NARKOZA U MALÝCH DĚTÍ

Rozdíl mezi anestezií a narkózou

Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.

Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.

Zdroj: článek Anestezie a narkóza

Poradna

V naší poradně s názvem MŮŽOU ENTEROL DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Můžou enterol děti

Dieta při průjmu u dětí

U dětí k průjmovým onemocněním dochází často i přenosem virů, ty se v dětských kolektivech lehce šíří. Aby se šíření viru zamezilo, je třeba co nejvíce respektovat hygienická pravidla. Zcela se ale průjmu zabránit nedá, viry totiž ulpívají na všech předmětech, kterých se nemocný dotknul bez umytí rukou. U malých dětí je ještě nutnější než u dospělých respektovat pitný režim s dostatečným příjmem nezbytných minerálů. Někteří lékaři i dětem tak předepisují iontové nápoje. Malé děti mohou první den jíst i zeleninové (kukuřičné, mrkvové, s rýží nebo bramborem) nebo ovocné (jablkové, banánové) pyré.

U malých dětí je třeba při průjmu hlídat příjem tekutin, kojencům hrozí dehydratace během pár hodin. Kojené děti by tak měly být kojené častěji než běžně, přestože mohou mít maminky pocit, že je to začarovaný kruh, protože jim přijde, že to co jde tam, jde i ven, ale není to zcela pravda. Pokud by ale dítě kojení odmítalo, nebo vše hned vyzvracelo, je třeba vyhledat neodkladně lékařskou pomoc, protože u takto malých dětí je vysoké nebezpečí dehydratace. Varováním pro rodiče může být, že dítě nemůže tekutiny přijímat ústy, v takovém případě je potřeba vyhledat neodkladně lékaře. Nasadí se pak infuzní léčba.

Při střevních potížích se u velmi malých dětí (asi do 6 měsíců) doporučuje pro jistotu vyhledat lékařskou pomoc. U větších dětí stačí k lékaři jít asi za čtyři dny, když se stav dítěte nejlepší (pokud ale přijímá dostatek tekutin) a netrpí dehydratací (v takovém případě se musí lékař vyhledat co nejdříve). Dehydratace se pozná podle apatičnosti, suchých rtů, propadlé fontanely (vazivový lupínek na lebce mezi kostmi). Dítě by měl vidět lékař, i když se v jeho stolici objevuje krev, dítě odmítá jíst a pít, má bolesti, nebo nafouklé břicho. Je lepší vyhledat doktora, i když je průjem během dne opravdu velmi častý. Dá se říct, že návštěvou lékaře se v podstatě nic nezkazí (obzvlášť u malých dětí).

Rodiče by dětem také neměli podávat žádné léky na průjem bez rady lékaře. Co naopak mohou samy udělat je, nasadit dítěti přísnou dietu a hlídat jeho pitný režim. Strava dítěte při průjmu se nijak výrazně neliší od stravy dospělého trpícího tímto nepříjemným onemocněním. I dítěti se v prvních dnech doporučuje jíst starší pečivo, piškoty, rýži, brambory, mrkev, banán a hlavně hodně pít. K dispozici jsou mu nejrůznější rehydratační roztoky dostupné v lékárnách.

Zdroj: článek Co jíst a pít při prujmu a zvracení

Poradna

V naší poradně s názvem ZAZVOR PRO DETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Zazvor pro deti

Narkóza u malých dětí

Celková anestezie se podává dětem všech věkových a váhových kategorií včetně nedonošenců. A cílem každého dětského anesteziologa je, aby malý pacient necítil žádnou bolest před operací, samozřejmě během ní a ani po ní, když se probouzí. Proto se také před výkonem podává takzvaná premedikace, a to nikoli injekcí do svalu, jak se to dělalo dříve, ale ústy ve formě sirupu nebo kapiček. Úkolem premedikace je zklidnit pacienta před odjezdem na samotný operační sál. Podává se zhruba tři čtvrtě hodiny předem a děti jsou po ní opravdu natolik „vláčné“, že když je rodič opouští před dveřmi operačního sálu, téměř to nevnímají. Žádné srdceryvné scény se nekonají, žádnou úzkost dítě necítí.

