Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby
V naší poradně s názvem NARKOZA ANARKOZA JEJI VLASNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobry den muj dotaz je 29.6 jdu na zvetseni porsi zniceho nemam stach jen s narkozy vubec nevim jak to bude mam 6 deti a mam strach jsem zdrava nemoce nemam ale co kdyz se neco obeví aniž bych vedela ?Na co se pan doktor pta nez mu podepisu papír ze souhlasem?Děkuji Katerina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když už jste se k zákroku zvětšení prsou rozhodla, tak se toho nebojte. Narkóza, neboli celková anestezie, se dnes aplikuje tak, aby nepoškodila žádné funkce mozku ani jiných důležitých orgánů. Před zákrokem vám bude provedeno vyšetření krve, ze kterého lékař pozná, zdali jste zdravá a zeptá se vás na prodělané nemoci, na alergie a na to jestli užíváte nějaké léky. Operace zvětšení poprsí nepatří mezi příliš rizikové zákroky. Proto není třeba se obávat.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
Celková anestezie se podává dětem všech věkových a váhových kategorií včetně nedonošenců. A cílem každého dětského anesteziologa je, aby malý pacient necítil žádnou bolest před operací, samozřejmě během ní a ani po ní, když se probouzí. Proto se také před výkonem podává takzvaná premedikace, a to nikoli injekcí do svalu, jak se to dělalo dříve, ale ústy ve formě sirupu nebo kapiček. Úkolem premedikace je zklidnit pacienta před odjezdem na samotný operační sál. Podává se zhruba tři čtvrtě hodiny předem a děti jsou po ní opravdu natolik „vláčné“, že když je rodič opouští před dveřmi operačního sálu, téměř to nevnímají. Žádné srdceryvné scény se nekonají, žádnou úzkost dítě necítí.
Uvedení do celkové anestezie probíhá u 90 % malých dětí inhalačně, to znamená, že anesteziolog přiloží dítěti na nos a ústa inhalační masku a dítě po druhém třetím čtvrtém nádechu usne – ztratí vědomí. Všechny ostatní nutné přípravy na operaci, jako je zajištění žilního vstupu pro zavedení kanyly, zavedení močové cévky, žaludeční sondy, tracheální rourky a další podle druhu výkonu, se provádějí již v anestezii a dítě o nich vůbec neví.
Ve svém příspěvku NARKÓZA CELKOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den chtěla bych se zeptat.Jdu poprvé v životě miniinterupci.Strašně se bojím te narkozy.Je možné ze se nemusím vzbudit.Nevím jestli nejsem nějak nemocná mám hodně vyšetření před sebou.Ale do miniinterupce nestihnu mít ani jeden výsledek.Předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mária.
Pekny vecer prajem.
Chcu mi dieta 3 rocne kazde 2 tyzdne sadrovat po narkozou.
Ale pol roka .Kazde 2 tyzdne pod anestezou a pol roka ved to je hrozne vela nakozi .
Preto s abojim aby to nemalo ma mozog nasledok. Nie je lepsie radsej operovat ? Ako vyhnut s aoperacie a pol roka zae ta narkoza? Dakujem
Anestezie, lidově nazývaná narkóza, je lékařská léčba, která zabraňuje pacientům pociťovat bolest během zákroků, jako je chirurgický zákrok, některé screeningové a diagnostické testy, odebrání vzorku tkáně (např. kožní biopsie) a stomatologické výkony. Anestézie umožňuje pacientům dosáhnout na postupy, které vedou ke zdravějšímu a delšímu životu.
K navození anestezie lékaři používají léky nazývané anestetika. Vědci vyvinuli soubor anestetických léků s různými účinky. Mezi tyto léky patří celková, regionální a lokální anestetika. Celková anestetika uvedou pacienty do bezvědomí během procedury, zatímco lokální a regionální anestetika pouze znecitliví část těla a umožní pacientům zůstat při vědomí.
V závislosti na typu potřebné úlevy od bolesti lékaři dodávají anestetika injekcí, inhalací, lokálním lotionem, sprejem, očními kapkami nebo kožní náplastí.
Celková anestezie
Celková anestezie postihuje celé tělo, pacienti jsou v bezvědomí a nemohou se hýbat. Chirurgové jej používají při operacích vnitřních orgánů a při jiných invazivních nebo časově náročných zákrocích, jako je operace zad. Bez celkové anestezie by nebylo možné mnoho velkých, život zachraňujících výkonů, včetně operací na otevřeném srdci, operací mozku a transplantací orgánů.
