Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Dolní končetina
a) kosti
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Ve svém příspěvku POŠKOZENÝ STEHENÍ SVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Richards Wolf.
Dobrý den
Mám dotaz : Při sportování před 1,5 jsem udělal provaz a natrhl jsem si stehenní sval. Byl jsem na magnetické rezonanci kde mi zjistili natržený stehenní sval na pravé noze. Doktor mi řekl, mám mít klidový režim. Toto jsem dodržel, ale noha mě pořád bolí. Při ohýbaní mi vystřeluje bolest až do kyčle. Je toto možné odstranit nějakou operací :?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem UCPANÉ KARPÁLNÍ TUNELY NA RUCE PŘÍZNAKY A PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Pocit necitlivých rukou v noci bývá často u lidí, kteří spí na boku s rukama pod hlavou. Pomůže na to změna polohy, když se naučíte spát na zádech s rukama podél těla. Také je prospěšné přes den relaxovat strečingem hrudní a krční páteř. S tím Vám pomůže zkušený fyzioterapeut.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barbora.
Dobrý den,taky mám již dlouhou dobu problém s brněním rukou.Pracuji jako kuchařka, takže zvedání a nošení těžkých věcí je na denním pořádku.Přes den to ještě jde,ale jakmile si večer sednu k televizi nebo v noci jak spím tak je to horší.Je pravda že ráda spím s rukama pod hlavou,ale i když ležím a ruce mám podél těla položené tak mě dost bolí.Bolest je tak urputná že nespím.Prsty na rukou mi mravenčí a mám je studené,dlaně mám tak bolavé že mi až hoří.Bolest vystřeluje až do loktu,tím jak mám dlaně v jednom ohni tak mě tak bolí že se nemůžu ani ničeho dotknout.Když ležím tak je jedno zda mám ruce natažené nebo ohnuté v lokti bolí to tak že mám problém pohnout rukou,dokonce mi i natékají.Jednu dobu mi pomáhalo magnezium s vitamíny B6,ale bohužel už ani to nezabírá. Prosím poraďte jak dál. Děkuji
Natržení či úplná ruptura stehenního svalu je postižení, při kterém jsou přetržena svalová vlákna v důsledku prudkého mechanického pohybu, na něž není sval adaptován. Predisponujícím faktorem je krvácení do svalu (podlitiny), zvýšené napětí svalů, zevní vlivy jako například chladné počasí, přehřátí nebo chybějící strečink (rozcvičení). Postižení je častější u „jednorázových“ sportovců.
Jak poznat natržený stehenní sval
Natržený stehenní sval doprovází bodavá či řezavá bolest, která nutí k přerušení pohybu, rychlý rozvoj křečí, lokální otok, lokální pohmatová bolestivost (při pohmatu vyšetřující osobou), někdy viditelný hematom, částečná až úplná ztráta funkce plněná daným svalem, hmatná štěrbina, hmatná zatuhlina (rezistence) jako důsledek zkrácení svalu.
Ve svém příspěvku KDE BOLÍ ARTRÓZA KYČLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich Nesrsta.
V březnu 2019 jsem se podrobil výměně kyčelního kloubu, následovala rehabilitace v lázních Klimkovice. Po návratu pravidelně cvičím, denně jezdím na rotopedu. Přesto všechno mě příšerně bolí úpony nad třísly u obou nohou a v kříži. Pokud si sednu, velmi rychle v oblasti kříží a kýčlí zatuhnu a musím se rozcvičit. Při kontrole na ortopedii mi lékař sdělil, že budu muset absolvovat ještě druhou výměnu, tentokrát pravé kýčle. Už téměř nevěřím, že se to ještě může zlepšit, celý život jsem byl aktivní sportovec, provozoval jsem turistiku a jezdil na kole. Je ještě naděje, že se to může zlepšit? Brzy mi bude 68 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedná se o kýlu, která se vyskytuje v tříselném kanálu. Do tohoto kanálu totiž pronikne část některého břišního orgánu. Tříselný kanál je důležitý jak pro muže, tak pro ženy. Přesto tento typ kýly postihuje více muže než ženy (až 80 % tříselné kýly postihuje muže).
Tříselná kýla se rozděluje na dva typy hernie. První a častější typ se nazývá šikmá tříselná kýla, tento typ kýly může být získaný, ale i vrozený. U muže se takováto kýla dostává do třísel stejnou cestou jako v prenatálním období jeho varlata (od ledvin k šourku). Tato cesta, kterou varlata ještě před narozením muže putovala, mohla zůstat zcela, nebo zčásti zachována. Pokud tato cesta je zachována celá, tak i samo varle patří do kýlního obsahu. Pokud ale zůstala tato cesta zachována jen zčásti, tak se tato kýla u muže projeví jako boule/hrbolek u tříselného kanálu. Pokud by se tato kýla nijak neléčila, může zasáhnout i mužův šourek.