Uvedení do celkové anestezie probíhá u 90 % malých dětí inhalačně, to znamená, že anesteziolog přiloží dítěti na nos a ústa inhalační masku a dítě po druhém třetím čtvrtém nádechu usne – ztratí vědomí. Všechny ostatní nutné přípravy na operaci, jako je zajištění žilního vstupu pro zavedení kanyly, zavedení močové cévky, žaludeční sondy, tracheální rourky a další podle druhu výkonu, se provádějí již v anestezii a dítě o nich vůbec neví.

Zdroj: článek Anestezie a narkóza

Příběh

Ve svém příspěvku SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.

Zdroj: příběh Soolantra koronavirus diskuze

Co je to narkóza

Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.

Pod pojmem celková anestezie se obvykle myslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Je to taková řízená otrava. Využívají se anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.

Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát j

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Důsledky narkózy

Poradna

V naší poradně s názvem NARKÓZA A ORGAMETROL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Narkóza a orgametrol

Srovnání: epidurál vs. celková narkóza

U náhrady kyčelního kloubu je dnes epidurální nebo spinální anestezie často preferována, zejména u starších pacientů. Celková narkóza je ale stále bezpečnou a běžnou volbou, pokud je k ní medicínská indikace.

Zdroj: článek Epidurál nebo celková narkóza při operaci kyčle

Poradna

V naší poradně s názvem NARKOZA ANARKOZA JEJI VLASNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Narkoza aNarkoza jeji vlasnosti

FAQ – nejčastější dotazy

Budu si něco pamatovat?

Ne, narkóza navozuje úplnou ztrátu vědomí i paměti.

Je celková anestezie bezpečná?

Ano, u většiny lidí je vysoce bezpečná, zejména díky moderním technologiím a zkušenosti anesteziologů.

Jak dlouho trvá, než odezní účinky?

Základní účinky odezní během hodin, únava může přetrvávat 24 hodin.

Mohu po narkóze řídit auto?

Ne, řízení je zakázáno minimálně 24 hodin po zákroku.

Může narkóza způsobit alergickou reakci?

Je to velmi vzácné, ale možné. Proto je zásadní informovat anesteziologa o všech alergiích.

Zdroj: článek Celková narkóza

Poradna

V naší poradně s názvem ALERGIE NA MLÉKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Slavíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Alergie na mléko

Co je celková narkóza?

Celková narkóza je stav řízeného bezvědomí, při němž pacient necítí bolest, nereaguje na podněty a nepamatuje si průběh zákroku. Tento stav je navozen podáním kombinace léků, které ovlivňují centrální nervový systém.

O průběh narkózy se stará anesteziolog, který monitoruje dýchání, tlak, srdeční funkci a další vitální parametry.

Zdroj: článek Celková narkóza

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCNÁ SLINIVKA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nemocná slinivka u dětí

Jak celková narkóza funguje?

Narkóza je založena na kombinaci tří složek:

• hypnóza – uvedení do bezvědomí
• analgezie – odstranění bolesti
• relaxace – uvolnění svalů, usnadňuje operaci

Zdroj: článek Celková narkóza

Poradna

V naší poradně s názvem SLUCHATKA DO UŠÍ PRO NESLYŠÍCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Komendova Petra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Sluchatka do uší pro neslyšící

Otrava paracetamolem

Paracetamol patří k nejpoužívanějším lékům proti bolesti. Známý je pod komerčními názvy Paralen, Panadol, Coldrex. Předávkování Paralenem či Panadolem může mít za následek akutní selhání jater a někdy i ledvin. Je jednou z nejčastějších příčin akutního jaterního selhání v předávkování léky.

POZOR! K akutnímu selhání může postačit dávka 7,5 mg u dospělých, což je 15 tablet Paralenu (1 tableta obsahuje 500 mg paracetamolu), u disponovaných jedinců (alkoholici či lidé s cirhózou jater) postačí i nižší dávky!

Denní dávka paracetamolu by neměla překročit 4 g (to je 8 tablet Paralenu).

