NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI TLUSTÉHO STŘEVA

Poradna

V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Musil.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po operaci tlustého střeva

Nárok na lázně po odstranění dělohy, vaječníků a vejcovodů

Nárok na lázně je vymezen v příloze č. 5 k zákonu č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. V tomto Indikačním seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči je uvedeno, že nárok na lázně vzniká pouze pro pacientky po komplikovaných gynekologických operacích, a to v délce 28 dnů, který lze prodloužit. Do lázní se musí nastoupit nejdéle 3 měsíce po operaci. Tento nárok je na plně hrazenou komplexní lázeňskou péči. To znamená, že pacientky mají hrazeny procedury, ubytování i stravu. Nárok na lázně po komplikované gynekologické operaci je poskytnut pouze jednou a nejde ho nárokovat opakovaně.

Pro získání lázní po operaci dělohy musíte co nejdříve požádat lékaře o lázně. Návrh na lázně musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa) a nebo přímo váš gynekolog. Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny a má na to lhůtu maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od pojišťovny dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní musíte nastoupit co nejdříve po schválení, abyste stihla zákonnou lhůtu nástupu do lázní, která činí 3 měsíce po operaci, nikoliv od podání nebo schválení návrhu, ale po operaci. Pokud to nestihnete a přijedete do lázní byť jen o den déle, nárok na lázně zaniká, i když byl předem schválen.

Po hysterektomii s odstraněním vaječníků a vejcovodů jsou pro regeneraci a rekonvalescenci vhodné lázně specializující se na gynekologické obtíže, jako jsou Františkovy Lázně, Konstantinovy Lázně nebo Mariánské Lázně. Františkovy Lázně jsou obzvláště vyhlášené pro léčbu ženských gynekologických potíží.

Zdroj: článek Ženské pohlavní orgány

Poradna

V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po operaci tlustého střeva

Nejlepší lázně na revmatoidní artritidu

Lázeňská léčba revmatoidní artritidy je vhodná především u pacientů, u nichž nemoc není příliš aktivní, protože u některých forem léčby, zejména teplými procedurami, může dojít k oživení zánětu. Lázně mohou pomoci s rehabilitací, snížením bolesti a zlepšením soběstačnosti, a to jak fyzicky, tak psychicky. Pacienti od II. stupně s funkčním postižením typu B mají nárok na komplexní lázeňskou léčbu na 28 dní jednou za rok. Pacienti s nižšími stádii nemoci mohou využít příspěvkové lázeňské péče, kde si platí ubytování a stravu na 21 dní. Nejlepší lázeňská péče by měla být zaměřena na individuální fyzioterapii, elektroléčbu, koupele a další prospěšné procedury. Nejlepší lázně by měly mít pro pacienta přitažlivé prostředí, protože pobyt v takových lázních a příjemné okolní prostředí mohou mít pozitivní vliv na psychiku pacienta.

Lázně, které léčí revmatoidní artritidu:

• Františkovy Lázně,
• Lázně Hodonín,
• Lázně Jáchymov,
• Janské Lázně (děti),
• Lázně Karlovy Vary,
• Lázně Klimkovice,
• Konstantinovy Lázně,
• Lázně Bělohrad (děti),
• Lázně Bohdaneč,
• Lázně Darkov (Karviná),
• Lázně Luhačovice (dospělí),
• Lázně Poděbrady,
• Lázně Velichovky,
• Mariánské Lázně,
• Třeboňské lázně.

Některé lázně, jako například Janské Lázně a Lázně Bělohrad, se specializují i na dětskou revmatoidní artritidu.

Zdroj: článek Nárok na lázně

Příběh

Ve svém příspěvku LÁZNĚ PO OPERACI TENKÉHO A TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Hýža Ing.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Rylkova .

Zdroj: příběh Lázně po operaci tenkého a tlustého střeva

Praktický návod: jak si vybrat lázně podle diagnózy a typu operace páteře

Výběr lázní po operaci páteře by nikdy neměl být náhodný. Každý typ operace zatěžuje jiné struktury, má jiná rizika a vyžaduje odlišný rehabilitační přístup. Níže najdeš praktický, srozumitelný návod, podle kterého se mohou řídit pacienti i jejich rodiny.

Krok 1: Ujasni si přesný typ operace

Zásadní je vědět nejen obecné označení zákroku, ale i jeho rozsah. Rozdíl mezi „operací páteře“ a konkrétním výkonem je obrovský.

