Menisky jsou párové, pevné, ale křehké „vložky“ umístěné mezi kloubními plochami stehenní a holenní kosti, které se rozšiřují směrem k obvodu kloubních ploch a jsou fixovány do kloubního pouzdra. Při velké zátěži nejčastěji s rotací kolena při fixované končetině stáním na jedné noze, často v kombinaci s ohnutím kolena, dřepem apod., dojde k roztržení menisku.
Babské rady
Staré babské rady o léčbě natrženého menisku často zmiňují klid, led, kompresi a nadzvednutí, spolu s volně prodejnými léky proti bolesti a někdy i bylinnými přípravky. I když některé z těchto metod mohou nabídnout dočasnou úlevu, nenahrazují odbornou lékařskou pomoc a léčbu.
Zde je rozpis běžných „starých babských historek“ a jejich role při léčbě natrženého menisku:
Klídek
Vyhýbání se činnostem, které dráždí koleno, a udržení váhy mimo poraněnou nohu pomáhá zmírnit bolest a otok.
Led
Přikládání ledových obkladů zabalených v ručníku po dobu 20 minut, několikrát denně, může pomoci zmírnit zánět a bolest.
Komprese
Použití kompresního obvazu nebo bandáže kolene může pomoci minimalizovat otok.
Nadzvednutí
Udržování poraněné nohy ve zvednuté poloze nad srdcem může také pomoci zmírnit otok.
Úleva od bolesti
Volně prodejné léky proti bolesti
Léky jako ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zvládat bolest a snižovat zánět.
Bylinné léky
Někteří lidé věří v užívání bylinných léků, jako je kurkuma nebo zázvor, pro jejich protizánětlivé vlastnosti, ale existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jejich účinnost při natržení menisku.
Další „babské rady“
Teplo
Přikládání tepelných obkladů nebo namáčení kolena do teplé vody může být pro některé uklidňující, ale v některých případech může také zvýšit zánět. Je důležité naslouchat svému tělu a zjistit, co vám nejlépe vyhovuje.
Masáž
Jemná masáž kolem kolena může pomoci zlepšit krevní oběh a snížit svalové napětí, ale vyhněte se přímé masáži poraněné oblasti.
Opory kolen
Nošení kolenní ortézy může poskytnout oporu a stabilitu kolenního kloubu, ale je důležité vybrat ortézu, která správně padne a je vhodná pro vaše zranění.
Důležité informace
Konzultujte s lékařem
Pokud máte podezření na natržení menisku, je nezbytné navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu a stanovil léčbu.
Konzervativní léčba
Mnoho natržení menisku lze léčit konzervativně klidem, fyzioterapií a léčbou bolesti.
Chirurgický zákrok
V některých případech může být k vyléčení nebo odstranění natrženého menisku nutná operace.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost signálům svého těla a vyhýbejte se činnostem, které způsobují bolest nebo další zranění.
I když některé babské historky mohou nabídnout dočasnou úlevu, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a léčebný plán natržení menisku.
V naší poradně s názvem JE VHODNÁ LÁZEŇSKÁ LÉČBA PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Prosím mám dotaz? Mohu požádat o komplexní lázeňskou léčbu po artroskopii kolene /menisku/.která mne čeká v říjnu t.r. Již dříve jsem lázeňskou léčbu absolvovala v rámci rehabilitace - artróza 2-3 st. Naposledy v roce 2014. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, požádejte o to prostřednictvím svého praktického lékaře. Ihned po operaci si obstarejte dobrozdání od ortopeda, že doporučuje lázeňskou péči a to pak doložte k žádosti.
Kalcifikace menisku označuje ukládání krystalů vápníku v menisku, chrupavčité struktuře ve tvaru písmene C v koleni. Tato kalcifikace je často spojena s osteoartrózou a může přispívat k degeneraci kloubu. Zvápenatění menisku je považováno za časný příznak osteoartrózy a je spojen se změněnou biomechanikou a poškozením kloubů.