Určité nebezpečí mohou představovat volně prodejné léky. Často dochází k situaci, kdy pacient užije několik podobných přípravků najednou (Paralen s Panadolem), aniž by si uvědomil riziko předávkování léky a neplánovanou sebevraždu. Obzvláště hrozí nebezpečí u dětí. V odborné veřejnosti je rozšířen názor o bezpečnosti a efektivnosti podávání paracetamolu u dětí, zejména ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou. Uvádí se také nižší riziko vedlejších účinků při léčbě paracetamolem u dětí ve srovnání s dospělými. Jeho podávání je však natolik rozšířené, že se poměrně často popisují u dětí po jeho podání toxické reakce.

Příznaky předávkování paracetamolem u dospělých

První fáze:

• nechutenství
• pocení
• ospalost
• nauzea (nevolnost) a zvracení

Druhá fáze:

• typicky dochází k přechodnému subjektivnímu zlepšení
• v biochemických hodnotách vzestup aminotransferáz a prodloužení protrombinového času
• tato fáze obvykle končí 24–48 hodin od požití

Třetí fáze:

• pět zhoršení celkového klinického stavu
• nechutenství
• nauzea (nevolnost) a zvracení
• bolesti břicha v pravém podžebří
• někdy i bolesti v bedrech a snížení produkce moči (oligurie)

Čtvrtá fáze:

• nastává 5–10 dní po požití
• stupňují se projevy selhání jater, eventuálně i selhání ledvin
• ikterus (žluté zabarvení kůže)
• encefalopatie – kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí – zmatenost, spavost, letargie, kóma
• krvácivé projevy – především krvácení do zažívacího traktu
• ke smrti dochází asi 7.–10. den po předávkování

Příznaky otravy paracetamolem u dětí

První fáze:

U dětí je zvracení častější, někdy jsou bolesti břicha, pocení většinou chybí. Jen někdy je přítomna ospalost, špatný pulz, bradypnoe. U extrémních dávek, 75–100 g, může výjimečně dojít ke kómatu a metabolické acidóze již za 3 až 4 hodiny po požití léků.

Druhá fáze:

Následuje období latence klinických příznaků, které obvykle končí po 24–48 hodinách od p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nemoci jater a jejich příznaky

Poradna

V naší poradně s názvem MODRE SKVRNY NA TELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Modre skvrny na tele

Vedlejší účinky narkózy podle věku

Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.

Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.

Celková anestezie zahrnuje:

• hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
• analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
• svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
• vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.

Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.

Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vliv narkózy na mozek

Poradna

V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Kuchařka reflux

Kdy je třeba opakovat léčbu

Léčba má zlikvidovat parazity v kůži, používají se k tomu synteticky vyráběné přípravky a přírodní síra. Jedná se například o permethrin. Permethrin je kontaktní jed a je možné ho použít i u malých dětí od 2 let věku. Aplikuje se přes noc na 8 až 12 hodin. Permethrin je vysoce účinný, po jedné dávce uhyne 95 % parazitů. Léčba se opakuje za týden (nebo jak určí lékař).

Zabránit dalšímu šíření nákazy se dá vhodnou prevencí.

1. Všechno osobní a ložní prádlo včetně ručníků je nutné vyvařit, vyžehlit napařovací žehličkou a nejméně 3 dny nepoužívat.
2. Nebo je můžete skladovat cca 7 dnů v plastových pytlích, pověsit na dobře větrané místo na 14 dní.
3. Nebo prádlo můžete zmrazit v mrazáku na dobu jednoho dne.
4. Vystříkat vhodným insekticidním prostředkem (PIF PAF, Biolit P 2000, Fast PL, Peripel 55) dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřít.
5. Postele se musí důkladně vyluxovat, matrace rozložit, vystříkat insekticidním prostředkem a nechat vyschnout na slunci.

U každého svědivého onemocnění kůže je nutné pomýšlet na svrab. Pokud jste přišli do intimního kontaktu s osobou nakaženou svrabem, nechte se přeléčit, i když nemáte žádné potíže. Kontrola u lékaře by měla proběhnout za týden po ukončené léčbě.

V našich podmínkách se využívá lokální terapie sírou či synteticky vyráběnými přípravky. Nejúčinnějším a nejčastěji používaným preparátem je InfectoScab, který obsahuje 5% permethrin, synteticky připravenou látku podobnou extraktu v některých chryzantémách. Používá se u dospělých a dětí od 2 let, aplikuje se obvykle přes noc a ráno se přípravek omyje. Již po jedné dávce uhyne 95 % parazitů. Léčbu je vhodné opakovat za týden.