• operace výhřezu meziobratlové ploténky,
• stabilizační operace (šrouby, implantáty),
• operace krční páteře,
• operace pro zúžení páteřního kanálu,
• opakované (reoperace) zákroky.

Tato informace musí být vždy uvedena v lázeňském návrhu.

Krok 2: Zohledni hlavní pooperační potíže

Ne každý pacient má po operaci stejné obtíže. Právě podle nich se vybírá vhodný typ lázní.

Přetrvávající bolest

• vhodné jsou lázně se silným fyzioterapeutickým a neurologickým zázemím,
• důraz na individuální cvičení a práci s nervovým systémem.

Omezená hybnost

• lázně s rehabilitačními bazény a hydroterapií,
• postupné zvyšování rozsahu pohybu bez přetížení.

Neurologické příznaky (brnění, slabost končetin)

• nutná přítomnost lékaře přímo v zařízení,
• zkušenosti s pooperačními neurologickými pacienty.

Krok 3: Vyber lázně podle konkrétní oblasti páteře

Lázně po operaci bederní páteře

Bederní oblast nese největší mechanickou zátěž. Rehabilitace musí být velmi přesně dávkovaná.

• zaměření na hluboký stabilizační systém,
• nácvik správného sedu, stoje a chůze,
• postupná zátěž bez prudkých rotací.

Lázně po operaci krční páteře

Zde je klíčová opatrnost a jemnost.

• preferovat lázně s jemnými mobilizačními technikami,
• omezit silové a dynamické procedury,
• zaměření na dech a uvolnění přetížených svalů.

Lázně po stabilizační operaci

Pacienti s implantáty potřebují zkušený personál.

• nutná znalost práce s fixovanou páteří,
• vyhýbat se prudkým změnám poloh,
• důraz na dlouhodobý plán rehabilitace.

Krok 4: Zohledni celkový zdravotní stav

Po operaci páteře se často projeví nebo zhorší další zdravotní problémy.

Kardiovaskulární onemocnění

• vybírat lázně s interním lékařem,
• kontrola krevního tlaku a srdeční zátěže.

Diabetes a metabolické poruchy

• nutnost dietního režimu,
• hlídání glykémií při fyzické zátěži.

Nadváha a obezita

• velkou výhodou je cvičení ve vodě,
• postupná zátěž šetrná ke kloubům.

Krok 5: Ověř si reálné zkušenosti s pooperačními pacienty

Ne každé lázně, které uvádějí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nejvhodnější lázně po operaci páteře: jak vybrat místo, které

Příběh

Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Kachlířová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renáta Putková.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po operaci tlustého střeva

Rakovina tlustého střeva

Rakovina tlustého střeva je nádorové onemocnění tlustého střeva. V drtivé většině případů se jedná o kolorektální karcinom, proto se tyto pojmy obvykle chápou jako synonyma. Vzácněji však může být tlusté střevo postiženo i jinými typy nádorů, např. lymfomem, hemangiomem, sarkomem nebo metastázemi jiných nádorů.

Příčiny

Příčinou bývá chemický vliv rozkladných produktů stolice na buňky sliznice tlustého střeva, čímž se některé buňky stávají mutovanými. Mutované buňky se pak začínají nekontrolovaně dělit a vzniká nádorová tkáň. Za normálních okolností je lidský organismus schopen tyto mutované buňky odstraňovat. Pokud je jich však mnoho a organismus je již starší, nemusí to zvládnout, a vzniká rakovina. Asi deset procent pacientů s rakovinou tlustého střeva má k tomuto onemocnění dědičné dispozice. Tito pacienti získávají mutovanou DNA již od svých rodičů. S familiární příčinou kolorektálního karcinomu se setkáváme asi u dvaceti procent všech pacientů s rakovinou tlustého střeva.

Příznaky

Prvním příznakem rakoviny střev je krev ve stolici. Ta se objeví, protože nádory krvácejí: když se nádor objeví na konci tlustého střeva nebo v konečníku, krev ve stolici by měla být jasně rozpoznatelná. Pokud je ale nádor na začátku tlustého střeva, krev uschne ještě dřív, než se dostane ven z těla, a bude proto neviditelná. Dalšími příznaky jsou průjem, zvracení, nebo naopak zácpa. Pokud je nádor na konci tlustého střeva nebo v konečníku, může být velmi těžké dostat stolici skrz, což způsobí zácpu, anebo velmi tenkou stolici. Nádor někdy může zablokovat tlusté střevo úplně a způsobí tak vnitřní překážku. To znamená, že střevem nic neprojde, a někdy nemůže do tlustého střeva proudit ani krev. Toto způsobuje velmi vážné a bolestivé křeče. Neplánovaný úbytek na váze je také jedním z příznaků, protože pokud tělo začne samo od sebe snižovat hmotnost, znamená to, že je chyba v metabolismu. V tomto případě to znamená, že nádor produkuje chemikálie, které zrychlují metabolismus.