U žen se šikmá tříselná kýla vyskytuje v méně případech. i zde kýla pak cestuje z dutiny břišní do tříselného kanálu obvykle kolem dělohy a močových cest a může se dostat až do stydkého pysku.
Druhým typem tříselné kýly je přímá tříselná kýla, která není tak častá jako šikmá. Navíc přímá tříselná kýla není nikdy vrozená a navíc obvykle postihuje starší muže. Obvykle se tato kýla dostane do tříselného kanálu různými štěrbinami mezi břišními svaly.
Na vznik tříselné kýly nemá vliv ale jen prenatální vývoj, během něho sice je část břišní stěny oslabená, jak dané varle, nebo děložní vazy sestupují, ale to samotné ke vzniku tříselné kýly nestačí. Obvykle se na vzniku této kýly také podílí vyšší a dlouhodobá námaha, obezita, u žen i těhotenství. Je to způsobené tím, že jak vyšší váha, tak i těhotenství způsobují v břiše vyšší tlak a ten může vést k přetěžování břišních svalů.
Tříselná kýla bývá často laiky zaměňována (aspoň názvem) se stehenní kýlou. Stehenní kýla postihuje na rozdíl od tříselné kýly ale častěji ženy než muže. Obvykle se jedná o starší ženy. Tato kýla se vyskytuje obvykle pod tříselným vazem. I obsah této kýly putuje z dutiny břišní ke stehenní žíle. Obvykle se projevuje menší boulí. U tohoto typu kýly dochází také často k uskřinutí (zaškrcení kýlního obsahu v kýlním vaku).
Příznaky
Příznaky kýly v třísle jsou v podstatě stejné jako u břišní kýly. Jediný rozdíl je v tom, kde je cítíme (= vidíme). Tříselná kýla se obvykle projevuje tím, že v třísle vznikne měkká boulička, která vystupuje na povrch těla a bývá pohyblivá (dá se zatlačit zpět do břišní dutiny v první fázi). Pokud je ale kýla neléčená, tak se v pozdějších fázích již zatlačit nedá a obvykle se navíc i boule zvětšuje. Okolí tříselné kýly může být bolestivé a objevuje se zde tah.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den. myslíte že pomůže tejpování?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Horáková.
Je možné při seskakování z kola - vykloubení kolene. Nebolí mě kloub kolenní ale postranní úpony kolene a to hlavně vnitřní úpon. Po 4 měsících kdy mě tady ortoped nedal nic ani ortezu, cvičení, mazání, jenom stále mluvil o operaci kolena. Tak jsem požádala o magnetickou resonanci. Na internetu jsem se něco málo dočetla o posilování úponů kolenního kloubu a tak jsem začala. Chodím na bazén a cvičím ve vodě, na suchu každý den, jezdím na kole. Toto vše dělám už roky a přestože je mi 65 jsem aktivní a bez cvičení, plavání/neplavu prsa pouze kraul,znak/ a jízdy na kole si neumím život představit. Koupila jsem si Colafit-masážní krém s kolagenem,Flexiseq a nevím jestli to dělám správně. Nevím zda cvičím správně, zda mažu správně ale cítím se lépe a lépe a ne na operaci. Jenom nemáte možnost mě poradit nějaké ty cviky do vody a na sucho.
Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
vznik sraženiny v místě protézy nebo žilního štěpu s možným ucpáním či embolizací vmetku do dolních končetin a tím jejich ohrožení z důvodu nedokrvení – nutná reoperace s odstraněním vmetku;
střevní ochrnutí s poruchou pasáže, někdy s nutností
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Zoladex depot 3,6 mg nesmí být podán pacientům s pozitivní anamnézou přecitlivělosti na léčivou nebo pomocnou látku obsaženou v přípravku, nebo na ostatní analogy LHRH. Léčivou látkou Zoladexu je goserelini acetas a pomocnou látkou je polyglaktin.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Zoladex depot 3,6 mg je zapotřebí při použití přípravku u pacientů s rizikem obstrukce močovodů nebo komprese míchy. V takovém případě je třeba podání léku pečlivě zvážit a pacient musí být pod pravidelnou kontrolou v průběhu prvního měsíce léčby. V případě, že se komprese míchy nebo poškození ledvin v důsledku obstrukce močovodů objeví, je třeba okamžitě přistoupit k obvyklé léčbě těchto komplikací.
Dlouhodobé podávání LHRH agonistů může snižovat minerální kostní denzitu. Současné údaje o přípravku Zoladex depot 3,6 mg dokumentují 4,6% průměrnou demineralizaci osového skeletu po 6 měsících léčby, která je reverzibilní (návratná). Za 6 měsíců po přerušení léčby bylo zaznamenáno progresivní zlepšení demineralizace o 2,6% ve srovnání s původním stavem. Bylo prokázáno, že u pacientek, které dostávaly Zoladex depot 3,6 mg k léčbě endometriózy, se zmenšil úbytek kostní hmoty a vazomotorické syndromy při současné aplikaci hormonální substituční léčby (jednou denně estrogen a progestogen).