Lékaři aplikují celková anestetika buď přímo do krevního řečiště (intravenózně), nebo jako inhalační plyn. Celková anestezie podaná intravenózně bude působit rychle a rychle zmizí z těla. To umožňuje pacientům jít domů dříve po operaci. Odeznívání inhalačních anestetik může trvat déle.
Celková anestetika jsou obvykle velmi bezpečná. Ale pro některé pacienty mohou představovat riziko, jako jsou starší lidé nebo lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka. Nežádoucí účinky mohou u některých pacientů, zejména u starších osob a dětí, přetrvávat několik dní.
Závažné vedlejší účinky – jako je nebezpečně nízký krevní tlak – jsou dnes mnohem méně časté než kdysi. Přesto, stejně jako u každého lékařského postupu, existují určitá rizika. Aby se tato rizika minimalizovala, specializovaní lékaři zvaní anesteziologové pečlivě sledují pacienty v bezvědomí a mohou upravit množství anestetika, které dostávají.
Lokální a regionální anestezie
Lékaři používají lokální a regionální anestetika k blokování bolesti jen v určité části těla. S těmito anestetiky zůstávají pacienti při vědomí a přesto bez bolesti. Obvykle pacienti odcházejí domů brzy po operaci.
Lokální anestetika působí na malou část těla, například na jeden zub. Často se používají ve stomatologii, při očních operacích, jako je odstranění šedého zákalu, a k odstranění malých kožních výrůstků, včetně bradavic a mateřských znamének.
Regionální anestetika ovlivňují větší oblasti, jako je paže, noha nebo vše pod pasem. Tento druh anestezie se používá například při operacích rukou a kloubů, ke zmírnění porodních bolestí nebo při porodu císařským řezem.
V naší poradně s názvem LIPOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,píše se tu,že odstranění lipomu je ambulantní zákrok,jaký důvod tedy má chirurg,který mě objednal na odstranění lipomu ze zadní části stehna do nemocnice s pobytem na 3dny.Mám tam 2 větší-(cca8x5,5x4cm) a 2 menší lipomy-(2x2cm)Prý mi dají celkovou narkozu,je to nutné?Mohli by mě to vyndat někde ambulantně?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U takto velkého počtu excizí je hospitalizace normální. Obvykle se nepoužívá celková narkóza, ale jen umrtvení dolní části těla pomocí lumbální punkce. Ambulantně by to šlo udělat postupně po jednom, ale to by bylo tak na měsíc. Tahle rychlejší varianta je pro vás lepší.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky celkové anestezie patří pooperační bolesti svalů po relaxaci, zvracení u disponovaných osob, pocit škrábání v krku po intubaci. Vzácně může dojít při zajišťování dýchacích cest k uvolnění či vylomení viklavého zubu. Tyto nežádoucí účinky jsou nepříjemné, ale, nejsou nebezpečné. Nebezpečné však mohou být jiné komplikace, které jsou nejčastěji způsobeny atypickou reakcí na podané léky, například anafylaktická reakce u alergiků, geneticky podmíněná odlišná enzymatická výbava (to je důvod, proč bývá v předoperačním dotazníku otázka na komplikace při anesteziích u geneticky spřízněných osob). Výsledek takové reakce závisí na rychlosti, závažnosti a celkovém průběhu reakce. Taková komplikace může skončit i smrtelně. Tyto případy jsou naštěstí velmi vzácné, ale vyloučit je s naprostou jistotou nelze.
Každá operace představuje pro organismus stres a zátěž a je třeba, aby byl pacient v co nejlepší možné kondici. Zejména nepříznivé je nachlazení, vysoký krevní tlak, špatně léčená cukrovka. Proto je nesmírně důležité sdělit lékaři pravdivé informace o zdravotním stavu pacienta a nezatajit žádnou okolnost, která může mít význam pro průběh operace.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
K plánovanému operačnímu výkonu musí být pacient bez nachlazení, rýmy nebo kašle, pokud onemocní virovým nebo jiným akutním onemocněním, je potřeba výkon odložit až do vyléčení a zotavení.
V naší poradně s názvem NARKOZA ANARKOZA JEJI VLASNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Když už jste se k zákroku zvětšení prsou rozhodla, tak se toho nebojte. Narkóza, neboli celková anestezie, se dnes aplikuje tak, aby nepoškodila žádné funkce mozku ani jiných důležitých orgánů. Před zákrokem vám bude provedeno vyšetření krve, ze kterého lékař pozná, zdali jste zdravá a zeptá se vás na prodělané nemoci, na alergie a na to jestli užíváte nějaké léky. Operace zvětšení poprsí nepatří mezi příliš rizikové zákroky. Proto není třeba se obávat.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katerina.
pane doktore ani nevite jakou radost jste mi udelal vasi odpovedí jsem moc rada a moc mi to psichicky pomohlo velke diky vam Katerina
Celková anestezie je určena pro složitější stomatochirurgické zákroky operativního typu, které jsou také náročnější na čas. Výkon je prováděn pod dohledem specialisty – anesteziologa, který u pacienta navodí stav umělého spánku aplikováním celkového anestetika. Pacient tak necítí žádnou bolest nebo nepříjemné pocity. U celkové anestezie je před zákrokem vyžadována zdravotní prohlídka a standardní předoperační vyšetření.
