou dechová nedostatečnost, kašel (včetně vykašlávání krve) a ztráta váhy.
Pokud karcinom roste v dýchacích cestách, může blokovat průtok vzduchu a způsobovat dýchavičnost. Tento stav může vést k hromadění sekretů za překážkou a vyústit v zápal plic. Mnoho plicních nádorů je bohatě zásobováno krví. Povrch nádoru může být křehký a vést ke krvácení do dýchacích cest. Krev může být následně vykašlávána. V závislosti na druhu tumoru, tzv. paraneoplastickém syndromu, může tento stav na počátku přitahovat pozornost k nemoci. U karcinomu plic mohou být těmito fenomény Lambert-Eatonův myastenický syndrom (svalová slabost kvůli autoimunitnímu onemocnění), hypercalcemie nebo nepřiměřená sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Tumor v horní části plic (apex), známý jako Pancoastův syndrom, může zasáhnout lokální část sympatikového nervového systému, vedoucímu ke změnám v pocení a k problémům očního svalu (kombinace známá jako Hornův syndrom), stejně tak se může projevit svalová únava v rukou v důsledku invaze do brachial plexus. Mnoho příznaků karcinomu plic (bolest kostí, únava a ztráta váhy) je nespecifických; u starých lidí mohou být spojovány s komordibitou. U mnoha pacientů se karcinom rozšířil z místa původu jinam, než vyhledali pomoc lékaře. Běžnými místy metastázy jsou mozek, kosti, nadledviny, kontralaterální (opačná) plíce, játra, perikard a ledviny. Okolo 10 % lidí s karcinomem plic nemá symptomy diagnostikovány; tyto nádory jsou náhodně nalezeny až při rutinní prohlídce pod rentgenem.
Plicní rakovina je velmi zákeřná nemoc, neboť její příznaky se objevují jen velmi pomalu a nenápadně. Počátky nemoci, kdy je ještě dobře léčitelná, se většinou odhalí nejčastěji náhodně rentgenem. Počáteční příznaky jsou velmi nespecifické a mohou značit mnoho jiných nemocí. Může se objevit teplota, chrapot, ztráta chuti k jídlu, úbytek tělesné hmotnosti, obtíže při polykání nebo chronická únava. Varovným signálem by měl být neustávající kašel, spojený mnohdy s vykašláváním krve, a bolest v okolí hrudníku. Bolest na hrudi bývá tupá, často se objevuje pod lopatkou na postižené straně. Pokud je bolest ostrá, značí prorůstání rakoviny do hrudní stěny.
Nejvážnější komplikací jsou metastáze, které se mohou objevit ve všech orgánech. Metastáze jsou nádorové buňky, které se od nádoru oddělily a cévami nebo volným prostorem se dostaly do dalších částí těla, kde se nadále množí. Často postihují kosti, lymfatické uzliny, mozek, plíce, játra a nadledviny.
Obecně je léčba nádorů kůry nadledvin především chirurgická. K diagnóze vedou lékaře buď klinické syndromy z nadprodukce hormonů, nebo hmatatelný útvar, nebo náhodný nález na ultrazvuku, který byl dělán z jiných příčin. Provede se CT vyšetření a operace nadledvin se obvykle provádí z boku při odstranění části žebra. Po operaci se podávají hormony do té doby, než druhá nadledvina začne produkovat dostatečné množství za obě.
Léčba zhoubných nádorů dřeně nadledvin
K určení rozsahu nemoci je nutné provést vyšetření kostní dřeně, CT a magnetickou rezonanci. Vybrat léčbu je dost obtížné, je potřeba přesně znát stadium i rozsah nádoru. Novorozenci s lokalizovaným onemocněním, bez produkce katecholaminů, mohou být dokonce jen sledováni bez léčby a tumor ve většině případů spontánně vymizí. Na druhou stranu pacienti nad jeden rok věku s metastatickým onemocněním vyžadují velmi razantní chemoterapii.
Léčba nezhoubných nádorů dřeně nadledvin
Je chirurgická, spočívá v odnětí celých nadledvin (adrenektomie). Podezření se většinou potvrdí z biochemického rozboru moči, do níž se vylučují metabolity katecholaminů. Zvolí se speciální zobrazení pomocí značených látek, které se vychytají v nádorových buňkách, a pak následuje operace.
Komplikace nádorů kůry nadledvin vycházejí ze syndromů nadprodukce, nebo v případě karcinomu z metastáz do ostatních orgánů. Nádory, které nejčastěji metastaticky postihují nadledviny, se z poloviny případů objeví v obou nadledvinách a pocházejí z žaludku, prsu, tlustého střeva, jater, melanomu, vaječníků a štítné žlázy.
Hladina kortizolu se testuje v krvi nebo ve slinách. Tím je monitorována funkce nadledvinek. Test ze slin kontroluje kortizol v různých denních dobách. Testy se dříve používaly k odhalování Cushingova syndromu a Addisonovy choroby (závažná onemocnění nadledvinek), dnes je lékaři častěji používají k vyhodnocení hypoadrenalismu. Normální hladina kortizolu je nízká večer a vysoká ráno. Těhotenství, stres a nemoc mohou zvýšit hladinu kortizolu.