Síra je účinná pouze v masťovém základu. U dospělých se maže 10–20% sirná vazelína, u malých dětí vzhledem k vyšší citlivosti pokožky se používá pouze 2,5% sirná vazelína. Mast se aplikuje jedenkrát denně na dobu 24 hodin ve třech po sobě následujících dnech, mezi dvěma kúrami probíhá koupel. Mast je možné použít i u dětí do dvou let a těhotných a kojících žen. Prostředek je levný, snadno aplikovatelný, 100% účinný, bez hlášeného vzniku rezistence. Nevýhodou je však zápach, nepraktická masťová léková forma a možnost podráždění kůže při vyšších koncentracích.

Skabicid a Jacutin jsou přípravky obsahující lindan, který působí toxicky na nervový systém parazita. Krémy se nechají působit 12–24 hodin a poté se omyjí v horké koupeli. Léčba se opakuje za 8 dní. Nesmí se používat u malých dětí, těhotných a kojících žen.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak dlouho trvá léčba svrabu

Příběh

Ve svém příspěvku JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bartík.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kryglova.

Zdroj: příběh Jak se projevuje ucpávání cév

Narkóza

Anestezie, lidově nazývaná narkóza, je lékařská léčba, která zabraňuje pacientům pociťovat bolest během zákroků, jako je chirurgický zákrok, některé screeningové a diagnostické testy, odebrání vzorku tkáně (např. kožní biopsie) a stomatologické výkony. Anestézie umožňuje pacientům dosáhnout na postupy, které vedou ke zdravějšímu a delšímu životu.

K navození anestezie lékaři používají léky nazývané anestetika. Vědci vyvinuli soubor anestetických léků s různými účinky. Mezi tyto léky patří celková, regionální a lokální anestetika. Celková anestetika uvedou pacienty do bezvědomí během procedury, zatímco lokální a regionální anestetika pouze znecitliví část těla a umožní pacientům zůstat při vědomí.

V závislosti na typu potřebné úlevy od bolesti lékaři dodávají anestetika injekcí, inhalací, lokálním lotionem, sprejem, očními kapkami nebo kožní náplastí.

Celková anestezie

Celková anestezie postihuje celé tělo, pacienti jsou v bezvědomí a nemohou se hýbat. Chirurgové jej používají při operacích vnitřních orgánů a při jiných invazivních nebo časově náročných zákrocích, jako je operace zad. Bez celkové anestezie by nebylo možné mnoho velkých, život zachraňujících výkonů, včetně operací na otevřeném srdci, operací mozku a transplantací orgánů.

Lékaři aplikují celková anestetika buď přímo do krevního řečiště (intravenózně), nebo jako inhalační plyn. Celková anestezie podaná intravenózně bude působit rychle a rychle zmizí z těla. To umožňuje pacientům jít domů dříve po operaci. Odeznívání inhalačních anestetik může trvat déle.

Celková anestetika jsou obvykle velmi bezpečná. Ale pro některé pacienty mohou představovat riziko, jako jsou starší lidé nebo lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka. Nežádoucí účinky mohou u některých pacientů, zejména u starších osob a dětí, přetrvávat několik dní.

Závažné vedlejší účinky – jako je nebezpečně nízký krevní tlak – jsou dnes mnohem méně časté než kdysi. Přesto, stejně jako u každého lékařského postupu, existují určitá rizika. Aby se tato rizika minimalizovala, specializovaní lékaři zvaní anesteziologové pečlivě sledují pacienty v bezvědomí a mohou upravit množství anestetika, které dostávají.

Lokální a regionální anestezie

Lékaři používají lokální a regionální anestetika k blokování bolesti jen v určité části těla. S těmito anestetiky zůstávají pacienti při vědomí a přesto bez bolesti. Obvykle pacienti odcházejí domů brzy po operaci.

Lokální anestetika působí na malou část těla, například na jeden zub. Často se používají ve stomatologii, při očních operacích, jako je odstranění šedého zákalu, a k odstranění malých kožních výrůstků, včetně bradavic a mateřských znamének.

