Krkavice jsou relativně velké tepny a na krku můžeme pohmatem poměrně dobře cítit jejich pulzování. Zužování těchto tepen je relativně časté u starých lidí a je obvykle způsobeno procesem aterosklerózy (ukládání cholesterolu ve stěně cév). Vzácně může být zúžení tepen zapříčiněno i jinými nemocemi, například některými vaskulitidami.
Operace krkavice
U vybraných nemocných operace stenózy krkavice, takzvaná karotická endarterektomie, výrazně snižuje riziko cévní mozkové příhody (CMP). U symptomatických nemocných (tedy těch, u nichž proběhla nějaká příhoda) je doporučeno operovat zúžení krkavice větší než 50 %. U těch nemocných, u nichž je zúžení 50–70 %, snižuje operace riziko recidivy CMP o 4–6 % v průběhu 5 let. Při stupni zúžení 70–99 % je riziko recidivy během 5 let sníženo o 16 %. U pacientů, u nichž byla stenóza krkavice nalezena náhodně (například při ultrazvukovém vyšetření), se doporučuje operovat při zúžení nad 60 %. Operace je výkon preventivní a má zabránit vzniku nové CMP u pacientů asymptomatických a předejít jejímu opakování u těch, kteří již mrtvici prodělali.
Den před operací navštíví pacienta anesteziolog a operatér, který celý postup podrobně vysvětlí a odpoví na všechny případné otázky. Večer před operací se pacient připraví na operaci, od půlnoci pak nesmí jíst a pít. Kuřákům se doporučuje nekouřit alespoň 2 týdny před operací. Operace probíhá v celkové anestezii, řezem na krku operatér uvolní krkavici a z podélného řezu ji otevře v délce asi 6–8 cm. Poté odstraní aterosklerotický plát a cévu zašije pokračujícím stehem velmi jemným vláknem. Po probuzení na operačním sále je pacient převezen na pooperační oddělení, druhý den již může opět vstávat a chodit. V závislosti na dalším průběhu se propouští 3. až 5. den po operaci.
Rizikem operace je cévní mozková příhoda. I když toto riziko není zanedbatelné, je jistě menší, než kdyby se krkavice neoperovala. Dalšími riziky jsou infekční komplikace, výkyvy krevního tlaku, lokální komplikace rány. I po operaci je pacient pravidelně sledován, zúžením by mohla být postižena i druhostranná céva, operované místo by se zase mohlo zúžit jizvením, takzvanou myointimální hyperplazií. Proto je nutné provádět pravidelné ultrazvukové kontroly, nejprve častěji, tedy za 3 a 6 měsíců, později jednou ročně. Po operaci je vhodné upravit životosprávu tak, aby odpovídala zásadám zdravé výživy. Ošetřující lékař by měl u pacienta pravidelně kontrolovat hladinu krevních tuků a případně i předepsat léky na jejich snížení. Jedním z hlavních faktorů vzniku aterosklerózy je kouření. Proto se všem kuřákům důrazně doporučuje přestat kouřit.
Jako méně invazivní řešení se někdy využívá zavedení stentu do krkavice. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
V brzké době jdu na operaci pravé krkavice, zajímá mě průběh operace, bolest a pooperační stav, děkuji za každé info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: https://youtu.be/isFeXO8JXe8
Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.
Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.
Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.
Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.
V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]
Ve svém příspěvku UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maria.
po operaci krkavice, mam opet ucpane cevy, jak je to mozne,co se da s tim delat,hrozi mi jeste operace?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý večer, jsem 1 rok po operací krkavice na levé straně ucpané 98% a pravá je celá ucpaná,asi před 14ti dny jsem byla na sonu a opět po půl roce na vyšetření je krkavice znovu ucpaná na 85-90% jak je to možné že se ucpala po tak krátké době nekouřím, nepíšu jim zdravě cholesterol je úplně v normálu, na operaci znovu nepůjdu ale budou mi dělat katarizaci cév stén mi tam mají dát, je to taky rizikové a co to znamená, děkuji moc za odpověď
Stádium rakoviny popisuje, kolik rakoviny je v těle. Pomáhá určit, jak závažná je rakovina a jak ji nejlépe léčit. Lékaři také používají stádium rakoviny, když mluví o statistikách přežití.
Stupně rakoviny jater se pohybují od stadia I (1) do IV (4). Zpravidla platí, že čím nižší číslo, tím méně se rakovina rozšířila. Vyšší číslo, jako je stadium IV, znamená, že se rakovina rozšířila více. Ačkoli je zkušenost s rakovinou u každého člověka jedinečná, rakoviny s podobnými stádii mívají podobný výhled a často se léčí v podstatě stejným způsobem.