Prognóza

Při včasném odhalení nemoci (pomocí vyšetření stolice na okultní krvácení) je prognóza velmi dobrá. Vždy záleží na rozsahu onemocnění.

Léčba

Důležitá je přesná a včasná diagnóza a je podstatné rozeznat, zda jde o polyp nebo nádor. Diagnóza se provádí buď irigografií, což je rentgenové vyšetření, nebo kolonoskopií, která se používá zejména k potvrzení diagnózy, nebo aby se nádor či polyp přesně lokalizoval. Nejběžnější léčbou rakoviny tlustého střeva je operace, při níž se nádor odoperuje spolu s několika mízními uzlinami. Zdravé části střeva se poté znovu spojí dohromady. Pokud se nádor nachází v konečníku, je postup o něco složitější: Ko

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina u člověka

Poradna

V naší poradně s názvem MARIÁNSKÉ LÁZNĚ PO RAKOVINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika nistorova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Mariánské lázně po rakovine

Mám nárok na lázně po infarktu?

Pacienti po infarktu dle indikací a stavu mohou využívat léčebné účinky lázní Poděbrad i za prostředky svých zdravotních pojišťoven, jako tak zvané lázně na křížek. Neexistuje však nárok na lázně, jako že když jste po infarktu, tak že automaticky dostanete lázně. Tak to nefunguje.

Zdravotní pojišťovny jsou komerční instituce a zvažují každý návrh na lázeňskou léčbu u každého zvlášť, protože je to jejich výdaj. Každá zdravotní pojišťovna má svůj tým revizních lékařů, kteří prověří přínosy lázeňské péče. Důležitým aspektem je pocit revizního, že navrhovaná lázeňská péče bude mít pozitivní vliv na budoucí vývoj zdravotního stavu, což povede k úspoře nákladů na léčbu jinak zhoršujícího zdravotního stavu.

Pokud chcete lázně na pojišťovnu, tak musíte nejdříve mít návrh na lázeňskou léčbu. Tento dokument Vám může zpracovat Váš praktický lékař nebo odborný lékař kardiolog. Pokud to zpracovává praktický lékař, bude k tomu potřebovat doporučení od odborného lékaře. Je to trochu jako v pohádce o slepičce a kohoutkovi, ale dá se to.

Za odborným lékařem musíte jít vždy, pokud chcete podpořit své odhodlání mít lázně hrazené pojišťovnou, tak zvané křížkové. Dnes Vám již může návrh na lázně zpracovat rovnou tento odborný lékař, což nepochybně podpoří Vaši snahu přesvědčit revizního lékaře, že lázně jsou pro Vás to pravé. Lékař dokument sestaví a rovnou ho i zašle na pojišťovnu. Nemusíte se v tomto ohledu o nic starat.

Pokud se bude zdráhat a Vy ani svým osobním kouzlem ho nepřimějete k sestavení návrhu na lázně, tak si alespoň pohlídejte, aby v jeho doporučení, které napíše pro praktika bylo, že lázně povedou ke dlouhodobému zlepšení zdravotního stavu. S tímto doporučením požádejte svého praktického lékaře, aby Vám napsal návrh na lázně a poslal na pojišťovnu.

V návrhu můžete uvést lázně, do kterých chcete jet. Uvést je možné až 3 lokality. Pokud chcete do lázní opakovaně, tak je velmi účinné do návrhu zmínit vlastní zdravotní pocity z předchozích pobytů.

Po odeslání návrhu na má zdravotní pojišťovna 30 dní na to, aby se k návrhu vyjádřila. Když vše proběhne hladce, tak Vás pojišťovna vyrozumí dopisem. S tímto dopisem si zavoláte do lázní, které Vám pojišťovna určila a dohodnete si termín nástupu a vhodné ubytování.

Zdroj: článek Lázně Poděbrady hrazené pojišťovnou

Nárok na lázně po vyhřezlé ploténce

Otázka nároku na lázně patří mezi nejčastější dotazy pacientů s vyhřezlou ploténkou. Rozhodující je, zda došlo k operaci nebo úrazu páteře.

