NÁROK NA LÁZNĚ PO ZÁNĚTU SLINIVKY

Poradna

V naší poradně s názvem FRANTIŠKOVY LÁZNĚ HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Flegl.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Narok na lazne pri neuropatii

Nárok na lázně po vyhřezlé ploténce

Otázka nároku na lázně patří mezi nejčastější dotazy pacientů s vyhřezlou ploténkou. Rozhodující je, zda došlo k operaci nebo úrazu páteře.

Pokud pacient neprodělal operaci, nemá zpravidla nárok na plně hrazenou lázeňskou péči a lázně si hradí sám.

Kdy vzniká nárok na lázně hrazené pojišťovnou

• stav po operaci meziobratlové ploténky
• stav po úrazu pohybového aparátu
• neúčinnost ambulantní nebo lůžkové rehabilitace

V těchto případech je nárok na komplexní lázeňskou péči v délce 28 dnů s možností prodloužení.

Důležité časové podmínky

• nástup do lázní nejpozději do 6 měsíců po operaci nebo úrazu
• u pooperačních komplikací až do 12 měsíců
• opakování lázní do 24 měsíců při přetrvávajících potížích

Příspěvková lázeňská péče

V některých případech lze využít příspěvkovou lázeňskou péči v délce 21 dnů, kdy pojišťovna hradí léčebné procedury a pacient si platí ubytování a stravu.

Zdroj: článek Vyhřezlá ploténka a nárok na lázně

Poradna

V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI KARCINOM PRSU-MASETKOMIE OBOU PRSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Uhrová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Lázně po onkologické operaci prsu

Praktický návod: jak si vybrat lázně podle diagnózy a typu operace páteře

Výběr lázní po operaci páteře by nikdy neměl být náhodný. Každý typ operace zatěžuje jiné struktury, má jiná rizika a vyžaduje odlišný rehabilitační přístup. Níže najdeš praktický, srozumitelný návod, podle kterého se mohou řídit pacienti i jejich rodiny.

Krok 1: Ujasni si přesný typ operace

Zásadní je vědět nejen obecné označení zákroku, ale i jeho rozsah. Rozdíl mezi „operací páteře“ a konkrétním výkonem je obrovský.

• operace výhřezu meziobratlové ploténky,
• stabilizační operace (šrouby, implantáty),
• operace krční páteře,
• operace pro zúžení páteřního kanálu,
• opakované (reoperace) zákroky.

Tato informace musí být vždy uvedena v lázeňském návrhu.

Krok 2: Zohledni hlavní pooperační potíže

Ne každý pacient má po operaci stejné obtíže. Právě podle nich se vybírá vhodný typ lázní.

Přetrvávající bolest

• vhodné jsou lázně se silným fyzioterapeutickým a neurologickým zázemím,
• důraz na individuální cvičení a práci s nervovým systémem.

Omezená hybnost

• lázně s rehabilitačními bazény a hydroterapií,
• postupné zvyšování rozsahu pohybu bez přetížení.

Neurologické příznaky (brnění, slabost končetin)

• nutná přítomnost lékaře přímo v zařízení,
• zkušenosti s pooperačními neurologickými pacienty.

Krok 3: Vyber lázně podle konkrétní oblasti páteře

Lázně po operaci bederní páteře

Bederní oblast nese největší mechanickou zátěž. Rehabilitace musí být velmi přesně dávkovaná.

• zaměření na hluboký stabilizační systém,
• nácvik správného sedu, stoje a chůze,
• postupná zátěž bez prudkých rotací.

Lázně po operaci krční páteře

Zde je klíčová opatrnost a jemnost.

• preferovat lázně s jemnými mobilizačními technikami,
• omezit silové a dynamické procedury,
• zaměření na dech a uvolnění přetížených svalů.

Lázně po stabilizační operaci

Pacienti s implantáty potřebují zkušený personál.

• nutná znalost práce s fixovanou páteří,
• vyhýbat se prudkým změnám poloh,
• důraz na dlouhodobý plán rehabilitace.

Krok 4: Zohledni celkový zdravotní stav

Po operaci páteře se často projeví nebo zhorší další zdravotní problémy.

Kardiovaskulární onemocnění

• vybírat lázně s interním lékařem,
• kontrola krevního tlaku a srdeční zátěže.

Diabetes a metabolické poruchy

• nutnost dietního režimu,
• hlídání glykémií při fyzické zátěži.

Nadváha a obezita

• velkou výhodou je cvičení ve vodě,
• postupná zátěž šetrná ke kloubům.