K popsání stádia rakoviny jater existuje takzvaný TNM systém, který je založen na 3 klíčových informacích:
Rozsah (velikost) nádoru (T): Jak velká rakovina narostla? Je v játrech více než jeden nádor? Dosáhla rakovina blízkých struktur, jako jsou žíly v játrech?
Šíření do blízkých lymfatických uzlin (N): Rozšířila se rakovina do blízkých lymfatických uzlin?
Šíření metastázy do vzdálených míst (M): Rozšířila se rakovina do vzdálených lymfatických uzlin nebo vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce?
Níže popsaný systém je nejnovějším systémem platným od ledna 2018.
Stádium 1A
Jde o jediný nádor o velikosti do 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1a) a nerozšířil se do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 1B
Jde o jediný nádor větší než 2 cm, který neprorostl do krevních cév (T1b). Rakovina se nerozšířila do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 2
Buď jde o jeden nádor větší než 2 cm, který prorostl do krevních cév, nebo více než jeden nádor, ale žádný větší než 5 cm (T2). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3A
Více než jeden nádor s alespoň jedním nádorem větším než 5 cm v průměru (T3). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 3B
Alespoň jeden nádor (jakékoli velikosti), který vyrostl do hlavní větve velké jaterní žíly (T4). Nádor se nerozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N0) ani do vzdálených míst (M0).
Stádium 4A
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakýkoli T), který se rozšířil do blízkých lymfatických uzlin (N1), ale ne do vzdálených míst (M0).
Stádium 4B
Jeden nádor nebo více nádorů jakékoli velikosti (jakékoli T). Nádor se mohl nebo nemusel rozšířit do blízkých lymfatických uzlin (jakékoli N). Rakovina se rozšířila do vzdálených orgánů, jako jsou kosti nebo plíce (M1).
V naší poradně s názvem LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Obraťte se na Boha. Existuje generacemi ověřené rčení "Víra tvá tě uzdraví." Nemusíte věřit v Boha, stačí jen když přijmete víru ve vzkříšení. Uleví se vám a budete moci vychutnat život do poslední chvíle. V každém svatostánku vás přijmou se srdcem na dlani a poskytnou vám návod, jak se vyrovnat se svým osudem.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Dobrý den pane Cempírku, takk jiná léčba než víra v Boha pro mě neexistuje? Jsem ze všeho tolik nešťastná, neumím s tou nemocí bojovat. Lékař mi řekl, že se výsledky po chemoterapii i zařování trošičku zlepšily, ale já bych se chtěla moc vyléčit úplně. Na internetu jsem tuto léčbu nenašla, jen poznámky, že je to nejagresivnější nádor, který současná věda stále neumí nikterak léčit. Je to zhoubný nádor, který je prý agresivní.
Jsem na tuto nemoc strašlivě sama. Děkuji za možnou odppověď Zdeňka Novotná
K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.
Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.
Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.
Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.
Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaje tlustou jehlou a vzorek se zašle k mikroskopickému vyšetření. Patolog by měl být schopen podle typických charakteristik buněk popsat typ nádoru (zda se jedná o zhoubný či nezhoubný typ a z jakého místa nádor vychází). Pro detailnější diagnostiku a zjištění, ka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na prstu u nohy vám zřejmě roste nezhoubný chrupavčitý nádor – enchondrom. Tyto nádory obvykle rostou pomalu a často nezpůsobují žádné příznaky, ale někdy mohou vést k bolesti, otoku nebo dokonce zlomeninám. Možnosti léčby sahají od pozorování až po chirurgické odstranění.
Co je enchondrom?
Enchondromy jsou typem chrupavčitého nádoru, který se vyvíjí v kosti. Obvykle jsou benigní, což znamená, že nejsou rakovinné a nešíří se. Nejčastěji se vyskytují v kostech rukou a nohou. V prstech na nohou se mohou vyskytovat v kostech pod nehtem nebo v falangách (kostech prstů).
Jak bude probíhat diagnóza?
Rentgenové snímky jsou často prvním krokem v diagnostice enchondromu a ukazují charakteristický vzhled nádoru v kosti.
Pro posouzení rozsahu nádoru a jeho vztahu k okolním strukturám může být nutné další zobrazovací vyšetření, jako je MRI nebo CT.
V některých případech může být k potvrzení diagnózy a vyloučení jiných onemocnění nutná biopsie.
Jak probíhá léčba?
Pokud je enchondrom malý, asymptomatický a nezpůsobuje žádné problémy, může být monitorován pravidelnými rentgenovými snímky, aby se zkontrolovaly případné změny.