Pokud pacient neprodělal operaci, nemá zpravidla nárok na plně hrazenou lázeňskou péči a lázně si hradí sám.

Kdy vzniká nárok na lázně hrazené pojišťovnou

• stav po operaci meziobratlové ploténky
• stav po úrazu pohybového aparátu
• neúčinnost ambulantní nebo lůžkové rehabilitace

V těchto případech je nárok na komplexní lázeňskou péči v délce 28 dnů s možností prodloužení.

Důležité časové podmínky

• nástup do lázní nejpozději do 6 měsíců po operaci nebo úrazu
• u pooperačních komplikací až do 12 měsíců
• opakování lázní do 24 měsíců při přetrvávajících potížích

Příspěvková lázeňská péče

V některých případech lze využít příspěvkovou lázeňskou péči v délce 21 dnů, kdy pojišťovna hradí léčebné procedury a pacient si platí ubytování a stravu.

Zdroj: článek Vyhřezlá ploténka a nárok na lázně

Poradna

V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gazdík.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Parkinsonova choroba kde jsou lázně

Kdy mi vyprší nárok na lázně?

Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.

Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.

Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní

• Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
• Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
• Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
  
• Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
• Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
• Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nárok na lázně

Léčebný pobyt v lázních hrazený pojišťovnou

Lázeňská léčba je hrazena zdravotní pojišťovnou buď plně, nebo částečně. Plně hrazená je označována jako komplexní lázeňská péče a zdravotní pojišťovna hradí celý léčebný pobyt (někdy označováno jako křížkové lázně). Částečně hrazené péči se říká příspěvková lázeňská péče, kdy zdravotní pojišťovna hradí pouze léčebnou část pobytu a sami si hradíte ubytování a stravu. O druhu hrazené lázeňské péče rozhoduje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny.

Co všechno zdravotní pojišťovna hradí?

U komplexní lázeňské péče zdravotní pojišťovna hradí léčebný plán, procedury, ubytování a stravování. V případě, že chcete u plně hrazené péče využít nadstandardního ubytování, doplácí se pouze doplatek podle platného ceníku konkrétních lázní. U příspěvkové lázeňské péče pojišťovna hradí příspěvek na lázně, ve kterém je zahrnut pouze léčebný plán s procedurami, přičemž ubytování se stravováním si platíte sami.

V obou případech je možné využít lázně opakovaně, ale záleží na diagnóze. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, které diagnózy mají nárok na lázně opakovaně.

Lhůta k nástupu do lázní

V Indikačním seznamu je uveden seznam onemocnění, která mají nárok na lázeňskou léčbu a uvádí také u kterých onemocnění je třeba do lázní nastoupit v omezené lhůtě, která může být i 3 měsíce po operaci / úrazu / onemocnění. Pokud lékař podá návrh na lázně pozdě, týden nebo dva před vypršením této lhůty, zdravotní pojišťovna návrh automaticky zamítne, protože pacient by stejně nestihl nastoupit do lázní včas. Pokud se chcete dozvědět, s kterými onemocněními musíte do lázní co nejdříve, přečtěte si náš článek Nárok na lázně, kde se tomuto tématu věnujeme dopodrobna.

Co když návrh na lázně zdravotní pojišťovna neschválí?

Když revizní lékař zdravotní pojišťovny neschválí návrh na lázeňskou péči, můžete podat do 15 dnů od vrácení návrhu odvolání příslušné zdravotní pojišťovně. Odvolání by měl podávat lékař, který lázeňský návrh vystavil. Podat písemnou žádost o přehodnocení rozhodnutí revizního lékaře samozřejmě můžete podat také sami.

Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně

Poradna

V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně

Seznam lázní zaměřených na cévní onemocnění

Lázeňská léčba cévních a kardiovaskulárních onemocnění představuje důležitou součást následné zdravotní péče u pacientů s chronickými i akutními obtížemi. Její hlavní přínos spočívá v kombinaci odborné lékařské péče, řízené rehabilitace, fyzikální terapie a dlouhodobého režimového působení, které nelze plně nahradit ambulantní léčbou. V České republice existuje řada specializovaných lázní, které se dlouhodobě věnují léčbě cévních onemocnění, stavům po infarktu, po operacích srdce i periferních cév a rovněž neurologickým komplikacím, jako je neuropatie.