Podle předběžných údajů lze předpokládat, že podávání bifosfonátů v kombinaci s LHRH agonisty, jako je i Zoladex, může u mužů snížit kostní demineralizaci. U mužů léčených LHRH agonisty bylo pozorováno snížení glukózové tolerance, které se může projevovat jako diabetes, popř. ztráta glykemické kontroly u pacientů s předchozím diabetes mellitus. U této léčby je třeba monitorovat glukózu v krvi.
Je třeba zvážit použití přípravku Zoladex depot 3,6 mg u žen s metabolickým onemocněním kostí. V současné době nejsou k dispozici klinické údaje popisující léčení endometriózy přípravkem Zoladex depot 3,6 mg v období delším než šest měsíců. Při takto dlouhé léčbě je třeba pacienta preventivně kontrolovat na všechny zde uvedené symptomy.
Po dvouleté léčbě časného karcinomu prsu bylo prokázáno průměrné snížení minerální kostní denzity (BMD) o 6,2 % v krčku stehenní kosti a o 11,5 % v bederní páteři. Tato demineralizace je částečně reverzibilní, a to o 3,4 % v krčku stehenní kosti a o 6,4 % v bederní páteři po roce sledování po ukončení léčby.
Zoladex depot 3,6 mg může zvýšit rezistenci děložního hrdla, a tím působit obtíže při jeho dilataci.
Zoladex depot 3,6 mg nesmí být podáván dětem a v době těhotenství a během kojení. Proto nepoužívejte Zoladex depot 3,6 mg, jste-li těhotná nebo pokud kojíte.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ STEHENNÍ SVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květoslava Panošková.
Před půl rokem jsem se nešťastně ohnula a pocítila jsem palčivou bolest. Po půl hodině jsem při příjezdu domů už nemohla vystoupit z auta.Na druhý den jsem měla tak obrovskou modřinu--která se zvětšovala po celé noze. Do týdne jsem měla modrou celou nohu. Dnes mě zbyla bolest v sedací části sedím na půlce zadečku jinak nevydržím. Potřebovala bych vědět zda mohu nohu zatěžovat(třeba opatrně) nebo nepokoušet to. Lékař mě řekl že se jedná o prasklý sval ale že se s tím nedá nic dělat, že mě to bude bolet 2 až--3 měsíce. Mazala jsem si to Heparoidem---jinak nic.Bolest poloviny zadečku je velice nepříjemná. Předem děkuji za odpověď.Panoškova Květa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To, co nyní prožíváte se svou nohou, je důsledek stylu Vašeho dosavadního života. Z velké části jste ho prožila v sedě. Ráda sedíte, že ano? S tím souvisí i Vaše nadváha a stav tkání uvnitř těla. Když totiž tělo pravidelně netrénujete, tak ho dostáváte do tak zvaného vegetativního klidu. Když klid trvá dlouho, celý život, tak to se pak všechny regenerační procesy k tomu přizpůsobí a začnou produkovat méně odolné tkáně. Proto, když pak chcete od takové tkáně 100% výkon, jako za mlada, tak dochází k na/utržení svalu a výronům krve v takovém rozsahu, jako na Vaší fotografii. Uvědomte si, že když se předkloníte se svojí váhou, tak je to značná zátěž na hamstring, který nevydrží a natrhne se. Hamstring je několikahlavý sval a je ukotven právě v kyčelní oblasti. Hojení bude trvat dva až tři měsíce a během něj je třeba nohu postupně zatěžovat, například jízdou na kole nebo plaváním. S největší pravděpodobností se bude toto zranění opakovat. V životě je to zařízeno, že dnešek prožíváme tak, jak jsme si ho včera a předevčírem připravili. Vy jste si vybrala posedávání a konzumní způsob života, jiní zas sport a kulturu těla. Pokud si chcete pomoci, tak zhubněte a naučte se několik vhodných cviků pro udržení těla v kondici. Se zhubnutím Vám může pomoci tento článek: https://www.ceskenemoci.cz/…
S naučením vhodných cviků Vám pomůže místní fyzioterapeut.
Menisky jsou chrupavčité struktury umístěné uvnitř kolenního kloubu; mediální meniskus má poloměsíčitý tvar a je větší (u člověka), laterální meniskus je skoro kruhový. Na příčném řezu mají trojúhelníkovitý tvar, po obvodech jsou silné a přecházejí do kloubního pouzdra, vnitřní část je vyhloubená, tenká a volná.
Menisky odpovídají tvaru kostí, mezi které jsou vloženy – v horní části jsou konkávní a odpovídají kondylům stehenní kosti, spodní část je rovná a zapadá mezi kondyly kosti holenní. Oba menisky jsou pevně přirostlé v interkondylární ploše holenní kosti a kromě toho jsou ještě fixované vazy. Mediální meniskus je ve své střední části pevně srostlý s částí vnitřního kolaterálního vazu, přední cíp laterálního menisku se upíná v blízkosti předního zkříženého vazu, jenž do něj někdy vysílá i ojedinělá vlákna. U 70 % lidí je vyvinut meniskofemorální vaz, který spojuje zadní roh laterálního menisku s vnitřním kondylem stehenní kosti, oba menisky bývají navzájem spojené nezřetelným transverzálním vazem, jenž může i chybět. Obecně je mediální meniskus méně pohyblivý než laterální, proto je při úrazech poškozen mnohem častěji.