Za zvápenatělý meniskus může ukládání krystalů vápníku, jako je dihydrát pyrofosforečnanu vápenatého nebo hydroxyapatit vápenatý, v menisku.
Předpokládá se, že meniskální buňky hrají roli v procesu kalcifikace, přičemž meniskální buňky při osteoartróze produkují více vápenatých usazenin než zdravé buňky.
Kalcifikace menisku může narušit normální mechaniku kloubu a potenciálně urychlit progresi osteoartrózy.
Zvápenatělý meniskus lze poznat pomocí zobrazovacích technik, jako jsou rentgenové snímky, CT vyšetření a magnetická rezonance.
Výzkum zkoumá způsoby, jak zabránit nebo snížit zvápenatění menisku, potenciálně prostřednictvím terapií zaměřených na základní mechanismy kalcifikace.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gitta Fikarová.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli bych měla nárok na lázně po operaci menisku děkuji za odpověď Fikarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na to se budete muset zeptat svojí zdravotní pojišťovny. U někoho bude stačit rehabilitace a u jiného více pomůžou lázně. Pojišťovna volí řešení, které ji ušetří náklady na vaší léčbu. Když pojišťovnu přesvědčíte, že lázně zlepší váš zdravotní stav, protože potřebujete být v době rekonvalescence stále pod dohledem, který zabezpečí, že se budete o koleno správně a soustavně starat, což byste samoléčbou a docházením na rehabilitace nedosáhla, protože nemáte dostatečnou vůli, tak třeba se vám to podaří.
V naší poradně s názvem PRÁCE PO NATRŽENÉM MENISKU KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,chci se zeptat zda po natrženém menisku,mužu pracovat ve stoje nebo zda je lepší práce střídava-ve stoje a v sedě,nebo jen sedavé zaměstnání.Je mi 56 let.
Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při natrženém menisku je třeba se vyhnout činnostem, které zhoršují bolest kolena, zejména jakékoli činnosti, které způsobují kroucení nebo otáčení kolena. Pokud je vaše bolest silná, používání berlí může snížit tlak na koleno a podpořit hojení. Co se týče práce ve stoji nebo v sedě, není to pro toto zranění podstatné a volba pozice bude záviset na vašich subjektivních pocitech. Zůstaňte aktivní, v pohybu a také v kontaktu se svým ortopedem, který dohlédne na správné zhojení.
Pracovní neschopnost po operaci menisku se obvykle pohybuje v rozmezí od 2 týdnů do 3 měsíců. Rozhodující je typ operace, rozsah poškození menisku, způsob šití či odstranění jeho části, věk pacienta a typ jeho povolání.
V naší poradně s názvem HYPERTENZE NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana .
Dobrý den,
měla bych jít na operaci menisku a také na odstranění štítné žlázy. Léčím se na vysoký krevní tlak a užívám Thyrozol. Je mi 50 let. Vzhledem k těmto nemocem - jsou nějaká rizika při použití narkozy? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Narkózy se nemusíte bát, ani když máte vysoký tlak a špatnou štítnou žlázu. Jde o hluboký spánek, při kterém jsou vaše životní funkce ovládány vyspělými přístroji a na vše neustále dohlíží anesteziolog. Takže se nebojte, že by vám to nějak ublížilo.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Meniskus je půlměsíčitý útvar z vazivové chrupavky, který se nachází mezi stehenní a holenní kostí v kolenním kloubu. Jeho hlavní funkcí je tlumení nárazů, rozložení zátěže a stabilizace kolene při pohybu. Zároveň chrání kloubní plochy před nadměrným opotřebením.
K poškození menisku často dochází při náhlém přetočení kolene, prudké změně směru nebo doskoku. U některých poranění se může část natržené chrupavky uvolnit a zachytit v kloubní štěrbině, což vede k bolestivému zablokování kolene.