Lázeňská péče je hrazena buď plně formou komplexní lázeňské péče (KLP), nebo částečně jako příspěvková lázeňská péče (PLP). Podmínky úhrady se řídí platným indikačním seznamem podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Přehled lázní vhodných pro cévní onemocnění

• Františkovy Lázně
• Hodonín
• Jáchymov
• Janské Lázně
• Jeseník
• Karlova Studánka
• Karlovy Vary
• Klimkovice
• Konstantinovy Lázně
• Lázně Bělohrad
• Lázně Darkov
• Lázně Kundratice
• Lázně Kynžvart
• Lázně Lednice
• Lázně Libverda
• Lázně Toušeň
• Luhačovice
• Mariánské Lázně
• Mšené-lázně
• Ostrožská Nová Ves
• Poděbrady
• Slatinice
• Teplice
• Třeboň
• Velké Losiny
• Vráž
• Velichovky
• Bechyně
• Lipová-lázně
• Bludov

Zdroj: článek Lázně na cévy

Poradna

V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlado Hejny.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po operaci tlustého střeva

Rakovina konečníku podle Wiki

Wikipedie uvádí, že kolorektální karcinom, nebo ne zcela přesně rakovina tlustého střeva, představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Někdy používané označení rakovina tlustého střeva je prakticky synonymem. Podle MKN-10 nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně. Jedním z nejpostiženějších států na světě je Česko (společně se Slovenskem a Maďarskem).

Kolorektální karcinom obvykle nevzniká náhle. Na sliznici tlustého střeva nejprve vzniká benigní polyp, ve kterém dochází k dalším změnám buněk, které nakonec vyústí v karcinom. Odstranění polypu, například při kolposkopickém vyšetření, tak představuje vyléčení.

Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Nejsignifikantnějším faktorem (karcinogenem) je pití alkoholu, které je v Česku velmi vysoké. Existuje rovněž statisticky významný vztah mezi množstvím snědeného masa a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva – každých 100 gramů denně zkonzumovaného červeného masa zvyšuje riziko onemocnění o 17 %. Další jsou rizikové faktory jako nedostatek zeleniny v potravě, úprava potravy grilováním a smažením, konzumace uzenin a kouření.

Kolorektální karcinom se může vyskytovat v některých rodinách častěji, důvodem může být genetika, ale i jiné faktory (například stravovací návyky). Kromě toho existuje i několik genetických poruch, v rámci nichž se může kolorektální karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu, svědčí především nízký věk nemocného (20–30 let) a mnohdy velmi častý výskyt nádorových onemocnění v nižším věku u pokrevních příbuzných.

Vlivem prostředí jsou myšleny především klimatické podmínky a znečištění životního prostředí. Zdá se ale, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými rizikovými faktory. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit dusičnany v pitné vodě.

Familiární adenomatózní polypóza (FAP)

FAP je nejčastějším geneticky podmíněným syndromem spojeným se vznikem kolorektálního karcinomu. Název poměrně dobře popisuje onemocnění – již v poměrně nízkém věku se v tlustém střevě postiženého objevuje velké množství polypů, které se mohou dříve nebo později zvrhnout v maligní karcinom. Jedinou možnou terapií je sledování a průběžné odstraňování polypů kolonoskopicky. Onemocnění je způsobeno mutací jediného genu pojmenovaného APC.

Gardnerův syndrom

U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i osteomy (nádory kostí) a fibromatóza (mnohočetné benigní nádory vaziva).

Turcotův syndrom

U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina konečníku

Příběh

Ve svém příspěvku LÁZNĚ PO OPERACI TENKÉHO A TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Hýža Ing.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aleš Pazdera.

Zdroj: příběh Lázně po operaci tenkého a tlustého střeva

Bezprostřední stav po operaci

Bezprostřední období po laparoskopické operaci tlustého střeva je pro pacienta fyzicky i psychicky náročné. Přestože je zákrok proveden šetrnějším způsobem, organismus reaguje na zásah do dutiny břišní výrazně.

Většina obtíží v prvních dnech po operaci je očekávatelná a postupně ustupuje.

Bolest po laparoskopické operaci tlustého střeva – co je běžné

Bolest po operaci je individuální, ale obvykle je mírnější než po otevřeném výkonu. Nejčastěji se objevuje v oblasti řezů a hluboko v břiše.

• tupá nebo tahavá bolest v podbřišku
• citlivost v okolí operačních ran
• bolest při pohybu nebo změně polohy

Bolest je standardně tlumena léky a neměla by pacienta zcela omezovat v pohybu.

Nafouklé břicho, tlak a plyny po operaci

Pocit nafouklého břicha je velmi častý. Vzniká kombinací operačního plynu použitého při laparoskopii a dočasného zpomalení činnosti střev.

