Zajímáte se o téma NAKAŽLIVOST BRONCHITIDY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Akutní bronchitida je zánět průdušek. Akutní zánět průdušek vzniká na základě nějakého podchlazení nebo z přechozené virózy. Zánět průdušek pak může vyvolat další zdravotní komplikace, jako například zánět plic, proto se vždy vyplatí bronchitidu nepodceňovat a navštívit lékaře.
Akutní bronchitida - diagnostika nemoci
Pro zvolení správné léčby je třeba provést test CRP na přítomnost bakterií, které bývají nejčastější příčinou akutní bronchitidy. CRP je krevní test na specifické protilátky a provádí se z malé kapky krve, která se odebere mikrovpichem do prstu. Výsledkem testu CRP je číslo, jehož zvýšená hodnota naznačuje rozsah bakteriálního zánětu. Normální hodnota CRP testu je nula až pět. Na základě výsledku CRP se provede odběr hlenu, neboli sputa, na kultivaci, z které se pak přesně určí druh bakteriální nákazy. V případě, že potíže ukazující na akutní bronchitidu trvají déle než 10 dní, je vhodné provést také rentgenové vyšetření plic, kvůli vyloučení přechodu bronchitidy do pneumonie. Není-li prokázána bakteriální příčina bronchitidy, tak je v této souvislosti třeba zvážit, zda se nejedná o alergickou reakci, která by mohla bronchitidu také způsobovat. Z anamnézy pacienta by mělo být patrné, jestli projevy akutní bronchitidy nejsou počátkem rozvoje závažnější celkové choroby pacienta nebo jestli nejde jen o přechodné zhoršení chronické bronchitidy a tyto potíže nejsou jen jejím zhoršením.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Novakova Jana.
dobrý den Jak se používá podběl na bolest v krku a v dutině ustní zevně děkuji
Nováková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podběl lékařský (Tussilago farfara) je léčivý, ale jako vše má i podběl své nežádoucí účinky a nejsou zanedbatelné. Podběl obsahuje látky nazývané pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou být škodlivé pro játra, a bohužel to znamená, že jeho použití musí být jen na dobu nezbytnou a v žádném případě by se neměl používat preventivně nebo v rámci bylinného experimentování. Podběl používejte jen zřídka a pouze v případě, že selhala jiná bezpečnější opatření a za žádných okolností ho nepoužívejte pro děti. Podběl je nejlepší používat v čajové formě, což je nejlepší a nejrychlejší způsob jak využít jeho léčivé účinky. Pro přípravu čaje stačí lžička sušeného nebo dvě lžíce čerstvého podbělu na hrnek vařené vody, možná oslazený medem a usrkaný, zatímco je ještě horký. Při vnitřním užití má právě horký čaj ty nejlepší léčivé účinky a používá se především proti kašli. Co se týče dalších účinků, je čaj z podbělu široce používán pro léčbu bronchitidy, rakoviny plic, emfyzému, zánětu, revmatismu, otoku a zadržování vody a tuberkulózy. Pro výplach dutiny ústní a na kloktání je možné vývar posílit až na pětinásobnou dávku podbělu do jednoho hrnku horké vody, do které se po schladnutí přidá ještě půl hrnku pálenky 60%. Tato směs se pak uzavře do sklenice a postupně se kloktá a vyplachuje dutina ústní. V žádném případě se tato směs nesmí polknout nebo pít!
Z výše uvedených bezpečnostních důvodů je rozumné podběl používat pouze tak dlouho, jak je to nutné. Pokud má léčba podbělem trvat déle než jen několik dní, pak je vhodné společně s podbělem používat i ostropestřec mariánský ve stejný čas, což pomůže redukovat možnost, že se během léčby poškodí játra. Lidé užívající léky na ředění krve (Warfarin, Aspirin) by neměli čaj z podbělu používat vůbec.
Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.
Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.
Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.
Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)
Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.
Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.
Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.
Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.
Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.
Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Pomáhá proti chřipce i astmatu.
Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.
Devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.
Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.
Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.
Většina případů akutní bronchitidy je způsobena virovou infekcí. A díky tomu je nakažlivá. Častou příčinou bronchitidy jsou chřipkové viry, ale může být způsobena i jinými typy. Tyto viry se šíří z člověka na člověka prostřednictvím přímého nebo nepřímého kontaktu. Pokud chcete snížit riziko nákazy, tak je dobré vyhnout se blízkému kontaktu s nemocným. Velmi vhodné je časté mytí rukou. Opatrnost je důležitá, proto není vhodné ani sahání si do očí, nosu nebo úst. Nejúčinnější prevencí je očkování proti chřipce.