Pokud nádor způsobuje bolest nebo hrozí zlomenina, může být odstraněn seškrábnutím (kyretáží) a následným vyplněním prostoru kostním štěpem.
V některých případech může být chirurgicky odstraněn celý nádor.
Pro správnou diagnózu a léčbu je nezbytné poradit se s praktickým lékařem a nebo s ortopedem. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci předejít komplikacím, jako jsou zlomeniny nebo potřeba rozsáhlejšího chirurgického zákroku. Enchondromy mají nízké riziko, že se z nich stane rakovina, ale i tak je důležité je nechat vyšetřit a sledovat.
Rakovina tlustého střeva je nádorové onemocnění tlustého střeva. V drtivé většině případů se jedná o kolorektální karcinom, proto se tyto pojmy obvykle chápou jako synonyma. Vzácněji však může být tlusté střevo postiženo i jinými typy nádorů, např. lymfomem, hemangiomem, sarkomem nebo metastázemi jiných nádorů.
Příčiny
Příčinou bývá chemický vliv rozkladných produktů stolice na buňky sliznice tlustého střeva, čímž se některé buňky stávají mutovanými. Mutované buňky se pak začínají nekontrolovaně dělit a vzniká nádorová tkáň. Za normálních okolností je lidský organismus schopen tyto mutované buňky odstraňovat. Pokud je jich však mnoho a organismus je již starší, nemusí to zvládnout, a vzniká rakovina. Asi deset procent pacientů s rakovinou tlustého střeva má k tomuto onemocnění dědičné dispozice. Tito pacienti získávají mutovanou DNA již od svých rodičů. S familiární příčinou kolorektálního karcinomu se setkáváme asi u dvaceti procent všech pacientů s rakovinou tlustého střeva.
Příznaky
Prvním příznakem rakoviny střev je krev ve stolici. Ta se objeví, protože nádory krvácejí: když se nádor objeví na konci tlustého střeva nebo v konečníku, krev ve stolici by měla být jasně rozpoznatelná. Pokud je ale nádor na začátku tlustého střeva, krev uschne ještě dřív, než se dostane ven z těla, a bude proto neviditelná. Dalšími příznaky jsou průjem, zvracení, nebo naopak zácpa. Pokud je nádor na konci tlustého střeva nebo v konečníku, může být velmi těžké dostat stolici skrz, což způsobí zácpu, anebo velmi tenkou stolici. Nádor někdy může zablokovat tlusté střevo úplně a způsobí tak vnitřní překážku. To znamená, že střevem nic neprojde, a někdy nemůže do tlustého střeva proudit ani krev. Toto způsobuje velmi vážné a bolestivé křeče. Neplánovaný úbytek na váze je také jedním z příznaků, protože pokud tělo začne samo od sebe snižovat hmotnost, znamená to, že je chyba v metabolismu. V tomto případě to znamená, že nádor produkuje chemikálie, které zrychlují metabolismus.
Prognóza
Při včasném odhalení nemoci (pomocí vyšetření stolice na okultní krvácení) je prognóza velmi dobrá. Vždy záleží na rozsahu onemocnění.
Léčba
Důležitá je přesná a včasná diagnóza a je podstatné rozeznat, zda jde o polyp nebo nádor. Diagnóza se provádí buď irigografií, což je rentgenové vyšetření, nebo kolonoskopií, která se používá zejména k potvrzení diagnózy, nebo aby se nádor či polyp přesně lokalizoval. Nejběžnější léčbou rakoviny tlustého střeva je operace, při níž se nádor odoperuje spolu s několika mízními uzlinami. Zdravé části střeva se poté znovu spojí dohromady. Pokud se nádor nachází v konečníku, je postup o něco složitější: Ko
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Král Bohumil.
Dobrý den mám dotaz:kde dělají neivazivní operace ucpané krkavice?Bojím se bolestí a jak probíhají.Děkuji
Krkavice (karotida) je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) vyúsťuje z hlavopažního kmen. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku. Velmi často slouží k měření pulzu, který lze nahmatat po stranách na krku.
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Miklová.
Dobrý den,chtěla by se zeptat,zda je nutná operace pravé krkavice,která je ucpaná do 50%. Diagnoza- Kinking ICA bilat. vpravo dvojitý do 50 %,patrné ATS v odstupu vpravo,s lipid.hypoechogenitami. Plát v odstupu,síla 0,08-0,13-0,15 cm,délka 0,9 cm.
Chodím na kontroly.V případě točení hlavy,hned mám přijít.Mám obavy,aby to nebylo pozdě.Jestli je možné nějak tomu předejít.