Vrozená kýla – Jak již název napovídá, tato kýla se u člověka objeví již krátce po narození a kromě nízké porodní váhy ji mohou způsobit i různé vývojové anomálie.
Získaná kýla – Tento druh kýly je ten, který si člověk může vyvolat kdykoliv za svého života ať už náhlou změnou váhy, tak i různými zdravotními problémy a změnami v dutině břišní.
Podle viditelnosti
Zevní kýla – Tato kýla je obvykle znatelná hned na první pohled, protože kýlní obsah je opravdu vysunut ven z břišní dutiny.
Vnitřní kýla – Tato kýla není zvenčí zcela viditelná, protože je kýlní obsah vsunutý do záhybů pobřišnice.
Podle možnosti nápravy
Reponibilní kýla – Jedná se o kýlu, jejíž obsah se dá ještě vrátit zpět do dutiny břišní. Což je obvykle možné zpočátku, teprve když kýla vzniká, v pozdějších stádiích, to již nebývá možné.
Nereponibilní kýla – Obvykle se jedná o pozdější stádium kýly, kdy se kýlní obsah nedá již vrátit do dutiny břišní z různých důvodů (kýla je již příliš velká, nebo je uskřinutá).
Podle místa nálezu
Brániční kýla – Brániční kýla patří k vnitřním kýlám, které nejsou viditelné na první pohled, jde o to, že kýlní vak není tlačen ven ale dovnitř.
Břišní kýla – I tento typ kýly postihuje častěji muže než ženy a objevuje se obvykle v horní části břicha.
Femorální kýla – Jedná se o podtyp tříselné kýly, která postihuje více ženy než muže. Tato kýla se objevuje pod shyby třísel a bývá důsledkem těhotenství a porodu.
Kýla meziobratlové ploténky – Tato kýla vzniká v okamžiku, kdy jsou meziobratlové ploténky stlačeny a vzniká tak tlak na míchu.
Kýla v jizvě – Takováto kýla se může objevit v podstatě u jakékoliv jizvy na břiše, což je způsobeno tím, že místo sešití (jizvy) již není tak pružné jako tkáň v okolí, takže se může tkáň jizvy časem částečně rozestoupit a kýlní obsah se tímto prostupem „procpe“ ven z dutiny břišní.
Pupeční kýla – Tato kýla se tvoří nejčastěji u novorozenců, což je způsobeno tím, že u pupíku je oslabená břišní stěna, protože tudy vedla pupeční šňůra. Pupeční kýla může také vzniknout z pupeční jizvy.
Stehenní kýla – Pro tento typ kýly je typické, že častěji postihuje ženy než muže. Jak již název napovídá, vyskytuje se u stehenní žíly.
Tříselná kýla – Tento typ kýly je tím nejčastějším, obvykle navíc postihuje muže, u žen se vyskytuje v méně případech. Kýla v třísle se nachází obvykle v okolí tříselného kanálu.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ STEHENNÍ SVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
To, co nyní prožíváte se svou nohou, je důsledek stylu Vašeho dosavadního života. Z velké části jste ho prožila v sedě. Ráda sedíte, že ano? S tím souvisí i Vaše nadváha a stav tkání uvnitř těla. Když totiž tělo pravidelně netrénujete, tak ho dostáváte do tak zvaného vegetativního klidu. Když klid trvá dlouho, celý život, tak to se pak všechny regenerační procesy k tomu přizpůsobí a začnou produkovat méně odolné tkáně. Proto, když pak chcete od takové tkáně 100% výkon, jako za mlada, tak dochází k na/utržení svalu a výronům krve v takovém rozsahu, jako na Vaší fotografii. Uvědomte si, že když se předkloníte se svojí váhou, tak je to značná zátěž na hamstring, který nevydrží a natrhne se. Hamstring je několikahlavý sval a je ukotven právě v kyčelní oblasti. Hojení bude trvat dva až tři měsíce a během něj je třeba nohu postupně zatěžovat, například jízdou na kole nebo plaváním. S největší pravděpodobností se bude toto zranění opakovat. V životě je to zařízeno, že dnešek prožíváme tak, jak jsme si ho včera a předevčírem připravili. Vy jste si vybrala posedávání a konzumní způsob života, jiní zas sport a kulturu těla. Pokud si chcete pomoci, tak zhubněte a naučte se několik vhodných cviků pro udržení těla v kondici. Se zhubnutím Vám může pomoci tento článek: https://www.ceskenemoci.cz/…
S naučením vhodných cviků Vám pomůže místní fyzioterapeut.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květoslava Panošková.