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Operační zákrok, který proběhne v celkové narkóze, je možné podstoupit s menstruací. Doporučuje se používat tampon, nikoli antikoncepční pilulky. Jediná operace, při které je důležité oddálit menstruaci, je výměna kyčelního kloubu. Při narkóze a menstruaci se spíše jedná o pohodlí pacientky.
V naší poradně s názvem CELKOVÁ NARKOZA A ALKOHOLISMUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Haasová .
Prosím o poznatky, lékař mi řekl, ze se mohu tzv.zbláznit. Jdu na výměnu kyčelního kloubu. Dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Celkovou anestezii, neboli narkózu, je možné provést jen u střízlivého člověka. Pokud nemáte pod kontrolou pití alkoholu, tak před operací se budete muset přemoci a několik dní před zákrokem abstinovat. Jakmile by anesteziolog poznal, že jste pod vlivem alkoholu, tak operaci zruší a Vy budete muset uhradit škodu, která tím nemocnici vznikla (operační tým, rezervace sálu, příprava implantátů, atd) - řadově tisíce až desetitisíce. Takže rozum do hrsti a pevnou vůli!
Pokud je pacient nachlazený, vzniká zde důvod odkladu operačního výkonu nejméně o 3 týdny od konce onemocnění. Pacient musí být na zákrok v nejlepší kondici, jaké je schopen. To znamená, že všechna chronická komplikující onemocnění musejí být v nejvyšší možné míře kompenzována a stabilizována.
Voda je obzvláště důležitá, ať už se snažíte vyhnout se onemocněním nebo již bojujete proti probíhající viróze. Upřednostněte čistou vodu, protože například pití ovocných šťáv, když jste pod tlakem nemoci, povede pouze ke zvýšení cukru v krvi, takže se budete cítit hůře. Když bojujeme s infekcí, tak narůstá spotřeba tekutin a tak pití dalších dvou hrnků vody navíc k normální běžné spotřebě, může podpořit regeneraci imunitních lymfatických buněk, čímž se posílí přirozená obranyschopnost. Polévky a dušená masa, které poskytují imunitu, zvyšují příjem aminokyselin a minerálů, mohou díky svému teplu přispět k pocitu uklidnění a uvolnění napětí. Například slepičí vývar poskytuje mnoho bílkovin a potřebnou vodu. To například potvrzuje pradávné přísloví, které říká, že slepičí vývar je babiččin penicilin.
V naší poradně s názvem HYPERTENZE NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana .
Dobrý den,
měla bych jít na operaci menisku a také na odstranění štítné žlázy. Léčím se na vysoký krevní tlak a užívám Thyrozol. Je mi 50 let. Vzhledem k těmto nemocem - jsou nějaká rizika při použití narkozy? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Narkózy se nemusíte bát, ani když máte vysoký tlak a špatnou štítnou žlázu. Jde o hluboký spánek, při kterém jsou vaše životní funkce ovládány vyspělými přístroji a na vše neustále dohlíží anesteziolog. Takže se nebojte, že by vám to nějak ublížilo.
Inkubační doba je 2–14 dní (v průměru 6 dní). Herpetické onemocnění může probíhat ve dvou fázích. Jako primoinfekce (první, primární infekce), kdy virus proniká do organismu jedince, který se s virem ještě nesetkal. Budoucímu výsevu puchýřů předchází krátké období nespecifických příznaků – bolest, svědění či brnění. Poté dojde k samotnému výsevu puchýřů, které se však rychle strhnou, a tak se pacientka většinou dostaví k vyšetření u svého gynekologa již ve fázi vřídků či strupů. V popředí stížností ženy je většinou bolest daného místa, bolestivé močení či bolest při pohlavním styku. Součástí primoinfekce jsou i celkové příznaky jako horečka či bolesti svalů a celková únava. Výsev trvá kolem dvou týdnů, poté dochází ke spontánnímu vyhojení. Vymizením herpetických puchýřů mizí potíže ženy a klinické známky onemocnění, virus však v těle zůstává v nervových uzlících periferních nervů a kdykoliv v budoucnu, především při oslabení organismu (při menstruaci, viróze, stresu, horečce), může dojít k opětovné aktivaci (recidivě) infekce a vzniku puchýřů. Ty jsou však menší a je jich méně než při primární infekci. Doba výsevu je kratší, subjektivní obtíže jsou menší a celkové příznaky jako při chřipkovém onemocnění nejsou přítomny.