Nezhoubné nádory se označují podle tkání, ze kterých vycházejí. Preventivní odstranění některých nádorů se stalo rutinou, u ostatních většinou postačí pravidelné kontroly.
Obecné vlastnosti nezhoubných nádorů jsou velmi podobné. Nezhoubné nádory se mohou za určitých podmínek přeměnit (zvrhnout) v nádory zhoubné. Vždy je proto vhodné konzultovat i nezhoubný nádor s odborným lékařem.
Mezi nezhoubné nádory patří:
Lipom – je nezhoubný nádor vycházející z tukové tkáně. Jeho buňky jsou uzavřeny ve zvláštním pouzdru uloženém nejčastěji v podkoží. Bývá hmatný jako nebolestivá boulička kdekoli na těle. Mívá velikost od několika milimetrů až do mnoha centimetrů v průměru. Může se vyskytovat i v mnohočetné formě (lipomatóza), což jsou desítky i stovky lipomů. Na rozdíl od metastáz zhoubného nádoru se nejedná o život ohrožující onemocnění. Odstranit lipom chirurgicky je jednoduché. Je vhodné odstranit lipom, který překáží v nějaké činnosti, který bolí, hyzdí, který se zvětšuje nebo ze kterého má pacient strach.
Fibrom – je nezhoubný nádor vycházející z vaziva (nejčastěji kožního). Obvykle se vyskytuje jako přívěsek na kůži obličeje, krku, podpaží nebo třísel. Je měkký, nebolestivý, barvy okolní kůže nebo tmavší. Bývá viditelný od nejmenších velikostí do několika centimetrů. Mívá tvar válečku nebo kuličky, často visí na tenké stopce. Stopka se může pootočením zaškrtit, pak do fibromu nemůže přitékat krev a fibrom se zanítí, zarudne a bolí. Zánět může přejít do okolí nebo může fibrom odpadnout a dojde k samovolnému zhojení. Fibrom na viditelném místě hyzdí stejně jako bradavice. Jeho chirurgické odstranění je jednoduché. Odstraňuje se ze stejných důvodů jako lipom.
Histiocytom – je nezhoubný tužší kožní nádor z vaziva (fibrom) a zvláštních obranných buněk (histiocytů). Často je načervenalý, může svědit. Bývá též nazýván dermatofibrom, fibroma durum nebo histiocyt.
Hemangiom – je nezhoubný nádor vycházející z cévní stěny. Vyskytuje se kdekoli v dobře prokrvených částech těla i v kůži, podobně jako kožní fibrom, ale je nejčastěji červený. Jeho odstranění je snadné. Odstraňuje se z kosmetických důvodů, nebo když se zvětšuje.
Chondrom – je nezhoubný nádor vycházející z chrupavky. Vyskytuje se zřídkakdy. Může se objevit všude, kde je chrupavka, nejčastěji pak v okolí nártu, hlezna (kotníky) nebo v koleni. Nebývá viditelný ani hmatný, ale může se stát překážkou v kloubu. Chirurgické odstranění bývá jednoduché.
Osteom – je nezhoubný nádor vycházející z kosti. Kost je živá tkáň, která je neustále kostními buňkami odbourávána a zároveň znovu tvořena. Proto se nádor může vyskytnout i v dospělé kosti. Osteom může vystupovat z kosti ve formě hmatné tvrdé nebolestivé bouličky, podobně jako uzlina. Nádor vyskytující se uvnitř kosti se většinou zjistí náhodně při rentgenovém vyšetření, které se provádí po nějakém úrazu, nebo když zlomenina neodpovídá mechanismu úrazu a kost praská v místě oslabeném nádorem. Chirurgické odstranění bývá složitější. Jakmile je osteom zjištěn a odlišen od cysty, odstraňuje se.
Jedná-li se o nádor, který je svojí povahou nezhoubný (benigní), může dojít k jeho pozvolnému růstu. Čím bude nádor větší, tím bude jeho pozdější odstranění obtížnější. Ale ani u původně nezhoubných nádorů nelze později vyloučit zvrat ve zhoubné bujení. Tyto maligní nádory slinných žláz, které se projevují zrychlením růstu a bolestivostí, mívají špatnou prognózu. Některé nádory jsou svojí povahou zhoubné (maligní) od samého začátku. Čím déle jsou ponechány maligní nádory slinných žláz ve tkáni, tím je vyšší riziko rozšíření nádoru mimo žlázu do krčních uzlin a vzdálených orgánů a riziko vzniku krčních nebo vzdálených metastáz.
Rakovina příušní žlázy se projevuje zduřením, které je dlouho nebolestivé. Většinou se objeví jen na jedné straně, takže bývá nápadné a pacient si je často sám nahmatá. Základem léčby adenomu příušní žlázy je chirurgický výkon. Rizikem však může být poškození právě onoho lícního nervu. U zhoubných nádorů nižšího stupně lze dosáhnout pomocí léčby až v 80 % remise (u vysoce zhoubných to může být jen 30 %), avšak karcinom příušní žlázy je problematický tím, že může docházet k recidivám (návratu onemocnění) i v odstupu několika let. V současné době ale jejich výskyt poklesl a prognóza se zlepšila.
Warthinův tumor neboli papilární cystadenolymfom se vyskytuje primárně v příušních slinných žlázách (5–10 % z celkového množství tumorů) převážně v mužské části populace, s klinickými projevy v páté až osmé věkové dekádě. Jeho výskyt v jiných lokalitách (například v drobných slinných žlázkách patra) je velmi vzácný. Upozorní na sebe nebolestivým těstovitým zduřením v dolním pólu příušní žlázy, které palpačně připomíná cystu. Tumor je tvořen soustavou cystických dutinek vystlaných eozinofilními cylindrickými buňkami, lymfoidní tkání a vazivem. Předpokládá se, že vzniká nejspíše proliferací žlázových struktur uskřinutých v průběhu embryonálního vývoje uvnitř lymfatické tkáně. Warthinův tumor patří mezi vzácnější benigní tumory slinných žláz. S ohledem na riziko mnohočetného nebo oboustranného výskytu v časovém horizontu několika let je nezbytná pooperační dispenzarizace. Ve sporných případech je vhodné doplnit klinické vyšetření ultrasonografickým, případně CT vyšetřením. Léčba je chirurgická, ve většině případů je pacient bez subjektivních obtíží a klinických známek pooperační recidivy.
Myxochondroepiteliom je smíšený nádor (pleomorfní adenom) vyskytující se ve slinných žlázách, zejména v gl. parotis. Roste pomalu, může však recidivovat, eventuálně může mít sklon k malignizaci. Nejčastější je u žen, bývá ohraničený, opouzdřený. Histologicky kromě žlázových struktur obsahuje tkáň podobnou chrupavce. Může metastazovat.
Glandula parotis tumor je epitelový nádor. Vyskytuje se&
Obě krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní a na karotidu vnitřní. Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko. Krkavice slouží velmi často k měření pulzu (lze jej nahmatat po stranách hrtanu), zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kdy je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný. Krční tepny jsou velmi důležité pro přívod krve do mozku. Pokud má mozek krve nedostatek (k čemuž dochází při zúžení krční tepny), může dojít ke vzniku mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody). Mezi hlavní rizikové faktory pro vznik stenózy karotidy patří kouření, cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita a nedostatek pohybu.
V naší poradně s názvem JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Richterová.
Mám ucpané krkavice, které špatně fungují, 1 krkavice pracuje na 20% a ta druhá na 50%. Odmítla jsem lékařský zákrok pro to, že jsem těžký polyvalentní alergik a nesnesu žádné léky. Prosím, sdělte mi čím zprůchodnit tepny. pavlacarmel@seznam.cz Richterová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel neexistuje žádná jiná metoda ke zprůchodnění cév, než onen lékařský zákrok. Pokud vám ho lékař nabídl, tak to udělal s vědomím o vaší alergii a vidí zde možnou šanci na úspěch. Zkuste ještě jednou zvážit své rozhodnutí a pokuste se důvěřovat lékaři, že zařídí, aby vše dopadlo dobře.
Jak se pozná ucpaná krkavice? Ucpaná krční tepna se projevuje ochrnutím či brněním poloviny těla, poruchami řeči či náhle vzniklou poruchou zraku (dočasná slepota). Navíc zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu (který zúžení způsobuje) a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout rovněž mozková mrtvice.
V naší poradně s názvem UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Malík.
Dobrý den, mám jít v brzké době na operaci pravé krkavice která se provádí při vědomí, bojím se bolesti a toho že se nezvládnu koukat na lékaře kteří provádějí operaci.
Děkuji moc za odpověd Malík,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, bolest neucítíte, jen různé tlaky, které ale nejsou nijak zvlášť nepříjemné. Před zákrokem dostanete léky na uklidnění, po kterých vám bude všechno jedno a díky tomu zvládnete přežít i tuto operaci. Myslete během operace na něco krásného. Uvidíte, že to bude brnkačka.
Stejně jako u všech ostatních tepen v těle i u krční tepny se mohou objevit určité zdravotní potíže, jako je slabost, bolestivost. Pokud cítíte bolest podél boční strany krku nebo obličeje, může být spojena s ucpáváním krkavice.