Trhliny menisku jsou časté u kontaktních sportů, jako je fotbal nebo hokej, ale i u sportů s častým skákáním, například volejbalu. Riziko stoupá s věkem, protože meniskus postupně ztrácí pružnost. Statistiky ukazují, že známky natržení menisku má více než 40 % lidí starších 65 let, často i bez výrazného úrazu.
V naší poradně s názvem NARKOZA ANARKOZA JEJI VLASNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobry den muj dotaz je 29.6 jdu na zvetseni porsi zniceho nemam stach jen s narkozy vubec nevim jak to bude mam 6 deti a mam strach jsem zdrava nemoce nemam ale co kdyz se neco obeví aniž bych vedela ?Na co se pan doktor pta nez mu podepisu papír ze souhlasem?Děkuji Katerina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když už jste se k zákroku zvětšení prsou rozhodla, tak se toho nebojte. Narkóza, neboli celková anestezie, se dnes aplikuje tak, aby nepoškodila žádné funkce mozku ani jiných důležitých orgánů. Před zákrokem vám bude provedeno vyšetření krve, ze kterého lékař pozná, zdali jste zdravá a zeptá se vás na prodělané nemoci, na alergie a na to jestli užíváte nějaké léky. Operace zvětšení poprsí nepatří mezi příliš rizikové zákroky. Proto není třeba se obávat.
Částečné nebo úplné odstranění menisku (meniscektomie) může vést k dlouhodobým následkům, především ke zvýšenému riziku vzniku osteoartrózy v postiženém koleni. Je to proto, že meniskus působí jako tlumič nárazů a stabilizátor kolenního kloubu a jeho odstranění může vést ke zvýšenému namáhání a opotřebení chrupavky.
Zvýšené riziko osteoartrózy
Odstranění meniskové tkáně snižuje schopnost kolena tlumit a rozkládat síly, což v průběhu času vede ke zvýšenému tření a opotřebení kloubních povrchů. To může urychlit rozvoj osteoartrózy, degenerativního onemocnění kloubů charakterizovaného rozpadem chrupavky. Studie ukazují, že u významného procenta pacientů, kteří podstoupí meniscektomii, zejména u sportovců nebo aktivních osob, se osteoartróza rozvine během několika let.
Chronická bolest kolene
Ztráta meniskové tkáně může vést k přetrvávající bolesti kolene, ztuhlosti a sníženému rozsahu pohybu. Tuto bolest mohou zhoršovat činnosti, které zatěžují kolenní kloub, jako je chůze, běh nebo kroucení.
Nestabilita
Meniskus přispívá ke stabilitě kolena. Jeho odstranění může vést k pocitu nestability, kdy se koleno může cítit, jako by se prohýbalo dozadu.
Změněná biomechanika
I částečná meniscektomie může změnit způsob, jakým kolenní kloub funguje, a potenciálně ovlivnit způsob, jakým jsou síly rozloženy na kloubních plochách. To může dále zatěžovat další struktury kolene a přispívat k dalším problémům.
Poškození nervů
Ačkoli je to méně časté, může k poškození nervů dojít během artroskopické operace kolene, což může vést k chronické bolesti, necitlivosti nebo slabosti v oblasti kolene.
Potenciální potřeba dalšího chirurgického zákroku
V některých případech mohou jedinci, kteří podstoupili meniscektomii, vyžadovat další operace, jako je operace náhrady kolenního kloubu, pokud osteoartróza významně postupuje.
Je důležité si uvědomit, že závažnost těchto následků se může lišit v závislosti na faktorech, jako je rozsah odstranění menisku, věk a úroveň aktivity pacienta a přítomnost dalších onemocnění kolene. Zatímco někteří jedinci mohou pociťovat minimální dlouhodobé účinky, jiní mohou pociťovat významná omezení v každodenních činnostech a vyžadovat průběžnou léčbu bolesti kolene a osteoartrózy.