Regionální anestetika ovlivňují větší oblasti, jako je paže, noha nebo vše pod pasem. Tento druh anestezie se používá například při operacích rukou a kloubů, ke zmírnění porodních bolestí nebo při porodu císařským řezem.

Zdroj: článek Průjem po narkóze

Žlutý průjem u dětí

Děti (zejména v batolecím věku) ochutnají mnoho nového. Nejen potravin a tekutin, ale i předmětů nejedlých. Riziko průjmového onemocnění hrozí také při dietní chybě, kumulaci většího množství lidí (virové průjmy), specifickým problémem jsou takzvané cestovatelské průjmy. Průjem není radno podceňovat zejména u malých dětí. Výrazný žlutý průjem patří k lékaři a průjem s krví ve stolici bezodkladně!

Základem léčby je udržení dostatečné míry správného zavodnění a doplňování solí, glukózy a pufrů k udržení správného pH (přibližně řečeno přiměřené kyselosti vnitřního prostředí). Speciální rozpustné směsi (například iontový nápoj Kulíšek) pomáhají k obnově normálních vnitřních poměrů organismu.

Žlutý průjem u novorozence

Malému miminku hrozí rychlé odvodnění neboli dehydratace, spojená s rychlou ztrátou minerálů. Čím je tedy dítě mladší a má nižší hmotnost, tím je pro něj každá ztráta závažnější. Největší nebezpečí tak hrozí právě novorozencům a malým kojencům. To, zda je dítě dehydratované, zjistíte i vy sami doma, pokud máte váhu. Ubývá na váze? Nemočí? Pak je zřejmě odvodněné a okamžitě byste s ním měli spěchat do ordinace dětského lékaře. Většina průjmů má dobrý průběh, pokud přijdete brzy a včas se zahájí rehydratace (zavodnění) a remineralizace solnými roztoky s glukózou nebo rýžovým odvarem.

Žlutý průjem u batolat

V průběhu života postihne žlutý průjem téměř každé dítě. Závažný průběh může mít tato porucha u kojenců, kteří jsou více než starší děti ohroženi ztrátou tekutin. Příčinou akutního průjmového onemocnění v našich podmínkách jsou viry (zvláště časté jsou průjmy způsobené rotaviry) a bakterie (například Salmonella nebo Campylobacter), méně často paraziti. Vzhledem ke složení mateřského mléka trpí průjmy méně často kojené děti než děti uměle vyživované.

Léčba

Léčení spočívá ve včasné náhradě ztracených tekutin a solí (rehydratace) a včasném podání tolerovaných potravin (realimentace) s cílem zabránit dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronického průjmu. Rehydratační roztoky jsou roztoky, které lze podávat ústy, lze jimi rychle nahradit ztrátu solí a vody zejména v časném stadiu onemocnění. Roztok je dětmi velmi dobře přijímán, lze jím zvládat i situace doprovázené zvracením. U nás je na trhu volně prodejný rehydratační roztok s názvem „Kulíšek“, takže i v domácích podmínkách lze počáteční stadia onemocnění zvládnout.

Zásady rehydratace Kulíškem (rehydratační roztok) při průjmu:

• Roztok podávejte vždy vychlazený na 4–8 °C, po lžičkách, například po 5–10 minutách vždy 5–10 ml roztoku (jedna dnešní čajová lžička má objem 4 ml, takže podáte 2–3 lžičky, interval můžete prodloužit na 15–20 minut podle

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Žlutý průjem

Příběh

Ve svém příspěvku NARKÓZA CELKOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mária.

Zdroj: příběh Narkóza celková

Nedostatek železa u dětí

Nedostatek železa u dětí může ovlivnit fyzický i psychický vývoj. Nedostatku železa se přitom dá zabránit, důležité je dodržovat jisté dietní zásady. Děti přicházejí na svět s určitou zásobou železa v těle přibližně pro první 4 měsíce. Další železo však potřebují pravidelně dodávat, aby dokázaly dobře růst a správně se vyvíjet.