Pokud máte některý z následujících stavů, neměli byste podstupovat masáž karotického sinu:
Srdeční infarkt nebo mozková mrtvice v posledních 3 měsících.
Závažné poruchy srdečního rytmu v anamnéze (např. ventrikulární fibrilace nebo komorová tachykardie).
Nežádoucí reakce na předchozí masáž karotického sinu.
Možná budete potřebovat další vyšetření před masáží karotického sinu, pokud bude mít lékař nějaké pochybností. Velmi zřídka mohou být tyto příznaky trvalé.
V naší poradně s názvem UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Před týdnem jsem prodělal operaci pravé krkavice, je nutná nějaká dieta a opatření, děkuji za každé info, Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není třeba žádná dieta. Pro zahojení rány tělo potřebuje kolagen, který můžete přijmout ve stravě a nebo pomocí doplňků stravy. Měl byste dodržovat klid a vyvarovat se prudkých a náročných pohybů hlavy. Nyní vás čeká vyndavání stehů, při kterém lékař zhodnotí stav hojení a poví vám další podrobnosti.
Míra zhoubnosti gliomu se vyjadřuje ve stupních rizika. Nejčastěji se používá dělení na málo rizikové a vysoce rizikové tumory. Málo rizikový nádor roste pomalu, proto je považován za poměrně „málo zhoubný“ nádor. Na rozdíl od ostatních nezhoubných nádorů jinde v těle není málo rizikový gliom ostře ohraničen. Nádorové buňky prorůstají zdravou mozkovou tkání a celý nádor je proto obtížně operativně odstranitelný. Po určité době může opět narůstat, pak se mluví o recidivě tumoru. Často v tomto případě dochází ke změně na vysoce zhoubnou formu.
Vysoce rizikový gliom také není ostře ohraničen a prorůstá zdravou mozkovou tkání. Na rozdíl od málo rizikového tumoru je však velmi zhoubný – bujení je velice rychlé. Úplné odstranění tumoru není většinou možné a ve vysoké míře dochází k recidivám. Gliom na rozdíl od většiny zhoubných tumorů, které se vyskytují v jiných částech těla, prakticky nikdy nemetastazuje. Ročně je v České republice diagnostikováno asi 700 případů nádorů mozku, většinou gliomů. Málo rizikový gliom se více vyskytuje ve věkové skupině 20–40 let. Vysoce rizikový gliom postihuje více věkovou kategorii nad 40 let.
Meningeom – postihuje především dospělé pacienty; vyrůstá z mozkových blan.
Meduloblastom a ependymom – jde o typické mozkové nádory dětského věku.
Adenom hypofýzy – projevuje se poruchami hormonálních funkcí.
Gliom optiku – je nádor postihující oční nerv.
Neurinom – je nádor postihující obvykle sluchový nerv.
Obtíže provázející nádor mozku silně závisí na lokalizaci onemocnění. Příznaky se dají rozdělit do tří skupin, a sice:
výpadky schopností a dovedností;
epilepsie;
obtíže plynoucí ze zvýšeného nitrolebního tlaku.
Při vzniku podezření, že uvedené potíže souvisejí s nádorem mozku, se v současné době provádí vždy výpočetní tomografie (CT) vyšetření mozku a vyšetření magnetickou rezonancí (MR). V některých případech je nutné vyšetření elektroencefalické (EEG).
Za účelem stanovení definitivní diagnózy je však třeba vyšetření mozkové tkáně. Odejmutí malé části tkáně se nazývá biopsie. Odborný lékař, který tento zákrok provádí, se jmenuje neurochirurg, což je chirurg specializovaný na operace nervového systému. Jiný odborník, patolog, vyšetří odebranou tkáň pod mikroskopem. Na základě buněčných změn může tento lékař určit charakter onemocnění.
Odběr mozkové tkáně může být pacientovi proveden dvěma způsoby:
stereotaktickou biopsií;
kraniotomií.
Volba metody je kromě jiného závislá také na umístění a rozšíření nádoru. Stereotaktická biopsie se provádí malým otvorem v lebce, u kraniotomie je otvor poněkud větší. Pro oba výkony je zapotřebí hospitalizace.