V naší poradně s názvem MONONUKLEOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minika.
kolegine v praci to ma.Ma velke bricho ,nafoukle. Doktorka rekla ze muze do prace ,dela v potravinach. nevadi to pri prodelji neni to nakazlive dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Můžete být klidná, nakažlivost u mononukleózy je velmi malá a dochází k ní prostřednictvím slin - líbání, pití z jedné sklenice, atd. V potravinách by asi bylo vhodnější používat roušku před ústa.
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA OKOLO ÚST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Ději za odpověd. Musím za doktorkou,nemohla bych jít rovnou na kožní. Je to přenosné mám totiž ještě jednu mladší dcerku. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nakažlivost potvrdí až lékař po vyšetření. Některé kožní problémy kolem úst mohou být přenosné dotykem. Lékaře zvolte raději dětského, protože tam znají celý vývoj vaší holčičky a to by mohlo pomoci při odhalení příčiny.
Bronchitida vzniká virovými infekcemi, proto je důležité užívání a léčení antibiotiky. Lékař předepisuje antibiotika až po zjištění výsledků, zejména pokud pacient trpí bakteriální infekcí. Pokud máte chronické onemocnění plic nebo pokud kouříte, lékař předepisuje antibiotika, která snižují rizika sekundární infekce. Na léčbu bronchitidy jsou spíše účinné přírodní léky.
Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě odpočinku v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, je nutné často větrat, popřípadě i zvlhčovat.
Klasická léčba chronické bronchitidy spočívá ve vyloučení látek, které průdušky dráždí, tedy kouření, styk s prašným prostředím a podobně. Podávají se bronchodilatační léky, které rozšiřují průdušky. V některých vážnějších případech, kdy dochází k dechové nedostatečnosti, se podává kyslík.
V naší poradně s názvem JAK VZNIKAJÍ VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mary.
Zdravím, nikde jsem se nedočetla jak ta veš vznikne, chápu jak se přenáší a i vše co tu bylo napsaného. Ale odkud se v těch vlasech berou? Kde a jak vznikají? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Znáte přísloví, drží se vás jak veš? Jeho podstata odpovídá na vaší otázku. Veš má vždy někde nějakého hostitele, od kterého se nakazí jiní lidé. Veš vymizí až společně s člověkem. Její extrémní nakažlivost ji zajistí přežití.
Akutní bronchitida a zápal plic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápal plic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápal plic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápal plic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
Chronická bronchitida probíhá dlouhodobě, nebo se často vrací. Nejčastějším důvodem bývá kouření, prach a znečištěné ovzduší. Bronchitida patří k nejčastějším onemocněním dýchací soustavy, chronickým typem bronchitidy totiž trpí až každý pátý obyvatel České republiky.
Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest. Nejčastěji ji zaviní kouření cigaret. Její vznik může také podpořit prašné prostředí v práci nebo nezdravé ovzduší ve velkoměstech.
Projevy: Jsou podobné jako u akutního typu bronchitidy. Jde hlavně o suchý, dráždivý kašel, zvláště po ránu. Občas se objeví vykašlávání hlenu zbarveného do hněda, neboť může obsahovat částečky prachu, kouřových zplodin a dehtu (u kuřáků). Kašel trvá po dobu několika týdnů až měsíců a může se opakovat několikrát do roka. Nemocný je unavený a schvácený, z nedostatku okysličení může mít bledou až namodralou kůži. Kašel se zhoršuje s námahou.
Diagnostika: Je stejná jako u akutního zánětu, spočívá v poslechu dýchacích cest, vyšetření krve a sputa (hlenu). Navíc se provádí rentgen a funkční vyšetření plic a test na krevní plyny.
Chronický zánět může způsobit trvalé poškození průdušek a chronickou obstrukci plic (CHOPN). Toto onemocnění je nebezpečné, provází ho trvalá dušnost, přičemž celý organismus trpí nedostatkem kyslíku. Na tuto chorobu se i umírá.
Bronchitida je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány. Obvyklé příznaky bronchitidy:
vytrvalý kašel, zejména ráno po probuzení;
vykašlávaní hustého hlenu;
dušnost;
bolesti na hrudníku;
dýchací potíže;
bolesti ve svalech, zádech;
zvýšená teplota nebo horečka.