Musím reagovat na vaši odpověď----s tím sezením nesouhlasím--jsem vdova mám dům je mě 67 let chodím do práce kde jsem teď v důchodu zaměstnaná jako uklizečka. Pohybu mám tolik,že by jste si to nedovedl ani představit. Když si sednu sem k PC je to tak na půl hod.O všechno se starám sama. Mám 168 cm a vážím 87 kg myslím si že to není asi tím--- navíc v létě hodně plavu a jezdím na kole i když né daleko ale jsem stále v pohybu. Píši vysvětlení proto, že zakopaný pes bude asi jinde. Budu ráda když mě odpovíte. Musím ještě dodat, že den před tím jsem jela Prahu non stop tam i zpět byli to 4 hod.Už tehdy jsem cítila pnutí ve stehně a druhý den v práci praskl. Můj věk je opravdu jen číslo jinak mě každý hádá 55 let. To podotýkám, že se snažím vypadat dobře-- tak pohyb je u mně priorita. Děkuji za trpělivost. Panošková Květa
Naše babičky při bolesti svalů používaly tyto osvědčené, běžně dostupné bylinky:
Kopretina řimbaba: Vzhledem k tomu, že má bylina protizánětlivé i protibolestivé účinky, velmi dobře dokáže brzdit zánětlivé procesy v kloubech. Berete-li tinkturu řimbaby podle návodu, ustupuje bolest a zánět se léčí bez vedlejších účinků.
Kostival lékařský: Kostival lékařský (lidově černý kořen či svalník větší) se často používá při problémech s pohybovým ústrojím. Rostlina roste převážně na vlhkých místech na březích potoků a řek. Využívá se hlavně její kořen, a to zevně ve formě mastí. Některé výzkumy dokazují toxicitu kostivalu. Výtažky z kořene kostivalu účinně působí na výrony, modřiny a namožení svalů při sportu. Tlumí otoky, zrychluje hojení, odstraňuje bolestivost kloubů, vazů a svalů. Každopádně masírování postižených míst mastí nebo olejem s obsahem kostivalu lékařského vám během chvíle uleví od nepříjemných pocitů.
Kurkuma: Velmi účinná na bolesti svalů je pasta z koření kurkumy. Připravíte ji lehce, jeden díl mleté kurkumy a dva díly vody se povaří asi deset minut. Ještě vlažnou pastou natřete bolavé místo. Zbylou můžete uložit v uzavřené nádobě do lednice na příště. Chcete-li, aby se lépe roztírala, přidáte trochu přírodního oleje. Kurkuma snižuje citlivost na bolest, ale má i řadu dalších pozitivních účinků. Přidáváním tohoto žlutého koření do jídel svému organismu zcela jistě prospějete.
Měsíček lékařský: Jedna z našich nejznámějších léčivek. Roste v přírodě, ale i na zahrádkách, má žlutooranžové květy. Účinné jsou listy, květy, stonky. Používá se ve formě masti, kterou si jednoduše připravíte smícháním jednoho dílu byliny se čtyřmi díly sádla. Pozor neškvařit, jen zahřívat! Hojivá mast je samozřejmě běžně k dostání i v lékárnách.
Pelargonie růžová: Je to klasická balkonová rostlina, která dobře přezimuje v domácích podmínkách. Její listy voní po citrusech. Vně se používá na bolesti kloubů a svalů. V případě, že ji pěstujeme v bytě, můžeme nasekané (rozmixované) listy přiložit jako obklad na postižené místo. Nejlépe před spaním, protože i její vonné silice zklidňují a navozují hluboký spánek. Listy se dají také vmíchat do oleje nebo lékařské vazelíny a používat k mazání nebo masážím právě na zmírnění bolesti natažených svalů. Připravený produkt musíte uchovávat v chladnu. Mast velmi dobře účinkuje i na přesušená místa na kloubech.
Recept: Bylinný masážní prostředek připravíte macerováním čerstvé nebo sušené byliny v oleji v poměru 1 : 3, nebo zapuštěním do lékařské vazelíny. Ale použít se dá i vepřové sádlo, kokosový olej, případně jiná tuková složka, nejlépe na&nbs
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří
V naší poradně s názvem NATAŽENÝ STEHENNÍ SVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
jak léčit přetrvávající potíže - bolest , noha není dobře ovladatelná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro stanovení správné léčby je třeba vyšetření a proto se s těmito bolestmi obraťte na lékaře ortopeda a neurologa. Oba lékaře seženete na poliklinice ve větším městě.
Natržený sval vzniká v důsledku rychlého a nečekaného pohybu, při nedostatečném zahřátí (rozcvičení) před dynamickou zátěží. Tato poměrně častá komplikace se vyskytuje u rychlostních sportovců, ale mnohdy i u kondičních a „svátečně“ sportujících jedinců. Jak již bylo zmíněno, důvodem je nedostatečné zahřátí, přecenění sil, únava, chronické přetížení určitých partií, ale i řada vnitřních faktorů, překyselení a dehydratace. Sval se často natrhává v okolí poškozeného kloubu buď úrazem, zánětem, nebo chronickým poškozením jako artrózou, revmatoidní artritidou či jiným zánětem, kde sval vykonává ochranu a často je ve zvýšeném napětí, ve kterém pak vzniká natržení.