Nedostatek železa hrozí určitým skupinám dětí, patří mezi ně:

• předčasně narozené děti (o více než tři týdny) nebo děti s nízkou porodní váhou;
• děti, které pijí kravské mléko před dosažením 1 roku života;
• kojené děti, které nedostávají po dovršení 6. měsíce dostatek jídla obsahujícího železo;
• děti na umělém mléku, které není obohacené železem;
• děti ve věku 1 až 5 let, které vypijí více než 710 ml kravského, kozího nebo sójového mléka denně;
• děti s určitými zdravotními problémy, které trpí například chronickými infekcemi, nebo musí dodržovat přísnou dietu;
• dospívajícím dívkám hrozí nedostatek, protože jejich tělo ztrácí železo během menstruace.

Příznaky

Nedostatek železa může mít na dítě velký dopad. Většina příznaků a symptomů se však projeví až v souvislosti s anémií způsobenou nedostatkem tohoto minerálu. Mezi symptomy anémie patří:

• únava nebo slabost;
• bledá pokožka;
• nechutenství;
• dušnost, dítě se lehce zadýchá;
• podrážděnost;
• zanícený jazyk (jazyk zčervená, bolestivě pálí);
• dítě má problém udržet tělesnou teplotu;
• zvýšená náchylnost k infekcím;
• nepravidelný srdeční rytmus;
• problémy s chováním;
• neobvyklé chutě, dítě pojídá například hlínu, led, čistý škrob a podobně.

Následky

Maso je důležitým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínu B (zejména B12) a železa, které má vliv na správnou krvetvorbu. Všechny tyto látky potřebují nejmenší děti pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitamínů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje celého nervového systému.

Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Samozřejmě pozvolna, postupně zhruba od 20g porce jeho množství zvyšujeme až ke 40 gramům. Maso zpočátku meleme najemno, postupně, asi okolo 8. měsíce věku, nahrubo a ke konci prvního roku už stačí nakrájet na malé kousky. Mezi nejvhodnější úpravy patří vaření a dušení, můžeme i péct či grilovat (v alobalu, opatrně na přímý oheň). Odborníci doporučují dítěti nabídnout ryby už kolem půl roku. Měly by být součástí jídelníčku zejména díky prospěšným omega-3 nenasyceným mastným kyselinám. Tyto tuky příznivě ovlivňují vývoj mozku dítěte, podporují učení i koncentrac

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nedostatek železa v krvi

Příběh

Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Svrab

Dětské zdraví a tradiční čínskámedicína

Mezi nejznámější publikace Boba Flawse patří kniha Dětské zdraví & tradiční čínská medicína. Kniha je praktickým průvodcem rodičů malých dětí tradiční čínskou medicínou, která pomůže najít správný směr ve výživě dítěte a zodpoví řadu otázek, které si rodiče denně kladou. Rodiče získají nové a podnětné informace o správné výživě dítěte, dozví se, jak dítě léčit stravou, co je tradiční čínská medicína a jakým způsobem ji lze využít v evropských podmínkách. Dále také to, jak probíhá návštěva u lékaře, který ji praktikuje. Flaws uvádí i nejčastější dětské nemoci a radí, jak na ně. Zajímavá je i kapitola o očkování a hyperaktivitě dítěte.

Kniha je napsána pro laickou veřejnost a má sloužit jako učebnice tradiční čínské medicíny dětských nemocí. Primárně je určena rodičům malých dětí. Není to v žádném případě publikace pro profesionální lékaře. Kniha obsahuje důležité informace pro rodiče o tom, jak udržet své děti zdravé a v dobré formě. Zahrnuje velké množství domácích léčebných postupů a zároveň popisuje různé typy léčby profesionálních lékařů čínské medicíny, s nimiž se rodiče mohou setkat a které jsou v ordinacích čínských lékařů běžně uplatňovány.

Kniha obsahuje autorovy vlastní praktické zkušenosti, které získal jako profesionální lékař akupunktury a čínské medicíny v průběhu posledních osmnácti let. Stejně tak důležité je i to, že autor sám je rodič a že i on a jeho žena byli vystaveni mnoha obtížným volbám, které jsou popsány v této knize. Stejně jako vy, rodiče, kteří budete číst tuto knihu, i autor probděl mnoho nocí se svým nemocným dítětem. Proto velké množství informací obsažených v této knize pochází nejen ze zkušeností při léčbě dětí jiných rodičů, ale také z aplikací tradiční čínské medicíny u něho doma. Přáním autora je, aby znalosti obsažené v této knize byly pro vaše děti stejně užitečné, jako byly pro ty jeho.