Krok 5: Ověř si reálné zkušenosti s pooperačními pacienty

Ne každé lázně, které uvádějí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nejvhodnější lázně po operaci páteře: jak vybrat místo, které

Pomocná vyšetření u onemocnění slinivky břišní

Laboratorní metody: Z laboratorních metod je užitečné stanovení aktivity enzymů (amylázy, lipázy) v krevním séru. Zvýšení aktivity enzymů nad trojnásobek normy svědčí o akutním zánětu slinivky. Nálezy však nejsou zcela specifické. Vždy se rutinně provádějí krevní testy (krevní obraz) a jaterní testy a též se zjišťují další biochemické parametry krevního séra (močoviny, krevního cukru, minerálů), navíc se při pankreatitidě vyšetřuje sérová hladinu vápníku, takzvaný C-reaktivní protein (specifická bílkovina séra vypovídající o závažnosti zánětu slinivky) a takzvaná acidobazická rovnováha (pH – poměr kyselin a zásad ve vnitřním prostředí).

Zobrazovací metody: Ze zobrazovacích metod patří k základním a všeobecně dostupným vyšetřením ultrasonografie (ultrazvuk). Vyšetření může ukázat zvětšení slinivky, její neostré obrysy, tekutinu v okolí slinivky či v dutině břišní, rozšíření žlučovodu, případně i pankreatického vývodu. Ke standardním vyšetřením u onemocnění slinivky břišní se řadí i počítačová tomografie (CT), jež prokáže rozsah zánětlivého postižení slinivky včetně přítomnosti ložisek odumřelé tkáně (takzvaných nekróz). Názvem endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) se pak označuje zobrazení žlučových cest a pankreatického vývodu za pomoci kontrastní látky, které se provádí v rámci endoskopického vyšetření dvanácterníku a které určuje příčinu problémů či lokalizuje překážku ve vývodech (například kamínek ve žlučovodu, jenž způsobuje takzvanou biliární pankreatitidu). V rámci vyšetření lze provést léčebný výkon zvaný papilotomie, což je protětí svěrače v koncové části žlučovodu v místě takzvané papily (vyústění žlučovodu do dvanácterníku). Tím se uvolní přetlak ve žlučovodech i v pankreatickém vývodu.

Pacient s akutní pankreatitidou musí být hospitalizován v nemocnici. Nesmí přijímat potravu ústy (to ostatně většinou ani nechce), dostává léky proti bolesti a velké množství tekutin do žíly. Výživa se mu podává buď hadičkou zavedenou nosem až do tenkého střeva (enterální výživa), nebo přímo do žíly (parenterální výživa). Kdyby totiž člověk přijímal potravu ústy, zvýšila by se tvorba trávicích šťáv ve slinivce a stav nemocného by se zhoršil. V případě těžkého průběhu onemocnění a vzniku nekróz nastupují chirurgové, kteří provedou operaci slinivky a odstraní její odumřelé části. Úmrtnost při těžké akutní pankreatitidě je přes všechnu lékařskou péči velmi vysoká. Někdy se na léčbě podílí i internista, konkrétně gastroenterolog s ERCP. Tato diagnostická a léčebná metoda se uplatňuje u pankreatitidy tehdy, když je potřeba odstranit žlučový kámen ucpávající společný vývod ž

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pankreas

Příběh

Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radojka Němcová.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po odstranění dělohy

Kdy mi vyprší nárok na lázně?

Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.

Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.

Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní

• Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
• Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
• Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
  
• Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
• Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
• Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nárok na lázně

Poradna

V naší poradně s názvem FRANTIŠKOVY LÁZNĚ HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Františkovy Lázně hrazené pojišťovnou

Příznaky onemocnění

Nemoci slinivky můžeme rozdělit na zánětlivá onemocnění, takzvané pankreatitidy, dále na nádorová, úrazová a vrozená onemocnění.

Záněty slinivky – pankreatitidy

Patří mezi nejčastější onemocnění slinivky. Rozlišujeme akutní a chronickou pankreatitidu. Akutní pankreatitida vzniká náhle zablokováním vývodu, kterým odtékají trávicí enzymy do dvanáctníku. Trávicí šťávy vtékají zpět do slinivky a poškozují ji. Záchvat provází intenzivní bolest. Je často vyvolána snědením velkého množství mastné stravy – obvykle současně s alkoholem.