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Po prodělané operaci krkavice při celkovém uspání s špatně polyká linolová v krku a občas se dělají jako když hleny , je nejde problém
Nejběžnější léčbou rakoviny tlustého střeva je operace, při níž se nádor odoperuje spolu s několika mízními uzlinami. Zdravé části střeva se poté znovu spojí dohromady. Pokud se nádor nachází v konečníku, je postup o něco složitější. Konečník musí být odstraněn a pacientovi je vytvořen umělý vývod, takzvaná kolostomie. Pacientovi se udělá v břiše otvor, kterým může z těla odcházet pevný odpad. Specialisté potom pomáhají lidem s kolostomií vrátit se do běžného života. Pokud operace přijde dostatečně včas, což znamená, že se nádor pořád nachází pouze uvnitř tlustého střeva a ještě nenastal proces metastázy, existuje velká pravděpodobnost, že operace byl jediný zásah a pacient se úplně uzdraví. Radiační terapie se používá hlavně k léčbě rakoviny konečníku. Je důležitá, protože podstatně snižuje riziko návratu nádoru.
Nejhorší komplikací je, když se rakovina tlustého střeva neodhalí včas, pronikne za stěnu tlustého střeva a objeví se metastáze. Dnes není pro lékaře příliš složité odstranit nádor, který je lokalizován pouze v tlustém střevě, ale pokud se rozšíří, je nutné nasadit chemoterapii, kterou doprovází řada vedlejších a nechtěných účinků. Trvá velmi dlouho (běžně nejméně 6 měsíců) a vyžaduje si trpělivost a energii. Po absolvování všech léčebných procedur také není jisté, že nenastane recidiva. Proto je i po ukončení úspěšné léčení nutné docházet na pravidelné kontroly a kolonoskopie, aby se případný opětovný nádor co nejrychleji léčil.
Důležitou součástí prevence je vyšetření stolice na takzvané okultní krvácení. To je příměs krve ve stolici, která není vidět pouhým okem. Test je velmi jednoduchý a spočívá v tom, že tři dny po sobě dáváte vzorek stolice na malá papírová psaníčka. Princip testu vychází z toho, že většina nádorů ztrácí malé množství krve do stolice. Test samozřejmě neodliší krvácení z nádoru a například z nějaké banality, jako jsou hemoroidy nebo nějaká prasklá žilka. Test je pro osoby nad 50 let věku a toto vyšetření stolice je součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře. Test je hrazen jedenkrát za 2 roky zdravotní pojišťovnou. V době provádění testu se doporučuje jíst hodně zeleniny, luštěnin a tmavého chleba. Naopak se nedoporučuje jíst jelita, prejt, prejtovou polévku, syrové maso a zvěřinu. Nemají se užívat léky, jako jsou vitamín C, Acylpyrin, léky od bolesti hlavy, Ascorutin, Pelentan, Warfarin a léky snižující srážlivost krve, protože test by mohl být falešně pozitivní.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV UCPANÉ KRKAVICE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den, před 6dny jsem prodělal operaci krkavice při celkovém uspání, po operaci mě bolí v krku jako kdybych tam něco měl a nad řeznou ranou je otok který pomalu začíná splaskavat, při delším mluvení vysychá v krku. Je to prosím normální stav ? Děkuji za poskytnuté info. Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto komplikace mohou být následkem intubace - zavedení dýchací roury plicní ventilace. Pozorujete ústup otoku v oblasti zákroku, to je dobré znamení. Měřte si dvakrát denně teplotu a kdyby se zvýšila a nebo jste cítil cukání na krku a nebo pokud by se situace zhoršovala, tak neprodleně kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.
Zhoubné nádory ústní dutiny patří mezi nejagresivnější nádory v oblasti hlavy a krku. Nejvíce jsou umístěny v oblasti přední třetiny ústního dna. Ústní patro, které se dělí na tvrdé a měkké, bývá ze 75 % postiženo v měkké části. Při rakovině ústního patra bývají průvodní příznaky často nepřiměřeně mírné a pacienti tak přicházejí na vyšetření k lékaři pozdě.
Zhoubný nádor prorůstá do okolní tkáně a zakládá metastáze. Počínající nádor mívá podobu změněné sliznice, ať již jako skvrna, povrchové narušení, nebo drobný vřed. Symptomy bývají buď nebolestivé, nebo jen lehce pálí. Pokročilý nádor se nejčastěji projevuje jako dlouho se nehojící vřed s navalitými okraji. Může být provázen bolestí. Doprovodné příznaky závisí na lokalizaci a velikosti nádoru. Od problémů s mluvením, polykáním až po případ, kdy nádor nabyde značné velikosti a přidávají se i potíže s dýcháním. U pokročilých nádorů dochází k rozpadu jejich povrchu, což bývá doprovázeno silným zápachem z úst.