Ve svém příspěvku NARKÓZA CELKOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den chtěla bych se zeptat.Jdu poprvé v životě miniinterupci.Strašně se bojím te narkozy.Je možné ze se nemusím vzbudit.Nevím jestli nejsem nějak nemocná mám hodně vyšetření před sebou.Ale do miniinterupce nestihnu mít ani jeden výsledek.Předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mária.
Pekny vecer prajem.
Chcu mi dieta 3 rocne kazde 2 tyzdne sadrovat po narkozou.
Ale pol roka .Kazde 2 tyzdne pod anestezou a pol roka ved to je hrozne vela nakozi .
Preto s abojim aby to nemalo ma mozog nasledok. Nie je lepsie radsej operovat ? Ako vyhnut s aoperacie a pol roka zae ta narkoza? Dakujem
Tejpování kolene při menisku představuje účinnou podpůrnou metodu, která může výrazně pomoci při bolesti, otoku i nestabilitě. Tejpy ovlivňují svalové napětí, zlepšují propriocepci a snižují tlak na kolenní čéšku a okolní struktury.
Tejpování se využívá nejen při natrženém nebo zaníceném menisku, ale také u artrózy, chondromalacie čéšky nebo svalových dysbalancí. Výhodou je, že neomezuje pohyb ani krevní oběh.
Doba hojení závisí na typu trhliny a zvolené léčbě. Konzervativní postupy mohou vést ke zlepšení během několika týdnů, po operaci trvá rekonvalescence obvykle 2–3 měsíce.
Mohu sportovat s natrženým meniskem?
V akutní fázi se sport nedoporučuje. Návrat k aktivitě je možný až po odeznění bolesti a stabilizaci kolene, ideálně po konzultaci s fyzioterapeutem.
Pomůže tejpování kolene bez operace?
Ano, tejpování může výrazně ulevit od bolesti a zlepšit stabilitu kolene, zejména jako součást komplexní konzervativní léčby.
Je gelová injekce do kolene vhodná při menisku?
Gelová injekce do kolene může pomoci zejména u pacientů s kombinací poškození menisku a artrózy, kdy zlepšuje kluznost kloubu a snižuje bolest.
Kdy je nutná operace menisku?
Operace se zvažuje při přetrvávající bolesti, opakovaném blokování kolene nebo při selhání konzervativní léčby.
Lze po operaci koleno plně zatěžovat?
Plné zatížení je možné až po dokončení rehabilitace. Postupný návrat k zátěži snižuje riziko opětovného poranění.
V naší poradně s názvem NARKOZA U ZUBAŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,
syn má 23 let. V 15 letech byl naposledy ošetřen u zubního lékaře, kdy mu zubař omylem ošetřil zdravou stoličku a on si vytrpěl dost bolesti a vzal spoustu Ibalginu , než se ten bolavý zoubek vyléčil. Od té doby u zubaře nebyl. Má panickou hrůzu ze zubaře. Zuby ho bolívají víckrát do roku, bere nějaké léky, bylinky ...Mám strach o jeho chrup. Je možné jeho vyšetření pod citlivou narkózou a následná léčba? Jsou tyhle zákroky hrazeny pojišťovnou? Syn je registrován u RBP-213. Chtěla bych mu pomoct, jeho strach je obrovský.
Prosím, poraďte. Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Ve třiadvaceti letech je již plně odpovědný za své chování a nijak ho nelze nutit k prohlídce u zubního lékaře. Existují určité techniky, které zubař může použít pro zklidnění pacienta, jako je rajský plyn nebo sedativa. Ale není možné aplikovat celkovou anestezii, aby se omezil jeho odpor k zubnímu lékaři. Můžete se synem o tom diskutovat a přirozeně ho přimět k ošetření zubů. Když se Vám to nepovede, tak to za Vás dříve nebo později udělá nesnesitelná bolest, která ho donutí jít k lékaři.