Z pohledu tradiční čínské medicíny nejsou děti pouze dospělí v menším provedení. Podle jejích principů jsou děti nevyzrálé a většina zdravotních obtíží má původ právě v této nevyzrálosti. Děti mladší pěti nebo šesti let často nemají dostatečně vyvinuté zažívání. To je příčinou většiny dětských nemocí, se kterými se dětští lékaři běžně setkávají, například koliky, bolestí ucha, kašle, nateklých žláz, alergií, dětského astmatu a ekzémů. Základem trávicího systému je dle tradiční čínské medicíny slezina a žaludek a děti nemají dostatečně vyvinutou právě slezinu. Musíme mít ale na zřeteli, že pojetí pojmů slezina a žaludek je v čínské medicíně odlišné od toho, co známe ze západní medicíny. Čtenáři by tedy neměli být zmateni tímto označením, které z čínštiny nelze doslovně přeložit. Při uplatňování pr

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bob Flaws a tradiční čínská medicína

Bakterie v moči u dětí

Močové infekce a především záněty ledvin jsou u malých dětí co do četnosti na třetím místě za záněty dýchacích cest a průjmy. Svými nespecifickými příznaky mohou napodobovat jiná onemocnění, jako je střevní onemocnění či infekce dýchacích cest. Nezřídka může u nejmenších dětí zánět ledvin tyto nemoci provázet. Pro dětský věk je charakteristická větší frekvence zánětů horních močových cest (zánětů ledvin), než je tomu v dospělosti.

U zánětů dolních močových cest jsou podobně jako u dospělých průvodními příznaky pálení a řezání při močení, časté močení, změna barvy moči, způsobená přítomností krve, zvýšená teplota nebo horečka.

U zánětů horních močových cest je tomu jinak. V nejútlejším věku může být jediným příznakem nemoci horečka. Unavený mrzutý kojenec s horečkou, který nemá žádné jiné potíže, nekašle, nemá rýmu, může právě prodělávat zánět ledvin.

I u dětí, podobně jako u dospělých, často provázejí zánět ledvin bolesti zad a bolesti břicha. Malé dítě ale neumí vždy správně popsat své potíže a navíc ho břicho bolí tak často a při jakémkoli stonání, že tomu rodiče mnohdy nevěnují pozornost.

Základem pro odhalení močové infekce je tedy vyšetření moči. U dětského lékaře se vyšetření provádí většinou pomocí testovacích papírků na přítomnost bílých krvinek v moči. Pozitivní nález s horečkou nebo dalšími příznaky znamená s velkou pravděpodobností infekci močových cest. K přesnějšímu vyšetření, které však již není v ordinaci běžně dostupné, slouží přesné laboratorní vyšetření vzorku moči.

Vzorek moči by měl být získán takzvanou metodou středního proudu. Jde o zachycení moči až po začátku močení. Tomu by mělo předcházet omytí zevních rodidel. K vyšetření stačí malé množství moči, ale náběr vyžaduje šikovnost a určitou spolupráci dítěte. Do moči se při tomto odběru mohou dostat bakterie z ústí močové trubice a výsledek vyšetření tak může být zkreslen. Nejpřesnější odběr je pomocí močové cévky. K tomuto a dalším vyšetřením posílá obvykle praktický dětský lékař děti do nemocničního zařízení. Většinou až tam se také nabírá navíc další porce moči do sterilní zkumavky, která se posílá do mikrobiologické laboratoře k určení původce infekce. Zatímco kojenci a batolata jsou pro podezření na infekci močových cest většinou odesláni do lůžkového zařízení k dalšímu vyšetření a léčbě, větší děti se častěji vyšetřují a léčí ambulantně, podobně jako dospělí pacienti.

Základem léčby infekcí močových cest u dětí jsou správně zvolená citlivá antibiotika. U většiny novorozenců narozených v našich porodnicích se provádí vyhledávací ultrazvukové vyšetření ledvin pro včasné zjištění vrozené vady, která by se projevila až později závažnou mo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bakterie v moči