Dalšími nejčastějšími příčinami zánětu slinivky mohou být choroby žlučových cest, zanedbané kamínky ve žlučových cestách, pití alkoholu. Vzácnějšími příčinami zánětu slinivky mohou být poruchy metabolismu tuků, jejich vysoká hladina v krvi. Pankreatitidu mohou způsobit i léky, mezi nimi kortikoidy, hormonální antikoncepce, ale i paracetamol. Vyvolávajícím faktorem zánětu bývá v některých případech zvýšená činnost příštítných tělísek, infekční nemoci, těhotenství, či dokonce nezdařená operace (například žlučníku), nebo viry.

Rakovina

Nejčastějším zhoubným nádorem slinivky dle histologie je karcinom. Četnost této choroby stoupá od 45 let věku, nejčastěji onemocní věková skupina od 65 do 75 let. Zároveň se za posledních 20 let zvýšila incidence nádoru pankreatu o polovinu. Karcinom pankreatu je příčinou 5 % všech úmrtí v důsledku zhoubných nádorů.

Zhoubný nádor pankreatu je nazýván „tichá“ nemoc, protože počáteční stadia karcinomu pankreatu obvykle nepůsobí žádné potíže. Pokud nádor proroste do žlučovodu a žluč nemůže odtékat do zažívacího traktu, kůže a oční bělma zežloutnou, moč ztmavne. Tento stav se nazývá žloutenka.

Jak rakovina roste a šíří se, bolest se často rozvíjí v horní části břicha a někdy se šíří do zad. Bolest se může zhoršovat po jídle nebo po ulehnutí. Rakovina slinivky břišní může způsobovat nevolnost, nechutenství, hubnutí a slabost. Pokud zhoubné bujení napadne Langerhainovy ostrůvky, začnou produkovat nadbytek inzulínu, což způsobí slabost, závratě, zimnici, svalové křeče a průjem.

Prvním vyšetřením bývá ultrazvuk, který však neodhalí časná malá ložiska. Dále se používá CT (počítačová tomografie) a ERCP (endoskopická retrográdní cholangio-pankreatografie – prostřednictvím sondy zavedené přes hrtan, jícen a žaludek je do oblasti pankreatu aplikována kontrastní látka, která umožní následné rentgenování oblasti).

Při laboratorním vyšetření mohou na rakovinu pankreatu poukazovat zvýšené markery CEA (karcinoembryonální antige), CA (carbohydrate antigen – nádorový marker) 19-9, CA 50, které však neslouží jako samostatná diagnostická metoda. S ohledem na dlouhodobý průběh nemoci a netypické příznaky je včasná diagnóza rakoviny slinivky výjimečná.

Prognóza rakoviny slinivky břišní je velmi špatná, většina postižených umírá do dvou let od stanovení diagnózy.

Zdroj: článek Pankreas

Poradna

V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DÁŠA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně

Jak bolí chronický zánět slinivky

Slinivka má velkou tendenci k zanícení a k němu dochází hned ze dvou příčin. První z nich je přílišná konzumace alkoholu a tou druhou je působení žluči. Jednotlivé příčiny se mohou různě kombinovat. Někdy se objevují případy, u nichž není příčina vzniku zánětu jasně dána. Alkohol poškozuje slinivku tím, že dochází k aktivaci trávicích enzymů uvnitř slinivky. Proto u slinivky dochází k sebedestrukci a postupně i k ničení jejího okolí. Žluč ohrožuje slinivku ve chvíli, kdy dojde k ucpání vývodu slinivky a žlučovodu žlučovými kameny. Takto se pak žluč dostává do slinivky, kterou podráždí a ta je následně citlivá na dotek.

Nejdůležitější je podrobné vyšetření a zjištění průběhu onemocnění a jeho možné příčiny. Poté následuje vyšetření krve. Tímto vyšetřením lze zjistit intenzitu zánětu. Dále se dá slinivka vyšetřit ultrazvukem nebo CT, nebo ERCP – pomocí tohoto vyšetření lze žlučový kamínek odstranit. V případě akutního zánětu je nutná hospitalizace, neustálé sledování a zavedení infuzní léčby (kapačky). Pokud vás postihne zánět chronický, nastává dlouhodobá léčba. Čeká vás několikeré vyšetření na gastroenterologii. Je třeba užívat léky, které nahrazují nedostatečnou produkci trávicích enzymů. Důležitá je prevence, proto se vyhýbejte příliš tučným jídlům a především alkoholu. Doporučuje se střídmá racionální strava a zdravý životní styl.