Pokud delší dobu pociťujete bolest v ústech, máte potíže s polykáním, mluvením, dýcháním nebo vnímáte nehojící se změnu kůže či sliznice, máte jakoby dlouhodobě odřené patro, nebojte se navštívit lékaře. V případě, že nebude zajištění a odstranění příčiny obtíží v jeho kompetenci, odešle vás na otorinolaryngologii (ušní, nosní, krční), ústní a čelistní chirurgii, nebo na onkologii. Zde se již provádí specializovaná vyšetření, ať už invazivní, nebo neinvazivní, například magnetická rezonance, počítačová tomografie, prostý rentgenový snímek, pozitronová emisní tomografie (PET/CT), scintigrafické vyšetření, ultrazvuk a biopsie.
Léčba zhoubných nádorů v dutině ústní je komplexní a dlouhodobá záležitost. Volba optimální terapie rakoviny je závislá na velikosti, umístění a vlastnostech rakovinných buněk. Existují dva základní typy terapeutických zákroků – kurativní, směřující k vyléčení pacienta, a paliativní, při němž dochází ke zmenšení objemu nádoru. Paliativní léčba se provádí u nádorů, které není možno operovat kvůli velikosti, lokalizaci nebo špatnému stavu pacienta. Při léčbě rakoviny v ústech se využívá chirurgické odstranění nádoru, radioterapie a chemoterapie. Tyto léčebné metody se mezi sebou navzájem kombinují a volí se jejich různé pořadí. Včasná diagnostika má stěžejní význam v léčbě nádorových onemocnění. Pokud se nádor podaří zjistit brzy, výrazně se tím zvyšuje šance nemocného na přežití a je snížena pravděpodobnost výskytu komplikací jak nádorového onemocnění, tak jeho léčby, protože je často možné zvolit méně radikální terapii.
Při klinickém fyzikálním vyšetření se nachází v případě pokročilého nádorového onemocnění zvětšená, tuhá, hrbolatá játra s hmatnými tuhými uzly. V případě přítomnosti druhotných ložisek nádoru na pobřišnici (takzvaná karcinóza peritonea) se nachází v dutině břišní ascites (přítomnost tekutiny ve volné dutině břišní). Občas se prokazuje rovněž splenomegalie (zvětšená slezina), zejména u primárního karcinomu slinivky břišní s metastázemi do jater. V laboratoři se obvykle potvrdí zvýšená hodnota sérové hladiny enzymů alkalické fosfatázy, gamaglutamyltransferázy a někdy i laktátdehydrogenázy, oproti tomu však zbylé jaterní testy normální. Hodnoty hladin enzymů aminotransferáz jsou v jednotlivých případech různé. Pokud dochází k blokádě žlučových cest nádorem, rozvíjí se žloutenka. Diagnostika jaterních metastází je obvykle jednoduchá při pokročilém onemocnění, v počátečních stadiích nemoci je často obtížná. Nálezy bývají jednoznačné, ale nejsou schopny prokázat drobné ložiskové metastáze ani odlišit nádor od jaterní cirhózy a dalších benigních změn jaterní tkáně, které mívají při zobrazení rovněž abnormální obraz. Obecně platí, že ultrasonografie a CT (rentgenová počítačová tomografie) jsou přesnější než radionuklidové zobrazovací metody. Většina pracovišť nyní používá ultrasonografii jako prvotní diagnostické vyšetření. U nemocných, o kterých se ví, že mají maligní nádor, se používá ultrasonografie a biochemická vyšetření jaterních testů rutinně k průkazu či vyloučení jaterních metastází.
Při stanovení diagnózy primárního jaterního nádoru, a to hepatocelulárního karcinomu (tedy maligního nádoru vycházejícího z jaterních buněk), se pátrá vždy po přítomnosti známek probíhající chronické hepatitidy typu B. Ta je totiž zodpovědná za zvýšený výskyt hepatocelulárního karcinomu v určitých oblastech (mluví se o takzvaných endemických oblastech). U nosičů viru hepatitidy typu B je riziko výskytu primárního jaterního maligního nádoru více než stonásobně zvýšeno oproti normální populaci. Vyslovit podezření na přítomnost hepatocelulárního karcinomu tak lze již na základě zjištěných klinických příznaků.
Léčba jaterních metastází maligních nádorů je obvykle neúspěšná, tudíž zbytečná, protože jaterní metastáze, což jsou vlastně druhotná ložiska nádorového postižení, svědčí již o generalizaci zhoubného onemocnění. Léčba se zaměřuje především na primární nádor. Celková chemoterapie (léčba protinádorovými léky, takzvanými cytostatiky) může sice přechodně nádorový proces zpomalit a prodloužit někdy i délku přežití pacienta v závislosti na typu primárního nádoru, nicméně základní chorobu neléčí. Některá pracoviště obhajují v určitých specifických případech cílenou infuzní léčbu chemot