Poškození svalu je poměrně bolestivé zranění, jež postiženému znepříjemní minimálně několik dní. V případě menšího poškození (natrhnutí několika vláken bez zjevné vklesliny v místě poškození a modřiny) je u většiny lidí tento stav vnímán jako trvalý stah příslušného snopce svalu, který omezuje v pohybu. Pokud je poškozen větší počet svalových vláken a eventuálně natržen svalový obal, jedná se o ostrou bolest bránící další zátěži svalu. Sval může být citlivý na pohmat, dostavuje se i ztuhnutí (někdy vnímáno i jako křeč), případně otok postiženého místa, a někdy i hematom. Pacient má obtíže s chůzí a dalšími pohyby, na nichž se sval za normálních podmínek podílí (například při natažení přitahovačů dolní končetiny na vnitřní straně stehna má postižený problém s přitažením jedné nohy ke druhé). Bolestivá je část nebo celá délka svalového snopce, svalové úpony jsou citlivé, bolestivost je pociťována často i v klidu. Při zahřátí se stav dočasně zlepšuje, pak ale nastává výrazné zhoršení, může vzniknout i otok. Vždy je nutná určitá doba klidu, jež je doporučená dle rozsahu poškození.
Při přetržení určitého svalu nebo celé jeho části je cítit silná ostrá bolest a někdy i slyšitelné prasknutí, v místě se vyskytne prohlubeň. Objevuje se výrazná bolest, rychlý nástup otoku a hematomu. Postižený sval nelze zapojit ani přes bolest. Velmi časté je natržení svalu v lýtkové oblasti (výjimečně natažení). Projevuje se prudkou bolestí v poraněném místě, případně s citelným prasknutím v okamžiku přetížení. Brzy se vyvíjí otok, mnohdy doprovázen modřinou (krevním výronem). Bolest znemožňuje chůzi, postižený si nemůže stoupnout na špičku nohy. Nejčastější plné přetržení je až v místě Achillovy šlachy. Určité svalové skupiny bývají postiženy v souvislosti s typem sportu. Například u fotbalistů se natrhávají zadní svaly stehna, u hokejistů zase svaly v oblasti třísla.
Hodgkinova nemoc se obvykle léčí chemoterapií s radioterapií. Jistou možnost skýtá i transplantace kostní dřeně.
Protonová terapie může být indikována u Hodgkinova lymfomu a Non-Hodgkinských lymfomů. Vhodnou indikací jsou nádory postihující mezihrudí nebo retroperitoneum, u kterých vede konvenční radioterapie k aplikaci nepřijatelně vysokých dávek na kritické orgány nebo kde vzhledem k věku nemocných existuje reálné riziko indukce pozdních a velmi pozdních nežádoucích účinků radioterapie.
Retroperitoneum je prostor pod zadním listem pobřišnice, odshora vedoucí za játry, zadní stěnou tlustého střeva, duodena až ke konečníku. Zespodu je retroperitoneum ohraničeno dorzálními úpony bránice, páteří, zádovými svaly a pánevním dnem. V této úzké anatomické krajině, vyplněné „vatovitým“ řídkým pojivem, jsou uloženy ledviny, nadledvinky, močovody, močový měchýř, rektum, ženské pohlavní orgány, břišní aorta, dolní dutá žíla, nemalé množství lymfatických pletení, a navíc ganglia a vlákna sympatického nervstva. Také slinivka břišní a „zádová“ plocha duodena jsou uloženy v této krajině.
Ve svém příspěvku RUPTURA QUADRICEPSU NA NOZE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foukal Jan.
V 66 letech jsem měl úraz pád na dlaždicovou podlahu a došlo k úplnému přetržení šlachy, která váže stehenní sval quadriceps na koleno. Nohu jsem po úraze nezvedl od země. Musel jsem jít do týdne na operaci. Po operaci jsem měl sádrovou dlahu. To trvalo 6 týdnů. Když šlacha, kterou mi přilepili při operaci srostla, mohl jsem začít opatrně s rehabilitací na lůžkovém odd. v nemocnici. Po sundání dlahy jsem nemohl vůbec ohnout koleno. Rehabilitace v nemocnici trvala 3 týdny. Stav se hodně zlepšil. Pak jsem ještě ambulantně 2- 3 krát týdně po dobu dvou a půl měsíce dojížděl na další rehabilitaci. Úraz se mi stal 8.12. a následující rok v květnu jsem byl v pořádku. Celková léčba tedy trvala půl roku. Po částečném rozcvičení kolena mi nejvíc pomáhala motodlaha a šlapání na rotopedu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
stal se mi přesně stejný úraz, jsem po operaci, 6 týdnů absolutně klidový režim, nyní chodím 2 týden na rehabilitace a koleno nemůžu stále ohnout více jak 70 °, navíc už celé bolí že na něj nemůžu ani došlápnout, jsem z toho nešťastný
Pokud dochází k častému namáhání nebo přemáhání kloubů, může dojít k rozvinutí bolestivého zánětu tíhového váčku (bursy či burzy) nazývaného bursitida (burzitida). K burzitidě dojde, pokud se burza zanítí. V takovém případě je pohyb kloubu nebo tlak na kloub bolestivý. Tekutinou naplněné váčky promazávají a odlehčují třecí místa mezi kostmi, šlachami a úpony svalů v blízkosti kloubů. Napomáhají volnému a lehkému pohybu kloubů.