Akutní bronchitidu poznáme podle dráždivého kašle a bolestí za hrudní kostí. Většinou začíná jako běžné nachlazení nebo chřipka se škrábáním v krku. Posléze se přidá suchý kašel, který se v průběhu nemoci mění na vlhký. Pacient vykašlává žlutě až zeleně zbarvený hlen. Akutní bronchitida je často doprovázena teplotou, únavou, celkovou slabostí a bolestí hlavy. Někdy se mohou dostavit dýchací obtíže. Akutní bronchitida může v ojedinělých případech přejít i v chronickou bronchitidu. Chronická bronchitida se projevuje trvalým kašlem s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu alespoň tři měsíce v roce dva roky za sebou. Často bývá považována za běžný kuřácký kašel, ale může vést k vážným komplikacím jako je CHOPN = chronická obstrukční plicní nemoc. CHOPN může vést k vážným potížím až k invaliditě. Přidává se zadýchávání, které později může přetrvávat i během klidu a nečinnosti. Protože CHOPN průtok plícemi zhoršuje, dochází k selhávání pravé srdeční komory. Dalšími příznaky jsou otoky nohou, zvětšení jater a cyanóza (namodralá kůže a sliznice) způsobená snížením kyslíku v krvi. Dochází k viditelnému hubnutí a celkové zchátralosti těla.
Erdomed tablety jsou součástí farmakoterapeutické skupiny mukolytikum, expektorans, bronchoprotektivum. Účinnou látkou je erdostein, což je mukomodulační látka, která působí prostřednictvím svých aktivních metabolitů. Účinek přípravku se dostavuje asi po 3–4 dnech léčby.
Erdomed snižuje viskozitu bronchiálních sekretů a je indikován k léčbě akutních i chronických onemocnění horních a dolních dýchacích cest, jako jsou bronchitidy, rhinitidy, sinusitidy, laryngofaryngitidy, exacerbace chronické bronchitidy, CHOPN, hypersekreční astma bronchiale nebo bronchiektázie.
Působí také protektivně proti zhoršení onemocnění dýchacích cest a je indikován při stabilní chronické bronchitidě i u kuřáků k prevenci rekurentních infekčních epizod například v zimní sezoně a podobně.
Přípravek je rovněž indikován k adjuvantní léčbě s antibiotiky v případech exacerbace s bakteriální infekcí. A užívá se také k předcházení komplikací po chirurgickém zákroku, jako je zápal plic nebo nevzdušnost části plic.
Erdomed tvrdé tobolky jsou určeny k léčbě dospělých.
Infekce močových cest a exacerbace chronické bronchitidy u dospělých
Průměrná dávka je 160 mg trimethoprimu a 800 mg sulfamethoxazolu 2krát denně v intervalu 12 hodin; u infekce močových cest i při exacerbaci chronické bronchitidy se přípravek podává obvykle po dobu 7-10 dnů.
Infekce močových cest a otitis media acuta u dětí
Obvyklá dávka je:
Dávky na kg tělesné hmotnosti: doporučená denní dávka pro děti je ekvivalentní přibližně 6 mg trimethoprimu a 30 mg sulfamethoxazolu/kg tělesné hmotnosti/den, podávaná rozděleně ve dvou dílčích dávkách.
Dávkování při poruchách funkce ledvin
U pacientů s clearance kreatininu 15-30 ml/min. musí být dávkování sníženo na polovinu obvyklých dávek nebo prodloužen dávkovací interval na 24-18 hodin.
Při clearance kreatininu nižší než 15 ml/min. se podávání Biseptolu nedoporučuje.
Způsob podání
Tablety mají být užívány během jídla nebo brzy po jídle a zapíjeny velkým objemem tekutiny. Tablety mohou býtužívány celé nebo rozlomeny v půlící rýze a mohou být užívány i po rozdrcení.
Smrková pryskyřice, mladé smrkové výhonky, jehličí a šišky ale léčí i vnitřní nemoci, nejčastěji se používaly v případě nachlazení, kašle, bronchitidy a rýmy. Z jehličí a mladých výhonků se vaří čaj, který je vhodné užívat hlavně pro léčbu respiračních onemocnění, protože zlepšuje odkašlávání, ředí a uvolňuje sekret usazený v dýchacích cestách, a to i v nosních dutinách. Pro stejný účel si můžeme také doma vyrobit smrkový med – ten se připravuje z mladých výhonků větví, právě nyní, v jarních měsících (recept na med je součástí tohoto článku). Smrkový med je vhodný i pro děti, používáme ho stejně jako včelí, samotný na lžičku, nebo do čaje.