CT nadledvinek je doplňující vyšetření, které se provádí z důvodu podezření na adenom nadledviny, který pokud je aktivní, by mohl produkovat aldosteron, který zasahuje do metabolismu sodíku a vody v organismu a vede posléze při nadměrném množství k rozvoji sekundární hypertenze (vysokého tlaku). V případě, že by se potvrdil, pacient se po jeho odstranění zbaví i vysokého tlaku a léků, které užívá.
Nadledvinky jsou dva malé orgány uložené nad ledvinami. Skládají se ze dvou částí – z dřeně a kůry, což jsou orgány, které mají zcela odlišné funkce a spadají do různých orgánových systémů. Dřeň patří do autonomního nervového systému, kdežto kůra nadledvin je endokrinní orgán, který vylučuje zcela jiné látky než dřeň.
Dřeň nadledvin produkuje hormon adrenalin a noradrenalin. Hormon adrenalin se vylučuje do krve při strachu a úzkosti. Jestliže se člověk cítí ohrožen, někdo na něj zaútočí nebo se cítí ve stresu, vykazují nadledvinky zvýšenou produkci adrenalinu. Díky tomu se zrychlí tep, rozbuší se srdce, zbledne kůže, zježí se vlasy. A probíhá ještě mnoho dalších procesů v organismu, aby se člověk připravil k boji nebo útěku. U člověka, který trpí úzkostí, se všechny uvedené stavy dostavují přesto, že není přímo ohrožen, ale stačí k tomu pouhý pocit ohroženosti. Pokud se tyto stavy často opakují, dojde nejen ke změně fungování autonomního nervového systému, ale i ke změnám ve fungování jiných orgánů. Může například dojít k poruše metabolismu cukrů, k vysokému tlaku a podobně.
Dalším hormonem, který je vylučován dření nadledvin, je hormon noradrenalin, který má vzhledem k adrenalinu opačné účinky. Na srdci například způsobuje zpomalení tepu a arytmii, zužuje dýchací cesty, čehož se využívá při léčbě některých nemocí stejně, jako se využívá adrenalinu k léčbě astmatu a rozšíření dýchacích cest. Tyto hormony se vzájemně doplňují a mají velký vliv na spoustu funkcí našeho těla. Porucha v produkci těchto látek způsobuje mnoho zdravotních problémů. Ať už jde o nespavost spojenou s bušením srdce, zácpu, zvýšený krevní tlak či zúžení průdušek. Může také docházet ke zvýšenému vyplavování cukru do krve, které nutí organismus k častějšímu vyplavování inzulinu, čímž dochází k oslabení slinivky břišní. Infekční ložiska v dřeni nadledvin mají za následek tuto deregulaci, a tak se detoxikace nadledvin stává důležitou cestou k úpravě mnoha zdravotních projevů.
Kůra nadledvin produkuje hormony, které se nazývají steroidy. Nejvýznamnějším a také jedním z nejsledovanějších z nich je život zachraňující antistresový hormon kortizol. Jeho vylučování je kromě nadledvin úzce spjato s nadřízeným řídicím orgánem – hypofýzou. Ta produkuje řídicí hormon pro kůru nadledvin. Dalším důležitým hormonem kůry nadledvin je aldosteron, to je hormon patřící mezi mineralokortikoidy, jejichž hlavním úkolem je regulovat přítomnost solí v organismu. Významně se podílí na regulaci vody v organismu. Nadledvinky se při produkci kortizolu nespokojují jen s vlastní činností, ale využívají játra
Nadledvina je párový orgán, po odebrání jedné nadledviny zastane druhá jejich funkci. Hydrokortizon je základní hormon, který se dává v pooperačním období, někdy je nutno přidat i další hormon, vše ale závisí na původní konkrétní příčině operace a na pooperačních hodnotách krevního tlaku, hladinách iontů v krvi a celkovém stavu pacienta. Běžná substituční dávka je Hydrocortison 10 mg 1-1/2-0 tablet, samozřejmě se může i zvyšovat dle celkového stavu a potřeby zátěže (například pracovní, nemoci a podobně), ale pouze po dohodě s endokrinologem, aby se člověk opět nedostal do situace zbytečného předávkování. Riziko vytvoření adenomu na druhé nadledvině závisí na původní diagnóze.
Jeden z nejpřesnějších doplňků, které se dají použít na vyřešení adrenální nedostatečnosti, jsou adrenální výtažky nadledvinek. Jsou to vyloženě tkáně jednotlivých žláz z nadledvinek a jsou rozfázované do 3 částí. Výtažky jsou dělány z celé dřeně a doplní v organismu všechno: dopamin, adrenalin, noradrenalin, dokonce i vitamín C, B a určité nukleotidy. Nadledvinky se krásně zregenerují.