Příčiny: Nejčastějšími příčinami burzitidy je nadměrné namáhání, přetížení nebo akutní trauma kloubu, jako jsou například opakované údery nebo dlouhodobé zatížení při sportu nebo fyzicky namáhavé činnosti. Burzitida může být také zapříčiněna infekcí, artritidou či dnou. Často nemusí být příčina zjištěna. Burzitida je většinou způsobena repetativními pohyby spojenými s určitými činnostmi.
Příznaky: Tupá bolest nebo pocit ztuhlosti v oblasti paty u nohy. Zhoršování bolesti při pohybu nebo tlaku. Otok nebo teplo na dotek. Příležitostné zarudnutí kůže v oblasti zanícené burzy. Bolesti paty zejména při chůzi, běhu a stoji na špičkách.
Komplikace: Obyčejně je burzitida spojená se zánětem Achillovy šlachy.
V naší poradně s názvem ŘEDĚNÍ KRVE TROMBEXEM 5 A POUŽITÍ VÍT. K se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Dobrý den, mám prosbu jak se zachovat. Jsem 3 roky po střední CMP, zároveň jsem 3/4 po těžké dopravní nehodě a nesrůstá stehenní kost. Vím, že vít. K podporuje tvorbu bunecite stavby kosti ale též zahušťuje krev, což je protiklad při užívání Trombexu. Prosím jak nejlépe postupovat . Můj neurolog přesný postup neví. Děkuji moc. Milan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Trombex obsahuje účinnou látku Clopidogrel a jeho účinky nejsou závislé na vitamínu K. Vitamín K je omezen pouze u léčby Warfarinem. Když užíváte Trombex, tak můžete konzumovat vitamínu K kolik chcete.
Tapy jsou lepící pásky vyrobené na bázi bavlny, materiál je také elastický stejně jako lidská kůže, je také propustný vodě a vzduchu. Tapy na kůži dobře drží a je možné se s nimi koupat i sportovat. Cílem tapů je zpevnit a ochránit svaly, šlachy a klouby před poškozením nebo přetížením. Zároveň ale nijak neomezují cévní zásobení a rozsah pohybu.
Při tejpování achillovy paty je nutné tapy aplikovat na suchou a odmaštěnou pokožku (ideálně i odchlupenou). Začátek a konec tapů je třeba nalepit bez napnutí. Po nalepení se musí páska ještě rychle třít dlaněmi, aby se zažehlila a aktivovaly se adhezivní vlastnosti pásky (tapy nelze nalepit, pokud se na daném místě nachází pigmentové névy, bradavice, a další onkologická onemocnění)
Postup tejpu achillovy šlachy
V neutrální pozici nalepíme kotva I tapu do místa úpony achillovy šlachy. Zhruba s polovičním napětím se tape nalepí v celém průběhu šlachy při dorzální flexi nohy. Konec tapu je nutné nalepit bez napětí. Tape je pak potřeba třít. Tento tape se dá kombinovat s V tapem. V neutrální pozici se kotva V tapu bez napětí aplikuje do místa úponu svalu na Kalkatu. Při dorzální flexi nohy se při 25 % napětí nalepí pruhy tapu po obvodu svalu až na mediální a laterální kondyl femuru. Konce tapu se opět musí nalepit bez napětí a celý tape je potřeba třít, aby se zažehlil.
Ve svém příspěvku NARKÓZA U STARÝCH LIDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Šváčová.
dobrý den , před skoro rokem 19.8.2020 mi podklozla pantofle na obrubníku, padla jsem a i když jsem se snažila zvednou , bolest v levé části panve v jenom bode mi to nedovolil , ja sama se ctěla zvednou ale nešlo to, zrovnna šel kolem asi pan doktor, ptal se mi kde mi to bolí a hned volali rychlou , na trg zjistily frakturu stehenní kosti a hlavně zlomený krček. ještě ten vecer mi vezli do kůatov , ale na operaci jsem si pět dní musela počkat , jelikož mi sraželi vysoky krevní tlak. z klatov si pamatuju po oeraci vse, tady v Sušici trvalo 14 dní než jsem se dala dokupy, paní dr Štauberg jak se pacient nechová podle normy by je nejradši poslala do dobřan. I když mám ve zprave jak se mnou rehabilitovali, bohuže , akorat mi dali do choditka deset kroků a zpět do peřin , naučila jsem se díky sesřičkám a brarum myt pak už sama , chuze ze schodu a do tak to jsem se naučila až doma, otřesny zážitek za 7 tydnu , jestě že paní doktorka už tu není .V KT upně jiny přístu , děkuji Šváčová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přetížení vzniká při nadměrné fyzické aktivitě, dlouhé chůzi, běhu, práci v kleku nebo po prudké změně tréninku. Bývá provázeno tupou bolestí, pocitem tahu nebo ztuhlostí. Nejčastěji postihuje šlachy, vazy nebo měkké tkáně kolem kolenního kloubu.