V případě častějšího odstraňování menisku je od druhého dne po operaci dovolen pohyb v kolenním kloubu. Podle rozsahu výkonu chodí pacient o berlích 1–3 týdny. Sportovní zátěž se dovoluje za 4–6 týdnů od výkonu. V případě sutury menisku nosí pacient ortézu s limitovaným pohybem šest týdnů, končetinu při tom odlehčuje pomocí berlí. Poté začíná rehabilitovat a postupně zvyšovat zátěž.
Po 4–6 týdnech se postupně zkouší chůze bez berlí i bez ortézy, plná zátěž až po 2–3 měsících, opět podle typu postižení. Pokud byly současně operovány i další struktury v kloubu, např. kolenní vazy, je rehabilitace usměrňována tak, aby bylo umožněno hojení všech poraněných struktur. Výrazně se však neliší od výše popsaného režimu. Zkušenosti ukazují, že výsledky jsou příznivé (zhruba 95 % zhojených menisků) a že následné opotřebení kloubů je minimální až žádné.
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Dříve se poškozené menisky odstraňovaly. Jestliže se však odstraní, zbavíme se současně specifického pružného „polštáře“, který některé pohyby tlumí a jiné zase podporuje. V případě jejich absence se do deseti let určitě objeví příznaky artrózy. Dnes se menisky zcela odstraňují jen velmi zřídka. Umožňuje to tzv. artroskopie, endoskopická operační metoda, při níž ortoped většinou z malého řezu zavede do kolena kameru a na obrazovce prohlédne kloubní dutinu. Druhým otvorem zavede nástroj (vyšetřovací sondu, kleštičky, nůžky, frézku) a poraněnou část menisku ošetří nebo odstraní. Při částečném odstranění se funkce menisku výrazněji neporuší. Stejným postupem vyloučíme ostatní poranění struktur kolenního kloubu – zkřížených a postranních vazů, posoudíme stav opotřebení či poranění chrupavek. Pokud je meniskus poškozen v dobře prokrvené vyživené oblasti, umožňuje artroskopie i jeho ohleduplnou rekonstrukci – přišití. Tato metoda je pro šikovného operatéra jednoduchá a pro pacienta šetrná. Pravděpodobnost úspěšného zhojení menisku je vysoká, zmenšuje se tak možnost vzniku poúrazové artrózy – poškození chrupavky kolenního kloubu.
Po operaci se operovaná končetina (pokud je meniskus ošetřen či částečně vyňat) jen krátce šetří, brzy se začíná s rehabilitací – cvičením a postupným posilováním stehenních a lýtkových svalů atd. Odborně vedená rehabilitace proces rekonvalescence značně urychlí. V případě, že je meniskus sešit, je pooperační průběh složitější a dlouhý. Meniskus je struktura s malým množstvím cév a chabou tendencí k hojení. Během pohybu kolene oba menisky nezůstávají na místě, ale aktivně se pohybují. Proto je nutné po operaci zcela a později částečně pohyb kloubu omezit a zabránit zátěži. Toto období trvá 4–6 týdnů a následuje minimálně stejná doba odborné rehabilitace, která zajistí nejen obnovení hybnosti, ale i posílení svalstva a získání potřebné stability.
Ve svém příspěvku MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
jsem 2 měsíce po odstranění obou menisku v levém koleně, lékař mi nabídl při potížích nějaké injekce na vyplnění. Chtěla bych požádat o názor jestli tuto léčbu podstoupit nebo ne.
Děkuji za odpověď
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den, po odebrání menisku jsem si nechala aplikovat 2 cykly hyalonu, ale moje zkušenost je taková, že to pomůže pouze po dobu, co Vám injekce aplikují. A ještě musíte najít dobrého lékaře, aby Vám napíchl koleno správně. Je to jen můj názor a zkušenost.
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvykle myslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Je to taková řízená otrava. Využívají se anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát j
U náhrady kyčelního kloubu je dnes epidurální nebo spinální anestezie často preferována, zejména u starších pacientů. Celková narkóza je ale stále bezpečnou a běžnou volbou, pokud je k ní medicínská indikace.