Akutní zánět slinivky začíná bolestí v horní části břicha, která se projevuje několik dní a může být velmi svízelná a stále stejná. Lokalizuje se do břicha nebo do páteře, ale i do jiných oblastí. Může také přijít neočekávaně a intenzivně nebo může začít jen mírnou bolestí, která se zhoršuje s jídlem a pomalu narůstá. Břicho je jakoby oteklé a přecitlivělé. Nemoc doprovázejí i jiné příznaky jako pocit na zvracení až samotné zvracení, horečka a vzrůstající pulzová frekvence. Osoba se často cítí (a také tak vypadá) velmi nemocně. Často se přidá dehydratace, pokles tlaku krve. Později se dostaví příznaky v důsledku selhávání srdce, plic nebo ledvin. U těch nejtěžších případů (krvácení do slinivky) vede ke vzniku šoku a někdy k úmrtí.

Chronický zánět slinivky je charakteristický stavy nevolnosti a pocity na zvracení ve spojitosti s přijímáním potravy. U chronického zánětu sice nejsou tak výrazné příznaky jako u akutního zánětu, ale o to více může dojít ke komplikacím spojeným s tímto stavem. Nejčastěji je to spojeno s nadměrnou a dlouhodobou konzumací alkoholu, čímž dochází ke snížení produkce trávicích enzymů, ale rovněž i inzulinu a následně k projevům cukrovky.

Pokud není akutní zánět slinivky léčen rychle a agre

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slinivka a její umístění v těle

Bylinky na játra a slinivku

Přeslička: je bohatá na oxid křemičitý, o kterém se předpokládá, že pomáhá léčit a obnovovat poškozené tkáně způsobené zánětem od pankreatitidy. Kromě toho jedna studie analyzující účinky extraktu z přesličky na diabetických krysách zjistila po 5 týdnech léčby významné antidiabetické vlastnosti a regeneraci slinivky a jater.

Oregano: V tradiční medicíně je oregano používané k léčbě nemocí spojených s oxidací, jako je například cukrovka. Oregano je bohaté na přírodní fenolické antioxidanty. V roce 2004 vědci z Massachusettské univerzity studovali antidiabetické mechanismy extraktu z oregana a zjistili, že může vázat pankreatickou amylázu u prasat. Tyto výsledky podporují názor, že oregano by mohlo být antihyperglykemické činidlo pro dlouhodobou kontrolu hyperglykémie a diabetických komplikací.

Haritaki: Tato bylina, latinsky Terminalia chebula, má vlastnosti potlačující rakovinné bujení a může zabránit nebo zpomalit růst rakovinných nádorů slinivky. Lékaři se domnívají, že je to dáno tím, že pankreatické nádorové buňky odumírají přirozeně v procesu známém jako apoptóza, aniž by docházelo k vedlejším toxickým účinkům. Bylo prokázáno, že perorální příjem extraktu z haritaki snižuje zvýšenou hladinu glukózy v krvi o 43,2 % a obsah jaterního a svalového glykogenu o 75 % a 62,9 % (v uvedeném pořadí), což naznačuje, že může mít jistou hodnotu při léčbě diabetes.

Měsíček lékařský: Má protizánětlivé, antivirové a antigenotoxické terapeutické vlastnosti. Extrakt z měsíčku má účinky, které by mohly potenciálně zabraňovat šíření nádorových buněk v rozpětí od 70–100 % při testování na celé řadě lidských a myších nádorových buněčných linií, včetně pankreatických nádorových buněk. To znamená, že tato bylina má cytotoxické vlastnosti nádorových buněk, a že měsíček může vyvolat aktivaci lymfocytů. Pokud je pankreatitida způsobena vysokým příjmem alkoholu, aplikace masti z měsíčku může pomoci zabránit dehydrataci.

Pampeliška: Pampeliška je považována za účinnou při léčbě proti agresivním a odolným pankreatickým nádorovým buňkám. Čaj vyrobený z pampelišky je také známý při čištění střev a jater. A pomůže zotavit a léčit poškozené pankreatické tkáně.

Hořec: Tato bylinka se osvědčila jako jedna z nejlepších v podpoře zdraví slinivky. Kořeny hořce mohou stimulovat slinivku, žlučník a sliznici žaludku ke zvýšené sekreci pankreatických enzymů, žluči, žaludečních kyselin a trávicích šťáv.

Vodilka kanadská: Latinsky Hydrastis canadensis, je dnes pro své léčivé a terapeutické účinky jednou z vysoce uznávaných bylin. Více než její schopnost snižovat hladinu cukru v krvi a napomáhání celkové

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Očista jater