• pocit tlaku v břiše
• zhoršení při změně polohy
• obtížný odchod plynů

Tento stav je přechodný a obvykle se upravuje během několika dní.

Jizvy po laparoskopické operaci tlustého střeva

Po operaci zůstává několik malých jizev, nejčastěji v oblasti pupku a podbřišku. Tyto jizvy se hojí postupně a vyžadují základní péči.

• udržování čistoty operačních ran
• sledování zarudnutí nebo sekrece
• omezení mechanického namáhání

Normální pooperační nepohodlí vs. varovné signály

Je důležité rozlišit běžné pooperační obtíže od příznaků, které mohou signalizovat komplikaci.

• běžné: mírná bolest, tlak, únava, nechutenství
• varovné: zhoršující se bolest, horečka, zástava plynů, výrazné zvracení

Při výskytu varovných příznaků je nutné kontaktovat lékaře.

Zdroj: článek Laparoskopická operace tlustého střeva: průběh, rekonvalescence a rizika

Jaké lázně po operaci žlučníku

Lázně zaměřené na onemocnění trávicího ústrojí a stavy po operacích žlučníku využívají kombinaci pitných kúr, dietní léčby a rehabilitačních procedur.

Nejčastěji doporučované lázně

• Františkovy Lázně
• Mariánské Lázně
• Karlovy Vary
• Lázně Luhačovice
• Lázně Kynžvart

Tato zařízení se specializují na onemocnění jater, žlučníku a žlučových cest a na doléčení pooperačních stavů.

Zdroj: článek Nárok na lázně po operaci žlučníku

Rodičovská dovolená dle zákoníku práce

Kromě mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni či zaměstnanci na jejich vlastní žádost rodičovskou dovolenou, která slouží ke zdokonalení a prohloubení péče o jejich dítě. Rodičovská dovolená náleží matce (rodičce) dítěte ihned po skončení mateřské dovolené, která trvá obvykle 28 týdnů, případně 37 týdnů (u vícerčat).

Délka rodičovské je variabilní (2, 3 nebo 4 roky). Délku je možné měnit (téměř libovolně) i v průběhu čerpání. To znamená, že pokud se na začátku rozhodnete pro rychlejší čerpání, můžete si je v průběhu rodičovské dovolené změnit na pomalejší variantu.

S rodičovskou dovolenou souvisí i rodičovský příspěvek, který však neupravuje zákoník práce, ale zákon o státní sociální podpoře. V praxi dochází často k zaměňování obou pojmů. Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou, se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek. O poskytnutí rodičovské dovolené se žádá u zaměstnavatele, zatímco o rodičovský příspěvek se žádá na příslušném úřadu práce.

Aby vznikl nárok rodiči na rodičovský příspěvek, musí splnit určité podmínky, jako například po celý kalendářní měsíc musí osobně celodenně a řádně pečovat o nejmladší dítě v rodině. Dítě se může umístit i na určitou dobu do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního zařízení, avšak pouze za určitých podmínek. Další podmínkou vzniku nároku na rodičovský příspěvek pak je, že rodič dítěte (otec i matka, ale pouze jeden z nich) zažádá o příspěvek na nejmladší dítě v rodině (pokud má rodina více dětí, dávka se čerpá jen na nejmladší dítě), maximálně však do 4 let věku tohoto dítěte.

Nárok na rodičovský příspěvek má také pouze ten žadatel, který má bydliště na území ČR. U dětí, které jsou mladší než dva roky, je pak ještě jedno omezení, a to že rodiče nesmí dávat dítě do jeslí na dobu delší než 46 hodin měsíčně.

Pokud však ani jeden z rodičů neplatil nemocenské pojištění (například jsou oba nezaměstnaní nebo oba pracují jako OSVČ a neplatí si dobrovolné zálohy na nemocenské pojištění), pak jim nevzniká nárok na mateřské dávky (peněžitá pomoc v mateřství). A následně mají automaticky nárok jen na čtyřletou variantu rodičovské dovolené. Nemohou si tedy zvolit rychlejší čerpání rodičovských dávek.

Rodičovský příspěvek navazuje na mateřskou dovolenou, pokud na ni máte nárok. V opačném případě můžete čerpat rodičovský příspěvek hned po narození dítěte. Rodičovský příspěvek činí celkem 220 tisíc korun, doba čerpání závisí do značné míry na vás. Celkovou částku rodičovského příspěvku, tedy 220 tis

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rodičovská dovolená