2. Syndrom iliotibiálního traktu (ITB syndrom)
Typický hlavně u běžců. Bolest se objevuje na zevní straně kolene a zhoršuje se při delší zátěži. Jde o podráždění a tření iliotibiálního pruhu o kostěný výběžek na koleni.
3. Zánět a podráždění měkkých tkání
Kolenní šlachy, úpony a tíhové váčky (burzy) se mohou zanítit po přetížení nebo úrazu. Projevují se bolestí při pohybu, otokem nebo pocitem „písku“ v koleni.
4. Artróza kolene (gonartróza)
Degenerativní změny kloubní chrupavky vedou k postupné ztrátě hybnosti, bolesti při zátěži a někdy i klidové bolesti. Artróza je častá zejména u lidí nad 50 let, u obézních pacientů nebo po starších úrazech.
5. Poškození menisku
Meniskus může prasknout při rotačním pohybu kolene, prudkém došlápnutí nebo při sportu. Projevy zahrnují bodavou bolest, omezení pohybu, pocit blokace kloubu a otok. U starších osob může meniskus popraskat i bez úrazu.
6. Poranění vazů
Vazy stabilizují kolenní kloub. Nejčastěji se poraní přední zkřížený vaz (ACL) nebo vnitřní postranní vaz (MCL). Projevují se náhlou ostrou bolestí, otokem a pocitem nestability.
7. Oteklé koleno a výpotek
K hromadění tekutiny dochází při zánětu, úrazu, artróze či infekci. Koleno je zvětšené, teplé a bolestivé na dotek. Výpotek může výrazně omezovat hybnost.
Pokud má naše páteř optimálně plnit svou funkci, musí být pevná a zároveň také dostatečně pružná a pohyblivá. Z tohoto důvodu je velice důležité jí věnovat zvýšenou pozornost. Následující série cviků působí velice komplexně na svalový korzet kolem páteře. Procvičuje rotační funkci hlubokých svalů zádových a uvolňuje páteř v předozadním směru. Dochází k uvolnění a protažení svalů.
Toto cvičení je doporučováno jako prevence proti výskytu vertebrogenních potíží (bolestí zad).
Rotace bederní páteře – Vzpor v kleku. Kolena jsou položena na podložce v šíři pánve, ruce v šíři ramen. S výdechem přibližujeme k sobě hlavu a kostrč (neprohýbáme páteř), s nádechem vracíme do výchozí polohy, kdy je páteř v jedné rovině. Cvik opakujeme 5x s plynulým nádechem a výdechem na každé straně.
Spinální cviky – Poloha vleže na zádech. Natažené nohy máme položené na stopu od sebe, ruce v upažení. S nádechem rotujeme plynule a pomalu hlavu na jednu stranu a špičky nohou na druhou stranu (přibližujeme co nejvíce patu ke špičce nohy). S výdechem se vracíme do výchozí polohy.
Spinální cviky – Poloha vleže na zádech. Natažené nohy máme položené na sebe (pata se opírá o 2. prst), ruce v upažení. S nádechem rotujeme plynule a pomalu hlavu na jednu stranu a špičky nohou na druhou stranu. S výdechem se vracíme do výchozí polohy.
Kočička – Vzpor v kleku. Kolena jsou položena na podložce v šíři pánve, ruce v šíři ramen. S nádechem odtahujeme od sebe temeno hlavy a kostrč do dálky (neprohýbáme páteř) a s výdechem kulatě balíme hlavu k hrudníku (snažíme se co nejvíce záda vyhrbit v oblasti beder). Cvik opakujeme 5x s plynulým nádechem a výdechem.
Uvolnění hrudní páteře – Vzpor v kleku. Kolena jsou položena na podložce v šíři pánve, ruce v šíři ramen opřené o předloktí. S nádechem odtahujeme od sebe temeno hlavy a kostrč do dálky (neprohýbáme páteř) a s výdechem kulatě balíme hlavu k hrudníku (snažíme se co nejvíce záda vyhrbit v oblasti hrudníku). Cvik opakujeme 5x s plynulým nádechem a výdechem.
Při provedení cviků je nezbytné neprohýbat bederní část zad. Pohyb musí být pomalý – 6 až 8 vteřin, cviky opakujeme nejméně 4x na každou stranu ve zvolené pozici.