Afty jsou drobné bolestivé vřídky. Mohou být velké až několik centimetrů čtverečních. Mají bílou nebo lehce nažloutlou barvu a červený lem.
Popis příčiny
Přesná příčina aft zatím není známá, nejčastěji se hovoří o důsledku porušené imunity, a tudíž i ústní mikroflóry. Afty sice nepatří mezi závažná onemocnění, zato ale mohou způsobit nepříjemné bolesti, a dokonce znemožnit pití, příjem potravy nebo mluvení.
Příznaky
Afta je malý, bělavý nebo žlutavý vřídek na sliznici dutiny ústní, většinou olemovaný červeně. Bolestivá místa na ústní sliznici jsou patrná již den před objevením prvních vřídků, ty pak mají typický bělavý povrch se zarudlými okraji. Najednou se jich může objevit v ústech i několik. Větší afty mohou způsobovat velké řezavé bolesti. Je důležité pozorovat průběh onemocnění hlavně u dětí, které z důvodu bolestivých aft v ústech mohou odmítat přijímat tekutiny, a snadno se pak stanou nebezpečně dehydrovanými. Jedinci náchylní k aftám jimi mohou trpět i vícekrát do roka.
Nakažlivost
Názory na nakažlivost aft se dost různí. Jejich nakažlivost bývá zmiňována jako zásadní rozdíl oproti oparům, u nichž je virový přenos bez diskuzí. Některé prameny však uvádějí, že afty se lze nakazit, ovšem s jistotou to netvrdí nikdo.
S potížemi obvykle není třeba vyhledávat lékaře. Pokud je však bolest tak krutá, že nemůžete jíst, máte teplotu, nebo máte afty v ústech déle než dva týdny, pak s návštěvou odborníka neotálejte. Nejlépe pomůže stomatolog.
Dávky škodlivin, které si člověk pouští do těla, nejsou vůbec malé. Při běžných činnostech jde asi o 30 kubíků znečištěného vzduchu každý den. Zátěž si lidé nesou po desítky let a hlavně ji předávávají potomkům prostřednictvím různě zmutovaných genů. Zvýšené koncentrace škodlivin v ovzduší se také projevují na výsledcích těhotenství.
Jedy ve vzduchu odnášejí nejvíce ti nejslabší, malé děti s ještě nedozrálou imunitou a senioři, kteří se již potýkají s jiným zdravotními neduhy. K nim se pak přidávají nemoci dýchacích cest, jako průduškové astma, časté bronchitidy, u některých chronická obstrukční plicní nemoc a alergie. Jak přežít ve smogu, pokud možno ve zdraví? Venku nesportovat a vyhnout se namáhavým pracím. Ve smogem zatížených lokalitách nehraje roli to, kde přesně lidé bydlí, jestli je to v přízemí nebo třeba v pátém patře. Při smogu je lepší větrat jen krátce, ale častěji.
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
Akutní bronchitida neboli zánět sliznic průdušek se zpočátku projevuje dráždivým suchým kašlem a bolestmi na prsou. Později nemocný začne vykašlávat hlen, který může mít různou barvu nažloutlou, žluto-zelenou nebo zelenou. Pokud je ve hlenu příměs krve, tak může mít barvu až rezavou. Hlen při bronchitidě má také různou konzistenci od vodnaté až po hustou. U akutní bronchitidy může být, ale také nemusí, zvýšená teplota a dostavuje se celková schvácenost. Objevují se bolesti svalů a kloubů a nemocný mívá pocit nedostatku dechu. Tyto příznaky přetrvávají po dobu sedmi až deseti dnů. Pokud není zahájená vhodná léčba, tak nemoc přechází v zánět plicní tkáně a vzniká pneumonie neboli zánět plic.
Extrakt z horského jalovce (20 %) má silně močopudné účinky, dezinfikuje močové cesty a uvolňuje plyny. Má příznivý účinek na žaludek a střeva. Podporuje činnost ledvin, odvodňuje organismus a prokrvuje všechny měkké sliznice. Proto se doporučuje při špatné funkci ledvin, při léčbě dny, revmatismu, kašle, bronchitidy, nachlazení a také pro vyšší potenci. Čistí krev a celkově posiluje, zlepšuje imunitní systém celého těla.