Inkubační doba je 2–14 dní (v průměru 6 dní). Herpetické onemocnění může probíhat ve dvou fázích. Jako primoinfekce, což je první infekce, kdy virus proniká do organismu jedince, který se s virem ještě nesetkal. V místě budoucího výsevu puchýřů předchází tomuto projevu krátké období nespecifických příznaků, jako je bolest, svědění či brnění. Poté dojde k výsevu puchýřů, které se však rychle strhnou, a pacientka se většinou dostaví k vyšetření u svého gynekologa již ve fázi vřídků či strupů. V popředí stížností ženy je většinou bolest daného místa, bolestivé močení či bolest při pohlavním styku. Součástí primoinfekce jsou i celkové příznaky jako horečka či bolesti svalů a celková únava. Výsev trvá kolem dvou týdnů a poté dochází ke spontánnímu vyhojení. Vymizením herpetických puchýřů mizí potíže ženy a klinické známky onemocnění, virus však v těle zůstává v nervových uzlících periferních nervů a kdykoliv v budoucnu, především při oslabení organismu (při menstruaci, viróze, stresu, horečce), může dojít k opětovné aktivaci – recidivě infekce a vzniku puchýřů. Ty jsou však menší a je jich méně než při primární infekci. Doba výsevu je kratší, subjektivní obtíže jsou menší a celkové příznaky jako při chřipkovém onemocnění nejsou přítomny.
V naší poradně s názvem NARKOZA U ZUBAŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,
syn má 23 let. V 15 letech byl naposledy ošetřen u zubního lékaře, kdy mu zubař omylem ošetřil zdravou stoličku a on si vytrpěl dost bolesti a vzal spoustu Ibalginu , než se ten bolavý zoubek vyléčil. Od té doby u zubaře nebyl. Má panickou hrůzu ze zubaře. Zuby ho bolívají víckrát do roku, bere nějaké léky, bylinky ...Mám strach o jeho chrup. Je možné jeho vyšetření pod citlivou narkózou a následná léčba? Jsou tyhle zákroky hrazeny pojišťovnou? Syn je registrován u RBP-213. Chtěla bych mu pomoct, jeho strach je obrovský.
Prosím, poraďte. Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Ve třiadvaceti letech je již plně odpovědný za své chování a nijak ho nelze nutit k prohlídce u zubního lékaře. Existují určité techniky, které zubař může použít pro zklidnění pacienta, jako je rajský plyn nebo sedativa. Ale není možné aplikovat celkovou anestezii, aby se omezil jeho odpor k zubnímu lékaři. Můžete se synem o tom diskutovat a přirozeně ho přimět k ošetření zubů. Když se Vám to nepovede, tak to za Vás dříve nebo později udělá nesnesitelná bolest, která ho donutí jít k lékaři.
Ve druhé fázi infekce dochází až k postižení CNS (centrální nervové soustavy) a zde se už hovoří o neuroborelióze. Člověk má ale pocit jako při viróze, má teplotu, bolesti zad, zátylku, bolest svalů a kloubů a podobně. Rozdíl je v tom, že nepřijde žádná rýma ani kašel.
Projevy: nehnisavý zánět mozkových blan, zánět nervových kořenů, obrna lícního nervu, zánět optického nervu, který se v tomto mylně připisuje roztroušené skleróze, poruchy srdečního rytmu projevující se bušením srdce, problémy se střevy nebo s močovým měchýřem, bolest zad, bolest mezi lopatkami, pocity mravenčení v končetinách, změna kožní citlivosti, pálení a záškuby svalů, zarudlé zduření na šourku, bradavkách anebo ušních lalůčcích, bolesti a otoky kloubů, zvýšená teplota a horečka, velká únava, závratě a bolesti hlavy.
Léčba a komplikace v druhém stadiu: Je-li infekce pomocí krevních testů diagnostikována v této fázi hned v jejím počátku, kdy není ještě napadena CNS, je stále možné zahájit léčbu antibiotiky, protože infekce nenapadla imunitní systém lidského těla. Když se borelióza rozšíří do těla v takové míře, že si s ní imunitní systém a ani případná předchozí léčba neporadily, je léčba zdlouhavější a musí být správná, aby se nemoc dostala pod kontrolu. V případě neléčení, zanedbání a nepozorování příznaků druhého stadia nemoci dojde k nezvratnému poškození mozku, kloubů, nervů a imunitního systému.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho